Únor 2011: Od Šumavy k Beskydům a co dalšího nepřehlédnout na Ekolistu

Milé čtenářky a milí čtenáři,
tento měsíční souhrn má sloužit k tomu, aby vám nic důležitého na Ekolistu za poslední měsíc neuteklo, ale už poněkolikáté mám pocit, že stejně na něco zapomenu. Nejlepší přece jen vždycky bude si to tady prohlédnout, zkusit se v tom zorientovat (tady je stručný návod, není to tak těžké:-) a pak už si hlídat nové přírůstky. Ale já vím, ono je fajn se nechat zlehka navést, takže pár tipů máme i tentokrát.

Největší domácí aktualitou v té naší branži je jmenování Jana Stráského ředitelem Národního parku Šumava. Strhlo se kolem toho celkem haló, ale ono není divu, když ministr životního prostředí nerespektoval návrhy výběrové komise a zcela bez výběrového řízení si zvolil jednoho ze členů oné komise. Navíc člověka, který přírodu považuje za nepřítele, proti němuž se musí bojovat. Ekolist představil názory nového ředitele v rozhovoru a přinesl i debatu na téma, co bude jmenování Jana Stráského ředitelem parku pro Šumavu znamenat.

Živou diskusi svým článkem Mám se oběsit na konopném provazu? aneb O zelené osvětě vyvolal Tomáš Feřtek. Na příkladu knížky Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně, kterou vydalo sdružení Arnika, se v něm opírá do dnes převládajících metod, jakými se zelené organizace snaží své spoluobčany přesvědčit k environmentálně šetrnějšímu způsobu života. "Zelení osvětáři si to možná vždycky neuvědomují, ale máloco je tak demotivující, jako maximalismus v nárocích spojený s katastrofickým pohledem na svět," napsal Tomáš Feřtek. Ne všichni s ním však souhlasili a Arniky se zastal Martin Mach Ondřej. Už na začátku února navíc celé téma z trochu jiného úhlu pojal Lukáš Kala ve své eseji Bludné cesty environmentální odpovědnosti. Celá debata bude nakonec pokračovat i v březnu, protože Tomáš Feřtek připravil pár tipů, jak by zelení osvětáři mohli změnit taktiku.

V únoru rovněž pokračoval náš volný seriál rozhovorů o klimatu, v němž zpovídaní v diskusi pod článkem odpovídají na dotazy čtenářů. Tentokrát Jiří Svoboda, který se zabývá vývojem klimatu v historii, vysvětloval, proč se podle něj přestane oteplovat a planeta se naopak ochladí. Klimatolog Ladislav Metelka zase hovoří především o práci Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC).

Ani s reportážemi jsme ovšem na naše čtenáře nezapomněli. Jednu velmi pěknou přivezl Jan Rybář z Beskyd. Zkoušel tam zjistit, jestli u nás vůbec žijí rysi, medvědi a vlci. Jak pochodil, zjistíte tady. Biolog a esejista Stanislav Komárek se tentokrát podělil o své zážitky z Egypta. Navštívil ho ještě před nedávnými nepokoji a ve své reportáži se věnoval nejen egyptské přírodě, ale i společnosti a tisícům let jejího kulturního vývoje. Článek je to tak rozsáhlý, že jsme ho museli rozdělit do dvou částí (první část je tady, druhá tady). Zase se v něm ale o Egyptě člověk dozví víc věcí než za celou střední školu. Milé čtenářky a milí čtenáři, snad vám aspoň některý z článků ukrátí čekání na jaro. Společně s vámi se na něj těší

---

reklama

---