Zimování vodních ptáků v Evropě se intenzivně mění. O víkendu proběhne jejich tradiční sčítání
Býložravé a rybožravé druhy (husy, kormoráni a volavky) reagují na tyto změny příznivě a zvyšují svoji početnost i rozšiřují své areály zimování. Posouvají se z jihozápadu na severovýchod a do vnitrozemí kontinentu. Naopak druhy živící se vodními bezobratlými převážně ubývají.
Na našem území vodní ptáci mění nároky na prostředí, vzrůstá význam stojatých vod (přehrad, pískoven, zatopených lomů aj.) vytvořených člověkem v posledních desetiletích. Významným faktorem, který s těmito změnami souvisí, je opět potravní specializace jednotlivých druhů.
„V Česku zimujících vodních ptáků celkově přibývá. Některé druhy ovšem zvyšují svoji početnost až neuvěřitelně rychle a tento nárůst je skokový. Patří mezi ně jeřáb popelavý, volavka bílá, morčák velký, kormorán malý a nepůvodní druhy husice nilská a berneška velká,“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku, která působí na katedře ekologie Fakulty životního prostředí ČZU.
Rychle narůstá podle jejích slov také početnost kormorána velkého. „Tento rybožravý druh vyvolává konflikty se zájmy rybářů. Odhad velikosti zimující populace na našem území poprvé přesahuje 20 000 jedinců," dodává Zuzana Musilová.
Mezinárodní sčítání vodních ptáků se neobejde bez pomoci dobrovolníků. Více než 400 ornitologů v posledních letech sčítá vodní ptáky na více než 800 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území.
Přečtěte si také |
Meteorologické radary zaznamenaly, jak ptáci reagovali na silvestrovský ohňostrojPro odbornou i laickou veřejnost jsou výsledky sčítání vodních ptáků v Česku dostupné na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.info. Tento portál poskytuje informace o tom, které lokality aktuálně slouží jako významná zimoviště vodních ptáků na základě jejich početnosti a druhové diverzity. Obsahuje také údaje o jednotlivých druzích, jejich početnosti a jejích změnách, distribuci a druhové ochraně.
reklama