Jiří Hlavenka: Komentář k šílenému nápadu Ministerstva zemědělství postavit 31 nových přehrad
1) Osvěžuji dva roky starý článek z Ekolistu, ze suchého roku 2018. Ukázalo se tehdy, že přehrady pro zádrž vody nefungují, protože když je celkově sucho, tak je sucho i v těch přehradách.
Vodu totiž zadržuje zdravá krajina daleko lépe než přehrady: "Tři poslední zbytky lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely podle ekologů třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady," píše se v článku. Jak už snad všichni víme, "suchý rok" je něco, co se stává normou; jiné než suché roky už nebudou.
2) Něco čísel. Česká krajina zadrží o tři miliardy (3 000 miliónů) kubíků vody méně než by mohla, pokud by se hospodařilo zdravě. Všechny nově plánované přehrady DOHROMADY zadrží při maximálním stavu 200 mil. kubíků (viz druhý odkaz).
3) Nedosti na tom. Volná vodní hladina má taky nemalý odpar. Plocha 10 x 10 metrů odpaří průměrně ročně 700 kubíků vody. Nové přehrady mají mít dohromady plochu 30 km2 (3000 hektarů). Moje kalkulačka říká, že roční odpar z této plochy je 210 mil. kubíků. Povšimněte si laskavě praktické shody s číslem v předchozí odrážce (kalkulace odparu z vodní hladiny).
4) Zhůvěřilostí je ovšem už to, že přehrady u nás navrhuje Ministerstvo zemědělství. Přehrada je ale zásadní prvek v krajině - v místě pro člověka a pro přírodu. Agroprůmysl si kvůli svým privátním (!!!) zájmům opět uzurpuje právo rozhodovat o posledních koutcích málo narušené přírody, jako jsou říční údolí, a hodlá je zalít betonem - ovšemže ne za své, ale za státní náklady, za peníze nás všech. To přece chceš!
5) Kolikpak ten špás bude stát? Ministerstvo zemědělství pro jistotu ani nenaznačuje, dobře ví proč, tak jsem vykutal jakési normativní náklady z portálu eAgri. Vyplývá z nich, že průměrný náklad je 55 Kč na kubík, tedy tu máme nějakých 10 miliard korun pro betonářské firmy.
Závěrem ještě dodám, že nejsem kategoricky proti jakékoli přehradě. Smysl dávají jednak malé, lokální vodní plošky a další vodní díla (retence přívalových srážek, malý vodní cyklus, vsaky do podzemních vod...), jednak pak tam, kde přehradní nádrž vlastně zabezpečí proti úplnému vysychání řek a říček takzvaným nadlepšováním průtoku. To jsou ale úplně jiné příběhy, úplně jiné přehrady, místa, velikosti i jejich počty, a když už, má s tím přijít Ministerstvo životního prostředí a ne lobbisté agrofertů.
Přečtěte si také |
Peter Bednár: Až naprší a neuschnereklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (184)
Karel Zvářal
12.5.2020 11:25Náprava stavu zem. půdy je také proces na mnoho desetiletí, nepůjde to zvládnout bez větších investic. Pokud neznáme přesné příčiny sucha, musíme investovat i do nádrží, byť je to podle mého až ten poslední krok k prevenci před suchem. Ale pro lidskou populaci životně důležitý! Volá se po urychlených opatřeních, a když vláda předloží tento návrh, zase je to špatně? Vždyť jen výkup pozemků se povleče spoustu let. Takže já tomu netleskám, ale ani to neodsuzuji. Pořád lepší dělat aspoň něco, než setrvávat v zaběhnutých kolejích, tj. spoléhat, že konečně přijde změna. Spíše bychom měli více tlačit do těch změn v krajině. Tam se plánují jen relativně drobné úpravy, ta změna je nutná ve větším rozsahu.
Pavla Žídková
12.5.2020 12:20 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.5.2020 12:30 Reaguje na Pavla ŽídkováVaclav Sobr
12.5.2020 13:01 Reaguje na Karel ZvářalOvšem aby tohle fungovalo bylo by třeba zcela zakázat drenáže lesů při těžbě (tudíž prakticky zcela eliminovat mechanizaci) a těžit stromy individuálně ne plošně...
ale to je ekonomicky nerentabilní.
Stanislav Hrouzek
12.5.2020 13:17 Reaguje na Vaclav SobrJan Škrdla
12.5.2020 21:49 Reaguje na Stanislav HrouzekPokud vyholíte les dohola, tak se pak můžete divit, že máte problémy s přirozenou obnovou. Že vám ji žere zvěř, protože nemá nic jiného na zub než semenáčky stromů.
Pokud to vezmnete důsledně a vyrubete i semenáčky stromů, pak jste odkázán na umělou obnovu.
Karel Zvářal
12.5.2020 13:18 Reaguje na Vaclav SobrOsobně jsem pro smíšené lesy (už velmi dávno...), což je ideální varianta proti suchu a riziku možných holosečí (smrků).
Lukáš Kašpárek
14.5.2020 09:23 Reaguje na Karel ZvářalZdeňka Firstová
17.5.2020 22:58 Reaguje na Karel ZvářalZdeňka Firstová
17.5.2020 22:54 Reaguje na Vaclav SobrBohumil 56gogo
12.5.2020 17:13 Reaguje na Karel Zvářalsmějící se bestie
26.1.2021 18:03 Reaguje na Bohumil 56gogokyanka josef
12.5.2020 15:37 Reaguje na Pavla ŽídkováMichal Vacek
13.5.2020 20:08 Reaguje na kyanka josefLukáš Kašpárek
14.5.2020 09:24 Reaguje na Michal VacekKarel Zvářal
12.5.2020 11:45Stanislav Chytrý
13.5.2020 12:52 Reaguje na Karel ZvářalMichal Ukropec
12.5.2020 12:18Karel Zvářal
12.5.2020 12:20 Reaguje na Michal UkropecStanislav Chytrý
13.5.2020 12:53 Reaguje na Karel ZvářalLukáš Kašpárek
14.5.2020 09:26 Reaguje na Stanislav ChytrýGalipoli Petr
15.5.2020 15:49 Reaguje na Lukáš KašpárekStanislav Hrouzek
12.5.2020 13:24 Reaguje na Michal UkropecOdpar 7 m3 z 1 metru čtverečního volné vodní hladiny za rok u nás by bylo opravdu hodně. Z půdy bych to okamžitě prohlásil za pitomost. Ovšem u vody si nejsem úplně jist, jak moc tomu pomáhá vítr...
Michal Ukropec
12.5.2020 14:27 Reaguje na Stanislav HrouzekStanislav Hrouzek
12.5.2020 20:38 Reaguje na Michal Ukropecveronica cz/otazky?i=163
Stanislav Hrouzek
12.5.2020 20:43 Reaguje na Stanislav HrouzekZjevně se domnívají, že 700 milimetrů je 7 metrů...
Michal Vacek
13.5.2020 19:59 Reaguje na Stanislav HrouzekAle abych se dostal k vodě. Myslím si, že když je hluboká přehrada, tak má poměr zachycené vody oproti ploše ze které se vypařuje, menší koeficient, než když bude tisíc mělkých tůněk, které se v slunecných dnech stejně za pár dní vypaří. A pak už nebude ani tam nic.
Jaroslav Olšanský
12.5.2020 12:30Jan Šimůnek
12.5.2020 12:472. Potřebujeme zadržet přívalové deště a zabránit povodním - tady paradoxně neplná přehrada pomůže víc než plná.
3. Potřebujeme upravit provozní řády přehrad tak, aby zadržování vody mělo prioritu před produkcí energie. Mnohé "vyschlé" přehrady jsou ve skutečnosti vypuštěné skrz turbíny, protože tč. platí priorita opačná.
Jistěže bychom potřebovali:
A stávající přehrady pokud možno upravit na přečerpávací (tj. doplnit zařízení, schopné laciným proudem hnát vodu nahoru)
B spoustu malých vodních nádrží rozptýlených po krajině - tady je problém ten, že "nebešťák" 10 x 10 m představuje srovnatelnou právní a administrativní "bitvu" jako postavení nového Lipna. Což motivuje investory k postoji "čím větší, tím lepší". Z čehož plyne zcela jasně:
C Potřebujeme pro výstavbu tůní, drobných rybníků apod., případně obnovu takovýchto děl, výrazně zjednodušit a zrychlit legislativu vč. odstínění možností nejrůznějších bojovníků "za ekologii", "za klima" (atd.) tyto stavby blokovat.
Zdeňka Firstová
17.5.2020 23:07 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.5.2020 07:13 Reaguje na Zdeňka FirstováJaroslav Štemberk
12.5.2020 12:51Jan Šimůnek
14.5.2020 19:09 Reaguje na Lukáš KašpárekKarel Kosobud
12.5.2020 12:54Jan Krupička
12.5.2020 12:59Není náhodou výpar z malé (mělké) vodní nádrže v poměru k akumulovanému objemu větší, než u nádrže velké (hluboké)?
Svatá Prostoto
12.5.2020 16:33 Reaguje na Jan KrupičkaMajka Kletečková
13.5.2020 18:45 Reaguje na Jan KrupičkaPavel Hanzl
12.5.2020 13:02Samozřejmě SKUTEČNĚ potřebné úpravy krajiny se můžou dělat okamžitě za minimální náklady, ale ty naráží na zájmy zemědělské mafie, ovládající celý stát.
Smiřme se teda s tím, že dokud tu bude vládnout tato klika, nestane se pozitivního VŮBEC NIC, jen půjdeme dolů.
Miroslav Vinkler
12.5.2020 13:14Návrhů na nové přehrady je celkem 96 ! Z toho 65 lokalit "osahaných" a 31 již blíže specifikovaných. Zbytek (31) je potenciální zásoba .
Dále bych upravil číslo ztráty vody v krajině nevhodným hospodařením zemědělců na 3,6 mld.m3/rok (VÚMOP Brno)
I ministr zemědělství Toman ví, že naše republika je rozvodím Evropy a nemáme jinou vodu nežli srážkovou s níž musíme hospodařit.
I ministr životního prostředí Brabec ví, že ve válce se suchem zatím vysoce na body prohráváme a že se musí radikálně přístup společnosti v této oblasti změnit.
Oba pánové se nemohou vymlouvat, že neznají odborná doporučení vysoce kvalifikovaných a odborně způsobilých osob z řad vědecké obce (namátkou prof. Sklenička, rektor ČZU Praha, profesor Kvítek , Jihočeská univerzita, nebo České limnologické (RNDr. Martin Rulík) nebo pedologické společnosti (prof.Šarapatka) popřípadě stanoviska České akademie věd -Ústavu výzkumu globální změny AV ČR -prof. Žalud) .
Návrh ministra Tomana s jejich odbornými radami nemá nic společného a v podstatě jde proti nim.
Zjednodušeně řečeno - adaptaci na sucho a nápravu české krajiny spatřuje ministr a jeho suita ve vybudování ad hoc mnoha desítek technických megastaveb vnořených do zdegradované české krajiny.
Tato zcela nesmyslná idea ani náhodou neřeší příčiny současného stavu a neodstraňuje ho .
Řeší pouze následek, zajištění potřebného množství vody k dalšímu špatnému hospodaření , aby se udržoval stávající a environmentálně zcela nevyhovující stav.
V plné nahotě se objevují základy myšlení vládnoucí exekutivy podporované většinou poslanců vládnoucích stran (ANO, ČSSD a KSČM). Ty lze plným právem označit jako primitivně-materialistické choutky ,poplatné nejen dnešnímu principu tržního hospodářství, ale i dědictví komunistické ideologie podle hesla "Poručíme dešti, větru!", jako nepovedeného experimentu prováděného čtyřicet let na českém národu a jeho přírodě.
Tím absolutně nevyjadřuji názor, že některé stavby přehrad nejsou ve veřejném zájmu. Tyto stavby však musí být posuzovány vícesystémovým pohledem ,který by stávající a nové vodohospodářské prvky v krajině propojoval do FUNKČNÍCH celků a využil jejich synergického efektu.
Přístup české vlády v této oblasti, prezentovaný ministrem Tomanem , plně snese pejorativní označení jako imbecilní přístup k řešení problematiky sucha a obnově české krajiny v době negativních dopadů klimatické změny ve střední Evropě.
Pavel Hanzl
12.5.2020 13:35 Reaguje na Miroslav VinklerMartina Vránová
13.5.2020 08:00 Reaguje na Pavel HanzlJak správně napsal kdosi výš - v provedení nejpotřebnějších a nejúčinnějších kroky k zadržení vody v krajině nám zcela brání zemědělská mafie....(Toliko v principu, nepotřebuju slyšet, kolik vody by bylo potřeba navíc na menší pole mrkve oproti lánu řepky, to není předmětem právě diskutovaného tématu)
Pavel Hanzl
13.5.2020 13:32 Reaguje na Martina VránováMáte jasně pravdu, stejně jako on, že se nepostaví v tomhle režimu VŮBEC NIC.
Martina Vránová
14.5.2020 06:54 Reaguje na Pavel HanzlNo a dnes hned ráno mě nadzvedl ze židle další článek o jedné zE zamýšlených přehrad v bezprostřední blízkosti Moravského krasu.
Naštěstí ale, jak říkáte - v tomhle režimu se nepostaví VŮBEC NIC.
Barbora Kuňáková
5.12.2021 22:56 Reaguje na Martina VránováJakub Brenn
13.5.2020 18:51 Reaguje na Miroslav VinklerNavíc i ten obrázek téměř vyschlé přehrady, místo vody je zelená polívka ze sinic, jsem viděl několikrát na vlastní oči
Měníme klima i krajinu, důsledky potom "léčíme" dalšími škodlivými zásahy!
Vladimír Kulhánek
14.5.2020 22:09 Reaguje na Jakub BrennStanislav Hrouzek
12.5.2020 13:162/ Lesy máme v havarijním stavu. A i kdybychom ode dneška dělali všechno správně, tak ještě několik desítek let s tím budeme mít problém. Už jen proto potřebujeme i ty nové vodárenské přehrady v daleko větší míře než kdy dříve.
3/ Ten masivní odpar z vodní hladiny vede mj. k ochlazování krajiny. A kvůli tomu zrovna brečet nebudu...
Michal Vacek
13.5.2020 20:32 Reaguje na Stanislav HrouzekPetr Šrámek
12.5.2020 13:24Richard Vacek
12.5.2020 13:26Karel Zvářal
12.5.2020 13:37 Reaguje na Richard VacekJan Kropáč
12.5.2020 13:59Lukáš Kašpárek
14.5.2020 09:40 Reaguje na Jan KropáčNedělský Petr
12.5.2020 14:08Ad 2) Krajina (půda a podzemní vody) plné vody jsou super a jakékoliv (ekonomicky efektivní) opatření ke zvýšení retence vody v krajině je super. Jenomže i ta krajina během extrémního sucha vyschla (podle autorovy logiky k bodu 1 selhala) a vodu na pití a závlahy si z ní nevezmu. Jestli ale nepotřebujeme mít rezervu vody na období akutního nedostatku, tak nepotřebujeme ani přehrady.
Ad 3) Průměrná roční velikost výparu z vodní hladiny v ČR je cca 790 mm (dle staré ČSN), plocha 10 x 10 m odpaří cca 79 m3, 30 km2 odpaří pak 23,7 mil. m3 (ach ty jednotky!). Velké množství malých ploch odpaří +/- stejně jako malé množství velkých ploch stejné výměry (některé faktory výparu závisí na velikosti plochy – vím), ale třeba mokřad má rozhodně větší výpar (evapotranspiraci) než volná plocha a je to špatně? Závěr je tedy hodně demagogický.
Ad 4) Autor evidentně nic neví o rozdělení problematiky vodního hospodářství mezi rezorty MZe a MŽP. Myslím, že většina politiků si uvědomuje význam přehrad (i těch nových) v procesu zvládání sucha a nedostatku vody, zatím ale skoro nikdo neměl odvahu otevřít takhle nepopulární téma. Asi je už opravdu zle.
Ad 5 ) Klišé o betonové loby nebudu komentovat – zcela mimo současnou realitu.
Závěr – chápu ho tak, že přehrady a ostatní vodní díla jsou nakonec fajn, jen aby to bylo malé, neviditelné a hlavně jinde než vykonávám svůj zastupitelský mandát, protože moji voliči co tam bydlí jsou proti.
Suma sumárum – autor je dost mimo (evidentně politik) a mrzí mě, že Ekolist něco takového zveřejnil. Jediné čemu z toho článku lidsky rozumím, jsou obavy všech v dotčených lokalitách.
Aleš Johanovský
12.5.2020 23:42 Reaguje na Nedělský PetrAle zajímalo by mě, čim teda tihle popírači fyziky chtěji ochlazovat města a krajinu, když ne odparem. Je to prakticky jedinej mechanismus se kterym se dá reáně počítat. A tomu skupenskýmu teplu je srdečně jedno, jestli se odčerpá výparem z hladiny, půdy nebo z vegetace.
Lukáš Kašpárek
14.5.2020 09:53 Reaguje na Aleš JohanovskýLukáš Kašpárek
14.5.2020 09:51 Reaguje na Nedělský Petrad2. voda se má dostat do podloží a tak napájet jak spodní vody, tak přirozené rezervoáry a doplňovat tak krajině vodu, když zrovna neprší... máte absurdní argument (asi vodohospodář nebo betonář co?)
ad3. v tomto se autor sekl... my potřebujeme výpar, ale z mokřadů, půdy a to pomocí vegetace (klimatizační jednotky krajiny).... z volné vodní plochy nikdy nebude takový odpar, aby to k něčemu bylo... máte absurdní argument (asi vodohospodář nebo betonář co?)
ad4. přehrady prosazuje jen MZe protože na tom má vlastní zájem a vůbec ho nezajímá co to udělá za negativa a jak nezodpovědný přístup to je.... potřebujeme řešit příčiny a né ničit krajinu dalšími hašeními důsledků... máte absurdní argument (asi vodohospodář nebo betonář co?)
ad5. asi vodohospodář nebo betonář co?
Závěr:
propagujete tu zlo na kterém máte evidentně osobní prospěch a neváháte šířit účelové polopravdy.... dosvědčujete se i tím, že ani nejste schopen uvádět tyto srač** pod svým jménem...
Pavel Zídek
12.5.2020 14:12Kdo se chce podrobně seznámit proč se kůrovcové lokality těží až po vylítnutí brouka a celkovým stavem lesnictví v ČR nechť shlédne tento dokument: https://www.youtube.com/watch?v=VSopiSD17BM&pbjreload=10
Majka Kletečková
14.5.2020 00:08 Reaguje na Pavel ZídekZdeňka Firstová
17.5.2020 23:30 Reaguje na Pavel ZídekMiroslav Hruška
12.5.2020 14:29Zejména zájmena
12.5.2020 14:48 Reaguje na Miroslav HruškaAleš Johanovský
12.5.2020 23:12 Reaguje na Zejména zájmenaLukáš Kašpárek
14.5.2020 09:58 Reaguje na Aleš JohanovskýAleš Johanovský
12.5.2020 23:46 Reaguje na Miroslav HruškaLukáš Kašpárek
14.5.2020 10:00 Reaguje na Aleš JohanovskýZejména zájmena
12.5.2020 14:45Petr Eliáš
12.5.2020 14:52Zejména zájmena
12.5.2020 15:03 Reaguje na Petr EliášJiří Daneš
12.5.2020 15:35 Reaguje na Petr EliášLukáš Kašpárek
14.5.2020 10:01 Reaguje na Petr Eliáškyanka josef
12.5.2020 15:33Radim Polášek
14.5.2020 05:13 Reaguje naI když na pěstování kukuřice leckde stačí provozovat nějaký větší kravín s pár tisícovkama krav.
Potom tam jsou původně rovná pole, kde se dala kukuřice pěstovat bez nějakých zvláštních problémů, ale ty jsou zastavěná halami a srážky na nich se nevsakují, ale odtékají kanalizací. A vedle máte zemědělsky provozované plochy na svažitých pozemcích ničené erozí a pod nimi příkopy a vodní toky zanášené tou zeminou z polí. Případně je tím relizován neplacený vývoz naší nejkvalitnější půdy do zahraničí, u nás do Polska. (kde to třeba vybagrujou a navezou na pole a tam pěstujou zeleninu, kterou vozí k nám. Ale na rozdíl od té půdy ne už ne zadarmo).
Ať vezmete obojí, obojí když se to takhle kombinuje, škodí životnímu prostředí. Zatímco kdyby se to povedlo udělat opačně, škody by byly mnohem menší. Haly na svažitých pozemcích a pole na rovných pozemcích.
Jiří Svoboda
12.5.2020 16:03Lukáš Kašpárek
14.5.2020 10:02 Reaguje na Jiří SvobodaRadim Polášek
12.5.2020 16:57Bohumil 56gogo
12.5.2020 17:09Lukáš Kašpárek
14.5.2020 10:03 Reaguje na Bohumil 56gogoBohumil 56gogo
12.5.2020 17:19Pavel Dudr
12.5.2020 17:21Radim Polášek
14.5.2020 05:15 Reaguje na Pavel DudrKrejcar Stanislav
12.5.2020 17:22Daniel Rebroě
12.5.2020 17:52Nejsem žádný odborník, pouze se zajímám o ekologii a jsem také rybář, takže vím, jaké jsou podmínky pro ryby.
Krejcar Stanislav
12.5.2020 22:28 Reaguje na Daniel RebroěPavel Hanzl
13.5.2020 07:53 Reaguje na Krejcar StanislavRakušáci už vypnuli poslední uhák a nemají ani jedinou JE. Ale mají dost z vody a špičkovou mají mazutovou a nějaký drobný paroplyn.
Daniel Dvořák
15.5.2020 13:22 Reaguje naRadim Polášek
14.5.2020 05:19 Reaguje na Pavel HanzlTeoretické údaje, jako ten 1 kW na metr čtvereční jsou vhodné jen na oblbování neznalých lidí.
Pavel Hanzl
18.5.2020 08:37 Reaguje na Radim PolášekOvšem fve panely mají dnes běžně účinnost 18%, z čehož vám vychází 1kWp instalovaného výkonu asi 6m2, což jsou 3 standardní panely.
Když ho přepočítáte na celoroční výkon, tak 1kWp dá 1MWh, což je 8x méně, než stabilní zdroj běžící 24 hod denně.
To je prakticky vše, abyste si udělal zhruba obrázek o možnosti fve v našich podmínkách.
Zdeňka Firstová
17.5.2020 23:34 Reaguje na Daniel RebroěKarel Nakobyl
12.5.2020 19:56Nedělský Petr
13.5.2020 07:59 Reaguje na Karel NakobylJan Šimůnek
13.5.2020 12:36 Reaguje na Nedělský PetrNedělský Petr
13.5.2020 20:34 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
14.5.2020 10:17 Reaguje na Nedělský PetrLukáš Kašpárek
14.5.2020 10:06 Reaguje na Nedělský PetrRadim Polášek
14.5.2020 05:35 Reaguje na Karel NakobylZatímco z jednoho hektaru rybníka je dnes nějak maximálně tuna ryb, ve středověku to bylo dvakrát méně a bylo na to třeba dvakrát víc pracovních sil.
Proto se ve středověku majitelům půdy - feudálům vyplácelo všude, kde to jen trochu šlo, na místě polí postavit rybníky. Proto ještě dnes máme tolik rybníků a ještě víc ploch, kde mezitím byly rybníky zrušeny a je tam pole.
Dnes se majitelům těch pozemků vyplácí mít na těch lokalitách původních rybníků pole.
Jan Šimůnek
14.5.2020 10:23 Reaguje na Radim PolášekV současné klimaticky teplé epizodě by se nám rybníky vyplatily (už proto, že máme obecně spotřebu rybího masa velmi nízkou a její zvýšení by prospělo zdraví populace) alespoň do druhé poloviny tohoto století, než nastanou chladna (která by měla v tom dalším vykulminovat do další malé doby ledové, pokud mezi tím nenastoupí ta velká).
A zase: Pokud budeme míst dostatek jaderných elektráren, budeme moci nějaké nádrže s rybami ohřívat odpadním teplem z nich (ale i třeba z uhelných elektráren), zatímco OZE v těchto podmínkách přestanou fungovat.
Petr Divílek
12.5.2020 21:49Jan Šimůnek
14.5.2020 10:26 Reaguje naAleš Johanovský
12.5.2020 23:09Mmch těch zmiňovanejch 700 kubíků na 100 kvadrátmetrů je 20 litrů na metr čtvereční denně, to se možná odpaří v létě v Dubaji z bazénu o teplotě 28 stupňů při extrémně nízký vzdušný vlhkosti. Tady to bude v průměru tak maximálně třetina.
Miroslav Vinkler
13.5.2020 06:39 Reaguje na Aleš JohanovskýV tom má autor pravdu.
Spousta lidí bere výpar "o nic nejde" .Dá se říct, že asi 6x více vody se odpaří, než proteče všemi řekami z území ČR/rok.
Nedělský Petr
13.5.2020 08:24 Reaguje na Miroslav VinklerAutor nemá pravdu proto, že k argumentaci prostě používá čísla, která jsou úplně mimo. Kdyby používal správná, tak k takovým závěrům nemůže dojít a jeho příspěvek by nemohl tolik lidí postavit proti stavbě vodních děl.
Souhlasím s tím, že povědomost (běžných) občanů o výparu a dalších souvisejících procesech je mizivá. Z textů výše je patrné, že výstavba rybníků a mokřadů jako opatření,které získají krajině vodu má řadu příznivců, ale ze své praxe vím, že pokud byl do takového "zařízení" v létě 2018 nějaký přítok, tak se ho značná část vypařila a potok či řeka byl o tuto vodu ochuzen.
Milan G
13.5.2020 11:29 Reaguje na Nedělský PetrMiroslav Vinkler
13.5.2020 12:20 Reaguje na Milan GZa sebe tvrdím, že není.
Ještě k odparu a ČSN . Norma je beznadějně zastaralá a vychází z klimatických podmínek,kdy "tady ještě bylo dobře".
Tzv. horké letní epizody + 35C a výše jsou zcela mimo pracovní podmínky normy.
Aktualizované vzorce jsou například zde: https://www.vtei.cz/2019/08/aktualizace-empirickych-vztahu-pro-vypocet-vyparu-z-vodni-hladiny-na-zaklade-pozorovani-vyparu-ve-stanici-hlasivo/
Miroslav Vinkler
13.5.2020 16:47 Reaguje naMiroslav Vinkler
13.5.2020 17:07 Reaguje na Miroslav VinklerNorma pro navrhování, výstavbu, rekonstrukce a provoz vodních nádrží se sypanými hrázemi
Zrušena bez náhrady
Nedělský Petr
13.5.2020 21:02 Reaguje na Miroslav VinklerA k výparu - ano, ČSN je stará, ale minimální v 9 z 12 měsíců bude +/- platná i teď, v těch zbylých 3 letních měsících jsou údaje možná podhodnocené pro posledních 5 let (extrém), ale cílem bylo dodat reálná čísla k číslům, které byly ze strany p. Havlenky řádově špatně.
Miroslav Vinkler
13.5.2020 22:49 Reaguje na Nedělský PetrPro srovnání- Lipno má cca 0,3mld m3.
Není lepší spravit přirozený akumulátor vody - doslova chladič krajiny - než do poškozené krajiny vnořit další technické stavby ?
MZe o to nestojí , muselo by překopat stávající zemědělskou politiku ,což by dopadlo na velké agrofirmy.To je celý problém v reálu.
Zájem na kvalitním ŽP je podřízen zájmům podnikatelským, a v tomto případě je to skutečně špatně.
Nedělský Petr
14.5.2020 07:15 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
14.5.2020 09:08 Reaguje na Nedělský PetrPodceňujete obrovskou regenerační schopnost přírody vrátit se do stabilního přirozeného stavu. Jde pouze o to , dát ji šanci.
Finančně by to bylo pod náklady stavby přehrad.
Co je ovšem nejdůležitější - je obrovská časová úspora. Dá se začít prakticky hned !!!
Rozhodujícím č podstatě činitelem je MZe ČR a v závěsu MŽP ČR.
Jde v podstatě pouze a jenom o politickou vůli centrálních orgánů - vlády a PS ČR.
Nedělský Petr
15.5.2020 07:34 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
14.5.2020 10:27 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
14.5.2020 12:43 Reaguje na Jan ŠimůnekNedělský Petr
15.5.2020 07:36 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
15.5.2020 19:25 Reaguje na Nedělský PetrMocnost černozemě na JM byla 40-80 cm , teď počítejte.
Karel Zvářal
15.5.2020 20:03 Reaguje na Miroslav VinklerNedělský Petr
18.5.2020 09:34 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
18.5.2020 14:52 Reaguje na Nedělský PetrBodejť by si to v té nivě u potoka nehovělo, když je tam splavený humus všech dob, navíc vlhká půda. To se ani zdaleka nerovná průměrné kvalitě půd v ČR. Stačí kouknout do leteckých map na ta obnažená podloží na mnoha místech.
Zdeňka Firstová
17.5.2020 23:43 Reaguje na Miroslav VinklerNedělský Petr
18.5.2020 09:05 Reaguje na Miroslav Vinkler2. Kolik chybí cm té černozemě nepíšete, kdyby to ale byla půlka, tak ta regenerace trvá 400 let (a to pomíjím, že číslo 1 cm za 100 let platí pro tvorbu půdy formou zvětrávání původní horniny a následnými přirozenými procesy - v současné situaci to bude určitě jinak)
3.Ještě větší problém je, že to už není černozemě, degradovala nejen co do množství, ale i co do kvality.
4. Jak dlouho si myslíte, že bude trvat, než se krajina (i v případě okamžité realizace všech užitečných opatření) dostane do uspokojivého stavu, včetně nastartování všech souvisejících procesů. Zase to budou vysoké desítky a možná i ty stovky let.
Nedělský Petr
18.5.2020 09:39 Reaguje na Nedělský PetrRadim Polášek
14.5.2020 05:48 Reaguje na Miroslav VinklerNavíc pokud by k takovému výparu docházelo hodně dnů po sobě, putující vzduch by se nasytil vlhkostí v takové míře, že by došlo k srážkám a zavlažení země nad zemí ještě dříve než by se ten vzduch dostal nad moře a vypařená voda by neužitečně pro zavlažení země skončila tam.
Navíc pokud je vodní plocha dostatečně velká, či k přehradě navíc přiléhající mokřiny a vlhké lesy taky ochlazované odparem dostatečně velké, aby se území ochladilo plošně, jsou mnohem lepší podmínky pro vznik vzestupných vzdušných proudů nad neochlazovanými sluncem ohřívanými plochami, třeba střechami města nebo velkých soustav továrních hal či suchými holými poli. Vzestupné proudy pak vytvářejí místní srážky.
vaber
18.5.2020 17:04 Reaguje na Radim PolášekMilan G
15.5.2020 15:03 Reaguje na Miroslav VinklerChápete to? Na podkladě falešných čísel vše odsoudil a vy s ním souhlasíte?
Nikde v tom Generelu není napsano, že se musí postavit všech 31 přehrad, může se postavit třeba jen 11 nebo 3. Ale zařazení těch lokalit do Generelu je v podstatě prevence, protože totiž málokdo ví, včetně Hlavenky, že to je svým spůsobem ochrana toho území a není pak možné na těch územích stavět právě ty velkosklady, liniové stavby atd. Čili veskrze pozitivum pro přírodu i pro lidi. A ten Generel není dogma, může se změnit. Ani se nedivím, že ty obce řvou, protože developer nemůže stavět a obec nemá příjmy, ale v TV budou všechny obviňovat, že nemají vodu.
A určitě chápete funkci přehrad.
Jan Šimůnek
13.5.2020 12:38 Reaguje na Nedělský PetrRadim Polášek
14.5.2020 06:15 Reaguje na Jan ŠimůnekFakt je ale, že i takový mokřad má svůj význam. Dokud naši zemědělci ještě nepoužívali agrochemikálie, tak do cca roku 1975 a dokud polní cesty nebyly socialistickým režimem asfaltovány, nacházely se v nich kaluže třeba i 20 - 30 centimetrů hluboké. Zemědělské technice to nevadilo a jiní lidi tam na rozdíl od dneška nejezdili. Ty kaluže byly zavodněny táním sněhu a voda v nich zůstávala doplňována občasnými jarními srážkami, tak do června. Jak byly ty kaluže na polních cestách nezastíněny, byly za slunečných dnů intenzívně prohřívány, rostlo v nich množství řas i rostlin. Plošně v krajině to pak byly odchovny žab typu kuńky ohnivé, jejich pulci tam měl i množství potravy a většinu roků tam voda vydržela do doby, než se ti pulci proměnili v malé žabičky a vyšli z louží do suchého prostředí. V červnu pak bylo všude v krajine plno malých žabiček, vedle kuńek i skokanů a ropuch, jejich pulci potřebují trochu jiné nádrže. Díky těm žabkám musely nabídka potravy pro menší predátory v krajině velmi vysoká, což mohl o ušetřit třeba množství mláďat drobných zpěvných ptáků.
Tolik k "mokřadům" v dřívějších uježděných polních cestách s půdou utuženou přejížděním strojů, takže se z kaluží srážková voda nevsakovala, ale pouze vypařovala.
I letos, pokud by takové polní cesty a prohlubně v nich byly, takové "mokřady" mohly být. A v nich líhniště těch žab. Potřebovalo by to jen větší množství sněhu, pár desítek centimetrů, tužší zimu, aby ten sníh vydržel do pořádné pozdnější oblevy a trochu letošních březnových srážek převést do letošního dubna. Během nynějších srážek v tomto týdnu by se ty kaluže pořádně naplnily a potom by klidně mohly, jen s nějakými dalšími menšími srážkami v trochu studenějším květnu, který je předpovídán,vydržet do doby, než by se ty žabky vylíhly.
Jan Šimůnek
14.5.2020 10:29 Reaguje na Radim PolášekFranta Jetel
13.5.2020 11:36Ladislav Kašpárek
13.5.2020 12:47Stanislav Chytrý
13.5.2020 12:47Karel Zvářal
13.5.2020 12:55Jaroslav Štemberk
13.5.2020 17:26 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
13.5.2020 17:33 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkPavel Hanzl
13.5.2020 13:37Takhle já vidím novou JE i všechno ostatní.
Jan Šimůnek
14.5.2020 10:35 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.5.2020 07:21 Reaguje na Jan ŠimůnekJá psal o tom, že dnešní (stejně jak bolševický) režim není schopen postavit už prakticky vůbec nic, natož novou JE.
vlad wolf
13.5.2020 16:35Miroslav Vinkler
13.5.2020 17:02Argumenty českých vodohospodářů o nutnosti výstavby nových přehrad jsou do značné míry podloženy modelem, že vyšší teplota znamená vyšší odpar a vyšší evapotranspiraci. Tento základní „axiom“ nejspíš vůbec neplatí.
Vesmír 2007/ Václav Cílek
Co vypadá logicky, nemusí být pravda – omyl IPCC 2007
zde : https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-11/snizuji-vyssi-teploty-odpar.html
Karel Zvářal
13.5.2020 17:20 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
13.5.2020 17:44 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
13.5.2020 19:54 Reaguje na Miroslav VinklerAle v globále pro ČR, kde máme dnes daleko méně oblačnosti a méně srážek (sušší půdu), sušší, teplejší a silnější proudění, můžeme celkem spolehlivě říci, že odpar bude fakt vyšší.
Lad. Novák
13.5.2020 21:34Vladce ZPozaMesice
14.5.2020 09:00 Reaguje na Lad. NovákU té druhé ale voda přetékala do zahrady k záhonu.
Nyní mám instalovány dvě 10m3 nádrže, betonové. Hloubka uložení do 2m.
Celkové náklady činili i s výkopovými pracemi objednaného bagru:
12.500,- za nádrž
2.000,- výkop
materiál pro obsyp a podloží: 2.500,-
materiál pro připojení a přepojení: 1.000,-
uložení provedeno jeřábem po přívozu: 1.200,-
zemní práce ostatní+napojení/přepojení: svépomoci (zvládne každý, kdo unese lopatu a má základní znalosti MAT/Geometrie (ZŠ první stupeň)
celková cena za jednu akci: 19.200,-
Te dešťovky bych se vůbec nebál a naopak se divím, že to většina stavebníku neřešila už dávno. Déšť, slunce jsou dvě základní komodity, které jsou zadarmo. A když se využijí, tak Vám usnadňují život a pomáhají.
Jan Šimůnek
14.5.2020 10:36 Reaguje na Vladce ZPozaMesiceVladce ZPozaMesice
14.5.2020 10:58 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
14.5.2020 19:13 Reaguje na Vladce ZPozaMesiceVladce ZPozaMesice
15.5.2020 07:08 Reaguje na Jan ŠimůnekNěco jiného jsou odpadní vody. Ale u dešťovky nic podobného nebylo ani jsem to nezaznamenal. Přeci jen už nějakou dobu se pohybuji v předpisech. A mám jednu akci, která se připravovala někdy v roce 2013, dodnes běží, dělají se ještě nějaké úpravy, a o žádném takovém zákonu, nařízení, vyhlášce či jiném jsem neslyšel.
Jan Šimůnek
15.5.2020 07:47 Reaguje na Vladce ZPozaMesiceVladce ZPozaMesice
15.5.2020 11:30 Reaguje na Jan ŠimůnekZákon, podle čeho se řídili nemáte? Jak uvádím výše, dešťovka a nesmí jít do vsaku...to je trochu divné.
Vladce ZPozaMesice
18.5.2020 07:00 Reaguje naMě ale spíše zajímal ten zákon, který nedovoluje zasakování dešťové vody do země, o kterém mluví pán výše. Protože o něčem takovém nic nevím a pokud tam nebylo ještě něco jiného, tak jej někdo pěkně obelhal.
Vladce ZPozaMesice
18.5.2020 07:02 Reaguje na Vladce ZPozaMesiceHynek Petr
13.5.2020 22:33Tyto představy se jistě docela bezbolestně realizují u klávesnice počítače, horší je to pak v realitě...
Neustále slyšíme, jak bylo za socialismu hrozné, že jsme si nemohli ťuknutím do mobilu koupit zboží z druhého konce světa (včetně potravin). Na druhé straně se divíme, že na polích rostou sklady, parkovací plochy a silnice...
Kritizujeme "megalomanské komunistické nádrže", ale přitom se k nim jezdíme rekreovat, když neprší, modlíme se, aby v nich byla voda, když zaprší moc, modlíme se, aby vodu udržely... Pokud žijeme v Praze, bereme jako samozřejmost, že budeme mít dostatek kvalitní pitné vody (z "komunistické" přehrady na Želivce)… Nebo máme chodit s vědrem pro vodu do nejbližší tůňky v lese nebo chytat vodu do kbelíku, když náhodou zaprší?
Těžit dřevo bychom měli bez mechanizace (tedy možná i bez motorové pily), hezky postaru... Ovšem při takovéto efektivitě těžby, nevyjde na řadového pracovníka v lesnictví ani minimální mzda. Kolik diskutujících vezme pilu a sekyru do ruky a pustí se do vydělávání na své životní náklady tímto způsobem?
Naše zemědělství je už nyní z větší části (cenově) nekonkurenceschopné. Pokud se tedy pustíme do mnoha opatření (nákladných), která výrazně rozdrobí obhospodařované plochy, myslíte si, že se efektivita hospodaření zvýší? Bude pak snazší používat současnou vysoce výkonnou mechanizaci? Nebo ji nahradíme lidskou prací a prací zvířat? Myslíte, že nejvyšší ekonomickou efektivitu má zemědělství v zemích, kde se hospodaří jako před 100 lety? A pokud nám nejde o ekonomickou efektivitu, ale o přírodu, je potřeba opět vzít do ruky motyku, vyrazit na pole (bude nás potřeba mnoho) a tam se za pár korun dřít... Cenu potravin to samozřejmě zvýší, ale na to si z minimálního platu pak jistě rádi připlatíme... Nebo bude potřeba ze strany státu do zemědělství několikanásobně více dotací. Teď jen zbývá vyřešit, kde na to vzít a jestli nám to EU povolí. :)
Tady jsem vybral jen pár pro mě zcela očividných rozporů v argumentaci zanícených "ekologických" diskutujících. Nemyslím, že jsou vedeni zlou vůlí (aspoň ve své většině), ale v jejich argumentaci vždy slyším jen to A a ne už B. Tedy: Pokud uděláme tu a tu pro přírodu prospěšnou změnu, jsme ochotni nést její následky (ekonomické, sociální, omezení pohodlí)?
Dokud v příspěvcích těchto diskutujících neuslyším toto komplexnější zhodnocení, budu tyto příspěvky bohužel považovat za denní snění...
Majka Kletečková
14.5.2020 00:55 Reaguje na Hynek PetrRadim Polášek
14.5.2020 07:52 Reaguje na Majka KletečkováNicméně každé úrovni lidské společnosti odpovídá určité poškozování či měnění životního prostředí, které je pro tuto společnost optimální. Pokud se ta změna životního prostředí omezí pod optimální, příliš se zpomalí další vývoj lidské společnosti. Což v dnešní globální realitě znamená sestup v globálním ekonomickém žebříčku, a následně ztrátu politické samostatnosti. Včetně ztráty možnosti rozhodovat o svém životním prostředí sami. A nakonec jako dfinitivní ztrátu ekonomické samostatnosti.
Pokud se naopak změny životního prostředí úplně uvolní, v dlouhodobém horizontu prudce narostou náklady, společnosti i každého jedince zvlášť. Na takové věci jako udržování kvality života a zdraví i na udržení kvality potravin a dalších produktů. To může skončit i ekonomickým kolapsem a nakonec vyústit v totéž co předchozí varianta, sestupem v globálním ekonomickém žebříčku a ztrátou politické i ekonomické samostatnosti, se všemi důsledky.
Radim Polášek
14.5.2020 06:29 Reaguje na Hynek PetrMálokdo si uvědomuje, že vytváření mokřadů v krajině znamená do těch oblastí vrátit třeba komáry.
Vemte si takového městského člověka, který se nedávno přestěhoval z paneláku na venkov a užívá si tam zahrady, ticha, čerstvého vzduchu, v létě trvale otevřených oken.
A v krajině se obnoví nějaký větší mokřad. Najednou toho člověka, třeba za teplejšího vlhčího podvečera v létě na zahradě štípou komáři, pískají , nalezou mu do ložnice a bez likvidace nějakým insekticidem nejdou z ložnice odstranit.... Případně se jim rovnou na té zahradě objeví komáří hejna. To se může klidně stát, i když ten obnovený mokřad je poměrně daleko, třeba půl kilometrů nebo i víc, pokud je zrovna trochu víc vlhko a teplo. Tomu se podle mně nedá úplně vyhnout. Je možné množství komárů omezit směřováním toho mokřadu tak, aby tam byly vhodnější podmínky pro predátory komárů i jejich larev ve vodě, ale nedá se vytvářet mokřad úplně bez komárů a dalšího podobného hmyzu.
A spoustě lidí vadí třeba i jeden jediný pískající komár v pokoji či ložnici.
Majka Kletečková
14.5.2020 12:03 Reaguje na Radim PolášekBohuslav Rosendorf
14.5.2020 08:08Další krok k udržení vody je zprovoznit splavy , kterých jenom u nás na řece v délce cca 15km bylo zrušeno , zničeno pět . Obnovení dvou je otázka minimálních nákladů . Jednalo by se pouze o vrácení stavidel na splavy , kde desítky let zadržovaly vodu . Bez splavů se z řeky , širokého řečiště staly potoky , které mnohdy jsou už zarostlé tak , že voda vůbec není vidět . Nezavrhoval bych metody zadržování vody našich předků . To nebyli žádní blbci . Ti vodu udržet uměli .
A teď o lesích . Tam se kvůli dostupnosti těžké techniky vybudovaly asfaltové silnice , nic proti tomu , ale zároveň byly vykopány vedle nich hluboké , i víc než metr , rygoly . Jejich smysl je zřejmě ten , aby voda co nejdřív a nejrychleji z lesa odtekla . Do půdy lesa se v podstatě nemá co vsáknout , protože případná voda odteče bez užitku . Mimoto spodní voda klesne na úroveň dna rygolu a stromy na ni už kořeny nedosáhnou .
V neposlední řadě je hospodaření povodí . Ty pořádají ročně stovky drahých seminářů a všelijakých zbytečných schůzí , které do země a v podstatě nikam nepřinesou ani deci vody , na kterých si mezi sebou , jeden druhému rozdávají nemravné odměny .
Co jsem napsal by byla PRVÍ POMOC VODĚ V KRAJINĚ . Levná a hlavně užitečná .
Zdeňka Firstová
18.5.2020 00:00 Reaguje na Bohuslav Rosendorfvaber
18.5.2020 16:39 Reaguje na Zdeňka FirstováTomáš Kvítek
14.5.2020 08:44Vladce ZPozaMesice
14.5.2020 08:48Líbí se mi jejich efektivní kapkovitá závlaha. Proč se neučit tam, kde s tím mají xx leté zkušenosti.
Pardon, já zapomněl, ono by z toho nic nekáplo do kapsy. Přeci jen, při stavbě přehrad, to budou pěkné penízky, které půjdou z kapes nás daňových poplatníků do rukou pár jedinců, kteří si na výstavbě namastí kapsu a nejen to.