Co nepropásnout na Ekolistu – říjen 2010
možná čtete Ekolist.cz jen občas, a proto je tady po měsíci zase představení článků, které by Vám neměly uniknout. Z říjnové várky chci nejdřív upozornit na dva texty pro trpělivější čtenáře.
Zejména reportáž Stanislava Komárka o Amazonii si získala velké množství příznivců, ačkoli analyzátoři internetového čtenářstva, které dává přednost nekomplikovaným textům o pár odstavcích, by byli z její délky nejspíš upřímně zděšení. "Amazonská příroda je vůči člověku neobyčejně penetrantní, muší larvy pronikají do jeho kůže, tisícerými sosáky sají mračna moskytů, muchniček a dalších hmyzů krev," píše Komárek. Věnuje se přitom nejen pralesu či požívání halucinogenní ayahuasky, ale i amazonské společnosti: "Mezi lidmi je zde obrovská touha po všem nepřírodním – girlandách žárovek, hrajících mobilech, televizích, též umělých květinách. Zdá se, že na místě animálního, dusného a hlučného pralesa bude po jeho zničení obrovité animální, dusné a hlučné město."
Podobně jako reportáž z Amazonie zaujalo i téma ryze národní – esej Mýtus o pravé české chaloupce. "Už při vyslovení slova chalupa se každému z nás určitě vybaví tu jasnější, tu vágnější obrázek toho, jak má vlastně takový dům vypadat. Středoevropská venkovská architektura je ovšem mimořádně pestrým fenoménem a rozhodně nelze tvrdit, že by kdy existovala typická česká chalupa, ba co víc, na rozdíl od řady jiných zemí je tomu spíše naopak. Přesto je mýtus o její existenci mimořádně silný," píše Jiří Woitsch v textu, který může v délce i interesantnosti s tím Komárkovým směle soutěžit.
Připomeňme si však i běžné články. Za přečtení určitě stojí rozhovor s Lenkou Pocovou o bolševníku: „Pokud by se problém neřešil, bude se bolševník ještě několik let, možná desítek let, šířit a pak u nás 'zdomácní', jako např. vlčí mák. Bolševník se ale v přírodě nechová tak mírně jako vlčí mák a místo květnaté louky vzniknou monokultury bolševníku neprůchodné pro zvěř i lidi.“
Vyhnout jsme se ani tentokrát nemohli fotovoltaice. Ujít by Vám nemělo především několik článků o předpokládaném dopadu fotovoltaiky na naše peněženky. A z trochu jiného úhlu jsme se fotovoltaice tentokrát věnovali v článku Letošní léto bylo bez problémů, horší bude příští, říkají energetici k vlivu zapojených fotovoltaických elektráren. Rezonujícím tématem se samozřejmě stalo i odložení dostavby Temelína.
Avšak nejen mrzkými ekonomickými a energetickými potřebami živ je člověk. Pečovat musíme i o svou duši a vznešenými estetickými zážitky si navozovat libé stavy. Evropské zalíbení v divokých scenériích velehor, ledovců nebo pralesů ovšem nevzniklo jen tak samo od sebe, nejdřív ho musel někdo „vymyslet“ a popsat. Kdo to byl a kdy se tak stalo, osvětluje článek Karla Stibrala Ledovce, divočina velehor i konec světa aneb O vznešenu.
Příjemné čtení a taky pěkný listopad (zatím to vypadá nadějně) přeje
reklama