https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/asz-odpovedi-na-dotazy-ke-strategickemu-planu.jak-nahrava-agroholdingum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

ASZ: Odpovědi na dotazy ke Strategickému plánu. Jak nahrává agroholdingům?

22.12.2021 | PRAHA
Strategický plán ministerstva zemědělství podle Asociace soukromého zemědělství (ASZ) nahrává velkým zemědělským podnikům. Ilustrační snímek.
Strategický plán ministerstva zemědělství podle Asociace soukromého zemědělství (ASZ) nahrává velkým zemědělským podnikům. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Tomanovo ministerstvo dokončilo Strategický plán, který podle Asociace soukromého zemědělství ČR nahrává agroholdingům (v čele s Agrofertem) a znevýhodňuje malé a střední zemědělské podniky. Jaké hlavní problémy z toho vyplývají pro menší firmy? Kde je posun k agroholdingům nejvíce patrný (v rámci rostlinné a živočišné výroby) a jaké jsou jeho motivace?
 
Přestože roční objem finančních prostředků přidělených dle Strategického plánu na roky 2023-2027 do prvního pilíře na přímé platby ve výši 855 mil. eur je stejný jako v minulých letech, a objem finančních prostředků do druhého pilíře (Programu rozvoje venkova) se pro nové období díky kofinancování ve výši 65 % výrazně navýšil z 11,99 miliardy Kč na 19,6 miliardy Kč, tj. o 60 %, a také objem peněz na národní dotace se zvyšuje ze současných 4,4 miliardy Kč nově na 5 miliard Kč, snižuje ministerstvo zemědělství nenávratně a účelově všem zemědělcům přímé platby o více než 1000 Kč/ha, tj. téměř o 20 % z původní částky 6400 Kč na pouhých 5400 Kč/ha.

Snížení je způsobeno především novým neodůvodnitelným převodem financování údržby trvalých travních porostů (TTP) z peněz na přímé platby a také zcela účelovým navýšením převodu prostředků z přímých plateb ve výši 241 Kč/ha na společnou organizaci trhu (SOT), tj. prostředky na reklamu a administrativní podporu odbytu produkce drůbeže, vína, ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, a částečně i na vakcinaci v chovech drůbeže.

Platby na základní ošetřování trvalých travních porostů se navíc do budoucna sníží z původních 2411 Kč/ha na pouhých 2146 Kč/ha, a i tyto peníze vyšetřené z prvního pilíře se použijí na nový titul provozních podpor pro ty podniky, které začnou využívat stroje řízené přes satelity. Tyto částky jsou navíc počítány při kurzu 26,5 Kč/eur, takže při dalším reálném posílení koruny bude pokles výše přímých plateb pro zemědělce ještě větší.

Motivace je jednoduchá

Prostřednictvím odklonění co největšího množství prostředků z I. pilíře na provozní financování ve druhém pilíři, kde nehrozí dle pravidel SZP žádná regulace či omezení, vyjma části dotací na kompenzaci zemědělské újmy v přírodně znevýhodněných oblastech (ANC), v maximální míře podpořit agroholdingové struktury a ty největší zemědělské podniky prostřednictvím masivních dotačních provozních podpor do chovů drůbeže, prasat a částečně chovů dojnic, protože právě tyto jsou převážně v držení těchto supervelkých podniků.

Podpora se odehrává především prostřednictvím složitých dotačních systémů na financování tzv. Dobrých životních podmínek zvířat, na vakcinace v chovech prasat a drůbeže nebo prostřednictvím tzv. Nákazového fondu pro drůbež, prasata a dojnice. Protože s jídlem asi roste i chuť, tak už ani navýšený objem finančních prostředků přidělený na tyto účely do druhého pilíře a do národních podpor těmto podnikům nestačí, a ještě si navíc tyto své dotační přísuny vylepšují o peníze, o které se sníží platby všem zemědělcům z přímých plateb v prvním pilíři. Snížení plateb o 1000 Kč/ha představuje částku 3,5 miliardy Kč.

Toto vše výše uvedené poškodí menší zemědělce hospodařících na výměrách až do 1500 ha jednoznačně snížením přímých plateb a tím, že pro většinu z nich díky přerozdělení peněz především na prasata a drůbež, se jiné dotační prostředky včetně investičních stanou pro většinu zemědělských podniků prakticky nedostupnými.

Jak se posílení agroholdingů projeví po snížení přímých plateb na hektar a jsou odpovídajícím způsobem kompenzovány menší podniky a farmy?

K posílení agroholdingů dojde nastavením větších penězovodů do sektorů komodit, produkce a výrob, které agroholdingy v současnosti již ovládají. Snížením dotací pro menší podniky a snížením či nenavýšením dotací do sektorů, které jsou pro agroholdingy marginální, jako například údržba TTP, chov ovcí a koz, ekologické zemědělství, prodej ze dvora, sdružování zemědělců, volné a pastevní chovy zvířat apod., získají další konkurenční, a především finanční výhody na zemědělském poli. Kompenzace v rámci nízké redistributivní platby je zcela nedostatečná.

Nová vláda chce podle koaliční smlouvy více podporovat malé a střední podniky, mj. zastropovat dotace pro velké podniky. Bude to mít nějaký efekt, pokud nedojde k celkové změně strategie?

Strategie se musí změnit. V prvé řadě je potřeba vrátit všem zemědělcům peníze v plné výši do přímých plateb, protože zde budou muset mít zaplacené své náklady související s vyššími nároky na údržbu krajiny a vyššími náklady na základní životaschopnost svých podniků (vyšší ceny hnojiv, energií, pohonných hmot, mezd, pachtovné). Současně musí nová vláda dodržet své závazky k podpoře menších a středních zemědělců a zavést redistributivní platbu, tj. podporu na první hektary pro všechny zemědělce ve výši 30 % objemu peněz z prvního pilíře a také postupnou degresivitu základní platby (BISS) bez jakýchkoliv odpočtů mzdových nákladů. Jinak se nebude konat žádná podpora menších a středních zemědělců s výměrami až do cca 1500 ha, tj. těch, kteří v současné době nejenom, že nejsou v tomto smyslu podporováni, ale dokonce už nyní dostávají až o 20% nižší provozní podpory než ty největší zemědělské podniky. Výstupy ÚZEI a FADN hovoří jasně. Pokud nebude v tomto smyslu změněn Strategický plán, stanou se více ohroženou skupinou i zemědělci, kteří hospodaří na výměrách až okolo 1500 ha nejenom kvůli tomu, že dostávají nižší dotace, ale také kvůli tomu, že mají svoji výrobu a produkci pestrou a tím především investičně náročnější než specializované podniky. Tuto situaci v současné době prokazují i výstupy FADN a ÚZEI, které také jednoznačně potvrzují potřebu, účelnost a smysluplnost 30% redistribuce a zastropování plateb, které by napravilo výraznou nerovnováhu současného, ale především i toho nového systému dotačních podpor.

Jak se v této strategii projevuje maskování trendů Green Dealu? Co v tomto dokumentu prakticky znamená podpora precizního zemědělství?

Green Deal se ve Strategickém plánu ve skutečnosti zase tolik, kromě povinného podílu uvedení půdy do klidu, přespříliš neřeší, protože se jej ČR snaží vyřešit jistými oklikami s cílem toho pro zemědělce zase tak moc neměnit. Provozní podpora tzv. precizního zemědělství ala ČR je toho příkladem, protože je to podpora spíše pouze "přesného zemědělství", ale nikoliv podpora komplexního přístupu k plnění klimatických cílů požadovaných SZP především systémem péče o chov zvířat, pole, hnůj, odpady atd. Green Deal není pouze o řízení strojů na polích, jak si asi představuje ČR.

Strategický plán musí odejít do Bruselu do konce roku a nová vláda bude mít minimum času na jeho změny. Přitom jeho současná podoba je v rozporu s koaliční smlouvou. Jaké jsou reálné možnosti v této chvíli aspoň minimalizovat škody, o což se bude vláda podle europoslankyně Vrecionové pokoušet (zastropování, větší podpora začínajícím farmářům…)? Co lze v tomto směru učinit v následujícím sedmiletém období?

Strategický plán je jednoznačně v rozporu s koaliční smlouvou, navíc už i ve srovnání se současností negativně dopadne na drtivou většinu neholdingových zemědělců, a to už vůbec nemluvíme o případu, kdy by nastala situace, že kofinancování druhého pilíře bude nižší než současnou odstupující vládou schválených 65 %. Varianty pro tyto případy předložené na proběhlých pracovních skupinách k návrhu Strategického plánu, o kterých se kupodivu zatím veřejně příliš nemluví, by mohly být pro neholdingové zemědělce přímo katastrofou.

Například už při poklesu kofinancování na 50 % se snižují o 15 % platby do ANC oblastí, klesají sazby na ekozemědělství a biodiverzitu, zastavují se platby na pozemkové úpravy a investice do zpracování zemědělských prvovýrobků, nebo se snižují některé platby do lesnictví apod. Při této výši kofinancování pak jsou ale vždy vypláceny někdy i v plné výši platby nebo intervence na vakcinace a dobré životní podmínky prasat, drůbeže, platby na společnou organizaci trhu, tj. hlavně ty platby, které ve finále směřují do agroholdingových struktur. A o to tu jde. Je proto potřeba vyjednat v Bruselu odklad odeslání návrhu a pokusit se v něm udělat alespoň nějaké změny. Nyní je to vše na odvaze politiků z nové koalice. Šance je to prakticky jediná a její propásnutí poškodí drtivou většinu zemědělců. Pokud se to nepodaří nyní, v následujících sedmi letech, kdy bude muset ČR tento svůj plán dodržovat, nepůjde už v tomto volebním období zásadní změny udělat.

Je v této strategii něco, co by se dalo z pohledu ASZ podpořit?

ASZ v žádném případě nepodpoří a dlouhou dobu již kritizuje navržený způsob přerozdělování peněz a peněžních toků pro jednotlivé finanční obálky schválený a nastavený odstupující vládou, a to především z výše uvedených důvodů. Technické nastavení jednotlivých opatření a nařízení, kromě některých výše zmíněných, ASZ ČR ale podporuje. Podporuje a požaduje především nekrácení výše přímých plateb o dříve uvedených 1000 Kč/ha pro všechny zemědělce, podporuje navýšení finančních prostředků do ANC oblastí, podporuje agrolesnictví, pozemkové úpravy, celofaremní systém ekoschémat v prvním pilíři v obecné podobě, ale bez chybně a účelově zařazeného ošetřování TTP, posílení obálky pro ekologické zemědělství vzhledem k závazku navýšení jejich ploch, dotace na zpracování zemědělské produkce, prakticky všechny tituly VCS (citlivé komodity), integrovanou produkci, systém a objem peněz pro LEADER, podporu generační výměně, finance zejména pro menší vlastníky lesů, atd. Tyto priority by měl stanovit Strategický plán a zajistit také jejich financování i v případě snížení kofinancování II. pilíře a nikoliv tak, jak tomu je nyní. To vše jsou totiž klíčové oblasti, kde peníze chybí a může za to současná národní zemědělská politika a nastavení tohoto Strategického plánu.


reklama

 
ASZ
Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

22.12.2021 13:43
Nejen agroholdingům, ale všem podnikavcům v zemědělství.

A že jich je.
Co se tak poučit u Rakouska.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

25.12.2021 09:22 Reaguje na smějící se bestie
Myslíš z toho jak tak končí jeden farmář za druhým? zvláště v horách?
A na ty co zbyli se pořádají veřejné sbírky na úhradu jejich dluhů?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.12.2021 10:15 Reaguje na Kamil Krabice
Pane vy jste kacíř! Napsat zde pravdu o zcestnosti návratu
k malým statkům vám jen tak neprojde. Vy nevíte, že úhlavní
nepřítel je Babiš a prosperující agropodniky s kompletním
zemědělským programem a vysokou efektivitou provozu? Taková
konkurence si přece zaslouží pomlouvat, znevýhodnit, nebo
rovnou potrestat, znárodnit a rozdělit na dotované farmičky.
Tito zastánci pidifarem by se měli v zahraničí kouknout,
kam vývoj směřuje a k pidifarmám to může být pouze při
velmi úzké speciální produkci. Vidím to v sousedním Polsku,
kdy za socíku byl co vesničan, to sedlák. Dnes tam jsou
z dvou set třeba tři a světe div se, oni kvůli výkonné
technice rozorali meze a podnikají stejně, jako naše velké
firmy. Pak tam zůstalo pár menších, kteří jsou například
úzce specializovaní ovocnáři a zelináři. Viděl jsem tam
hektary foliáků s květáky na umělých hnojivech, nebo třeba
zasíťované hektary kanadských borůvek a jahod. Na práci
speciální technika a nebo levná pracovní síly z Ukrajiny.
Mít pestrý sortiment plodin a zvířat na malé farmě je už
dnes utopie z hlav fanatiků a nedouků.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

22.12.2021 13:47
Tak já to shrnu - členové ASZ očividně přestali chovat hospodářská zvířata a pěstovat plodiny náročné na práci. Proto je jim tolik trnem v oku, že existují dotace na podporu odbytových možností pro tyto komodity. Kdo produkuje trávu, logicky nepotřebuje odbyt na brambory nebo mléko, ale potřebuje vyšší plošnou platbu, aby ho ta tráva uživila.
Důvod přesunu dotace na základní péči o travní porosty samozřejmě v ASZ znají - malá alokace na PRV a zároveň větší požadavky na další opatření, která se z něj mají platit. Převod prostředků z I. do II. pilíře je využitím možnosti podpořit opatření, na která by se jinak nedostalo. Zrovna podpora investic mi nepřipadá jako vyhazování peněz. Spousta drobných zemědělců z tohoto titulu prostředky čerpala a čerpá.
Co myslí ASZ těmi o 20% nižšími podporami podniků do 1500 ha tedy netuším, sazby jsou stejné pro všechny žadatele, kdo pěstuje citlivé komodity nebo chová skot nebo ovce, může si požádat o dotace na ně, ať je velký, jak chce. A že při nižším kofinancování budou i nižší sazby, to snad není žádné tajemství, o zvýšení kofinancování ze současných 35% na 65% se s MF ČR vyjednávalo už dlouho a Schillerová ho slíbila.
Mě to připadá, že se ASZ vrátila do roku 2003, kdy se rozhodlo o tom, že dotace z I. pilíře se budou vyplácet formou jednoduché platby na plochu, ať si s tím dělají zemědělci, co uznají za vhodně. A jak to dopadlo, vidíme dnes - živočišná výroba šla do kopru, náročná výroba rostlinných komodit šla do kopru a každý rok se ministr dohaduje s MF ČR, jestli nám to laskavě zadotuje aspoň z národní pokladny. A teď tomu dáme další grády a oškubeme i ten zbytek zemědělců, kteří ještě něco reálně vyrábějí. A rozhodně to nejsou jen "agroholdingy". Nápad zvýšit redistribuci na 30% raději ani nekomentuju, ne kvůli tomu, že bych menším zemědělcům nepřála vyšší platby, ale nechci vkládat do hlavy nápady nesprávným lidem.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.12.2021 15:59 Reaguje na Marcela Jezberová
Statkář Švehla by na ně vzal bič !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2021 19:00 Reaguje na Marcela Jezberová
1*
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.12.2021 14:12
Paní Jezberová to shrnula a není vůbec co dodat. Pro případné šťouraly- pí Jezberová se touto problematikou profesně zabývá dost dlouho.
Odpovědět
kk

karel krasensky

22.12.2021 14:35
Už jsem to psal jednou,ale znova.Asociace SOUKROMÝCH zemědělcu.Zajímalo bymě kde v česku a na jaké ploše hospodaří státní zemědělci.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

22.12.2021 15:48
Nedostávám žádné dotace. Kam si mám stěžovat, že zemědělci za sekání trávy na rozdíl ode mě dostávají zaplaceno?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.12.2021 16:00 Reaguje na Richard Vacek
to bych taky rád věděl
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

22.12.2021 18:34
A proč ti menší 1000-1500 ha nemají také nějaké vepřové a drůbež? Že by se vyplácela jen rostlinná produkce? Pšenice a hlavně vývoz pryč z republiky?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2021 19:33 Reaguje na Katka Pazderů
Ta zcestnost "rodinné farmy OTEC a SYN" s traktorem a jedním
kombajnem ani nic jiného neumožňuje. Mít k tomu dobytek a drůbež
zvládají maximálně pro svoji potřebu a pár odběratelů z okolí.
Hnůj je pro ta pole neznámým hnojivem a tak je tu dnes pláč,
že podražily umělá hnojiva. Střídání více druhů plodin na pár
hektarech je ekonomický propadák už kvůli speciální technice
a pracnosti při pěstování. Končí to tak pšenicí, kukuřicí a
řepkou. Pšenice na vývoz, kukuřice do bioplynky a řepka do
nafty. Maximálně ještě tu vycucanou půdu zatravnit, pokosit
a nechat bez užitku ležet. To už raději ten velký agropodnik
s kompletním zemědělským programem s pestrou skladbou plodin
a s chovem zvířat s produkcí hnoje a pěstováním pícnin. Je
třeba opravdu důsledně rozlišovat do čeho dotace směřují a
jak kdo s půdou zachází. Kousek za domem pronajímá developer
pole na které nedostal stavební povolení polskému statkáři.
Střídá tam kukuřici, pšenici a řepku. Veškerou biomasu
odváží do Polska a pole už hnůj nevidělo od restituce.
Z původní ornice je "celina" (místní výraz pro mrtvou jílovitou půdu) bez žížal, krtků a i na svažitém pozemku s kalužemi vody týden po dešti. Při lijáku míval jíl kamarád v zahradě a tak se brání náspem do doby, než se násep srovná s dolní části pole.
Než takový "farmář", tak raději bývalý státní statek, který to
hnojil hnojem a pěstoval všechno možné i za cenu, že mu kradli
zloději úrodu brambor a zeleniny. Takové "farmaření" je cestou
do pekel a ještě ji přednostně dotovat? To snad soudruzi z AZS nemyslí vážně!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist