https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusann-utinek-bolsevik-krici-chytte-bolsevika
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Bolševik křičí: Chyťte bolševika!

25.2.2020
Je snaha najít rovnováhu mezi stavem lesní zvěře a stavem lesa?
Je snaha najít rovnováhu mezi stavem lesní zvěře a stavem lesa?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota opět používá pojem vyvlastnění pro snahu napravit alespoň následné škody způsobené výkonem práva myslivosti. A to nejen v lesích, ale na všech tzv. honebních pozemcích, tedy i ve volné krajině. V Ekolistu tento názor prezentoval v komentáři Návrh zákona o myslivosti vyváží zájmy zvěře a lesa.
 
Domnívám se, že kořen a příčina škod na zemědělských a lesních pozemcích je v tvorbě honiteb, právech uživatelů honiteb a možnosti domoci se ochrany vlastnických práv vlastníků honebních pozemků. Tam je pojem vyvlastnění mnohem více na místě. Následující řádky se vztahují především k tzv. společenstevním honitbám (je jich více než 70 %) a autor uznává, že neplatí vždy a všude. Ale platí, bohužel, velmi často.

Když se honitby v roce 2002 tvořily (dle zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti), byla zájmem schvalujícího orgánu státní správy nikoli ochrana práv vlastníků honebních pozemků, ale pokrytí celého území v jeho gesci honitbami.

Představte si jednání valné hromady honebního společenstva. Hlasuje se na něm například o využití honitby, jejím pronájmu, výši nájemného a veškerém naplnění vlastnických práv. Nepřítomným vlastníkům ale stačí napsat plnou moc, podle zákona o myslivosti není třeba ověřovat jejich podpis. Což je pozoruhodné, protože to stát ukládá při kdejakém méně významném úkonu.

Mnozí vlastníci ani nevědí, že jsou členy honebních společenstev, natož jaká jsou jejich práva (a povinnosti!) a jak je jejich jménem hlasováno . A státní správu myslivosti věrohodnost podpisů při zakládání honebních společenstev ani nezajímá. Takže vlastníci honebních pozemků ani nemají jakoukoli přiměřenou náhradu za to, že někdo jejich pozemky užívá, sklízí a přivlastňuje si to, co na těchto pozemcích žije, co z těchto pozemků přijímá potravu a zde se i množí. Ale to zřejmě není vyvlastnění!

Jiří Janota dále hovoří o právech vlastníků a jejich rozhodování o plánech lovu. Ve skutečnosti o plánech lovu rozhoduje uživatel honitby, tedy příslušný myslivecký spolek.

Valná hromada honebního společenstva, která by měla zastupovat vlastníky, jej cestou hlasů vytvořených již zmíněnými plnými mocemi schválí, pokud tento dokument vůbec dostane na vědomí.

Domnívám se, že pokud opravdu žijeme ve společnosti, kde je vlastnické právo chráněnou ústavou, je nezbytné provést kontrolu zakládacích dokumentů honebních společenstev a ke všem vyžadovat ověřené podpisy.

Dále je třeba zákonem zajistit vlastníkům kromě spravedlivého podílu na rozhodování honebních společenstev (dle výměry honebních pozemků) i přiměřené nájemné.

Za třetí by se měl výkon práva myslivosti zařadit do zákona o dani z příjmů, protože je zde nerovnost mezi tzv. spolkovou myslivostí a subjekty, které mají myslivost jako jeden z předmětů podnikání. Ti ze své činnosti daně platí. Za zmíněné vyvážení zájmů není možné považovat stav, kdy je skupina zájmů, byť chráněných ústavou, zcela ignorována.

Stálo by za to při další novotvorbě legislativních pravidel, upravujících hospodaření se zvěří, zvážit zda současná právní úprava hospodaření se zvěří a její faktické naplňování nevytvářejí novou privilegovanou vrstvu obyvatel a další nerovnost ve společnosti.

V čem tuto privilegovanost spatřuji? Kromě onoho přivlastňování si toho, co vyrostlo a žije na cizích pozemcích, na což může být nahlíženo jako na porušení občanského zákoníku, § 996 (poctivému držiteli náleží všechny plody věcí, jakmile se oddělí), je to užívání cizích pozemků bez odpovídající náhrady jejich vlastníkům, neplacení daně za privilegium moci chodit se zbraní ve volné krajině a tuto zbraň používat, nemluvě o řádném vedení účetnictví za všechny výnosy v cenách v kraji obvyklých a evidenci těchto tržeb, což musí činit kdejaký provozovatel kiosku u nádraží, a řádné zdanění těchto výnosů.

Kromě ztrát státu na dani z příjmů je to problematika škod výkonem činnosti – práva myslivosti, kterou se snaží odstranit novela zákona o lesích z podzimu loňského roku – jak předcházet škodám zvěří na produkci, jak chovat zvěř tak, aby nezpůsobovala hospodářské škody. Škody zvyšují náklady či snižují výnosy subjektům, které daně řádně odvádějí, čili stát významně ztrácí na straně výnosů daně z příjmů.

A není to jen problém lesů, teď zdůrazněný tzv.kůrovcovou kalamitou a obnovou porostů po těžbě kalamitního dříví, ale škody jsou i na produkci zemědělské, jenom se jimi nikdo příliš nezabývá.

Jsem v naprosté shodě s Jiřím Janotou, že proti vyvlastnění je třeba se bránit. A je třeba hledat vyvážení všech zájmů. Jen je spatřuji úplně jinde.


reklama

 
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

25.2.2020 13:20
Větší snůšku nesourodých blábolů jsem už dlouho neviděl.
Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 00:59 Reaguje na Hunter
Trochu tvrdá kritika bez uvedení konkrétností.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2020 22:22 Reaguje na Čech M.
Jaké konkrétnosti z článku, kde je to od začátku do konce pouze blábol chcete uvést? Stejně na ně neodpovíte.
Když ale nedáte jinak tak pár příkladu. Třeba se ohledně vaší odpovědi mýlím.
Utínkův Občanského zákoníku, § 996 (poctivému držiteli náleží všechny plody věcí). Tak v Občanském zákoníku určitě najdete § 494. Tam se mimo jiné říká:Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.
§ 977 Jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní.
On těžko někdo může dokázat, že živé divoké zvíře je jeho majetkem.
Vlastníci honebních pozemků ani nemají jakoukoli přiměřenou náhradu za to, že někdo jejich pozemky užívá?
Obecně snad platí, že HS užívá honitbu ve vlastní režii nebo ji za úplatu pronajímá. Jakou další přiměřenou náhradu, kromě nájmu, pan Utínek požaduje?
Zákone snad vlastníkům nezajišťuje kromě spravedlivého podílu na rozhodování honebních společenstev (dle výměry honebních pozemků) i přiměřené nájemné?
Perlou všech perel je potom: "neplacení daně za privilegium moci chodit se zbraní ve volné krajině a tuto zbraň používat". Slovo privilegium bych nahradil slovem právo ale v podstatě je to jedno. Ono se někdy za privilegium či právo platila nějaká daň???
Odule by se možná takový nápad líbil a ale je nebezpečí, že takoví utínkové potom mohou přijít třeba s nápadem na daň z privilégia ( práva) na život. A tak dále. Celý ten článek je nesmysl.

Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 23:50 Reaguje na Jarek Schindler
Ale proč bych měl odpovídat na otázky, článek jsem nepsal. Jen si představuju, jak by mi bylo, kdybych ho napsal a odpověď na něj by byla- Blábol! A nic víc.
K Vaši připomínkám
Živé zvíře není věc a mrtvé už ano.
Vlastník malé části honitby se opravdu musí v mnohém podřídit většině. Pokud nechce a nechce vůbec být zahrnut do honitby, musí si pozemek oplotit.
Na druhou stranu platit daň za nošení a používání zbraně si nedovedu představit.
D.Utinek sám píše, že věci , které uvádí, neplatí vždy a všude.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.2.2020 00:13 Reaguje na Čech M.
Na otázky samozřejmě odpovídat nemusíte. To že nemusíte ale neznamená , že nemůžete. Pokud vy chcete konkrétnosti může druhý chtít odpovědi.
Pokud to neplatí vždy a všude tak to zákonitě znamená, že chyba není v zákoně. Chybu je potřeba tedy hledat někde jinde. No a pokud malý vlastník nechce tak přece nemusí. A dokonce nemusí ani nic oplocovat. Stačí když požádá o prohlášení svých pozemků za nehonební.
Odpovědět
ČM

Čech M.

28.2.2020 00:10 Reaguje na Jarek Schindler
Vyjmout pozemek z honitby a neoplotit ho, nedává smysl, st. správa může stejně povolit na tom místě lov, takže pořád tak trochu bude honební a tak vlastníkovi zůstanou jen škody zvěří + žádné peníze z pronájmu.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 08:33 Reaguje na Čech M.
Ááááále leda tak velký hovno, lov na nehonebních pozemcích může SSM povolit pouze na žádost vlastníka nebo nájemce nebo z vlastního podnětu SSM, nějaké oplocení nebo neoplocení v tom vůbec nehraje roli, je úplně jedno, jestli je nehonební pozemek oplocený nebo ne. Nehonebním pozemkem je třeba náměstí, vy tam vidíte nějaké oplocení? Viz par. 41, odst. 1, Zák. 449/2001 Sb a par.2, písmeno e, téhož zákona. A co byste teda chtěl, mít nehonební pozemek a přitom mít peníze za pronájem honebního pozemku? To je jako byste chtěl mít doma 18letou blondýnku s trojkama kozama, co ráda šuká a k tomu ještě poctivou pracovitou manželku, co bude uklízet a vařit a starat se o děti :-), hákovat na zahradě a nosit na povel vychlazený lahváče. Trošku se vzpamatujte a vraťte se do reality.
Odpovědět
ČM

Čech M.

28.2.2020 13:38 Reaguje na Hunter
Mě o žádné peníze z pronájmu nejde, jak jsem psal je to malý pozemek. Chci tam jen zřídit sad, možná i chatku a oplotit to( víc kvůli lidem , než zvěři).
Ale jde tu o princip, kdy honitbou se pozemek stal automaticky bez toho aby nás kdokoli informoval, ale pokud tam já chci na vlastním majetku něco podnikat, tak musím žádat písemně a čekat na vyřízení.
Vám to přijde normální?
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 14:10 Reaguje na Čech M.
Ale v tom vám přece nikdo nebrání, abyste si na svém pozemku v rámci platné legislativy dělal, co považujete za vhodné. Jste majitel pozemku. Nehonební pozemky jasně definuje Zák. 449/2001, cokoliv ostatního je pozemek honební. A pokud se jedná o malý bezvýznamný pozemek, tak byl zřejmě při tvorbě honitby přičleněn v souladu se zákonem ke stávající honitbě. I když vás lidsky chápu, tak povinnost informovat vlastníka pozemku v tomto případě v zákoně není. Ale zkuste si představit, že takových vlastníků jako vy je třeba 300 v každé honitbě. A stát nebo HS by měl všechny obesílat. Prostě tehdy chtěli ušetřit prachy, proto se to tam nedostalo. A neznalost zákona neomlouvá a majitel se má zajímat. To je bohužel normální stav, kdy stát řadu věcí přenáší na občana. Pokud tedy chcete zřídit sad, tak se to automaticky stane nehonebním pozemkem, jen o této změně budete informovat OŽP. Nic složitýho. Vám připadá divný, že když si chcete postavit barák, tak musíte žádat o stavební povolení atd.? Bohužel s řadou věcí je spojená i úřední a administrativní složka, ale to nemá nic společného s myslivostí a se zákonem o myslivosti. Navíc jsem toho názoru, že v případě zřízení sadu a změně statusu honební/nehonební o nic nežádáte, jen oznamujete (pokud pozemek odpovídá stanoveným podmínkám). Oplocení ale není podmínkou vyjmutí z honebních pozemků a pokud ho chcete dělat nikoliv kvůli zvěři, ale kvůli lidem (což plně chápu), tak musíte vyhovět legislativním požadavkům, to už vám napsal p. Jarek Schindler. Ale to platí pro nás pro všechny, já když si budu chtít na chalupě na své zahradě postavit garáž, tak se taky musím držet platné legislativy. A ano, připadá mi normální, že budu žádat o souhlas se stavbou sousedy a stavební úřad. Tak to prostě je. Všichni žijeme v reálném světě a bohužel musíme dodržovat nějaká pravidla, aby nebyla úplná anarchie. A stejně tak můžete na úřadě narazit na blba, co vám bude s tím vším komplikovat život. To je taky realita. Ale překážky jsou od toho, aby se překonávaly :-), ne aby se před nimi ustupovalo. Jak říkal Cimrman, přeskoč, přelez, ale můžeš i podlézt:-).
Odpovědět
ČM

Čech M.

29.2.2020 00:51 Reaguje na Hunter
U stavby čehokoli ta povolení chápu,už jsem jich několik dělal, tady my šlo jen o tu povinnost před tím vyjmout pozemek z honitby, což mi bylo sděleno. Pokud se tak ale děje automaticky při povolení stavby plotu, tak už mě to netrápí.
Odpovědět
dm

david matoušek

28.2.2020 10:49 Reaguje na Čech M.
"Tak trochu" v tom všem plavete a nejspíš se v problematice vůbec neorientujete mi přijde.
Odpovědět
Hu

Hunter

27.2.2020 06:15 Reaguje na Čech M.
Chcete konkrétně? S ohledem na bílou bradu autora jsem se nechtěl rozepisovat, ale když chcete. Právní povědomí autora je evidentně minimální a dneska se zřejmě za odborníka na myslivost považuje každý, kdo má do zadku díru. 1) Zvěř je v našem právním řádu definována jako res nullius, tedy věc ničí (nejen v ČR, ale v řadě evropských zemí, pochází ze starořímského práva), s tím omezením, že se jí nemůže zmocnit kdokoliv, ale pouze osoba k tomu oprávněná. Nelze tedy na ní vztahovat ustanovení občanského zákoníku, mimo jiné i z toho důvodu, že obecný právní princip je, že nejdříve se použije lex specialis (zákon speciální) a pokud jej nelze aplikovat, tak až potom lex generalis (zákon obecný). Lidově řečeno podle legislativních ctěných pravidel v tomto případě zákon o myslivosti, (jako lex specialis) přebíjí občanský zákoník (lex generalis). Veškeré úvahy autora o aplikaci jednoho paragrafu z občanského zákoníku vytrženého z kontextu celého právního řádu jsou tedy jen bezcenným blábolem a jako člověk s VŠ vzděláním, navíc soudní znalec, by to měl vědět a když už se pouští do sepisování pamfletu, tak by si to měl ověřit. Pokud stejně funguje jako OLH a soudní znalec, tak potěš koště. Mimochodem, v postavení obdobném věci ničí (res nullius) jsou v českém právu nejen volně žijící živočichové, ale i volně rostoucí rostliny a některé další přírodní zdroje, z nichž některé si lze v zákonných mezích přisvojit lovem, rybolovem, sběrem (například klestí a lesní plody) atd., takže žádné privilegium myslivcovo neexistuje, jak se snaží autor zoufale naznačovat.
2) cituji autora: "Dále je třeba zákonem zajistit vlastníkům kromě spravedlivého podílu na rozhodování honebních společenstev (dle výměry honebních pozemků) i přiměřené nájemné." Spravedlivý podíl na rozhodování zajišťuje vlastníkům Zák. 449/2001, par. 22, odst.3 - "Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas". Spravedlivý podíl na rozhodování mají členové honebního společenstva tedy zákonem zajištěn již více než 19 let a nechápu, čeho se chce tedy autor domáhat. Dtto tzv. "spravedlivý nájem", autorovi se zřejmě stýská po časech regulovaných:-). Honební společenstvo je samostatný subjekt a cena nájmu honitby je daná nabídkou a poptávkou + dalšími faktory, jako je výměra, atraktivnost apod. Nelze tedy předepisovat jakousi cenovou regulaci, ostatně zákon nereguluje cenotvorbu (opět až na jasně definované vyjímky, např. cena/úhrada léčiv).
3) Co to je privilegium a jak se daní????? Znáte nějakou civilizovanou zemi, kde něco takového existuje? Jak se stanoví hodnota privilegia, jakou finanční částkou? Kdo je ještě privilegovaný? Třeba ten houbař, co si může bez omezení nasbírat houby? A věřte mi, že to není zdaleka standart ve všech zemích. Neměl by to zdanit? Neměl by houbař mít EET? Ministryni financí by se to jistě líbilo:-).
4) Cituji autora: "Nepřítomným vlastníkům ale stačí napsat plnou moc, podle zákona o myslivosti není třeba ověřovat jejich podpis. Což je pozoruhodné, protože to stát ukládá při kdejakém méně významném úkonu." - k čemu by to proboha bylo? Legalizací, tedy úředním ověřováním podpisu, se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listině ani jejich soulad s právními předpisy.
A takhle by se dalo konkrétně pokračovat k dalším nesmyslům autorem uváděnými. Omlouvám se, ale opravdu nemám čas reagovat na kdejakou oslovinu, takže pokud by vás zajímalo něco konkrétně, tak se zeptejte a já se pokusím odpovědět a vysvětlit.
Odpovědět
ČM

Čech M.

27.2.2020 23:59 Reaguje na Hunter
No , myslím, že p. Utinek, má právě dojem , že těch lex specialis mají myslivci víc než je zdrávo. Dám příklad: Celoroční povolený lov lišek a naproti tomu zákon proti týrání zvířat. Jak to jde dohromady? No, když já nechám svého psa umřít žízní, provalí se to a soud mi to prokáže, můžu skončit ve vězení. Myslivci (chvála bohu ne všichni) každé jaro loví lišky s vědomím, že v noře poté zemřou liščata žízní. Naprosto legálně!
Pokud jde o ty ověřené podpisy, tak p. Utinek se možná oprávněně obává, že dochází, k podpisům bez vědomí majitele, tedy padělání. Mám osobní zkušenost s naším pozemkem, který se stal také honebním, bez toho aby nás kdokoli informoval. Ne že by mi šlo o peníze, je to malý pozemek, ale i tak jde minimálně o slušnost alespoň dopisem informovat. Teď se chystáme část oplotit z důvodu založení sadu, ale já nemůžu jen tak, musím nejprve zažádat o vyjmutí z honebních pozemků!!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.2.2020 05:47 Reaguje na Čech M.
Pane Čech zase vykládáte pohádky. Pochybuji, že chcete něco oplocovat. Pokud to ale myslíte s tím sadem vážně, tak pokud je to mimo zastavěné území tak oplocení lze umístit jen územním rozhodnutím jako stavbu pro zemědělství a bude muset k žádosti doložit vyjádření ochrany přírody a krajiny. O žádné vyjmutí z honebních pozemků potom žádat nemusíte protože oplocené sady a vinice jsou nehonební ze zákona.
Pokud máte s panem Utínkem to vaše "oprávněné podezření o padělání" tedy o podvodu, řešte to s policií a zase nevykládejte pohádky.
Psa jste si pořídil a nesete za něj plnou odpovědnost. Co se týká lišek tak pokud je chováte doma tak je to stejné jako se psem. Ve volnosti za ně ale nikdo odpovědnost kterou si představujete, nenese. Ale aby se předcházelo tomu neetickému úmrtí liščat žízní, tak se norovalo. To bylo řevu ze strany eko....ů. Nyní nemůžete norníka k norování ani náležitě připravit.
Takže, bez pohádek pane Čech.


Odpovědět
ČM

Čech M.

28.2.2020 13:52 Reaguje na Jarek Schindler
Jsou to zemědělské plochy a jde mi jen o menší část. Ten sad zvažuju, možná ale i něco jiného, co bude snadnější pro povolení. Zakládání sadu i vinice bývá problém. Oplocení tam pak chci hlavně kvůli lidem.
Norovat můžete pořád, nikdo to nezakázal. Zakázáno je jen cvičit tak, že se na živé lišce učí kousat X desítek psů. S tím by měl souhlasit každý, kdo má soucit s utrpením živého tvora.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.2.2020 16:43 Reaguje na Čech M.
Zakládaní sadu na vlastním pozemku zase takový problém není. Tedy pokud vám tam ochrana přírodyna příklad nenajde nějakého zvlášť chráněného hlodavce kterému budou stromy stínit vchod do nory.
No a norování? Jak lehké je zaměnit neznalost (vaši) za soucit. Ono přece vůbec nejde o to aby pes kousal. Právě naopak. Ceněný je pes který hlásí a vytlačuje ( vyhání) tu lišku ven. Cvičilo se hlavně proto aby se zjistilo jak pes pracuje (způsob) a pes se seznámil s nebezpečím. Samozřejmě lidé co vidí pouze x kousajících psů , stejně tak jak nechápou souvislosti v přírodě, nepochopí ani toto. Hlavně že existuje ten soucit.
Odpovědět
ČM

Čech M.

29.2.2020 00:05 Reaguje na Jarek Schindler
Také Vám děkuju za radu ohledně pozemku. Budu to dělat poprvé i když to zatím není na pořadu dne.

A soucit je důležitý. Také ten nás odlišuje od zvířat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.2.2020 09:01 Reaguje na Čech M.
Soucit. Soucit? Dějiny lidstva jsou přímo výstavní síní lidského soucitu. Řekl bych, že člověk soucítí jen když se mu to hodí.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 08:53 Reaguje na Čech M.
Ale no tak pane Čechu, co to tady na mě proboha zkoušíte? Chcete mě školit o etice lovu? Vy máte hrozný strach o lištičky a celoroční lov černé zvěře vám nevadí? Vám nevadí doba lovu laně jelena evropského do 31.1.? Slušný člověk na laň od 15.12. nevystřelí. Víte jak to vypadá v půlce ledna? To vyndáte z laně téměř hotový plod, který vidí a dýchá. A tohle je výmysl tzv. OCHRANÁŘů z HD prosazený tzv. přílepkem. Vám nevadí celoroční trávení potkanů? Co když otrávíte samičku, co má v hnízdečku mláďátka? To vám nevadí? Když vám do špajzu vleze myš a dáte tam sklapovací pastičku, tak vám nevadí, že to třeba bude samička od mláďátek kterou zabijete? Když vám liška na jaře začne vybírat slepice z kurníku, tak si řeknete chudinka lištička, ona se stará o mláďátka, tak ať si ty moje slepice odnese? Ale máte strašný strach o myslivce. Většina myslivců na jaře lišky neloví (já taky ne) ačkoliv to legislativa umožňuje. Taky proč bych to dělal, když v červnu ty liščata a starou v pohodě ulovím na posekaných loukách za 1-2 večery. Atd.,atd.
Co to tady proboha vyprávíte? Sad je nehonební pozemek automaticky, ať je oplocený nebo ne.
A pokud máte spolu s autorem oprávněné podezření z padělání podpisů, tak od toho je PČR, soudy a jedná se o podvod a TČ. Sice jsem neslyšel o žádném takovém případu a ověřování podpisů s tím opravdu nemá vůbec nic společného, ale klidně uveďte konkrétní případy.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 09:30 Reaguje na Hunter
A mimochodem, pokud chcete žádat
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 09:35 Reaguje na Hunter
A mimochodem, pokud chcete žádat o vyjmutí pozemků jako nehonebních, tak v čem je problém? Napíšete jednoduchý stručný dopis adresovaný referátu OŽP ve znění: Na katastrálním pozemku č. to a to, LV to a to, jehož jsem vlastníkem, a který je/není součástí zemědělského půdního fondu, byl založen sad. Vzhledem ke znění par. 2, písm. e, Zák. 449/2001 jsou sady definovány jako nehonební pozemky. Vzhledem k výše uvedenému žádám o vyjmutí dotčeného pozemku z pozemků honebních. Toť vše. Jednoduchý administrativní úkon, 1 doporučený dopis. V čem je problém? Oplocovat nic nemusíte. Pokud tedy nechcete.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 12:58 Reaguje na Hunter
PS. Nezapomeňte tam uvést datum. K tomuto datu bude pozemek prohlášen za nehonební a zároveň k tomuto datu budou s vámi vypořádány závazky k honebnímu společenstvu, tzn. bude vám vyplacena alikvotní část nájmu.
Odpovědět
ČM

Čech M.

28.2.2020 14:19 Reaguje na Hunter
Díky za radu(myslím vážně). Ostatní jsem napsal výše.
Odpovědět
ČM

Čech M.

28.2.2020 14:16 Reaguje na Hunter
Nemusíte vyjmenovávat všechny druhy, kterých se to týká, tady nejde primárně o lišku, ale o princip, kdy zde je jeden zákon, platící pro všechny a pak druhý, který je s ním v kolizi, je nadřazen tomu prvnímu a je určen pro jednu skupinu vyvolených. Vám to přijde v pořádku?
To, že velká část myslivců dodržuje z vlastní vůle nějakou dobu hájení, vím dobře.
Jinak jsem obecně proti celoročnímu lovu zvěře a to i u přemnožených a invazních druhů.

Konkrétní případ s (ne)podpisem jsem uvedl jeden osobní, ale protože to nehodlám nijak řešit, tak nemůžu sdělit jak to bylo doopravdy.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.2.2020 16:58 Reaguje na Čech M.
Zákon o myslivosti i když se vám to možná nezdá, bude vždy řešit myslivost a platit pro všechny. Pokud si myslíte, že je s něčím v kolizi podejte stížnost k ÚS. A vyvolení? Kdokoliv s kapkou zdravého rozumu se tady může stát tím vašim "vyvoleným".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.2.2020 19:48
V blázinci měli vycházky?
Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 01:10
Já taky vidím Janotův pojem "vyvlastnění" jako více se hodící na tuto skupinu majitelů. I když je pravda, že za velkou část těch výtek si můžou sami svojí nečinností, pořád tu je dost věcí, kdy musí mít oprávněný pocit- o nás , bez nás. Obávám se, že navrhovaná novela novely, jim moc nepomůže.
Mimochodem, článek podobného ducha tu měl před nedávnem p. Pitek od Milešovky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2020 23:37 Reaguje na Čech M.
Dost věcí kdy musí mít oprávněný pocit? Můžete být konkrétní? Můžete těch "dost věcí" pojmenovat? Děkuji.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.2.2020 08:26
Už leta žádám pana Utinka, aby zde veřejně přiznal, kolik samičí a samčí spárkaté zvěře ulovil jako myslivec a lesník, v jelenářské oblasti Jeseníků, kde se do roku 1945 " nikdy !" nevyskytovali jeleni. Místo toho přibývají další a další lži.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.2.2020 13:32 Reaguje na Michal Ukropec
Pan Utinek opět nereaguje. Je mi jasné proč.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

27.2.2020 00:31
Základ problémů je v tom, že se to rozdělilo, že obvykle jedna osoba půdu vlastní, druhá na ní zemědělsky nebo lesnicky hospodaří a třetí vykonává právo myslivosti. Dneska stát nemotivuje k tomu, aby se to sjednocovalo, jako to kdysi dělal mocnář František Josef I.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.2.2020 06:12 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Řekl bych, že pronájem honiteb za Rakouska- Uherska i První republiky nebyl ničím vzácným . Bylo to normální.
Odpovědět
mr

3.3.2020 15:59
Aniž bych to teda celé četl, tak autor nakousl realitu pravdivě. Ale značně nepříjemnou ... Jako jedinec ale zřejmě nemá v tomto státě nikdo zatím šanci na změnu. Kdyby se ale více nespokojených lidí spojilo a problém by mohla hodnotit i veřejnost, aby se to nezakopalo pod koberec, tak teda nevím, nevím ... Možná by bylo mnohým (zatím ctihodným) z toho i celkem horko.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

17.8.2020 14:01 Reaguje na
Mě na polistopadové myslivosti mrzí a rozčiluje spíše komunikativní nezájem obou stran. Jsem majitelem pozemků v přírodě. I za Husáka, když myslivecké združení mělo zájem využít pozemek ke zřízení jeslí nebo posedu, přišli se dovolit a zeptat zda mohou. To po roce 1990 se někam vytratilo. Dnes mi to připadá jako pokračování ...... doby . Nemám problém s věcným břemenem od ČEZu nebo vodohospodářů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist