Jakub Hruška: Novela lesního zákona je schválena, ale tedy je to opět polovičaté

samozřejmě, že je to polovičaté, ale zároveň je možné je ovlivnit aby lesy byly stabilnější spojením neziskového sektoru a příspěvkových organizací... v zásady Pro Silva Bohemica. Jinak se tomu říká zodpovědnost neb lesy jakékoliv výměry jsou živým ekosystémem, který se vyvíjí v čase a místě.

na dotace nemá každý majitel lesů byrokratický aparát...
někde to řeší zapojením veřejnosti, které koordinuje neziskový sektor, spolky.

např. https://www.nadaceivanadejmala.cz/projekty/zvyseni-stability-lesnich-porostu-na-liberecku

https://sazimestromy.cz/o-sazeni

https://www.cmelak.cz/

Byrokracií k nápravě ekologických škod? Nikdo přece vlastníkovi lesa nebrání, aby zalesňoval listnatými dřevinami. Rozumný vlastník si přece zpestří dřevinnou skladbu svého lesa z vlastního zájmu (pokud mu jeho snahu nezmaří přemnožená zvěř). Ekolog se domnívá, že cestou k nápravě je jen bič? Dalším bičem (který naštěstí nebyl schválen) měla být "povinnost" v lese ponechávat mrtvé dřevo. Copak ho v lese nehnije samo od sebe dost? Tahat z lesa suchary se přece nikomu nevyplácí. A poslední výtka autora k délce "úlevy včas zalesnit" je taky toxická. Místo procházky po lese se chce prodírat ostružinou? A neprostupný ostřicový drn mu zaručí, že se v něm uchytí, a zdárně prospěje, nějaké listnaté semínko? Zapšklý ekologický gerontodogmatik.

vědci často bývají ubezpečováni o své vyjímečnosti, jdedinečnosti. Nemyslím, že by byl zapšklý, ale jejich bublina nic dalšího nenabízí.

Jsem „malý vlastník“. Mám okolo 5 ha v několika částech. Ve vlastním lese pracně vnáším do porostů kleny, horské jilmy, jedle, třešeň ptačí, lípu. Vychovávám smrk a buk. Místy nechávám břízu, modřín z náletu, osiku. Cesta k pestrým lesům nevede přes další povinnosti a regulace (spíš naopak). Souhlasím s tím, že mrtvého dřeva jsou dnes v mém okolí plné lesy a povinnost ponechávat v lese další tentokrát evidované "mrtvoly" se tak jeví jako nadbytečná. Pětiletá lhůta pro zalesnění (oproti pův. zákonu prodloužená o 3 roky) se mi jeví jako optimální kompromis. Po pěti letech už víte, jestli tam nějaké přirozené zmlazení má šanci nebo ne a na podsadbu "přípravných" dřevin jedlí nebo bukem je i 10 let spíš málo.

Myslím, že by bylo správné, přestat dávat kompenzace za uschlý les. Každý by si měl sám rozhodnout, jak les obnovit a nést adekvátní rizika.

Pak by se zákon novelizoval v podstatě jen ořezáváním.

Proč pane Hruško voláte po tom, aby politici lépe naslouchali vědcům? Sám jste příkladem vědce, který má na komplexní věc velmi zúžený názor. Takokým vědcům se má naslouchat?

Všechno je otázka priorit. KDU/ČSL i TOP 09 považovány za důležitější získat levicově progresívní voliče a chránit lišky. Tomuto cíli I obětovali nejen les, Vás, ale i své voliče. Beru na vědomí, a ve jménu ochrany přírody tyto strany volit nebudu.

Nejeden živočich splakal nad úrovní této vlády. A nejeden strom byl obětován. Třeba ve jménu v(d)ěčných "Božích lží". <rl>

Neznám zákon, který by vyhovoval všem. Vždy bude vyhovovat pouze jeho tvůrcům a jejich příznivcům. Zákon jdoucí proti jeho odpůrcům budí odpor, ale musí ho respektovat. Nejlepšímu zákony jsou ŽÁDNÉ zákony, ale to je stav chaosu a nezákonného jednání. Pan Hruška touží po zákoně podle svého gusta, které je mírnými slovy kontroverzní. Opěvuje bezzásahy, samovýsevy,
hromadění výhřevné dřevní hmoty v lesích čekající na požár jako v NP ČŠ.
Prostě jeho cílem je i hospodářské lesy přeměnit na pralesy podle jeho
gusta vhodné pouze v vědeckému bádání a nikoliv k hospodářskému využití.
Vlastníci ale mají jiné priority už generace po sobě, kdy jejich předci
sázeli to, co vynáší a nikoliv něco, co pouze hnije v lese bez možnosti
zpeněžení. Je to odvěký spor nemajetných snílků žijících z daní těch, co
vytvářejí hodnoty i pro ně. Vyslovím kacířskou otázku! Uživí se takoví
vědci z rad praktikům a nebo je musí stát platit z vynucených daní těch
praktiků? Za B je správně, protože ty jejich rady nesměřují k zisku, ale
k prodělečné činnosti honosně nazvané lesy bližší původním lesům(rozuměj
pralesům), kde byl hospodářsky cenným stromem 1 ze 100 a zbytek byl pouze
k potěše oka a snílkovské duše. Mimochodem pro pohlcení CO2 je jedno, zda
ho pohlcují pralesy a nebo hospodářské lesy cyklicky obměňované k lidskému
užitku s možností dlouhé akumulace uhlíku v dřevní hmotě ve stavebnictví
a nábytkářství na rozdíl od tlení dřeva v lese s opětovnou produkcí CO2.

Dobrý den přeji. Rád bych připomenul, že hnijící dřevní hmota uvolňuje do ovzduší kysličník uhličitý a metan, tolik potřebný pro naši ekologii. Čím více v ovzduší, tím lépe. Mohou se alespoň vydávat další a další zákazy ve jménu ochrany klimatu. Ekologismu zdar, a přírodě zmar! Nemluvě o tom, že 80 procent CO2 zachycují řasy v mořích a oceánech. Ty odumřou, a klesnou na dno. Tam se časem přemění na fosilní palivo.

"pralesy podle jeho
gusta vhodné pouze v vědeckému bádání a nikoliv k hospodářskému využití",jinými slovy veliké dítě bude ,mít hračku,ostatní velcí lidé budou Otesánka krmit ....

Asi tak nějak si to přeje a snaží se přesvědčit laickou
veřejnost, které říká polopravdy a demagogické ekologistické
pseudonázory. Víte co o něm prohlásil jeden penzionovaný
lesník? Hnal bych ho z lesa holí ven, že by se zastavil až
v Praze! A to byl ten lesník ve věcech tlení potěžebních zbytků pokrokový. Nechal je ukládat ve svazích do hrázek
ve vrstevnicích a k nim se sázely stromky. Splachy půdy,
jehličí a listí hrázky zadržely a taky část vody. Při
tlení stromkům dodávaly zbytky živiny a hmyzu a drobným
obratlovcům dočasný domov. Byl ve sporu s tehdejším šéfem
polesí a přes nařízení klestí spálit to dělal až do penze.
Pozdější drancování těžebních zbytků na štěpku odsuzoval
a říkal, že by raději seštěpkoval ty, kteří to nařizují,
aby lesy vydělaly i na zbytcích. Po špatném hospodaření svých následovníků odmítl chodit do lesa, protože viděl
zmar jim vysázených lesů kůrovcem a václavkou, která
stromy načala a kůrovec dorazil. Nadával na liknavost
výběrových řízení, kdy se čeká, až je napaden celý les
místo prevence, kterou dělal kdysi on se zaměstnanci a
samotěžaři z okolí. Mi nechával volnou ruku při těžbě
dřeva pro potřeby tábora a potlachů s tím, že vím, co
mám kácet a jak. V nedostupných svazích dřevo nežádal
zaplatit, protože jeho těžba vycházela dráž než zisk.
To ale bývali revírníci LESA PÁNI a nikoliv jako dnes
ouřadové nuceni plnit plán, jak naplnit státní kasu i za
cenu likvidace zdravého lesa, protože za kalamitní dřevo
toho moc neutrží. Rostou totiž raketově ceny práce a tak
je některé dřevo ekonomický propadák. Místní mají zásoby
na několik let a přespolní odradí dopravné, takže ono
je nakonec ekonomicky efektivní i to tlení v lese, ale
je to třeba zdůvodnit ekologicky, aby nemuseli zdůvodnit
tu ekonomickou nevýhodnost. Ono vysoutěžená firma nikdy
nebude pracovat bez zisku, jak to dělali vlastní lidé.
Jednou se prodělalo, podruhé vydělalo, ale firma chce
pouze vydělávat a prodělečnou těžbu odmítne dělat a
nebo si ji nechá nehorázně zaplatit. Toto je výsledek
reorganizace, kdy se LČR zbavily vlastních těžařů a
taky lesních školek a zaměstnanců na sazení a výchovu
lesa. Tak dopadá vše, když se neguje osvědčený způsob
hospodaření z minulosti a nahradí nefunkčním paskvilem.