https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/arthur-f.sniegon-vcely-nedobrovolne-spojenkyne-africkych-slonu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Arthur F. Sniegon: Včely – nedobrovolné spojenkyně afrických slonů

12.2.2020
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Arthur F. Sniegon / Save-Elephants
Když procházíte africkou savanou a buší a jdete po stopách slonů, nezřídka se stane, že místo na živého narazíte na slona mrtvého. Pytlácká epidemie, která kulminovala v roce 2011 (během něhož mělo 77 % nalezených sloních mršin na svědomí právě pytláctví pro slonovinu) není stále zažehnána a na většině míst Afriky jsou sloni v ohrožení.
 

Děsivý index „PIKE“ (Podíl ilegálně zabitých slonů) od té doby sice klesl na 50 % napříč kontinentem, ale i to je pro slony zdrcující a tak stále rychle mizí na většině svého původního areálu... tedy, mám-li být úplně přesný – na většině svého někdejšího areálu už dávno nežijí ani dnes. Pravdou je, že pytláctví je z velké části hnáno lákavou vidinou zisku z ukořistěné slonoviny, která zpravidla končí na dálněasijských černých trzích, ale facilitátorem tohoto brutálního řádění je (kromě všudypřítomné korupce) i všudypřítomná chudoba na africkém venkově. Těžko se zdatným místním mužům divit, že pušku či samopal do ruky vezmou, když je to často jedna z nejvýhodnějších cest, jak zaopatřit, alespoň na krátko, sebe a svou rodinu. Boj proti chudobě je tedy jedním z prekurzorů úspěšného potírání pytláctví, a to nejen slonů.

Jak mohou zemědělci chránit svá políčka před slony? Úly.
Jak mohou zemědělci chránit svá políčka před slony? Úly.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Arthur F. Sniegon / Save-Elephants

Aby toho v tomto spletenci příčin a důsledků nebylo málo, sloni zde figurují nejen jako ultimátní oběti, ale mnohde také jako částeční původci tohoto neutěšeného stavu (ač jim to zajisté nemůžeme nikterak míti za zlé). Při svém prostorově rozšafném putování za potravními zdroji se totiž nevyhýbají zemědělské půdě. A není překvapením, že se na polích s obilovinami, arašídy, ovocem či zeleninou s chutí zastaví a zaplní své objemné žaludky, mají-li k tomu možnost. Nezřídka se tak děje pod rouškou tmy, což místním (až na výjimky) malozemědělcům ještě ztěžuje možnosti obrany před těmito často devastujícími návštěvami tlustokožců. Není obtížné si představit, že už i několik málo slonů dokáže uštědřit rolníkovi hospodařícímu na pár hektarech zničující škody. Jednotlivé státy tyto ztráty povětšinou nijak nekompenzují. Farmář se následně ocitá v ještě větší nouzi než obvykle a zcela pochopitelně není slonům nakloňen. Může se uchýlit k aktivní agresi vůči slonům – ať už s využitím různých pastí, nášlapných „min“ z hřebíků, drátěných ok či dokonce s pomocí střelných zbraní. Obvykle ale za něj tuto špinavou práci může zařídit pytlák, kterému takto zoufalý zemědělec rád poradí, kde a jak si na slony počíhat a vše proběhne za tichého mlčení před místními úřady a ochránci přírody.

Ochránit pole chudých vesničanů stoprocentně je čiré bláznovství. Oni sami na to zdroje nemají a externě to také masově téměř nejde. Už i proto, že políčka se často v čase proměňují a posouvají se krajinou. Na některých vhodných místech lze však s úspěchem aplikovat již prověřenou, a přitom teprve několik let starou metodu, která spočívá ve využití biobariér z úlů místních medonosných včel. Sloni se totiž bodavých a v Africe velice agresivních včel až panicky bojí. Nelze se jim divit – včely zde při podráždění útočí houfně a několik set a klidně i tisíc rozezlených žihadel je pro největší suchozemské savce zaručeným zkažením pikniku. Mnohá žihadla si totiž najdou cestu i na velmi citlivá místa kolem očí, uší a tlamy…

Africká včela. Žihadlo od ní nechcete, ale med má skvělý.
Africká včela. Žihadlo od ní nechcete, ale med má skvělý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Arthur F. Sniegon / Save-Elephants

Do jižního Čadu a severního Kamerunu, na rozhraní savan a suššího pásu Sahelu, jsme v organizaci Save-Elephants přinesli metodu ohrazení polí včelími úly poprvé v roce 2015. Od té doby se projekt přes četné peripetie pomalu rozrůstá a kromě lepší ostrahy vybraných polí přináší místním obyvatelům i další benefit v podobě medu samotného. Je zdravý a navíc se za něj dobře platí!

A jak k tomu přijdou sloni? Netřeba se bát – ti si v těchto oblastech najdou potravy dost i mimo zemědělskou půdu a žihadla také nedostávají pravidelně – díky sloní inteligenci a paměti rychle pochopí, jak bariéra z úlů vypadá a jak funguje, a pro příště si dají majzla!

Med ze severního Kamerunu od takto spřátelených včelařů si můžete i vy skrz Kekuhoney.cz zakoupit a svým pronájmem úlů podpořit nejen růst projektu samotného, ale i dalších návazných aktivit, které v této oblasti děláme nebo plánujeme.


reklama

foto - Sniegon Arthur F.
Arthur F. Sniegon
Autor vystudoval ekologickou a evoluční biologii na UK, založil organizaci Save-Elephants.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jirka Černý

12.2.2020 17:11
Jednoduché a asi to opravdu funfuje.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.2.2020 23:20
Konečně jedna dobrá zpráva o zachování přírodní rovnováhy při soužití divokých zvířat s lidmi. Je to chytré.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.2.2020 18:53
Já bych to tak tragicky neviděl. V sobotu jsem se sice vrátil z Keni, kde sice pomalu každý domorodec odhodí plastovou láhev kde ji dopije, ( ale igelitky jsou tam zakázány), ale jinak je tam zcela zjevně patrná ochrana přírody. Hlavně mně potěšilo, že přírodu nedevastují ekologismem. Nikde jsem tam neviděl solární elektrárny, pole pro bioplynové stanice ani plantáže pro ekologická biopaliva. Zato jsem tam v Arabuko Sokoke Forest viděl motýly, ptáky, zvěř a novou výsadbu v oplocených školkách. Žádné vystřílení zvěře jak u nás preferují Bláhoví Duhisté! A to tam jsou i sloni a buvoli! Velcí producenti "skleníkového" metanu. Parky tam totiž chrání armáda ( stejně jako v Tanzánii) a nikoliv ekologisti. Prostě rozdíl na první pohled. P.S. Jako včelaři s manželkou podporujeme podobné projekty.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist