Ochránci přírody zmapovali během dvou let čtvrtinu vodních toků v Česku. Popsali přes 15 000 výpustí
Mapování bylo součástí projektu Pasportizace vodních toků, který byl financován z Národního plánu obnovy.
„Získali jsme ucelený přehled o tom, v jakém stavu jsou naše potoky a řeky. Zajímaly nás všechny potenciálně problematické prvky v korytech nebo jejich blízkosti. Díky projektu nyní evidujeme více než 15 tisíc výpustí, které mohou být rizikem kvůli znečištění, a přes 54 tisíc umělých příčných překážek, které mohou bránit rybám a dalším vodním živočichům v migraci. Našli jsme i více než 1400 bobřích hrází, z toho téměř 600 bobři již opustili,“ konstatuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„V minulosti se kvůli napřimování toku zkrátila délka říční sítě o 30 %. Z mapování například vyplynulo, že více než polovina ze sledovaných toků změnila trasu a je výrazně technicky upravena. Data nyní analyzujeme, aby se stanovily priority pro další postup. Někde má smysl potoky a řeky vracet do původních koryt a rozvolňovat je, aby se zpomalil odtok vody z krajiny, jinde takové procesy již probíhají samovolně, jsou i místa, pro která taková opatření nejsou vhodná,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Odstranění příčných bariér podle jeho slov napomůže tomu, aby se korytem mohli pohybovat ryby i jiní vodní živočichové. „Revitalizace vodních toků je však důležitá nejen pro zadržení vody v krajině, ale i pro zlepšení její kvality. Přírodě blízké toky mají totiž vyšší schopnost samočištění,“ dodává František Pelc.
Data jsou k dispozici na webu https://tokyamokrady.aopk.gov.cz/, který integruje několik starších webových prezentací s novými údaji do jednoho celku. Jeho součástí je interaktivní mapová aplikace, sady dat ke stažení, fotodokumentace i metodická doporučení. Obsahuje i návrhy vhodných opatření s krátkými ilustračními videi.
Přečtěte si také |
Nízká hladina Lipna umožnila biologům odhalit desítky odpadních výpustí do nádrže
Poslední záznamy z mapování se teprve zpracovávají, výsledná čísla se tedy budou drobně lišit.
reklama
Dále čtěte |
Povodí Labe obnovilo mrtvé rameno Tůně u Hrobic, vrací se tam vzácné druhy
Nepovolené výpusti vody znečišťují Lipno, nejvíce u Frymburku
Uzákonění pravidel pro soustavy domovních čistíren vláda asi odmítne
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
smějící se bestie
14.1.2026 06:14Michal Ukropec
14.1.2026 09:38Michal Ukropec
14.1.2026 19:54 Reaguje naJindřich Duras
15.1.2026 10:01 Reaguje na Michal UkropecJindřich Duras
15.1.2026 10:04 Reaguje naRadek Čuda
15.1.2026 15:31 Reaguje na Michal UkropecO většině povodí bude vědět, ale hodně bych se divil, kdyby o všech.
Plus výpustě nevýpustě, pasportizace mi přijde jako velmi užitečná věc, zejména pokud ty výsledky jsou veřejně dostupné.
Michal Ukropec
21.1.2026 05:48 Reaguje na Radek ČudaMichal Krátký
15.1.2026 17:59 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
21.1.2026 05:52 Reaguje na Michal KrátkýŽe by podléhala přísnému utajení a nesmí se zakreslovat a zpochybňovat oficiální verzi, že havárii způsobila Energo aqua ???
smějící se bestie
14.1.2026 16:14 Reaguje naMnohde to zjišťují, za pomoci dýmovnic.
Břetislav Machaček
14.1.2026 16:29 Reaguje na smějící se bestienezjistíte. Ideální je výpusť ucpat a potrefená husa se přijde podívat na výpusť, proč voda neodtéká. Kdysi jsme to udělali jedné firmičce, která vyvážela žumpu dvakrát za rok a přepadem znečišťovala potok přes napojení na drenáže.
Stačilo ucpat výtok a když jim tekly splašky po dvoře,
tak nezbylo nic jiného, než to vyřešit jinak. Od té
doby vyvážejí žumpu 2x týdně a do potoka se vrátil život.
Jako těžko odstranitelný špunt doporučím suchý dubový
špalek, který po nasátí vodou zvětší objem a z roury ho
bez techniky nikdo nedostane.
Musí však být vůle a kompetentní nepodjatí vyšetřovatelé, což bohužel v případě Bečvy zjevně nebylo. Tisíce zbytečných stránek soudního spisu a nesmyslný rozsudek za nemalé peníze daňových poplatníků..
Jindřich Duras
15.1.2026 10:07 Reaguje naBřetislav Machaček
15.1.2026 10:38 Reaguje na Jindřich DurasAno, kamera je velmi drahá a zaseknutí znamená
nenávratnou ztrátu. To ucpání je levné a taky
účinné. Doplním pouze, že jsme neucpali celé
drenáže, ale pouze tu větev od firmičky, která
ústila do drenážní studny, kam se sbíhalo více
větví a kde se splašky mísily s čistou vodou z
drenáží. Zprvu byl pláč, ale po poučení, že to
předchozí znečišťování se obejde bez zpětné
pokuty, tak to vyřešili vyvážením žumpy. Je
to jednoduchý, účinný, levný a hlavně velmi
rychlý zásah. Oficiální cestou by to trvalo
možná i roky a najít někde "spřízněnou"
duši, tak by možná dostali i výjimku. Na
tom Lipně a jinde radím totéž a bude hned
jasné kdo to dělá a bude muset IHNED konat!
Něco jiného jsou ale výtoky odvodnění jako
v mém okolí, kde se pozemky kdysi dávno lidmi
vyrvané bažinám drenážemi odvodňují. S tím
ucpáním výpustí přišel při projektování nové
kanalizace nějaký idiot a museli jsme mu
vysvětlit, že z prolákliny nelze vodu dostat
jinak, než drenážemi a je lépe to udělat
gravitačně, než čerpadly. Nakonec to ponechali
ve stávajícím stavu jako odvodnění čisté spodní a srážkové vody. Opačným postup jsem
tu popsal na případě bratrance a jeho sousedů,
kde jim po vybudování čistě splaškové kanalizace zrušili tu stávající dešťovou a že
mají srážky nechat zasakovat. Ty domky jsou
terasovitě ve svahu a jeden druhému srážkovou
vodu pouští tomu níže pod základy domků a ty
se hýbou, klouzají po podloží a praskají. To
je tak, když něco projektuje idiot bez praxe!
Jsem zvědav, kdo zaplatí ty vzniklé škody a
vybudování nové srážkové kanalizace.
Musí však být vůle a kompetentní nepodjatí vyšetřovatelé, což bohužel v případě Bečvy zjevně nebylo. Tisíce zbytečných stránek soudního spisu a nesmyslný rozsudek za nemalé peníze daňových poplatníků..



V Orlických horách žije nejméně 13 vlků ze dvou smeček
Vlci se objevují i v Moravském krasu. Šelmy nyní přibližuje výstava v Domě přírody
Poodří má novou přírodní rezervaci Jistebnické mokřady