Dagmar Milerová Prášková: Kritické sucho a jeho dopady na produkci potravin
6.5.2020
Zemědělství by mělo být primárně chápáno jako ekosystémová služba a zemědělské dotace by měly být vypláceny jen těm, kdo šetrně hospodaří s produkčními zdroji. Ilustrační snímek.
Řešení známe, ale byznys je byznys
Zatočit se suchem může pestrá krajina a realizace efektivního zadržení vody v krajině. Odborníci se shodují, že je třeba změnit hospodaření v lesích i na polích: snižovat osevní plochu, obnovovat remízky a mokřady, pěstovat meziplodiny a používat méně agrochemických vstupů. Jinými slovy, je třeba skončit s neudržitelným zacházením s životním prostředím, protože obnova půdy může trvat desetiletí a budoucí generace budou také potřebovat jíst. Zemědělství by mělo být primárně chápáno jako ekosystémová služba a zemědělské dotace by měly být vypláceny jen těm, kdo šetrně hospodaří s produkčními zdroji.
České zemědělství však sužuje mnoho neduhů. V důsledku kolektivizace během totalitní éry byly zpřetrhány vazby mezi krajinou, a farmáři a dnešní zemědělský průmysl chápe svou produkci pouze jako zdroj finančního příjmu. K tomu bohužel přispívá také národní zemědělská politika, která umožňuje rozkvět velkých podniků, místo aby upřednostňovala malé a střední farmy. Ani produkce není racionální, mnoho zemědělců pěstuje (logicky) to, za co dostane nejvyšší podporu. A tak vykazujeme nadprodukci v obilí (130 %), cukru (135 %) a řepky (125 %), ale nejsme soběstační v produkci zeleniny nebo vepřového masa. Současná koronavirová krize spojená se suchem by měla být bodem zlomu, kdy přijde ta zásadní změna.
Někde to přece jen funguje
Výše použitý termín „pestrá krajina“ je vypůjčen od Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která takto nazývá svůj program na podporu obnovy původních přirozených prvků v krajině, jako jsou remízky, aleje a drobné vodní nádrže. Na dobrovolné bázi a bez jakýchkoliv dotačních podnětů vznikl komplexní program na ochranu produkčních zdrojů, a příběhy vítězů slouží jako příklady dobré praxe. Dobrá zpráva nakonec je, že český spotřebitel může sám k obnově pestré krajiny přispět tím, že bude dávat přednost českým lokálním a sezónním plodinám z rodinných farem. Svoji cestu si postupně vyšlapává už i tzv. komunitou podporované zemědělství nebo systém „bedýnek“, kdy si odběratelé předplatí na sezónu zemědělské produkty od českých producentů a zároveň s nimi sdílejí i riziko, že úroda může být kvůli suchu nižší. Jiná udržitelnější cesta v současnosti zřejmě není.
reklama
Další informace |
Text je převzatý z webu Zajimej.se.
Dagmar Milerová Prášková
Autorka je projektová manažerka Institutu cirkulární ekonomiky.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letos
Další články autora |
Dagmar Milerová Prášková: Maso máme rádi, ale známe jeho skutečnou cenu?
Dagmar Milerová Prášková: Je konopí univerzálním zdrojem cirkulární ekonomiky?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
RP
Radim Polášek
6.5.2020 12:54Venku už třetí den prší, je zima a mokro. Tři dny podle předpovědi pršet nemá a pak má několik dnů pršet zase. Podle norské předpovědi má od neděle 10 května po úterý 12 května spadnout asi 22 milimetrů srážek.
"Kritické sucho" podle tohoto článku se asi někde schovává, možná ve sklepě nebo tak nějak.
Už by to chtělo s tím nesmyslným alarmismem přestat.
Odpovědět
"Kritické sucho" podle tohoto článku se asi někde schovává, možná ve sklepě nebo tak nějak.
Už by to chtělo s tím nesmyslným alarmismem přestat.
Karel Zvářal
6.5.2020 13:12 Reaguje na Radim PolášekKdo jiný, než Poláškovo PR... Tak 5-30% normálního průtoku našich řek je u vás důvodem k bezbřehému optimismu? Půda se zvlažila do 90 cm a už je mokro? Víte, co řekl Štrosmajer Janžurce v Nemocnici...
Odpovědět
JS
Jiří S
6.5.2020 19:11 Reaguje na Karel ZvářalPane Polášku, to bude asi jen lokálního charakteru. Já zase mohu tvrdit, že tři srážky po 1 mm a sucho nevídané.
Odpovědět
JD
RV
Richard Vacek
6.5.2020 13:12Zemědělství založené na malých farmách je náročné na počet pracovníků. Vidíme to třeba na Polsku, kde malé farmy vyžadují 10% pracovní síly, zatímco u nás to je pouhých 3%. A je škoda, když tolik lidí pracuje v odvětví, kde je velmi nízká produktivita, velká dřina a i příjmy jsou malé.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.5.2020 13:20"O tom, že současný systém produkce potravin překračuje podle neziskových organizací planetární meze..."
Včera asi baštili na Institutu cirkulární ekonomiky rajčata z Marsu. Že se to vůbec vyplatí vozit:)
Odpovědět
Včera asi baštili na Institutu cirkulární ekonomiky rajčata z Marsu. Že se to vůbec vyplatí vozit:)
LS
Lukas Spitzer
6.5.2020 13:30Tož to je těžká volba. Po reorganizaci zemědělství voláme biologové už desetiletí. V krajině fakt roste průser. Realizace myšlenek v tomto článku ale nemůže být provedena jen v jednom státě - v EU nejsou dotační podmínky rovné, tím bychom si produkci totálně kvůli nevyhnutelnému zdražení zařízli a přišly by dovozy. Pokud by to bylo v celé EU, tak by došlo k tomu samému, jen by se zvětšily dovozy ze zemí mimo EU.
Pokud autorka říká A, musí říkat i B. Bez masivního zdražení jídla to neje. Leda masivnějším dotováním produkce. A kde vezme ty lidi, kteří budou pracovat v zemědělství? I za současných podmínek to nikdo dělat nechce (74 % půdy se pronajímá) (Ukrajinci? Mongolové? a kdo bude dělat na polích na ukrajině a Mongolsku?).
Já jsem kvůli strašnému stavu polí, biodiverzity i krajiny stopropro. Své jehněčí, které produkuju, bych si představoval tak na 500 Kč / kg. Kedluben za 50 nejmíň (odečtu-li ztráty kvůli hrabošům a jiným vlivům).
Možná je cesta rozdělení zemědělství na hyperintenzivní, kde se nebudou brát na nic ohledy, včetně masivních hydroponií a skleníkového hospodářství a na hravé neproduktivní maloplošné zemědělství, kde bude produkce pouze byproduct krásy venkova.
Protože jinak toho, kdo myšlenky z článku aplikuje v praxi dav zlynčuje. Nikdo nechce rohlík za 20 Káčé.
Odpovědět
Pokud autorka říká A, musí říkat i B. Bez masivního zdražení jídla to neje. Leda masivnějším dotováním produkce. A kde vezme ty lidi, kteří budou pracovat v zemědělství? I za současných podmínek to nikdo dělat nechce (74 % půdy se pronajímá) (Ukrajinci? Mongolové? a kdo bude dělat na polích na ukrajině a Mongolsku?).
Já jsem kvůli strašnému stavu polí, biodiverzity i krajiny stopropro. Své jehněčí, které produkuju, bych si představoval tak na 500 Kč / kg. Kedluben za 50 nejmíň (odečtu-li ztráty kvůli hrabošům a jiným vlivům).
Možná je cesta rozdělení zemědělství na hyperintenzivní, kde se nebudou brát na nic ohledy, včetně masivních hydroponií a skleníkového hospodářství a na hravé neproduktivní maloplošné zemědělství, kde bude produkce pouze byproduct krásy venkova.
Protože jinak toho, kdo myšlenky z článku aplikuje v praxi dav zlynčuje. Nikdo nechce rohlík za 20 Káčé.
RV
Richard Vacek
6.5.2020 15:01 Reaguje na Lukas SpitzerO jakém zdražení potravin to mluvíte? Zemědělská produkce se obchoduje na mezinárodních trzích. A za tržní ceny. A pohybují se tam země, které produkci nedotují. Jsou sdruženy ve skupině Cairns. EU jim spíš brání v přístupu na evropský trh - např. na hovězí nasadila 40% clo a i pak je povolen jen nepatrný dovoz.
https://en.wikipedia.org/wiki/Cairns_Group
https://www.e15.cz/byznys/potraviny/zemedelci-se-boji-levnych-dovozu-z-jizni-ameriky-cla-na-hovezi-maji-byt-nizsi-na-drubezi-zadna-1365292
Odpovědět
https://en.wikipedia.org/wiki/Cairns_Group
https://www.e15.cz/byznys/potraviny/zemedelci-se-boji-levnych-dovozu-z-jizni-ameriky-cla-na-hovezi-maji-byt-nizsi-na-drubezi-zadna-1365292
JS
Jiří S
6.5.2020 19:22 Reaguje na Richard VacekPane Vacku, nevím jaké máte informace o Jižní Americe. Ale právě z této oblasti je uskupení Mercosur, kterému bylo dle smlouvy slíbeno, že se bude vyvážet jejich sója, hovězí a podobně do Evropy výměnou za odbyt EU aut. Takže pro evropské zemědělce pohroma.
Jinak souhlasím s panem Spitzerem a jsem rád, že i někdo z oboru biologie či envrionmentalistiky tvrdí takovouto věc. Vemte si JM, průměr pšenice 5 tun. Cena 4000 Kč. Tržba 20 000 Kč. Náklad dejme tomu 10 000 Kč/ha + režie u středního podniku do 1 500 ha jsou 5 000 Kč/ha. Výdělek, 20000 - 15000 = 5 000 Kč z hektaru. Tržní hodnota 1 ha je asi 300 000 Kč, návratnost investice 60 let. Prosím vás, jsou to hrubé kupecké počty, ale v podstatě odpovídají. Ale jak vidíte, není vše černobílé a byznys je byznys, ale moc dobrý byznys to není. Takže abychom mohli dělat nějaká opatření na vlastní půdě jsou řekl bych jen taková iluze. No a na pronajaté půdě vám tomu zabrání majitelé, protože každý chce z hektaru pobrat tu SAPSovou dotaci aspon 4000 Kč a nikoliv jen polovinu. Takže asi tak.
Odpovědět
Jinak souhlasím s panem Spitzerem a jsem rád, že i někdo z oboru biologie či envrionmentalistiky tvrdí takovouto věc. Vemte si JM, průměr pšenice 5 tun. Cena 4000 Kč. Tržba 20 000 Kč. Náklad dejme tomu 10 000 Kč/ha + režie u středního podniku do 1 500 ha jsou 5 000 Kč/ha. Výdělek, 20000 - 15000 = 5 000 Kč z hektaru. Tržní hodnota 1 ha je asi 300 000 Kč, návratnost investice 60 let. Prosím vás, jsou to hrubé kupecké počty, ale v podstatě odpovídají. Ale jak vidíte, není vše černobílé a byznys je byznys, ale moc dobrý byznys to není. Takže abychom mohli dělat nějaká opatření na vlastní půdě jsou řekl bych jen taková iluze. No a na pronajaté půdě vám tomu zabrání majitelé, protože každý chce z hektaru pobrat tu SAPSovou dotaci aspon 4000 Kč a nikoliv jen polovinu. Takže asi tak.
PE
Petr Eliáš
7.5.2020 12:38 Reaguje na Jiří Shttps://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2019/july/tradoc_158139.pdf
Odpovědět
Karel Zvářal
6.5.2020 14:00Nemám rád výraz "zatočit s...", jimiž se dnešní články jen hemží. Krajinářká opatření (meze, remízky, mokřady...) se suchem rozhodně nezatočí, pouze ho zmírní. Nebude to razantní změna, přesto bude patrná a vyplatí se. Omezí erozi, bude nižší vysoušení větrem, zvýší se celkově zadržitelnost vláhy v půdě, nelze pominout ani zvýšení biodiverzity. Do ekosystému se vyplatí investovat, vždyť i člověk je jeho součástí.
Ostatní neduhy včetně pokřivené cenotvorby je třeba řešit na evropské úrovni, těžko se k dobrému výsledku dopracujeme jen domácí zem. politikou, byť i ta je zralá k zásadní transformaci.
Odpovědět
Ostatní neduhy včetně pokřivené cenotvorby je třeba řešit na evropské úrovni, těžko se k dobrému výsledku dopracujeme jen domácí zem. politikou, byť i ta je zralá k zásadní transformaci.
JS
Jiří Svoboda
6.5.2020 15:13 Reaguje na Karel ZvářalNaprosto souhlasím. Na možné vysvětlení problému sucha mne navedl pan Hanzl. Oceány díky své vysoké tepelné kapacitě se oteplují pomalu, kdežto pevnina mnohem rychleji. Z oceánu se tedy vypařuje voda zhruba pořád stejně, ale díky vyšší teplotě nad pevninou z vlhkého vzduchu srážky méně rády vypadávají. Pak by byl problém sucha globální a ty sekundární změny převládajících proudění by se k tomu globálnímu efektu navíc přičetly.
Pokud je tato úvaha správná, nutně bude dlouho stále větší sucho, protože klima nemá důvod se ochlazovat.
Odpovědět
Pokud je tato úvaha správná, nutně bude dlouho stále větší sucho, protože klima nemá důvod se ochlazovat.
Karel Zvářal
6.5.2020 15:31 Reaguje na Jiří SvobodaJde o to ZACHYTIT co nejvíce zimní vláhy v nádržích i v půdě, to samé se týká jarních a letních srážek. Že je krajina odvodněná, z meandrů přímky, mokřady zmizely "kvůli komárům", to se dnes ví a nikdo to nepopírá, ale je minimální vůle do návratu MVC investovat. I ta obyčejná rosa má pro zemědělce význam, přestože oni za vodu považují tu napršenou. A čím víc vody v krajině zadržíme, tím více se ona bude ochlazovat. Tam kropící vůz poslat nemůžeme, je třeba budovat přírodní klimatizaci.
Odpovědět
JS
Jiří S
6.5.2020 19:28 Reaguje na Karel ZvářalSouhlas se zachycením zimní vláhy, či podzimní vláhy. To by se mělo řešit meziplodinama, nic složitého, stačilo by je podporovat z MZe, dozajista by se lokálně díky ozelenění ta plocha ochladila a ani by to moc nestálo, jednoduché, poměrně levné a plošné řešení.
Podle mne by také bylo prospěšné, napři z naší Dyje u Nových Mlýnů vytvářet menší záchytné nádrže v podobě třeba rybníků, které by se využívaly přes jaro a léto na závlahy. Přes zimu je totiž vody v nádržích dostatek a v řece také, mohly by se tak snadno doplňovat. Co vy na to??
Odpovědět
Podle mne by také bylo prospěšné, napři z naší Dyje u Nových Mlýnů vytvářet menší záchytné nádrže v podobě třeba rybníků, které by se využívaly přes jaro a léto na závlahy. Přes zimu je totiž vody v nádržích dostatek a v řece také, mohly by se tak snadno doplňovat. Co vy na to??
JS
Jiří Svoboda
6.5.2020 20:08 Reaguje na Karel ZvářalMám obavu, že investovat do mokřadů už nemusí mít moc smysl, protože budou stále větší část roku vyschlé. Je ale fakt, že zelené střechy jsou ještě mnohem větší nesmysl. Voda ze střech se má veškerá zasakovat a ne polovinu vody nechat na střeše, kde nikdo není, odpařit. Ať odpařovaná voda klimatizuje, kde jsou lidi.
Odpovědět
ad
6.5.2020 14:35
"český spotřebitel může sám k obnově pestré krajiny přispět tím, že bude dávat přednost českým lokálním a sezónním plodinám z rodinných farem"
Odpovědět
JS
SP
Svatá Prostoto
6.5.2020 16:17 Reaguje naOno by bylo zajímavé propočítat, kolik z těch cca 10 mio. strávníků, které tu máme, by takovéto rodinné farmy dokázaly uživit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.5.2020 14:48Problém je v tom, že do zemědělství dnes kecá kde kdo. Odborníků, kteří se skutečně věnují problémům zemědělství a rozumí tomu, je dnes již jak šafránu, zato ekologů a rádobyekologů je jak hub po dešti. Včera se mi dostal do rukou sborník z mezinárodní konference, vydané Mendelovou univerzitou a v něm má perfektní článek, věnovaný půdě a problémům s tím spojeným, můj učitel z VŠZ, pan prof.ing. Kolář, DrSc., a to je trochu jiné kafe. Vloni jsem se s ním zase po x-letech setkal a dlouho jsme hovořili, je to již pán 85 letý, ale s mozkem tak třicátníka. A přál bych ho všem slyšet.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
7.5.2020 18:55 Reaguje na pavel peregrinNebuďte škrťa, dejte odkaz anebo pár větami uveďte problematiku...
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
30.5.2020 13:29 Reaguje na pavel peregrinNaprostý souhlas.do zemědělství kecá kdo má otvor pod zády.
Odpovědět
Katka Pazderů
6.5.2020 16:50Sucho přestane, až se atmosférické útvary nad Evropou díky 10 letům s koronavirem vrátí na své původní místo, kde bývaly. Pak nebude foukat od východu suchý vítr, ale hezky správně od severozápadu vlhký Atlantický.
Pokud se toto nestane, tak je cesta pro zemědělství ve změně odrůdové skladby. V USA na Pláních, kde je sucho (je to prérie), jsou výnosy pšenice 3t/ha. A to nás možná čeká. Jestli za 20 nebo za 10 let, to se zatím neví.
Takže zbývají podsevy, dvouplodinové systémy a nikdy nenechat půdu holou. A strip-till setí.
Odpovědět
Pokud se toto nestane, tak je cesta pro zemědělství ve změně odrůdové skladby. V USA na Pláních, kde je sucho (je to prérie), jsou výnosy pšenice 3t/ha. A to nás možná čeká. Jestli za 20 nebo za 10 let, to se zatím neví.
Takže zbývají podsevy, dvouplodinové systémy a nikdy nenechat půdu holou. A strip-till setí.
JD
Jiří Daneš
6.5.2020 19:52 Reaguje na Katka PazderůJe zajímavé, že mraků plná obloha a ani kapka deště. To je skutečnost z Brna 6.5.2020. Prostě podle předpovědi počasí (českého) - k večeru přestanou srážky, které od rána nenastanou.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.5.2020 20:11 Reaguje na Jiří DanešTolik slunce jsme v dubnu ještě nikdy neměli! Víte, co nás to bude kromě následků sucha díky solárním baronům stát?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.5.2020 10:10Vzhledem k tomu, že za "nadprodukci" nakupujeme věci u nás nevypěstovatelné (citrusy, banány atd.) neviděl bych ji jako něco negativního. Jen jako projev jakési dělby práce mezi státy.
Odpovědět
