https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/ochranci-prirody-zmapovali-behem-dvou-let-ctvrtinu-vodnich-toku-v-cesku.popsali-pres-15-000-vypusti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody zmapovali během dvou let čtvrtinu vodních toků v Česku. Popsali přes 15 000 výpustí

14.1.2026 05:45 | PRAHA (Ekolist.cz) | Karolína Šůlová
Foto | Daniela Hlinková / AOPK ČR
To, v jakém stavu jsou naše potoky a řeky, zjišťoval dva roky tým odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Experti podél vodotečí, potoků a menších řek prošli téměř 24 tisíc km, zmapovali tedy více než čtvrtinu z celkové délky našich vodních toků. Získané údaje o výpustích, příčných překážkách, nevhodném opevnění či zatrubnění koryt i o jiných problémech pak uložili do databáze. Ta bude pro správce povodí, vodoprávní úřady či ochranu přírody podkladem pro plánování vhodné péče o naše vodní toky a jejich blízké okolí. Evidence výpustí pak pomůže třeba v případě havárií.
 
„Experti procházeli krajinou podél menších vodních toků a zaznamenávali do mobilní aplikace celou řadu údajů – například charakter dna či břehů, zjišťovali, co v okolí roste či zda je tu nějaká zástavba. Popisovali, zda je tok napřímený či přírodní, šířku koryta, množství a charakter příčných překážek. Pozornost věnovali také výpustím, jejich průměru a tomu, zda z nich něco vytéká,“ popisuje Kateřina Kujanová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka projektu.

Mapování bylo součástí projektu Pasportizace vodních toků, který byl financován z Národního plánu obnovy.

„Získali jsme ucelený přehled o tom, v jakém stavu jsou naše potoky a řeky. Zajímaly nás všechny potenciálně problematické prvky v korytech nebo jejich blízkosti. Díky projektu nyní evidujeme více než 15 tisíc výpustí, které mohou být rizikem kvůli znečištění, a přes 54 tisíc umělých příčných překážek, které mohou bránit rybám a dalším vodním živočichům v migraci. Našli jsme i více než 1400 bobřích hrází, z toho téměř 600 bobři již opustili,“ konstatuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„V minulosti se kvůli napřimování toku zkrátila délka říční sítě o 30 %. Z mapování například vyplynulo, že více než polovina ze sledovaných toků změnila trasu a je výrazně technicky upravena. Data nyní analyzujeme, aby se stanovily priority pro další postup. Někde má smysl potoky a řeky vracet do původních koryt a rozvolňovat je, aby se zpomalil odtok vody z krajiny, jinde takové procesy již probíhají samovolně, jsou i místa, pro která taková opatření nejsou vhodná,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Odstranění příčných bariér podle jeho slov napomůže tomu, aby se korytem mohli pohybovat ryby i jiní vodní živočichové. „Revitalizace vodních toků je však důležitá nejen pro zadržení vody v krajině, ale i pro zlepšení její kvality. Přírodě blízké toky mají totiž vyšší schopnost samočištění,“ dodává František Pelc.

Data jsou k dispozici na webu https://tokyamokrady.aopk.gov.cz/, který integruje několik starších webových prezentací s novými údaji do jednoho celku. Jeho součástí je interaktivní mapová aplikace, sady dat ke stažení, fotodokumentace i metodická doporučení. Obsahuje i návrhy vhodných opatření s krátkými ilustračními videi.

Poslední záznamy z mapování se teprve zpracovávají, výsledná čísla se tedy budou drobně lišit.


reklama

 
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

14.1.2026 06:14
A přitom mapování, také označovali ty vodoteče, na kterých lze budovat postupně hrázky proti proudu toku, aby se vytvářely tůňky, proti rychlému odtoku vody, co ?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.1.2026 09:38
Jenže výpustě jsou zaměřeny a nahlášeny na povodí. Kontroloval to někdo?
Odpovědět
hi

14.1.2026 14:47 Reaguje na Michal Ukropec
Z hlediska výpustí naprosto zbytečná práce. Všechny je mají zakresleny správci vodních toků a rovněž je mají podchyceny vodohospodářské orgány, jen v tom udělat pořádek po všech zbytečných reorganizacích.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.1.2026 19:54 Reaguje na
Já jen jestli něco dělali, nebo jestli se šli jen projít. O AOPK si totiž myslím svoje...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

15.1.2026 10:01 Reaguje na Michal Ukropec
Hele, vy chytráku, to mapování vodních toků (nejde jen o ty výpusti, ty jsou byproduct) bude v dalších letech pokračovat. Kdybyste se chtěl zapojit, dejte vědět, určitě vám dám kontakty. Pak uvidíte, co to je za procházku a kolik si takovými procházkami vyděláte :-D :-D! Navíc se k tomu budete muset spoustu věcí naučit :-D.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

15.1.2026 10:04 Reaguje na
Na první pohled to zbytečná práce skutečně je, ALE řada výustí už je nefunkčních, na některé se mezitím načerno napojil někdo jiný, něco je bez ohlášení, něco už nemá být v provozu, ale je, a tak podobně. Takže váš jasný a logický náhled, že je v tom třeba udělat pořádek, se realizuje v prvním kroku právě tou evidencí. Naštěstí se tahle evidence spojila s hydromorfologickým mapováním, takže je to nakonec práce hodně užitečná.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.1.2026 05:45 Reaguje na Jindřich Duras
Věřím. Vy jste odborník.
Odpovědět

Radek Čuda

15.1.2026 15:31 Reaguje na Michal Ukropec
Já tomu moc nerozumím, ale tuhle tu byl článek jak při poklesu hladiny Lipna bylo docela divení, co se vše objevilo.

O většině povodí bude vědět, ale hodně bych se divil, kdyby o všech.

Plus výpustě nevýpustě, pasportizace mi přijde jako velmi užitečná věc, zejména pokud ty výsledky jsou veřejně dostupné.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.1.2026 05:48 Reaguje na Radek Čuda
Nevím jak pasportizace probíhala. Podle mě by mělo smysl chodit s modulem GPS, zaměřit a nafotit. To ale z článku nevyplývá.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

15.1.2026 17:59 Reaguje na Michal Ukropec
ty statisíce výústí nejsou samozřejmě zaměřeny a nahlášeny, žijete v nějaké iluzi ideálního světa. Podniky povodí, Lesy ani vodoprávní úřady nemají bez usilovného mapování šanci je všechny odhalit, neboť evidence je dost roztříštěná, takže stáhněte aplikaci, nastudujte metodiku a můžete s AOPK začít mapovat. Bude to užitečná práce
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.1.2026 05:52 Reaguje na Michal Krátký
Temín pro zaměření a nahlášení starých výpustí uplynul asi před 15 ti lety. Ale žádná kontrola neproběhla.
Odpovědět
hi

14.1.2026 14:41
V mapě není zakreslena výpusť do Bečvy ve Lhotce pod DEZOU, ze které zřejmě došlo k úniku toxickýxh látek, které způsobily havarii na Bečvě.
Že by podléhala přísnému utajení a nesmí se zakreslovat a zpochybňovat oficiální verzi, že havárii způsobila Energo aqua ???
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.1.2026 16:14 Reaguje na
A už konečně zjistili, kde má začátek, co ?
Mnohde to zjišťují, za pomoci dýmovnic.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2026 16:29 Reaguje na smějící se bestie
Stačí sifon a nebo pokleslé potrubí plné vody a kouřem nic
nezjistíte. Ideální je výpusť ucpat a potrefená husa se přijde podívat na výpusť, proč voda neodtéká. Kdysi jsme to udělali jedné firmičce, která vyvážela žumpu dvakrát za rok a přepadem znečišťovala potok přes napojení na drenáže.
Stačilo ucpat výtok a když jim tekly splašky po dvoře,
tak nezbylo nic jiného, než to vyřešit jinak. Od té
doby vyvážejí žumpu 2x týdně a do potoka se vrátil život.
Jako těžko odstranitelný špunt doporučím suchý dubový
špalek, který po nasátí vodou zvětší objem a z roury ho
bez techniky nikdo nedostane.
Odpovědět
hi

14.1.2026 18:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Stačí potrubí vyčistit a prohlédnout kamerou.
Musí však být vůle a kompetentní nepodjatí vyšetřovatelé, což bohužel v případě Bečvy zjevně nebylo. Tisíce zbytečných stránek soudního spisu a nesmyslný rozsudek za nemalé peníze daňových poplatníků..
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

15.1.2026 10:07 Reaguje na
Když máte v řece nějakou výusť, nejlíp aspoň půl metru pod hladinou, k tomu žádnou kontrolní šachtu na trase, tak bych to čištění rád viděl :-D! A kameru do neznámé roury, která může být rozlámaná atd., nikdo nepustí, neb jest poměrně drahá :-).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.1.2026 10:38 Reaguje na Jindřich Duras
Někdy není třeba použít kameru, když není v okolí výpusti jiný potenciální znečišťovatel.
Ano, kamera je velmi drahá a zaseknutí znamená
nenávratnou ztrátu. To ucpání je levné a taky
účinné. Doplním pouze, že jsme neucpali celé
drenáže, ale pouze tu větev od firmičky, která
ústila do drenážní studny, kam se sbíhalo více
větví a kde se splašky mísily s čistou vodou z
drenáží. Zprvu byl pláč, ale po poučení, že to
předchozí znečišťování se obejde bez zpětné
pokuty, tak to vyřešili vyvážením žumpy. Je
to jednoduchý, účinný, levný a hlavně velmi
rychlý zásah. Oficiální cestou by to trvalo
možná i roky a najít někde "spřízněnou"
duši, tak by možná dostali i výjimku. Na
tom Lipně a jinde radím totéž a bude hned
jasné kdo to dělá a bude muset IHNED konat!
Něco jiného jsou ale výtoky odvodnění jako
v mém okolí, kde se pozemky kdysi dávno lidmi
vyrvané bažinám drenážemi odvodňují. S tím
ucpáním výpustí přišel při projektování nové
kanalizace nějaký idiot a museli jsme mu
vysvětlit, že z prolákliny nelze vodu dostat
jinak, než drenážemi a je lépe to udělat
gravitačně, než čerpadly. Nakonec to ponechali
ve stávajícím stavu jako odvodnění čisté spodní a srážkové vody. Opačným postup jsem
tu popsal na případě bratrance a jeho sousedů,
kde jim po vybudování čistě splaškové kanalizace zrušili tu stávající dešťovou a že
mají srážky nechat zasakovat. Ty domky jsou
terasovitě ve svahu a jeden druhému srážkovou
vodu pouští tomu níže pod základy domků a ty
se hýbou, klouzají po podloží a praskají. To
je tak, když něco projektuje idiot bez praxe!
Jsem zvědav, kdo zaplatí ty vzniklé škody a
vybudování nové srážkové kanalizace.
Odpovědět
hi

14.1.2026 18:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Stačí potrubí vyčistit a prohlédnout kamerou.
Musí však být vůle a kompetentní nepodjatí vyšetřovatelé, což bohužel v případě Bečvy zjevně nebylo. Tisíce zbytečných stránek soudního spisu a nesmyslný rozsudek za nemalé peníze daňových poplatníků..
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

15.1.2026 10:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně jak píšete :-)!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist