Střimická výsypka u Mostu se stane největším ptačím parkem České společnosti ornitologické
Střimická výsypka je prozatím fádním územím, které ze dvou třetin pokrývají lesnické rekultivace, od hustých monokultur borovice černé až po porosty listnáčů. Zbylou třetinu tvoří nepříliš úrodná orná půda a luční porosty zčásti ležící ladem. „Z hlediska přírody jde nyní o chudé území, které má ovšem obrovský potenciál. Můžeme si zde dovolit i rozsáhlé zásahy, protože se nacházíme v umělém prostředí. Lze tu cíleně, a na velkých plochách, vytvořit cenné biotopy. Střimická výsypka bude patřit k největším územím v Česku, kde proběhne takovýto typ obnovy přírody, na což se velmi těšíme,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Ornitologové již mají plány, jak udělat území Střimické výsypky atraktivní pro ptáky a další živočichy. „V roce 2025 budeme zatravňovat chudou ornou půdu, pustíme se do odstraňování nepůvodních druhů křovin a stromů, především hlošiny úzkolisté, trnovníku akátu a javoru jasanolistého. Také obnovíme starý sad, který jako jediný unikl zasypání hlušinou a je jedinou připomínkou původní obce Střimice,“ předesílá Václav Beran ze Severočeské pobočky ČSO, která se bude na správě parku podílet.
Kromě ochrany přírody bude Střimická výsypka navazující na rekreační zónu jezera Most sloužit i pro odpočinek a vzdělávání lidí, zcela v duchu hesla ČSO Pro ptáky a pro lidi. „Již letos připravíme první návštěvnický okruh a uspořádáme první akce, jako je jarní Vítání ptačího zpěvu, podzimní Festival ptactva a dobrovolnické brigády,“ říká Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.
Nově vytvořený ptačí park Střimická výsypka bude svým jménem navždy připomínat zničenou obec Střimice. „Rádi bychom, aby se do tohoto téměř zapomenutého místa vrátil život a aby bylo atraktivní nejen pro ptáky a jejich obdivovatele, ale i pro místní obyvatele. Naším cílem je vytvořit tu druhově bohaté území se světlými dubohabrovými lesy, loukami, mokřady, rákosinami a sadem, které bude lákat k vycházkám,“ upřesňuje Bacílek.
Symbolem nového ptačího parku je dudek chocholatý. „Zatím zde ještě nežijí, ale my věříme, že za pár let se nám na Střimickou výsypku podaří dudky nalákat. Vytvoříme jim prostředí, kterému snad neodolají – prosvětlené lesy propojené s otevřenou, extenzivně obhospodařovanou krajinou, kterou budu utvářet velcí kopytníci,“ doplňuje Beran.
K dalším cílovým druhům parku patří například pěnice vlašská a bělořit šedý, kteří hnízdní v bezlesé otevřené krajině. A také typičtí lesní ptáci, jako datel černý či strakapoud prostřední. Domov zde naleznou také obojživelníci, od vzácné a evropsky chráněné kuňky po tajemnou blatnici.
Vyhlášení ptačího parku Střimická výsypka v Ústeckém kraji je v souladu se Strategií rozvoje ptačích parků ČSO, dle které chce mít do roku 2042 alespoň jeden plně funkční ptačí park ČSO v každém kraji republiky. Reaguje tak na současnou krizi biodiverzity a bezprecedentní úbytek ptáků, hmyzu i dalších složek přírody. Nyní má ČSO ptačích parků sedm.
• Více o Střimické výsypce na birdlife.cz/strimicka-vysypka
• Video o Střimické výsypce: https://youtu.be/NtCayQol6Uc
• Informace o podpoře z Operačního programu Spravedlivá transformace
• Více o ptačích parcích ČSO na birdlife.cz/rezervace/
Přečtěte si také |
Ptačí parky zakládáme na zdánlivě málo hodnotných místech. Z pohledu přírody to ale dává smysl, říká ornitolog Břeněk MichálekPtačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí.
ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně s ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny a stezky pro návštěvníky. Ptačí parky jsou otevřené celoročně a vstup je zdarma.
reklama