Czech Forest think tank: Návrh radikální změny přístupu v boji s kůrovcovou kalamitou

Současný kritický stav v lesích vyžaduje přijetí celorepublikových krizových opatření, která mohou rozvoj kalamity zpomalit a přispět k zachování lesních porostů se zastoupením smrku ve vhodných oblastech. Jedním z takových opatření je podle názoru členů CZECH FOREST think tank navýšení podpory boje s kalamitou v perspektivních oblastech zejména ve vyšších nadmořských výškách, jednoduchá dostupnost této podpory a umožnění nedotěžování silně napadených porostů v nejvíce postižených oblastech.

Kalamitní (nahodilé) těžby za rok 2018 dosáhly 23 mil. m3, tedy více než desetinásobku dlouhodobého průměru. Za kalamitní bylo možné podle informací Lesní ochranné služby označit situaci ve všech okresech ČR za rok 2018. Kapacity pro těžbu kůrovcového dříví jsou ve středoevropském prostoru vyčerpány, nelze tedy očekávat jejich další nárůst. To stejné platí pro oblast zpracování dříví. Pro rok 2019 je odhadován objem napadeného dříví na 30–50 mil. m3

(2-3 násobek celkových ročních těžeb). Přibývají další silně napadené oblasti včetně oblastí podhorských. Propad cen dříví znamená, že vlastníci již často nemají prostředky na obnovu lesů a často již ani na účinný boj s kalamitou.

I přes obrovskou snahu lesníků v terénu (kterou zřetelně dokládá i aktualizace tzv. Kůrovcové mapy, výše kůrovcových těžeb za rok 2018 nebo využívání nových metod ) nelze již dosavadními postupy kůrovcovu kalamitu na celém území ČR zastavit, ani významně zpomalit. Zákonnou povinností vlastníků lesů je těžit a asanovat kůrovcem napadené stromy i v oblastech, kde podle současných znalostí a prognóz vývoje klimatických změn má smrk značně snížené šance na dlouhodobou prosperitu. Naopak lze očekávat, že ve středních a zejména vyšších polohách by smrk měl i nadále prosperovat a mělo by tak být strategickým cílem České republiky tyto porosty chránit před rozvojem kůrovcové kalamity.

Z výše uvedených důvodů považují členové CZECH FOREST think tank za vhodné zásadním způsobem změnit postoj k boji s kalamitou a navýšit podporu asanace kůrovcového dříví v oblastech perspektivního pěstování smrku z důvodu omezení šíření kalamity. Aby podpora byla smysluplná, měla by být jednoduše dostupná pro všechny vlastníky lesů včetně státních a ideálně i pro subjekty, které budou asanaci provádět (platba za asanovaný kubík kůrovcového dříví). Součástí podpory by měla být také důsledná kontrola včasné a účinné asanace aktivního kůrovcového dříví v perspektivních oblastech ze strany orgánů státní správy lesů a případný postih vlastníků za nečinnost nebo skládkování neasanovaného dříví.

Součástí změny přístupu by mělo být i rozšíření červených (mimořádně kalamitních) zón uvedených v příloze opatření obecné povahy i do dalších krajů, kde vznikly souvislé plochy kůrovcem napadených lesů. V těchto oblastech by navíc vlastníkům mělo být umožněno, aby silně napadené porosty nedotěžovali. Součástí opatření by měla být i povinnost těžby kůrovcových souší u komunikací či v sousedství obydlených oblastí. V mimořádně kalamitních oblastech nižších poloh by podpora měla být směřována zejména do obnovy lesů a jejich ochrany před zvěří. Financování podpory by mohlo být řešeno finančním příspěvkem na ochranu lesa před kalamitními hmyzími škůdci (podobně jako nařízení vlády č. 245/2018 Sb.).

I když se náklady na tento typ podpory mohou pohybovat v řádech jednotek miliard korun, přesto se jedná o podstatně nižší částky, než jsou škody a náklady na plošnou obnovu kalamitních ploch.

Opodstatnění tohoto návrhu dokládá rozvoj kůrovcové kalamity v celé severní části České republiky, kde jsou ohroženy nejcennější porosty v Orlických a Jizerských horách nebo Krkonoších. Zvýšené riziko rozvoje kůrovcové kalamity lze ale pozorovat také například v Brdech. V případě, že v těchto oblastech dojde k podobnému odlesnění jako např. na jižní Vysočině, lze očekávat zásadní degradaci půdy a zvýšení rizika bleskových povodní a zmaření složité a dlouhodobé obnovy lesů po imisní kalamitě v osmdesátých letech. Rizika a další skutečnosti jsou popsány v rámci tzv. Lesnické výzvy (www.lesnickavyzva.cz)

Aby navrhované krizové členění podpory ochrany a obnovy lesů mělo efekt, muselo by být funkční nejpozději v březnu 2020.

Kritická situace v lesích vyžaduje přijetí razantních krizových opatření

• Maximalizovat snahy o zachování lesů se zastoupením smrku ve středních a vyšších polohách (boj s kůrovcovou kalamitou na celém území ČR přes veškeré úsilí nevede k zastavení a ani zpomalení kalamity)!
• Razantně navýšit podporu boje s kůrovcovou kalamitou oblastech, kde dosud nedošlo k extrémnímu rozvoji kůrovcové kalamity, a kde mají porosty perspektivu odolávat klimatickým změnám!
• Umožnit jednoduché čerpání podpory všem vlastníkům lesů a dalším subjektům, které provádějí asanaci kůrovcového dříví!
• Zvýšit kontroly asanace kůrovcem napadeného dříví v perspektivních oblastech krizové podpory!
• Rozšíření tzv. červených zón (mimořádně kalamitních) do dalších krajů, kde došlo ke skokovému nárůstu kůrovcových těžeb!
• V červených zónách umožnit vlastníkům lesů se souhlasem státní správy lesů nedotěžování napadených porostů, ale nařídit těžbu kůrovcových souší v blízkosti komunikací a obydlí!
• V polohách pod 500 m n. m. navýšit podporu obnovy druhově pestrých lesů a ochrany před zvěří!
• Minimálně zachovat stávající podporu obnovy a ochrany lesa na celém území ČR!

Celý návrh Krizového členění podpory ochrany lesa je k dispozici na www.czechforest.cz v sekci odborné výstupy.

---

reklama

---