Eva Tylová: Mokřad snadno a levně

Při zadržování vody v krajině hrají důležitou roli místa, kde se voda vyskytuje stále, i přes nedostatek dešťových srážek. Takovým místem je mokřad. Selský rozum tedy radí, abychom podporovali tvorbu a přežívání všech vlhkých míst v krajině, pramenišť, mokřadů. Někde se ovšem nepoučí a místo zachování mokřadů je vysouší. V současnosti například probíhá boj o záchranu mokřadu v Lysé nad Labem, který chce Středočeský kraj předělat na cvičiště. Jinde naštěstí mokřady obnovují. A nepotřebují ani velké finanční prostředky, stačí jim k tomu trochu odvahy.

V pražských Cholupicích se nachází ulice K Dýmači a lidé se občas podivují tomoto staročeskému názvu. Jeho původ odkazuje na rozsáhlá prameniště, ze kterých dýmala pára, od toho podle místních pochází dýmač.

Pak přišla doba „meliorační“ a odvodnění krajiny ve jménu širých, rodných lánů. Doba tomu přála, počasí u nás bylo vlhčí, s rovnoměrně rozloženými srážkami. Že meliorace nejsou ta správná cesta, se ukazuje až dnes. Změna klimatu a dlouhodobé sucho, které se v těchto letech prohlubuje, škodlivost necitlivých melioračních opatření potvrzuje.

Pozůstatek mokřadu (dýmače) však v Cholupicích zůstal. Nachází se v srdci území, kam přitéká voda z odvodňovací sítě v okolních polích a je dále odváděna meliorační strouhou do Cholupického potoka. Kdyby vše fungovalo, jak si zemědělci představovali, tak by soustava meliorací a gradované postupující sucho mokřad asi úplně vysušily.

Technické stavby mají v tomto případě naštěstí omezenou životnost. Trubky se občas proděraví a voda, která měla trubkou rychle odtéci, se dírou dostane ven. Stejně však najde cestu k meliorační strouze a z území by odtekla.

V Cholupicích ale máme štěstí. Petr Kolomazník, který se stará o handicapované živočichy v nedaleké záchranné stanici, se rozhodl, že mokřad zachrání. Celé území prozkoumal, zjistil, kudy je voda odváděna a udělal řadu opatření.

Vodě v meliorační strouze postavil do cesty hráz, lépe řečeno soustavu hrázek. Hladina vody se tak zvedla a mokřad se namísto vysychání začal plnit vodou. Pozemky kolem jsou městské, nemusí se tedy obávat, že místní zemědělci budou proti a Hlavní město Praha i Městská část Praha 12 zadržení vody v krajině podporují.

Jožina z bažin tu sice nepotkáte, má na ubytování požadavky vyšší a o nastěhování neuvažuje, ale řada vzácných, či dokonce ohrožených druhů ptáků, obojživelníků, plazů a vlhkomilných rostlin tak náročná není a se svým současným bydlištěm je naprosto spokojená.

---

reklama

---