Stromy "popálené sluncem" a oslabené horkem. Zámecký park Sanssouci v Postupimi hledá způsob, jak se vypořádat se změnami klimatu

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Torsten Maue / Flickr

Horko a nedostatek srážek nejsou jediným problémem, říká Kerschek. "Změna klimatu je komplexnější," podotýká. Stromy, které rostou na březích vodních toků a jezer, také vykazují známky stresu. Roli při tom hraje neustálý ostrý sluneční svit, nedostatek vlhkosti ve vzduchu, přibývající případy napadení houbami nebo rozšíření druhů hmyzu, které v minulosti nebyly v této oblasti zastoupeny.

Mezi roky 2002 a 2015 v parku každoročně ubylo mezi 18 a 87 stromy. Od té doby tento počet neklesl pod stovku. V roce 2020 šlo o 315 stromů, v následujících letech se tento počet o něco snížil.

Nadace, která má na starosti správu pruských paláců a zahrad v Berlíně a Braniborsku, se následkům změn klimatu věnuje na výstavě pod širým nebem nazvané Re:Generation. Na různých místech v parku Sanssouci se mohou návštěvníci seznámit s konkrétními problémy a s jejich možným řešením.

"Snad výstava pomůže doložit, že tady takové problémy máme. Extrémní příklady změn klimatu nejsou viditelné už jen třeba v údolí řeky, kde lidé zažili záplavy, ale i v idylickém parku Sanssouci," říká kurátorka zahrad Katrin Schröderová.

Výstava ukazuje návštěvníkům stromy "popálené sluncem" s usychající a loupající se kůrou, kvůli čemuž jsou náchylnější vůči napadení různými škůdci. Mohou se také podívat na to, jak v uplynulých letech někdy drasticky klesla hladina podzemní vody, což způsobilo problémy hlavně starším stromům. K vidění jsou ale i povzbudivé příklady, "mistři přežití", kteří vzdorují potížím.

Tyto stromy jsou pro zahradníky důvodem k optimismu. Kerschek, který se na přípravě výstavy podílel, říká, že chtějí zkusit pokračovat v práci s genetickým materiálem, který v parku mají. Nejstarší stromy v parku Sanssouci tam rostou asi 300 let. Idea je taková, že mohutné starší stromy, které pamatují různé proměny klimatu, mají lepší schopnosti se adaptovat. A i když samy nevypadají úplně nejzdravěji, mohou tuto schopnost předat dál prostřednictvím svých semen. Zahradníci by tak mohli sbírat tato semena a pěstovat mladé stromky ve zvláštní školce, říká Kerschek.

Přečtěte si také |

Jak správně zalévat rostliny za horkých letních dní?

Zámek Sanssouci býval letním sídlem pruského krále Friedricha II. Byl dokončen v roce 1747 a jeho název ve francouzštině znamená "bezstarostný". Park, který ho obklopuje, se rozkládá na skoro 300 hektarech a od východu na západ měří přes dva kilometry. Od roku 1990 je na seznamu světového dědictví UNESCO. V současnosti o zeleň v něm pečuje 60 zahradníků.

I když se většina původních druhů stromů potýká s dopady změn klimatu, řešením není vysadit exotické druhy. Schröderová připomíná, že podnebí v Postupimi je stále středoevropské, což může znamenat delší období s mrazy nebo mrazivé počasí i později během jara.

"Se středomořskou vegetací bychom si tady nepomohli," říká. Jednou z možností by ale podle ní mohly být odrůdy lip, dubů, buků a dalších stromů z míst, jako je jihovýchodní Evropa, kde jsou také velmi horká léta i jarní mrazíky. Podmínkou ovšem je, aby vypadaly podobně jako stromy, které v Sanssouci už tradičně rostou. "Nechceme park změnit tak, že by měl úplně jinou skladbu," říká Schröderová.