Edvard Sequens: Touha těžit uran na Vysočině je silnější, než rozum
Ministerstvo průmyslu tímto porušilo svůj slib, když tvrdilo starostům a obyvatelům Brzkova, Věžnice, Přibyslavi a Polné, že již více nebude navrhovat těžbu na novém ložisku uranu Brzkov – Horní Věžnice a tyto záměry skutečně zmizely z textu vládní Surovinové politiky přijaté vládou v červnu 2017.
Otevírka ložiska Brzkov znamenající investici několika miliard korun do nového dolu a úpravny uranu by zvýšila dluh, který splácíme po předchozí éře uranového dobývání. Jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun. Další miliardy budou ještě stát pokračující sanace areálů po těžbě, hald nebo velkých rizikových odkališť a to včetně závodu GEAM Dolní Rožínka.
Případná těžba v Brzkově by neměla význam pro zvýšení naší energetické soběstačnosti: podle studie proveditelnosti zpracované DIAMO bychom v nejlepších letech těžby získali jen 265 tun uranu. Šlo by tak o 4 promile uranu, který se ročně vytěží ve světě. Pokud by mohl být uran od Jihlavy vyrubán najednou, pokryl by potřebu reaktorů v Dukovanech a v Temelíně po dobu pouhých 7 let. Na obohacení a výrobě jaderného paliva jsme i tak zcela závislí na zahraničních dodavatelích. Navíc realita vývoje cen uranu na dlouhodobých i spotových trzích ukazuje na trvající stagnaci na nízkých cenách, za které by těžba na ložisku Brzkov byla výrazně prodělečná.
Těžba uranu v České republice skončila v roce 2017 vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, mělo jít o konec definitivní. Atomem očarovaný ministr průmyslu Havlíček se ale ke smůle daňových poplatníků i dotčených obyvatel snaží oživit duchy uranové minulosti. Proto jsme navrhli takový záměr zamítnout.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jiří Svoboda
12.12.2019 09:16 Reaguje naKaždopádně bychom se mohli shodnout, že vyhořelé jaderné palivo, coby cennou surovinu, je pitomost ukládat pod zem.
Radim Polášek
12.12.2019 22:45 Reaguje naTakový závod by musel dlouhodobě zpracovávat produkci uranu z velkého dolu nebo vyhořelé palivo z množství jaderných elektráren, našich pár stovek tun uranu a asi i produkce vyhořelého paliva z našich JE by na ekonomický provoz asi nestačila.
Možná ale za nějakou desítku let to může být jinak.
Jakmile budou vytvořeni samostatní či dálkově ovládani miniroboti schopní dlouhodobě pracovat v prostředí agresívních chemikálií a radioaktivity, bude možné postavit a ekonomicky provozovat i malé provozy.
Jan Šimůnek
13.12.2019 10:03 Reaguje na Radim PolášekJe docela dobré si uvědomit, že po rozpadu EU (který není otázkou jestli, ale kdy) možná budeme nuceni obohacovat uran na zbrojní parametry.
Karel Zvářal
11.12.2019 17:29Jiří Svoboda
12.12.2019 09:15Je samozřejmě otázkou, zda by Calla zase neprotestovala. Tady člověk nikdy neví.
Jan Šimůnek
12.12.2019 12:38Energie je strategická záležitost a může rozhodnout o našem bytí nebo nebytí (pochopitelně ne pseudozdroje typu slunečních a větrných pseudoelektráren, které jednoznačně škodí). A co máme na našem území, to prostě máme.
Za krizových let (1968 atd.) kdosi spočítal, že kdyby se uran, který se u nás v 50. a 60. letech vytěžil a zdarma odvezl do SSSR, prodal za světové ceny, měli bychom příjem srovnatelný s Kuvajtem nebo jinými ropnými státy.
Jiri Kovalovsky
15.12.2019 12:39Dalsi vec je ze uz ted mame v zasobe mnozstvi paliva (nekteri mu rikaji "pouzite palivo") a je vskutku absurdni ho nekam zahrabat. A nakonec, CR muze mit podil v nekterem ze svetovych tezaru uranu - vice (plus celkovy navrh jak s energetickym CR mixem dale) viz novy clanek
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-resenim-klimaticke-krize-je-jadro