Rodiny žijící v takzvané dobrovolné skromnosti označila socioložka Hana Librová před 24 roky za pestré a zelené. A pojmenovala tak i svou publikaci. Znovu se jim věnovala v roce 2002, kdy vznikla kniha Vlažní a váhaví. A naposledy se jim spolu se svými kolegy Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity věnovala loni. První výstup z poslední fáze výzkumu představuje výstava ve foyer Sálu Břetislava Bakaly s názvem Pestří: skromné domácnosti pod tlakem doby. Výstava je otevřena do 11. května. Dvanáct fotografických panelů mapuje osudy lidí, kteří se dobrovolně zřekli některých výdobytků moderní společnosti.

Od voleb před dvěma a půl lety prošlo Poslaneckou sněmovnou 29 hlasování, která měla významný dopad na životní prostředí. V jeho prospěch hlasovali poslanci v polovině případů. Podpořili například kontroly ilegálního spalování odpadků v domácích kotlech či společná pravidla pro národní parky. Na druhou stranu usnadnili zástavbu zemědělské půdy, snížili ochranu před hlukem, umožnili rizikovou těžbu ohrožující zdroje pitné vody a komplikují recyklaci komunálních odpadů. Informuje o tom Zelený kruh, který provedl analýzu hlasování poslanců.

Zhruba třetina lidí, kteří v Plzeňském kraji podali žádost v první vlně kotlíkových dotací, chce příspěvek na tepelná čerpadla, nejmenší zájem mají žadatelé o kotle výhradně na biomasu. Krajští radní už ve dvou vlnách schválili 1104 z 1531 podaných žádostí. Poslední balík žádostí posoudí na květnovém jednání rady. Zřejmě od poloviny září by mohlo hejtmanství vyhlásit druhé kolo podávání žádostí, řekl vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Plíhal.

Kanceláře firem jsou plné spotřebičů. Co do spotřeby elektrické energie mezi nimi vynikají rychlovarné konvice. Ty mají příkon okolo 2200 W a jejich spotřeba předčí i nepoměrně větší kancelářské přístroje jako jsou tiskárny a kopírky. Konvice bývají často v neustálé permanenci, přičemž v drtivé většině si lidé uvaří několikanásobně víc vody, než potřebují. A právě to má tweetující konvice od RWE změnit.

Lidé, kteří si chtějí díky dotacím EU vyměnit staré kotle na tuhá paliva za ekologičtější zařízení, mají velký zájem o dražší tepelná čerpadla. Jejich konečný podíl by měl být kolem 20 procent, řekl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž. Cílem ministerstva je vyměnit v ČR do roku 2020 až 100.000 nevyhovujících kotlů, tedy čtvrtinu. Na dotace půjde do všech krajů devět miliard korun. O první výzvy krajů byl velký zájem a peníze ovlivní už letošní topnou sezonu. Za rok se rozdělí další tři miliardy korun a o rok později stejná suma.

Zájemci o kotlíkové dotace v Libereckém kraji mají stále šanci. Kraj zatím rozdělil 83 milionů korun na 735 žádostí, celkem má na výměnu kotlů k dispozici 135 milionů korun. Pro nesplnění podmínek kraj vyřadil 25 žádostí a dalších zhruba 300 žadatelů musí své žádosti doplnit nebo opravit. Zájemci mohou žádosti o dotaci na výměnu kotle dál podávat, úředníci už je ale upozorňují, že se na ně nemusí dostat, řekl krajský radní pro rozvoj a evropské projekty Vít Příkaský (ČSSD).

V České Lípě rozšiřují sběr bioodpadu, od května ho bude specializovaná firma svážet i z centra města. Zatím byly zapojeny do svozu bioodpadu jen okrajové části města, kde lidé žijí převážně v rodinných domech. I střed města je čtvrtí, ve které je vzhledem k počtu rodinných domků účelné svoz bioodpadu zajistit, řekla dnes českolipská starostka Romana Žatecká (ČSSD). O rozmístění hnědých popelnic na bioodpad po celém území města podle ní radnice zatím neuvažuje. Bylo by to příliš drahé.

K poklesu početnosti populací obojživelníků v Evropě přispívá celá řada dobře známých faktorů, jedním z významných je vliv hormonálně aktivních látek v odpadních vodách. Němečtí biologové z FVB (Forschungsverbund Berlin e. V.) provedli jejich podrobný rozbor v odpadních vodách. A potvrdili, že kvůli farmaceutickým látkám se z žabáků nenápadně stávají žáby.

První vlna dotací na výměnu starých kotlů za nové ekologické je z 90 procent u konce. Předběžné výsledky ukazují, že největší zájem mají lidé o kombinované kotle na uhlí a biomasu, nejmenší zájem naopak o kotle jen na uhlí. Po velkém zájmu veřejnosti skončil příjem žádostí v osmi krajích, další čtyři mají dotace sice také vyčerpané, ale dále přijímají žádosti do takzvaného zásobníku. Zbývá jen Středočeský kraj a Praha, řekla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP).

Díky první vlně takzvaných kotlíkových dotací by mohlo být v Česku instalováno až 3500 nových plynových kotlů. Informoval o tom Český plynárenský svaz (ČPS). Uvedl, že podle údajů o počtu podaných žádostí ze sedmi krajů bylo zatím podáno téměř 2200 žádostí o dotaci na kondenzační plynové kotle. Plynem v Česku v současnosti topí nejvíce domácností, odhadem 1,4 milionu.