https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dagmarn-milerova-praskova-maso-mame-radi-ale-zname-jeho-skutecnou-cenu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dagmar Milerová Prášková: Maso máme rádi, ale známe jeho skutečnou cenu?

23.4.2020
Jedním z důvodů hovořícím pro snížení spotřeby masa je také blahobyt zvířat, protože průmyslové velkochovy jsou proslulé nevyhovujícími podmínkami, ve kterých zvířata živoří.
Jedním z důvodů hovořícím pro snížení spotřeby masa je také blahobyt zvířat, protože průmyslové velkochovy jsou proslulé nevyhovujícími podmínkami, ve kterých zvířata živoří.
Zdroj | Pixabay
Za posledních 50 let vzrostla spotřeba masa až pětinásobně, průměrně sní Čech 82,4 kila masa ročně. Maso a mléčné výrobky přitom poskytují zlomek kalorií, které přijímáme, jsou ale "černou dírou" na zdroje a jako průmysl velmi problematické svými způsoby zacházení se zvířaty. I menší omezení masa by snížilo jak počet úmrtí způsobených neúměrnou konzumací masa o několik miliónů a pomohlo zachovat přírodu a zdroje.
 

Kdyby jedli všichni lidé tolik masa jako průměrný Američan, potřebovali bychom další čtyři planety na produkci adekvátního množství krmiv. Přitom stále více lidí si uvědomuje, že kromě environmentálních dopadů vede přílišná konzumace masa k civilizačním chorobám, a tak nahrazují stravu rostlinnými bílkovinami.

Nadměrná konzumace masa zvyšuje riziko výskytu rakoviny, srdečních chorob i mrtvice. Snížení spotřeby masa by podle vědců v Oxfordu snížilo počet úmrtí na celém světě o 5 miliónů do roku 2050 a při přechodu na vegetariánskou stravu až o 7,3 miliónu úmrtní. Snížením konzumace masa a zdravější jídelníček složený hlavně z ovoce, zeleniny a luštěnin vede také k finančním úsporám, protože cena masa je ze všech potravin nejvyšší. Dalším důvodem hovořícím pro snížení spotřeby masa je také blahobyt zvířat, protože průmyslové velkochovy jsou proslulé nevyhovujícími podmínkami, ve kterých zvířata živoří. Nakonec nelze opominout ani argument, že velcí konzumenti masa spotřebovávají neúměrné množství produkčních zdrojů: berme v úvahu, že na 1 kilogram hovězího masa je potřeba 12 kilogramů krmiva, jehož produkce soutěží o půdu s produkcí základních potravin. Navíc v důsledku rozsáhlé zemědělské industrializace, rostoucímu hladu po půdě nebo nadměrnému rybolovu dochází k úbytku biodiverzity.

Neudržitelná produkce

Celosvětová spotřeba masa vrostla za posledních 50 let až pětinásobně, což je spojené s růstem životní úrovně a přechodem na západní styl stravování typu fast food. Jen pro představu, na začátku zmiňovaný průměrný Američan sní 124 kg masa ročně, v Číně je průměrná spotřeba masa na obyvatele necelých 60 kg a v Česku je spotřeba 82,4 kg (z toho 43,2 kg vepřového, 28,4 kg drůbežího a 8,7 kg vepřového). Ekologická stopa produkce masa je přitom vysoká. Ačkoliv maso a mléčné produkty poskytují pouze 18 % kalorií, pro jejich produkci je potřeba 83 % zemědělské půdy. Jinak řečeno, na produkci 100 gramů bílkovin v hovězím mase je potřeba půda o rozloze 370 m², s produkcí 105 kg ekvivalentu oxidu (CO2). Naopak pro produkci 100 g bílkovin v luštěninách potřebuje producent 1 m² půdy, s produkcí 0,3 kg ekvivalentu CO2.

O neudržitelnosti produkce sóji, která se dováží z amerického kontinentu pro krmení evropských hospodářských zvířat, jsme již psali v tomto článku. Populární je také udávat množství vody, která je potřeba na produkci jednoho kila masa: kilo hovězího masa obsahuje přes 15 tisíc litrů vody, vepřové 6 tisíc litrů a kuřecí necelých 4,5 tisíce litrů. V některých zemích se proto přemýšlí o zavedení speciální daně na maso, která by tuto neudržitelnost zohlednila.

Jde to i jinak

Za snižování spotřeby masa hlasitě bojuje například Paul McCartney se svou iniciativou „Meat free Monday“, který doporučuje vynechat maso alespoň jeden den v týdnu. Bára Kebová, odbornice na prevenci plýtvání potravinami, k tomu říká: „Omezení konzumace živočišných produktů ve prospěch těch rostlinných je důležitým krokem k tomu, abychom naši planetu udrželi zdravou a obyvatelnou i pro příští generace. Přitom vařit dobře „rostlinně“ není nic těžkého, stačí si jen osvojit základní suroviny, to, jak s nimi pracovat a jak jídla dochucovat, aby byla plnohodnotná nejen nutričně, ale i chutí. Navíc dnešní doba jde rostlinné stravě jednoznačně naproti. Na trhu se za poslední dobu vyrojilo nepřeberné množství rostlinných produktů všeho druhu a vypadá to, že tenhle boom je teprve začátek. Díky tomu si už i striktní vegani mohou dopřát téměř jakoukoli potravinu – od uzenin přes sýry až po burgery, téměř k nerozeznání od těch masových. Plnohodnotně „přežít“ se však dá i na primárních surovinách, jako jsou luštěniny, obiloviny, ořechy a spousta zeleniny a ovoce. Základem je se hlavně nebát a dát novým surovinám šanci. Cesta k rostlinné stravě může být takovým malým dobrodružstvím v kuchyni a každý nový krok se počítá.“


reklama

 
Další informace |
Text je převzatý z webu Zajimej.se.
foto - Milerová Prášková Dagmar
Dagmar Milerová Prášková
Autorka je projektová manažerka Institutu cirkulární ekonomiky.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Potoček

23.4.2020 06:12
Tak nám autorka , hezky, vysvětlila celosvětovou situaci. Co to znamená pro ČR? Kolik velkochovů hovězího dobytka (chyba ve článku 8,7kg HOVĚZÍHO - ne vepřového) je v nás, kde je výkrm? Na horách jsou stáda krav, bez tržní produkce mléka, stále na pastvinách.Stavy všech hospodářských zvířet jsou pod hranicí soběstačnosti. Jen ti cvrčci mi v článku chybí....
Odpovědět
Pa

PavelA

23.4.2020 08:06
Ještě,že nejsem průměrný američan...

Blábolení o veganech.K vyvážené veganské stravě u nás/v ČR/ patří dovoz veganských potravin z celého světa.Z potravim vypěstovaných v našich zeměpisných šířkách plnohodnotná veganská strava poskládat NELZE.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.4.2020 21:27 Reaguje na PavelA
I z českých surovin můžete poskládat veganskou dietu. Celozrnná pšenice, oves, hrách, brambory ve slupce, i ta sója se najde tuzemská. Ale to více práce, vařit doma, než si koupit tofu ze zahraničí. A dokonce se v té stravě angažuje i Agrofert, tedy jeho dceřinná firma PAPEI. Je to tedy více pro vegetariány, a není to vždy jen z domácích surovin, ale produktové portfolio mají zajímavé.
Odpovědět
ig

23.4.2020 22:00 Reaguje na Katka Pazderů
Já nemůžu, já mám appku "Bez Andreje" a ta mi to nedovolí koupit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 09:08
Problém spočívá v tom, že země, které mají vyšší konzumaci masa, mají, bez ohledu na jeho "škodlivost", také vyšší průměrnou délku života a jsou po celý život zdravější.
Obávám se převelice, že různé vazby konzumace na takové či makové choroby jsou dány čistě tím, že v zemích, kde se to maso konzumuje, mají lidé dostatečnou délku života na to, aby se těch chorob vůbec dožili. Na rozdíl od těch, kde lidé od narození do smrti v útlém věku stran masa "suší hubu".
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.4.2020 10:01
Lži. U nás se na produkci biopaliv spotřebuje více jak 40 procent orné půdy. Skotu a chlévské mrvy je tak žalostně málo, že pole vypadají jak vypadají a nedokážou zadržet vodní srážky. Nahrazování chlévské mrvy umělými hnojivy vede jednoznačně k devastaci orné půdy.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.4.2020 21:48 Reaguje na Michal Ukropec
Tak mě ta biopaliva vycházejí na cca 329 tis. ha. A vzhledem k tomu, že sklizňová plocha v roce 2018 byla 2440 tis. ha, tak to opravdu 40% není. řepky je 411 tis. na biopaliva se používá cca 50-60%, kukuřice na siláž je 224 tis, a půlka je pro skot a půlka pro bioplynky. A pak se ještě používá zhruba 10% produkce cukrovky na biolíh (to je asi 6470 ha).

Pravda je, že zvířat je u nás málo, ale více než polovina naší výroby obilovin je určená na výkrm. A k tomu siláž a TTP. Statistika je na eagri.cz
A chlévská mrva se na pole nevozí. Nechává se uzrát jako hnůj, často i 6 měsíců. Čerstvá mrva je špatné hnojivo.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.4.2020 10:14
Já bych článek považoval za rozumný, když se tam říká "Omezení konzumace živočišných produktů ve prospěch těch rostlinných je důležitým krokem k tomu, abychom naši planetu udrželi zdravou a obyvatelnou i pro příští generace". Za sebe bych klidně přijal redukci živočišných potravin na 1/2. Problém je, že lednička je pořád plná těch živočišných těsně před vypršením jejich trvanlivosti a musím se obětovat za jejich záchranu před zkažením.
Odpovědět
JS

Jiří S

23.4.2020 10:29
Tak už z prvního odstavce je tam několik nepravd dokonce lží. Maso jako takové nezvyšuje riziko rakoviny, mrtvice a jiné civilizační choroby. Je to jen a jen z důvodu vysokého příjmu energie (kalorií, nic jiného za tím nestojí), veganská strava je samozřejmě na kalorie chudá. Kdo chce najde, je na to spousta výzkumů, pokud omezíte maso v přepočtu na kalorie zeleniny a ovoce, pak vám zdravotně vůbec nic nehrozí.

Tvrdit, že z veganské stravy ušetříte je další blábol. Pokud by jste přepočítali kalorický příjem na zeleninu a maso, tak se nedoplatíte.

Dalším nesmyslem je, že zvířata potřebují neurékom potravy. Nesmíte zapomenout totiž, že kráva třeba u kukuřice sní celou rostlinu, kterou na rozdíl od člověka stráví, protože umí trávit celulózu apod. Kdežto člověk pozře jen zrno. Pokud by došlo na přechod na veganskou stravu, muselo by se rozorat spousta luk a pastvin a vymýtit spousta lesů na uživení populace, protože samozřejmě člověk trávu z pastvy nežere že.

A dalším velkým nesmyslem je, že skot ve stájích trpí. Jsou to opravu výjimečné případy a většinou se to stává jen u menších chovů, kdy se přežene dobytek z pastvy na vazné ustájení a to je zanedbatelné množství producentů. Naopak dnes vyšlechtěné krávy jsou tak náchylné, že by jim venkovní prostředí dokonce neprospívalo, byl by problém s dojením a podobně, nemoci vemene a mnoho dalšího.

A dále né nadarmo je dokázáno, že pro posun lidstva, kapacity mozku a jeho vývoj byl právě způsoben koncentrací živin a to z masa. Je nedílnou a nezbytnou součástí našeho života. Jsme všežravci a taky to tak má být.

Nakonec chci říct, že je samozřejmě důležité vždy přemýšlet a mít vyváženou stravu. Není potřeba sníst dva 250 g steaky denně. Ale jít ode zdi ke zdi, jak to dělají vegani, to je také špatně.

A mimochodem, když už chcete hovořit že něco způsobuje nemoci, tak nezapomeňte říct i to B. Veganská strava zase způsobuje žlučové kameny, nedostatečné zásobení mozku energií a jeho nedomrlost, zvlášť v dětských létech, chudokrevnost, problémy se žlázami s vnitřní sekrecí a podobně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.4.2020 13:45 Reaguje na Jiří S
Přesně tak:-)
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.4.2020 21:51 Reaguje na Jiří S
Maso nebo něco podobného jednou týdně je až dost. Kdo má furt ty mamuty lovit?
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 09:04 Reaguje na Jiří S
Veganská strava je také náročnější na čas a práci na její přípravu než strava masitá (existuje na to řada studií, které už v podstatě pronikly do učebnic). Takže spíš vyhovuje těm, co nemají nic na práci a potřebují zabít čas.

Druhou věcí je, že z veganské stravy se nedají pokrýt potřeby lidského organismu, takže vegani musejí brát různé potravinové doplňky, které to kompenzují.

Třetí věcí je, že předchozí bod ještě akcentuje deglobalizace, tj. soustředění se na potraviny, vypěstovatelné u nás. S používáním různých exotických plodin je "startovní čára" pro braní potravinových doplňků nastavená výhodněji. Také když se podíváme do obchodů pro tuto stravovací minoritu, tak tam najdeme nejrůznější bílkovinné a jiné koncentráty z tropických a jiných exotických plodin. A je, pochopitelně, otázka, zda mají větší ekologickou stopy tyto výrobky než tuzemské maso.

Čtvrtou věcí je, že vegani mají prokazatelně nižší IQ (opět na to existuje řada studií, zejména z USA, konstatuje to i předchozí příspěvek), což je dáno špatnou výživou mozku (především nedostatkem některých aminokyselin ve stravě a poté jejich nízkými hladinami v krvi) a jsou sugestibilnější. Má to v podstatě stejný efekt, jako církevní půsty ve středověku, kdy se masy obyvatelstva daly snadno oblbnout církví hlásanými nesmysly a v každém obláčku neobvyklého tvaru viděly anděly či něco jiného podobného. Dnes se tak vyrábí "matroš" pro ekologii.

Některé pozitivní faktory zdravotního stavu, které bývají uváděny ve prospěch veganství, jsou v reálu dány tím, že vegani jsou prakticky všichni nekuřáci a chybí u nich tudíž nemoci, vyvolávané kouřením (a jejich výskyt se stravou jako takovou nemá nic společného)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

25.4.2020 08:04 Reaguje na Jiří S
Takmer nie je čo dodať, skvele napísané.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.4.2020 10:34
Já bych článek považoval za rozumný, když se tam říká "Omezení konzumace živočišných produktů ve prospěch těch rostlinných je důležitým krokem k tomu, abychom naši planetu udrželi zdravou a obyvatelnou i pro příští generace". Za sebe bych klidně přijal redukci živočišných potravin na 1/2. Problém je, že lednička je pořád plná těch živočišných těsně před vypršením jejich trvanlivosti a musím se obětovat za jejich záchranu před zkažením.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.4.2020 13:50 Reaguje na Jiří Svoboda
To Vás lituju, já v ledničce obyčejně objevím maximálně oschlé kolečko šunky:-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 11:01
Manipulace jak vyšitá.
Když už, tak by bylo zajímavé popsat vývoj určité části produkce v jednotlivých zemích.
Třeba si fakt nemyslím, že v celkovém objemu jíme u nás více masa než když jsem tahal kačenku. Údaj z USA je zajímavý, ale tam z mých zkušeností jde hodně i to, kolik se opravdu zkonzumuje a kolik se vyhodí ... v tom tam jsou o dost větší rezervy, než v samotné konzumaci.
A autorka taktně abstrahuje od toho, že i lidí poněkud přibylo a třeba v takové Číně se od dob Velkého kormidelníka mnohé změnilo ... holt kuli za misku rýže už není moc in. A já se mu vůbec nedivím.

Je určitě pravda, že zlepšovat i v oblasti stravovaní/zdravé výživy je co ... všude ... a pořád bude. Ale takovéhle tendenční výkřiky do tmy normálního člověka tak maximálně naprdnou.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 11:07
Ještě mne pobavilo " ... si už i striktní vegani mohou dopřát téměř jakoukoli potravinu – od uzenin přes sýry až po burgery, téměř k nerozeznání od těch masových." ... tohle může napsat jen někdo s poruchou chuti a čichu. Ten burger jsem asi 3x zkusil a závěr je jasný. Sníst se to dalo, a kdyby byl fakt hlad, tak dobré i tohle (jedl jsem už horší věci:-). Nebo nějaký zdravotní důvod. Ale srovnávat to s grilovaným burgerem z kvalitního hovězího ... nebe a dudy.
Odpovědět
ig

23.4.2020 17:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Opravdu poněkud zvláštní, já měl za to, že vegani nemají rádi chuť masa a tudíž se čemukoliv takovému z principu vyhýbají :-) Pokud to tak není, tak můžou klidně a bez pompy jíst třeba buřty z Agrofertu a mají splněno.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 20:44 Reaguje na
Vidíte, to mne nenapadlo, že některá produkce stojí za pendrek ne kvůli leplovství a nenažranosti výrobců, ale je to vlastně v rámci boje proti globálnímu oteplování:-).
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 09:06 Reaguje na
Stejně se blíží doba, kdy z jedné strany do fabriky povede potrubí s naftou a ze druhé z ní budou padat špekáčky.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

23.4.2020 11:31
Je mi autorky až líto za boj s větrnými mlýny a zajímalo by mne jakou uhlíkovou stopu má ona a kolik vody spotřebuje za svůj život. Měla by si to spočítat možná by zastyděla a netloukla lidem do hlavy kraviny. Souhlasím,že vodou se musí šetřit. Malo kdo zná lépe cenu vody než chovatelé, nenavažela bych se do těžce pracijících. Nechala bych na každém čím chce být živ.
Odpovědět
ig

23.4.2020 13:43 Reaguje na Alena Lyskova
Což řada lidí těžce nese, protože oni přece nejlíp vědí co je pro Vás dobré :-)
Odpovědět
ig

23.4.2020 11:45
To by mě zajímalo, proč mají vegani a vegetariáni pořád tendenci mluvit o svých stravovacích návycích a přesvědčovat o nich ostatní? Já když nemám chuť na maso, tak si dám třeba špagety, ale ani o tom veřejně nefilosofuju, ani o tom nesepíšu článek s "vědeckými" argumenty :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.4.2020 12:06 Reaguje na
Ta veganská tendence se nedá vysvětlit ničím jiným, než "temným puzením temné síly" a je jejich vůli zřejmě nezvládnutelné.
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.4.2020 12:56 Reaguje na
na to je moje oblíbená (uznávám že otřepaná) anekdota:

jak poznáte během deseti vteřin, že je ten, koho potkáte, vegan (nebo jiný ortorektik)?
?
řekne Vám to.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.4.2020 12:01
Už jenom to tvrzení, že před padesáti lety, 2020 - 50 = 1970, jsme jedli, my průměrní Češi, jen 16,48 kg masa ročně je hrubý faul, který znehodnocuje další informace obsažené v článku.
O spotřebě masa v té době, lze jistě usuzovat, z údajů o počtu pěstovaných zvířat v ČSSR a v ČR, které byly před padesáti lety násobně vyšší, prakticky ve všech druzích.
To nám chce autorka namluvit, že se tehdy tolik masa vyváželo, nebo třeba dokonce zpracovávalo v kafileríích?
Odpovědět
mr

23.4.2020 21:55 Reaguje na Jiří Daneš
Možná si myslí, že za komunistů ta zvířata umírala stářím. Ale vážně - jak chce někdo vůbec hodnotit spotřebu masa, zeleniny, ovoce a brambor i ještě z konce 80. let, když nikde o tom nejsou věrohodné údaje???? Lidé měli domácí zvířata a zahrádky, jejichž produkce není nikde podchycena - ani nemůže být. Ten článek je v tomto směru demagogický blábol. Když si leda vzpomenu na své dětství, tak pestrou masitou stravu už nikdy asi mít nebudu. Vzpomínám si dodnes celkem živě, že jsem mnohdy už nechtěl jíst králíka nebo téměř každý víkend nadívaná holoubátka s bramborpyré (zaječí maso jsem přímo nesnášel) a máti pak v kuchyni brečela, kolik s tím měla práce ... A tatínek to pak vždycky uťal, ať mi udělá nudle nebo ovocné knedlíky s mákem, když je pořád chci. A nyní jím leda vepřové (s divočákem tam nevidím rozdíl), nejraději mám kuřata, srnčí nesnáším, ale zajíce už občas sním ... a to je asi tak všechno. Ještě mám rád smažkapra (ale max tak 3x do roka) a můžu pstruhy a lipany (tam taky nevidím rozdíl). Nedávno mi choť připravila, dle rady mojí máti, nadívaná holoubátka. Nejedl jsem je snad 30 let. Tak jsem si pošmákl, jako snad nikdy v životě. Takže nevím, co mi na nich v dětství tolik nechutnalo, jesli se věkem mění chutě????? Takže srovnáním mého dětství a dnešní stav, jsem na tom, co do pestrosti, mnohem hůře.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

23.4.2020 13:07
No ona hlavni vyzivova hodota masa neni v kaloriich.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

23.4.2020 16:23
Snížení spotřeby masa by podle vědců v Oxfordu snížilo počet úmrtí na celém světě o 5 miliónů do roku 2050 a při přechodu na vegetariánskou stravu až o 7,3 miliónu úmrtní.
Živočišné bílkoviny jsou potřebné pro správný rozvoj nervové soustavy dětí. Zajímalo by mě, o kolik by se při přechodu na vegetariánskou stravu do roku 2050 snížilo průměrné IQ.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.4.2020 19:39 Reaguje na Karel Tejkal
To raděj ani nechtějte vědět. Bylo by to velmi smutné.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

23.4.2020 18:29
To vysvětluje celý článek. Jaké je IQ autorky v důsledku absence masa. Námět na pokračování. Bylo by to možná zajímavé?
Odpovědět
ig

23.4.2020 19:11 Reaguje na Alena Lyskova
Myslím, že by se tím otevřela diskuse o velice závažném socioekonomickém jevu. Už od "holandských studií" na válečné generaci je jasné, že výživová deprivace v dětství, ať už způsobená chudobou nebo ideologií, má devastující vliv na IQ. Současně s americkým pozorováním o zpomalení vertikální sociální mobility to ukazuje na to, že společnost se pomalu dělí na jakýsi "A" a "B" tým, přičemž do B-týmu je snadné spadnout (nebo do něj uvrhnout své děti), ale je těžké se vyškrábat nahoru. S úvahami o vzniku dvou populací homo sapiens, které se spolu nepáří, je tak zaděláno na vášnivé diskuse nejen v oboru ekologie :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 09:10 Reaguje na
O čem jiném jsou Morlokové a Eloi z Wellsova "Stroje času"?
Odpovědět
ig

24.4.2020 10:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Spousta věcí z dystopických románů se začíná vyplňovat :-)
Odpovědět
Anyr

Anyr

23.4.2020 22:04
No jo - sáhni českým prasatům na žrádlo, a to bude řevu. :)
Zkurvená komoušská (de)generace.
Odpovědět
ig

23.4.2020 22:13 Reaguje na Anyr
Ano, kdykoliv mi někdo v zájmu "vyšších cílů" na cokoliv sáhne, budu řvát :-) A ano, způsobili to komouši. Naučili mě (na negativních příkladech), že svoboda je nade vše.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 09:11 Reaguje na Anyr
Pokud je toto "sáhnutí" založeno výlučně na bezcenných ideologických žvástech (jako prakticky vše, co prosazují ekologové), pak je obrana proti němu nejen pochopitelná a správná, ale i vysoce žádoucí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2020 10:45
Spotřeba masa u nás oproti socialismu spíš klesla. Statisticky je to zhruba stejné, ale k tomu se musí přičíst venkov, kde běžně byla až polovina spotřeby masa venkovských rodin ze samozásobitelských zdrojů, králící, drůbež, leckde i prase a občas i nějaký odchovaný býček. A maso z lesa od myslivců se tehdy nejspíš taky nezapočítávalo do oficiálních statistik.
rozhodně výrazně klesla spotřeba hovězího masa, ale o to víc proti socíku stoupla spotřeba vepřového a hlavně drůbežího masa.
Odpovědět

Jirka Černý

24.4.2020 13:34
Mně se líbí jak ekolog objeví njaký problém vždy je jedno z řešení njaká nová daň. Pokud to neřeší daň tak jistě dojde na pokuty. Omezit maso no proč ne, ale tvářit se že nežratelnej hegeš ze soji nejsem schopnej rozeznat od špekáčku nebudu.
Odpovědět

miloš š

24.4.2020 18:00
Nevím jak se autorka dostala k některým číslům ,ale patrně nikdy zemědělství nedělala.Myslím že každý má jíst co mu chutná a nemá své chutě vnucovat jiným.Akorát nechápu proč lidi co hlásají svůj odpor k masu ,mléku... konzumují vegánské jídlo s chutí masa sýra a pod.. S prominutím si sami sobě odporují !!! Když jím hrášek tak je to hrášek a ne ementál,kdyžjím slona je to slon a ne špenát.(nebo dělaj někomu reklamu)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist