Dagmar Milerová Prášková: Je konopí univerzálním zdrojem cirkulární ekonomiky?
Předně je třeba říci, že diskuze se vede o využití technického (setého) konopí. Technické konopí sice pochází ze stejné rostliny Cannabis sativa L., ale od klasické „marihuany“ (indického konopí) se liší obsahem psychoaktivní látky THC (běžný obsah 5–15 %, u technického konopí 0,2 %). Legislativa povoluje pěstování technického konopí s obsahem THC do 0,3 % pouze pro průmyslové využití. Konopné extrakty pak nesmí obsahovat THC žádné, ale musíme zde připomenout, že šlechtění rostlin je složitá věc a dosáhnout přesně stanovené hranice není proto úplně snadné. Na semináři zaznělo, že z tohoto důvodu by pak bylo vhodné zavést limity také na extrakty z konopí.
Celosvětové prvenství v produkci technického konopí drží Čína, druhým největším pěstitelem na světě je Kanada. Konopí se tradičně pěstuje také ve východní Evropě: v Rumunsku, Maďarsku, na Ukrajině a v Rusku. Velkým a důležitým evropským pěstitelem je dále Francie. Nově se přidává Německo, Španělsko a ostatní země Evropské unie. V České republice se konopí pěstovalo v letech 2018/19 na ploše pouhých 470 hektarů. Produkce konopí tak v českých podmínkách zatím není konkurenceschopné, především kvůli nedostatečné technické vybavenosti a zpracovatelské kapacitě.
Využití technického konopí
Využití je mnoho, protože lze využít stonek, listy, květ i konopné semeno. Třetinu stonku tvoří vlákna, která jsou využívána hlavně v textilním průmyslu. Přes polovinu stonku tvoří vnitřek, takzvané pazdeří, které má dobré aseptické a izolační vlastnosti. V potravinářství (a v kosmetice) se využívá semínko, protože obsahuje kvalitní olej s optimálním poměrem omega 3 a 6 kyselin, vitamíny A, D, E a pětinu tvoří bílkoviny. Kromě konopného oleje a nejrůznějších pochutin je například vyráběno také konopné mléko. Produkty z technického konopí a konopné doplňky jsou hojně využívány v lékařství s velmi pozitivními výsledky, od léčby kožních onemocněních až po závažné choroby.
Moderní využití technického konopí (Zdroj: www.eco-canna.com)Konopí u nás
Jako příklad z praxe byla představena značka Bohempia, která vyrábí konopné oblečení a obuv. Hlavní výhodou konopného vlákna jsou jeho vlastnosti: je nejen antimikrobiální, ale i nejpevnější z vláken rostlinného původu, termoregulační, savé a pohlcuje 95 % UV záření. Využívání konopí v textilu zároveň značně převyšuje bavlnu, známou pro velmi negativní ekologické dopady. Pro pěstování konopí je třeba o polovinu méně vody, méně půdy a o 95 % méně hnojiv a chemických prostředků. Konopí má také 4× vyšší výtěžnost. Bohempia je jediná značka, která navíc nedováží konopí z Číny, ale z Rumunska.
Konopné pazdeří se v kombinaci s různými pojidly používá při výrobě izolací ve stavebnictví, konopný beton a tvárnice se vyrábí také v Česku. Materiály z konopí nabízí společnost Mabeko. Jeden kubický metr konopného zdiva uchovává 120 kilogramů oxidu uhličitého. Konopný beton získal mezinárodní certifikát nehořlavosti, který však česká stavební legislativa neuznává. To lze zdůvodnit částečně i kvůli předsudkům, zakořeněným ve společnosti vůči konopí obecně.
V Česku existuje oborový klastr CzecHemp, který má za cíl užší spolupráci mezi podnikateli, veřejným sektorem a výzkumnými i vzdělávacími institucemi. Kromě poradenství pro pěstitele se věnuje osvětě a propagaci pěstování konopí. Mezi další možné využití konopí patří například konopný papír. Ten má delší trvanlivost, dá se recyklovat a lépe se zpracovává díky menšímu obsahu ligninu. CzecHemp tvrdí, že porovnání s výrobou papíru, kde strom roste několik desetiletí, konopí vyroste za 4 měsíce (museli bychom však vzít v potaz množství vyrobeného papíru z jednoho stromu, osevní plochu konopí, a tak toto porovnání je hodně zjednodušující). Z konopí lze ovšem také vyrábět krmivo pro zvířata. Už existují technologie na výrobu konopného skla. V Česku dále působí Svaz lnu a konopí sdružující pěstitele a zpracovatele těchto plodin. Firma Inotex se pak zabývá inovacemi v textilním průmyslu, včetně využívání konopí při výrobě textilií.
Je třeba překonat překážky
Technické konopí a jeho využití v mnoha sektorech, stejně jako příznivé ekologické dopady značí, že tato rostlina má v cirkulární ekonomice rozhodně potenciál. Pro jeho naplnění je však nutné překonat některé překážky, od těch legislativních přes technologické a technické až po skepsi společnosti. Konopí v textilním průmyslu převyšuje využití bavlny, rozvoj konopného průmyslu by přinesl pozitivní dopady také na vznik nových pracovních míst, samozřejmě za předpokladu lokální a udržitelné produkce. Spotřebitelům je třeba dobře komunikovat přínosy konopné alternativy, protože cena udržitelných produktů bývá mnohem vyšší.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Vaclav Sobr
9.3.2020 10:32Jiří Svoboda
9.3.2020 12:08Nějak jsem ale z článku nebyl schopen pochopit, co je po společnosti či státu žádáno. Pěstování technického konopí, myslím, nic nebrání a jeho využívání také ne. Pak je to jen o tom, začít v této oblasti podnikat. To samozřejmě nemusí být vůbec snadné, ale věřím, že skupiny nadšenců mohou postupně prorazit. Jde jistě o běh na dlouhou vzdálenost. Držím palce!
Jaroslav Štemberk
9.3.2020 22:30 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.3.2020 09:39 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkBez dotací by byly potraniny obecně dražší a lépe by se s nimi hospodařilo. To, co se vyhazuje a čím se přejídáme, je převážně dotacemi vyvolaná nadprodukce.
Upřímně řečeno, s využitím konopí ve stavebnictcí jsem velmi skeptický. Je to strašně drahé.
Jiří Daneš
9.3.2020 16:55Aleš Svoboda
15.3.2020 19:21Tepelné izolace vyrábíme jak z papíru, tak nově i z odpadu z textilní výroby - tedy bavlna.
Umíme zpracovat taktéž konopí a len. Nejenom primární vlákno - ale především pazdeří a odpad z výroby výrobků z konopí.
Nikoliv však do podoby rohoží pomocí speciáních pojiv - ale jako volně fooukanou tepelnouo izolaci. Fokaná izolace - to je trnd, který se stále více a více prosazuje na trhu stavebních izolací.
Přes veškerou snahu se nám ale nepodařilo navázat spolupráci s výrobci konpných výrobků s cílem využít jejich odpadu k další výrobě. Nehledě na fakt - že stát o ekologii nejeví ani minimální zájem.
Využití konopí do betonu vidím jako vemi problematické - nevidím důvod. Není mi jasné, jaký význam v betonu by konopné vlákno mělo mít.
V jednom se však autorka zásadně mýlí :
"Konopný beton získal mezinárodní certifikát nehořlavosti, který však česká stavební legislativa neuznává. To lze zdůvodnit částečně i kvůli předsudkům, zakořeněným ve společnosti vůči konopí obecně"
Tato informace je naprost mylná a vypovídá o neznalosti reality. Pokud by se kdokoliv obrátil na PAVUS - za pár týdnů má k dispozici certifikát platný v celé EU - za cca 30.000,- Kč.
Na klastr se obrátím - a budu referovat o jejich ochotě ke spolupráci.