Jakub Hruška: Pěkné dubové listí jako pěkný malér
25.11.2023
Krásné listy invazního dubu červeného.
Foto | Jakub Hruška
To znamená, že tam, kde jsou „doma“ naše duby letní a zimní, tak neuvěřitelně expanduje a jednoznačně vytlačuje ty naše původní druhy.
Protože ten velký kmen, to je náš starý domácí dub zimní. Ale všechno to mladé pod ním, to je prakticky jenom dub červený. 95 % odhaduji, přece jen se občas nějaký zmlazený „našinec“ najde.
Pokud se s tím něco neudělá, tak zřejmě příští generace lesa už bude dominantně dubočervená.
Dub zimní
Foto | Jakub Hruška
Právě kvůli dekorativnímu listí se začal pěstovat v parcích, posléze i v lesích. Lesníci rádi zkoušejí „něco nového“. Tak tady se to teda povedlo. Výborně se mu daří, skvěle plodí (letos skoro nejsou žaludy domácích dubů, za to těch červených jsou mraky).
Invazní druhy jsou obvykle úspěšné, protože nemají v nové domovině žádné nepřátele - tedy třeba specializované plísně, houby či druhy hmyzu, které trochu brzdí jejich rozmnožování. Zvláště ze začátku proto jsou „přivandrovalci“ velmi úspěšní.
Přečtěte si také |
Jakub Hruška: Jak velkou roli hrají pesticidy v úbytku zajíce?
Nemusí to trvat věčně, on si je často posléze nějaký místní patogen „oblíbí“ a dá jim zabrat. Jako třeba houba kloubnatka smrku pichlavému (stříbrnému) v severních Čechách.
Ale na jiné „američany“, například vejmutovku zatím patogen není, a ona vesele vytlačuje naši domácí borovici lesní.
Takže, až se budete v Polabí rozplývat nad nádhernými zlatočervenými listy, tak pozor. Je to tak trochu vetřelec...
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Jakub Hruška: Dnes to jsou dva roky, kdy vzplanul požár v NP České Švýcarsko
Jakub Hruška: Regenerace lesa po požáru je v NP České Švýcarsko přímo dechberoucí
Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
HH
Honza Honza
25.11.2023 08:33akorát že jinde čteme: smrkové monokultury kolabují, buk neprospívá, je nutná počátační sukcese s nekvalitními dřevinami- co potom s nimi.
Co když oteplování bude gradovat, nebude ani povrchová voda (pro smrk), klesne spodní voda (pro borovici).
Bez lesa zkolabuje celá příroda.
Třeba jsou lepší exotické stromy než nic.
Odpovědět
Co když oteplování bude gradovat, nebude ani povrchová voda (pro smrk), klesne spodní voda (pro borovici).
Bez lesa zkolabuje celá příroda.
Třeba jsou lepší exotické stromy než nic.
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.11.2023 08:44 Reaguje na Honza Honzaco je z slovní spojení "nekvalitní dřevina" v kontextu lesa? rozdělování na kvalitní a nekvalitní umí mentální zhýralost homo sapiens nikoliv příroda. Ta dělá, tak jak dělá. Co jsme do ní zasadili, to sklidíme.
když se podívám z okna, napadlo 25.11 deset cm sněhu....rok je dobrej. Co furt řešíme?
Poslední roky se množství dešťových srážek zvýšilo, když jsme v devadesárkách jeli na vodní deficit, někde se to vyrovnat musí bez návratu k přírodním a technicky čistým procesům se to neobejde.
Odpovědět
když se podívám z okna, napadlo 25.11 deset cm sněhu....rok je dobrej. Co furt řešíme?
Poslední roky se množství dešťových srážek zvýšilo, když jsme v devadesárkách jeli na vodní deficit, někde se to vyrovnat musí bez návratu k přírodním a technicky čistým procesům se to neobejde.
PJ
Pavel Jeřábek
26.11.2023 10:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVčera jsme sázeli keře po okraji nivy Kunratického potoka (Praha) cca do 20 m od toku. A kupodivu - pod 15 cm bylo dost sucho, čekal bych hodně vlhkou zem.
Takže - přestože je to na okraji nivy, přestože je téměř prosinec, tak je stále nedostatek vody v půdě.
Takže - není to dobrý rok.
Odpovědět
Takže - přestože je to na okraji nivy, přestože je téměř prosinec, tak je stále nedostatek vody v půdě.
Takže - není to dobrý rok.
Pe
Petr
26.11.2023 11:44 Reaguje na Pavel JeřábekSouhlasím, na některých místech lesní potoky nejsou potoky, ale jen tenké proužky vody a studánky trvale prázdné. Ač prší, podzemí je stále jako troud. Trochu si myslím, že se projevuje takový ten efekt mléka nalitého do pudingového prášku - nevsákne se, ale udělá kuličky a jen odteče po povrchu. S půdou to bude stejné. Když vyschne nad určitou hranici, její nasákavost a schopnost přijmout vodu prudce poklesne v podstatě k nule. A trvá velmi, velmi dlouho, než se to zase obnoví.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.11.2023 09:28Hledají se problémy tam, kde nejsou. V lese stačí jednou za 2 - 4 roky projít a stromky toho špatného dubu stříhnout nůžkami. Přirozeně v "ekologickém" mnohapatrovém lese se to musí dělat pořád, v produkčním jednopatrovém lese s věkově stejnorodými stromy to stačí dělat jen pár let, dokud žádané dřeviny nevyrostou tolik, že stromky červeného dubu pod nimi nemají šanci dospět do věku, kdy produkují plody - žaludy.
A když ani to nebude a červený dub vyroste víc, stačí obyčejná probírka a číštění lesa, kterou se dělá palivové dřevo. S dřevinami prostě není problém, mají smůlu v tom, že se množí až v takové velikosti a tak pozdě, že pokud se člověk trochu stará, snadno je dokáže odstranit. Dřeviny prostě jsou, při troše manuální lidské práce, ovladatelné. Aspoň většina z nich.
Na rozdíl od invazivních rostlin, zvláště těch rozměry malých.
Odpovědět
A když ani to nebude a červený dub vyroste víc, stačí obyčejná probírka a číštění lesa, kterou se dělá palivové dřevo. S dřevinami prostě není problém, mají smůlu v tom, že se množí až v takové velikosti a tak pozdě, že pokud se člověk trochu stará, snadno je dokáže odstranit. Dřeviny prostě jsou, při troše manuální lidské práce, ovladatelné. Aspoň většina z nich.
Na rozdíl od invazivních rostlin, zvláště těch rozměry malých.
BM
Břetislav Machaček
25.11.2023 10:45Ví pan vědec, že žaludy dubu červeného letos zachrání zvěř před hladem,
když je u obou původních dubů místy nulová úroda? Jemu vadí, že u nás PRÝ
netrpí chorobami, ale trpí taky. Na některých v mém okolí roste sírovec
a dírky v listech dělal kleštičkami průvodčí(ještě nedávno)? Může tu ty chorob z jeho domoviny dovézt stejně, jako sem dovezli třeba mandelinku,
která tu do určité doby nebyla. Už mne všichni lidé lpící na původnosti
udivují, jak lpí pouze na rostlinách a zvířatech, přitom nepůvodního tu
je o mnoho více. O tom mlčí a dokonce je snaha lidi za to trestat, když
o tom mluví. Možná budeme jednou vděčni za les nepůvodních dřevin, když
to původní vzdají dál se množit a žít, stejně jako my. Je to mnoho povyku
pro nic a chtěl bych se ho zeptat, kolik zlikvidoval v životě semenáčů
dubu červeného a naopak vysadil dubů letních a zimních? Asi nic a tak jen
rozdává rozumy z tepla kanceláře těm, kteří to dělají, vědí čemu se lépe
daří a že pouze neživoří! V mém okolí lépe vzdoruje nejen chorobám a
škůdcům, ale taky suchu. Umí asi lépe hospodařit s vodou a umí si ji najít
i tam, kde to neumí původní druhy. Zvěř si na jeho žaludy zvykla stejně
jako na plody nepůvodních jírovců a daří se ji lépe přečkat zimu. To ale
"vědcům" toužících vybíjet zvěř možná dokonce vadí!
Odpovědět
když je u obou původních dubů místy nulová úroda? Jemu vadí, že u nás PRÝ
netrpí chorobami, ale trpí taky. Na některých v mém okolí roste sírovec
a dírky v listech dělal kleštičkami průvodčí(ještě nedávno)? Může tu ty chorob z jeho domoviny dovézt stejně, jako sem dovezli třeba mandelinku,
která tu do určité doby nebyla. Už mne všichni lidé lpící na původnosti
udivují, jak lpí pouze na rostlinách a zvířatech, přitom nepůvodního tu
je o mnoho více. O tom mlčí a dokonce je snaha lidi za to trestat, když
o tom mluví. Možná budeme jednou vděčni za les nepůvodních dřevin, když
to původní vzdají dál se množit a žít, stejně jako my. Je to mnoho povyku
pro nic a chtěl bych se ho zeptat, kolik zlikvidoval v životě semenáčů
dubu červeného a naopak vysadil dubů letních a zimních? Asi nic a tak jen
rozdává rozumy z tepla kanceláře těm, kteří to dělají, vědí čemu se lépe
daří a že pouze neživoří! V mém okolí lépe vzdoruje nejen chorobám a
škůdcům, ale taky suchu. Umí asi lépe hospodařit s vodou a umí si ji najít
i tam, kde to neumí původní druhy. Zvěř si na jeho žaludy zvykla stejně
jako na plody nepůvodních jírovců a daří se ji lépe přečkat zimu. To ale
"vědcům" toužících vybíjet zvěř možná dokonce vadí!
MU
Michal Ukropec
26.11.2023 08:01 Reaguje na Břetislav MachačekJá pevně věřím, že zmenšení honiteb, vystřílení spárkaté zvěře a podpora rozšíření vlka pomůže. Alespoň tak to tvrdí Pitek a Bláhový Duha.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 17:06 Reaguje na Břetislav MachačekKonečne s vami môžem súhlasiť. Z prirodených príčin miliony rokov putuje fauna kdekade aj medzi kontinentami. V južnej amerike po spojení so strednou zmizla skoro celá pôvodná fauna vačkovitých zvierat a phororascidi.
Kôň je pôvodne americké zviera, ťavy takisto, bizony ázijské, mamuty taktiež.
V minulej medziľadovej dobe žila v europe čas africkej fauny - nosorožce, slony paleoloxodon, hrochy, krokodíly, antilopy.
Ľudia migrácii značne napomohli ale ľudia aj vymlátili pôvodnú faunu na mnohých ostrovoch, v austrálii, europe atď.
Odpovědět
Kôň je pôvodne americké zviera, ťavy takisto, bizony ázijské, mamuty taktiež.
V minulej medziľadovej dobe žila v europe čas africkej fauny - nosorožce, slony paleoloxodon, hrochy, krokodíly, antilopy.
Ľudia migrácii značne napomohli ale ľudia aj vymlátili pôvodnú faunu na mnohých ostrovoch, v austrálii, europe atď.
Karel Zvářal
25.11.2023 12:54Dub červený je jen jeden z mnoha nepůvodních druhů, které při své řízené expanzi negativně ovlivńují diverzitu, zejména hmyzu, ale také ptáků a netopýrů. Tímto se jen potvrzuje, že to, co jsem uvedl před rokem, má svou platnost, ač se to potrefeným hrubě nelíbí. Pod odborným dohledem estétů cíleně ničíme diverzitu. Ekologizaci zdar!-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2023 15:10 Reaguje na Karel ZvářalPokud má být les produkční, tak ani ta nepůvodnost nevadí. Neb jakýkoli produkční les má nízkou biodiverzitu.
Na diverzitu má být dostatek (5% ?) vyčleněných lesů s vysokou obsádkou zvěře, zejména megafauny, co ho udrží řídký, různověký a různorodý a tam nepůvodní druhy nemají být.
Odpovědět
Na diverzitu má být dostatek (5% ?) vyčleněných lesů s vysokou obsádkou zvěře, zejména megafauny, co ho udrží řídký, různověký a různorodý a tam nepůvodní druhy nemají být.
Karel Zvářal
25.11.2023 15:53 Reaguje na Slavomil Vinkler"jakýkoli produkční les má nízkou biodiverzitu" Nesmysl!
Tzv Moravská Amazonie je produkční les s převahou dubu a jasanu. Myslíte, že kdyby Lichensteinové "předběhli dobu" a místo našich dubů vysazovali d.červený, tam byla tak vysoká diverzita? Asi těžko! Na listožravém hmyzu jsou kromě ptáků závislí i netopýři, ale i mravenci. Na nich zase datlovití (zejména v zimě).
Datlovití, nejhojnější strakapoud, hloubí dutiny pro pěvce, nejvíce špačka. Toho loví často sokol, jestřáb, krahujec aj. Zatímco v takovém lese to žije, v sterilních produkčních plantážích je mrtvé ticho. Toto chcete?
Když už nepůvodní druhy, tak pouze v příměsích - do 5%. Uvažovat o původních lesích v tomto zastoupení jste asi nemyslel vážně. Ta diverzita musí být na co nejvíce místech, nikoliv jen "tu a tam".
Odpovědět
Tzv Moravská Amazonie je produkční les s převahou dubu a jasanu. Myslíte, že kdyby Lichensteinové "předběhli dobu" a místo našich dubů vysazovali d.červený, tam byla tak vysoká diverzita? Asi těžko! Na listožravém hmyzu jsou kromě ptáků závislí i netopýři, ale i mravenci. Na nich zase datlovití (zejména v zimě).
Datlovití, nejhojnější strakapoud, hloubí dutiny pro pěvce, nejvíce špačka. Toho loví často sokol, jestřáb, krahujec aj. Zatímco v takovém lese to žije, v sterilních produkčních plantážích je mrtvé ticho. Toto chcete?
Když už nepůvodní druhy, tak pouze v příměsích - do 5%. Uvažovat o původních lesích v tomto zastoupení jste asi nemyslel vážně. Ta diverzita musí být na co nejvíce místech, nikoliv jen "tu a tam".
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2023 19:21 Reaguje na Karel ZvářalNo máte v zásadě částečně pravdu, jenže zrovna Soutok bych rád viděl jako neprodukční, jako NP, ale s vysokou pastvou různé zvěře (i třeba zubrů)a tudíž vysokou biodiverzitou.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
26.11.2023 17:42 Reaguje na Karel ZvářalMám obavy, že Moravskou amazonii čeká osud Šumavizace. Zejména tehdy, pokud se podaří zlikvidovat zvěř. Zaroste to tam, a veškerá biodiverzita půjde do kopru.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.11.2023 18:55 Reaguje na Michal UkropecPodle toho, jak se vyjadřovali k oboře Obelisk, spásačům obecně moc nefandí. A právě z obory jsem kdysi slyšel hlas dudka, toho se sběr koprofágních chrobáků z valné části živí. Podle mého by byla chyba oboru rušit, naskýtá se jedinečná příležitost porovnávat diverzitu v ní a mimo.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
27.11.2023 13:12 Reaguje na Karel ZvářalTak dudka jsem neviděl a ani neslyšel. Na Soutoku jsem byl jen 2x.
Odpovědět
MU
JB
Jakub Brenn
26.11.2023 12:10 Reaguje na Karel ZvářalProto já ekoterorista se přece jen přikláním k původnosti druhů. Ekosystém se navzájem vůči sobě vylaďuje třeba i miliony let. Zavlečený druh to všechno šmahem utne. I navzdory tomu, že nově zavlečený druh má lepší produkční vlastnosti, je odolnější. I navzdory argumentu, že už lidi tak silně pozměnili ŽP, že už je to vlastně jedno.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.11.2023 18:49 Reaguje na Jakub BrennTřeba co se týče žaludů červeňáku, jsou mnohem větší než u našich. Žerou je nutrie, možná i potkani, ale myšice a norníci, na kterých je založena ekologie lesních sov, je do spižírny v norce neunesou. Možná tak veverka. Jinak asi pro spárkatou je to celkem jedno.
Proto stavět na roveň cizí a naše duby není správné. Naše jsou pro hmyz poživatelné, ale jen krátce po rozvinutí listů, později už mají chemickou obranu. A jako ekolog prosazuji výsadbu takových stromů či keřů, které hmyz vyhledává. Protože kde není hmyz (housenky), je ptáků aj o poznání méně.
Odpovědět
Proto stavět na roveň cizí a naše duby není správné. Naše jsou pro hmyz poživatelné, ale jen krátce po rozvinutí listů, později už mají chemickou obranu. A jako ekolog prosazuji výsadbu takových stromů či keřů, které hmyz vyhledává. Protože kde není hmyz (housenky), je ptáků aj o poznání méně.
JB
Jakub Brenn
27.11.2023 10:40 Reaguje na Karel ZvářalU vás si cením toho, že dokážete uvést i konkrétní příklady, a to by si mohli vzít zdejší diskutující vzít k srdci.
Ta jako když hynuly čmeláci pod lipami plstnatými a zelenými. Buď to se špatně dostávali k nektaru a nebo ten byl pro ně nevýživný. V místě jejich domovině by patrně k tomu nedošlo, protože tam jsou po statisíce let na nektar tamějších lip čmeláci adaptování... Kolik je asi takových případů!
Odpovědět
Ta jako když hynuly čmeláci pod lipami plstnatými a zelenými. Buď to se špatně dostávali k nektaru a nebo ten byl pro ně nevýživný. V místě jejich domovině by patrně k tomu nedošlo, protože tam jsou po statisíce let na nektar tamějších lip čmeláci adaptování... Kolik je asi takových případů!
Karel Zvářal
28.11.2023 07:32 Reaguje na Jakub BrennDěkuji oběma pánům za hodnocení a vážím si toho. Je to něco jiného, než štěky z Muzea hlouposti, výtky, že jsem neuvedl zdroje gůglení-), či "rady" že si mám o tom n ě c o přečíst. Holt, sbírání praktických poznatků od předškolného let se někde projevit muselo...
Odpovědět
MU
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 17:12 Reaguje na Jakub BrennObčas sa stáva že zavlečený druh zdecimuje pôvodné.
Ale s tými milionmi rokov nemáte celkom pravdu. Napríklad od skočenia ľadovej doby sa pásma druhov stromov zmenili v europe niekoľkokrát a netrvalo to moc dlho - stovky , max tisíc rokov. Príroda zo sebou pekne hodila aby sa dostala na úroveň hustých zmiešaných lesov spred 6000 rokov.
Odpovědět
Ale s tými milionmi rokov nemáte celkom pravdu. Napríklad od skočenia ľadovej doby sa pásma druhov stromov zmenili v europe niekoľkokrát a netrvalo to moc dlho - stovky , max tisíc rokov. Príroda zo sebou pekne hodila aby sa dostala na úroveň hustých zmiešaných lesov spred 6000 rokov.
JB
Jakub Brenn
29.11.2023 11:47 Reaguje na Jaroslav Pobehatak miliony let jako krajní případ, leckde opravdu jen stovky nebo tisíce let
Odpovědět
MM
Milan Milan
25.11.2023 13:37Panečku co to je za logiku? Malér? Malér jsou nennasytní a surový vlci nebo přemnožení vysoké či divočáků. Ale v čem jako je ten malér u dubu s červenými listy?? Je to krásný, na podzim úžasně barevný strom a se všemi vlastnostmi dubu.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
25.11.2023 22:19 Reaguje na Milan MilanNemá všechny vlastnosti našich dubů, navíc se skutečně dokáže rychle se šířit, a naše duby potlačit.
A s tím se potlačí další organismy, které jsou nějakým životním cyklem vázány na naše duby.
Navíc - středoevropské lesy jsou "zlaté". Tak proč z nich dělat "rudou záři".
Odpovědět
A s tím se potlačí další organismy, které jsou nějakým životním cyklem vázány na naše duby.
Navíc - středoevropské lesy jsou "zlaté". Tak proč z nich dělat "rudou záři".
MM
Milan Milan
26.11.2023 13:29 Reaguje na Pavel JeřábekMá např. podstatně vyšší odolnost vůči suchu, dává kvalitní dřevo, nepoměrně více plodů.... a ano má jinak postavenou a neprostupnější korunu, a spadlé listí je složenim prý agresivnějí... ale to je pouze dočasné, než se vytvoří půdní rovnováha. Navíc si myslím, že větší problém je např. pajasan žláznatý než červený dub. Jestliže nejsme schopni udržet v krajině "původní" duby, smrky, borovice.... pak je nasnadě otázka jejich plnohodnotné náhrady.... A mimochodem, nechám-li např. polomy a holiny jejich osudu pak se nesmím divit co tam vyrsote.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.11.2023 16:01 Reaguje na Milan MilanKdo říkal, že nejsme schopni duby udržet? Jen se posunou o pásmo výše, toť vše. Zahraniční "mocnokmeny" (d.červ., dagles...) se k nám začaly táhat v době, kdy o klimazměně, natož úbytku diverzity, ještě nebylo ani náznaku.
Motivací nebylo nic jiného, než vůně peněz, pardon ekonomické zhodnocení. A ekonomům je ekologie u něčeho, zda hostí či nehostí hmyz - to prodají jako plusový "eko"bonus snobům do zahrad. Nazdar Peťo!-)
Takže netřeba házet flintu, vše je zvládnutelné domácími produkty, jen se musí chtít.
Odpovědět
Motivací nebylo nic jiného, než vůně peněz, pardon ekonomické zhodnocení. A ekonomům je ekologie u něčeho, zda hostí či nehostí hmyz - to prodají jako plusový "eko"bonus snobům do zahrad. Nazdar Peťo!-)
Takže netřeba házet flintu, vše je zvládnutelné domácími produkty, jen se musí chtít.
JV
Jaroslav Vozáb
25.11.2023 17:15Každá mince má dvě strany , já s červeňákem nemám problém..., pokud ho uříznu, tak obráží jen minimálně na rozdíl od akátu, který bez chemie nejde zničit... Na suchých pískových stanovištích je to jedna z mála listnatých dřevin, která tam roste a nevadí borovicím (akát vytlačí vše, bříza uschne...). Mám mít borovou monokulturu nebo v troušený červeňák do 10% (jako meliorační a pionýrskou dřevinu)? Semenné roky to je souhra mnoha okolností. Proč nemít větší diverzitu... Majitel lesa má taky sekeru a může nadělat palivo z probírek a nechat cílové dřeviny.
Odpovědět
Pe
Petr
25.11.2023 19:14Jak už je tu zmíněno, někde vadí, někde naopak pomáhá. A komu vadí, tak tu sekeru a pilu a rázem je po invazi. Jinak umí růst docela pěkně a rychle vytvořit rovné kmeny, takže i produkčně to může být přínos. Zajímavá je jeho listová variabilita. Někteří jedinci mají listy mnohem hlouběji vykrajované, stejně tak na podzim jsou v barevnosti zřetelné velké rozdíly. Z toho usuzuji, že co se u nás označuje jako dub červený, jsou nejspíš nějací kříženci.
No a znám oblasti, kde se velice invazivně chová kaštanovník setý. Kde bylo před pár desítkami let jen několik malých, pokusných porostů, jsou dnes kaštanovníky v podstatě všude. Zvěř ho ochotně roznáší, klíčí výborně, roste jako z vody a přeroste vše. Za dalších pár desítek let to bude už jen čistě kaštanovníková plantáž. Změna klimatu mu evidentně prospívá.
No a ještě jedna invaze, jen trochu jiná, genetická - červenolistý buk. Tato lidmi záměrně vyšlechtěná okrasná varianta se dost ochotně "míchá" s normálními buky, takže rychle přibývá buků, které mají větší či mmenší červenolistost. A už se objevují i v lese, a dokonce i v nakoupené sadbě a na pasekách po zalesnění. Výkupní cena bukvic je lákavá a nikdo nepozná odkud osivo pochází a kde to kdo nasbíral. Tady to vidím podobně. Za sto let tu budou červené lesy.
Odpovědět
No a znám oblasti, kde se velice invazivně chová kaštanovník setý. Kde bylo před pár desítkami let jen několik malých, pokusných porostů, jsou dnes kaštanovníky v podstatě všude. Zvěř ho ochotně roznáší, klíčí výborně, roste jako z vody a přeroste vše. Za dalších pár desítek let to bude už jen čistě kaštanovníková plantáž. Změna klimatu mu evidentně prospívá.
No a ještě jedna invaze, jen trochu jiná, genetická - červenolistý buk. Tato lidmi záměrně vyšlechtěná okrasná varianta se dost ochotně "míchá" s normálními buky, takže rychle přibývá buků, které mají větší či mmenší červenolistost. A už se objevují i v lese, a dokonce i v nakoupené sadbě a na pasekách po zalesnění. Výkupní cena bukvic je lákavá a nikdo nepozná odkud osivo pochází a kde to kdo nasbíral. Tady to vidím podobně. Za sto let tu budou červené lesy.
RP
Radim Polášek
25.11.2023 21:34 Reaguje na PetrKaštanovník setý má údajně velmi kvalitní dřevo, tvrdé a s krásnou kresbou. Pokud tedy mají ty kaštanovníky kvalitní kmeny, je to spíš přínos než problém. A takový les se dá zhodnotit mnohonásobně lépe než třeba smrková monokultura. Co se týká plodů kaštanovníku setého, stačí podle mne silnější osvěta mezi lidmi a většinu kaštanů lidi vysbírají a snědí a šíření kaštanovníku bude minimální. Je to , jestli si dobře pamatuji, zdravá potravina a navíc v obchodech velmi drahá, určitě i ošetřovaná pesticidy... Takže při dobré osvětě budou lidi chodit na kaštany jako na houby.
Co se týká šíření červenolistých kultivarů u buku, je to při současném výskytu těchto stromů ve všelijakých parcích a možná i soukromých zahradách logické jako u každé větrosnubné dřeviny. Opylování může nastat na vzdálenost mnoho kilometrů...
Červené lesy moc nebudou, protože červené varianty mají o něco horší tuším fotosyntézu a tím i přírůstky. Hodně červené buky tak mohou v lese samy zajít nebo být jako slabší a neživotaschopné vyřezány při probírkách.
Odpovědět
Co se týká šíření červenolistých kultivarů u buku, je to při současném výskytu těchto stromů ve všelijakých parcích a možná i soukromých zahradách logické jako u každé větrosnubné dřeviny. Opylování může nastat na vzdálenost mnoho kilometrů...
Červené lesy moc nebudou, protože červené varianty mají o něco horší tuším fotosyntézu a tím i přírůstky. Hodně červené buky tak mohou v lese samy zajít nebo být jako slabší a neživotaschopné vyřezány při probírkách.
Pe
Petr
25.11.2023 23:44 Reaguje na Radim PolášekKaštanovník roste rychleji než cokoliv jiného, všechno přeroste a vytlačí. Ale naštěstí vyžaduje určité podmínky, takže se šíří jen na omezených územích. A že by se zhodnotil mnohonásobně oproti smrku, to silně pochybuji. Dřevo je sice tvrdé, ale i křehké. Kaštany vyberou zvířata, hlavně divoká prasata, lidi to nestihnou. Přesto se spousta kaštanů dostane do okolí a vesele rostou.
No a červené buky se prostě šíří i navzdory vašim představám o nešíření, a kontaminují originální bukový genofond.
Odpovědět
No a červené buky se prostě šíří i navzdory vašim představám o nešíření, a kontaminují originální bukový genofond.
Jakub Graňák
26.11.2023 16:08 Reaguje na PetrČervené buky v parku jsou produktem přirozené mutace (výběr ze semenáčů) vzešlé z genofondu buku lesního - tudíž těžko mohou kontaminovat genofond z něhož samy vzešly. To by jste na základě této vaší teorie mohl vybíjet zrzky, poněvadž kontaminují bělošskou rasu.
Vaše teze poněkud připomíná africké zvyky zabíjet a řezat na kousíčky (pro výrobu talismanů) albinotické spoluobčany.
Odpovědět
Vaše teze poněkud připomíná africké zvyky zabíjet a řezat na kousíčky (pro výrobu talismanů) albinotické spoluobčany.
Pe
Petr
26.11.2023 16:51 Reaguje na Jakub GraňákŠíření mutačních genů do populace, která tento gen nemá, jsem nazval kontaminace a přijde mi to výstižné. A naopak vaše dvě přirovnání mi přijdou velice hloupá.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.11.2023 18:22 Reaguje na PetrVy jste student nějaké humanitní vědy že?
Ta populace ten gen obsahuje - kde by se jinak vzal? Donesl ho z plejád aštar šeran? Už jste někdy zaslechl něco o genetice, dominantních a recesivních alelách...? Vzhledem k tomu, že červenolistý buk vzniká náhodně zcela běžně i dnes z geneticky "čistého" materiálu (jako jeden z x tisíců jedinců - to je totiž kouzlo genetiky) tak má přirovnání sedí jako prdelka na hrnec a jen dokreslují absurditu Vašeho tvrzení - že potomek dvou buků ("syn" "maminky" buku a "tatínka" buku) může "kontaminovat" genofond buku. Pokud jste si neráčil všimnout, tak křížení kompatibilních jedinců schopných produkovat potomstvo schopné reprodukce, je motorem evoluce. Takto vznikly miliony druhů hmyzu...
Ostatně červenolistý buk se ničím kromě barvy neliší od buku zelenolistého, dožívá se stejného věku, jeho dřevo má tytéž parametry, trpí stejnými chorobami i škůdci - stejně jako albinotický černoušek - ovšem někteří (kdoví jak je nazvat) v něm vidí něco zvráceného-kontaminovaného
Odpovědět
Ta populace ten gen obsahuje - kde by se jinak vzal? Donesl ho z plejád aštar šeran? Už jste někdy zaslechl něco o genetice, dominantních a recesivních alelách...? Vzhledem k tomu, že červenolistý buk vzniká náhodně zcela běžně i dnes z geneticky "čistého" materiálu (jako jeden z x tisíců jedinců - to je totiž kouzlo genetiky) tak má přirovnání sedí jako prdelka na hrnec a jen dokreslují absurditu Vašeho tvrzení - že potomek dvou buků ("syn" "maminky" buku a "tatínka" buku) může "kontaminovat" genofond buku. Pokud jste si neráčil všimnout, tak křížení kompatibilních jedinců schopných produkovat potomstvo schopné reprodukce, je motorem evoluce. Takto vznikly miliony druhů hmyzu...
Ostatně červenolistý buk se ničím kromě barvy neliší od buku zelenolistého, dožívá se stejného věku, jeho dřevo má tytéž parametry, trpí stejnými chorobami i škůdci - stejně jako albinotický černoušek - ovšem někteří (kdoví jak je nazvat) v něm vidí něco zvráceného-kontaminovaného
Pe
Petr
26.11.2023 18:31 Reaguje na Jakub GraňákMutace je, cituji, změna genetické informace. To znamená, že před změnou to tam není, takže ani nikdo nemůže být jejím nositelem, takže genetiku a křížení do toho pletete, protože se pletete. A že nechci něco, co tu běžně nebylo a není, tak ano, to nechci. Jestli vám to přijde zvrácené, prosím, máte na to právo.
Odpovědět
Pe
Petr
26.11.2023 18:56 Reaguje na Jakub GraňákJe vtipné, že v jedné větě se vysmíváte kde by se ten gen vzal, snad z Plejád, a hned v následující větě píšete, že může vznikat zcela náhodně a z ničeho i tam, kde dřív nebyl. Povedené.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.11.2023 20:04 Reaguje na PetrOch, tak toho jednoho (velice se omluvám) chybně zvoleného slova se chytáte? To víte, já narozdíl od vás negůglím... jste fakt borec. Vidím že jste milovník slovíčkaření... tudíž vězte, že každý jednotlivý jedinec (výjma živočichů množících se pučením, rostlin schopných vegetativního rozmnožování...) je ve své podstatě mutantem, poněvadž jeho genetická informace je unikátní, nikdy předtím tady nebyla a po jeho zániku ani nebude... tudíž i spojení dvou gamet splňuje vaši definici mutace... hnus že? Můžete svou averzi ke všemu, co tu běžně nebylo a není rozšířit na vše živé.
Ten gen tam je a vždycky byl... červenolistý buk vznikne kombinací dvou recesivních alel od obou rodičů, které vlohu pro červenolistost nesou... Ta náhodnost, o které mluvím, neznamená, že ten gen tam nebyl, nýbrž že se nemanifestoval z důvodu recesivity, tudíž muselo dojít ke kombinaci dvou recesivních alel (což je vždy víceméně náhoda), aby došlo k manifestaci recesivního znaku - červenolistosti. Stejně jako je tomu u albinotických forem.
Naivně jsem si myslel, že nápovědou ve formě zmínky o dominantních a recesivních alelách, vás navedu k pochopení, odkud se červenolistost bere a není to zdaleka jen otázka buku, zjevně jsem podcenil míru vaší "Petrovskosti"
Odpovědět
Ten gen tam je a vždycky byl... červenolistý buk vznikne kombinací dvou recesivních alel od obou rodičů, které vlohu pro červenolistost nesou... Ta náhodnost, o které mluvím, neznamená, že ten gen tam nebyl, nýbrž že se nemanifestoval z důvodu recesivity, tudíž muselo dojít ke kombinaci dvou recesivních alel (což je vždy víceméně náhoda), aby došlo k manifestaci recesivního znaku - červenolistosti. Stejně jako je tomu u albinotických forem.
Naivně jsem si myslel, že nápovědou ve formě zmínky o dominantních a recesivních alelách, vás navedu k pochopení, odkud se červenolistost bere a není to zdaleka jen otázka buku, zjevně jsem podcenil míru vaší "Petrovskosti"
Pe
Petr
26.11.2023 20:35 Reaguje na Jakub GraňákMutace není to samé co dědičnost, tak to nemíchejte dohromady.
Odpovědět
Jakub Graňák
27.11.2023 11:54 Reaguje na PetrObé splňuje vaši definici mutace, cituji: "změna genetické informace" jen mutace to bere hopem, zatímco dědičnost "zu fuss". Poněvadž platí, že jedinec vzniklý spojením dvou gamet má genetickou informaci novou, změněnou - kombinaci genetických informací obou gamet, přičemž považte tu hrůzu - dokonce ani vlastnosti takovéhoto nového jedince nemusí být identické s vlastnostmi obou rodičů... (jako příklad může posloužit např. červenolistý buk, který se od svých rodičů prokazatelně odlišuje pouze barvou listů) - šokující, právě jsme objevili jeden z principů vzniku druhů - tudíž takto (generativně) vzniklé organismy nejsou ničím jiným, než mutanty vzniklými v delším časovém horizontu kombinací měnící se genetické informace a přirozeného výběru.
Vrátíme-li se tedy k vašemu červenému buku (čímž asi dle vašich plytkých znalostí míníte Fagus sylvatica var. Purpurea) nejedná se o nic jiného, než o výjimečného jedince, který se od svých předků liší ve zcela bezvýznamném detailu - červené barvě listů. Je to právě rozdílnost jednotlivců, byť i jen v detailech", která zajišťuje přetrvávání života na Zemi - vaše averze k odlišnosti tudíž není ničím jiným, než averzí vůči životu samému.
Co se týče vašeho "nechtění" něčeho, co tady nebylo a není: Výše zmíněná varieta je známa již více než 200 let (tudíž tu byla a je), vlastně zavrhujete něco, co tu bylo a je tipuju tak desetinásobně dále než vy. Měl by jste tudíž tento váš, zjevnou ignorancí motivovaný, džihád dohnat do důsledku a přestat jíst - protože neexistuje jediná potravina, která by nevznikla šlechtěním (a logicky tu tedy nebyla, dokud nebyla vyšlechtěna), záměrným výběrem a rozmnožováním jedinců nesoucích genetickou informaci manifestující se navenek požadovanou vlastností - přesně tím, co zde kritizujete milá Grétko.
Odpovědět
Vrátíme-li se tedy k vašemu červenému buku (čímž asi dle vašich plytkých znalostí míníte Fagus sylvatica var. Purpurea) nejedná se o nic jiného, než o výjimečného jedince, který se od svých předků liší ve zcela bezvýznamném detailu - červené barvě listů. Je to právě rozdílnost jednotlivců, byť i jen v detailech", která zajišťuje přetrvávání života na Zemi - vaše averze k odlišnosti tudíž není ničím jiným, než averzí vůči životu samému.
Co se týče vašeho "nechtění" něčeho, co tady nebylo a není: Výše zmíněná varieta je známa již více než 200 let (tudíž tu byla a je), vlastně zavrhujete něco, co tu bylo a je tipuju tak desetinásobně dále než vy. Měl by jste tudíž tento váš, zjevnou ignorancí motivovaný, džihád dohnat do důsledku a přestat jíst - protože neexistuje jediná potravina, která by nevznikla šlechtěním (a logicky tu tedy nebyla, dokud nebyla vyšlechtěna), záměrným výběrem a rozmnožováním jedinců nesoucích genetickou informaci manifestující se navenek požadovanou vlastností - přesně tím, co zde kritizujete milá Grétko.
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 17:21 Reaguje na PetrPán Petr, naštudujte si základy enetiky. Mutácie (odchýlky) sa dejú pri výmene genetického materiálu bežne, nikde to nie je vidieť rýchejšie ako u baktérií a vírusov.
Ak nie sú dobré podmienky pre prežitie mutanta tak neprežije. Ak sa podmienky zmenia, môže sa stať, že sa mu bude dariť lepšie ako pôvodný nemutant a nahradí ho po čase. Takto funguje evolúcia.
Odpovědět
Ak nie sú dobré podmienky pre prežitie mutanta tak neprežije. Ak sa podmienky zmenia, môže sa stať, že sa mu bude dariť lepšie ako pôvodný nemutant a nahradí ho po čase. Takto funguje evolúcia.
Pe
Petr
25.11.2023 23:58 Reaguje na Radim PolášekČervené buky v parcích bývají mohutné, se silnými kmeny a velkými a hustými korunami. Na přímém slunci se jejich listy barví až do tmavé, hnědofialové barvy. To moc neživotaschopně nevypadá.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
25.11.2023 22:15 Reaguje na PetrProdukčně - ano vytvoří rychle dřevo, ale to je horší než mají naše duby.
Tak dokud porostou naše duby, tak ať tu rostou a nenahrazují se horší kvalitou.
Odpovědět
Tak dokud porostou naše duby, tak ať tu rostou a nenahrazují se horší kvalitou.
JO
Jarka O.
25.11.2023 22:22 Reaguje na PetrMyslíte to s tím invazivním kaštanovníkem setým vážně? Kde jste ho viděl, na jižní Moravě? On je teplomilný, má rád nížiny, jinde roste pomalu a kaštany jsou malé, tvrdé a skoro nejedlé. Nedovedu si ho jako invazní druh představit.
Odpovědět
Pe
Petr
25.11.2023 23:32 Reaguje na Jarka O.Přesto to existuje. A plody jsou velké, měkké a výborné.
Odpovědět
Pe
Petr
25.11.2023 23:53 Reaguje na PetrJen jako zajímavost, kaštanovník kvete velice pozdě, až na přelomu června a července, je to asi nejpozději kvetoucí dřevina. Nevím v jakých původních podmínkách se takhle zvláštně vyvíjel a co ho k tomu nutilo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.11.2023 11:06 Reaguje na Jarka O.V mém okolí (Ostravsku)je z nich álej a pár je jich v okolí
v parcích a zahradách. Jeden dosud neplodící mám v zahradě
i já a hrozná je "vůně" jejich květů, která je spíše puch.
Včelám a jinému hmyzu ale pyl chutná a jak píšete plody
jsou malé a o mnoho méně chutné, než ty z dovozu z jižních
zemí. Invazi spíše podporují lidé, kteří ho nechtějí mít
doma a tak zasadí plody někde u lesa už kvůli tomu zápachu
a mohutnosti stromu, který na malých zahradách zabere hodně
místa bez valného užitku. Že by ho při extrémní pichlavosti
slupky vyhledávala zvěř pochybuji a u nás v okolí málokdy
plod ze slupky vypadne sám a musím ho z ní pracně dolovat.
Jíst se sice dají, ale znám lepší plody, než místní jedlé kaštany.
Odpovědět
v parcích a zahradách. Jeden dosud neplodící mám v zahradě
i já a hrozná je "vůně" jejich květů, která je spíše puch.
Včelám a jinému hmyzu ale pyl chutná a jak píšete plody
jsou malé a o mnoho méně chutné, než ty z dovozu z jižních
zemí. Invazi spíše podporují lidé, kteří ho nechtějí mít
doma a tak zasadí plody někde u lesa už kvůli tomu zápachu
a mohutnosti stromu, který na malých zahradách zabere hodně
místa bez valného užitku. Že by ho při extrémní pichlavosti
slupky vyhledávala zvěř pochybuji a u nás v okolí málokdy
plod ze slupky vypadne sám a musím ho z ní pracně dolovat.
Jíst se sice dají, ale znám lepší plody, než místní jedlé kaštany.
Pe
Petr
26.11.2023 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekKaštanovník, ač rostlina jednodomá, ke spolehlivé plodnosti potřebuje víc jedinců. Jediný strom dopadne jak píšete - buď neplodí vůbec, nebo jen mizerně a nepoužitelné plody.
A zvěř kaštany miluje. Od ptáků a veverek až po divoká prasata je to pro ně neodolatelná lahůdka (a pro kaštanovník zase skvělý způsob šíření zdarma).Tak velké a výživné plody, a v takovém množství, se v lese jen tak nenajdou. A když je semenný rok, je to jako výkrmna. Mám kaštany taky rád. Jen se nesmí zapomenout oloupat i vnitřní odporně hořká slupka.
Odpovědět
A zvěř kaštany miluje. Od ptáků a veverek až po divoká prasata je to pro ně neodolatelná lahůdka (a pro kaštanovník zase skvělý způsob šíření zdarma).Tak velké a výživné plody, a v takovém množství, se v lese jen tak nenajdou. A když je semenný rok, je to jako výkrmna. Mám kaštany taky rád. Jen se nesmí zapomenout oloupat i vnitřní odporně hořká slupka.
JO
Jarka O.
26.11.2023 16:41 Reaguje na PetrAno je to jak píšete, ty drobné tvrdé kaštany jsem našla pod solitérnim stromem v Jižním Tyrolsku. Viděla jsem je ve smíšených lesích mezi Rakouskem a Slovinskem, a v Alsasku pod Vogézami, na vápencích, kaštany z nich měly asi 2/3 velikosti těch z obchodu a daly se jíst. Na Vysočině by se mu možná nelíbila půda ani počasí. Škoda. Dělala jsem z kaštanů nádivku nebo do omáčky k masu, ale pečené jsou asi nejlepší.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.11.2023 17:27 Reaguje na Jarka O.No kaštanovník nemá moc rád vápno. Jinak lze očekávat řev o nepůvodnosti, ač zde kaštanovník v předchozí době meziledové byl (taky například i daněk a jak se řve).
Odpovědět
Jakub Graňák
26.11.2023 20:17 Reaguje na Slavomil VinklerStejně tak i buk lesní (pro milánka Péťu) je nepůvodní... pochází ze severní Ameriky... by mě zajímalo, od kterého data tito vymítači nepůvodnosti tu původnost a nepůvodnost počítají...
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.11.2023 21:56 Reaguje na Slavomil Vinkler..ano, nebo známé nutelové oříšky;)! Napadla mě ještě turecká líska, byly z ní aleje, skořápky jsou tvrdé, ale oříšky bezvadné, a nevím, jestli je dnes považována za invazní a jestli ji krajináři využívají.
Jedlý kaštan vápno vůbec nesnese? Tam, kde jsem byla na vandru, rostl na vápencovém podloží. Je to hezký strom.
Odpovědět
Jedlý kaštan vápno vůbec nesnese? Tam, kde jsem byla na vandru, rostl na vápencovém podloží. Je to hezký strom.
JB
Jakub Brenn
26.11.2023 11:56 Reaguje na Břetislav MachačekNo když v parku kvete kaštanovník, tak se tomu místo raději vyhejbám. Dělá se mi z toho smradu blbě.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.11.2023 17:34 Reaguje na Jarka O.Kaštanovník zde byl a šíření snad lze nazývat expanze, určitě ne invaze. Velké jedlé plody mají jen selektované kultivary a i v lesích Itálie a Francie si domorodci velkoplodé stromy raději roubují.
Odpovědět
Pe
Petr
26.11.2023 18:43 Reaguje na Slavomil VinklerO žádné kultivary nejde, i u nás prostě narostou krásné a velké kaštany. Vždyť je toho plný internet, tak se aspoň podívejde.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.11.2023 19:02 Reaguje na PetrVy víte úplně vše.😂😂😂
Nicméně v pořadu na ZOOM o kaštanových lesích ve Francii se domorodec chlubil kolik kaštanovníků ve svém lese narouboval, aby byly opravdu chutné.
Odpovědět
Nicméně v pořadu na ZOOM o kaštanových lesích ve Francii se domorodec chlubil kolik kaštanovníků ve svém lese narouboval, aby byly opravdu chutné.
Pe
Petr
26.11.2023 19:43 Reaguje na Slavomil VinklerA podle komerčního pěstitele kaštanů ve Francii jste zjistil co roste a jak to plodí u nás?
Odpovědět
Jakub Graňák
26.11.2023 20:12 Reaguje na PetrVemte pravítko a běžte ho změřit ať tu neplácáte bez uvedení co si pod pojmem krásný a velký kaštan představujete
Odpovědět
Pe
Petr
26.11.2023 20:37 Reaguje na Jakub GraňákEvidentně jste kaštany nikdy neviděl. Neumíte se sám podívat na internet?
Odpovědět
Jakub Graňák
27.11.2023 13:36 Reaguje na PetrEvidentně netušíte o čem mluvíte. Plody, které můžete koupit na pultech tuzemských obchodů jsou v drtivé většině plody kaštanovníku čínského (velikost cca 5x3x3 cm). Plody kaštanovníku setého jsou veliké cca 3x2x2 cm a ano, světe div se, jsou produktem staletí šlechtění metodou selekce, což by jste zjistil, kdyby jste se obtěžoval použít internet, nebo jako já zapátral ve vlastním bohatém knižním fondu (ta druhá varianta u vás zjevně nehrozí).
Co se týče invazivnosti: plácáte totální hovadiny z jediného prostinkého důvodu: Kaštanovník setý je běžným evropským druhem, který v teplejších periodách opakovaně osidloval a v chladnějších periodách opouštěl naše území. Stejným mechanismem k nám po posledním glaciálu doputovala celá řada domácích dřevin jako dub, buk, jasan, lípa...
Odpovědět
Co se týče invazivnosti: plácáte totální hovadiny z jediného prostinkého důvodu: Kaštanovník setý je běžným evropským druhem, který v teplejších periodách opakovaně osidloval a v chladnějších periodách opouštěl naše území. Stejným mechanismem k nám po posledním glaciálu doputovala celá řada domácích dřevin jako dub, buk, jasan, lípa...
JO
Jarka O.
27.11.2023 13:45 Reaguje na Jakub GraňákZapátrejte Jakube prosím víc a napište, jak to jedlý kaštan má s nároky na půdu a živiny. Díky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.11.2023 16:19 Reaguje na Jarka O.https://www.jedlykastan.cz/vysadba-kastanovniku-jedleho-mnozeni-a-podminky-pro-jeho-pestovani-1404041380.html
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.11.2023 17:35 Reaguje na Slavomil VinklerMoc díky za bezvadné čtení. Vidím bohužel, že na vrchovině by se jedlý kaštan jen trápil.
Přečetla jsem jinde, že vápencový podklad opravdu nevyhledává, ale do 20 % vápníku toleruje a na starém vápencovém podloží může růst, pokud je půda hluboká, humózní a bohatá na jiné živiny, hlavně fosfor a draslík. Květy jsou nebezpečné pro alergiky a děti by si pod nimi neměly hrát, protože uvolňují trietylamin.
Odpovědět
Přečetla jsem jinde, že vápencový podklad opravdu nevyhledává, ale do 20 % vápníku toleruje a na starém vápencovém podloží může růst, pokud je půda hluboká, humózní a bohatá na jiné živiny, hlavně fosfor a draslík. Květy jsou nebezpečné pro alergiky a děti by si pod nimi neměly hrát, protože uvolňují trietylamin.
Jakub Graňák
27.11.2023 18:22 Reaguje na Jarka O.Ve Vašich podmínkách je daleko vhodnější kaštanovník čínský - teď mě tu začnou džihádisti původnosti grillovat.
Jinak zajímavosti zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/09/632.pdf
Odpovědět
Jinak zajímavosti zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/09/632.pdf
JO
SV
Slavomil Vinkler
27.11.2023 16:31 Reaguje na Petrsee: https://www.jedlykastan.cz/vysadba-kastanovniku-jedleho-mnozeni-a-podminky-pro-jeho-pestovani-1404041380.html
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.11.2023 21:59 Reaguje na Slavomil VinklerDěkuji za upřesnění. Rozšíření jedlého kaštanu by bylo bezva, ale skoro si myslím,že by se mu nelibily zdejší zimy. Francouzi z něj umí zmrzlinu, nutelu, kaštany na sladko i na slano, je to strom 1*.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.11.2023 18:57 Reaguje na Jarka O.No podle těch alarmistických zpráv se možná brzo dočkáte i na vysočině.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.11.2023 08:53 Reaguje na Slavomil VinklerTak alarmisti. Mávnu rukou. Asi ne, ty podzoly by jedlému kaštanu nesvědčily. Ani odolnější buk není úplně spokojený.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.11.2023 16:49 Reaguje na PetrNa to aby se ten červenolistý buk nevyskytoval v lesích je celkem jednoduché řešení. Sbírat bukvice pouze z uznaných porostů a přestat je vykupovat od " parkových sběračů" co si jeho sběrem vylepšují sociální dávky. Co se týká původních a nepůvodních dřevin, tak je potřeba nejdřív říci co vlastně chceme. Mají se lesy adaptovat na nastávající doby tepla a sucha? Pokud ano tak prostě a jasně budeme muset vzít na milost nepůvodní dřeviny které to sucho a teplo vydrží.
Odpovědět
Pe
Petr
26.11.2023 16:56 Reaguje na Jarek SchindlerAno, sběr pouze z uznaných porostů, to všichni dodržují :-) Nejvíc u dubu :-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.11.2023 08:17Když se podívám na průběh klimatické změny, tak mám pocit, že všechny tyhle teorie k ničemu. Smrk zmizí v nižších a středních výškách úplně (to už dávno nastalo), během několika desetiletí asi zmizí i listnaté a odolnější lesy taky a pak se to bude jenom zhoršovat. Celosvětový vývoj i přes určitou snahu se zvrátit nedaří.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
30.11.2023 20:18 Reaguje na Pavel HanzlListnaté lesy nezmiznú, prečo by mali . Buky, duby tu boli aj v teplom pliocéne spolu s palmami.
Nie je pravda že s postupným otepľovaním vyschne všetko na púšť. To sa nestalo 200 milionov rokov. Začne viac pršať a to aj na sahare a arábii.
Odpovědět
Nie je pravda že s postupným otepľovaním vyschne všetko na púšť. To sa nestalo 200 milionov rokov. Začne viac pršať a to aj na sahare a arábii.
Karel Zvářal
30.11.2023 20:42 Reaguje na Jaroslav PobehaPan Hanzl by měl dostat nějaké vyznamenání za šíření poplašných zpráv, resp. uplatnit svůj talent ve výtvarném umění (malování čertů na zeď). A k těm dubům a palmám bych přidal ještě kaktusy, aby ta hororová kulisa byla úplná-).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.11.2023 08:23Pokud se budou lidé množit jak malý myši a bude je ovládán mamon a dogma hospodářského růstu, nemáme šanci to ukočírovat. Očekávejme nekončící lavinu konfliktů a válek (Ukrajina a Gaza, jsou první vlaštovky) a naše generace je asi ta poslední, která žije v klidu a bohatství.
Odpovědět
