Jak se bránit proti nadměrnému hluku

Obtěžování hlukem je problém moderního života, který doléhá především na obyvatele velkých měst, ale i ty, kteří žijí v blízkosti velkých dopravních komunikací. Právě trvalá zátěž hlukem může lidem způsobit řadu zdravotních, ale i sociálních problémů. Česká legislativa nabízí několik možností, jak se mohou občané proti přílišné hlučnosti bránit, jedním z nově prosazovaných způsobů je takzvaná sousedská žaloba.

Nadměrný hluk způsobuje zdravotní problémy, zejména působí negativně na srdeční činnost a oběhový systém.
Foto: Martin Mach/EkoList

Ochranu před hlukem a vibracemi upravuje zákon o veřejném zdraví. Podle § 30 musí osoba, která používá, případně provozuje stroje a zařízení, která jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, vlastník, případně správce pozemní komunikace, vlastník dráhy a provozovatel dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk, zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity stanovené předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb, a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby.

Pokud má občan pocit, že v jeho okolí nebo přímo v jeho bydlišti jsou limity překračovány, měl by se obrátit na místní krajskou hygienickou stanici, která je povinna hladinu hluku přeměřit. V některých případech musí občan přistoupit na to, že umožní šetření a následné měření hladiny hluku ve svém obydlí. Některá měření musí být prováděna souvisle i 24 hodin, k tomu je potřeba ještě připočítat čas na instalaci měřící techniky a někdy je nezbytné měření i opakovat. Potřebná měření provádí většinou na objednávku hygienické stanice autorizovaná společnost, která má licenci od ministerstva zdravotnictví. Měření ve venkovním prostředí nelze za určitých klimatických podmínek provádět, například citlivé mikrofony a měřící přístroje se nemohou používat při nízkých teplotách, silném větru, dešti, nebo sněžení. Měření za špatných meteorologických podmínek neumožňuje ani česká státní norma. Proto se někdy občané, kteří požádají o přeměření hladiny hluku, musí obrnit trpělivostí. Zejména během zimních měsíců může chvíli trvat, něž bude možné měření provést. O měření je možné požádat autorizovanou firmu i přímo, pak ale náklady hradí sám občan. Náklady na měření hluku průměrného rodinného domu, venkovních i vnitřních prostorů, vychází zhruba na 30 tisíc korun.

Nadměrný hluk způsobuje zdravotní problémy, zejména působí negativně na srdeční činnost a oběhový systém. "Hluk působí největší problém během nočních hodin, kdy si lidé nemohou správně odpočinout," prohlásila Lucia Bauerová z odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví na debatě o hluku organizované Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ). Zdravotní problém představuje trvalá zátěž hlukem, ta se také právě měřením prokazuje a jejím nejvíce rozšířeným zdrojem je automobilová a železniční doprava. Vzhledem k potřebě vykázat trvalou hladinu hluku je ze zákonných limitů zcela vyjmuta doprava letecká, stejně tak se limity nevztahují na akustické výstražné signály (například houkání vlaku před nechráněným přejezdem).

Zákon o veřejném zdraví v závažných případech umožňuje hygienické limity hluku překračovat. I tak ale musí provozovatel prokázat, že hluk bude omezen na rozumně dosažitelnou míru a to "organizačními, technickými či dalšími opatřeními", s ohledem na počet osob vystavovaných nadměrnému hluku. Výjimky jsou vydávány pouze na určitou dobu, teoreticky ale nic neomezuje jejich další prodlužování.

V případě zjištěného trvalého překračování zákonem stanovených limitů hluku musí požadovat hygienická stanice po vlastníkovi komunikace nápravu. "Nevýhoda je v tom, že dotčení občané do tohoto procesu nemohou vstupovat," říká Pavel Doucha z Ekologického právního servisu. Vlastník komunikace, tedy buď ministerstvo dopravy, kraje nebo obce, může využít řadu způsobů od výměny běžných oken za zvukotěsná, vybudování protihlukových stěn až po omezení dopravy. Praktickým problémem těsnicích plastových oken je však to, že nehlučnost je zaručena pouze při jejich úplném uzavření. Když je potřeba vyvětrat, spolu se vzduchem se do místností dostává i hluk.

	Občané mohou žalovat souseda, který je "nad míru přiměřenou poměrům" obtěžuje nebo omezuje jejich vlastnická práva. Auta na pražské magistrále.
	Foto: Hugo Charvát/EkoList

Vzhledem k tomu, že občané sami neovlivní nápravu, kterou musí po vlastníkovi silnice nebo železnice požadovat hygienická stanice, dochází v poslední době k využívání jiného právního nástroje. Tím je paragraf 127 občanského zákoníku, který upravuje vlastnické právo. Podle něj mohou občané žalovat souseda, který je "nad míru přiměřenou poměrům" obtěžuje nebo omezuje jejich vlastnická práva, a to "hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi." V případě vítězství v soudní při pak soud uloží vlastníkovi komunikace, aby svého souseda hlukem přestal obtěžovat. "Nevýhodu občanskoprávního řízení je vedle jeho délky to, že poškození lidé nemohou požadovat konkrétní řešení," říká Pavel Doucha. Majitelé nemovitostí tedy nemohou požadovat například výstavbu protihlukových stěn, vlastník se jen "musí zdržet obtěžování hlukem". Výhrou je podle Douchy to, že do hry vstupuje soud jako nezávislý arbitr, který si může nechat vypracovat nové posudky, nebo také rozhodnout o tom, že hluk příliš obtěžuje, i když by na danou silnici nebo železnici existovala výjimka na překračování limitů. Ekologický právní servis nabízí bezplatnou právní pomoc při ochraně proti hluku z dopravy.

Podle sousedské žaloby zažalovali v letošním roce magistrát hlavního města Prahy majitelé bytů podél magistrály na ulici 5. května v pražské Michli. V dubnu však městský soud žalobu zamítl. "O hlučnosti ulice 5. května není sporu. Pokud by ale soud rozhodl ve prospěch žaloby, byl by rozsudek nevykonatelný," odůvodnila rozsudek soudkyně obvodního soudu. Majitelé bytů se odvolali k soudu vyšší instance. To, že žaloba u soudu první instance neuspěla, podle Douchy nic neznamená. "Zákon je porušován, je velmi pravděpodobné, že to vyhrajeme," prohlásil Doucha.

Ochranu před hlukem nabízí také proces posuzování staveb na životní prostředí, tzv. EIA. Ta umožňuje hygienikům posoudit, zda plánovaná stavba příliš nezvýší v daném místě hlukovou zátěž. Problémem jsou případy, kdy se velké liniové stavby, jako jsou například silnice nebo dálnice, prosazují pomoci salámové metody. Stavba se rozdělí na několik úseků a ty se pak posuzují zcela samostatně.

Evropská unie se rozhodla před několika lety bojovat proti hlukové zátěži. Prvním krokem je vytvoření takzvaných Strategických hlukových map. V podmínkách České republiky se týkají hlavních železničních tras, velkých silničních tahů a měst nad 250 tisíc obyvatel. Hlukové mapy mají pomoci tomu, aby se v místech známé hlukové zátěže nestavěly nové obytné budovy, ale také tomu, aby ochráněna zůstala místa tichá. Mapy hlukové zátěže jsou přístupné na ministerstvu zdravotnictví a pracuje se na jejich zveřejnění na internetu.

Kontakty na Krajské hygienické stanice najdete například zde.

Další informace Ekologického právního servisu k problematice hluku najdete zde.

Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) jsou následující:

venkovní hluk	den (6:00-22:00)	noc (22:00-6:00)
základní limit – pro hluk jiný, než z dopravy	50 dB	40 dB
pro hluk ze silniční dopravy	55 dB	45 dB
pro hluk z železniční dopravy	55 dB	50 dB
pro hluk z hlavních silnic	60 dB	50 dB
pro hluk v ochranných pásmech drah	60 dB	55 dB
pro starou hlukovou zátěž	70 dB	60 dB
pro starou hlukovou zátěž u železničních drah	70 dB	65 dB

Základní limity pro vnitřní hluk (uvnitř obytných místností) jsou následující:

vnitřní hluk	den (6:00-22:00)	noc (22:00-6:00)
základní limit	40 dB	30 dB
pro hluk ze silniční dopravy (neplatí pro stavby dokončené po 1.6.2006, u nich se použije základní limit)	45 dB	35 dB
pro hluk z hudby, zpěvu a řeči	35 dB	25 dB

Zdroj: Ekologický právní servis

Orientační hodnoty zvuků:
šum listí - 20 dB
tlumený hovor - 40 dB
hlasitý hovor - 60 dB
křik, tunel metra - 80 dB
jedoucí vlak - 90 dB
startující letadlo - 120 dB

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Tento text vznikl díky projektu Environmentální občanské poradenství, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Za obsah článku je výhradně zodpovědná redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor Evropské unie.

 

---

reklama

---