Jakub Hruška: O světovém dni vody a potřebě Demeliorační správy
No tak, že máme zase nakročeno k suchému roku, protože s postupující klimatickou změnou (v ČR se od roku 1961 oteplilo o více než 2 °C) vody velmi rychle ubývá.
Protože roční množství srážek se nemění, znamenají vyšší průměrné teploty vyšší odpar. V krajině prostě zůstává mnohem méně vody než před půlstoletím.
Naši předkové žili v době, kdy byl ve střední Evropě vody spíše nadbytek. Proto už od Rakouska-Uherska probíhaly velké "meliorační", čti odvodňovací, projekty. Napřimovaly se velké řeky, aby se získala jednak půda v nivách velkých řek k zemědělství, a také proto, aby do těchto víceméně kanálů mohly ústit menší meliorace potoků a polí, a aby to všechno pěkně rychle a "kapacitně" odteklo pryč.
První republika toto úsilí zintenzivnila, a socialistická éra ho dovedla ad absurdum. Odvodňovaly se pak i pozemky, které to ani tenkrát vůbec nepotřebovaly.
Jenže čas trhnul oponou, a z doby vodního nadbytku se rychle dostáváme do doby nedostatku. Jen všechna ta odvodnění vesele fungují dál, přestože dnes situaci vlastně zhoršují.
Často se proto mluví, a to bych zdůraznil, že jen mluví a do nových a nových koncepcí neustále zapisuje, o zadržení vody v krajině. To ale vyžaduje mnoho věcí - za prvé změnit komplet legislativu, která je pořád nastavená na to odvodňování - mimo jiné i tím, že všechny meliorované řeky a potoky jsou pečlivě zaneseny v katastru nemovitostí, a jedině formálně správně je to tak, jak je to teď zapsáno.
Dále v myslích mnoha lidí na důležitých místech je ta zmeliorovaná krajina úplně v pořádku.
Pak státní podniky Povodí neustále "uvádějí do původního stavu" potoky, které si dovolily vytyčený jim kanál svévolně opustit. Protože přece v katastru je to jinak! Oni jen "napravují" nesprávný stav.
Tolikrát vzývané zadržení vody v krajině neznamená, že na těchto meliorovaných tocích vystavíme rybníky. Ty totiž se suchem v krajině moc nepomohou, ve velkém suchu situaci spíš zhoršují odparem z rozsáhlé otevřené hladiny. Bohužel, stavba rybníků (tedy kromě stavby přehrad) bývá to jediné, co dnešní technokraty obvykle napadá.
Nejdůležitější je obnovit přirozené retenční (zadržovací) schopnosti zcela zničených niv okolo všech toků. Důležitá je ta voda, která není na první pohled vidět, protože je v půdě, v mokřadech, a která meandry odtéká pomalu a ještě má čas na vsakování. To ta v meliorovaném kanále vůbec nemá. Vodu potřebujeme zadržet tam, kde napršela, a ne ji trubkami rychle odvést pryč.
Přečtěte si také |
Zbyněk Kulhavý: Drenáže z polí je potřeba vykopat!Zatímco Rakousko-Uhersko, Československo i ČSSR zakládali Meliorační správy, my bychom konečně měli založit nějakou Demeliorační správu a desetiletí zase měnit krajinu opačným směrem než naši předkové.
Aby tyhle fotky konečně byly minulostí... 34 let po Listopadu 89 už bychom to měli sakra pochopit!
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
pavel peregrin
22.3.2023 10:18Slavomil Vinkler
22.3.2023 10:47 Reaguje na pavel peregrinSlavomil Vinkler
22.3.2023 10:53 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
23.3.2023 09:08 Reaguje na Slavomil Vinklerstavebního pozemku z pole na ostatní půdu je její
znehodnocení. To lze různými způsoby včetně toho
zamokření a pak už lze prosadit projekt jeho
přeměny na stavební s úlitbou pro životní prostředí ve formě prohlubně na dešťovou vodu a vodu, kterou
neodvádí kdysi funkční drenáže. Při stavbě odtěžili
ornici i půdu z prohlubně a povrch navýšili o násep z důlní haldoviny zakryté tenkou vrstvou ornice.
Objekt tak vyčnívá nad povrchem záplavové oblasti
a ubírá na kubatuře rozlivu řeky. Nejde o nějaký
malý objekt, ale o jedny z největších skladů v ČR.
Jaroslav Řezáč
22.3.2023 11:25 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
22.3.2023 12:50 Reaguje na Jaroslav Řezáčsmějící se bestie
22.3.2023 15:13 Reaguje na pavel peregrinKolik m2, spíše ha, možná i km2, jsou dnes střechy velkoskladů, obchodních center + parkovišť u nich, no a voda z nich jde kam ?
Přímo do kanalizací, místo do retenčních nádrží na vsakování, že !
A k tomu zničené lesy Bursíkovým kůrovcem, téměř po celé ČR.
Milan Milan
6.5.2023 09:21 Reaguje na pavel peregrinSlavomil Vinkler
22.3.2023 10:42Slavomil Vinkler
22.3.2023 11:01A jak si pane Hruško představujete sebrat majitelům půdu a postavit tam bažiny, když každý kousek někoho je a jako stavební místo má hodnotu 10 -500 milionů Kč za hektar? To jde jen vykoupit státem, nebo znárodnit.
Jan Škrdla
22.3.2023 15:20 Reaguje na Slavomil VinklerCo se týká stavební půdy, existuje něco jako územní plán. Každý soudný vlastník může jen těžko očekávat, že svůj zemědělský pozemek prodá jako stavební. Snad výjimkou pozemků určených územním plánem jako stavební, popř. těch v blízkosti obce (kde vlastník kalkuluje se změnou ÚP) nebo těch v koridorech navrhovaných staveb.
Na závěr - neujela vám v té ceně náhodou jedna nula - 50 tis za metr čtvereční, není to trochu moc?
Slavomil Vinkler
22.3.2023 17:40 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
22.3.2023 17:54 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
22.3.2023 19:15 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
22.3.2023 19:45 Reaguje na Slavomil VinklerNavíc pokud se nejedná o zastavitelný pozemek, pozemek v blízkosti obce nebo dálnice, popř. v koridoru navrhované dopravní stavby, tak od něj majitel těžko může chtít peníze, jako za stav. pozemky. Resp. chtít může, ale těžko je dostane.
Cena kterou svou půdu prodat, se pak pohybuje v řádu desítek Kč.
Slavomil Vinkler
23.3.2023 12:11 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
23.3.2023 12:40 Reaguje na Slavomil VinklerAbych se přiznal, tak to samé říkám u některých vašich příspěvků.
Když to shrnu, tržní cena zemědělské půdy se pohybuje v řádu desítek Kč za m2, to je fakt.
Cena té, kterou lze dle ÚP přeměnit na stavební, nebo se do dá do budoucna očekávat se pak pohybuje většinou od 1- 5 tis. Kč.
Míchat do toho developersky lukrativní pozemky v centru měst je trochu mimo mísu.
Slavomil Vinkler
22.3.2023 13:35Jde ale o efekt narušení profilu při výstavbě a tento jev je využíván v letecké archeologii. Ve skutečnosti narušení je viditelné i po desítkách tisíc let ať jde o hradiště nebo římský pochodový tábor. A to žádné meliorace nejsou.
Jiří Svoboda
22.3.2023 20:16 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
23.3.2023 10:48 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
24.3.2023 14:44 Reaguje na Slavomil VinklerV horní části snímku jsou ale drenáže ve čtvercovém rastru. Toť divné. Že by dva drenážní systémy nad sebou?
Jaromír Lukavský
22.3.2023 14:41Jiří Svoboda
22.3.2023 15:20Ale možná se mýlím. Možná voda přece jen teče do kopce v touze dostat se do drenáže.
pavel peregrin
23.3.2023 06:46 Reaguje na Jiří SvobodaSlavomil Vinkler
22.3.2023 16:15Nejlépe vodu zadržuje, světe div se, step. (pokud pominu rašeliniště). Tráva vodu málo vypařuje, brání odtoku a dobře vsakuje, půda na stepi je černozem s vysokým obsahem humusu. Les taky nezadržuje CO2, jen zpomaluje. To step do černozemě jej zabudovává.
Mělo by se tedy podporovat jakékoli množství biomasy do půdy, včetně biouhlí. Chyba jsou biolynky, biomasové elektrárny atd.
Slavomil Vinkler
22.3.2023 16:18 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
25.3.2023 22:14 Reaguje na Slavomil VinklerTřeba vám tahle vaše slova pomohou si uvědomit, že když je u nás černozem jen na pár místech, tak že tedy i step a lesostep byly jen na těch pár místech - a ne všude, jak se stále tvrdohlavě domníváte, a že vaše snaha je všude "obnovovat" je jen velký omyl.
Břetislav Machaček
23.3.2023 08:55Povolí vlastníci přeměnu drahé úrodné půdy na nevýnosný mokřad s nulovou
hodnotou? Pan Hruška asi nic takového nevlastní a tak je mu to jedno. To
by muselo dojít k výkupům a leckde i k vyvlastnění ve veřejném zájmu. Je
ale veřejným zájmem úrodnou půdu proměnit na mokřad? Není to pouze
zájem úzké skupiny horujících za mokřady a polovysychající tůně? Mnohá
pole se už ale i nyní stávají díky ekologistickým projektům mokřady a
nebo alespoň nepropustnými půdami. Ekoenergetici prosadili biopaliva
a biomasu pro energetiku. Bezorební hospodaření a omezení chovu zvířat
(prdí metan) udělalo z půdy udusané mlato jako ve stodole, na které
stojí týdny kaluže vody. Za sucha taková půda praská a vysychá přes praskliny do hloubky. Ví ekologisté, co dělají jejich různé zájmové
skupiny a co zase škodí zájmům skupin jiných? V mém okolí se velmi
úrodná rovinatá pole bez drenáží neobejdou a bohužel už dožívají.
Na polích se objíždějí kaluže, které ale za sucha vysychají(nejsou
to mokřady, ale pouze kaluže), protože ta voda nezasakuje a ani ji
není jak odvádět. Kvůli kalužím je pak dobrý kdejaký sušší okraj
a tak se vyklučí keře a přiorá kus meze. No a pak přijdou ještě
ke slovu ekoteroristé, co jim drenáže ucpou slámou a myslí si, že
mohou svévolně zasahovat do cizího majetku. Není to nakonec návod,
jak bez shody a povolení vlastníku jejich majetek znehodnotit podle
představ různých pánů Hrušků atd.?
Jakub Graňák
23.3.2023 18:37 Reaguje na Břetislav MachačekUdusané mlato z těch vašich úrodných polí, které dožívají, udělalo intenzivní hospodaření, nikoli ekologisti a ekoteroristi, jenom způsob hospodaření.
Břetislav Machaček
23.3.2023 19:28 Reaguje na Jakub Graňákhorší. Vlastníky zajímá výše pachtu a pachtýře zisk z cizí
půdy bez péče, jakou věnují své vlastní půdě. Je lépe, když
majitel nemající ani šajn o hospodaření , tu půdu prodá
někomu, kdo se o ni bude SKUTEČNĚ starat a ne ji pouze
drancovat. Dosavadní praxe držby půdy nezemědělci NIKDY
neumožní komplexní hospodaření v krajině a dokud se to
nezmění, tak se nezmění vůbec nic. Intenzivní hospodaření
je výsledkem ekonomických podmínek, protože v nich obstojí
pouze velcí hospodáři, s efektivním hospodařením a s těmi
moderními stroji. Pokud si někdo stále namlouvá, že lze
takovým podnikům konkurovat malými stroji na malých
výměrách, tak mu doporučuji "dovolenou" v Bohnicích, neboť
plácá blbiny. Ekologisté patří mezi tyto "dovolenkáře"
a měli by tam jít taky. Mají pazoury v biopalivech, v
biomase pro energetiku, v omezování chovu zvířat(prdí)
a kecají zemědělcům do způsobu orby a zpracování půdy.
Vy umíte zpracovat půdu bez techniky a hnojit ji bez
hnoje jinak, než průmyslovými hnojivy? Poraďte všem,
jak neudusat půdu, které schází rostlinné zbytky a
tudíž potrava pro půdní mikroorganizmy a hmyz? Budete
pole orat koňmi? Budete ho hnojit pouze hnojem jednou za
deset let, protože se už chová zlomek původního množství
zvířat? Radu nemáte a žvatláte a žvatláte.
Slavomil Vinkler
24.3.2023 09:49 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
24.3.2023 12:16 Reaguje na Břetislav MachačekTa vaše vzývaná efektivita je v přímém rozporu s biodiverzitou, takže pokud tady žehráte na klesající biodiverzitu tak se musíte smířit se snížením efektivity, aby tomu bylo jinak. Připomínáte mi malé děcko, které si myslí že bude mít všecko a pro to všecko se nemíní ničeho vzdát (což je vskutku silně zakořeněný zlozvyk valné většiny měšťáků).
Největšími ekologisty jsou největší zemědělské subjekty, poněvadž jsou to právě ony, kdo si lobbyngem udržují zisky z agroenergetiky, nemíní se tohoto jednoduchého zdroje příjmu vzdát a udržují tuhle slepou cestu při životě.
Stavy skotu jsou na polovině stavů z roku 1989 tak tady nemystifikujte nějakými zlomky. O tom, jak se s nedostatkem organické složky vypořádat jsem tu psal už mnohokrát a to dokonce i v dobách, kdy vy jste začal svým žvatláním pod každým článkem zanášet balastem zdejší diskuse. Jenže ve vašem případě je to jako házení hrachu na zeď. V zemědělství a kolem zemědělství se motám celý život, tudíž hovořím z letité praxe, narozdíl od různých žvatlalů bez špetky praktických, či teoretických vědomostí.
pavel peregrin
24.3.2023 13:15 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
24.3.2023 13:48 Reaguje na pavel peregrinMajka Kletečková
24.3.2023 22:04 Reaguje na Jakub Graňákpavel peregrin
25.3.2023 16:55 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
25.3.2023 19:08 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
26.3.2023 06:59 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
26.3.2023 17:23 Reaguje na pavel peregrinPovažte všechno to kňučení kolem ceny potravin a změnil se nějak přístup? Já jsem si teda nevšiml a myslím si, že jsou všechny ty řeči o bídě a chudobě nesmysl, ti lidi nekňučí protože by mřeli hladem, ale proto, že nebude letecká dovolená v tropech, apropos cestovní kanceláře hlásily vyprodané kapacity někdy v půlce února.
Jarka O.
23.3.2023 12:38Jinak, myslím, že rybníky jsou estetické,ale problém nedostatku vody kontrola vody vlastním státem, ne soukromníky nebo cizími vlastníky.