https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alexandra-zimt-betonova-zavist
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Alexandra Zimt: Betonová Závist

10.11.2021 | PRAHA
Rozestavěná rozhledna - celkový pohled se zelení kolem.
Rozestavěná rozhledna - celkový pohled se zelení kolem.
Foto | Michal Dudáš / archiv autora
Na kopci Závist nedaleko Prahy započala masivní revitalizace archeologického naleziště keltského oppida pod taktovkou obce Dolní Břežany. Na závistské Akropoli vyroste v prvním sledu rozhledna a ve druhém velkoplošné betonové desky znázorňující budovy původního oppida.
 
Projekt zvedl vlnu rozčarování až rozhořčení jak laické, tak odborné veřejnosti, a nedávno o něm informoval Deník N.

Kritika směřuje jak k necitlivosti zvoleného řešení, tak i k liknavému způsobu, kterým o projektu „zpřístupnění národní kulturní památky Závist“ obec Dolní Břežany veřejnost informovala.

Začátek turistické stezky vedoucí na Závist  z obce Lhota.
Začátek turistické stezky vedoucí na Závist z obce Lhota.
Foto | Michal Dudáš / archiv autora

Akropole „neutěšená“

Akropole byla kultovním centrem oppida Závist, které je svou rozlehlostí a výjimečností archeologickou památkou celoevropského významu. Archeologické vykopávky, mnoho let odkryté, byly v roce 2005 zakonzervovány navezením suti a zelený porost se zde obnovil samovolně, z náletů. Proto se o Akropoli někteří vyjadřují, že je v „neutěšeném stavu“, jako o prostoru, který je potřeba revitalizovat, zkulturnit. Na tomto základě také starosta obce Dolní Břežany Věslav Michalik (STAN) prosadil revitalizační projekt.

„Zkulturnění“ má probíhat ve dvou fázích. V první fázi je již probíhající výstavba rozhledny Martina Rajniše, ve druhé pak „zpřítomnění“ plochy původního oppida pomocí pestrobarevných betonových desek podle návrhu architektonického ateliéru Josefa Pleskota. Právě projekt „Akropole – Zpřítomnění“ (dle webu Dolních Břežan nyní v územním řízení) vyvolává největší kontroverzi, protože má nahradit celý v současnosti přírodní vrch kopce umělými povrchy.

Akropole Závist - Zpřítomnění. Návrh ateliéru Josefa Pleskota.
Akropole Závist - Zpřítomnění. Návrh ateliéru Josefa Pleskota.
Zdroj | Ateliér Josefa Pleskota

Betonové desky natřené výraznými barvami mají při pohledu shora z rozhledny znázorňovat rozvržení budov v původním oppidu. Doplňovat je bude virtuální aplikace, která bude návštěvníky informovat o historii oppida a o účelu jednotlivých budov. Desky vystupující z bílého mlatu a obklopené vyštěrkovanými plochami však zaberou celý vrch kopce, který je nyní oblíbenou zastávkou na výletech.

Starosta Michalik vidí v rozhledně a betonových deskách cestu, jak celé místo zkultivovat a prezentovat kulturní hodnoty, které se pod zemí nacházejí. „Nikdo si nedokáže představit, jak je 170 hektarové oppidum vlastně velké. Proto jsme od začátku měli představu, že bychom nechali postavit jednoduchou věž, na kterou by návštěvníci vyšli a udělali si v krajině představu o tom, kudy šlo opevnění, kam sahalo a co bylo okolo,“ vysvětluje starosta.

Otázkou zůstává, nakolik je zvolené řešení – byť z dílny renomovaného architekta – vhodné vzhledem k moderním trendům v archeologické prezentaci a citlivé vzhledem k managementu krajiny a veřejného prostoru. Výrazná barevnost se nelíbí památkářům, kteří doporučují přepracování projektu směrem k decentnější formě, která docílí většího souladu s místem i okolní krajinou. Protestuje ale i laická veřejnost, které se nelíbí představa, že vrch kopce, cíl výletů přípražskými lesy, už nebude zelený. Má pocit, že svačiny, pikniky, hry s dětmi a další činnosti, kvůli kterým na Akropoli míří, už na štěrku a betonu nebudou možné. Projekt Zpřítomnění je vlastně z místa, které nyní spojuje přírodu s archeologickou památkou, vyžene.

Hradiště nad Závistí, k. ú. Lhota u Dolních Břežan, Točná, Zbraslav, Točná.
Hradiště nad Závistí, k. ú. Lhota u Dolních Břežan, Točná, Zbraslav, Točná.

S vyloučením veřejnosti?

Rozpaky rovněž budí způsob, kterým o projektu takovéhoto rozsahu obec Dolní Břežany (ne)informovala širokou veřejnost. O revitalizaci Závisti se nepsalo ani na sociálních médiích města, ani na oficiálním kanálu starosty. Starosta Michalik se v rozhovoru pro Deník N hájil, že veřejnost obejita nebyla: „Na webových stránkách obce máme rubriku projekty, kde jsou záměry připravované i realizované. Zrovna tenhle projekt tam je mnoho let a každý se tam může podívat. Navíc se to mnohokrát projednávalo na zastupitelstvu, ze kterého jsou veřejné zápisy i stenozáznamy.“

Z jediného půdorysu bez měřítka a vysvětlivek zveřejněného na webu Dolních Břežan ovšem nevyplývá, že „úprava plochy“ bude znamenat bílý mlat o hraně 56 metrů, v němž budou železobetonové „ostrůvky“ na místě a ve tvaru půdorysů nalezených budov, natřené výraznými barvami a to celé nikoli v modelu, ale v „životní“ velikosti - natož že okolí mlatu, celý vrch kopce, bude vysypán štěrkem. (Celková vyštěrkovaná plocha s deskou uprostřed bude mít, dle stránek architekta, 6720 m2, to se však na stránkách obce nedočteme.)

Akropole Závist - Zpřítomnění. Návrh ateliéru Josefa Pleskota, v této podobě prezentovaný na webu Dolních Břežan.
Akropole Závist - Zpřítomnění. Návrh ateliéru Josefa Pleskota, v této podobě prezentovaný na webu Dolních Břežan.

O projektu tedy formálně informováno je, ale z toho, co obec zveřejnila, je jen obtížné si představit, jak bude ve skutečnosti vypadat, chybí jakákoli vizualizace. Proto se veřejnost začala ozývat až tehdy, když ji započatá stavba rozhledny přiměla se o projekt více zajímat a nalezla bližší popis projektu na stránkách architekta.

K projektu se také nekonala žádná veřejná diskuze a to nejen s ohledem na současnou pandemickou situaci: o revitalizaci Závisti stavbou rozhledny obec uvažuje již od roku 2010. Projekt byl konzultován s odborníky z Národního památkového ústavu a Archeologického ústavu AV ČR, „veřejná diskuse ale neproběhla, otázka je, koho na takovou diskusi pozvat,“ potvrzuje jeho ředitel Jan Mařík.

Obvyklou praxí nejen v zahraničí je zorganizování panelové diskuze veřejně přístupné zájemcům ze stran veřejnosti, občanských spolků, případně vytvoření veřejné připomínkové listiny, v rámci principu participace. Tuto praxi v českém prostoru dlouhodobě aktivně uplatňuje např. pražský IPR. Maříkův argument i Michalikova prezentace Dolních Břežan jako transparentní obce tedy vyznívají poněkud hluše.

Otázky archeologické prezentace

V současné době vede ze Lhoty na Akropoli naučná stezka s informačními tabulemi. Ta se ale starostovi Dolních Břežan a architektu Josefu Pleskotovi zdá nedostatečně názorná. Jak tedy archeologické naleziště jako Závist prezentovat, je třeba jej „více zpřístupnit“ veřejnosti?

Současná informační tabule naučné stezky.
Současná informační tabule naučné stezky.
Foto | Michal Dudáš / archiv autora

Odborníci podporující projekt, jako doktor Mařík, vyzdvihují trend propojení archeologické prezentace s moderní architekturou a technologiemi. Ředitel Archeologického ústavu srovnává projekt Zpřítomnění s Archeoparkem Pavlov na jižní Moravě, nizozemským Parkem Matilo nad římským kastelem, muzeem v německém Xantenu prezentujícím pozůstatky římského města nebo muzeem v dánském Moesgaardu.

Zásadním rozdílem mezi těmito projekty a Závistí je, že se jedná o budovy muzeí: Nálezy jsou vystaveny in situ, přímo na místě, kde byly nalezeny, samotné výkopy odhalující starověké zdivo jsou pod střechou ponechány odkryté či pod sklem. Park Matilo je navíc doplněn o archeoskanzen, tedy o rekonstrukce starověkých budov. To vysvětluje, proč se v těchto případech na místě archeologické památky stavělo ve velkém rozsahu.

Výkop k rozhledně.
Výkop k rozhledně.
Foto | Michal Dudáš / archiv autora

Vizualizace Akropole Závist naproti tomu není ani expozice samotných nálezů in situ, ani výstavba archeoparku. Ve své podstatě je to projekt čistě virtuální, který pro své fungování beton nevyžaduje a jeho srovnávání se stavbami archeologických muzeí je poněkud zcestné. Úspěšné projekty mají ospravedlnit návrh se zcela jiným kontextem.

Kritici současné podoby projektu z iniciativy Svědkové času citují jako dobrou praxi francouzské oppidum Bibracte, kde jsou původní nálezy oppida částečně zastřešeny a mladší nálezy v obrysových zdech odhaleny a minimalisticky doplněny pouze o anglický trávník, kde mohou návštěvníci volně procházet. I zde se jedná o expozici in situ, leč s použitím relativně minimální nadstavbové infrastruktury. V případech bez expozice na místě mívají archeologické památky i v zahraničí podobu spíše parků, než moderních betonových staveb.

Na konzervační zavezení vykopávek na závistské Akropoli může snadno navázat názorné, ale přesto minimální řešení. To by ostatně bylo i v souladu s předchozím bezzásahovým přístupem k NKP Závist, které dlouho prosazoval Národní památkový ústav. Tímto principem argumentoval i v roce 2015, kdy vydal zamítavé stanovisko k umístění třímetrové dřevěné sochy keltského boha Cernnuna na Akropoli, o kterou usilovala iniciativa Svědkové času.

Prezentovat starověkou architekturu pomocí betonových desek jistě není jediné možné řešení, zvláště pak když prezentaci bude doplňovat virtuální složka. Z hlediska managementu veřejného prostoru druhá fáze současného projektu upozaďuje další funkce, hlavně turisticko-rekreační, které Závist jakožto místo v přírodě má.

Závist, místo na procházky v každé roční době.
Závist, místo na procházky v každé roční době.
Foto | Zuzana Richterová a Lída Aegeri Holubová

Architekt Pleskot se ve svém obsáhlém návrhu výrazně opírá o své niterné snivé představy o krajině a o vlastní interpretaci “blouznivých” návštěvníků hledajících autenticitu dávnověku: „Mezi rozmanitými keři nacházíme plácky s ohništi, která si na Závisti zakládají milovníci dávných kultů. Po svém zde provádějí obřady, nalézáme i různá „květinová“ obětiště. Lidé tady i dnes hledají něco důležitého, snaží se pochopit vztah k přírodě, vztah k vesmíru, touží zažít síly a energie, na které by mohli napříště sázet. Hledají v tom divokém mlází pevná místa a propojují se z nich kamsi směrem dolů i nahoru. Uspokojují se představou, že našli to pravé místo. Trochu se šálí, trochu bloudí, ale šálit se nechávají asi rádi – myslí si, že dělají to, co kdysi podle jejich představ dělávali staří Keltové. Léčí se – hledají lék. Není potřeba jim to zazlívat.“

Pleskot se o projektu Zpřítomnění opakovaně vyjadřuje jako o „obrazu“ a celkovým narativem návrh spíše připomíná popis moderního uměleckého díla než architektonického řešení veřejného prostoru: „To, co bylo nalezeno, lze zvýraznit čtvercovým rámem. Takřka ihned na pauzáku (13. 2. 2020) a pak i na monitoru se před námi objevuje pozoruhodné prosté kompoziční schéma, obraz, který je našemu myšlení hodně blízký: Jakási elementární kompozice Vasilije Kandinského, Paula Klee nebo Pieta Mondriana!“ „Z leteckého, kosmického pohledu lze zřetelně rozeznat i místo akropole. Pojďme ho ještě více zvýraznit, aby i kapitánové letadel věděli, že se už blíží přistání v Praze! Aby jak kosmonauti na orbitu, tak i cestovatelé po googlemapách dostali nepřehlédnutelný vztažný bod.“ Současní návštěvníci Akropole by ale spíše než její zviditelnění z kosmu ocenili to, aby místo, které považují za zajímavé pro návštěvu, zůstalo místem zážitků, ne křížencem mezi pomníkem a betonovým performativním uměním.

Architekta nezajímá, jak široká veřejnost v současnosti místo používá a proč, k jakým účelům jí slouží. Už ale i ta zmiňovaná spontánní ohniště, která na Akropoli vznikají, při střízlivějším pohledu napoví mnohé o tom, jak se Závist využívá. Ke zpřesnění představ by stačilo místo několikrát navštívit o víkendu: Je to místo k procházce, místo k relaxaci, ke hře s dětmi, místo k vytváření zážitků s blízkými. Kromě archeologické památky je tak Závist místem aktuálním, místem, kam se lidé vracejí a na němž prožívají každodennost. První fáze revitalizace v podobě rozhledny by se s tímto užíváním veřejností nevylučovala, naopak by jej mohla doplnit a přilákat další návštěvy.

Příchod na akropoli ze zbraslavské strany s původním informačním altánkem.
Příchod na akropoli ze zbraslavské strany s původním informačním altánkem.
Foto | Michal Dudáš / archiv autora

Projekt Zpřítomnění však tím, že na většinu plochy Akropole umístí betonové desky na štěrkovém podkladu, posouvá Závist do roviny pomníku, místa historické paměti Pierra Nory, které se tak do určité míry stává tzv. ne-místem, místem ne-živým. Stane se místem, na které se dá pouze podívat a jít dál.

Z Čech i ze zahraničí však známe mnoho řešení, která spojují funkci veřejně přístupného místa v přírodě s funkcí archeologické památky tak, že památka zůstává nadále živým a interaktivním místem. Vykopávky zavezené sutí je možné zavézt zeminou a zatravnit, osázet vhodnými porosty, obrysy staveb je možné vyznačit citlivěji... Místo může být „zpřítomněné“ a názorné, a přitom nejen „zpřístupnělé“, ale skutečně přístupné všem svým návštěvníkům. Není problém organicky skloubit archeologickou památku s cílem výletů do přírody.

Viditelná část valu kolem akropole.
Viditelná část valu kolem akropole.
Foto | Michal Dudáš / archiv autora

Takové citlivější řešení by bylo také snadno propojitelné s expozicí virtuální archeologie, která má být silnou stránkou Zpřítomnění Akropole – tedy s doplněním prezentace památky o další doprovodné materiály, které si návštěvníci mohou promítnout na svých smartphonech během procházení se po Akropoli či při pohledu shora z rozhledny. (Tuto metodu využívají i v současnosti již existující informační panely na naučné stezce na Závist.)

„Zelené“ řešení by více vyhovovalo potřebám návštěvníků závistské Akropole a zachovávalo by všechny její dosavadní funkce, jeho údržba by nebyla náročnější, než odstraňování nežádoucí vegetace ze štěrkové plochy a čištění betonu. Nepřispívalo by k vysychání a lokálnímu zahřívání místa tak, jako velká zpevněná plocha. Jeho stavba by byla méně zatěžující pro okolní les a v neposlední řadě by též mohla být levnější. Jednoduše řečeno – takové by bylo skutečně moderní zpřístupnění Akropole Závist a je jen obtížně pochopitelné, proč obec Dolní Břežany preferuje postup z betonové minulosti.


reklama

 
foto - Zimt Alexandra
Alexandra Zimt
Autorka je urbanistka a antropoložka.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

10.11.2021 08:27
To se ropáci zase vyřádí, jak může někoho vůbec napadnout, archeologické naleziště zabetonovat?
V Mikulčicích a na Pohansku jsou Slovanská hradiště a nido tam nic nebetonuje.
Odpovědět
K

Kamil Vaněk

10.11.2021 08:53
Genius loci v nádherné přírodě bude zalit betonem a zasypán štěrkem. K čemu je to dobré?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.11.2021 09:13 Reaguje na Kamil Vaněk
Aby si ropáci odtěžili nějaký grant.
Odpovědět

Jirka Černý

10.11.2021 20:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud nemáte jiné příznaky nechte si napsat Risperdal.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.11.2021 10:35
Pokud stále běží územní řízení , měl by se do něj přihlásit nějaký spolek jehož posláním je ochrana krajiny a přírody.
Pouze tak se dá něco ovlivnit.

Jinak projekty tohoto typu jsou nejhorší možné, pod líbivou hlavičkou přinášejí destrukci toho nejcennějšího.
Kdopak má být dodavatel ? Doufám, že ne firma s účastí osob z veřejné sféry.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.11.2021 12:06
Další prasárna... co si občané nepohlídají to padne... otřesné. Je třeba začít s úpravou zákonů, aby hájili zájmy jak občanů, tak ŽP a ne, aby servírovali naše společné dědictví do rukou nenažraných a všeho schopných šmejdů.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.11.2021 12:10 Reaguje na Lukáš Kašpárek
*hájily *servírovaly

Že já si toho vždycky všimnu až když dám odeslat... :/
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

10.11.2021 12:21
U kazdeho takovehoto projektu neni od veci uvodni otazka: Kdo tohle plati? Obec asi ne...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.11.2021 12:25 Reaguje na Miloš Zahradník
Jo, to je důležitá informace. Škoda, že se to z článku nelze dozvědět.
Odpovědět
MD

Michal Dudas

10.11.2021 12:50 Reaguje na Majka Kletečková
Rozhledna stoji 5 milionu, druha faze - beton a sterk 10 milionu. To alespon uvadi obec na svych strankach u obou projektu. Rozhledna neni hotova, takze nevime, zda se neprodrazi, Zpristupneni ma predbezny rozpocet.
Vsechno je to schvalene zastupitelstvem Dolnich Brezan. A placene z obecnich penez, zadne dotace.
Dolni Brezany jsou velice bohata obec - jsou tesne u Prahy ale ve Stredoceskem kraji, takze tam firmy dlouho dostavaly EU dotace a na uzemi obce vzniklo i velike vyzkumne centrum. To vse plni obecni kasu. Pan starosta je oblibeny a docela uspesny.
Trosku zadrhel je, ze Zavist je blizko Lhoty, male vesnicky patrici pid Brezany a ne samotnych Brezan. Takze ti, co maji Zavist skutecne za domem a casto se jim ty plany nelibi (nechteli uz ani rozhlednu - boji se treba narustu provozu aut po jednoproude ulici Keltska) nemaji v celych Brezanech velke slovo.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

10.11.2021 19:35 Reaguje na Miloš Zahradník
Zadavatelem je obec. A Archeologický ústav.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.11.2021 12:23
Nechce se mi věřit, že by obyvatelé obce Dolní Břežany chtěli relativně přírodní scenérii na vrchu Závisti nahradit takovým nepřírodním umělým povrchem. Jako bychom takto znehodnocených ploch v krajině měli málo. To abstraktní umění s velkými barevnými geometrickými tvary z betonu si dovedu představit někde ve městě, ale v krajině mimo města po něčem takovém netoužím. Spíše mne to děsí.
Odpovědět
Pe

Petr

10.11.2021 14:01
To je strašné. Z takových věcí na mě padá pocit beznaděje.
A když si ještě představím, že se na barevné bloky betonu budou jezdit dívat děti ze školy jako na keltskou památku, tak nemám slov.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.11.2021 14:38
Typický tunel, necitlivý. Barevný beton. Rozhledny se kritizují delší dobu, je jich moc a na místech, kde být nemusí. Je ostuda, že pod návrhy jak od dětí jsou podepsané arch. kanceláře se známými jmény Rajniš a Pleskot. Komunisti taky takhle ničili přírodu? Zde souhlasím s p. Hanzlem - tohle vymyslel ropák.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

10.11.2021 19:32
Tak si představte, že za tohle opravdu může Štředočeský kraj. Když to bylo nedávno na výboru pro životní prostředí kraje, tak jsem diskutovala možnost nechat Akropoli jako duchovní místo bez betonu. Ale nepovedlo se to, doporučení pro EIA tohoto projektu bylo: Výbor nepožaduje další posuzování dle zákona o EIA. A rada kraje to posvětila souhlasem. Starosta Břežan pan Michalík je krajský radní a náměstek hejtmanky.
Z pohledu přírody (EIA) to přírodě nevadí. Duchovní místa coby archeologické památky jsou totiž pro lidi. Takže tam bude Disneyland a my budeme chodit do Stradonic.
Odkaz na projekt je na portálu CENIA. Ale bylo to rychlé, ta stavba.

Citace z oznámení: "Realizace záměru zasahuje regionální biocentrum ÚSES. Vzhledem k tomu, že na místě je v současnosti bezlesí a ruderální ekosystém a vzhledem k tomu, že záměr se dotkne pouze výměry 0,3 ha z celkové rozlohy biocentra 393,6 ha je možné vliv na
územní systém ekologické stability považovat za nevýznamný a v reálné situaci neznatelný."
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.11.2021 20:48
Co k tomu dodat? Zastupitelstvo včetně starosty tvoří sdružení
"nezávislých" kandidátů bez jakékoliv opozice a tak je to zřejmě
i přání občanů zmíněné obce. Mi se to sice taky nelíbí, ale co
naplat, když žiju 300 km dál a oni si to místní asi přejí. Podle
zdejších kritiků to prosadil prosím kdo? Kdo s tím souhlasil na
kraji a kdo investuje? A kdo bude na ministerstvu živ. prostředí?
Zkuste se pánové a dámy zamyslet, zda jim jde o to samé co vám a
proč je lidé jako vy volili? Víte co budou konat ve vládě, když
už toto konají na kraji a v obcích? Jó koho jste si zvolili, tak
toho tam máte a plačte na správném hrobě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.11.2021 21:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Pro natvrdlé, tak hejtmanka je za STAN a rada se skládá pouze
ze zastupitelů STAN, ODS, Pirátů a jedním z nějakého sdružení.
Z těchto stran + KDU-ČSL a TOP budou i ministři včetně MŽP.
Takže p. Hanzle tohle jsou ti ropáci?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.11.2021 08:21 Reaguje na Břetislav Machaček
To jako chcete říct, že za současné (stále ještě vládnoucí) garnitury to bylo lepší? Koho jste volil vy? Průmyslového devastátora skrz biopaliva? Nebo Bečvovyšetřovatele s viníkem známým během hodin?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.11.2021 09:46 Reaguje na Jakub Graňák
Milý pane, já pouze poukazuji na to, že koho si kdo zvolí,
tak má potom kritizovat a ne označit ropákem virtuálního
viníka. Proč se lidé bojí pojmenovat viníky i podle jejich
politické příslušnosti, když jiné tak označují běžně? No
protože na vlastní boty se nekálí. Jinak Babiš můj kůň
nebyl a ani není, ale nedá se mu upřít jedno a to, že
naštval ty, kteří štvou i mne tím, že se náhle stali
před volbami ekology, ač roky před tím a dnes se na komunální úrovni chovají jako "ropáci". Jejich hlavní
krédo bylo a je kšeft a to i za cenu těch megalomanských stezek v oblacích, betonových rozhleden a sjezdovek na
úkor lesů a luk. Sponzorovat vítěznou stranu a se
stavbami takového typu není problém takřka nikde, včetně
NP a PR. Ale takové tábořiště pro pěší "lůzu" problém je
a klidně CHKO zruší tábořiště se stoletou tradicí kvůli
vámi adorovaným broukům, kteří tam s námi žijí sto let.
Jsem zvědav, jak dopadnou za dva, tři roky, když lom
zaroste námi pravidelně likvidovanými křovisky. Možná to
pak napraví dotace na brigádičku a nebo malá domů pro likvidační firmu. To je to, co kritizuji a politiku si
strčte za klobouk, protože jeden je za osmdesát a druhý
za sto bez dvaceti. Mě tak štve to, že p.Hanzl plácá
něco o ropácích ze stran, pro které horuje a nejraději
by tu vinu přehodil na někoho jiného.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.11.2021 10:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Zajíci se počítají až po honu. Takže hodnotit dopředu, kdo z KDU-ČSL se jak zhostí ochrany přírody, obzvláště v situaci kdy ještě ani nevíme kdo bude ministrem, je poněkud chucpe
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.11.2021 10:41 Reaguje na Jakub Graňák
Jen tak na okraj. Vláda rozhoduje jako celek a
ministr ŽP nepůjde hlavou proti zdi (zbytku koalice), aby nenarazil. Taky nehodnotím vládu dopředu, ale pouze popisuji, co vše "dobrého" konají ty strany na komunální a krajské úrovni.
Že by ve vládě byli jiní a konali jinak? No,
tak tomu nevěříte snad ani vy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.11.2021 22:34
Pleskotovi na starý kolena zjevně hráblo.

Tu Rajnišovu věžičku bych ještě dal, ale vysypat vršek toho kopce štěrkem, který proložím pár betonovými deskami/kvádry ... no fuj tajbl.

Ale jak byly Břežany za socíku fakt dost díra, tak teď je to děs a běs a chvílemi malé Rusko:-))). Takže se tomu tam ani moc nedivím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2021 09:29 Reaguje na Svatá Prostoto
U některých architektů už nejde ani tak o vhodnost objektu do
daného prostředí, ale o originalitu a příležitost se zviditelnit.
Navíc štědré kapsy sponzorů a zaháčkovaných funkcionářů jsou
bezedné a tak proč toho nevyužít? Prachy mají a tak je musejí
proinvestovat stůj, co stůj i za beton, štěrk atd. No a při
každé realizaci se najde práce pro spřízněnou firmu, které
sponzoruje ty, kteří to schválí za cizí peníze. Proč taky z
darovaného kožichu nepustit nějaký ten chlup.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.11.2021 12:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale jo, rozumím a souhlas, ale Pleskot je fakt dobrej a má jak škváru, tak renomé a zakázky. U něj to to fakt vypadá, že mu prostě na stará kolena hráblo.

Si to právě u něj jinak neumím vysvětlit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.11.2021 08:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Po včerejšku doplňuji, že starosta má být ministrem průmyslu.
Myslím si, že se má ekologie na co těšit.
Odpovědět
JM

Joska Malý

14.11.2021 12:41
Fascinuje mě ta narcistní arogance architektů, kdy s povýšenou jistotou tvrdí lidu, že kontroverzní projekty jsou to pravé a lid tomu nerozumí. Přitom nejde o nic jiného, než jen o nízkou touhu zanechat po sobě něco, ať už je to cokoliv. Většina současných architektů mi připadá jako psíci močící na každý roh. Je jich moc a podle toho ty rohy vypadají.
Na Závist naprosto nevhodné a necitlivé. Pleskot by potřeboval proplesknout.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.11.2021 13:22 Reaguje na Joska Malý
Včera jsem přečetla článek o starostovi Břežan a pak už mi bylo jasné, že takový člověk MUSÍ mít návrhy od Rajniše a Pleskota a nikoho jiného. Vypadá to na snobskou záležitost.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.11.2021 13:47 Reaguje na Jarka O.
To možná taky, ale tady jde spíš o to, že Pleskotovi tentokrát fest hráblo, bo ta navrhovaná realizace je opravdu něco, co bych od něj nečekal.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.11.2021 13:47 Reaguje na Jarka O.
To možná taky, ale tady jde spíš o to, že Pleskotovi tentokrát fest hráblo, bo ta navrhovaná realizace je opravdu něco, co bych od něj nečekal.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.11.2021 17:12 Reaguje na Svatá Prostoto
Já taky ne. Taky jsem na ten obrázek jak z geometrie pro 2. třídy ZŠ celkem nevěřícně zírala. Člověk, který navrhoval obrázky do učebnic matematiky, určitě nedostal 6místný honorář. Jo, kdo neumí, čumí. Nevím, jestli někdy že zvědavosti pojedu kolem toho spiritualniho místa, asi nemám zájem.
Odpovědět
VC

Vojtěch Cibulka

20.11.2021 14:08
Smutné čtení ta diskuse. Typické české "záprďáctví" - kdy banda přechytračených omezenců chce poučovat své nejlepší architekty o tom, jak má vypadat veřejný prostor a o citlivém propojování přírodní krajiny a architektury (a v tomto případě prehistorie). Místo aby byli pyšní a podporovali nejlepší v daném oboru a nechali je pracovat, trochu spoléhali na to, že nemají zapotřebí podílet se na znehodnocení krajiny ani za úplatu (jak už mnohoktát prokázali). Asi by nebylo překvapující, kdyby největší zdejší křikloun protikorupčník byl největší korupčník, antiropák největší ropák, apod. Ale zcela jistě jsou všichni odborníci na všechno...
Na Závisti jsem byl, přiznávám se, jen jednou. Hodně jsem o ní četl. "Lesopark" tvořící většinu plochy hradiště mě nadchl. Akropole mě zklamala. Náletová neurčitá plocha (hezká fotka ohniště vůbec nevypovídá o celkovém dojmu). Informační altán byl na takové místo až tragicky průměrný. Proto z celého srdce doufám, že se projekt povede. Vybraní architekti budou mít maximální svobodu a potvrdí své kvality a nepokorní omezenci (nebo alespoň jejich potomci) časem pochopí kvalitní dílo.
Jediné pádné kritické argumenty se týkají místních - parkování apod. Ale p. starosta jistě u tak, jak jsem se dočetl, bohaté obce najde peníze na řešení. Beton není největší nepřítel lidstva chytráci!!!
Odpovědět
JM

Joska Malý

24.11.2021 08:42 Reaguje na Vojtěch Cibulka
Vy jste ten znalec architektury z Plzně? Smutné čtení jsou názory lidí jako jste Vy, kteří hýkají, když se parta arogantních nabobů chystá zničit krásné místo opředené historií. Protože přece pan Architekt je někdo, má jméno a proto si může dělat, co chce a může si lejt beton kam chce. Předesílám, že to místo patří obci, ergo státu a pan starosta ho má jen ve správě a pokud si Pleskot potřebuje postavit pomníček, nechť si postaví u sebe na dvorečku.
Je naprosto legitimní vyjadřovat názor, že takto ošetřit archeologické naleziště je necitlivé a s pochybnou didaktickou hodnotou.
Už jen tiché schvalování stavby svědčí o tom, že pánové tušili, že se to nebude líbit.
Odpovědět
VC

Vojtěch Cibulka

25.11.2021 19:52 Reaguje na Joska Malý
Děkuji za lichotivé označení znalec architektury. Nejsem v té oblasti nijak studovaný, jen laický pozorovatel, ale každý, kdo má ponětí o tvorbě architektů Pleskota a Rajniše (na 10 minut zagooglí na internetu) ví, že jejich tvorba prospívá krajině a je vždy velice citlivá k prostředí v kterém vznikla. Autoři si asi po stovkách skvělých (často extrémně ekologických) projektů nechtějí z ničeho nic na konci kariéry postavit "pomníček" - ekologickou katastrofu, odpudivou budovu pošlapávající keltskou památku, když je jejich životní poslání prospívat prostředí... Spíš to vypadá, že společnost toleruje nechutné satelity, odporné výrobní haly a čachry námi volených nejvyšších představitelů státu s takovými neekologickými "tunely". Tam je nám to úplně jedno. Navíc je naše společnost extrémně konzervativní - "hezké" budovy se stavěly ve středověku a naposledy za Rakouska. Jsme omezenci, co mají všichni hezké "unifikované" domy s "unifikovaným" nábytkem z IKEI a chceme mít taky "unifikovanou" krajinu, v které se nesmí nic nového stavět (jen satelity, haly, dálnice a kanály Dunaj-Odra-Labe).Když má vzniknout něco nového (jako byla ve své době nová a převratná katedrála sv. Víta nebo Petřínská rozhledna) musí to vypadat jako vše, co už tu bylo milionkrát... Tato společnost by zbuzerovala i samotné Kelty, co to na tom kopci staví za hradiště, že tam nepatří, že to tam dřív vypadalo jinak, hezky, že tam byla mez s ohništěm a to je jediná možná a dokonalá varianta.
Jsem největším zastáncem veřejných diskusí, ale dá se s takovou společností o něčem diskutovat? Ta se chce jen hádat o něčem, co jí vůbec nezajímá. Neříkám že musí pochlebovat architektům, ale měla by být schopná naslouchat a uvažovat o tom. Nikdo z přispěvatelů v této diskusi nepůsobí jako osoba schopná naslouchat... Když už všechno ví, všechno je podvod apod. tak proč by někoho poslouchala. Ta Vaše touha o otevřené diskusi (ne tichém schvalování) je v překladu touha po lynči...
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

29.11.2021 18:46
Jsem architekt, ale toto mi přijde podivné. Návrh, který změní takovéto místo nestál ani za skicu? Já skicuji i rekonstrukci rodinného domku za pár tisíc, takže tomuto přístupu moc nerozumím. To místo má historii a ta je materializována v tom, že dříve významné sídlení místo bylo navráceno přírodě. Není to městský prostor a lidé tam chodí hledat asi něco jiného nežli mrtvou plochu s extravagantní uměleckou instalací, takže má toto vše vůbec smysl realizovat? Na Pleskotovi se mi vždy líbilo, jak se snažil hledat kontext a do prostoru vstupovat citlivě.
V tomto případě vstupuje dle mého názoru poměrně arogantně. Toto je posvátné místo pro vyznavače pohanství a keltomany a tak, jako křesťané mají kostely nebo konzumeristé obchodní centra, měli bychom respektovat i potřeby lidí, kteří vyznávají tento směr. Na druhou stranu pořád lepší počin, nežli vrch Oškobrh u Poděbrad ohrazený nevkusným třímetrovým pletivovým oplocením pod záminkou opravy plotu, který byl historicky někde jinde...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist