https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-hruska-lesy-nas-nezachrani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Lesy nás nezachrání

31.5.2023
Rozoraná paseka. Z pohledu lesníků to dává smysl, z pohledu ochrany klimatu ne.
Rozoraná paseka. Z pohledu lesníků to dává smysl, z pohledu ochrany klimatu ne.
Foto | Jakub Hruška
V poslední době se rozšířila i v odborném tisku taková "nadějná hypotéza", že planetu před zvyšováním koncentrací CO2 v atmosféře zachrání mohutné vysazování lesů.
 
Lesy budou údajně zadržovat ve svých kmenech a také v opadu v půdě tolik CO2, že si tím lidstvo "koupí čas", aby mezitím vyřešilo problém jinak. Stromy ve dřevu a třeba i v jehličí a listí ukládají uhlík, který využili při fotosyntéze, udělali si z něj tělo, a získali ho právě z CO2 z ovzduší. Tak vám říkám, že v případě lesů v ČR to tak určitě nebude.

Ne, že by stromy v ČR neprovozovaly fotosyntézu. Ale protože máme z 99 % hospodářské lesy. Ty se vyznačují pěstováním dříví kvůli spotřebě, a když lesy vykácíme, většina skončí v krátkodobé spotřebě (palivo, papír, stavební, nikoliv konstrukční dříví…) Dvacet let je dnes průměrná doba setrvání vytěženého dřeva (Profft et al. Eur J Forest Res (2009) 128:399–413). Takže uhlík, co je ve dřevě fixován, je opět poměrně rychle "vypuštěn", obvykle spálením, zpět do atmosféry.

A celý proces začne vysázením sazenic opět nanovo. Dlouhodobě se něco fixuje třeba v nábytku nebo parketách, ovšem je to hrozně málo.

Hodně CO2 se dá zafixovat i do lesní půdy. V našich přírodních podmínkách je v mýtním lese (který je ve skutečnosti velmi mladý, nějakých 100 let, stromy mohou žít v poklidu třeba 400-500 let) zhruba stejně uhlíku v půdě i v biomase stromů. Jenže aby tam dobře držel, nesmí se dělat holoseče, protože na pasece se vlivem světla, vody a lepšího přístupu vzduchu hodně uhlíkem bohatého organického humusu zoxiduje rychle na CO2.

A vůbec nejhorší je, když se půda na pasece ještě rozorá, to se obnaží mnohem víc organiky, a mnohem víc se jí rozloží na CO2.

Takhle se hospodaří zejména na písčitých půdách při výsadbách borových monokultur (fotky jsou z Polabí). Ono to má jistou lesnickou logiku, v písku totiž sazenicím nekonkuruje "buřeň", tedy přízemní vegetace jako jsou trávy a třeba ostružiny - ty mají rády právě tu organickou vrstvu humusu. Z každé paseky tak ještě několik let "létá" spousta CO2 do ovzduší.

Už fixuje.
Už fixuje.
Foto | Jakub Hruška

A když se nová monokultura zase rozroste (jako na druhé fotce), začne CO2 opět fixovat - tedy do další těžby, kdy zase ten fixovaný CO2 do 20 let vypustíme do vzduchu.

V tomto hospodářském cyklu tedy žádné CO2 dlouhodobě neuložíme. Jen střídáme fáze fixace a vypouštění.

A správná otázka na závěr: No a jak to udělat, abychom aspoň něco fixovali dlouhodobě? Tak popořadě:

1. Nedělat paseky. To znamená provozovat přírodě blízké nepasečné hospodaření, kdy si do lesa pro dříví chodíme postupně a kácíme výběrově jen některé stromy. Tím hlavně zabráníme úniku CO2 z obnažených půd.

2. Chránit staré lesy. Protože jednak jsou obrovskou konzervou uhlíku, a i staré lesy (tedy u nás ty starší 120 let, biologicky pořád sotva střední věk) pořád dobře rostou a pořád uhlík fixují. A hlavně mají obrovský význam pro mizející biodiverzitu.

3. Mohli bychom víc zalesňovat dnešní louky a pole. Jenže i tak je efekt velmi malý, protože, jak jsme s kolegy vypočetli v nedávné studii, i třeba půl milionu hektarů zcela nových lesů (to je cca. 7 % rozlohy ČR) by v roce 2050 fixovalo jen 5 % dnešních emisí skleníkových plynů ČR.

Takže nás lesy fakt nezachrání.

Což neznamená, že bychom se k nim stejně neměli chovat mnohem lépe.

Pokud by vás téma zajímalo více, stáhněte si ppt prezentaci Odhad potenciálu sekvestrace uhlíku v České republice.


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (105)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

31.5.2023 06:47
popravdě ukládání CO2 do lesních porostů je spíš detail. Podstatou je ochránit půdu před přehříváním. CO2 tu v atmosféře bylo vždycky, takže to není problém. Problém je CO2 v kombinaci přehřívání pevniny, polí, vytváření tepelných ostrovů.
Co se týká stáří lesních porostů, běžte se podívat do Ikei a podobných prznitelů dřeva. Za našich dědů se vyráběl nábytek z masivu, který přežil několik generací. Dnes se dělají šunty, které za deset let můžete vyhodit a to " stojí" dřevo z těch " hospodářských" lesů a tak by se dalo pokračovat. "AŤ ŽIJE VÝROBA, ZÁKAZNÍK TO ZAPLATÍ" ale že se dělá šit už nikoho nenapadne. Když říkám, že se musí vyrábět méně, tak taky zároveň podstatně kvalitněji.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2023 07:11 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Moje řeč. Neustálé omílání sodovčáku a "nenápadné" přehlížení vlivu vodní páry nad rozpálenými městy a holou půdou s výsevem kuku, či hned v červenci podiskovanou půdou, už fakt unavuje. Když se k těm dřevotříslovým šuntům chová člověk s citem, tak i ony vydrží.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2023 08:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bohužel, nárůst CO2 v atmosféře problém je. ;-)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.5.2023 08:20 Reaguje na Petr Eliáš
nepopírám vliv CO2 na zdraví lidí ale není potřeba tím lidi strašit. Měli bychom být dost inteligentní, abychom věděli, co máme dělat pro snížení CO2 v atmosféře, zejména k fosilním palivům ale nedělejme z CO2 posvátnou krávu. Na to aby CO2 a metan fungovalo jako generátor oteplování, musíte nejdříve dopustit oteplení atmosféry a to je vykácení lesů. které chrání přehřívání půdy a tepelné ostrovy.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2023 09:03 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zajímavé že se otepluje i v místech kde nejsou lesy, jsou neobydlene nebo nad oceány a otepluje se i v zimě. Atmosféra se otepluje kvůli tomu, že se v ní hromadi sklenikove plyny a tím pádem je v ní víc energie.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.5.2023 10:30 Reaguje na Petr Eliáš
jste marný, proto vám něco vysvětlovat nedává smysl. To, co se nazývá skleníkovými plyny samo o sobě nic nedělá, pokud se nevytváří tepelný mix ať už je původcem rozpálené pole nebo město nebo asfaltobeton. Jen chápu, že CO2 není něco, co by lidskému zdraví prospívalo, proto je dobré jej eliminovat a nejpřímější cesta je odstup od fosilních paliv jako základu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2023 10:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Mýlíte se. Atmosféra se stále otepluje dopadem slunečního záření a stále ochlazuje infračerveným vyzařováním. Když omezíte to IR "chlazení", začne se atmosféra oteplovat.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.5.2023 11:14 Reaguje na Ladislav Metelka
ono dneska spíš víc záleží na co to sluneční záření dopadá, tedy na fyzikálních vlastnostech přispívat k oteplování. Obecně je zřejmé, že v lesních porostech je podstatně menší teplota než na poli vystaveném slunci. Stejně tak je jiná teplota na asfaltu kde dopadá přímo slunce než na cestě která je zahalena stromovím. Podle mě stačí selský rozum na to aby člověk věděl, co má dělat. Je jasné, že pokud si zavřete dveře od garáže a necháte zapnutý motor na benzín nebo naftu, je to jednocestný lístek do nadpozemského ráje, proto je vhodná dekarbonizace ve všech podobách.
Fyzikální vlastnosti CO2 a metanu na oteplování jsou jiné, když se "ochlazují" a jiné, když se "oteplují".
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2023 11:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ano, pod stromy je nižší teplota než na poli. To proto, že absorpce záření se v lese posune na horní hranici korun stromů. Stromy nějakou energii využijí, ale každopádně jde hlavně o přesun oblasti, která se ohřívá, do vyšších výšek. Neberte to jen z hlediska teploty při zemi. A fyzikální vlastnosti CO2 a metanu jsou pořád stejné, ať si o tom myslíte cokoli.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.6.2023 07:28 Reaguje na Ladislav Metelka
Nie je to tak, že atmosféra sa hlavne zohrieva až od zohriateho povrchu zeme? Je naozaj IR"chlazení" atmosféry až tak obmedzené zvýšenou koncetráciou CO2 o 0.01%? Zopár otázok k tejto téme od matematika prof. Ctirada Klimčíka https://blog.sme.sk/ctiradklimcik/veda-a-technika/o-klimatickej-hysterii Je to Váš spolužiak z fakulty MMF UK v Prahe.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2023 09:49 Reaguje na Vladimir Mertan
Jistě, ale tu energii dodává Slunce. Ano, naměřené koncentrace CO2 dokážou výrazně snížit to "ochlazování", ale je tam ještě jeden efekt. S růstem teploty roste absolutní vlhkost vzduchu a vodní pára je také skleníkový plyn. Zesiluje tedy vliv samotného CO2.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.6.2023 15:00 Reaguje na Ladislav Metelka
Vodná para by si vystačila aj sama. Stačí ak sa z akéhokoľvek dôvodu zdvihne teplota, rastie absolútna vlhkosť, zase sa zvýši teplota a tak ďalej. Mne ide skôr o to chladenie. Nie je to tak, že teplý vzduch stúpa do výšky a studený vzduch klesá naspäť k zemskému povrchu? Okrem toho výmena a odovzdávanie tepla prebieha vďaka celému klimatickému systému Zeme, teda zložitého systému tlakových výší a níží. Nie sú to v konečnom rátaní násobne vyššie výmeny tepla ako vyžarovanie?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2023 15:07 Reaguje na Vladimir Mertan
Teplý vzduch stoupá do výšky a ochlatuje se. Studený vzduch klesá dolů a ohřívá se. A k té výměně a odevzdávání tepla - kam jinam než do kosmu a jak jinak než vyzařováním?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.6.2023 17:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Zabráni CO2 vyžarovaniu do kosmu? Zatiaľ nezachránilo ani tie úbohé marhule pred zamrznutím :-) Predsa tepelné žiarenie bude smerovať z teplejšieho prostredia do chladnejšieho. Ak by CO2 malo schopnosť zabrániť vyžarovaniu tepla, tak by sa dal použiť na izoláciu domov (špeciálne CO2 peny) alebo do okien medzi sklá. Svetovo by sa tak uložilo veľké množstvo CO2 :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2023 10:16 Reaguje na Vladimir Mertan
A mimochodem - ono zdaleka nejde jen o ta procenta, ale i o účinnost dané látky v nějakém procesu. Redukce ozonu dokázala měřitelně a prokazatelně zmenit některé parametry klimatického systému a přitom ozonu je v atmosféře jen cca 0,000044%...
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.6.2023 12:50 Reaguje na Ladislav Metelka
Redukce ozónu podle vás probíhá transportem škodlivin nad póly, nebo se nad póly transportuje vzduch s nizkým obsahem O3 - zlikvidovaným jinde?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2023 12:55 Reaguje na Jarka O.
To první. Převážně.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.6.2023 09:02 Reaguje na Ladislav Metelka
https://domov.sme.sk/c/23177571/v-noci-moze-udriet-prizemny-mraz-vystraha-sa-tyka-viacerych-okresov.html
Mrzne 3 júna, len 18 dní pred slnovratom a absolútne najsilnejším tokom slnečného žiarenia v našej zemepisnej šírke.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2023 06:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
K tomu se hodí jediné: Ach jo. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2023 12:36 Reaguje na Petr Eliáš
Taky se podivuji nad tím, jak hluboké neznalosti tu místní produkují a to opakovaně, i když jim bylo vše vysvětleno.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.5.2023 11:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
LESY MUSÍ
zachránit lidé - majitelé hospodáři a těch momentálně moc není.
Ti, co docela něco uměli, byli novodobými svazáky - zlikvidováni !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2023 06:57
Těžký omyl. Zelené střechy nás nezachrání - s tím by se dalo souhlasit. Zaprdistán (tedy jeho lesy) jistě planetu nespasí, ale vzdělaní lidé a celosvětová osvěta na ochranu a repatriaci lesů určitě ano. A dočasné mýtiny jsou stále lepší, než odarované požáry. Na nich můžete pozorovat semenáčky už druhým rokem. A přizpůsobovat druhy změnám klimatu, nespoléhat na vítr a březová semínka. Laciné neznamená vždy nejlepší.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.5.2023 07:01
Snad stačí přestat dělat problém z toho, co problémem moc není:
- periodicky se měnící klima - známe i velmi rychlé změny teplot a pokud znamenaly oteplení, bylo to přínosem
- rostoucí koncentrace CO2 v atmosféře - víme, že život prosperoval i za řádově vyšších koncentrací a už současnémy zvýšení vděčíme za cca 10% úrody a za to, že na zemi přibývá zeleně.
, měnící se koncentrace CO2 )
A pak se můžeme věnovat skutečným problémům. Třeba i tomu, jak mají vypadat naše lesy.
Odpovědět
JH

JH

31.5.2023 08:09 Reaguje na Richard Vacek
Ale oteplení nemusí být vždycky jenom přínosem. A zatím klimatická změna přináší spíše problémy - extrémy v počasí, migrace atd. Pokud jde o život při vyšším CO2 v atmosféře, jistě bude dále prosperovat, ale nemusí se nám líbit, jak bude vypadat. Na těch 10 % úrody navíc jste přišel jak? Připadá mi to jako přehnaný optimismus.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.5.2023 13:05 Reaguje na JH
Existuje řada experimentů, např pro pšenici z tab. 2:

Bílkoviny (kg/ha) 211.2 ±31.8 (normální CO2) 477.7 ±104.6 (dvojnásobné CO2)

https://www.researchgate.net/publication/222573685_Effects_of_elevated_CO2_concentration_on_growth_water_use_yield_and_grain_quality_of_wheat_under_two_soil_water_levels
Odpovědět
JH

JH

31.5.2023 14:42 Reaguje na Richard Vacek
Sama o sobě asi vyšší koncentrace urychlí růst. Ale současně klimatická změna nejspíše ovlivní další faktory růstu, hlavně dostupnost vody, což může působit zase negativně. Jaký bude výsledek je otázka, takže bych nad zvyšováním CO2 zase tak nejásal.
Odpovědět
Pe

Petr

31.5.2023 14:51 Reaguje na JH
A nejen dostupnost vody, ale i změna teplotních režimů může být pro jednotlivé druhy dřevin problém. Každý druh má svoje specifické nároky na podmínky při rašení, při kvetení, a tak dál. Do podobných problémů se dostávají například meruňky, u kterých se doba kvetení začíná potkávat s obdobím jarních mrazíků.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2023 15:02 Reaguje na Petr
U některých rostlin se doba kvetení může míjet s dobou aktivity opylovačů, jinde se doba líhnutí mláďat ptáků může míjet s obdobím dozrávání plodů, kterými mláďata živí,...
Odpovědět
JH

JH

31.5.2023 15:12 Reaguje na Ladislav Metelka
Takže je asi trochu rozdíl vypěstovat větší pšenici v klimaboxu a zvýšit výnos na reálném poli až bude ve vzduchu 2x tolik CO2.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.5.2023 16:39 Reaguje na JH
Naštěstí víme, že vyšší koncentrace CO2 vede k vyšší odolnosti rostlin vůči suchu. Rostliny totiž nepotřebují tolik otevřených průduchů, kterými přicházejí o vodu. Viz např.:
https://uroda.cz/oxid-uhlicity-rostlinam-prospiva/
Odpovědět
JH

JH

31.5.2023 17:13 Reaguje na Richard Vacek
To je možné, ale je otázka, jestli to bude stačit.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.5.2023 17:51 Reaguje na JH
I na tomto serveru máme článek o tom, že zeleně je stále víc a (snad) za to může i příznivý vliv klimatické změny. Samozřejmě nechybí závěrečná mantra, že to tak nemusí být v budoucnosti.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/planeta-zeme-je-cim-dal-vic-zelenejsi-zjistili-vedci.-proc-se-to-deje
Odpovědět
JH

JH

31.5.2023 18:56 Reaguje na Richard Vacek
Závěrečná mantra může mít klidně pravdu.
Odpovědět
JH

JH

31.5.2023 19:49 Reaguje na Richard Vacek
Tedy závěrečná mantra má zcela určitě pravdu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.6.2023 15:44 Reaguje na JH
Přesně jak píše JH. Klimatické studie na smrkových porostech vyšších poloh ukazují nejdřív zrychlení růstu ale do limitů způsobených vyšší teplotou (patrně "vydýchávaní" a ochlazování organismu?).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2023 07:21
Tak to bude opět výživná diskuze. Večer se zastavím a přečtu si převratná tvrzení a teorie místní odborníků (Váca a ostatní už to tu rozjíždí.. :-) ). No, večer se přijdu pobavit. :-)
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.5.2023 07:41 Reaguje na Petr Eliáš
Narozdíl od vás, někdo napsal svůj názor, vy jenom kydy, které jsou k ničemu a zabírají bajty na serverech...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2023 07:51 Reaguje na Michal Uhrovič
Já také napsal svůj názor. A to, že místní diskuze je plná odborníků. :D :D

A vůbec. Nekydejte, zabíráte bajty. :D
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.5.2023 07:57 Reaguje na Petr Eliáš
myslel jsem názor na věc a na článek. Ale ono je to u vás asi jedno, vašim cílem je napadat ostatní bez jakýkoliv argumentů.
Ego v prdelce kvete, co pane Eliáš ..
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2023 08:01 Reaguje na Michal Uhrovič
Nevím, máte v zadečku fialky? :-)

Hele ono jde o to, že místním žvanilům to tu už vysvětlovalo x lidí x krát. Bohužel, stále mají ,,názor,, a stále ho dokola opakují. :-)
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.5.2023 08:21 Reaguje na Petr Eliáš
podle vašich reakcí jste jeden z nich a moc nevynikáte ...
Ale ono se s tím dá pracovat, pokud člověk chce a ego to dovolí.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2023 09:03 Reaguje na Michal Uhrovič
Tak pracujte. Práce šlechti.😉
Odpovědět
DA

DAG

31.5.2023 09:20 Reaguje na Michal Uhrovič
Pan Eliáš je natolik geniální, že své hluboké myšlenky nám nepředkládá. My obyčejní by jsme je totiž nepochopili a ani se s námi nechce zahazovat. Tak buďte v klidu
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2023 06:15 Reaguje na DAG
Vedle. Opakuji - už jsem na ekolistu roky. Už se tu o klimatu vedlo tooolik diskuzí a ti samí pořád opakují ty své bláboly i když se už x krát ukázalo že lžou - třeba takový Vinkler - takže proč ztrácet čas s těžkými ignoranty? :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2023 06:21 Reaguje na Petr Eliáš
Říkám, podívej se na sebe. Sám lžeš, že proutkařina je fejk. Je to stará osvědčená metoda, ale ne v rukou každého arogantního blba.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2023 06:51 Reaguje na Karel Zvářal
To víš že jo. Klidně si věř tomu, že nějaký cápek s klackem v ruce ti najde vodu pomocí ,,magických,, sil. :-)
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.5.2023 08:25 Reaguje na Petr Eliáš
to "hele" máte z práááhy ? :-D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2023 07:51 Reaguje na Michal Uhrovič
1* Napadat a trolit.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2023 07:51 Reaguje na Karel Zvářal
1** Kája žvanit a blábolit. :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2023 07:53 Reaguje na Petr Eliáš
Podívej se radši na sebe:-DDDD
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2023 07:54 Reaguje na Karel Zvářal
Ale mě stačí se dívat na tebe. Znáš to, smích prodlužuje život. :D :D
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.5.2023 07:45 Reaguje na Petr Eliáš
Hlavně vy se poučte od Hrušky.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2023 07:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak jó. :D
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

31.5.2023 08:07
Má smysl v lesích zvyšovat objem biomasy. V lesnickém pojetí zvyšovat průměrnou porostní zásobu (objem dříví v m3 na jednotce plochy). To co se stalo na Šumavě nebo v Českosaském Švýcarsku je nejhorší možný scénář. Hospodářské lesy ve středních polohách jsou na tom podobně. Cesty, které vedou ke zvyšování porostní zásoby (zvyšování a udržení objemu biomasy na jednotce plochy) jsou známé a jejich volbu bych nechal na vlastnících. Může to být podrostní hospodaření, výběrný hospodářský způsob, maloplošné holoseče. Každá metoda je vhodná pro konkrétní cíl a přírodní i majetkově ekonomické podmínky. Dalším návazným cílem je využití dřeva hlavně pro "dlouhodobě funkční" výrobky jako jsou stavby, nábytek, interiéry budov. Energetické využití dřeva by měla být poslední možnost. Pan Hruška o tom mnoho neví ale o to víc o tom píše.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2023 11:07 Reaguje na Dalibor Motl
V podstatě souhlas, až na to, že budeme rádi, když objem dřeva v lesích zachováme. Zvyšovat ho - vzhledem k předpokládaným suchým epizodám, bude dosti problematické. Raději méně (optimálně), ale kvalitních. Ubude probírek označených (budoucích suchárů).

Energetické využití suchárů, prořezávek, vývratů, ulomených silných větví aj nevidím jako nehospodárné či neekologické, naopak, toho "bo****u" je místy v lese přespříliš. K porostnímu hospodaření mívám též výhrady, místy mi přijdou mýtiny "nadměrečné", kde výsadba na slunci trpí. Větší šanci to má na severních svazích, kde vlhkosti v půdě bývá více. Tomu by měla odpovídat i volba dřevin, aby se nemuselo zbytečně dosazovat a stromek celkově lépe prosperoval.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2023 15:35 Reaguje na Dalibor Motl
V lese je maximální objem vhodné biomasy daný živými stromy ve formě hustě zapojené monokulturní stejnověké kultury.
Pokud tam budete chtít přidat podrost v nějakém druhém nižším patru, musíte tu hustě zapojenou monokulturu rozvolnit, aby to spodní patro mělo světlo a na tom asi vždy víc biomasy ztratíte než získáte.
A pokud budete chtít do lesa nacpat víc mrtvé biomasy, třeba v podobě spadlých nebo vyřezaných stromů typu "spadlé stromy v pralese" (kromě zvláštních podmínek velké vlhkosti a kyselé půdní reakce, která vyvolá vznik a dlouhodobé ukládání rašelinného materiálu) zvýšíte objem mrtvé vlhké hmoty na jednotku plochy, ve které dochází k rozkladu biomasy a k uvolňování dalšího oxidu uhličitého. Touto zápornou zpětnou vazbou začne docházet k mnohem rychlejšímu rozkladu biomasy a uvolňování oxidu uhlíku, až se prakticky veškerý navíc dodaný uhlík zase uvolní. Jen velmi malá část se přemění na humusoidní látky, které v té lesní půdě vydrží delší dobu.
Odpovědět
Pe

Petr

31.5.2023 09:02
Příprava půdy před výsadbou/setím je součást zvoleného způsobu lidského hospodaření, má své důvody, výhody i nevýhody a provádí se jak na poli, tak v lese, způsob se volí podle potřeby. Na poli většinou nejde sít do zbytků po předchozí sklizni. V lese většinou nejde sázet do hrabanky a vrstvy zbytků po těžbě, sazenici tam nedostanete a tato vrstva rychle vyschne a s ní uschnou i zasázené stromky. Proto se v lese naorává, rozklad to ale asi moc neurychlí a nemá smysl toto řešit, hlavní je, že sadba roste.
Lesy by nás zachránit uměly a mohly (ale samozřejmě všechno za nás vyřešit nemohou, to nedokážou). Dělají toho totiž mnohem víc, jejich působení je kumulativní. Není to jen pouhé ukládání uhlíku, kerý si pak v tuhé formě, ve formě dřeva, "bereme", ale mimo další je to hlavně zadržování vody a ochlazování krajiny. Komplexním způsobem tak les (lepší termín je ekosystém) dokáže fungovat jako tvůrce a stabilizátor klimatu. A to je to, co potřebujeme. Otázkou je, zda to i chceme. Lidské zájmy a snahy jsou často nepochopitelné, peníze nás nutí dělat hrozné věci.
Odpovědět
DA

DAG

31.5.2023 09:35
Autor odkazuje na analýzu, která je patnáct let stará a ta vychází z analýz starých i 25 let a ještě zaměřenou na Německo.
Přijde mi, že v Čechách je důležitější než myšlenka nebo provedení mít všechno ozdrojované a pak to musí být pravda.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.5.2023 10:21 Reaguje na DAG
1***
Daniel Veselý z BL jinak články nepíše. Každá věta je zakončena zdrojem ze světových médií a tím, že to je ve světových médiích, je jeho pohled na věc správný a odmítá se o něm s kýmkoliv bavit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.5.2023 10:09
Tak předem je třeba říci, že to v čem dnes jsme, je v mnohém vinou "ZELENÉ"
politiky. Vyspělou průmyslovou výrobu neustále tlačíme k tomu, že narazí na
efektivitu a přesune produkci tam, kde po ní nic ekologického nechtějí. CO2 ale hranice nezná a tak se ho paradoxně vyprodukuje více a navíc z dopravy hotové produkce. Pak je tu tlak na neobnovitelnou obnovitelnost biomasy
ve formě například kukuřice hnojené průmyslovými hnojivy vyráběnými z
uhlíkových paliv. To se jako do produkce CO2 nezapočítává ta produkce
hnojiv? A co dotované vytápění a výroba elektrické energie ze slámy a
dřevní štěpky, které má obojí zůstat v půdě místo těch průmyslových
hnojiv a zadržovat v půdě vodu? Takovou zhovadilost nedělal doposud
žádný režim, jaký koná ten nynější vedený zelenou ideologií tvářící
se pouze navenek jako zelená. Je to prolobbovaný směr bohatnutí těch,
kteří naskočili do tohoto vlaku založeném na utopii bez reálného
základu.
Jakýkoliv les je pro jímání CO2 dobrý, pokud bude obsahovat co nejvíc
narůstající dřevní hmoty, což je les omlazený a nikoliv dožívající,
usychající a tlející, jak si ho dnes "zelení" představují. Má z nich
někdo vůbec šajn, co je to přírůstek dřevní hmoty jednotlivých dřevin
a jejich životnost? Krátkověké dřeviny jímání CO2 řeší sice rychle,
ale taky ho budou brzo zase uvolňovat. Dlouhověké ho sice jímají
pomaleji, ale s perspektivou ho déle v sobě udržet. No a pak je tu
ta často diskutována biodiverzita ohledně hustých pěstěných lesů
hospodářských a lesů řídkých s o mnoho menším množstvím dřevní hmoty
na stejné ploše. Takže kterým směrem se dát, nedát, nedělat nic a
pouze kecat a kecat? Ustoupit ze směru pěstování kvalitního dřeva
na ekologické řezivo směrem k nekvalitnímu, které se rozemele a
následně slepí chemickými sajrajty na budoucí nebezpečný odpad je
zhovadilost s EKO certifikáty. Toto že je ekologie? Místo voňavého
dřeva chemií smrdící dřevotříska je EKO? Vzpamatujme se lidi dokud
je čas a nakopejme do zádele vykukům schovávajících se za značku
EKO i na takovou produkci. Lesy nás sice před CO2 nespasí, ale
kdysi ho do sebe přece stromy nahromadily, abychom ho nyní z uhlí
zase uvolnili. Kolo chemických dějů ZEMĚ se tak pouze opakuje a
že to nepřižije lidstvo bude stejnou epizodou v dějinách Země,
jako vymření dinosaurů. To, že to lidstvo urychluje je možná
totožné s činností dinosaurů, kteří byli nakonec nahrazeni o mnoho
menšími a úspornějšími tvory. Lidstvo tak možná čeká totéž a tak
si užijte raději zbytku života a neblázněte s utopickou snahou
zastavit rozjetý vlak jedinou funkční brzdou. Pokud nebudou brzdit
všichni ve všech vozech, tak vlak pojede tak dlouho, dokud nenarazí
na konci koleje. Mám obavu, že už ho nelze zastavit, protože on
ten CO2 není pouze v uhlíkových palivech, ale i věčně zmrzlé půdě,
která roztává, je i ve "věčném" ledu a ve vápencích k výrobě
cementu. Toto je zatím zcela neřešitelné a tak alespoň já už pouze
přihlížím těm utopickým snahám EU zachránit lidstvo. Ano nepíšu
planetu Zemi, protože tu byla miliardy led před lidstvem a bude
i po něm.
Odpovědět
Pe

Petr

31.5.2023 10:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Pouze dožívající, usychající a tlející les v přírodě v podstatě neexistuje, plynule a samovolně se obnovuje a omlazuje, tak jak jednotlivé stromy dožívají, tedy dělá přesně to, co požadujete dělat uměle.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.6.2023 09:53 Reaguje na Petr
Dožívajícím a usychajícím lesem je bývalý hospodářský
les v NP Šumava a NP ČŠ ponechaný kůrovci, tlení a ohni.
Normální zdravý hospodářský les se těží v mýtní zralosti
a opět obnovuje. Děje se tak mozaikovitě cca po 70-120 létech. Prales se sice obnovuje průběžně, ale kolik tu
je opravdových pralesů? Ani jeden, protože i ten Boubín
je oplocená botanická zahrada bez přirozeného vývoje
s okusem a pastvou zvěře. I v tom Mionší si před 50 léty
pamatuji pařezy, kdy tam ještě horalé těžili jedle a jiné
stromy. Umělé pralesy z několik stovek let starých lesů
hospodářských nevytvoří nikdo razítkem. To bude trvat
další stovky let. Jinak zákon zachování energie je
neúprosný. Pokud při růstu dřevo uhlík naváže, tak ho po "smrti" tlením a spálením zase uvolní. Je to šul nul a
nikoliv nějaká likvidace CO2. Krátkodobě ho tak lze vázat
do nových lesů více, ale časem bude při nicnedělání zase
uvolněn do ovzduší. Doba uzavření biomasy do bahna na
miliony let za vzniku uhlí je pryč a je třeba se ho učit
jímat do staveb alespoň na stovky let jako naši předci,
kde obdivujeme 500 let staré krovy chrámů, hradů a jiných
staveb. I ty kůly zpevňující hráze rybníků ho jímají půl
tisíciletí a neuvolňují z něho uhlík tak, jako tlející
kmen stromu na povrchu půdy v pralese. Jste schopen toto
pochopit? Pokud ne, tak je zbytečné vám to vysvětlovat,
protože moudrý člověk se poučí, ale nedouk-fanatik bude
plácat pořád totéž. Tlení v lese není jímání uhlíku, ale
naopak jeho uvolňování stejné jako ohněm, jen o pár let
pomalejší. Tu ale nejde o roky, ale o staletí na které
je třeba ten uhlík jímat.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

31.5.2023 11:23
Umělé zalesňování bylo c roce 2022 podle statistiků srovnatelné s předloňským rokem. Z jednotlivých druhů lesníci nejčastěji vysazovali smrk, na který loni připadlo 31,7 procenta zalesnění. Pětina připadla na buk, 15,1 procenta na dub a 7,4 procenta na borovice. Při výsadbě lesníci spotřebovali 226 milionů sazenic, z toho téměř 63 procent byly listnáče.
"U přirozené obnovy lesa došlo k nárůstu o 977 hektarů na 10 088 hektarů. Mírně zde převažovaly listnáče (50,6 procenta), z dřevin byl nejčastěji využíván smrk (39 procent) a dále buk (22,9 procent)," doplnili statistici.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2023 15:23
V půdě lesa moc uhlíku není. Pochybuji, že tolik jak uvádí autor, stejně v půdě jako v biomase stromů. S výjimkou velmi mladého lesa, jehož biomadsa je velmi malá. Uhlík v lesní půdě je produktem "malého lesního oběhu" , kdy každoročně ze stromů opadává listí nebo jehličí a potom drobné větvičky a další snadno rozložitelná biomasa. ta se na zemi z velké až podstané části vlivem prostředí, vhodné vlhkosti a půdními organismy rozkládá a pouze malé procento ho z toho malého oběhu v půdě zůstává. Spotřebované živiny se uvolní a jsou vrchní částí kořenového systému stromů zase vybrány a zase společně s živinami vytvářenými rozkladem podložní horniny putují do listů, kde poslouží tvorbě další biomasy. Platí zde záporná zpětná vazba, čím více je v lesní půdě uhlíku, tím větší je aktivní vrstva, ve které se ten uhlí díky půdním organismům zase mění v oxid uhličitý a tím víc uhlíku tím mizí. Výsledný stav obsahu uhlíku v půdě pak v první řadě odpovídá tomu, jak jsou podmínky v půdě vhodné k rozkladu biomasy. Například v půdě lužních lesů, které jsou neustále optimálně vlhké pro rozklad bimasy se téměř všechno biomasa opadnutá ze stromů rozloží do jednoho roku, proto na lužní půdě není prakticky žádná hrabanka a v půdě je akumulováno jenom velmi malé množství uhlíku v humusu přímo v lužní půdě. V běžném lese se to listí nebo jehličí obvykle rozloží během 2 - 4 let. Proto tam vrstva hrabanky je silná cca 10 - 15 cm, což odpovídá asi té 2 - 4 leté zásobě biomasy opadané ze stromů. Protože díky záporné zpětné vazbě až v takhle silné vrstvě hrabanky se rozloží během roku jedna "roční dávka" biomasy opadané ze stromů a tak vrstva dále prakticky už nepřibývá. Ve většinově suchém prostředí, třeba v pískovcích Českosaského Švýcarska, jak ukázal nedávný požár, se díky suchu biomasa rozkládá ještě mnohonásobně pomaleji. Respektive se v suchých letech mnoho let hromadí do velmi silné vrstvy, která zřejmě zase ubývá, pokud by se vyskytly velmi vlhké roky.
Odpovědět
JH

JH

31.5.2023 15:33 Reaguje na Radim Polášek
Autor má nejspíš pravdu, v půdě může být uhlíku celkem dost.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2023 15:46 Reaguje na JH
Pochodil jsem v okolí svého bydliště hodně lesů a všude jsem to viděl víceméně stejně. 5 výjiměčně až 15 cm hrabanky, kde je skutečně uhlíku dost, protože se jedná defakto o suchší mrtvou biomasu hlavně jehličí a listí, jen málo napadenou rozkladem. Potom tak 5, maximálně 15 cm tmavší půdy, kde může být uhlíku možná tak 20, rozhodně ne víc než 40 %. A pod tím je už úplně žlutá anorganická půda prakticky bez uhlíku.
A stačí ten les vykácet a nenasadit tam stromky, počkat třeba 2 - 4 roky a ta hrabanka zmizí a ta tenká vrstva tmavé půdy je mineralizovaná hůř než je půda dnes na intenzívně obdělávaném poli. Neboli v těch lesích je v půdě obvykle uhlík odpovídající pouze několikaleté kapacitě ukládání uhlíku do půdy. Či naopak jejímu rozkladu, pokud přestane přísun biomasy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2023 18:49 Reaguje na Radim Polášek
1+. Ano, eroze a UV udělají na pasekách s půdou paseku. Lesy také zůstaly nebo se pěstovaly hlavně v hůře přístupných územich a na horších půdách. Nedávno se tu objevil nápad na zalesňování zemědělské půdy, ale proč to, půda se lesem vyčerpá a nezúrodní.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2023 17:14 Reaguje na Jarka O.
To není tak úplně pravda. Půda se lesem vyčerpá jinak než kulturními rostlinami, navíc les dokáže získat živiny z velké hloubky z rozpadu podložních hornin a v podobě opadaného listí a jehličí hodně z nich nakonec dostane do povrchové vrstvy půdy. Plus k tomu je půda do dvou metrů, kde dosáhnou hlubokokořenící plodiny, jako třeba řepka, zůrodněná zbytky z kořenů dřevin. Je ovšem otázka, jak dlouho by tam ten les měl být. 80 let u klasického lesa pro produkci kvalitního dřeva je dnes bráno, že to je natrvalo. A u lesa pro produkci biomasy sklízené co pár let, jako je tomu u energetických topolů je otázka, jak si půda stihne odpočinout. Když samotné tyto energetické topoly berou ze země mnohem víc než klasický les.
Otázka je taky za jakých nákladů by se z lesa stalo zpět pole protože se musí z půdy vytahat pařezy a do hloubky cca 40 centimetrů i silnější kořeny, kteá by bránily zpracování půdy.
Jinak ale si myslím, že půda vyčerpaná intenzívním zemědělstvím by se lesem znatelně zlepšila, jenom kdo by zafinancoval ty úpravu a dlouholetou každoroční ztrátu výnosů z pole, kde by byl les.
Půda vyhnojená hnojem a podobnými hnojivy v "zelinářské" kvalitě by se lesem asi dost výrazně zhoršila.
Odpovědět
JH

JH

31.5.2023 18:52 Reaguje na Radim Polášek
Nevím, kudy jste chodil, ale můj odhad je, že v lesní půdě může být i několik desítek tun čistého uhlíku na 1 ha.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.6.2023 15:56 Reaguje na JH
na kg nebo tuny(ha nevím. v % je to zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/12/Mapa-procentualniho-obsahu-organickeho-uhliku-v-lesnich-pudach_CM-5_2021.pdf
Odpovědět
JH

JH

1.6.2023 16:05 Reaguje na Dalibor Motl
Děkuji za odkaz. Na 1 ha je do 30 cm asi 3 milióny kg půdy. Při obsahu 1 % uhlíku to odpovídá asi 30 t uhlíku na 1 ha.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.6.2023 16:02 Reaguje na JH
Ještě jsem našel zajímavou bakalářku ze které cituji: "Z dosud zpracovaných vzorků (200) jsem zjistila, že v lesní půdě se obsah uhlíku
pohybuje okolo 1% - 16% v průměru 4,43%, což je v přepočtu [vzorec 4] 7,8 kg/m2
do hloubky 30 cm. Směrodatná odchylka je 3,46. Při dopracování lesního ekosystému by se
tyto hodnoty již neměly příliš změnit, protože výsledky ze 200 vzorků mají již velkou
vypovídací hodnotu" Zdroj: https://theses.cz/id/fdq57k/1467249 To by v konkrétním příkladu odpovídalo 78t/ha.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2023 18:02 Reaguje na Dalibor Motl
Vlastně ano, to tak může být. Ale podstatné je, že se jedná z velké části o rychloobrátkový uhlík. Který se ve velkém množství dostane každoročně opadem listí, jehličí a drobných větviček do půdy a velice rychle se většina té biomasy rozloží a ten uhlík se zase uvolní do atmosféry. A jenom malé množství toho uhlíku v půdě trvaler zůstane.
Ono to asi bude poměrně komplexní složitý jev, protože asi bude dost rozhodující, z jakých konkrétních látek či v které fázi rozkladu biomasy se ten uhlík uvolňuje zpět do ovzduší. Ze začátku, ať už chemickým rozkladem nebo půdními organismy a mikroorganismy a z chemicky původní biomasy se většina uhlíku uvolní velice rychle. Jak už je ho jenom malý zbytek odpovídající běžné koncentraci v půdě ty jednotky procent a když už je v podobě rozložené biomasy v humusoidních látkách a když ho není v půdě nadměrné množství, tak se ten zbylý uhlík v půdním humusu rozkládá velice pomalu, běžně desítky let. To už je ho, řekl bych něco kolem procenta nebo maximálně nízkých jednotek procent v půdě. Dokonce humusoidní látky uzavřené činnností člověka na místech archeologických nalezišť hlouběji než desítky centimetrů v půdě tam zůstávají stovky až tisíce let. Podle toho se taky místa starého osídlení dají najít třeba na zoraném poli.
Ale v lese, kde se půda z povrchu nezakopává a nepřehazuje, řekl bych až 90 - 98 % uhlíku, který se do lesní půdy dostane opadem biomasy ze stromů, se uvolní zpět do ovzduší v řádu nižších jednotek let, první rok až prvních 2 - 5 let. Obsah uhlíku v lesní půdě je tak z 90 - 98 % rychloobrátkový a nelze s ním počítat coby s dlouhodobým úložištěm uhlíku. Naopak tento obsah uhlíku je v podstatě určován množstvím opadané biomasy, která v posledním roce až pěti letech na tu plochu napadla. Ve vzrostlém intenzívně rostoucím lese je opad biomasy na zem vysoký a tak tam bude těch 50 - 100 tun uhlíků na hektar. Podle toho, jaké jsou podmínky rozkladu biomasy v tom konkrétním lese, když se tam rozkládá rychleji, bude uhlíku v půdě méně, když pomaleji, tak více. Když se les vykácí, tak je vysoký opad biomasy ze stromů nahražen velmi malým opadem biomasy z rostlin, které zarůstají paseku. Obsah uhlíku v půdě tak během pár let klesne na desetinovou až setinovou úroveň danou obsahem toho trvalejšího uhlíku v půdě plus toho malého množství biomasy z rostlin zarůstajících paseku. Pokud rostliny zarůstající paseku tam porostou více let, spotřebují živiny z rychle se rozkládající biomasy opadu z předchozího vykáceného lesa, začnou potom spotřebovávat živin a mineralizovat humus z toho "trvalejšího" uhlíku, dokud i obsah toho trvalejšího uhlíku neklesne na úroveň danou opadem bioamsy z těch rostlin.
Pokud paseku osadí stromky nebo na pasece vznikne přirozený nálet, ze začátku je opad biomasy z těch malých stromečků podobný jako z rostlin rozrostlých na pasece a tak ze začátků stromečky rostou v chudší půdě s malým obsahem uhlíku. Jak začne vznikat souvislý zápoj stromků, začne se zvyšovat množství každoročně opadnuté biomasy a v půdě se začne zvyšovat obsah uhlíku. A jak se stromky stanou vyšší a tím pádem budou mít víc listů a jehličí, víc ho bude opadávat a obsah uhlíku v té půdě se zase začne přibližovat obsahu uhlíku v půdě v tom původním lese před vykácením.
Proto se taky doporučuje nebo přikazuje v produkčních lesích jako ideální les vykácet a nové stromky tam nasadit ihned. Protože se sad do půdy s mnohem vyšším obsahem uhlíku než když se s tím sázením nějaký rok počká.
Odpovědět
JH

JH

1.6.2023 19:51 Reaguje na Radim Polášek
To jste naměřil, nastudoval nebo si to jenom myslíte? A kdyby se organická hmota rozkládala tak rychle jak tvrdíte, proč může být v lesní půdě 70 t čistého uhlíku na 1 ha? To určitě není z opadu za několik let.
Odpovědět
MM

Milan Milan

5.6.2023 17:46 Reaguje na JH
Fotosyntéza je z hlediska existence současného života pokládána za jeden z nejdůležitějších biochemických procesů (podle některých autorů přímo nejdůležitější). Bez ní by biosféra v současné podobě nebyla zásobena organickými látkami nebo jen ve velmi omezené míře (chemoautotrofními bakteriemi). Organické látky vytvářené při fotosyntéze spotřebovávají heterotrofní organismy, mezi které patří i člověk, při své výživě.

Fototrofní organismy zachytávají globálně asi 130 TW energie, ročně tedy zhruba 4×1021 J, což je asi tři čtvrtě promile ze sluneční energie dopadající ze Slunce na Zemi. Do biomasy se přitom zakomponuje asi 1,00-1,15×1011 tun uhlíku, což odpovídá 3,7-4,2×1011 tun fixovaného CO2, a uvolní se přitom 2,7-3,1×1011 tun O2. Na produktech fotosyntézy je závislý i dnešní průmysl, neboť uhlí, ropa a zemní plyn (tzv. fosilní paliva) jsou zbytky organismů, které žily v dávné minulosti a bez fotosyntézy by nevznikly. Zdroj:https://www.wikiwand.com/cs/Fotosynt%C3%A9za
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.6.2023 09:47 Reaguje na JH
70 tun uhlíku na hektar je 7 kilo uhlíku na metr čtvereční. Většina v povrchové vrstvě asi 10 cm silné, to je nějak 100- 200 kilo půdy.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.6.2023 16:14 Reaguje na JH
FAO (2010) pro Evropské lesy uvádí průměrně 63,9t/ha v biomase, 18,6t/ha v opadu a mrtvém dřevě a 96,6t/ha v půdě. To se pochopitelně velmi mění dle stanovištních podmínek. V rašeliništi nebo slatině asi bude většina biomasy v půdě, ve starém dubovém lese na skalách asi bude většina uhlíku spíš v biomase.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.6.2023 16:18 Reaguje na Dalibor Motl
Ono evropské lesy jsou třeba i Řecké, Portugalské nebo Chorvatské degradované tvrdolisté lesy ničené pastvou nebo třeba Finské (naše horské) boreální lesy. Víc uhlíku v půdě je v těch vlhkých boreálních...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2023 18:08 Reaguje na Dalibor Motl
Kde jsou lesy využívané jako pastvina, tam je zvířaty kryt půdy z opadané biomasy rozšlapáván a mechanicky drcen a dochází tím k jejímu extrémně rychlému rozkladu a praticky tak k velmi rychlému úniku prakticky veškrého uhlíku zpět do ovzduší.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2023 15:57
Lesy nás sice nazachrání , ale mohou významně zpomalit růst CO2 v atmosféře.

Za prvé - dal si někdo z IPCC práci a spočítal plochu, kterou jsme zastavěli různými stavbami ? Mířím tím pochopitelně k otázce jak se dopadající sluneční energie transformuje na teplo latentní a zjevné na povrchu Země.

Odpověď nespočítal , tito tzv. vědci mají své mantry-modely, které šlechtí tak, aby to vycházelo. A i přesto je třída nepřesnosti takového rozmezí, že jakékoli dlouhodobé předpovědi mají pravděpodobnost stejnou jako předpovědi počasí , tedy nic moc.

K té zastavěné ploše -- odhadem území o velikosti Číny -- a gigagenerátor tepelné energie ať se na to pan Metelka dívá zleva nebo zprava.

Za druhé, snižme své pozorovací schopnosti z globálního měřítka na regionální a jako region zvolme Evropu vč. asijské části Turecka.

Pokud se podíváme do historie zalednění regionu, potom si musíme pogratulovat. Úspěšně jsme odlesnili celou Hispánii, kompletně Středomoří, britské ostrovy , většinu centrální Evropy a kopmlet Malou Asii.
Podle zpráv řady antických autorů se původně jednalo o území pokr\ytá vzrostlými , dospělými lesy.
Potom by postačilo opět dosadit čísla a dospěli bychom k závěru, že Evropu a Malou Asii jsme antropogenní činností posunuli výrazně k teplému módu, prostě povrchu jsme odebrali odlesněním přirozené chlazení pomocí vodní páry.
Dovolím si tvrdit, vztaženo k regionu, nikoli globálu, že pokud by hypoteticky byl stav Evropy stejný jako v roce - 1000 př.n.letopočtem bylo by regionální klima chladnější než nyní.
Ale to se do modelování IPCC dostat nemůže, protože proč modelovat fikci ?

A tak společně s Uršulou, která z Vídně do Bratislavy (85km) létá tryskovým letadlem, nebo uřvanou Grétou deprimovanou klimatickou úzkosti a dalšími exoty , utlučeme sodovkáč technokratickými způsoby (OZE, úložiště energií,e-mobilitou apod.) , abychm nakonec zjistili, že důsledky tohoto jednání jsou stejné, ne-li horší, než kdyby se nedělalo nic.

Pokud jsou klimaalarmisté pohoršeni, ať tedy odpoví na jedinou otázku. Globální emise CO2 rostou , stagnují , nebo se snižují ?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2023 16:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Podíl zastavěné plochy není tak velký a dá se poměrně dobře určit z družicových měření, A sleduje se to.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2023 18:16 Reaguje na Ladislav Metelka
Zastavěné plochy jsou i plochy pouze asfaltované nebo vybetonované. Prostě šechny plochy, kde se na povrch nedostane voda z podloží a tudíž se nekontrolovaně ohřívají sluncem a příspívají tak významně k oteplení krajiny.
A částečně přispívají k otepení krajiny taky plochy polí v době, kdy na nich ještě není porost, ale půda už je zpracována a oseta. Zpracováním půdy jsou přerušeny kanálky v půdě, takže se půdní vlhkost nemůže dostávat na povrch a půdu ochlazovat odpařováním. Koneckonců k oteplování krajiny přispívají i pole, kde už plodiny raš a půda je opět předchozími srážkami zcelená, takže půdními kanálky se na povrch vlhkost dostává a půde se odpařováním ochlazuje. Ale mnohem méně než třeba travnatý porost louky nebo dokonce les.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2023 20:10 Reaguje na Radim Polášek
Přesně tak, ony zastavěné plochy, včetně pozemních komunikací, ale i v létě obnažené ornice (kuku, podmítky) a zejména rozšiřujícím se pouštím na úkor vymýcených pra/lesů - to vše přispívá k nárůstu teplot na Zemi, tj pevnině, která ohřívá moře západním větrem ze Sahary, Evropa to pocítí při jižním větru.

Mrzí mě, ale zároveň nepřekvapuje, že gůgloví specialisté nebyli schopní dohledat ten článek o teplejších mořích u Kapverd a Kanárů z minulého týdne. Ten byl velmi rychle "uklizen", aby nenarušoval ideu kysličníku (a metanu), jako jediné (přetřásané) příčiny GO. Nestačí jen oponenty odbýt, že "land use" ve zprávě je. Měl by být podroben stejně obsáhlé diskusi (a kritice), jako kysličník. A jelikož se tak neděje, mám k zprávám panelu nevelkou důvěru, prostě ten vícezdrojový důvod zúžili jen na kysliční a rychlé ukončení emisí. Každý informovaný ví, že je to zdlouhavý proces, ne jak si to někteří malují v řádech několika málo desetiletí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2023 17:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Poznámka k té zastavěné ploše. Pokud by to mělo být necelých 10 mil km2, je to poměrně hodně! To jste odhadoval sám, nebo použil nějaký otevřený zdroj? Protože proč se ptám. Jestli se to počítá ze satelitních snímků, je třeba vzít v potaz, že dnešní stavby jsou mnohde vysoké, takže rozložené na plochu zabírají mnohem více, než jen v půdorysu. A jako takové to jsou pořádné akumulátory sluneční energie (tvůrci městských tepelných ostrovů), pomineme-li jejich vnitřní vytápění. Připočteme-li k tomu 7 mil km2 odlesněných za posledních 30 let, ať mi nikdo neříká, že to nemá vliv na tvorbu klimatu, nebo velmi zanedbatelný. To je asi tak, jako bych někde vykládal, že (malý) radiátor nemá na teplotu v místnosti vliv. Asi by mě odvezli k MUDr. Chocholouškovi.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2023 19:38 Reaguje na Karel Zvářal
Údaje o antropogenních plochách pokrývajících Zemi nikde nenajdete. Asi to nikomu za tu práci nestálo. :-)

Jde o odhad pořízený prostřednictvím google map mojí maličkostí.

Nenašel jsem ani jedinou mezinárodní odbornou práci , která by se rozdílem tehdy a teď ve vazbě na zjevné a latentní teplo z pohledu dopadající radiační energie zabývala.
Lokálně se problematikou zabývá RNDr. Pokorný a napsal o tom kratší pojednání.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2023 19:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji za odpověď, ono tak zhruba nějak asi bude, neb když člověk koukne na světelný smog, tak ten je určitě menší, než tepelné ostrovy, bo každý plechový slum, favela či samoty nezáří do noci. A kdyby byla k dispozici mapa hliněných gigatetelínů, to by byla teprve (_!_)

https://img.obrazky.cz/?url=40085aef60b64757&size=3

https://img.obrazky.cz/?url=5629184d9cb9e3f2&size=2
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2023 10:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takže: pokud jde o zjevné a latentní teplo, s tím dokážou dobře pracovat modely. To je čistá fyzika. Názory dr.Pokorného, který (mimo jiné) tvrdí, že modely s vodní parou nepočítají nebo že ji berou jako konstantní veličinu, jsou zcela "mimo mísu" a jen ukazují, že o modelech neví zhola nic. A to pokrytí Země různými typy povrchů se měří, hlavně z družic a každý model potřebuje "land-use" mapu, která to popisuje v rozlišení na kilometry.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2023 10:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jinak koukněte třeba na https://land.copernicus.eu/global/products/lc.
Odpovědět
va

vaber

2.6.2023 09:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
tak co taková Praha,nestudoval jsem mapu ,ale odhaduji velice zhruba, že průměr města je tak 20km, což je 314km2,
kolik se počítá zastavěné plochy na na Prahu 314km2 a jaké jsou rozdíly v teplotách ve středu takového kruhu, ve srovnání s jinou oblastí, v době když svítí slunce a nefouká vítr,
kdyby to někdo delší dobu sledoval, určitě by to dalo jasné informace o rozdílu v teplotách nad zastavěnými oblastmi ,
já věřím realitě, model je dobrý jen když dokáže správně popsat budoucí chování systému ,v tomto případě klimatu a čím jsem dál od výchozího bodu tím větší nepřesnost a i když mám správné rovnice, což je dost diskutabilní, musí určit ještě různé konstanty a jejich váhu a to je možná jestě těžší,
kdyby modely, všeobecně, dokázaly přesně popisovat další chování,
znamenalo by to, že dokážeme vypočítat budoucnost,
což je blbost
když vzpomenu na proudění a termodynamiku ze školy a matematický aparát který to řeší , nedělám si o výsledcích velké iluze
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.6.2023 11:15 Reaguje na vaber
Nejvíce vypovídající je to spodní foto, bylo by zajímavé porovnat satelitní snímky (nejen A) před 50 a 100 lety:-)

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-satelitni-snimky-odhalily-prazske-tepelne-ostrovy-40402725
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2023 06:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
To víš že jo, nikdo to nespočítal, nikdo se o to nezajímá, atd. atd. . Že tě tohle sprosté lhaní stále baví. To už bylo lepší když jste s Kalendou žvatlali o tom vašem cyklickém integrálu. Ale chápu že nemáš kde jinde se vykecat a místní trumbelíni ti to žerou i s navijákem. :-)

1) https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WGIIAR5-Chap8_FINAL.pdf

2)https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/factsheets/IPCC_AR6_WGI_Regional_Fact_Sheet_Urban_areas.pdf

3) https://www.researchgate.net/publication/261718817_How_much_of_the_world's_land_has_been_urbanized_really_A_hierarchical_framework_for_avoiding_confusion
Odpovědět
VK

Vaclav Kavka

31.5.2023 16:06
A co takhle pálit dřevo zplynováním a vzniklým uhlím krmit zemi? Tam už by se uhlík permanentně ukládal a půda by za organiku poděkovala.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2023 18:42
K nadpisu článku, kdo nechránil lesy, toho ony nebudou zachraňovat. Nebyl autor ve vědecké řadě Šumavy a nepsal o prospěšnosti požárů, a jak se požár šíři na mýtinách i v souších stejně dobře? Když je tedy zase řeč o CO2, jak může vzniknout 20letá pauza v zadržování CO2 lesem? Les se přece pěstuje průběžně, koloběh látek je vice méně stejný...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.5.2023 19:14 Reaguje na Jarka O.
Čím více uhlíku budeme do půdy ukládat, tím více se ho tam bude zase oxidovat a jen se posune rovnovážné množství uloženého uhlíku. Uhlík v dřevostavbě bude fixován mnohem déle!
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.6.2023 10:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Ve dřevu bude uhlík fixován, v hospodaření bude v koloběhu a také nikam nezmizí. Ve vydrancovaném bývalém lese anebo poli ho moc nezbyde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2023 18:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Přesně tak. 1***
Odpovědět

Jan Čejka

31.5.2023 21:03
Dobrý článek, akorát mi vadí, že autor dezinformuje veřejnost tím, že je tu 99% lesů hospodářských, což se vzhledem k tomu jakého je zaměření docela divím že neví. Ve skutečnosti je tu hospodářských přibližně 75% lesů, další procenta zastoupení dělají např. lesy ochranné a lázeňské.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2023 18:21 Reaguje na Jan Čejka
To bude deformace zeleného aktivisty. Vidí v lese rovné kmeny stromů, které se dají dobře využít pro potřeby lidí, na rozdíl od těch pokroucených a sukatých tak to je onen "nežádoucí" produkční les.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.6.2023 09:49
Tento článek ukazuje, jak někdy rozhodnutí přírodovědců jsou plochá a nekomplexní.
Lesy nesázíme (jen) pro ukládání uhlíku, mají řadu jiných funkcí: ochlazování, zadržování vody, eroze, udržování klimatu, biotic. pumpa. K ukládání uhlíku můžeme přihlédnout- paseky, hlubokokořenící stromy,
ale základem je takový les, aby prosperoval a ne aby ukládal uhlík. Kdybychom takovou cestou postupovali, museli bychom lesy vykácet a zřídit stepi, které uhlík ukládají, což by byla zkáza naší přírody.
Základem má být fungující příroda, zalesnění, zastínění, zadržování vody.
Chyba je pro jednu věc nevidět celek: v NP nechat les sežrat kůrovcem, jenom proto abychom zachovali přirozený vývoj (ev. kdybychom do tohoto zničeného lesa pustili stádo koz dle p. Vinklera, zkáza bude dokonána a vznikne vysušená pustina s kameny a ojedinělými trsy suché trávy jako ve středomoří)
Pro diverzifikaci pouštět do našich vysušených lesů stáda býložravců, mamutů, kteří by les totálně zničily.
Už nyní přemnožení býložravci les poškozují, přitom náš zájem by měl být, aby les byl v dobré kondici, ne abychom měli paseky a muflony.
Tento plochý přístup se projevuje všude: kvůli prosperitě hospodářství se neúměrně zadlužit (Babiš), kvůli snížení dluhu se dostat do recese (pětikolka), kvůli Krymu riskovat atomovou válku a vyhubení lidstva.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.6.2023 10:05 Reaguje na Honza Honza
Ve většině myšlenek souhlas. Pravá ruka ochrany přírody neví, co
dělá levá a obě se tváří jako spása přírody. To je ta největší
chyba, která páchá ty největší škody na přírodě. Každá zájmová
skupina si přeje a prosazuje to své a v globále je to chaos a
s prominutím bordel a to ho haním, protože ho vede k prosperitě bordelmamá, ale u nás každou chvíli ke zkáze jiný blb !
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.6.2023 14:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2023 18:26 Reaguje na Břetislav Machaček
To je tím, že se vlastnictví lesa postupně socializuje. Vlastníci jsou jedni, zatímco druzí jsou ty všelijaké zájmové skupiny, které by bez jakékoliv odpovědnosti k tomu lesu chtěli poroučet, jak má vlastník se svým lesem nakládat. A těch druhých skupin je čím dál víc.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2023 18:23 Reaguje na Honza Honza
Ve většině myšlenek taky souhlasím.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

2.6.2023 12:45 Reaguje na Honza Honza
Muflon je spásač ten by snad nevadil, v lesích je spíše srnec a to je okusovač. Sekera zaseknutá na 270 miliard( to není ani polovina roku) na snižování dluhu moc nevypadá v recesi už jsme.
Odpovědět
MM

Milan Milan

5.6.2023 17:08
Proboha. Každý "sedlák" snad ví, nebo za život pochopil, že zeleň, lesy a stromy obecně jsou základem koloběhu života. Nebudou li lesy v dobré kondici, nebude domov pro mnoho druhů zvěře, ptáků, hmyzu, hub a plísní, stromy a fosyntéza je základ pro ovzduší a koloběh vody.....Dokonce i ten tzv. prach a popílek (ppm element) je v ovzduší důležitý minimálně jako světelný filtr. Proč jsou lidi tak zahledění do sebe a do svých schopností být slepí, ničit své okolí a přitom mluví o potřebě záchraně planety?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist