Matěj Pomahač: Klima na poli vs. klima v komoře
1.12.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Pokračuje tak série klimatických poruch letošního roku - zkraje roku chyběla vláha, jarní mrazy likvidovaly sady, vinice, zeleninu i některé polní plodiny, letní sucho se podepsalo na výnosech a sezonu završily podzimní deště. Nestabilita nového počasí zračí rozkolísané klima, porouchané tryskové proudění (jet stream) a sérii rekordně teplých let. Ta trvá na severní polokouli už deset let a množství energie v ovzduší, sloužící jako palivo pro extrémní jevy, neustále roste. Vědci jsou zajedno - dokud nepřestaneme spalovat fosilní paliva, bude těchto extrémů přibývat!
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Zemědělci hospodařící na půdě pak projevy nestabilního klimatu cítí na vlastní kůži - a ve výsledcích svého hospodaření.
Do toho mi volá dobrý známý z ekonevládky, proč Agrární komora České republiky - tj. zákonem zřízená stavovská organizace zastupující české zemědělce - zpochybňuje při připomínkování strategie resortu zemědělství vliv CO2 a dalších skleníkových plynů na klimatickou změnu. V oficiálních připomínkách komory se opravdu dočítáme, že "Nelze v legislativním podkladu pracovat s teorií, jejíž obsah je hypotetický a samo MZe nevysvětluje, jak vlastně CO2 působí na klima Země. Strategie pracuje s jednostranným viděním problematiky klimatu na Zemi, aniž by byla odborná část tohoto směru dopracována, vysvětlena a jasně obhájena."
Agrární komora tak zpochybňuje nejen vliv člověka na klima, ale samotný skleníkový efekt!
Rozumím a sdílím kritiku vládní zemědělské politiky, nesmyslnost proti sobě jdoucích regulačních a dotačních opatření i frustraci z narůstající byrokratické zátěže.
Budeme-li však zpochybňovat základní fakta, jako je vliv skleníkových plynů na oteplování země, rozpadá se sama možnost dialogu mezi zemědělci a společností - což je velká škoda zejména v situaci, kdy je řada věcných připomínek agrárníků na místě. Bez společného jazyka však nemáme šanci čelit obrovským výzvám, před nimiž naše zemědělství a potravinový systém čelí.
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Systém evropského uhlíkového vyrovnání budou v ČR spravovat MŽP a celníci
Klimaticko-energetický plán je vrcholem alibismu, míní Havlíček (ANO)
Svazy: Klimaticko-energetickému plánu chybí analýza dopadů. Cíle jsou nízké
Další články autora |
Drak na polní cestě
Matěj Pomahač: Zemědělské dotace – místo biodiverzity pouze podpora levné produkce
Matěj Pomahač: Gigafactory: Krajinou Dolního Poolší aneb půda vs baterkyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
VM
Vladimir Mertan
1.12.2024 06:57S počasím je to totiž zvláštní věc: nikdy to s ním není v pořádku. Počasí vždycky přestřeluje na jednu nebo na druhou stranu. Teplota se nikdy nestrefí se stoletým normálem; buď je pět stupňů pod ním, nebo pět stupňů nad ním. Srážek je buď deset milimetrů pod normál, nebo dvacet milimetrů nad normál; není-li příliš sucho, je nevyhnutelně příliš mokro.
Mají-li i lidé, kterým jinak do toho nic není, tolik důvodů stěžovat si na počasí, jakpak teprve zahradník! Napadne-li málo sněhu, bručí plným právem, že to nikam nestačí; napadne-li sněhu mnoho, projevuje vážné obavy, že mu to poláme jehličiny a pěnišníky.[5] Není-li sněhu, běduje na zhoubné holomrazy; nastane-li obleva, klne těm bláznivým větrům, které ji provázejí a mají ten hanebný zvyk, že mu rozhazují chvojí a jiný kryt po zahradě a snad mu i, hrom do nich!, polámou nějaký ten stromek. Troufá-li si v lednu zasvítit slunce, chytá se zahradník za hlavu, že mu keře poženou předčasně do mízy. Prší-li, bojí se o své alpínské kytičky; je-li sucho, myslí s bolestí na své rododendrony a andromedy.[6] A přece by nebylo těžko mu vyhovět: stačilo by mu, kdyby od prvního do posledního ledna prostě bylo žádná celá, devět desetin stupně pod nulou, sto dvacet sedm milimetrů sněhu (lehkého a podle možnosti čerstvého), většinou oblačno, žádné nebo mírné větry západních směrů; a bylo by všechno v pořádku. Ale to je to: o nás zahradníky se nikdo nestará a nikdo se nás neptá, co by mělo být. Proto ten svět tak vypadá.
Čítajte viac: https://zlatyfond.sme.sk/dielo/5058/Capek_Zahradnikuv-rok/3#ixzz8t8SYfXQp
Odpovědět
Mají-li i lidé, kterým jinak do toho nic není, tolik důvodů stěžovat si na počasí, jakpak teprve zahradník! Napadne-li málo sněhu, bručí plným právem, že to nikam nestačí; napadne-li sněhu mnoho, projevuje vážné obavy, že mu to poláme jehličiny a pěnišníky.[5] Není-li sněhu, běduje na zhoubné holomrazy; nastane-li obleva, klne těm bláznivým větrům, které ji provázejí a mají ten hanebný zvyk, že mu rozhazují chvojí a jiný kryt po zahradě a snad mu i, hrom do nich!, polámou nějaký ten stromek. Troufá-li si v lednu zasvítit slunce, chytá se zahradník za hlavu, že mu keře poženou předčasně do mízy. Prší-li, bojí se o své alpínské kytičky; je-li sucho, myslí s bolestí na své rododendrony a andromedy.[6] A přece by nebylo těžko mu vyhovět: stačilo by mu, kdyby od prvního do posledního ledna prostě bylo žádná celá, devět desetin stupně pod nulou, sto dvacet sedm milimetrů sněhu (lehkého a podle možnosti čerstvého), většinou oblačno, žádné nebo mírné větry západních směrů; a bylo by všechno v pořádku. Ale to je to: o nás zahradníky se nikdo nestará a nikdo se nás neptá, co by mělo být. Proto ten svět tak vypadá.
Čítajte viac: https://zlatyfond.sme.sk/dielo/5058/Capek_Zahradnikuv-rok/3#ixzz8t8SYfXQp
VM
Vladimir Mertan
1.12.2024 07:01KAREL ČAPEK: Zima, jež není v pořádku.
Rozumí se, naříkají si na ni lyžaři a mohly by na ni žalovat hlavně děti, které se letos ještě nesvezly na sáňkách ani nepostavily obligátního sněhuláka; ale kdyby půda mohla mluvit, řekla by nám, že toto není dobrá zima. Dosud si půda nemohla odpočinout; vegetace neukončila pořádně své vegetační údobí a neví si rady: mám už růst, nebo počkat? Na krytějších místech se ten nebo onen keř splete a dá se do rašení; v únoru jej spálí mráz, ale letošní leden mu nedal kategorický rozkaz, aby spal. Potrvá-li to měkké počasí ještě nějaký den, počne rašit kdeco; pak to zničí únorový mráz nebo březnový mrazík. Sadaři už dnes počítají, že letos bude málo ovoce; a sadaři tomu rozumějí. Nemáme letos jenom mírnou zimu, nýbrž zimu plnou nejistoty; teploměr kolísá ustavičně kolem nuly; stačí rozdíl výšky o pár metrů, a celá krajina je zamrzlá nebo roztálá do měkoty. A tu nejistotu cítíme nějak i my lidé; ta zima nám dosud nedala jasnou odpověď, jaký rok se nám urodí.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
Odpovědět
Rozumí se, naříkají si na ni lyžaři a mohly by na ni žalovat hlavně děti, které se letos ještě nesvezly na sáňkách ani nepostavily obligátního sněhuláka; ale kdyby půda mohla mluvit, řekla by nám, že toto není dobrá zima. Dosud si půda nemohla odpočinout; vegetace neukončila pořádně své vegetační údobí a neví si rady: mám už růst, nebo počkat? Na krytějších místech se ten nebo onen keř splete a dá se do rašení; v únoru jej spálí mráz, ale letošní leden mu nedal kategorický rozkaz, aby spal. Potrvá-li to měkké počasí ještě nějaký den, počne rašit kdeco; pak to zničí únorový mráz nebo březnový mrazík. Sadaři už dnes počítají, že letos bude málo ovoce; a sadaři tomu rozumějí. Nemáme letos jenom mírnou zimu, nýbrž zimu plnou nejistoty; teploměr kolísá ustavičně kolem nuly; stačí rozdíl výšky o pár metrů, a celá krajina je zamrzlá nebo roztálá do měkoty. A tu nejistotu cítíme nějak i my lidé; ta zima nám dosud nedala jasnou odpověď, jaký rok se nám urodí.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
FD
František Dvořák
1.12.2024 07:29Tak se podívejte na to pole. Jenom jestli na to počasí nemá tato hrůza větší vliv, než CO2. Jestli ne, tak ten vliv má veliký a nezpochybňujme ho.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 07:56Já ten zásadní vliv člověka zpochybňuji taky. Ono není jasné, zda nárůst CO2 je příčina. A tedy hlavní vliv člověka spalováním. A nebo důsledek oteplování, tedy uvolňování CO2 z půdy, moří atd. Prohlédněte si WIKI a srovnejte historický vývoj sluneční aktivity měřené slunečními skvrnami a vývoj teploty. korelace je obdivuhodná. jak v minulosti třeba mauderovo minimum skvrn a malá doba ledová, tak Ladovské zimy přelomu 19/20 století, nebo oteplování v posledních letech. A včil mudruj. OZE a lepší agrotechnika ano, ale s rozmyslem. Ne devastace průmyslu a zemědělství.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_cyklus#/media/Soubor:Carbon14_with_activity_labels.svg
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD#/media/Soubor:V%C3%BDvoj_pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_teplotn%C3%AD_anom%C3%A1lie.svg
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_cyklus#/media/Soubor:Carbon14_with_activity_labels.svg
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD#/media/Soubor:V%C3%BDvoj_pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_teplotn%C3%AD_anom%C3%A1lie.svg
PE
Petr Elias
1.12.2024 11:56 Reaguje na Slavomil VinklerA je to tu zase - po x té a jen proto, že je někdo totální ignorant. :D Na OSLU jsou články o p. Wagnera o původu CO2. :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 12:25 Reaguje na Petr EliasPletete si Wagnera s Wikipedií. I když i Wagner má pravdu, tak se dá namítnout zaujetí.
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.12.2024 12:58 Reaguje na Slavomil VinklerA co? U vás se dá zase namítnou nevzdělanost a ignorantství. Nebo že si třeba pořádně nenastudujete vlastní odkazy... to že odkaz na časovou řadu končící rokem 1950 korelujete s časovou řadou končící rokem 2020 o vás dost vypovídá...
K nejen vaší smůle je původ co2 v atmosféře jasný a neokecáte to ani když se na hlavu postavíte. ;)
Odpovědět
K nejen vaší smůle je původ co2 v atmosféře jasný a neokecáte to ani když se na hlavu postavíte. ;)
pp
pavel peregrin
1.12.2024 18:40 Reaguje na Petr EliasNěco si Eliáši dostuduj, a nebudu ti říkat kde- na Sputniku to ale nehledej. Původ CO2 v atmosféře vůbec není jasný, to možná jen u tebe.A to, jak se tam dále chová, už vůbec není jasný. Tak tady už neomílej svoje zastaralé "fakty".
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.12.2024 08:39 Reaguje na pavel peregrinTakže si mám dostudovat něco a neřekneš mi co. Nikdy jsem neměl valné mínění o tvém intelektu, ale toto??? :D
To že o tom takový zoufalec jako ty ví kulové mě nepřekvapuje. :D
Odpovědět
To že o tom takový zoufalec jako ty ví kulové mě nepřekvapuje. :D
MM
Milan Milan
1.12.2024 21:59 Reaguje na Petr EliasKdyby byl původ CO2 v atm někomu nezpochybnitelně jasný, tak to je na Nobelovku. Dějiny lidstva nejsou dějinami matičky Zemi. Bez CO2 není života a to že se někde země otepluje v podstatě pro planetu nic neznamená. Nadšení jedinci anebo hlupáci co si myslí že v jejich osudem náhodou darované nanosekundě života na planetě něco ovlivní a dokonce poručí zeměklimatu, nebo snad dokonce změní poměry vesmíru si zřejmě neuvědomují, jak jsou nicitní a že spíše životu škodí.....
Odpovědět
PE
Pe
Petr
1.12.2024 08:23Jak se k přírodě chováme, tak nám příroda oplácí. Nyní samými extrémy. Po dobrém to s námi nešlo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 09:10 Reaguje na PetrNebezpečná pověra. Zbožštění "Přírody". "Přírodě" je nějaký člověk nebo příroda šumafuk, jak v minulosti proběhlo.
Pe
Petr
1.12.2024 09:40 Reaguje na Slavomil VinklerS přírodou je to jako třeba s autem - jak se k němu chováte, takové bude. Když ho budete huntovat, tak bude zhuntované a bude se vám v něm jezdit hodně špatně, až nakonec přestane fungovat úplně. Je to zbožštění auta a pověra? No není. Je to obyčejná realita, tak to funguje. Když přírodu budeme ničit, nebude fungovat a vrátí se nám to jako bumerang ve formě nepříjemných podmínek pro život. Když my budeme dělat v přírodě extrémy, bude i příroda vytvářet extrémy a budeme v nich muset žít. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Zde to platí dokonale.
Ale jestli pro vás je to pověra a zbožštění, prosím. Vaše myšlenkové pochody jsou zvláštní.
Odpovědět
Ale jestli pro vás je to pověra a zbožštění, prosím. Vaše myšlenkové pochody jsou zvláštní.
VM
Vladimir Mertan
1.12.2024 09:17 Reaguje na Petrhttps://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-blizi-se-dalsi-doba-ledova-rika-archeolog-geolog-a-antropolog-petr-sida-40406545
Proč je ochlazení do doby ledové horší než oteplování?
Rostliny se s vyšší teplotou srovnají velmi dobře, když jim zajistíte dostatek vody, ale s chladem nelze udělat nic. A ono nejde jen o chlad, ale hlavně o všudypřítomné sucho. Dohromady je to vražedná kombinace. Počátky všech předchozích glaciálů vlastně nebyly tak strašné, co se týče teplot, v teplejších oscilacích zde vznikaly dokonce černozemě, ale byly velmi suché, oproti dnešku se nárůst kontinentality postaral o pokles srážek na třetinu. A to byl teprve počátek trvající třicet tisíc let, dalších padesát tisíc let bylo mnohem horších.
Je zajímavé, že některé jevy dnes běžně připisované globálnímu oteplování – jako je například vysychání Sahelu – mají ve skutečnosti původ právě v dějích souvisejících se začátkem další doby ledové. Doba ledová je krušná tím, že i tropy jsou extrémně nehostinné, tropický prales se zmenší na procenta své původní plochy a obrovsky se rozroste poušť.
Je tedy evidentní, že v horizontu několika tisíc let budeme čelit problému se studenou a suchou planetou. Poslední zhruba tři miliony let řešíme obdobné problémy technologiemi. Ať už to bylo štípání kamene, vynález obydlí, oděvu, nebo zemědělství, vždy šlo o technologické reakce lidí na proměnu podmínek. Jediným řešením do budoucna je v tomto směru zajistit stabilní dlouhodobý zdroj energie a na něj navázané technologií udržované zemědělství – tedy de facto obří skleníky.
Odpovědět
Proč je ochlazení do doby ledové horší než oteplování?
Rostliny se s vyšší teplotou srovnají velmi dobře, když jim zajistíte dostatek vody, ale s chladem nelze udělat nic. A ono nejde jen o chlad, ale hlavně o všudypřítomné sucho. Dohromady je to vražedná kombinace. Počátky všech předchozích glaciálů vlastně nebyly tak strašné, co se týče teplot, v teplejších oscilacích zde vznikaly dokonce černozemě, ale byly velmi suché, oproti dnešku se nárůst kontinentality postaral o pokles srážek na třetinu. A to byl teprve počátek trvající třicet tisíc let, dalších padesát tisíc let bylo mnohem horších.
Je zajímavé, že některé jevy dnes běžně připisované globálnímu oteplování – jako je například vysychání Sahelu – mají ve skutečnosti původ právě v dějích souvisejících se začátkem další doby ledové. Doba ledová je krušná tím, že i tropy jsou extrémně nehostinné, tropický prales se zmenší na procenta své původní plochy a obrovsky se rozroste poušť.
Je tedy evidentní, že v horizontu několika tisíc let budeme čelit problému se studenou a suchou planetou. Poslední zhruba tři miliony let řešíme obdobné problémy technologiemi. Ať už to bylo štípání kamene, vynález obydlí, oděvu, nebo zemědělství, vždy šlo o technologické reakce lidí na proměnu podmínek. Jediným řešením do budoucna je v tomto směru zajistit stabilní dlouhodobý zdroj energie a na něj navázané technologií udržované zemědělství – tedy de facto obří skleníky.
SV
Slavomil Vinkler
2.12.2024 08:14 Reaguje na Vladimir MertanV severských ságách se počátek doby ledové jmenuje Ragnarok. Ozvěna sopečné zimy asi z Islandu trvající asi 1o let. Výsledkem byli Vikingové-lupiči.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
1.12.2024 09:11Ďakujem autorovi za dobrú tému, stačí zadať do vyhľadávača Malá doba ledová a zemědelství.
Z nájdených odkazov ponúkam napríklad:
https://www.magazinuni.cz/ruzne/brian-fagan-za-co-muze-podnebi/
Naštěstí se ukázalo, že lidé jsou pozoruhodně přizpůsobiví a vynalézaví, takže na přelomu 16. a 17. století si při konfrontaci s proměnlivým počasím uvědomili, že bude třeba vytvářet dostatečné potravinové zásoby, aby se předešlo jejich nedostatku. Tak začala zemědělská revoluce.
Vrchol malé doby ledové, plný klimatických extrémů, nakonec trval dvě staletí. Pozvolné změny v zemědělské technologii začaly ve Flandrech a Nizozemí: trojpolní systém ozim, jařina, úhor změnili tamní venkované tak, že místo úhoru začali pěstovat luštěniny, nebo krmivo pro dobytek. Díky dostatku krmiva rostl chov dobytka. Tento cyklus vedl k vyšší výnosnosti půdy a rolníci mohli začít s pěstováním průmyslových plodin, jakými byly len, hořčice a chmel.
Díky těmto změnám opouštěli rolníci samozásobitelský způsob výroby, obilí se začalo dovážet z Pobaltí a rozmanitost pěstovaných plodin způsobila lepší přizpůsobení klimatickým změnám. Neustálý boj s vodou, s mořskou hladinou, vedl Holanďany k odvodňování půdy, jež změnilo celou zem, takže zemědělská plocha od konce 16. století stoupla za dvě stě let o třetinu. Přitom většina této půdy byla odvodněná v letech 1600 až 1650. Zmenšovala se jednotlivá hospodářství, zvyšovaly se výnosy obilovin a rostly příjmy rolníků. Menší statky byly výhodné zejména tam, kde byla blízko města s trhem a venkované mohli se svými produkty obchodovat.
Odpovědět
Z nájdených odkazov ponúkam napríklad:
https://www.magazinuni.cz/ruzne/brian-fagan-za-co-muze-podnebi/
Naštěstí se ukázalo, že lidé jsou pozoruhodně přizpůsobiví a vynalézaví, takže na přelomu 16. a 17. století si při konfrontaci s proměnlivým počasím uvědomili, že bude třeba vytvářet dostatečné potravinové zásoby, aby se předešlo jejich nedostatku. Tak začala zemědělská revoluce.
Vrchol malé doby ledové, plný klimatických extrémů, nakonec trval dvě staletí. Pozvolné změny v zemědělské technologii začaly ve Flandrech a Nizozemí: trojpolní systém ozim, jařina, úhor změnili tamní venkované tak, že místo úhoru začali pěstovat luštěniny, nebo krmivo pro dobytek. Díky dostatku krmiva rostl chov dobytka. Tento cyklus vedl k vyšší výnosnosti půdy a rolníci mohli začít s pěstováním průmyslových plodin, jakými byly len, hořčice a chmel.
Díky těmto změnám opouštěli rolníci samozásobitelský způsob výroby, obilí se začalo dovážet z Pobaltí a rozmanitost pěstovaných plodin způsobila lepší přizpůsobení klimatickým změnám. Neustálý boj s vodou, s mořskou hladinou, vedl Holanďany k odvodňování půdy, jež změnilo celou zem, takže zemědělská plocha od konce 16. století stoupla za dvě stě let o třetinu. Přitom většina této půdy byla odvodněná v letech 1600 až 1650. Zmenšovala se jednotlivá hospodářství, zvyšovaly se výnosy obilovin a rostly příjmy rolníků. Menší statky byly výhodné zejména tam, kde byla blízko města s trhem a venkované mohli se svými produkty obchodovat.
VM
Vladimir Mertan
1.12.2024 09:15 Reaguje na Vladimir Mertanhttps://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-blizi-se-dalsi-doba-ledova-rika-archeolog-geolog-a-antropolog-petr-sida-40406545
Nesdílíte tedy obavy z klimatické krize způsobené oteplováním planety?
Sdílím, nechci vypadat jako popírač, jen je třeba si uvědomit, že problém je mnohem komplexnější a lidský vliv je pouze jedna proměnná. Současný přístup nepřímo vyvolává dojem, že když odstraníme lidské emise, vše se nakonec vrátí do starých dobrých klidných let klimatu poloviny 20. století. Ale tak tomu není, klima se mění, měnilo a měnit bude. Jediná cesta je adaptace a je evidentní, že fosilní paliva jsou a vždy byla cestou s jasně daným koncem; jednoho dne dojdou a nebudou.
Jedinou možností, jak jako civilizace nezkolabovat, je najít zdroj čisté a relativně levné energie, která bude dostatečně stabilní, a hlavně obecně dostupná bez hrozby, že dojde. V tu chvíli budeme schopni adaptace na vzestup i pokles teplot, budeme technologicky soběstační.
Fosilní zdroje nám daly možnost dosáhnout technologické úrovně, na které toho jsme schopni. Kdyby nedošlo k jejich využití, mohli jsme ještě další dva tři tisíce let fungovat na úrovni středověku. Jenže pak by možná už mohlo být pozdě a jako civilizace bychom nebyli takto rozvinuté technologie schopni včas vyvinout.
Odpovědět
Nesdílíte tedy obavy z klimatické krize způsobené oteplováním planety?
Sdílím, nechci vypadat jako popírač, jen je třeba si uvědomit, že problém je mnohem komplexnější a lidský vliv je pouze jedna proměnná. Současný přístup nepřímo vyvolává dojem, že když odstraníme lidské emise, vše se nakonec vrátí do starých dobrých klidných let klimatu poloviny 20. století. Ale tak tomu není, klima se mění, měnilo a měnit bude. Jediná cesta je adaptace a je evidentní, že fosilní paliva jsou a vždy byla cestou s jasně daným koncem; jednoho dne dojdou a nebudou.
Jedinou možností, jak jako civilizace nezkolabovat, je najít zdroj čisté a relativně levné energie, která bude dostatečně stabilní, a hlavně obecně dostupná bez hrozby, že dojde. V tu chvíli budeme schopni adaptace na vzestup i pokles teplot, budeme technologicky soběstační.
Fosilní zdroje nám daly možnost dosáhnout technologické úrovně, na které toho jsme schopni. Kdyby nedošlo k jejich využití, mohli jsme ještě další dva tři tisíce let fungovat na úrovni středověku. Jenže pak by možná už mohlo být pozdě a jako civilizace bychom nebyli takto rozvinuté technologie schopni včas vyvinout.
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 09:20 Reaguje na Vladimir MertanNo jo, ale to bychom nesměli kvůli Klima alarm krizi likvidovat zemědělství a průmysl, nýbrž se přizpůsobovat a přecházet na šetrnější způsoby bez kolapsu.
Odpovědět
ss
PE
Petr Elias
1.12.2024 12:51 Reaguje na Vladimir MertanNo jéje. Říká to, co se ti líbí - jasné, že to sem musíš dát. :D Za chvíli jsou Vánoce, tak to sem pereš jak divej - potřebuješ prachy. :D
Jen škoda, že týpek v tom rozhovoru neuvádí žádné zdroje informací třeba k té nastávající době ledové. :D
Jiní (na základě studií a ne jen blekotání v rozhovoru) došli k jiným závěrům. Třeba zde:
Interglacials of the last 800,000 years
https://discovery.ucl.ac.uk/id/eprint/1474024/1/Past%20Interglacials%20Working%20Group%20of%20PAGES%20Interglacials%20of%20the%20last%20800,000%20years%20VoR.pdf
A to jak sem kopíruješ úryvky nějakých kravin o čarodějnicích apod. je fakt komické. Ale rozumím proč to děláš - už na to nestačíš, všichni ví co jsi za manipulátora a tak to zkoušíš touto cestou. :D
Odpovědět
Jen škoda, že týpek v tom rozhovoru neuvádí žádné zdroje informací třeba k té nastávající době ledové. :D
Jiní (na základě studií a ne jen blekotání v rozhovoru) došli k jiným závěrům. Třeba zde:
Interglacials of the last 800,000 years
https://discovery.ucl.ac.uk/id/eprint/1474024/1/Past%20Interglacials%20Working%20Group%20of%20PAGES%20Interglacials%20of%20the%20last%20800,000%20years%20VoR.pdf
A to jak sem kopíruješ úryvky nějakých kravin o čarodějnicích apod. je fakt komické. Ale rozumím proč to děláš - už na to nestačíš, všichni ví co jsi za manipulátora a tak to zkoušíš touto cestou. :D
JO
Jarka O.
1.12.2024 22:02 Reaguje na Vladimir Mertan1* za všechny odkazy, které vysvětlují nestálost počasí víc než blekotání spekulanta s udržitelnými akciemi eliáše.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.12.2024 08:40 Reaguje na Jarka O.Blekotání tu předvádíš ty a mertan jarine. :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.12.2024 23:29 Reaguje na Petr EliasNa ten dlouhy clanek Interglacials of the last 800,000 years jsem se ted podival. Neni tam jedina matematicka formule zato stovky grafu a tisice referenci. Koukl jsem do seznamu citaci a nad odkazem na IPCC jsem nalezl nekolik odkazu na jmeno John Imbrie - velmi znamy americky oceanograf (jehoz popularne vedeckou knizku o oceanech jsem si koupil v Moskve roku 1980, velmi v te knize ocenoval prace ceskeho paleoklimatologa Vojena Lozka!) Znal jsem jeho syna J.Z. Imbrie (pracovali jsme sveho casu na podobnych vecech v matematicke fyzice...) ktery koukam napsal i nekolik clanku o matematickem modelovani zavislosti klimatu na astronomickych jevech
Jinak teda ten clanek o Interglacialech ve me moc duvery nebudi, je to prilis obsahly kompilat kde - opakuji - pritom neni jediny matematicky vzorec (mozna jsem se teda dival nedostatecne pozorne :) Duveru teda zrovna nebudi uz tamni pocatecni mudrovani - na mnoha a mnoha stranach - jak definovat pojem "interglacialu". Grafy tam uvedene jsem moc neprohlizel. Mimochodem, je nekde (tam ci jinde) k dispozici graf ukazujici napr. promenu hladiny oceanu v tech poslednich 800 000 nebo i mene letech?
Odpovědět
Jinak teda ten clanek o Interglacialech ve me moc duvery nebudi, je to prilis obsahly kompilat kde - opakuji - pritom neni jediny matematicky vzorec (mozna jsem se teda dival nedostatecne pozorne :) Duveru teda zrovna nebudi uz tamni pocatecni mudrovani - na mnoha a mnoha stranach - jak definovat pojem "interglacialu". Grafy tam uvedene jsem moc neprohlizel. Mimochodem, je nekde (tam ci jinde) k dispozici graf ukazujici napr. promenu hladiny oceanu v tech poslednich 800 000 nebo i mene letech?
PE
Petr Elias
3.12.2024 08:44 Reaguje na Miloš ZahradníkOno je úplně buřt co to ve vás vyvolává. Odborník vašich kvalit jistě ty ,,nedůvěryhodné,, části podrobně rozebere a vydá o nich článek v recenzovaném odborném časopise, že? Třeba v tom
Reviews of Geophysics. Nebo opět skončíte u blekotání o tom, jak je to vše špatně? :)
Odpovědět
Reviews of Geophysics. Nebo opět skončíte u blekotání o tom, jak je to vše špatně? :)
MZ
Miloš Zahradník
3.12.2024 09:18 Reaguje na Petr EliasNa rozdil od Vas ja netvrdim, ze vse je spatne. Zminil jsem vyznacneho americkeho oceanologa Johna Imbrie a take Vojena Lozka, nejlepsiho odbornika pres kvarterni mekkyse a temer jiste nejvyznacnejsiho ceskeho badatele v oblasti dejin klimatu. Urcite by mne zajimalo pojednani o promenach hladiny okeanu v minulosti ale to by musel byt clanek ktery je citelny i pro nespecialistu v danem oboru. K cemu je kompilat s desetitisici odkazy z nichz prevazna vetsina je bud trash nebo je to prilis specialni otazka na to, co zajima nespecialistu. Kolik z tech odkazu jste precetl Vy? Tipuju ze zadny resp. jste akorat tak schopen zaregistrovat vety typu "vedci zjistili,ze" a umite nadavat oponentum. To je prilis malo na to, abych se zajimal, kdo vlastne jste a cim se zabyvate
Jeste k te hladine oceanu. Stacilo by mi vedet, co vsechno a jak spolehlive se vi o te klimaticke udalosti, co o ni pise jiz bible. Napriklad kolisani hladiny Cerneho more. O tom jsem si precetl jiz leccos a mam pocit, ze spolehlivych znalosti o tom moc neni, byt historie tohoto more, ktere "pred nedavnem" bylo jisty cas i jezerem sahajicim od Budapesti az k Aralskemu mori byla hodne divoka. Zrovna v tomhle problemu ta otazka mekkysu (a obecneji usazenin toho jezera/more) je velmi dulezita. Nebo detailnejsi zkoumani nedavne geologicke historie Bosporu a Gibraltaru. To jsou konkretni zajimave otazky, v tomto pripade na nikoliv jiz bezbrehe tema
a clanku na tohle tema v "recenzovanych"
casopisech zrejme moc neni, jde vetsinou jen o spekulace. Nebo ten - udajny - fakt ze Sredozemni more melo neklikrat v historii poslednich milionu let hladinu i o nekolik set metru nize, nez dnes. Coz je prave o tom Gibraltaru. Ledovcove vrty a pylove analyzy jsou jiste zajimave ale o hladine oceanu toho moc nereknou. Mozna naftari o te hladine oceanu neco vedi - vrtat do hlubokeho moreskeho dna je drahe a kvuli pouhemu vedeckemu poteseni by to sotva nekdo zaplatil To jsou vsechno otazky na ktere by znalec v debate mezi rozumnymi lidnmi treba dokazal neco srozumitelneho rici. Jenze - jak pravi znamy bonmot - debata s pitomcem vede k tomu, ze vsichni ucastnici te debaty se postupne stanou pitomci. Vladnete li i jinymi schopnostmi nez vrsit nadavky a citovat rozsahle kompilaty ktere jste krome jejich politickeho uvodu ocividne necetl a nejste schopen z nich neco rozumne sdelitelneho a netrivialniho vytahnout - zkuste je nekdy na tomhle foru predvest
Odpovědět
Jeste k te hladine oceanu. Stacilo by mi vedet, co vsechno a jak spolehlive se vi o te klimaticke udalosti, co o ni pise jiz bible. Napriklad kolisani hladiny Cerneho more. O tom jsem si precetl jiz leccos a mam pocit, ze spolehlivych znalosti o tom moc neni, byt historie tohoto more, ktere "pred nedavnem" bylo jisty cas i jezerem sahajicim od Budapesti az k Aralskemu mori byla hodne divoka. Zrovna v tomhle problemu ta otazka mekkysu (a obecneji usazenin toho jezera/more) je velmi dulezita. Nebo detailnejsi zkoumani nedavne geologicke historie Bosporu a Gibraltaru. To jsou konkretni zajimave otazky, v tomto pripade na nikoliv jiz bezbrehe tema
a clanku na tohle tema v "recenzovanych"
casopisech zrejme moc neni, jde vetsinou jen o spekulace. Nebo ten - udajny - fakt ze Sredozemni more melo neklikrat v historii poslednich milionu let hladinu i o nekolik set metru nize, nez dnes. Coz je prave o tom Gibraltaru. Ledovcove vrty a pylove analyzy jsou jiste zajimave ale o hladine oceanu toho moc nereknou. Mozna naftari o te hladine oceanu neco vedi - vrtat do hlubokeho moreskeho dna je drahe a kvuli pouhemu vedeckemu poteseni by to sotva nekdo zaplatil To jsou vsechno otazky na ktere by znalec v debate mezi rozumnymi lidnmi treba dokazal neco srozumitelneho rici. Jenze - jak pravi znamy bonmot - debata s pitomcem vede k tomu, ze vsichni ucastnici te debaty se postupne stanou pitomci. Vladnete li i jinymi schopnostmi nez vrsit nadavky a citovat rozsahle kompilaty ktere jste krome jejich politickeho uvodu ocividne necetl a nejste schopen z nich neco rozumne sdelitelneho a netrivialniho vytahnout - zkuste je nekdy na tomhle foru predvest
VM
Vladimir Mertan
1.12.2024 09:37Ešte jeden zaujímavý link, čarodejnícke procesy vs. ochladenie počas Malej doby ľadovej. Je to nesmeirne zaujímavé čítanie, kopírujem iba záver, ale celé je to veľmi dobre spracované.
https://is.muni.cz/th/hzmu6/BP_Varga_final.pdf
Dobrým směrem by bylo i přidání proxy pro spor mezi katolíky a protestanty, který na
závěr dobře vystihují dvě citace – jedna od Martina Luthera, druhá od Georga Witzela.
Jak by to mohl [Bůh] dlouho snášet? Je třeba, aby nakonec zachránil a ochránil pravdu a spravedlnost, potrestal zlo a špatné lidi, jedovaté rouhače a tyrany. Jinak by ztratil své božství a nikdo by ho už za Boha neuznával, pokud by každý bez ustání dělal, co se mu zachce, nestydatě
a hanebně pohrdal Bohem, jeho Slovem a jeho přikázáními, jako by to byl blázen či šašek, který by svým hrozbám a příkazům nepřikládal žádnou váhu. […] A za takového stavu věcí nemám jiné posily ani jiné naděje nežli té, že poslední den je nablízku. Neboť věci jsou dohnány do takové krajnosti, že Bůh to již nebude moci déle vystát.
Na tento katastrofismus reagoval katolický kazatel Witzel příkrými slovy: Jestliže jsou blesky ve Slezsku mimořádně jasné, je to snad zázrak? Když severní vítr smete ve městě střechy, je to důkaz, že Pán sestupuje z nebes a přichází nás soudit? V lese se našla hromada hořícího uhlí; země se zachvěla, ozval se hrom, velmi hustý mrak proletěl nad městem; dochází však k takovým věcem zřídka? Ve Vratislavi spadla věž; jaký to div! Ve Slezsku jedna žena neporodila za normálních okolností; zdá se to být překvapivé, ale jak v takové věci spatřovat
znamení příchodu Páně?
Odpovědět
https://is.muni.cz/th/hzmu6/BP_Varga_final.pdf
Dobrým směrem by bylo i přidání proxy pro spor mezi katolíky a protestanty, který na
závěr dobře vystihují dvě citace – jedna od Martina Luthera, druhá od Georga Witzela.
Jak by to mohl [Bůh] dlouho snášet? Je třeba, aby nakonec zachránil a ochránil pravdu a spravedlnost, potrestal zlo a špatné lidi, jedovaté rouhače a tyrany. Jinak by ztratil své božství a nikdo by ho už za Boha neuznával, pokud by každý bez ustání dělal, co se mu zachce, nestydatě
a hanebně pohrdal Bohem, jeho Slovem a jeho přikázáními, jako by to byl blázen či šašek, který by svým hrozbám a příkazům nepřikládal žádnou váhu. […] A za takového stavu věcí nemám jiné posily ani jiné naděje nežli té, že poslední den je nablízku. Neboť věci jsou dohnány do takové krajnosti, že Bůh to již nebude moci déle vystát.
Na tento katastrofismus reagoval katolický kazatel Witzel příkrými slovy: Jestliže jsou blesky ve Slezsku mimořádně jasné, je to snad zázrak? Když severní vítr smete ve městě střechy, je to důkaz, že Pán sestupuje z nebes a přichází nás soudit? V lese se našla hromada hořícího uhlí; země se zachvěla, ozval se hrom, velmi hustý mrak proletěl nad městem; dochází však k takovým věcem zřídka? Ve Vratislavi spadla věž; jaký to div! Ve Slezsku jedna žena neporodila za normálních okolností; zdá se to být překvapivé, ale jak v takové věci spatřovat
znamení příchodu Páně?
pp
pavel peregrin
1.12.2024 09:45Nic moc se neděje. Pšenice setá 21. listopadu dá vždycky větší výnos, jak dobře setá jařina. Pouze je třeba v takovém případě přemýšlet a zvolit si kompenzační odrůdu, která snáší takovéto pozdní setí a řídit se agrotechnikou, doporučenou pro tyto odrůdy. Takže buď zvolit odrůdy dobře odnoživé, nebo naopak rozhodnout se pro vedení výnosu na hlavním stéble a výsevek zvýšit. Osobně bych v tomto případě volil kompenzační odrůdu s dobrou odnoživostí, samozřejmě, ty odnože může vytvořit až na jaře, ale opět nejde o nic dramatického, pouze se musí ten porost správně vést.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.12.2024 10:58Nepopírám, že jsme momentálně v období, kdy je průměrná teplota vyšší, než
třeba před sto léty. Před sto léty zase vzpomínali na středověk, kdy tu
bylo tepleji, než před sto léty. Co tu bude za sto let nevím, ale před
miliony let převládaly na Zemi tropy a pak zase zalednění. Některé živé
organismy na změny rezignovaly a vymřely, jiné se přizpůsobily a přežily.
Co bude lidstvo dělat? Přizpůsobí se a nebo bude celý vlak brzdit pouze
jedním vagónem a láteřit, že ostatní nebrzdí? U počasí je to totéž. Naši předci se naučili přizpůsobit i počasí a vodu buď zadržovali a nebo se
přebytečné zbavovali. Ti , co nedělali nic, tak pouze láteřili na počasí.
Mi třeba v září stála tři dny na zahradě voda z povodní, ale po dalších
třech dnech už ze 110 let starých drenáží nic neteklo. Potřebnou část
vody si držela půda v humusu organického původu a týden po povodni jsem
mohl půdu poorat. Na polích v okolí, kde neudržují 35 let drenáže, tak
leckde ještě ani nesklidili kukuřici a zorané mají pouze některé části
polí. Na tom zbytku jsou stále kaluže a nebo jsou pro orbu moc mokré.
Prostě já se přizpůsobil, ale oni na to rezignují a nadávají na počasí.
O tom to prostě je, že láteřením se nic nezmění a je třeba pracovat na
přizpůsobení nenadálým změnám počasí a možná i změnám klimatu.
Odpovědět
třeba před sto léty. Před sto léty zase vzpomínali na středověk, kdy tu
bylo tepleji, než před sto léty. Co tu bude za sto let nevím, ale před
miliony let převládaly na Zemi tropy a pak zase zalednění. Některé živé
organismy na změny rezignovaly a vymřely, jiné se přizpůsobily a přežily.
Co bude lidstvo dělat? Přizpůsobí se a nebo bude celý vlak brzdit pouze
jedním vagónem a láteřit, že ostatní nebrzdí? U počasí je to totéž. Naši předci se naučili přizpůsobit i počasí a vodu buď zadržovali a nebo se
přebytečné zbavovali. Ti , co nedělali nic, tak pouze láteřili na počasí.
Mi třeba v září stála tři dny na zahradě voda z povodní, ale po dalších
třech dnech už ze 110 let starých drenáží nic neteklo. Potřebnou část
vody si držela půda v humusu organického původu a týden po povodni jsem
mohl půdu poorat. Na polích v okolí, kde neudržují 35 let drenáže, tak
leckde ještě ani nesklidili kukuřici a zorané mají pouze některé části
polí. Na tom zbytku jsou stále kaluže a nebo jsou pro orbu moc mokré.
Prostě já se přizpůsobil, ale oni na to rezignují a nadávají na počasí.
O tom to prostě je, že láteřením se nic nezmění a je třeba pracovat na
přizpůsobení nenadálým změnám počasí a možná i změnám klimatu.
PE
SV
PE
Petr Elias
1.12.2024 13:00 Reaguje na Slavomil VinklerBohužel - vy, mertan (ten je za to tapetování snad placený) a ostatní ještě očekávám. :)
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.12.2024 21:42 Reaguje na Petr EliasPane Eliasi, mohl by jste se přestavit, co vědecky v klimatologii děláte, že všemu tak autoritativně rozumíte?
Já když jsem jako fyzik a optik diskutoval se skutečným klimatologem, tak jsem došel k názoru, že klimatologové vědí, proč je klima na Zemi tak stabilní, proč forcing zvýšené koncentrace CO2 směrem k oteplování, který je platný (ale jen cca 1 stupeň Celsia na zdvojnásobení koncentrace CO2 v ovzduší) je slabý vůči stabilizujícím silám zpětných vazeb uvádějící systém zpět do tepelné rovnováhy.
Jenomže alarmisté poukazují především ty destabilizující forcingy (ať již alarmisté globálního oteplování nebo dříve globálního ochlazování) a zanedbávají či bagatelizují či mlčí o těch rozhodujících negativních zpětných vazbách které zajišťují stabilitu klimatu.
Nakonec ta (zbytečná) klimatická hysterie v EU vede jen k drahotě, inflaci a ztrátě konkurenceschopnosti a úpadku EU.
Odpovědět
Já když jsem jako fyzik a optik diskutoval se skutečným klimatologem, tak jsem došel k názoru, že klimatologové vědí, proč je klima na Zemi tak stabilní, proč forcing zvýšené koncentrace CO2 směrem k oteplování, který je platný (ale jen cca 1 stupeň Celsia na zdvojnásobení koncentrace CO2 v ovzduší) je slabý vůči stabilizujícím silám zpětných vazeb uvádějící systém zpět do tepelné rovnováhy.
Jenomže alarmisté poukazují především ty destabilizující forcingy (ať již alarmisté globálního oteplování nebo dříve globálního ochlazování) a zanedbávají či bagatelizují či mlčí o těch rozhodujících negativních zpětných vazbách které zajišťují stabilitu klimatu.
Nakonec ta (zbytečná) klimatická hysterie v EU vede jen k drahotě, inflaci a ztrátě konkurenceschopnosti a úpadku EU.
SV
PE
Petr Elias
2.12.2024 08:44 Reaguje na Milan VaněčekA skutečný klimatolog byl kdo? A pochopil jste to co vám říkal, nebo jste si to opět překroutil? :D BTW. prosím nevytahujte opět IRIS od šaška Lindzena, díky. :)
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.12.2024 10:57 Reaguje na Petr Eliasodpověď na otázku otázkou není vysvětlující odpověď
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.12.2024 11:55 Reaguje na Milan VaněčekA? To vaše neustálé blábolení o nějakých zanedbaných negativních zpětných vazbách založené na dávno mrtvých předpokladech také není nic moc...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.12.2024 11:48 Reaguje na Petr EliasCítíš se být natolik fundovaný proti Lindzenovi, že bys s ním mohl polemizovat face to face? Nestyď se a řekni.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.12.2024 11:53 Reaguje na pavel peregrinVíš, já s ním polemizovat nemusím. Ten jeho nesmysl se prokázal ani ne rok po tom, co tu svou teorii publikoval. :DD
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.12.2024 13:26 Reaguje na Petr EliasTak nám pan Elias neprozradí, zda je odborník na klimatologii, co publikoval,...
(a zda vůbec něco...)
Odpovědět
(a zda vůbec něco...)
pp
pavel peregrin
2.12.2024 16:03 Reaguje na Milan VaněčekNo, také jsem se svého času na toto ptal a odpovědi se nedočkal.
Asi to p. Eliáš tají z vrozené skromnosti....
Odpovědět
Asi to p. Eliáš tají z vrozené skromnosti....
PE
Petr Elias
2.12.2024 16:27 Reaguje na Milan VaněčekNěkomu jako jste vy, kdo ví kulové a do zblbnutí opakuje staré nesmysle, nemusím nic prozrazovat. :) Raději jděte a odhalujte ty ,,utajované,, negativní zpětné vazby... ;)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.12.2024 17:35 Reaguje na Petr EliasPan Vaněček je fyzik a optik. V pořádku.Ty bys musel být fundovaný klimatolog, o čemž silně pochybuju, abys mohl s ním vůbec na úrovni diskutovat. Tak co, Eliáši, co nebo kdo vlastně jsi, čím se živíš? A nestyď se, sděl nám pramen tvé moudrosti!
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.12.2024 21:14 Reaguje na pavel peregrinTo víš že jo. :D Ono kdybych tvrdil to co se ti líbí, tak bych klidně mohl být třeba popelář, nebo jezedák jako ty co? :D Jsi akorát šašek nakrmený alternativní pravdou (čti blbostma) a když jsi v úzkých, tak začneš žvanit o tom, že všichni ví stejné h jako ty. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.12.2024 16:01 Reaguje na Petr EliasNeodpovídáš na otázku- dokázal bys obhájit v polemice s Lindzenem svoje názory? A navíc- KDO prokázal ten nesmysl? A dokonce ani ne za rok? Tak to je nejmíň na dvojitou Nobelovu cenu!
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.12.2024 16:22 Reaguje na pavel peregrinOdkaz na to, že měření prokázala pravý opak jeho teorie, jsem už sem dával. Evidentně jsi se na to vyprdl a nepřečetl sis to. Tvůj problém. :D A řekni mi proč bych měl s ním polemizovat? :D
A kdo to prokázal? Nikdo! Prokázala to měření z programu CERES - viz. např. studie Lin 2001. Už sem to sem několikrát dával - ale ty ve svém nekonečném ignorantství a zálibě ve čvachtání v ,,nemainstreamových,, srágorách jsi se na to vyprdl...;)
Odpovědět
A kdo to prokázal? Nikdo! Prokázala to měření z programu CERES - viz. např. studie Lin 2001. Už sem to sem několikrát dával - ale ty ve svém nekonečném ignorantství a zálibě ve čvachtání v ,,nemainstreamových,, srágorách jsi se na to vyprdl...;)
pp
pavel peregrin
2.12.2024 17:31 Reaguje na Petr EliasAle nevyprdl. Jenže ty si neuvědomuješ, že, když to přeženu, ta měření CERES mají asi takovou váhu, jako ta práce Lindzena... jsi vůbec schopen to pochopit? Jsi schopen pochopit jednoduchou pravdu, že nikdo, zdůrazňuji NIKDO NA SVĚTĚ není v současnosti schopen podat naprosto nezvratný a přesvědčivý důkaz o tom, že je to tak či onak.P o rozumu, uznáš, že to tak je.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.12.2024 21:05 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
3.12.2024 08:32 Reaguje na Petr EliasNevím co se redakci nelíbilo na konstatování, že je peregrin zoufalec? :D Je to přiměřené konstatování toho, že je v úzkých a tak začal plácat nesmysle... :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.12.2024 14:35 Reaguje na Petr EliasJá a v úzkých? Nějak jsem to nezaznamenal, ale redakce asi zaznamenala to, že jsi bez argumentů a tak jsi se uchýlil k zoufalé taktice, která ti nevyšla a nevychází. Ty nejenže nejsi schopen odborně argumentovat, ale bojíš se i prozradit, čím se živíš.
Něco ti řeknu- kdby ses za svoji práci nestyděl, klidně bys to prozradil. Ale žádný myslitel natož vědec nejsi, to je naprosto zřejmé z tvého písemného projevu. Skutečný odborník by totiž zůstal v klidu. To ti asi nedošlo, viď.
Odpovědět
Něco ti řeknu- kdby ses za svoji práci nestyděl, klidně bys to prozradil. Ale žádný myslitel natož vědec nejsi, to je naprosto zřejmé z tvého písemného projevu. Skutečný odborník by totiž zůstal v klidu. To ti asi nedošlo, viď.
MV
Milan Vaněček
3.12.2024 08:49 Reaguje na Petr EliasPetře, sledujte nejnovější publikace, po roce 2020. Už se jim ten klimatický hysterický strašák začíná rozpadat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.12.2024 14:36 Reaguje na Milan VaněčekPane Vaněčku, víte, s kým máte tu čest? S trollem, který zde obtěžuje a trollí asi tak už pět let.
Odpovědět
MV
RP
Radim Polášek
1.12.2024 13:25Tady u nás na Severní Moravě by měl jít sít už někdy v druhé polovině října.
Deště si po oné "zálivce" v polovině září daly na pár týdnů pohov a půda slušně vyschla. Ale bohužel nevím, jak letos místní zemědělci seli, jsem to letos nesledoval.
Odpovědět
Deště si po oné "zálivce" v polovině září daly na pár týdnů pohov a půda slušně vyschla. Ale bohužel nevím, jak letos místní zemědělci seli, jsem to letos nesledoval.
pp
pavel peregrin
1.12.2024 16:29 Reaguje na Radim PolášekPokud na poli nestojí záplavová voda, tak kdyby kupříkladu na to pole během tří dnů spadlo 150 mm srážek, v září, kdy ty deště byly, to za týden je schopné k setí. Stačí půdu lehce nadzvednout branami či kombinátorem a je to.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.12.2024 07:36 Reaguje na pavel peregrinTo velmi záleží na půdě. Když jsme například během vysoké jezdili na chmel někde k Lounům, tak tam na tamějších chmelnicích byla velmi propustná půda. Bylo to na vyvýšených místech, kde odhaduji že snad vlivem sopečného popela z Českého středohoří nebo vlivem tamějšího geologického podloží nebo vlivem toho, že se jílovité části o velikostech mikronů v minulosti splavily pryč byla půda velmi propustná. Traktory s valníky nemohly do chmelnice teprve když pořádně pršelo a stačilo počkat tak dvě hodinky od deště a traktory už přestávaly váznout a mohlo se trhat.
Zatímco u nás v podbeskydí je podloží převážně godulský pískovec a jílovec nebo dál od hor, jestli si to dobře pamatuji, zase z nějakým jemných permských sedimentů. Půda je plná jílu a ten funguje jako houba. Když zaprší tak, jak zapršelo v září, tak půda drží vodu, než vyschne, tak asi měsíc. Vyjet na pole dřív znamená uváznout v bahnu, které se pneumatikami stroje ochotně rozhňácá na hluboké bláto ve stylu ukrajinké rasputici. Navíc půda vzniklá rozkladem těch sedimentů je sice nepropustná, ale obsahuje občas propustné pískové vrstvy, ložiska a žíly, Plus navíc je terén zaoblený, seříznutý z doby ledové skandinávským ledovcem přes ty vrstvy. Dost běžně máte mírný svah, se stoupáním u vrchu metr na 200 - 400 metrů vzdálenosti a ten výškový metr pod vrcholkem vám v deštivém období vyvěrá pramen a teče třeba na cestu nebo v poli nebo zahradě. Protože tam vychází na povrch nějaká propustná vrstva či žíla, která sbírá někde ze vzdálenosti 200 metrů nebo možná i kilometr srážkovou vodu prosakující přes půdu. Stejně tak může být kdekoliv na poli ten pramen tak slabý, že nevychází na povrch, na první pohled není vidět, ale pod suchou vrstvou je dlouho po dešti bláto. Všude jinde na poli stroj projede a pracuje bez problémů, ale na tom místě pravidelně zapadne.
Ani plošná meliorace od toho moc nepomáhala, protože se muselo trefit přesně tak na půl metru do vyvěrajícího pramene. Jinak se bažinaté místo, kde při troše vlhka zapadaly stroje, pouze zmenšilo, ale nezmizelo.
Odpovědět
Zatímco u nás v podbeskydí je podloží převážně godulský pískovec a jílovec nebo dál od hor, jestli si to dobře pamatuji, zase z nějakým jemných permských sedimentů. Půda je plná jílu a ten funguje jako houba. Když zaprší tak, jak zapršelo v září, tak půda drží vodu, než vyschne, tak asi měsíc. Vyjet na pole dřív znamená uváznout v bahnu, které se pneumatikami stroje ochotně rozhňácá na hluboké bláto ve stylu ukrajinké rasputici. Navíc půda vzniklá rozkladem těch sedimentů je sice nepropustná, ale obsahuje občas propustné pískové vrstvy, ložiska a žíly, Plus navíc je terén zaoblený, seříznutý z doby ledové skandinávským ledovcem přes ty vrstvy. Dost běžně máte mírný svah, se stoupáním u vrchu metr na 200 - 400 metrů vzdálenosti a ten výškový metr pod vrcholkem vám v deštivém období vyvěrá pramen a teče třeba na cestu nebo v poli nebo zahradě. Protože tam vychází na povrch nějaká propustná vrstva či žíla, která sbírá někde ze vzdálenosti 200 metrů nebo možná i kilometr srážkovou vodu prosakující přes půdu. Stejně tak může být kdekoliv na poli ten pramen tak slabý, že nevychází na povrch, na první pohled není vidět, ale pod suchou vrstvou je dlouho po dešti bláto. Všude jinde na poli stroj projede a pracuje bez problémů, ale na tom místě pravidelně zapadne.
Ani plošná meliorace od toho moc nepomáhala, protože se muselo trefit přesně tak na půl metru do vyvěrajícího pramene. Jinak se bažinaté místo, kde při troše vlhka zapadaly stroje, pouze zmenšilo, ale nezmizelo.
pp
pavel peregrin
2.12.2024 09:09 Reaguje na Radim PolášekJj,jíly znám, máme také a dost. A tyhle vejřeváky na poli jsou dost často artézská voda, jde to z hloubky. Ideální je pak použít pásák, ten se tam dostane minimálně o tři-čtyři dny dřív, nebo lehký Zetor a lehkými branami. Pokud samozřejmě je k dispozici. Ono skutečně stačí tu zem jen lehce otevřít a to vysychání jde neuvěřitelně rychle. Dobrý je na to i starý KON 800, nesený pérový kombinátor. Právě pro tyhle případy jsem si tu starou techniku ponechal a minimálně již dvakrát nám vytrhla trn z prd..e.
Odpovědět
