Experti: Řešení případu Bečva – souhrn problémů a návrhy pro budoucnost

Norná stěna instalovaná v profilu obce Ústí na řece Bečvě po havárii 20. září 2020.

Zdroj | Povodí Moravy, s. p.

Problémy odběru vzorků a zadávaných analýz

Pro posouzení možných zdrojů kontaminace se ukazuje, že při odběrech vzorků po zjištění havárie se vyskytly problémy v designu odběrů, což ztěžuje identifikaci možného zdroje kontaminace:

• Především a zcela zásadně – v čase zjištění havárie nebyly odebrány vzorky povrchové vod z Bečvy a vypouštěných odpadních vod v úseku mezi silničním mostem přes Bečvu v obci Choryně a silničním mostem přes Bečvu do části města Valašské Meziříčí – Juřinka.
• Kvůli tomu z dodaných podkladů a ani z dodatečně zjištěných skutečností nelze jednoznačně určit původce havárie na řece Bečvě dne 20/09/2021 spojené s úhynem většího množství ryb.
• Nejsou tedy dostupné žádné přímé důkazy, které by mohly být použity k důkazy podložené identifikaci původce havárie.
• Design odběru vzorků byl evidentně nesystematický, nebyl založen na znalosti daného úseku řeky a informacích o možných zdrojích a možných znečišťujících látkách, ani nerespektoval dynamiku havárie na toku.
• Kvůli nedostatečné informační přípravě nebyly laboratořím zadány jasné pokyny na možné typy přítomného znečištění, u některých vzorků dokonce nebylo ani deklarováno, že je vzorky nutné analyzovat okamžitě.
• Nebyla provedena charakterizace výustí z průmyslových zdrojů z pohledu stavu bentosu.
• Chybou rovněž bylo, že nebyly analyzovány vzorky odebrané rybáři v prvních hodinách havárie – bylo možné je zcela jistě využít pro prvotní informace o znečištění, po případném doplnění podrobností o odběrech ve formě svědeckých výpovědí pravděpodobně i k důkaznímu řízení.
• Je tedy možné konstatovat, že úhyn ryb s největší pravděpodobností způsobilo vypuštění odpadních vod nebo únik většího blíže nespecifikovaného množství směsi látek rozpuštěných ve vodě obsahující kyanidy do řeky Bečvy přímo nebo do jejího přítoku. Nebyly stanoveny jiné látky v toxikologicky významných koncentracích, které by mohly způsobit úhyn takového množství ryb tak rychle.
• Postup řešení ukázal na problémy s koordinací a řízením této konkrétní havárie.
• Varování občanů o havárii na Bečvě bylo opožděné, teprve druhý až čtvrtý den po jejím zjištění, a to jen díky vlastní inciativě měst na řece. Kraje, kterým tato kompetence náleží, varování nevydaly. Vyloučeno přitom nebylo nebezpečí újmy na zdraví a majetku.

Přečtěte si také |

Jakub Hruška: Ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z rožnovského kanálu

Návrhy do budoucna

Na základě případu havárie na řece Bečvě se jako smysluplné jeví následující opatření:

• Havárie na řece Bečvě ukázala nedostatečnost v současné době existujících informačních zdrojů o možných zdrojích znečištění vod a formě jejich využití.
• Je proto nezbytné provést aktualizaci inventury potenciálních zdrojů znečištění na vodních tocích ČR tak, aby byl jednoznačně určen a lokalizován a charakterizován daný zdroj z pohledu přehledu možných znečišťujících látek, jejich vlastností včetně toxikologických a ekotoxikologických, pokynů pro analytické stanovení v případě havárie. To se týká látek přítomných ve výrobě jako suroviny, výrobky, ale i meziprodukty a odpady. Zajistit provázání aktualizovaných informací o vyústěních do toku z technicko-provozní evidence vodních toků s vybranými informacemi z rozhodnutí o nakládání s vodami, z integrovaných povolení a ze schválených pravidelně aktualizovaných havarijních plánů. Tyto informace musí být dostupné subjektům zasahující na místě havárie. Inventarizace musí být periodicky aktualizována.
• Takový přehled umožní orgánům samosprávy a orgánům státní správy organizovat efektivně aktivity v případě havárie.
• Je nezbytně nutné jednoznačně legislativně určit jediný subjekt odpovědný za koordinaci aktivit v případě havárie a za zajištění prvotních důkazů pro určení původce a příčin (následků) havárie. Pravomoci jednotlivých složek zasahujících v případě havárií a přírodních katastrof musí být jednoznačně definovány včetně vymezení jejich vztahů. Je tedy nutné provést legislativní upřesnění kompetencí jednotlivých subjektů podílejících se na likvidaci havárie v případech, kdy k havárii na vodách dojde na hranicích (s jejich možným přesahem) správních obvodů místně příslušných vodoprávních úřadů a oblastních inspektorátů ČIŽP.
• Návazně na to je nezbytně nutné definovat priority zásahu včetně odběru nutných a reprezentativních vzorků prostředí a materiálů pro pozdější vyhodnocení původce problému či řešení následků události včetně zajištění analýzy požadovaných parametrů v akreditované laboratoři v nejkratším možném čase po nahlášené události.
• V případě havárie na vodách je především nezbytné zajistit odebrání dostatečného počtu a množství vzorků vody a ostatních relevantních matric v co možná nejkratší době po nahlášení havárie. Systém musí být nastaven tak, aby byly odebrány vzorky vody z předpokládaného zdroje nebo zdrojů znečištění a z vodního toku nad a pod (po smísení s vodou recipientu) tímto potenciálním zdrojem nebo jednotlivými zdroji znečištění, zejména v případech, kdy je zřejmé, že jde o havárii většího rozsahu, která je spojena s potenciální ekologickou újmou, případně možnými následky na lidské zdraví nebo s možným přeshraničním dosahem. Pokud je nutno těchto vzorků odebrat větší množství, je třeba využít součinnost a kapacity všech dotčených subjektů podílejících se na zmáhání havárie, včetně zástupců uživatele rybářského revíru, pokud je havárie na vodách spojená s úhynem ryb. V tomto případě je nutno zajistit i odběr a následné veterinární vyšetření reprezentativního vzorku uhynulých a přeživších ryb, včetně případného zdokumentování (popis, fotodokumentace, video dokumentace) jejich chování při otravě.
• Pro případ havárie velkého rozsahu je nutné zajistit finanční mechanismy umožňující ihned financovat analytické práce.
• V případě zjištěného úhynu ryb při havárii na vodních tocích, které jsou rybářskými revíry, je nutná úzká spolupráce s jeho uživatelem (nejčastěji složky Českého rybářského svazu nebo Moravského rybářského svazu) a to jak při hlášení, zmáhání a likvidaci následků havárie, tak i při zjišťování původce havárie. Provést opětovné doplnění oddílu III povolenky k lovu ryb o stručné pokyny pro chování držitele povolenky k lovu ryb (nejčastěji členů Českého rybářského svazu, z. s. a Moravského rybářského svazu, z. s.) v případě zjištění havárie na vodách.
• Bezprostředně po události provést místní šetření u potenciálních původců havárie.
• Zpřísnit inspekční činnost ČIŽP zvláště formou navýšení zákonem stanovené maximální výše pokuty v případě nenahlášení havárie
• Posílit odborné kapacity ve směru ochrany složek prostředí, a to jak na úrovni průmyslových podniků znovuobnovením funkce vodohospodáře, tak i na úrovní vodoprávních úřadů obcí s rozšířenou pravomocí a ČIŽP.
• Havarijní plány územních celků pro případ havárie na vodách musí zohledňovat havarijní plány podniků a navazovat na ně.

Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.
Ing. Stanislav Pernický
Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc.
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.