Tetřevů na Šumavě přibývá. Výzkumníci jich napočítali o 250 víc než před 6 lety
18.7.2024 02:24 | KVILDA
(ČTK)
Tetřev hlušec
Zásluhu na rozšiřování populace tetřeva má podle ochránců zásadní rozšíření klidového území bez lidských zásahů. V roce 2017 bylo v obou národních parcích bez lesnického hospodaření 31 000 hektarů, do roku 2023 se plocha zvětšila na 47 000 hektarů.
"Ochrana tetřeva za posledních 30 let byla a je zdrojem mnoha sporů. Takový nárůst populace tetřeva nám říká, že opatření děláme správně," uvedl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. Tetřeva podle něj nejvíce omezují lesnická činnost a vysoká návštěvnost.
"Neplánujeme omezovat vstup na další místa, klíčová jsou pro nás jádrová území populace tetřeva. Chci poděkovat všem návštěvníkům Šumavy, kteří dodržují nařízení a návštěvu klíčových území si odpustí," řekl Hubený.
Koordinace monitoringu nebyla jednoduchá, podílelo se na něm 60 lidí na obou stranách hranice. "Vzorky trusu se sbírají v zimním období na sněhu a poté se v laboratoři vyhodnocují. Toto měření bylo kvůli nedostatku sněhu obzvlášť složité, jelikož se pohybujeme především na sněžnicích," řekl vedoucí oddělení monitoringu lesa NP Šumava Jaroslav Červenka.
Odborníci jsou podle něj ze vzorků schopni zjistit kromě celkového počtu i počet samců a samic i jejich pohyb na území. "V předchozím monitoringu jsme například objevili nejdelší vzdálenost mezi stejnými vzorky 36 kilometrů, což nás překvapilo, jelikož se tetřevi běžně pohybují na území o velikosti jednoho až dvou kilometrů čtverečních," uvedl Červenka. Oba parky chtějí ve spolupráci v monitoringu pokračovat a zopakovat podobný výzkum ještě před rokem 2030.
Přečtěte si také |
Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady
Tetřev hlušec má na Šumavě především v oblasti Březníku, Špičníku, Blatného vrchu a v Podroklaní jedinou životaschopnou populaci ve střední a části západní Evropy. Tetřev je velmi citlivý na rušení po celý rok. Nejvíce ale v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a hnízdění a pak začátkem léta, kdy vyvádí kuřata, jež jsou v drsné šumavské přírodě náchylná na prochladnutí.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Bezohlední sběrači borůvek na Šumavě dostali pokuty už za více než čtvrt milionu korun
Těžba dřeva v šumavském národním parku je zatím nižší než v minulém roce
Správci šumavského parku opraví střechu na hájence na Březníku u ModravyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Karel Zvářal
18.7.2024 05:41Hluboké smrkové monokultury zřejmě tetřevovi nesvěčí/ly. Otevření porostů Kyrilem a prosvětlení kůrovcem mu diverzifikovaly prostředí, takže má více zdrojů potravy, než bývá na jehličí/hrabance či v kapradí. Bude zajímavé sledovat, jak se populace bude vyvíjet s postupným zarůstáním houštinami.
Další otázkou je vliv rysa a vlka na populalaci lišky, která např. v Krkonoších se postarala o valnou část vypuštěných tetřevů - do půl roku vymizeli. Že predátoři se navzájem ovlivňují/loví, se ví, chybí však relevantní data navzdory intentivnímu sběru trusu na rozbory.
Odpovědět
Další otázkou je vliv rysa a vlka na populalaci lišky, která např. v Krkonoších se postarala o valnou část vypuštěných tetřevů - do půl roku vymizeli. Že predátoři se navzájem ovlivňují/loví, se ví, chybí však relevantní data navzdory intentivnímu sběru trusu na rozbory.
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2024 07:48 Reaguje na Karel ZvářalV minulých staletích se na Šumavě páslo i když úpadek pastvy začal už v KUK.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
18.7.2024 10:19 Reaguje na Karel ZvářalJe známo rys x divoká kočka,jde po ní až ji dostane,potravní konkurent.
Tetřevy neznám.Kamarádi byli na vandru ve Finsku,tam je potkávali,o plachosti se nedalo hovořit,i poslali video,kde je kohout hnal z lesa.Jako krocan,nebo houser když vás žene ze dvora.Nebo kohout domácího kura.Opravdu šel po nohou.
S prosvětlením prostředí to smysl dává.Údajná plachost fauny je většinou pitomost.Pokud se neřítíte lesem na motoru,zvěř spíše zvolna ustoupí,ne zběsilý útěk.To víme.
Odpovědět
Tetřevy neznám.Kamarádi byli na vandru ve Finsku,tam je potkávali,o plachosti se nedalo hovořit,i poslali video,kde je kohout hnal z lesa.Jako krocan,nebo houser když vás žene ze dvora.Nebo kohout domácího kura.Opravdu šel po nohou.
S prosvětlením prostředí to smysl dává.Údajná plachost fauny je většinou pitomost.Pokud se neřítíte lesem na motoru,zvěř spíše zvolna ustoupí,ne zběsilý útěk.To víme.
Karel Zvářal
18.7.2024 11:29 Reaguje na Emil BernardyKdysi dávno jsem šel ještě za tmy na hřiby (mimo ČR) a na lesní cestě přede mnou (30-40m) nízkým letem odtáhl M hlušce - nezapomenutelný zážitek. Takže asi ano, tu plachost lze přirovnat k jiným druhům (koroptev, bažant).
Disturbance Šumavy broučkem má nepochybně pozitivní dopad na prosvětlení, a tudíž i pestřejší potr.nabídku. Z toho důvodu jsem pro cílený management, tj citlivou těžbu starých porostů s výsadbou či samovýsevem. Tetřev v zarůstající buši se nebude cítit příliš dobře, upřednostňuje mozaiku biotopů.
Odpovědět
Disturbance Šumavy broučkem má nepochybně pozitivní dopad na prosvětlení, a tudíž i pestřejší potr.nabídku. Z toho důvodu jsem pro cílený management, tj citlivou těžbu starých porostů s výsadbou či samovýsevem. Tetřev v zarůstající buši se nebude cítit příliš dobře, upřednostňuje mozaiku biotopů.
Karel Zvářal
18.7.2024 11:32 Reaguje na Karel ZvářalP.S. Určitě jsou i v CHKO, což byl můj názor na dostatečnou péči o mimo/lesní prostředí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.7.2024 16:45 Reaguje na Karel ZvářalV době, kdy byl tetřev lovnou zvěří a střílelo se ho
stovky(možná i tisíce) kusů ročně byla Šumava už jen
smrkovou monokulturou osázená mimo louky a pastviny
komplet celá. Pouze se cyklicky kácelo a zase potom zalesňovalo. Pokud přestanu kácet, tak si musí tetřev a jiná zvěř počkat na kůrovce a vichřice.
Navíc tehdy byl turismus takřka nulový a tlak ne
likvidaci predátorů decimujících lovnou zvěř přímo
enormní. Knížecí hajní měli odměnu za škodnou a ta
je motivovala k co největšímu odlovu. Po zalesnění
po kůrovci nemá ty paseky v bezzásahu udělat kdo.
Kůrovec mladé stromy nenapadne a vítr je nevyvrátí.
Po vzestupu bude následovat propad a tak dokola.
Odpovědět
stovky(možná i tisíce) kusů ročně byla Šumava už jen
smrkovou monokulturou osázená mimo louky a pastviny
komplet celá. Pouze se cyklicky kácelo a zase potom zalesňovalo. Pokud přestanu kácet, tak si musí tetřev a jiná zvěř počkat na kůrovce a vichřice.
Navíc tehdy byl turismus takřka nulový a tlak ne
likvidaci predátorů decimujících lovnou zvěř přímo
enormní. Knížecí hajní měli odměnu za škodnou a ta
je motivovala k co největšímu odlovu. Po zalesnění
po kůrovci nemá ty paseky v bezzásahu udělat kdo.
Kůrovec mladé stromy nenapadne a vítr je nevyvrátí.
Po vzestupu bude následovat propad a tak dokola.
DF
Daniel Fiala
18.7.2024 13:07 Reaguje na Karel ZvářalUps, vynechali COVID protože musí "pěstovat" kůrovce nebo je u vědců možné tak masivní faktor opomenout (klid způsobený absencí turitů od individuálních ohleduplných až po masové)?!
V Krkonoších, kde se žádný "kůrovec" typu Šumava nekonal si tetřívci vykračovali zcela mimo přidělené klidové zóny a mašírovali si to kolem chalup v Peci pod Sněžkou.
Odpovědět
V Krkonoších, kde se žádný "kůrovec" typu Šumava nekonal si tetřívci vykračovali zcela mimo přidělené klidové zóny a mašírovali si to kolem chalup v Peci pod Sněžkou.
EB
Emil Bernardy
18.7.2024 14:04 Reaguje na Daniel FialaVysokokapacitní lanovka na Růžovku si žádá návratnost.....
Ty davy do přírody naháníme,potom je regulujeme do stoky po asfaltu mezi oplocením .
Někde byl článek vozíčkáři ... opravdu musím být v rozpacích.V Alpách tam kde je přístup pouze zdatným turistům a horolezcům není problém,bivakuje se všude a pořádek je.Tu,co se dostane kdekdo nejlépe vyčistit hlavu po tahu nebo si zapařit,samozřejmě zůstane svinčík a zálohované PETky,plechovky a kondomy nepomůžou.
Odpovědět
Ty davy do přírody naháníme,potom je regulujeme do stoky po asfaltu mezi oplocením .
Někde byl článek vozíčkáři ... opravdu musím být v rozpacích.V Alpách tam kde je přístup pouze zdatným turistům a horolezcům není problém,bivakuje se všude a pořádek je.Tu,co se dostane kdekdo nejlépe vyčistit hlavu po tahu nebo si zapařit,samozřejmě zůstane svinčík a zálohované PETky,plechovky a kondomy nepomůžou.
Karel Zvářal
18.7.2024 14:41 Reaguje na Daniel FialaUž jsem to psal vícekrát, ale klidně to zopakuji. Úbytek (nejen) tetřeva je zdůvodňován "změnou hospodaření" a rušením. Já tou změnou h-í mám na mysli zejména hospodaření s predátory, neb ač se hlušec už dlouho neloví, jeho stavy jsou, až na Šumavu a Beskydy, v dříve obsazených oblastech - nulové! A na vině těžko bude rušení, když nám ve stejném období narostly stavy PLACHÝCH dravců (orel, sokol, jestřáb, káně, poštolka...) do dříve těžko představitelných počtů. Prase už dávno není plaché, kuna a liška jakbysmet. Takže suma sumárum, je co napravovat. No a ti tetřívci u chalup... nedivil bych se kdyby měli podobný původ, jako ten vlček v restauraci. Tedy ("posílení") z lidské péče:-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.7.2024 08:37 Reaguje na Karel ZvářalMnohá kořist se před predátory uchyluje do bezpečí
blíže k lidem, odkud ji žádné nebezpečí nehrozí.
Srnčí se u nás pase na louce u kostela a spí v zimě
pěkně v suchu pod mým včelařským vozem deset metrů
od plotu za kterým běhá německý ovčák. Má tam na
rozdíl od zbytku okolní přírody klid, protože tam
nikdo nevenčí volně pobíhající psy. Až se k nám
dostanou vlci, tak možná srnčí otevřu zahradu a
nechám ji tam bezpečně žít, protože klid je spolu
s potravou to nejdůležitější k životu nejen pro
zvířata, ale i pro lidi.
Odpovědět
blíže k lidem, odkud ji žádné nebezpečí nehrozí.
Srnčí se u nás pase na louce u kostela a spí v zimě
pěkně v suchu pod mým včelařským vozem deset metrů
od plotu za kterým běhá německý ovčák. Má tam na
rozdíl od zbytku okolní přírody klid, protože tam
nikdo nevenčí volně pobíhající psy. Až se k nám
dostanou vlci, tak možná srnčí otevřu zahradu a
nechám ji tam bezpečně žít, protože klid je spolu
s potravou to nejdůležitější k životu nejen pro
zvířata, ale i pro lidi.
Vladimír Kožíšek
20.7.2024 16:25 Reaguje na Karel ZvářalAno, rušením to nejspíš nebude. Turismus je sice masový, ale je velmi lokální. Pár km od přírodních Václaváků nepotkáte za celý den nikoho,.kromě mnoha druhů zvířat. Spíše je třeba, aby se populace přehoupla přes určitou kritickou úroveň a nepytlačilo se.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.7.2024 18:29 Reaguje na Vladimír KožíšekUž teď jich je dostatek, ale nějak se zapomíná/lo na přínos vypouštěcího zařízení v Prášilech. V Beskydech také vypouštějí za přísných podmínek, věřím, že i tam jich přibude.
K tomu rušení "plachých"... šlo kdysi vysílání o vlcích v D. Měli je na vysílačce, byli na asfaltce s běžným provozem a plaché šelmy byly 200-300m od nich.
Do té buřeně, spleti padlých kmenů a mlází nikdo normální nepoleze. Najít tam někoho dronem s termem, napálím mu takovou poku, že na to nezapomene.
Odpovědět
K tomu rušení "plachých"... šlo kdysi vysílání o vlcích v D. Měli je na vysílačce, byli na asfaltce s běžným provozem a plaché šelmy byly 200-300m od nich.
Do té buřeně, spleti padlých kmenů a mlází nikdo normální nepoleze. Najít tam někoho dronem s termem, napálím mu takovou poku, že na to nezapomene.
Vladimír Kožíšek
20.7.2024 23:44 Reaguje na Karel ZvářalNevím, kdo prolézá spleť padlých a mlází a proč by to dělal, ale sledování lidí dronem s termem za účelem udělování pokut, "že na ně nezapomene", se mi nejeví produktem bdělé mysli.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2024 14:11 Reaguje na Vladimír KožíšekJáj, staré šrámy se ozvaly? A to bylo bez pokuty!-)
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2024 14:40 Reaguje na Vladimír KožíšekBdělá mysl ví, že fotograf si troufne kamkoliv, "neb to tam zná, a když, tak se vykecá". Ikonický snímek mu tu pálku případně zaplatí... Tak na takové jsem vysazený.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek
21.7.2024 16:32 Reaguje na Karel ZvářalJo takhle, no dobře jste to vymyslel. Lidé jsou schopni čehokoli třeba i pro tu fotku, ovšem do toho mlází leze promile lidí a někdy možná i ti, co pouze zabloudili. Vesměs se však jedná o naprosto marginální problém, protože dnes frčí pohodlí a přírodní Václaváky. Vám však dal nejspíš někdo kompetenci pokutovat, tak se tu tím chvástáte. Připomíná mi to arogantní vyjadřování našich vrátných na vysokoškolských kolejích v nultých letech. Byla tam kupodivu i jedna nearogantní paní a to co ji od těch ostatních odlišovalo byla moudrost a nadhled.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2024 17:05 Reaguje na Vladimír Kožíšek:-)) Dobrý, s tím chvástáním! To bych udělal na místě státní ochrany, bdělá hlavo. Ano, zabloudit může každý, ale každý má dnes mobil s apkou Mapy, která ho rychle vysvobodí a ukáže cestu.
Ti, co tam chodí opakovaně, klidně i dvacetkrát - na takové mířím! Protože pořád to není ono, kohoutů už má nasnímáno několik, ještě potřebuje seriál o rostoucích kuřátkách. Takže pokud nemá povolení správy a je chycen tam, kde nemá co dělat, bez pardonu... Viz. zejména poslední odstavec.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tetrivek-obecny-aneb-zprava-z-tokaniste
Odpovědět
Ti, co tam chodí opakovaně, klidně i dvacetkrát - na takové mířím! Protože pořád to není ono, kohoutů už má nasnímáno několik, ještě potřebuje seriál o rostoucích kuřátkách. Takže pokud nemá povolení správy a je chycen tam, kde nemá co dělat, bez pardonu... Viz. zejména poslední odstavec.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tetrivek-obecny-aneb-zprava-z-tokaniste
Vladimír Kožíšek
22.7.2024 13:33 Reaguje na Karel ZvářalPokud někdo opakovaně vstupuje někam, kde je území vymezeno chráněným tetřevům a zároveň o tom moc dobře ví, tak zřejmě se bude jednat o velmi arogantního jedince a v tom případě je postih na místě.
Já jsem spíše upozornil na fakt, že by bylo mnohem lepší společnost v ochraně na našem území ohrožených druhů nadchnout, nežli vyhrožovat sledováním drony a likvidačními pokutami.
Odpovědět
Já jsem spíše upozornil na fakt, že by bylo mnohem lepší společnost v ochraně na našem území ohrožených druhů nadchnout, nežli vyhrožovat sledováním drony a likvidačními pokutami.
JH
Jana Havlová
18.7.2024 15:18 Reaguje na Karel ZvářalSouhlasím s těmi pravděpodobnými důvody zvýšení tetřeví populace. Dodržování jádrových klidových zón. Snížení hustoty vysokých lesů a tím vyvolaný rozvoj přízemního a keřového patra. Tlak rysů a vlků na menší šelmy typu liška a kuna.
Co by mě zajímalo je změna délky plotů oplocenek (a jiných plotů) v oblastech s tetřevy. Co jsem četla, tak se o drátěné oplocenky tenhle druh zabíjí ve velkém. Pokud by NP a CHKO v posledních 6 letech oplocenky spíš bouralo než stavělo nové, tak by i toto mohlo pomoci tetřevům.
Odpovědět
Co by mě zajímalo je změna délky plotů oplocenek (a jiných plotů) v oblastech s tetřevy. Co jsem četla, tak se o drátěné oplocenky tenhle druh zabíjí ve velkém. Pokud by NP a CHKO v posledních 6 letech oplocenky spíš bouralo než stavělo nové, tak by i toto mohlo pomoci tetřevům.
Karel Zvářal
18.7.2024 17:45 Reaguje na Jana HavlováKdyž se dívám do map, tak jádro výskytu (Špičník, Blatný vrch, Podroklaní) jsou lokality nejvíce vyholené broučkem s mladými porosty. A ano, je to poměrně daleko od tur-značek. Proto popiska z Wikiny příliš nekoresponduje s realitou, neb tam je za ideál-biotop vydáván prales na Boubíně...
Spíše jsem očekával, že mi někdo z informovaných vyvrátí tezi, že tetřevi žijí mimo NP, tedy jsou i v CHKO. Tipuji, že např. nad Černým a Čertovým jezerem též nějací tetřevi budou, a těch lokalit bude zřejmě více.
Oplocenky by měli dělat z latěk, a pokud z pletiva, tak k tomu ještě hustou zelenou síťovinu.
Odpovědět
Spíše jsem očekával, že mi někdo z informovaných vyvrátí tezi, že tetřevi žijí mimo NP, tedy jsou i v CHKO. Tipuji, že např. nad Černým a Čertovým jezerem též nějací tetřevi budou, a těch lokalit bude zřejmě více.
Oplocenky by měli dělat z latěk, a pokud z pletiva, tak k tomu ještě hustou zelenou síťovinu.
JO
Jarka O.
18.7.2024 15:59 Reaguje na Karel ZvářalJe to takto. Wiki: „..ve starých, rozlehlých, jehličnatých (hlavně borovicových, avšak také smrkových či jedlových[22]) nebo smíšených lesích a v některých oblastech (např. Kantábrie) i v listnatých lesích. Ideální stanoviště zahrnuje rašeliniště a na ně navázaná bobulonosná společenstva (především borůvčí), která poskytují tetřevům potravu v letních měsících. Nejčastěji lze tetřevy nalézt ve starších stinných lesích, jejichž stromový baldachýn není moc otevřený..“ - Takže zdravý vysokohorský jehličnatý les, i smrkový.
Odpovědět
MU
Vladimír Kožíšek
18.7.2024 09:19Když dáte přírodě prostor, tak se rozbují. U nás na vsi je členitý terén a na obecních pozemcích, kde se kvůli tomu nic nepostavilo je mnoho náletových dřevin a díky nim je to tu ráj ptactva. Když jsme v roce 2017 kupovali pozemek, tak té zeleně tolik nebylo (obec ty plochy více pročišťovala) a se sousedy jsme vypozorovali, že množství ptactva se od té doby zvýšilo několikanásobně. Možná pomáhá i mokřad na jednom rozlehlém soukromém pozemku. Někomu to množství ptactva vadí, protože jsou auta a chodníky od ptačího trusu, ale to je holt ta naše lidská nabubřelost. Mě zase baví období, kdy se mláďata kosů drží u našeho úsporného domu, protože zřejmě vypozorovali, že se od něj drží kočky dál.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
26.7.2024 17:14 867 jedincu? Takhle presny udaj? To museli vyzkumnici prospikovat pri hledani trusu na snehu (o obdobi bez snehove pokryvky vubec nemluvim, to je
jako hledat klic vypadly z kapsy po nekolikahodinovem houbareni :) celou
tu extremne chranenou oblast. Skoro bych rekl, ze tohle ty tetrevy muze rusit vic, nez pruvody halasicich turistu na jasne oznacene turisticke ceste...
Chybi mi u vsech techto clanku strizliva informace, kolik set tisic ci milionu tetrevu zije v sirych koncinach Skandinavie, evropskeho Ruska ci Sibire a Kanady a kolik tetrevu zilo v okoli Roklanske chaty v predvalecnych dobach, kdy kolem te chaty panoval cily turisticky a drevarsky ruch
Odpovědět
jako hledat klic vypadly z kapsy po nekolikahodinovem houbareni :) celou
tu extremne chranenou oblast. Skoro bych rekl, ze tohle ty tetrevy muze rusit vic, nez pruvody halasicich turistu na jasne oznacene turisticke ceste...
Chybi mi u vsech techto clanku strizliva informace, kolik set tisic ci milionu tetrevu zije v sirych koncinach Skandinavie, evropskeho Ruska ci Sibire a Kanady a kolik tetrevu zilo v okoli Roklanske chaty v predvalecnych dobach, kdy kolem te chaty panoval cily turisticky a drevarsky ruch
Vladimír Kožíšek
29.7.2024 09:31 Reaguje na Miloš ZahradníkAno, zásadní informace chybí. Třeba by populaci tetřevů více nežli nálety špehovacích dronů pomohlo, kdyby jich pár tisíc bylo dovezeno. Vzhledem k rozloze Šumavy by pak i takto silná populace mohla rychle prosperovat. Ale tuším, že někoho tento způsob ochrany náramně baví a ještě více náramně živí - koníček je prací...
Odpovědět
