Dalibor Šafařík: Zvěř do lesa patří, ale nesmí ho likvidovat
4.4.2023
Snad ho vysoká nepožere.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
I když spravujeme jen 17 procent honiteb v celé zemi, rozhodli jsme se problém řešit a jasně tak říci, že zvěř do lesa patří, ale nesmí ho likvidovat. Dobrý hospodář přece nevloží do obnovy a ochrany lesů tolik prostředků, času i úsilí, aby pak nečinně přihlížel ničení této investice. Vypěstovat zdravý les si žádá i změnu v myslivosti.
V České republice je 5780 honiteb a Lesy ČR spravují 969 z nich na 977 tisících hektarech, na kterých od roku 2021 detailně vyhodnocujeme lesnické a myslivecké hospodaření. Většinu dosud pronajímal mysliveckým spolkům, fyzickým a právnickým osobám.
Prostřednictvím nájemního vztahu se ale znatelně nedaří dosáhnout únosných stavů zvěře. Pro úspěšné odrůstání lesa, a tedy i snížení nákladů na ochranu mladých lesních porostů, a naopak zvýšení biodiverzity a přirozené obnovy lesa je tedy nezbytné mít v naší režii alespoň čtvrtinu plochy honiteb a vykonávat v nich podle zákona i právo myslivosti.
V režijních honitbách tak budou plnit plány lovu především zaměstnanci podniku, pro další zájemce jsou připravené roční povolenky. Více o nich zde: Myslivci si mohou v režijních honitbách koupit roční povolenky k lovu zvěře.
Lesy ČR podle nové strategie pronajmou 746 honiteb včetně uznaných obor a bažantnic na 717 tisících hektarech a 223 na 260 tisících hektarech si ponechají ve vlastní režii. Dosud pronajímaly 846 honiteb na 808 tisících hektarech a v režii měly 122 honiteb na 168 tisících hektarech. Nejvíce nájemních smluv končí letos, kdy podnik vyhlásí asi 460 výběrových řízení. První smlouvy jsou už podepsané.
Přečtěte si také |
Martin Rathan: Koupil jsem si pozemek a vybudoval na něm mokřady
Nejvíce lesy poškozuje spárkatá zvěř přemnožená kvůli jejímu nedokonalému sčítání, ale i nesprávnému plánování lovu či malé ochotě uživatelů honiteb zvěř lovit, pokud se jim nově v honitbě vyskytne. To je třeba změnit.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ochranná pásma kvůli africkému moru prasat na Liberecku se opět rozšířila
SVS: ČR je 20 let zemí bez vztekliny, hrozí ale její zavlečení z jiných zemí
Myslivci v ČR mohou ode dnes lovit daňky, muflony, jeleny evropské a sikaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (72)
JS
Jiří Svoboda
4.4.2023 14:48Tady něco nechápu. Pokud udělám oplocenku, pak je jedno, zda je zvěř vně oplocenky přemnožená. Ty škody okusem zjevně vznikly tam, kde oplocenka nebyla. Byly by ty škody menší, kdyby bylo zvěře méně (úměrně množství zvěře)?
Pokud by se přecházelo na koncept Dauerwaldu (druhově a věkově rozmanitý hospodářský les), pak by asi oplocenky ztratily opodstatnění a les by zvládl více nebo méně zvěře?
Odpovědět
Pokud by se přecházelo na koncept Dauerwaldu (druhově a věkově rozmanitý hospodářský les), pak by asi oplocenky ztratily opodstatnění a les by zvládl více nebo méně zvěře?
RT
Richard Toman
4.4.2023 16:22 Reaguje na Jiří Svoboda Pokud máme stohektarove smrkové monokultury , tak i jeden jediný srnec nám najde tu jednu paseku s listnatými sazenicemi nebo jedlí a ty sežere. Takže ochranu stejně uděláte tak i tak . Není to jenom o stavech zvěře ale o celkovém stavu lesa a hospodaření v něm. Sami lesníci a Lesy ČR obzvlášť mají máslo na hlavě.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.4.2023 21:24 Reaguje na Richard TomanJak by tedy ten les měl, podle vás, správně vypadat a fungovat?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.4.2023 22:25 Reaguje na Richard TomanPřipojuji se k otázce pana Svobody. Také mne zajímá, jak by měl podle vás les správně vypadat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.4.2023 08:16 Reaguje na Majka KletečkováDruhově rozmanitý les s vysokou biodiverzitou, nemůže být ekonomický= hospodářský. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak vše. Je třeba si to přiznat a podle toho hospodařit. Ovšem pak je nesmysl se bavit o honitbách 100 nebo 300 ha. Škůdce hospodářského lesa je zvěř a zejména prase, protože otevře všechny oplocenky pro spásače.
Les zvláštního určení má být řídký a intenzivně spásaný Cenné druhy stromů, jak jedle, chránit malými oplocenkami.
Hospodářský les musí být skoro bez zvěře, hustým a se stejnověkými monokulturami v řádu čtverců cca jednotky ha.
Takové hospodaření není o výběrovém lovu, ale o intenzivním lovu. No a pokud pozoruji, v NP Šumava to dělají obráceně. V lese zvláštního určení provozují intenzivní odlov.
Odpovědět
Les zvláštního určení má být řídký a intenzivně spásaný Cenné druhy stromů, jak jedle, chránit malými oplocenkami.
Hospodářský les musí být skoro bez zvěře, hustým a se stejnověkými monokulturami v řádu čtverců cca jednotky ha.
Takové hospodaření není o výběrovém lovu, ale o intenzivním lovu. No a pokud pozoruji, v NP Šumava to dělají obráceně. V lese zvláštního určení provozují intenzivní odlov.
JS
Jiří Svoboda
5.4.2023 08:58 Reaguje na Slavomil VinklerJe si ale potřeba přiznat, že smrkové řezivo je nejcennější a smrk rychle roste. Vydělat lze v podstatě jen na smrku. 90 % lesa by mělo být hospodářského, protože ten přináší i největší užitek pro ochranu klimatu. Řekl bych tedy, že tam, kde je naděje, že se smrk aspoň 50 let udrží, sázet maximum smrků, jak popisujete. Pan S. Vinkler píše, že smrky se dají před zvěří chránit nejjednodušeji - to by smrkům nahrávalo.
Odpovědět
DA
DAG
5.4.2023 09:18 Reaguje na Jiří SvobodaTo není to správné progresivistické myšlení. Ale ekonomicky naprosto relevantní. Kdyby se smrky dožil 50 let a mohly se kácet, tak se to ekonomicky nejvíce vyplatí. Z padesátiletého smrku jsou ideální tlouš´tkové sortimenty a do sta let ho otočíte dvakrát.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.4.2023 20:33 Reaguje na DAGPokud bude smrčina po 50 letech prosperovat, může růst dále. Když zhyne ve 40 letech, i takové dřevo bude možné využít. Každopádně díky vyšší koncentraci CO2 stromy rostou rychleji. Hlavně si nesmíme množit kůrovce.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
5.4.2023 11:44 Reaguje na Slavomil VinklerJde o to, že les by, kromě produkce dřeva a biodiverzity, měl víceméně plnit i další funkce (např. vodohospodářskou, protierozní, rekreační). Zároveň by měl být odolný proti biotickým i vlivům počasí (např. vítr, sucho).
Stejnověká monokultura (zvláště dřeviny na nevhodném stanovišti) výše uvedené nesplňuje.
Ještě jedna zásadní otázka - jak dosáhnete toho, že zvěř nebude přecházet z lesa zvláštního určení do hospodářského lesa?
Odpovědět
Stejnověká monokultura (zvláště dřeviny na nevhodném stanovišti) výše uvedené nesplňuje.
Ještě jedna zásadní otázka - jak dosáhnete toho, že zvěř nebude přecházet z lesa zvláštního určení do hospodářského lesa?
dm
david matoušek
5.4.2023 09:36 Reaguje na Majka KletečkováVy ze sebe tady bohužel děláte čím dál ti větší kjávu. Svoboda je ko(j)ot na entou, to už všichni tady ví. Toman píše smrková monokultura ty voe. To je podle vás ten správný les? Třeba úživnost prostředí vám něco říká? To se pak ale neserte do vlků, jinak jste k smíchu.
Odpovědět
JB
MU
Michal Ukropec
5.4.2023 12:28 Reaguje na Richard TomanPřesně tak. Problém je hlavně v ekologii. Lesy ČR se chovaly ekologicky v souladu s doporučeními ekologických struktur, a nechaly architekta lesa ( lýkožrouta) aby konal. A on konal. Takže všude jsou hromady dřeva na topení, a musí se vysazovat a fest. Alespoň to přineslo zisk pro firmy zakotvené ve svěřeneckém fondu, jelikož harvestory jedou ve dne v noci,- a nemusí se přemisťovat, dokud les nepokácí celý.
Odpovědět
VJ
Václav John
5.4.2023 00:28 Reaguje na Jiří SvobodaVůbec to není jedno, zvěř se do oplocenky dostává velmi často. Jasně, zvěř tam nemá volný přístup jako do zbytku lesa a škody jsou asi o něco nižší, ale jsou tam. Buď to podhrabou nebo vyvalí divoká prasata, ale i pokud ne, tak během krátké doby si tam zvěř cestu najde. Jak to přeskočí, nebo kudy se tam procedí, to úplně nechápu, ale děje se to. Opravdu velmi často.
Odpovědět
JB
JŘ
Jaroslav Řezáč
5.4.2023 07:47 Reaguje na Jiří Svobodaobecně se dá říci, že přemnožená zvěř začala být problémem v době, kdy se přešlo na velkochovy a centralizovala se výroba masa.
Do té doby se zvěř regulovala lovem zcela běžně. Dneska je pro některý spíš takovým " trofejním" kloboukem o který si pečuje a čas od času něco picne.
Zvěřina vymizela z jídelníčků a nahradili je velkochovy.
Oplocenka vše nezachrání a okusy jsou vidět nadále. Bývali obory, kde se přes zimu shlukovala zvěř a přikrmovala se, dneska nic takového není.
S okusem byl problém vždycky a zejména tam, kde byly jehličnaté stromy, tedy potažmo smrkové monokultury.
Odpovědět
Do té doby se zvěř regulovala lovem zcela běžně. Dneska je pro některý spíš takovým " trofejním" kloboukem o který si pečuje a čas od času něco picne.
Zvěřina vymizela z jídelníčků a nahradili je velkochovy.
Oplocenka vše nezachrání a okusy jsou vidět nadále. Bývali obory, kde se přes zimu shlukovala zvěř a přikrmovala se, dneska nic takového není.
S okusem byl problém vždycky a zejména tam, kde byly jehličnaté stromy, tedy potažmo smrkové monokultury.
SV
Slavomil Vinkler
5.4.2023 08:19 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo smrkové výsadby jsou jediné, které oplocenku nevyžadují.- Stačí ochrana vrcholových pupenů. A v tom je jeden z důvodů smrkových monokultur. Dub a zejména jedli a buk zvěř sežere k zemi.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.4.2023 09:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA rozvoj vegetariánství/veganství tuto situace ještě zhoršuje!
Odpovědět
Karel Zvářal
5.4.2023 09:06 Reaguje na Jiří SvobodaA masné výrobky nahradíme hmyzem, dle směrnic eu.
Odpovědět
PB
Petr Brok
5.4.2023 08:49 Reaguje na Jiří SvobodaDovedete si představit, jak probíhá těžba věkově rozmanitého lesa?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.4.2023 09:13 Reaguje na Petr BrokPo pravdě řečeno moc ne! Ale viděl jsem v televizi reportáž s německy mluvícím majitelem lesa, který si to pochvaloval.
Každopádně kácet a vytahovat jednotlivé stromy je technicky možné, bude to ale o hodně dražší.
Asi by bylo dobré, jak píše pan S. Vinkler - stejnověké monokultury na čtvercích 100x100 m, možná ještě lépe v pásech podobné rozlohy, kam by vjel z lesní cesty harvester.
Odpovědět
Každopádně kácet a vytahovat jednotlivé stromy je technicky možné, bude to ale o hodně dražší.
Asi by bylo dobré, jak píše pan S. Vinkler - stejnověké monokultury na čtvercích 100x100 m, možná ještě lépe v pásech podobné rozlohy, kam by vjel z lesní cesty harvester.
PB
Petr Brok
5.4.2023 11:30 Reaguje na Jiří SvobodaAno, to se již děje, ale jste-li vlastníkem jednoho ha v polesí 1000 ha, tak budete sázet podle toho, co na vás vyjde? A takový les není skutečné potěšení, je z něj ještě více cítit umělina, než ze stávajících monokultur.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
5.4.2023 10:13 Reaguje na Jiří SvobodaCo se oplocenek týče, tak tam stromky přežívají do prvního poškození oplocenky.Ve Slavkovském lese je většina stromků ožraná i v oplocenkách, i v těch poctivě udělaných. Když to nespasou, tak to vohoblujou parožím.
Odpovědět
re
regis24
4.4.2023 20:05Dovoluji si reagovat na nabídku pana generálního ředitele. V návaznosti na informace o možnosti zakoupení roční povolenky jsem oslovil dvě lesní správy s prosbou o bližší informace. To bylo v únoru. Jedna lesní správa neodpověděla vůbec, z druhé jsem dostal odpověď - mám se zkusit znovu ozvat někdy v květnu, možná budou mít nějaké informace. Myslivecký rok začíná prvního dubna... Jak to tedy vedení LČR opravdu myslí? Dělá si jen legraci, nebo je to prostě celé pojízdný cirkus?
Odpovědět
DA
DAG
5.4.2023 09:15 Reaguje na regis24LČR je pojízdný cirkus a napoprvé všechno pos.... Když jsem se ptal spolužáků u LČR, tak taky nikdo neví jak se to bude dělat. Takže klasika. Nakonec se k tomu nějak dopracují. Podle mě se zeptejte tak před jelení říjí ;)
Odpovědět
Ra
Radek
5.4.2023 09:38 Reaguje na DAGže by jako chtěli lesočeši před jelení říjí lovit zvěř holou a do dovou let :-)
Odpovědět
DA
DAG
5.4.2023 09:45 Reaguje na RadekTo ani ne, ale třeba už už se rozmyslí co vlastně chtějí a řeknou to i zaměstnancům :)))
Odpovědět
Ra
Radek
5.4.2023 09:04Povolenky si rozeberou ,rétorikou LČR koupí lovci co si tam zaplatí lov trofejové zvěře . Co zbude prodají kamarádům . Vlk se nažral a koza zůstala celá .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.4.2023 13:39 Reaguje na RadekNo a lov škodné nebude dělat nikdo. To by museli dotyčnému platit vysoké zástřelné.
Odpovědět
HH
Honza Honza
5.4.2023 10:02Není pravda, že les má být buď hospodářský=přehuštěný nebo přírodní= řídký, vypasený. Musí být kompromisní, přírodní do té míry, aby vůbec přežil, přitom aby poskytoval kvalitní dřevo. Není pravda, že stačí ochrana jen stromových vrcholů, bez oplocených obor to nejde. Není pravda, že nejlepší je smrková monokultura, pouze pestrý les může nyní přežít (sucho, kůrovce apod.) Není pravda, že lesů je nadbytek- díky zástavbě ubývá zemědělské půdy a krajina se zabetonovává= odpřírodňuje, přehřívá. Není pravda, že močály a zadržování vody nemmají smysl(jak bylo psáno v některých komentářích dříve), bez zadržování vody krajina bude postupně vysychat.
Takové názory jsou naivní. Je třeba zadržovat vodu a rozšiřovat lesy i na úkor jiných prospěšných činností- výskytu zvěře, diverzity, ponechání přírody svému vývoji (v NP). Je zapotřebí intenzivně vysazovat stromy i v zastavěných oblastech, které budou přibývat a stále se rozšiřovat na úkor přírody, které se přehřívají a oteplují klima, i když zde stromy překáží a postupně se musí upravovat a ev vykácet (tato výsadba v zastavěných oblastech nemůže být přírodní, jak rovněž bylo dříve psáno, musí splňovat architektonická kritéria, schopnost přežít v extrémním klimatu, schopnost nezatěžovat správu nadměrnou údržbou atd.= převážně vyhovují exotické rostliny). Je třeba i zde zadržovat vodu a nepouštět ji do kanálů (a řek). Je třeba vysazovat stromy i kolem polí, aby zastiňovaly, ochlazovaly a bojovaly proti erozi.
Bez těchto zákonitostí (axiomů) žádnou funkční přírodu neudržíme.
Odpovědět
Takové názory jsou naivní. Je třeba zadržovat vodu a rozšiřovat lesy i na úkor jiných prospěšných činností- výskytu zvěře, diverzity, ponechání přírody svému vývoji (v NP). Je zapotřebí intenzivně vysazovat stromy i v zastavěných oblastech, které budou přibývat a stále se rozšiřovat na úkor přírody, které se přehřívají a oteplují klima, i když zde stromy překáží a postupně se musí upravovat a ev vykácet (tato výsadba v zastavěných oblastech nemůže být přírodní, jak rovněž bylo dříve psáno, musí splňovat architektonická kritéria, schopnost přežít v extrémním klimatu, schopnost nezatěžovat správu nadměrnou údržbou atd.= převážně vyhovují exotické rostliny). Je třeba i zde zadržovat vodu a nepouštět ji do kanálů (a řek). Je třeba vysazovat stromy i kolem polí, aby zastiňovaly, ochlazovaly a bojovaly proti erozi.
Bez těchto zákonitostí (axiomů) žádnou funkční přírodu neudržíme.
SV
Slavomil Vinkler
5.4.2023 13:36 Reaguje na Honza HonzaVytrhujete co se vám hodí.
-Hospodářský musí být hustý (ne přehuštěný, to je rozdíl) aby byly rovné dlouhé kmeny.
-Smrkům stačí ochrana vrcholu, normálně se to dělá a funguje.
-Pestrý les je výborný, může přežít, má vysokou biodiverzitu, ale není z něho dostatečný výnos. Je to les zvláštního určení.
-Lesů není nadbytek, ale zarůstání krajiny tam, kde lesy nikdy nebyly (a nebudou= stepi. lesostepi) je velký problém.
-Mokřady mají své místo, ale těžko je budovat na cizí půdě.
-Vysazovat stromy na zemědělské půdě, se souhlasem majitelů budovat biokoridory je dobré. Ale nesázet na stepních lokalitách.
- ponechání přírody svému vývoji vede do ztráty biodiverzity. Je třeba SOFT zasahování např. zvýšením okusu či snížením zvěře včetně predátorů i Hard jako pařezení, pojezd techniky...
Odpovědět
-Hospodářský musí být hustý (ne přehuštěný, to je rozdíl) aby byly rovné dlouhé kmeny.
-Smrkům stačí ochrana vrcholu, normálně se to dělá a funguje.
-Pestrý les je výborný, může přežít, má vysokou biodiverzitu, ale není z něho dostatečný výnos. Je to les zvláštního určení.
-Lesů není nadbytek, ale zarůstání krajiny tam, kde lesy nikdy nebyly (a nebudou= stepi. lesostepi) je velký problém.
-Mokřady mají své místo, ale těžko je budovat na cizí půdě.
-Vysazovat stromy na zemědělské půdě, se souhlasem majitelů budovat biokoridory je dobré. Ale nesázet na stepních lokalitách.
- ponechání přírody svému vývoji vede do ztráty biodiverzity. Je třeba SOFT zasahování např. zvýšením okusu či snížením zvěře včetně predátorů i Hard jako pařezení, pojezd techniky...
Pe
Petr
6.4.2023 02:19 Reaguje na Slavomil VinklerCo je přehuštěný les? Příroda nic takového nezná, to zná jen člověk a jeho byznys. A vy.
Výnosy jsou ze všeho, ale pro člověka v kapitalismu nejsou dostatečné nikdy.
Zarůstání krajiny je problém zase jen pro vás, protože máte pastvofilii, posedlost spásáním lesa. Pro krajinu, přírodu, klima, lidstvo, prostě pro všechno je to naopak požehnání a zcela nezbytná nutnost pro další existenci.
A ponechání přírody svému vývoji možná vede ke ztrátě člověkem uměle stvořené biodiverzity (taková venkovní zoo), ale to nijak neznamená, že je to špatně, a že přírodu je nutné už navěky řidit. To je omyl dnešního od přírody zcela odtrženého člověka, který se mylně domnívá, že příroda bez něj nefunguje a nepřežije. Opak je pravdou - to člověk nefunguje a nepřežije bez přírody. Měl by si jí sakra vážit a necpat se pořád do jejího fungování, protože je to vždy jen k horšímu.
Odpovědět
Výnosy jsou ze všeho, ale pro člověka v kapitalismu nejsou dostatečné nikdy.
Zarůstání krajiny je problém zase jen pro vás, protože máte pastvofilii, posedlost spásáním lesa. Pro krajinu, přírodu, klima, lidstvo, prostě pro všechno je to naopak požehnání a zcela nezbytná nutnost pro další existenci.
A ponechání přírody svému vývoji možná vede ke ztrátě člověkem uměle stvořené biodiverzity (taková venkovní zoo), ale to nijak neznamená, že je to špatně, a že přírodu je nutné už navěky řidit. To je omyl dnešního od přírody zcela odtrženého člověka, který se mylně domnívá, že příroda bez něj nefunguje a nepřežije. Opak je pravdou - to člověk nefunguje a nepřežije bez přírody. Měl by si jí sakra vážit a necpat se pořád do jejího fungování, protože je to vždy jen k horšímu.
SV
Slavomil Vinkler
6.4.2023 08:14 Reaguje na PetrPříroda je PODLE VÁS co? jen to do čeho podle vašich pozorování člověk nezasahoval?
ALE TO TADY UŽ NENÍ ASI 20 TISÍC A MOŽNÁ 200 TISÍC LET. Vždy něco vyroste. Například Pripjať, či plochy kolem železnic. To není příroda?
Nejde o zachování jakési obecného boha "PŘÍRODY!", ale o biodiverzitu, tj. zachování všeho živoucího co tu bylo, pokud to jde. A nezasahování někdy biodiverzitu podporuje, ale většinou ne, protože tady vždy a všude zasahoval člověk.
Navíc, v současné situaci 10 miliard lidí není možno všechny plochy nechat bez výnosu tj. musí být pole i lesy produkční a pak plochy pro biodiverzitu.
Pe
Petr
6.4.2023 17:10 Reaguje na Slavomil VinklerPripjať je krásný příklad - toho jak dokonale funguje příroda sama, když ji necháme na pokoji. Během pár let se vše krásně obnoví a vrátí do původního stavu, vrátí se všechny původní druhy, vytvoří se ztracená rovnováha... Paráda. Ještě že tam nejste. To byste jim to tam rozvrátil a vypásl a vše by bylo zase v háji.
Odpovědět
Pe
Petr
6.4.2023 17:15 Reaguje na PetrAle už asi začínám chápat o co vám jde. Vám totiž vůbec nejde o přírodu. Vám jde jen o to, co se líbí vám. Sobecky vše podle vás. Líbí se vám lesní pastva, tak všude lesní pastvu. Že to na většině území bylo jinak? Nezájem, vypást.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.4.2023 18:22 Reaguje na PetrPro vás je bůh GAIA, vznikající samovolně bezzásahovostí. Nevrátí se do původního stavu. Co to původní stav je?
Něco naroste, nějaká zvěř bude, ale není to původní a tam není biodiverzita, neboť to zaroste jednotnou formací. A tedy pokračuje se v 6. vymírání- podporované nicneděláním.
Odpovědět
Něco naroste, nějaká zvěř bude, ale není to původní a tam není biodiverzita, neboť to zaroste jednotnou formací. A tedy pokračuje se v 6. vymírání- podporované nicneděláním.
Pe
Petr
6.4.2023 20:09 Reaguje na Slavomil VinklerMáte pocit, že v Pripjati je jednotná nepůvodní formace a vymírání?
No a pokud vám nic není dobré a původní, pak už vůbec nechápu proč tak toužíte vrátit lidmi a domácími zvířaty zdeformovaný a zmrzačený ekosystém?
A pořád dokola - založte si ho na nelesní půdě a můžete názorně předvádět výhody a přínosy. Jděte příkladem, buďte pionýrem. O to víc, když se z vás po přečtení pár článků a zkouknutí pár přednášek na youtube stal vědecký ekolog :-)
Odpovědět
No a pokud vám nic není dobré a původní, pak už vůbec nechápu proč tak toužíte vrátit lidmi a domácími zvířaty zdeformovaný a zmrzačený ekosystém?
A pořád dokola - založte si ho na nelesní půdě a můžete názorně předvádět výhody a přínosy. Jděte příkladem, buďte pionýrem. O to víc, když se z vás po přečtení pár článků a zkouknutí pár přednášek na youtube stal vědecký ekolog :-)
JS
Jiří Svoboda
6.4.2023 20:35 Reaguje na PetrKdybychom měli splnit vaše přání, bude třeba značně zredukovat populaci. Hlásíte se dobrovolně?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.4.2023 08:36 Reaguje na PetrZnovu opakuji. Biodiverzita je pozůstatkem třetihor s megafaunou před člověkem. No ale ta nedávná je pozůstatkem hospodaření lidí, kteří svou činností sice megafaunu vyhubili ale také nahradili. V tom je nutno pokračovat se snyhou biodiverzitu udržet. Není to pro "PŘÍRODU" jako boha, ale proto, že je to hezké. Zachovat hmyz, květy, lesy, ....
Uvědomte si, že vlastně ani není jiný důvod pro zachování biodiverzity než - je to hezké. A můžeme tedy zkoumat i využívat fungování současné přírody jako systému. Ale to vůbec není málo.
Odpovědět
Uvědomte si, že vlastně ani není jiný důvod pro zachování biodiverzity než - je to hezké. A můžeme tedy zkoumat i využívat fungování současné přírody jako systému. Ale to vůbec není málo.
Pe
Petr
6.4.2023 17:00 Reaguje na Slavomil VinklerNo a třetihory jsou tedy podle vaší teorie zas pozůstatkem druhohor, tak proč nevoláte po náratu dinosaurů? To byste měl největší a nejúčinnější spásače.
A co stále nechápu, proč jste si jako cíl své posedlosti vybral zrovna les? Proč se stejnou energií nepropagujete návrat přírody na pole a louky? To byste měl skutečný návrat k původnímu stavu a opravdový přínos pro diverzitu. Ale to vy ne. Nechápu. Ničit les je snadnější? Jo už chápu, pole, louky a bezlesí není příroda, že?
Odpovědět
A co stále nechápu, proč jste si jako cíl své posedlosti vybral zrovna les? Proč se stejnou energií nepropagujete návrat přírody na pole a louky? To byste měl skutečný návrat k původnímu stavu a opravdový přínos pro diverzitu. Ale to vy ne. Nechápu. Ničit les je snadnější? Jo už chápu, pole, louky a bezlesí není příroda, že?
Pe
Petr
6.4.2023 02:26 Reaguje na Slavomil VinklerMěl byste se odstěhovat do nějaké stepní země, Kazachstán, Mongolsko a podobně. To je svět pro vás, tak by se vám líbilo - step kam oko dohlédne.
Tady u nás, ve světě lesa a pralesa, budete vždy trpět, asi jako člověk s fobií ze zvířat ve zverimexu.
Odpovědět
Tady u nás, ve světě lesa a pralesa, budete vždy trpět, asi jako člověk s fobií ze zvířat ve zverimexu.
SV
Slavomil Vinkler
6.4.2023 08:18 Reaguje na PetrStep je taky poměrně chudá na biodiverzitu, Nepotřebuji ke štěstí jeden biotop kam oko dohlédne. Mě se líbí středoevropské mozaiky drobných ploch a to je bylo nutné i s přispěním člověka udržet. "PŘÍRODĚ" je to zcela jedno co vyroste.
Odpovědět
Pe
Petr
6.4.2023 17:18 Reaguje na Slavomil VinklerNe, není to nutné udržet. Je to jen vaše osobní přání, které tady stále vnucujete, nic víc.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.4.2023 17:49 Reaguje na PetrPro vědecké ekology ano, pro aktivisty teda ne, no.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.4.2023 21:54 Reaguje na Slavomil VinklerNa základě čeho usuzujete, že vědci ekologové sdílejí Vaše přání?
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2023 22:14 Reaguje na Majka KletečkováTeď jste se krásně odkopala!-) Ode dneška jste pro mě nahá pastýřka:-)))
To byla otázka, jak od Terazkyho na Kefalína.
Všude, kde se něco děje (sloni, zubři, tanky), tak je vyšší diverzita, než bez těchto "rušivých" elementů. Pestrost podporuje život.
Odpovědět
To byla otázka, jak od Terazkyho na Kefalína.
Všude, kde se něco děje (sloni, zubři, tanky), tak je vyšší diverzita, než bez těchto "rušivých" elementů. Pestrost podporuje život.
Pe
Petr
6.4.2023 23:13 Reaguje na Karel ZvářalJe jen vyšší diverzita a pestrost prostředí. Diverzita živých organismů je v podstatě stále stejná, jinak by se tam ty pro vás nové druhy nemohly "objevit". Objeví se tam pouze proto, že v té krajině, někde v okolí, stále žijí. Ale z pohledu toho konkrétního místa je to samozřejmě zvýšení diverzity, protože na tom konkrétním místě ty druhy být nemusely. Jen se teď musíte rozhodnout, jestli to objevení nových druhů na tom místě je pozitivum, nebo negativum. Může to totiž být oboje. A jako jednoduchý příklad nám poslouží kopřivy, které se někde objeví třeba po vykácení stromů/keřů, nebo po projetí tanku. Je to zvýšení diverzity? Asi ano, protože předtím tam ty kopřivy nebyly, byl tam třeba porost nějakých medonosných rostlin. Je to nějaký přínos? To sotva. Kopřivy toho mnoho nevylepší, a navíc tam ubylo to, co se vykácelo/rozjezdilo plus mnoho druhů na to navázaných.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.4.2023 08:54 Reaguje na PetrNa internetu je takových informací plno. Nerostou jen kopřivy, objevují se vstavače. To je divné co? Je pořad o údržbě NPR Plachta v Hradci Králové. Navíc jsem byl onehdy ne přednášce paní Mikátové.
A například článek https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/na-plachte-v-hradci-tanky-pod-dohledem-ekologu-rozjizdely-krajinu.A111029_165746_hradec-zpravy_kol
Odpovědět
A například článek https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/na-plachte-v-hradci-tanky-pod-dohledem-ekologu-rozjizdely-krajinu.A111029_165746_hradec-zpravy_kol
SV
Slavomil Vinkler
7.4.2023 08:55 Reaguje na Slavomil VinklerVíte, tým, co se o to stará, sleduje biodiverzitu a má i objektivní data. Napište jim.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
7.4.2023 12:40 Reaguje na Slavomil VinklerNěkde to vhodné je, jinde je vhodný jiný management (včetně managementu formou bezzásahovosti na několika vybraných místech).
Blanka Mikátová je moje kamarádka. Moc si jí vážím, ve svém oboru je velmi dobrá.
Odpovědět
Blanka Mikátová je moje kamarádka. Moc si jí vážím, ve svém oboru je velmi dobrá.
SV
Slavomil Vinkler
10.4.2023 07:55 Reaguje na Majka KletečkováJistě, Mozaika biotopů od počátečního po koncová a potom znovu tem koncový narušit na začátek. Ale to stejné platí i v NP. ALE požár, vítr nebo kůrovec jsou příliš plošné a vytváří stejnověký les. Zvěř nebo technika dělá mozaiku jemnější a s častější obnovou.
Odpovědět
Pe
Petr
7.4.2023 17:18 Reaguje na Slavomil VinklerTo tady u nás i kdybyste to rozjezdil tanky na cimpr campr a poslal tam je jedno, ale rovnou dvě stáda mamutů, tak se nikdy žádný vstavač neobjeví. Zato se objeví ty kopřivy. To je divné, co? Teda pro vás. Pro mě je normální, že není všechno všude stejné, a univerzální medicína neexistuje. A takových míst je plno. Vaše představy jsou bohužel často jen představy. Někde by pomoct mohly, jinde by zase mohly velice uškodit. Jenže to se vám nehodí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.4.2023 07:43 Reaguje na PetrVstavače se po několika letech objevily v lomu, nebo pod zbudovanou lanovkou, nebo v zářezu nedostavěné dálnice. Holt některé druhy potřebují biotopy na začátku sukcese.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.4.2023 08:40 Reaguje na Majka KletečkováJá nemá žádná přání. Já jen sleduji vývoj vědy a to i ekologické a používám i rozum. Co tvrdí moderní ekologové do sebe zapadá.
Ale paní učitelka v 1. třídě ještě říkala něco jiného. Nemám jí to za zlé.
Odpovědět
Ale paní učitelka v 1. třídě ještě říkala něco jiného. Nemám jí to za zlé.
Karel Zvářal
7.4.2023 09:16 Reaguje na Slavomil VinklerJestli von nemá něco společného s tím Rowanem A. Ten styl je mi povědomý:-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.4.2023 10:57 Reaguje na Karel ZvářalVíte p. Zvářale, já to nepíšu kvůli nim. Komu není rady..
Odpovědět
Karel Zvářal
7.4.2023 11:07 Reaguje na Slavomil VinklerJedna osoba mi zde připadá jak mluvčí Duhy, neb kromě ní se do diskusí téměř nikdo nezapojuje. Takže píšeme to zejména kvůli bezejmenným hrdinům:-)
Ta poznámka směřovala k dnešnímu článku (bez možnosti se vyjádřit).
Odpovědět
Ta poznámka směřovala k dnešnímu článku (bez možnosti se vyjádřit).
MK
Majka Kletečková
7.4.2023 12:44 Reaguje na Slavomil VinklerPodle mého názoru moderní ekologové netvrdí, že vyhubení megafauny má URČITÉ na svědomí člověk. Ani to nevylučují.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.4.2023 19:27 Reaguje na Majka KletečkováAno i ne, kdo se ve vás vyzná!! No vyhubení megafauny má URČITÉ na svědomí člověk. Nicméně pokud by to neudělal v paleolitu, tak později určitě. Nejde o vlastní vyhubení. Jde o důsledky chybějící megafauny. Je to skoro nevytváření biotopů pro květenu, obojživelníky, ptáky i hmyz , které původně dělala ona, později ochočený dobytek a nejpozději člověk ve vojenských prostorech tanky. To je to co nejvíce chybí. Viz management Plachta v Hradci.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.4.2023 19:51 Reaguje na Slavomil VinklerJe to prča, co? Von v tom má totální kuláš. Vstavače, listonohy, kopřivy... - vše najdete na naší pečlivě udržované prodejně!
Stačí ve sm monokultuře vyjet koleje ("průser" jak mraky!-), a hned se v nepůvodních tůňkách objeví původní kuňky.
Odpovědět
Stačí ve sm monokultuře vyjet koleje ("průser" jak mraky!-), a hned se v nepůvodních tůňkách objeví původní kuňky.
Pe
Petr
7.4.2023 20:25 Reaguje na Karel ZvářalObjevit se vám může vřed na noze, ale rostliny ani živočichové se neobjevují.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.4.2023 20:35 Reaguje na PetrŽabky tu "hrůzu" využily k rozmnožování, pomatení aktivisti ke svému zviditelnění.
Odpovědět
Pe
Petr
7.4.2023 20:42 Reaguje na Karel ZvářalTakže tam byly už předtím? No vidíte jak jste hezky sám došel k tomu, že nejde o zvýšení diverzity, ale jen o rozmnožení stávajících a v místě žijících druhů.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.4.2023 20:46 Reaguje na PetrPointa je v tom, že jinde se za tvorbu biotopu/tůní platí (dotace), tady to vzniklo zadarmo. To tak přece nemůžeme nechat, takový bordel!
Odpovědět
Pe
Petr
7.4.2023 20:46 Reaguje na Karel ZvářalJen je komické co tu ze sebe děláte jen abyste druhého zesměšnil. Vy, autor článků... Komické a smutné zároveň.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.4.2023 20:49 Reaguje na PetrKdo koho se snaží zesměšnit, toť otázka. Ano, takové somariny mi vadí (popíraní holakostu), proto o tom píšu. Jestli to potrefené uráží, aniž by se zamysleli, to už je na nich.
Odpovědět
Pe
Petr
7.4.2023 21:05 Reaguje na Karel ZvářalJen nechápu proč tohle děláte, když nakonec stejně dojdete k tomu, co jsem psal já. Ale jestli chcete, pište to sám taky a první, mně to vadit, nebude. Třeba zase získáte zpátky zdejší úctu.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.4.2023 21:10 Reaguje na PetrKaždý si může formulovat problém, jak uzná za vhodné. Kvůli nějaké pochybné úctě to nedělám, jde mi o to, abychom o tématu diskutovali. Mlčením se ještě nic nevyjasnilo.
Odpovědět
Pe
Petr
7.4.2023 20:37 Reaguje na Slavomil VinklerJak sleduji, nejnověji jste mamuty jako nosnou myšlenku vyměnil za tanky.
Jen opatrně s takovými přáními, když píšete že jsou to, co nám nejvíce chybí. Aby se vám to nevyplnilo.
Odpovědět
Jen opatrně s takovými přáními, když píšete že jsou to, co nám nejvíce chybí. Aby se vám to nevyplnilo.
SV
Slavomil Vinkler
10.4.2023 07:38 Reaguje na PetrTrole, vytrhujete slova. Nejvíce chybí biotopy na úplném počátku sukcese a přírodě, tj. živočichům na ně vázaných, je zcela fuk, jak vznikly. Mamut, buvol, těžká technika , tank.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2023 08:18 Reaguje na Slavomil VinklerNenapravitelný... Horší, jak s malým děckem, že? Kdyby se šel raději přilepit...
Odpovědět
