https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-budouci-role-ceskych-lesu?fbclid=IwAR3_sTRoOO94ap2Msqr6MznT3wC7--epTWHA4M7kIRoWwBTaXr2-6zTXr-s
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Budoucí role českých lesů

1.3.2019
Les nemá jen produkovat kulatinu
Les nemá jen produkovat kulatinu
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
V minulosti byl les využíván výhradně jako zdroj dřeva. Proto byla jeho úloha výhradně dřevoprodukční, byť poskytoval společnosti další nedřevní produkty. V průběhu staletími se ovšem postupně měnil životní styl společnosti, její potřeby, a tím se měnily i požadavky na les. Poptávka od společnosti byla zcela jasná: produkovat co nejkvalitnější dříví požadovaných sortimentů a přizpůsobit se požadavku průmysl. Proto se z přírodních lesů staly spíše plantáže na dřevo, kde v dřevinné skladně převažoval smrku nebo borovice, což do značné míry ovlivňuje aktuální stabilitu lesů a ostatní nedřevní funkce.
 

Změna požadavků společnosti na les

Z dnešního hlediska plní les vedle funkce dřevoprodukční i funkce tzv. mimoprodukční, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotně-hygienecká, turistická apod. Za aktuální situace, kdy se plošně rozpadají lesy již téměř na půlce republiky, je nutné vznést otázku, jaké hlavní funkce mají naše lesy poskytovat společnosti? A vůbec jaká je dnešní úloha lesů a co se od nich očekává v budoucnu. Je totiž faktem, že do dnešních dnů se vývoj moderního lesnictví vyvinul do podoby, kdy obhospodařování lesů mělo vyváženě plnit všechny funkce lesů. Proto zdůrazňuji, že funkce dřevoprodukční by neměla být upřednostňována nad funkcí společenskou a naopak. Zárukou vyrovnanosti všech funkcí lesů, na kterém je postaveno evropské lesnictví, by mělo ctít princip trvale udržitelného způsobu hospodaření. Ten stojí na třech rovnocenných pilířích, a sice ekologickém, sociálním a ekonomickým. Více jak tři sta let starý princip racionálního využívání lesů poprvé popsal saský lesní rada, resp. vedoucí saského vrchního lesního (báňského) úřadu, Hans Carl von Carlowitz. Od jeho doby se ledacos změnilo, ale důležitost pilířů sociálního a ekonomického je v České republice snad ještě důležitější, než tomu bylo dříve! V dnešní době jsou však už jiné potřeby společnosti, průmyslu, jiné materiálové složení nejčastěji využívaných prostředků a v neposlední řadě klimata, jež se dynamicky mění.

...les má i chladit...
...les má i chladit...
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Význam stromů a lesů v době klimatické změny

Ano, změna klimatu výrazným způsobem ovlivňuje naši krajinu. Příkladem je víceleté sucho, které mění pohled nejen české veřejnosti na význam mimoprodukčních funkcí lesů, ale vůbec úlohu stromů či zeleně v zemědělské krajině i ve městech. Společnost začíná pomalu vnímat fakt, že s jejím prostředím, které bralo jako něco trvalého a automatického, mění svůj charakter a životní podmínky. Někteří z nás již pochopili, že stromy či společenstvo stromů (les) hrají významnou roli stabilizátora (klimatizace) krajiny i městského prostředí. Stromy nejenže ochlazují prostředí kolem nás, ale váží skleníkový plyn CO2, čímž přispívají ke zpomalování oteplování. A komplexy lesů dálkově přitahují dešťová mračna. Takže, kde jsou stromy, tam prší, což je vědecky prokázaný jev.

Veřejnost mění pohled na stromy, lesy a jejich další funkce včetně opětovné poznání využití dřeva jako ideální suroviny v průmyslu. Přece jen se jedná o nejvíce ekologickou a trvale obnovitelnou suroviny, která je předurčena k tomu, abychom ji využívali v maximální míře a co nejvíce efektivně. Ovšem jen za předpokladu, že lesní ekosystém produkující dřevo je obhospodařováno šetrným a ekonomický smysluplným způsobem.

Většina společnosti využívá pozitivních externalit lesů bez většího uvědomění a zcela zadarmo, což v jiných státech Evropy není zcela samozřejmostí. I proto je pohled tamní populace na jejich lesy zcela jiný – více si váží svých lesů a práce lesníků. U nás se stalo samozřejmostí, že například vstup do lesa na procházky, projížďky na kole, na koni nebo sběr lesních plodin apod. jsou samozřejmostí, ale v jiných státech jsou tyto aktivity v soukromých lesích zcela vyloučeny nebo se za ně platí obdobně jako za čistý vzduch či vodu pocházející z lesů. Státní lesy různých státech světa slouží především veřejnému blahu a pro prospěch společnosti, a proto je samozřejmostí, že jejich hlavním úkolem není produkční (ekonomická) funkce, nýbrž mimoprodukční či jejich vyváženost. A by tento přístup měla společnost zaručena, platí nezcizitelnost státního lesa nebo státní podniky se řídí speciálním lesním zákonem pro ně uzákoněným.

... les má i plodit ...
... les má i plodit ...
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Mimoprodukční funkce a státní podnik Lesy České republiky

Všechny domácí lesy patří do národního bohatství naši země. A Lesy ČR, které spravují téměř ½ všech lesů v zemi, jsou veřejným majetkem českého národa, tedy nás všech. Jejích přínos byl v poslední letech spíše jen ekonomický. Soudím tak proto, že podnik maximalizoval své zisky i za cenu rozpouštění všech rezerv na zalesňování apod. Podnik odvedl od roku 2013 do státního rozpočtu více jak 37 mld. Kč. A nyní bude rád, když dosáhne kladného hospodářského výsledku.

Přitom ze všech dosud uskutečněných vědeckých průzkumů vyplývá, že dřevoprodukční funkce, z níž plyne ekonomický profit pro stát, není pro veřejnost prioritní. Jinými slovy společnost chce, aby státní lesy plnily lídra v obhospodařování lesů plnící výhradně mimoprodukční funkce. A to je produkt, který by Lesy ČR měly společnosti nabízet a „prodávat“. Tím ale na druhou stranu neříkám, že by měl podnik ekonomickou funkci zcela zavrhnout, spíše jen v tuto chvíli upozadit. Mimoprodukční funkce lesů budou totiž hrát v blízké budoucnosti, s ohledem na klimatické extrémní spojené např. se suchem, zásadní roli v prostředí, ve kterém žijeme.

Ocení společnost lesníkům péči o mimoprodukční funkce?

S postupným zvyšováním požadavků společnosti na plnění mimoprodukčních (ekosystémových) služeb lesů by mohla společnost soukromým vlastníkům lesů jejich přínos v určité podobě ekonomicky ohodnotit. Pro státní lesy by plnění těchto funkcí mělo být prvořadé. V případě, že by ekosystémové služby byly finančně ohodnoceny, ať už jakýmkoliv způsobem, výrazně by to pomohlo vlastníkům lesů přežít dlouhodobou krizi, která je teprve na samém počátku.

... les má být zdrojem vody...
... les má být zdrojem vody...
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Na druhou stranu půlka všech lesů vlastní je výhradně v rukou soukromích vlastníků lesů. Oni sami si musí svobodně zvolit svůj styl hospodaření podle svého nejlepšího uvážení i s ohledem na plnění dřevoprodukčních i všech společenských funkcí lesů, jež jsou ve veřejném zájmu. Sice les sám o sobě plní řadu nedřevních funkcí. Je ale skutečností, že každý vlastník lesa nebo správce lesního majetku přistupuje k podpoře na zlepšování společenských funkcí lesů odlišně. Často jsou tak markantní rozdíly, že i laik pozná, když přejíždí z majetku do majetku. Soukromým vlastníkům lesů se ale nemůže nařizovat, aby zvýšili důraz v rámci svého hospodaření na plnění společenských funkcí. Soukromé vlastníky lze maximálně motivovat k takové činnosti. Jde totiž o dobrovolnost v rámci různého přístupu k obhospodařování lesů, ačkoliv mnoho z nich již nyní na své náklady investují do společenských funkcí nemalé prostředky.

Proto by bylo spravedlivé, kdyby vlastníci lesů byli finančně ohodnoceni za udržování či zlepšování funkcí s příznivými účinky na společnost a krajinu. Způsob a výše finančního ohodnocení by měla zohlednit rozdílné přírodní podmínky u jednotlivých vlastníků lesů a individuální způsob hospodaření ve vztahu k naplňování různých funkcí lesů. Čím více funkcí by vlastník lesa plnil v rámci svého hospodaření, tím vyšší částka by mu měla plynout za plnění nedřevních funkcí. Celkové finanční odhodnocení funkcí může být podmíněno např. schváleným lesním hospodářským plánem. Výše částky a její poměr v závislosti na jednotlivé zmíněné funkce lesů je otázkou koeficientu jednotlivé funkce a platby od státu. V tomto směru se ale jedná o společensko-politické rozhodnutí.

... a má být i rehabilitací a relaxem pro lidi.
... a má být i rehabilitací a relaxem pro lidi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Ukázka příkladu dobré praxi

Příkladem dobré praxe na plnění všech společenských, ale i produkčních funkcí lesů jsou třeba Městské lesy Hradec Králové a.s. Lesní majetek Hradečáků lze považovat za českou i evropskou špičku, který můžeme být vzorem pro ostatní městské a obecní majetky. Hospodaření na majetku poskytuje návštěvníkům lesů, kteří se sjížděj i ze vzdáleného okolí, vysoké společenské vyžití, ale zároveň hospodaří s vysokou efektivitou při použití jemnějších způsobů hospodaření, díky kterým lesy produkují mnoho mimoprodukčních funkcí lesů. Lesy obhospodařovaném takovým způsobem, jenž pozitivně ovlivňují krajinu i obyvatele jsou hodny toho, aby jej společnost ocenila a to i finančně.



reklama

foto - Erber AlešAleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (11)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

4.3.2019 11:53
Les je bezesporu pozitivní externalitou a společnost by to měla ohodnotit. Les ale může plnit svou úlohu ochrany klimatu (fungovat jako plíce planety) jen tehdy, bude-li dřevní hmota těžena, využívána v konstrukcích a bude nahrazovat jiné uhlíkově náročné materiály. Les typu pralesa či deštný prales, kde se nic netěží, neslouží jako plíce planety, neboť veškerá biomasa se opět rozloží. Jiné role pralesů samozřejmě nezpochybňuji.

Les může tedy působit i jako plíce planety jen tehdy, bude-li mít velké přírůstky biomasy, bude tedy zdravý, a o dřevo bude mít zájem zpracovatelský průmysl. Jsem přesvědčen, že lze najít vhodnou druhovou skladbu lesa i způsob jeho provozování, aby byl mnou zmíněný aspekt v převážné většině lesů naplněn. A i o tomto by se měla začít vést věcná diskuse.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.3.2019 23:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Les plní svou úlohu ochrany klimatu samozřejmě bez závislosti na člověku a plnil ji dávno před ním. Takový klimaxový les dokáže vázat nezanedbatelné množství uhlíku, a to nejen v nadzemní části, ale i v kořenech, edafonu a půdním humusu.

S přihlédnutí k osídlení naší vlasti není možné mít samé pralesy ani převahu porostů ponechaných bez zásahu. Na druhé straně není dobré soustředit se jen na maximální produkci a zanedbat stabilitu a odolnost porostů, tak jak tomu bylo doposud. Chce to najít rozumnou míru.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2019 11:11 Reaguje na Jan Škrdla
Ja chtel zduraznit, ze pokud z lesa nebudeme nic tezit, bude v nem nejake ustalene mnozstvi navazaneho uhliku a takovy les neprispiva k produkci kysliku a odbouravani CO2 z atmosfery. Lez o pralesu jako plicich planety je zakorenena i v ucebnicich zakladnich skol a veri tomu i spousta dospelych. Lhani nemuze byt zakladem zdrave spolecnosti.

Prece maximalni produkce je podminena zdravim, stabilitou a odolnosti porostu. To nejsou veci co jdou proti sobe a takto je treba o tom premyslet.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.3.2019 20:15 Reaguje na Jiří Svoboda
I když se z lesa nebude nic těžit, tak pořád váže nezanedbatelné množství uhlíku, které se v případě jeho zničení uvolní do ovzduší. V tom není žádná lež.

Někde jsem četl, že množství uhlíku, které se uvolní díky vypálení, popř. i odvodnění tropického lesa v Indonésii se akumuluje díky plantážím palmy olejné za 300-400 let (nemusím zdůrazňovat, že životnost té plantáže je úplně jinde).

Tvrzení, že je maximální produkce podmíněna zdravím, stabilitou a odolností porostu bych opravil.
Udržitelná produkce by měla být podmíněna zdravím, stabilitou a odolností.
Takový smrkový porost ve středních polohách, borový v nížinách, jasanový v luhu, ještě před 10-20 lesy poskytoval maximální produkci, možná v té době byl ještě zdravý, ale s odolností a stabilitou byl na štíru. A dneska pokulhává i ta produkce.

Jinými slovy - produkční porosty by měly být tvořeny směsí dřevin, které poskytují užitek, a těch, které zaručí stabilitu porostu a zlepšují úrodnost stanoviště. Samozřejmě, pokud to podmínky dovolí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2019 17:35 Reaguje na Jan Škrdla
Ale ja nemluvil nic o myceni pralesu, to jste si primyslel. Lez je to, ze prales funguje jako plice planety, tudiz pridava do atmosfery kyslika a bere z ni CO2. S tim snad souhlasite.

Jiste, nove lesy se museji zakladat s ohledem na ocekavane zmeny prirodnich podminek v prubehu rekneme 80 let a riziko lze minimalizovat tim, ze pri sirokem spektru drevin je vysoka pravdepodobnost ze aspon nektere budou v pozdni fazi prosperovat.
Odpovědět
mr

6.3.2019 20:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Nechci vás rušit ve vašich "vědeckých" úvahách, ale zeptal bych se, k čemu teda ty stromy jsou? Fungují jako plíce nebo nefungují. A proč? Co teda produkují a proč? Nějak jsem se v těch vašich myšlenkách ztratil.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.3.2019 08:58 Reaguje na
Princip je velmi jednoduchy. Pokud je prales porad stejny, mnozstvi ulozeneho uhliku v nem je konstantni a takovy les jako celek jako plice nefunguje. Pokud je ale biomasa postupne ukladana napr. v narustajici vrstve raseliny a ta se postupne zmeni na fosilni uhli, o tento uhlik byla atmosfera ochuzena. Tento proces je ale velmi zdlouhavy a neucinny, jen malicka cast vyprodukovane biomasy je takto ulozena.

Chceme-li nastartovat plice lesa, je treba drevo tezit a co nejsmysluplneji jej vyuzivat/ukladat nejlepe ve stavebnich konstrukcich.

Jednoduseji to uz rici neumim.
Odpovědět
mr

8.3.2019 11:00 Reaguje na Jiří Svoboda
To je fakt geniální myšlenka - tak na nobelovku. Už jste s tím u někoho byl? Takže místo lesa zastavíme celou republiku, aby se v konstrukcích vázal C. Jistě ten pořez a doprava bude bez C-stopy. Já vám to vylepším - nebudeme nic stavět, leda všechno vykácíme a dobře uskladníme a pořežeme na palivo. K tomu přihodíme ještě jídlo a vše vyvezeme do hladové Afriky atd., aby si to jídlo na ohni připravili a mohli se tam ještě rychleji množit. C tak bude vyvezen mimo republiku, ale za to nám dojdou do průmyslu noví inžinýři a dochtoři a jedno oko nezůstane suché nad geniálním humanitárním projektem. Plíce se lesům říká, jelikož produkují O, vlhčí luft a chladí okolí. Nějak jsem si nevšiml, že by baráky jediné z toho zajišťovaly. A když zastavíme všechno možné, tak tu nastanou ještě problém další. Ale asi jich má lidstvo stále málo.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.3.2019 12:05 Reaguje na
Musím říct, že mně také příspěvky páně Svobody v této diskuzi hodně zaujaly. Je to nejspíš takový Cimrmann české ekologie.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.3.2019 12:47 Reaguje na david matoušek
Děkuji za uznání! Jelikož proti mým názorům nic věcně nenamítáte, zřejmě s nimi souhlasíte. Vážím si příznivců i kritických oponentů.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.3.2019 12:43 Reaguje na
Zřejmě vám racionální argumentace nic neříká a rád zklouzáváte do emočních výlevů.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist