Ing. Vladimír. Pelíšek, Ph.D.: Boj o budoucí podobu českých lesů - konflikt se přiostřuje
Na téměř 4/5 lesních půd v České republice rostou nepůvodní, umělé smrkové, popř. borové porosty. Tyto labilní "lesy", odpovídající svým složením severskému pásmu, trpí narůstajícím klimatickým stresem. Pokračuje okyselování půdního profilu, úbytek podrostní biodiverzity, pokles schopnosti půd plnit vodoochrannou funkci. Lesní ekosystémy, které k plnému vývinu schopností plnění svých funkcí potřebují v podmínkách střední Evropy dle střízlivých odhadů 1500-1700 let, jsou kompletně likvidovány v řádu tzv. obmýtí, které odpovídá době cca 17x kratší. Dalším a dalším odvozem dřevní hmoty z lokalit pokračuje pokles úrodnosti půd, které už nyní patří v rámci Evropy k nejchudším. Na takto uvolněné plochy se opět sází z více než poloviny smrk, přestože se jedná o strom vysloveně horský, popř. severský, přestože je už nyní obecně přijímána jeho nevhodnost pro většinu lesních pozemků v ČR, přestože i ty nejstřízlivější klimatické odhady očekávají do konce tohoto století oteplení o další 2 - 3 st. C...
Mluví se o nutnosti změny metod hospodaření, ale stále převládá holosečný obnovní způsob, doplněný plošně naprosto nedostačující výsadbou melioračních a zpevňujících dřevin, navíc často za nevhodných, ekologické požadavky dřevin nerespektujících podmínek (např. buk či jedle na plně osluněné paseky). Vymahatelnost současného lesního zákona, měkkého k těžařům a tvrdého k přírodě, je neuvěřitelně nízká. Systém účinné kontroly těžby a zalesňování neexistuje.
Dobře, řekne běžný návštěvník lesa, ale co to může znamenat pro mě? Jistě nic příjemného. Už nyní je připouštěn (a lesními plánovači ignorován) scénář, kdy se v horizontu 80 let změní třetina českých lesů vlivem kůrovcových kalamit v pustinu hektarů a hektarů obtížně zalesnitelných holin, neboť sucho, žár a přemnožená spárkatá zvěř (další iluze "přírody" udržované myslivečkem v zelené kamizolce) budou vzrůstu nové generace (teď už snad stanovišti odpovídajícího) lesa úspěšně bránit. Další stovky a tisíce hektarů smrkových plantáží budou v letním období podléhat požárům, takže zákazy chození do lesů se stanou samozřejmostí.
Tyto "lesy", vyprahlé na troud v období sucha, se stanou ve svažitých oblastech po rychlé změně počasí nebezpečným ohniskem povodní. Budou dále sílit hlasy po převedení co největší plochy lesů do přírodě blízkého stavu, ovšem dřevařská lobby bude zřejmě i nadále upřednostňovat smrk s holosečemi a rizika tohoto typu hospodaření bagatelizovat. V neposlední řadě klesající kvalita smrkového dřeva z vyčerpané půdy spojená s vyšším podílem hnilob, zhorší ekonomiku lesního hospodářství, což může situaci dále vyostřit.
Otázkou zůstává, dokdy může tento trend pokračovat.
Domnívám se, že do té doby, dokud veřejnost svým jasným NE! tyto snahy o udržení průmyslového charakteru lesnictví nezastaví. Je třeba prohloubit informovanost občanů o skutečném stavu lesů v ČR. Neinformovaná část veřejnosti bude i nadále chtít svou kašírovanou iluzi, svůj ladovský pseudoles, místo něhož nutně nastoupí dříve či později neladovská kůrovcová měsíční krajina. Pseudoles, z něhož je zakázáno vyrýpnout si smrček do zahrádky, který je ovšem dovoleno srovnat při těžbě kompletně se zemí. Ti informovanější snad dají svůj hlas politikům, kteří nabídnou jim i jejich dětem pravdu. Žít v klamu může být leckdy příjemnější než přiznat pravdu - ovšem ta má zase tu výhodu, že, narozdíl od krátkozrakých politických ambicí - vydrží nesrovnatelně déle.
reklama
