Jakub Hruška: Regenerace lesa po požáru je v NP České Švýcarsko přímo dechberoucí
12.6.2024
První nastoupily břízy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Autor textu Jakub Hruška ve společnosti bříz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Kdyby tam nestály zbytky torz ohořelých smrků, skoro by se nepoznalo, že tam byl nějaký požár. Půda porostlá mechy bránícími erozi, bříz miliony.
Příroda si umí poradit, nakonec dělá to miliony let, že?
A proto mají národní parky velký smysl – aspoň někde jí umožnit ukázat, že člověka fakt nepotřebuje...
A pokud se někomu bříza nezdá jako dost „les“, tak vězte, že tato raná sukcesní stadia (která připraví půdu a stín pro náročnější dřeviny) budou „pořádný lesem“ nahrazena do několika desetiletí.
Přečtěte si také |
Jakub Hruška: Lesní požár v NP České Švýcarsko je skvělá příležitost nechat obnovu opět na přírodě
To je pro přírodu časově úplné nic.
A pro netrpělivého člověka je to jeho problém.
Náprstník
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Teď je doba kvetení náprstníků. Je to sice nepůvodní rostlina, ale naštěstí není invazní, takže až se dostaví stinný les, náprstník tiše zmizí. Ale teď je to nádhera!
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak se obnovuje biomasa travních porostů za extrémního sucha?
Životnost fotovoltaických elektráren je kratší, než se předpokládalo
Jaká je nejdůležitější poučka, když zaléváte rostliny ručně?
Další články autora |
Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?
Jakub Hruška: Jaké jsou největší problémy zemědělské krajiny podle mě? A podle vás?
Jakub Hruška: Pěkné dubové listí jako pěkný malérOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (129)
JS
Jiří Svoboda
12.6.2024 13:33Aha, tak ty břízy samy časem uvolní místo jiným ušlechtilým stromům, které tam samy zasemení. To budou asi nějaké uvědomnělé břízy vyškolené v SSSR.
Odpovědět
Martin Mach Ondřej
12.6.2024 14:04 Reaguje na Jiří SvobodaDobrý den,
Odpovědět
přesně tak, viz pionýrské druhy.
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 10:21 Reaguje na Martin Mach OndřejNo ba. Vždy vzniká klimax, někdy ale neoklimax. Agát, Vejmutovka, Pajasan....
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 11:12 Reaguje na Martin Mach OndřejTakže dalších minimálně 50 , 60 let tam budou pouze březové lesy.No a co tam bude potom? Žádné dřeviny jejichž semena by obnovila les i jinými dřevinami na těch spáleništích nevidím.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:35 Reaguje na Jarek SchindlerPanebože. Fakt blbější příspěvek už nemáte? Jak se to asi děje v bezásahové zóně? Nic se nikam nešíří? Znáte alespoň klíčivost některých semen?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.6.2024 09:07 Reaguje na Petr Hariprasad HajičA jejda. Nastupuje pohádka o užitečné sojce co po lese roznáší bukvice a ty potom čekají "padesát let" na vhodnou příležitost. Toto jste měl na mysli? Například ten buk. Není to náhodou dřevina s mikrobiotickými semeny?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
12.6.2024 14:11 Reaguje na Jiří SvobodaTo je vlastnosť pionierskych drevín, že vytvoria miesto a podmienky pre klimaxové druhy. Vedia obsadiť uvoľnené miesto po požiari, ale konkurenčne neobstoja pretože zvyšné dreviny rastú rýchlejšie a zatienia ich. Jasne tí pionieri boli vždy uvedomelí :-)
Podľa mňa je to celkovo tento prístup nerozum, pretože človek by vedel zasiahnuť a vykonať aspon drobné zásahy v prospech rozrôznenia porastov, pretože zase vznikne jednoveký les bez prístupových protipožiarnych ciest. Jasne že to čo narastie po brezách bude veľmi nekvalitné drevo na použitie, ale to zjavne nie je v zadaní.
V každom prípade to bude zaujímavý experiment, rozhodne bude kam chodiť na hríby, ak sa niekto dokáže tými húštinami predierať. Ten les bude ešte dlho veľmi nepriechodný, uvidíme či s tým budú nakoniec ľudia spokojní.
Odpovědět
Podľa mňa je to celkovo tento prístup nerozum, pretože človek by vedel zasiahnuť a vykonať aspon drobné zásahy v prospech rozrôznenia porastov, pretože zase vznikne jednoveký les bez prístupových protipožiarnych ciest. Jasne že to čo narastie po brezách bude veľmi nekvalitné drevo na použitie, ale to zjavne nie je v zadaní.
V každom prípade to bude zaujímavý experiment, rozhodne bude kam chodiť na hríby, ak sa niekto dokáže tými húštinami predierať. Ten les bude ešte dlho veľmi nepriechodný, uvidíme či s tým budú nakoniec ľudia spokojní.
Pe
Petr
12.6.2024 15:15 Reaguje na Vladimir MertanVe většině lesů je k vidění určitá míra a fáze přirozené obnovy. Není problém najít porost s přirozenou obnovou starou desítky let, porost je krásně etážovaný a zaplněný, ale žádná houština, ani žádné nekvalitní dřevo Normální stromy, mladší i starší, tenčí i silnější, různé druhy.
A zde to bude úplně stejné, jen v trochu delším období. Bude zajímavé sledovat jak se příroda sama krásně vyvíjí a posouvá. Ano, trvá to. Ale stromy už takové prostě jsou, jejich čas je jiný než náš. Lidi chtějí všechno na počkání a hotové. Vše jako hotový produkt. Nechají si postavit dům a "koupí" si k němu i hotovou zahradu. Jenže tak to v lese nefunguje.
Odpovědět
A zde to bude úplně stejné, jen v trochu delším období. Bude zajímavé sledovat jak se příroda sama krásně vyvíjí a posouvá. Ano, trvá to. Ale stromy už takové prostě jsou, jejich čas je jiný než náš. Lidi chtějí všechno na počkání a hotové. Vše jako hotový produkt. Nechají si postavit dům a "koupí" si k němu i hotovou zahradu. Jenže tak to v lese nefunguje.
VM
Vladimir Mertan
12.6.2024 16:04 Reaguje na PetrSamozrejme, máte pravdu že je k videní prirodzená obnova. Ale je to vždy so zásahom človeka - urobí sa prebierka.
Ale ako som písal, ak chceme mať prales, kde budú stromy krivé, časom bútľavé a popadané hnijúce kmene, tak ten brezový les je dobrý základ. Príroda vytvára sama od seba úplne iné lesy ako potrebuje človek, teda myslím tým využitie dreva.
Pre mňa je najväčší problém v tomto prípade skôr tá veľká plocha zase jednovekého porastu čo tu vznikne a do určitej miery po čase znovu možnosť požiaru.
Odpovědět
Ale ako som písal, ak chceme mať prales, kde budú stromy krivé, časom bútľavé a popadané hnijúce kmene, tak ten brezový les je dobrý základ. Príroda vytvára sama od seba úplne iné lesy ako potrebuje človek, teda myslím tým využitie dreva.
Pre mňa je najväčší problém v tomto prípade skôr tá veľká plocha zase jednovekého porastu čo tu vznikne a do určitej miery po čase znovu možnosť požiaru.
Pe
Petr
12.6.2024 17:31 Reaguje na Vladimir MertanAť se probírka dělá nebo nedělá, stromy nerostou špatné. Jehličnany jsou zcela normální, listnáče ano, tam je dost nekvalitních jedinců. Pro prales je to spíš výhoda. A ja stejnověkost je v podstatě jen u té první vlny náletu, další pak přirůstají postupně a různě.
No a pravděpodobnost požázu je téměř nulová.
Odpovědět
No a pravděpodobnost požázu je téměř nulová.
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:37 Reaguje na Vladimir MertanV bezzásahové zóně žádnou probírku nikdo dělat nebude. Zapomeňte. Bude tam to, co tam vyroste.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:33 Reaguje na Jiří SvobodaOpět zase naprosto nesmyslný příspěvek dechberoucí prezentované hlouposti. Břízy jsou pionýrské druhy. Pokud tam jsou podmínky, smrk je postupně vytlačí. Pokud už ne (dochází ke klimatické změně), tak druhová skladba bude víc do listnáčů. Může tam být za 20-30 let hezký smíšený les.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.6.2024 09:29 Reaguje na Petr Hariprasad HajičDnešní ekoteoretici mohou dnes slibovat co chtějí. Tedy i" hezký smíšený les" protože vědí, že za těch třicet let jim to již nikdo nepřipomene. Za těch dvacet třicet let, jak to vypadá tam bude tak pouze březová džungle. Pohádky o hezkém smíšeném lese si můžeme nechat tak akorát zdát. A to třeba i pro to, že příroda není nastavená na tvoření nečeho, z pohledu člověka, hezkého.
Odpovědět
Peter Sládek
12.6.2024 13:44"Příroda si umí poradit, nakonec dělá to miliony let, že?"
Fajn, takže otvárame nové povrchové bane, uhlie bude potreba ako záloha na veterníky...
"A proto mají národní parky velký smysl – aspoň někde jí umožnit ukázat, že člověka fakt nepotřebuje..."
Fajn, takže ešte podpálime Šumavu...
"A pokud se někomu bříza nezdá jako dost „les“, tak vězte, budou „pořádný lesem“ nahrazena do několika desetiletí."
Pravda ak ten "dost les" dovtedy nezachváti požiar, veď predsa sucháre brezy nehoria, ani suchý Calamagrostis pod ňou. A "pořádný les" tam samozrejme príde jaksi sám od seba, žalude a bukvice, naletia z 20 kilometrov a zaručene ich nepredbehnú semená agátu, pajaseňa, ani Acer negundo.
Odpovědět
Fajn, takže otvárame nové povrchové bane, uhlie bude potreba ako záloha na veterníky...
"A proto mají národní parky velký smysl – aspoň někde jí umožnit ukázat, že člověka fakt nepotřebuje..."
Fajn, takže ešte podpálime Šumavu...
"A pokud se někomu bříza nezdá jako dost „les“, tak vězte, budou „pořádný lesem“ nahrazena do několika desetiletí."
Pravda ak ten "dost les" dovtedy nezachváti požiar, veď predsa sucháre brezy nehoria, ani suchý Calamagrostis pod ňou. A "pořádný les" tam samozrejme príde jaksi sám od seba, žalude a bukvice, naletia z 20 kilometrov a zaručene ich nepredbehnú semená agátu, pajaseňa, ani Acer negundo.
MM
Martin Macek
13.6.2024 12:51 Reaguje na Peter SládekDoporučuji se na místo nejdřív podívat a až potom psát do diskuzí.
Ne, buky vážně nemusí naletět z 20km dálky (byť i to je možné), když na požářišti nenajdete místo, které by bylo od plodícího buku dál než 1km.
Odpovědět
Ne, buky vážně nemusí naletět z 20km dálky (byť i to je možné), když na požářišti nenajdete místo, které by bylo od plodícího buku dál než 1km.
Peter Sládek
13.6.2024 13:15 Reaguje na Martin MacekPísal som aj o duboch. Pretože som pred 2 rokmi, videl buky uschnuté v lese, môžem sa domnievať, že pri súčasnom trende klimatickej zmeny o tých "několik desetiletí", ktorými sa (dosť eufemisticky)oháňa autor, bude už na buky pozde...
Tu sa o tom aj píše:
https://openiazoch.zoznam.sk/cl/226714/Sucho-a-vysoke-teploty-vyrazne-oslabili-takmer-vsetky-druhy-drevin/
Dávam do pozornosti zmienku o brezách. Ti prekvapili v roku 2022 aj mňa. Videl som ich na vlastné oči, mnohé už nezregenerovali.
Odpovědět
Tu sa o tom aj píše:
https://openiazoch.zoznam.sk/cl/226714/Sucho-a-vysoke-teploty-vyrazne-oslabili-takmer-vsetky-druhy-drevin/
Dávam do pozornosti zmienku o brezách. Ti prekvapili v roku 2022 aj mňa. Videl som ich na vlastné oči, mnohé už nezregenerovali.
MM
Martin Macek
13.6.2024 16:02 Reaguje na Peter SládekDruhové složení dřevin v oblasti je dáno především chudým pískovcovým podložím a extrémními rozdíly v mikroklimatu na dně roklí a na hranách skal. Duby byly v území více rozšířené naposledy před pěti tisíci lety, než došlo k acidifikaci půd, nyní je zastoupení do 1%. Pajasany, negundo či akát se zde nešíří, problém je tam především s vejmutovkou, proti které ale správa aktivně zasahuje i v jinak bezzásahových územích.
Odpovědět
Peter Sládek
13.6.2024 16:48 Reaguje na Martin MacekO.K. Len ma teda napadá otázka, aké vlastne má byť cieľové zloženie toho "pořádného lesa", o ktorom autor píše, a ktorý tu, ani náznakom nešpecifikoval. Zatiaľ sa teda zhodneme na buku (hoci som písal, považujem ho za rizikový, akceptujem vás ako miestneho znalca). Zrejme nejaké cenné listnáče, ak tam sú. Lipa, javor, na vlhkých sutinách pod skalami zrejme, o.k. A inde? Čo má osídliť temená plošín? S dubom sa vôbec nepočíta? Na Slovensku máme aj prirodzené kyslomilné dubiny... Ako sa samovývojom dosiahne ten obnovný cieľ s jedľou? Pajasene, negundo ani agáty sa nešíria, vydrží im to tak ďalších +-50 rokov, o ktorých píše autor? Ako vlastne došiel k tým niekoľko desaťročiam? Mapoval som x bielych plôch so 60 ročným porastom, na okraji prirodzených lesov, ale za"pořádný les" by som ich teda neoznačil zďaleka...
https://www.lesmedium.sk/o-com-sa-pise/zarastene-biele-plochy-ako-odstrasujuci-priklad-samovyvoja
Odpovědět
https://www.lesmedium.sk/o-com-sa-pise/zarastene-biele-plochy-ako-odstrasujuci-priklad-samovyvoja
MM
Martin Macek
14.6.2024 13:05 Reaguje na Peter SládekLze předpokládat, že vysýchavá stanoviště na skalách opanuje borovice (tam jsou ostatně pravidelné požáry doložené v podstatě pro celý Holocén), buk se udrží na svazích roklí (a na čedičových výchozech) a zamokřená dna roklí opanuje smrk (ten byl v minulosti pěstován i na skalních plošinách, což je v současnosti pro smrk zcela nevyhovující stanoviště). Semenáčky buku hojně potkávám již nyní, ale protože bříza roste rychleji, tak jsou schované pod březovým náletem (dočasné zastínění břízou by měl buk zvládnout, naopak bude chráněn před okusem a nepříznivým mikroklimatem). Jedle je v oblasti málo (historické hospodaření, zvěř...), u té je možné, že ji bude správa NP dál uměle podporovat, jako to činila dosud. Matečné stromy vejmutovky byly v NP v posledních letech velmi potlačeny, takže by se po požáru neměla příliš šířit (na Havraní skále, kde hořelo r. 2006, její zastoupení po požáru pokleslo).
Náročnější dřeviny (lípy, javory) se na chudém substrátu v NPČŠ vyskytují minimálně, opět leda na výchozech čedičů (Ponova louka), kterých se požár téměř nedotkl.
Odpovědět
Náročnější dřeviny (lípy, javory) se na chudém substrátu v NPČŠ vyskytují minimálně, opět leda na výchozech čedičů (Ponova louka), kterých se požár téměř nedotkl.
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:40 Reaguje na Peter SládekDalší úplně hloupý příspěvek. Kam na ty blbosti chodíte? Nechcete si raději vzít nějakou příručku o ekologii a něco si přečíst, než napíšete další koninu?
Odpovědět
HH
Honza Honza
12.6.2024 14:43Ano. Jsou to takové přírodovědecké sny, fantasmagorie.
Samozřejmě, že příroda si poradí, někdy lépe než člověk.
Ale my potřebujeme něco jiného. Jak říká p. Zvářal, vše jsme změnili, nelze do toho naroubovat bezzásah, opět vznikne umělotina, dizharmonie, něco co příliš neprospívá.
Potřebujeme funkčí les do příslušné krajiny, aby prospíval, aby staleté stromy přežívaly, ne experiment s kůrovcem a požárem.
Proto také požárníci zasáhli, ne abychom se všichni radovali jak všechno hoří.
Proto se zasahuje v hosp. lesích proti kůrovci.
Odpovědět
Samozřejmě, že příroda si poradí, někdy lépe než člověk.
Ale my potřebujeme něco jiného. Jak říká p. Zvářal, vše jsme změnili, nelze do toho naroubovat bezzásah, opět vznikne umělotina, dizharmonie, něco co příliš neprospívá.
Potřebujeme funkčí les do příslušné krajiny, aby prospíval, aby staleté stromy přežívaly, ne experiment s kůrovcem a požárem.
Proto také požárníci zasáhli, ne abychom se všichni radovali jak všechno hoří.
Proto se zasahuje v hosp. lesích proti kůrovci.
MK
Martin Králík
12.6.2024 16:07 Reaguje na Honza HonzaNe, smrky dvouřadem a v zákrytu, toď budoucnost našich lesů
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.6.2024 08:21 Reaguje na Honza Honzanikdo v NP sázet kokosové palmy nechce...asi takhle se domnívám, že to pan Zvářal myslel...
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:42 Reaguje na Honza HonzaNepište prosím blbosti. Něco si nejprve přečtěte o ekologii a o přirozené obnově lesa.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 14:54Já s panem Hruškou v tomto souhlasím, ale to zase bude v diskuzi fičák.-)))
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.6.2024 15:24 Reaguje na Radek ČudaNo tak nehodící se smažete, ne, vždyť to se tu umí na jedničku s hvezdou.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:43 Reaguje na Radek ČudaOpravdu. Nestačím se divit, co můžou vyplodit někteří přispěvatelé.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
12.6.2024 15:12pan Hruška tady asi dostane oklep, ale já s ním naprosto souhlasím. Za pár desetiletí tam prostě doroste normální les, funguje to tak všude. Kdo chce může se jít mrknout na Šumavu ať vidí jak to tam fachčí po kůrovcové kalamitě, ideálně ještě NP Bavorský les, tam už je to mnohem déle a ta obnova je paráda.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
12.6.2024 15:51 Reaguje na Robert JirmanZa těch "pár desetiletí" tady už většina z nás diskutujících nebude. To jen k tomu optimismu ohledně nápravy. Na pár desetiletí přišly o druhy vázané na stinná dna údolí o svůj stín, druhy vázané na dutiny o své dutiny atp. Došlo k rozsáhlému poškození unikátních geomorfologických fenoménů. A na té dnes spálené ploše rozhodně nebude za pár desetiletí "normální les" ani "pořádný les". Bude tam stále nějaké sukcesní stádium. Něco čemu lze říkat klimax (bory, dubiny, dubové bučiny a další stanovištně odpovídající lesy...) tam bude nejdříve za nižší stovky let. Dalo (a ještě se dá) tomu pomoci. ale není vůle ani možnost. My a naši současníci uvidíme březový les s podrostem buku a jedle. Na sněhem nebo větrem rozvrácených místech přeštíhleného březového lesa se snad uchytí i borovice nebo dub. Ti nejmladší z nás se dožijí rozvratu bříz a souboje "čekatelů" stinných dřevin o místo na slunci. Pralesa obsahujícího i nejstarší stromy odpovídající stanovišti se nedožijí ani naši vnukové.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 16:00 Reaguje na Dalibor MotlJá jsem asi anarchista a rebel:-), ale když to tu tak popisujete ... a věřím že víte o čem píšete ... tak mi to nepřijde vůbec marné a spíš je to takový hezký příběh.
Jako beru, že do toho hází trochu vidle délka našeho života pozemského, ale to se holt nedá svítit ... zatím:-).
Odpovědět
Jako beru, že do toho hází trochu vidle délka našeho života pozemského, ale to se holt nedá svítit ... zatím:-).
DM
Dalibor Motl
13.6.2024 09:19 Reaguje na Radek ČudaJe to o prioritách a přístupu k ochraně (koncepcích). Po přečtení podobných oslavných článků na rozsáhlé a nyní "bezzásahové" spáleniště se nikdo nemůže místním lidem z Křivoklátska nebo z Jeseníků divit, že nechtějí za svými humny NP. a já si myslím, že to není dobře pro lidi ani pro přírodu :(
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.6.2024 12:40 Reaguje na Dalibor MotlNo, oslavné články ... s tím to dle mého není až tak horké, bo jsem nikde nezaznamenal, že by ten požár byla nějaká výhra. Spíš jde o to, že když už se ten průser stal, tak co s tím. A možnost se do toho matičce přírodě moc nemontovat a spíš se dívat co bude mi zase nepřijde na poměrně nevelkém území ... doufám že je jasné, že se bavíme pouze a jen o území NP a i to většinou o klidovém území ... tak marná. I když samozřejmě nikomu neberu preferenci si to hezky nalajnovat a zrealizovat k obrazu svému. Jen jej nesdílím.
Přírodě je to jedno a lidem ... kolik lidí, tolik chutí a ať to bude jakkoli, nikdy se to nebude líbit všem.
Odpovědět
Přírodě je to jedno a lidem ... kolik lidí, tolik chutí a ať to bude jakkoli, nikdy se to nebude líbit všem.
Peter Sládek
12.6.2024 16:22 Reaguje na Dalibor Motl"Za těch pár desetiletí tady už většina z nás diskutujících nebude." S tým sa práve počíta. A nielen diskutujúcich, ale aj autorít, ktoré nezdieľajú pyrokeologické nadšenie pán Hrušku. A je ich dosť, žiaľ ukričaných módnym naratívom bezsásahovosti.
Takže keď za tých "pár destiletí" dôjde k totálnemu rozvratu ekosystému bývalého NP, kľudne budú za páchateľov označení úplne iní, než ktorí ho spôsobili.
Btw s tým podrastom jedle to nebude také akútne... možno ešte tak duglasky. Prečo? Prirodzené zastúpenie jedle bielej v NP České Švýcarsko by malo byť 19,5 %, ale pred požiarom bolo len 4 promile. Naopak proti inváznemu šíreniu vejmutovky a duglasky bojovala správa NP už pred požiarom, napriek tomu sa stále šírili do porastov.
Odpovědět
Takže keď za tých "pár destiletí" dôjde k totálnemu rozvratu ekosystému bývalého NP, kľudne budú za páchateľov označení úplne iní, než ktorí ho spôsobili.
Btw s tým podrastom jedle to nebude také akútne... možno ešte tak duglasky. Prečo? Prirodzené zastúpenie jedle bielej v NP České Švýcarsko by malo byť 19,5 %, ale pred požiarom bolo len 4 promile. Naopak proti inváznemu šíreniu vejmutovky a duglasky bojovala správa NP už pred požiarom, napriek tomu sa stále šírili do porastov.
RJ
Robert Jirman
12.6.2024 19:03 Reaguje na Dalibor Motlv kostce jste to vlastně shrnul, pokud nedojde k nápravě za našeho života, tak je to špatně. Tak se halt kouknou na nový les naši pravnuci..Apropo v Kanadě i USA jsem navštívil místa, která shořela v 70letech a les už to opravdu připomínalo-) příroda si vždy poradí, vůbec bych to neřešil
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
14.6.2024 10:18 Reaguje na Robert JirmanTaky jsem byl v NP v Kanadě a USA. Otázka je, jestli opravdu má smysl na ploše NP České Švýcarsko (porovnejte s plochou parků jako Banff, Yellostone nebo Jasper) nechat přírodě zcela volnou ruku a připustit rozpad původně hospodářského lesa na větších plochách. Ono v tom našem mikroměřítku může takový plošnější rozpad vést k zániku některých fenoménu, které jsme původně chtěli chránit.
Odpovědět
MM
Martin Macek
14.6.2024 13:14 Reaguje na Dalibor MotlNP České Švýcarsko zdaleka nebylo ponecháno volné ruce - zrovna v té části, kde hořelo, to byla jedna paseka vedle druhé. Park investoval spoustu prostředků do sanačních těžeb, případně loupání napadených kmenů s ponecháním dřevní hmoty na místě, ale smrk na vysýchavých skalních plošinách, kde byl dříve pěstován, v současném klimatu neměl vůbec šanci přežít.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.6.2024 11:23 Reaguje na Dalibor MotlMáte pravdu, některé fenomény prostě zaniknou. Možná přechodně, možná trvale. A jestli trvale, nejspíš se jedná o krok ve směru k celkové rychlé změně, tedy tam, kam bychom se brzy asi stejně dostali.
Jak píšete výše, území přišlo o dutiny stromů a další, ale požár je prostě nenechá. Otázka, zda požáru vlastně zabránit šlo? Řízené vypalování (to by bylo povyku :-)!)? Prostě za sucha magor škrtne sirkou a je to.
Btw. s aktivitami magorů se potkávám poměrně často a zdá se, že v období pokleslé stability nejen společenské, ale i ekosystémů, jsou právě magoři čím dál důležitějším faktorem... :(
Odpovědět
Jak píšete výše, území přišlo o dutiny stromů a další, ale požár je prostě nenechá. Otázka, zda požáru vlastně zabránit šlo? Řízené vypalování (to by bylo povyku :-)!)? Prostě za sucha magor škrtne sirkou a je to.
Btw. s aktivitami magorů se potkávám poměrně často a zdá se, že v období pokleslé stability nejen společenské, ale i ekosystémů, jsou právě magoři čím dál důležitějším faktorem... :(
JD
Jindřich Duras
19.6.2024 11:18 Reaguje na Robert JirmanO tom to u nás přesně je, že všechno poměřujeme striktně délkou našeho života a nejvíc se nám líbí, když je pořád všechno, "jako když jsme byli malí" :).
Většině lidí tady se vůbec nedaří chápat, že zásadní smysl má právě zachování těch přírodních procesů. Kvůli nim se zřizují národní parky. A proces obnovy po nějaké přírodní "katastrofě" je jedním z nich. Jasně, tady to zapálil onen magor (jestlipak magoři nejsou také součástí přírody?), ale mohlo to chytit jindy od blesku.
A určitě ano, na místě je rozumná diskuse o tom, jestli v dnešních podmínkách u nás jít cestou úcty k procesům, nebo jim chceme trochu pomoci.
Odpovědět
Většině lidí tady se vůbec nedaří chápat, že zásadní smysl má právě zachování těch přírodních procesů. Kvůli nim se zřizují národní parky. A proces obnovy po nějaké přírodní "katastrofě" je jedním z nich. Jasně, tady to zapálil onen magor (jestlipak magoři nejsou také součástí přírody?), ale mohlo to chytit jindy od blesku.
A určitě ano, na místě je rozumná diskuse o tom, jestli v dnešních podmínkách u nás jít cestou úcty k procesům, nebo jim chceme trochu pomoci.
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:45 Reaguje na Dalibor MotlČím míň do toho budete šťourat, tím líp. A ano, asi se toho nedožijeme. Takový je náš zelený úděl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.6.2024 09:48 Reaguje na Petr Hariprasad HajičAno, hlavně do těch ekonesmyslů nešťourat pane Motl. Náhodou by to mohlo začat smrdět ještě víc než to smrdí dnes.
No a může se dnes někdo rozumný divit, že většina lidí nechce ve svém okoli "ekology" chráněná území. Ano , je to děs když někdo z pěkné, zdravé a zachovalé krajiny chce udělat " zelený úděl".
Odpovědět
No a může se dnes někdo rozumný divit, že většina lidí nechce ve svém okoli "ekology" chráněná území. Ano , je to děs když někdo z pěkné, zdravé a zachovalé krajiny chce udělat " zelený úděl".
JD
Jindřich Duras
19.6.2024 11:11 Reaguje na Jarek SchindlerTo jste trochu přehnal, s tím ekoskepticismem, ne :-)? Jednalo se o šťourání do přírodních procesů, víte :-)? Do všeho ostatního se šťourat může, jak ostatně zdejší diskuse jednoznačně dokládají :-).
Odpovědět
JG
Jan G
12.6.2024 15:26Vidím samý nálet. Ten dnes je, zítra být nemusí. Přeci jenom, po 2 letech bych žádné takové "dechberoucí" závěry opravdu nedělal. A k tomu mýtu, že příroda si "poradí sama"-ano, ona si poradí. Ale zcela jinak, než člověk potřebuje pro své přežití. Třeba tak, že tam, kde byl les, bude za 50 let step. Příklad, jak to funguje můžeme vidět ve Španělsku. Tam si svého času také vykáceli lesy bez toho, aniž by je znovu vysázeli. A hle-příroda si poradila! Dnes je tam pustina-holé, zatravněné kopce. Je třeba si uvědomit jednoduchou věc: V našich podmínkách žádná příroda už dávno neexistuje. To, co tvoří naše ŽP, je plně kultivovaná krajina. Je to umělý kultivát. A jelikož člověk narušil původní stav krajiny (přírodu) v ohromném rozsahu, je třeba, aby hospodařil a udržoval, to, co ještě má a nějak to funguje. A to osvědčenými způsoby-tedy tím, na co přišli naši předci a co je staletí ověřená praxe. A oni chápali, že les je velice důležitý, a že když vznikne ŠKODA (v tomto případě požár), je třeba to za velkých nákladů SPRAVIT. Protože když se to včas neudělá, pak problém roste. Viz kůrovcová kalamita, která byla primárně zbůsobená tím, že jsme přestali hospodařit, protože si někteří řekli, že příroda si poradí ...
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 16:04 Reaguje na Jan GV zásadě s vámi lze souhlasit, ale opět pomíjíte jednu drobnost ... bavíme se tu o zlomcích území republiky, konkrétně ... https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/
A to je potřeba ještě si uvědomit, že skutečně bezzásahová území tvoří jen menší část rozlohy těch NP.
Odpovědět
A to je potřeba ještě si uvědomit, že skutečně bezzásahová území tvoří jen menší část rozlohy těch NP.
PE
Petr Elias
13.6.2024 11:21 Reaguje na Jan GOpět ta přiblblá pohádka o tom, jak za kůrovcovou kalamitu může bezzásah? :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.6.2024 18:20 Reaguje na Petr EliasNení to pohádka, experte, nýbrž jeden z důvodů.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
14.6.2024 14:36 Reaguje na Jarka O.Já tomu prd rozumím, ale Turčáni tuhle tezi v jednom rozhovoru silně zpochybnil, resp. jasně řekl, že pokud toto vůbec nějaký vliv mělo, tak zcela marginální.
Odpovědět
PE
Petr Elias
15.6.2024 07:47 Reaguje na Jarka O.Jojo, ještě si pamatuju jak tu starej šimůnek (taková betaverze macháčka) vyřvával, že viděl hyperčupergigantické roje kůrovce letící z bezzásahu do okolí (nejen do okolí, ale i stovky kilometrů daleko :D ). Ale když jsem chtěl po něm nějakou fotku nebo odkaz, tak mlčel. Ty jsi stejný případ. :D Naštěstí máme spoustu důkazů o tom, že bezzásah za to může minimálně. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.6.2024 08:38 Reaguje na Petr EliasCo je to zase za hloupý slint hulváta a kde máte "vy" těch mnoho důkazů a odkazy, že za to nezásah může minimálně. Nebo tu uveďte alespoň 1 věc- jaký bezzásah máte na mysli, experte. Uvidíme.
Odpovědět
MM
Martin Macek
13.6.2024 12:59 Reaguje na Jan GPrávě velkoplošné rozpady smrkových monokultur (větrem, kůrovcem, imisemi, suchem) a to v plně kulturní krajině s běžným hospodářským režimem jsou dokladem toho, že jsme se pořádně hospodařit v lese nikdy nenaučili. Jestli chcete vidět funkční lesnictví, tak to musíte do Bavorska, kde umějí pracovat s výběrnou těžbou a smíšenými porosty.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.6.2024 18:18 Reaguje na Martin MacekVětšina nábytku v Bavorsku pocházi z cizích stromových plantáží. Bavorsko má dost hospodářských smrkových lesů neznicených kůrovcem. Klima nemá s broukem nic společného, protože je v ČR stejné jako v Bavorsku, v obou státech bylo i sucho, které zabilo slabé stromy všech druhů, zdaleka ne jen smrk. Výběrná těžba byla za socíku používaná úplně stejně jako u vzývaných lesníků v Bavorsku. Kdo můze za to, že ji lesáci zapomněli. Volná ruka trhu nebo nutné těžby po bursíkově broukovi?
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.6.2024 11:26 Reaguje na Jan GJen na okraj:
Jasně, nálet a vám přijde jako že nic významného. Nejspíš si nepamatujete diskuse na téma, jak na spáleništi zůstane poušť a další lamenty. Takže: Ne, nezůstala poušť, přirozené procesy pracují a věci jdou, kudy mají, to je nesporné.
Co bude dál, jsou spekulace.
Odpovědět
Jasně, nálet a vám přijde jako že nic významného. Nejspíš si nepamatujete diskuse na téma, jak na spáleništi zůstane poušť a další lamenty. Takže: Ne, nezůstala poušť, přirozené procesy pracují a věci jdou, kudy mají, to je nesporné.
Co bude dál, jsou spekulace.
ss
smějící se bestie
12.6.2024 15:38Jo, ale leda tak pro
panelákový zelený !
Vidláky to nepřekvapí, ti to mají na očích průběžně a odmalička - co dovede příroda.
Odpovědět
panelákový zelený !
Vidláky to nepřekvapí, ti to mají na očích průběžně a odmalička - co dovede příroda.
Ra
Radek
12.6.2024 19:05Pane Hruška , byl jste se podívat po tak zvané broukové kalamitě na vysočině , pokud ještě ne . Tak to napravte , tam uvidíte jak funguje přirozená obnova lesa i při zásahu člověka . I přes tvrzení všech možných ochranářů že to zvěř sežere :-)) a počkejte ještě 5 let , tam bude zvěře a toho se všichni dožijeme :-)
Odpovědět
MK
Martin Králík
12.6.2024 21:26 Reaguje na RadekZa brouka přeci může pan Bursík a bývalý GŘ LČR p.Szorád, a to i v ostatních částech Evropy kde schnou i borovice. Nebude vhodnější, když nám samo prostředí naznačí, co je do které lokality nejhodnější? Podotýkám - vyjma invazivně se šířících druhů. A není přirozená obnova lesa levnější? A co se týká přemnožené spárkaté zvěře, tak to je kapitola sama o sobě, a hlavně špatné svědomí myslivecké veřejnosti.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 11:31 Reaguje na Martin KrálíkU nás se les zmlazuje i s tou "přemnoženou zvěří". Takže jaké špatné svědomí pane Králíku? To by měli mít spíš ti co kalamitního škůdce povýšili na lékaře lesa a dělají vše pro to aby se z normálního stavu zase brzy dostal do stavu kalamitního. Ti co vlky či rysa vydávají za lékaře zvěře. Pochybuji, že by ochranáři všeho živého i neživého a hlasatelé lepších ekozítřků v případě že to nakonec nedopadne, viz biopaliva,někdy připustili nějakou vlastní zodpovědnost.
Odpovědět
Ra
Radek
13.6.2024 18:42 Reaguje na Martin KrálíkVšak ona ta přirozená obnova probíhá , není v lidských silách tomu zabránit , ale je možný to korigovat tak aby to sloužilo . V tom vašem bez zásahovém lese , myslíte jak myslivci budou tu přemnoženou zveř redukovat ? To nebude jen množírna pionýrských dřevin ale i zvěře . Jo vím ted přijdou z řad ochranářů na řadu vlci a ti to všechno zachrání . Běžte se podívat do lesa a sám uvidite jak krásně všude zmlazuje a nemelte tady o svědomí myslivců
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.6.2024 19:38Pouze "vědec" se může radovat z náletového stejnověkého monokulturního březového lesa a předtím kritizovat například smrkovou monokulturu. Je
totiž důležité obhájit nicnedělání, které dodalo požáru tu ničivou sílu
množstvím výhřevných smrkových souší. Na Šumavě je po kůrovci stejnověká smrková monokultura a v NP ČŠ zase stejnověká monokultura březová.
Obojí ale obhajují jako úspěch, který se jim povedl na Šumavě i v NP ČŠ
nicneděláním. Bývalí lesníci a vlastníci by je z lesa vyhnali holí a
rozsekali by jim zadky, že by si nesedli měsíc na židli. Nemám chuť to
dál komentovat, protože těšit se z jednotvárného porostu může pouze
"vědec", ale nikoliv milovník přírody. Ještě, že jsem zažil NP Šumava
a NP ČŠ v době, kdy bylo právem být na co hrdý a ne na ty paskvily co
tam jsou dnes. Jen jsem zvědav jak za pár let budou "vědci" likvidovat
i nežádoucí nepůvodní nálety, které naletí mezi břízy . Že by zase
požárem a tak dokola?
Odpovědět
totiž důležité obhájit nicnedělání, které dodalo požáru tu ničivou sílu
množstvím výhřevných smrkových souší. Na Šumavě je po kůrovci stejnověká smrková monokultura a v NP ČŠ zase stejnověká monokultura březová.
Obojí ale obhajují jako úspěch, který se jim povedl na Šumavě i v NP ČŠ
nicneděláním. Bývalí lesníci a vlastníci by je z lesa vyhnali holí a
rozsekali by jim zadky, že by si nesedli měsíc na židli. Nemám chuť to
dál komentovat, protože těšit se z jednotvárného porostu může pouze
"vědec", ale nikoliv milovník přírody. Ještě, že jsem zažil NP Šumava
a NP ČŠ v době, kdy bylo právem být na co hrdý a ne na ty paskvily co
tam jsou dnes. Jen jsem zvědav jak za pár let budou "vědci" likvidovat
i nežádoucí nepůvodní nálety, které naletí mezi břízy . Že by zase
požárem a tak dokola?
Pe
Petr
12.6.2024 19:57 Reaguje na Břetislav MachačekZnám jeden březový lesík, kam jsem jako malý kluk chodíval na kozáky a křemenáče. Krásné mladé břízky, všechny stejné, nikde nic jiného. Dnes už se to tam radikálně změnilo. Břízy jsou dospělé, hodně jich uschlo, nebo je sníh vyvrátil, olámal. A v mezerách už jsou větší i menší smrky, borovice, lípy... A všude po zemi se každý rok objevují další a další. Mění se to pomalu, ale neustále.
A tady to bude taky tak.
Odpovědět
A tady to bude taky tak.
BM
Břetislav Machaček
12.6.2024 20:23 Reaguje na PetrA taky naletí akát, škumpa, pajasan, křídlatka, netýkavka
atd. Víte, mi je to celkem už fuk, protože já uvidím JEN
ty břízy, pokud je za pár let nezasáhne nový požár. Ono
v tom množství si budou konkurovat tak, že jich 9 z 10
uschne v prvém sušším roce a pak to bude fičák, až se zas
najde nějaký dobrovolný ochránce přírody se sirkami. Ty
nedohořelé pahýly jsou stále zdrojem velmi výhřevného
paliva a rády opět vzplanou od suchých bříz. Já měl těch
březových lesíků v okolí hodně, ale od počátku v nich
rostly i ty duby, lípy, osiky, habry, olše, jasany,
lískové i vlašské ořešáky naletěné, či zavlečené ptáky.
Tam se boj o přežití konal a les je pestrý, ale nikoliv
ta monokultura jako tam. Něco udělali lidé, kteří si do
kamen vyřízli dobře hořící břízy a udělali místo pomaleji rostoucím dřevinám pro jejich zdárný růst. To ale nebylo
nicnedělání a z bývalé pískovny je smíšený les za jednu
lidskou generaci. Bez práce a prořezávek to bude trvat
generací několik a s pochybným výsledkem, když tam bude
vítězit třeba akát a pajasam.
Odpovědět
atd. Víte, mi je to celkem už fuk, protože já uvidím JEN
ty břízy, pokud je za pár let nezasáhne nový požár. Ono
v tom množství si budou konkurovat tak, že jich 9 z 10
uschne v prvém sušším roce a pak to bude fičák, až se zas
najde nějaký dobrovolný ochránce přírody se sirkami. Ty
nedohořelé pahýly jsou stále zdrojem velmi výhřevného
paliva a rády opět vzplanou od suchých bříz. Já měl těch
březových lesíků v okolí hodně, ale od počátku v nich
rostly i ty duby, lípy, osiky, habry, olše, jasany,
lískové i vlašské ořešáky naletěné, či zavlečené ptáky.
Tam se boj o přežití konal a les je pestrý, ale nikoliv
ta monokultura jako tam. Něco udělali lidé, kteří si do
kamen vyřízli dobře hořící břízy a udělali místo pomaleji rostoucím dřevinám pro jejich zdárný růst. To ale nebylo
nicnedělání a z bývalé pískovny je smíšený les za jednu
lidskou generaci. Bez práce a prořezávek to bude trvat
generací několik a s pochybným výsledkem, když tam bude
vítězit třeba akát a pajasam.
Pe
Petr
12.6.2024 20:52 Reaguje na Břetislav MachačekNic takového se samozřejmě nestane. Ani pajasany a škumpy (Byly tam snad předtím? Vidíte je tam teď?), ani to nebude znova hořet (něco takového se stane jednou za tisíc let)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.6.2024 08:08 Reaguje na PetrVíra mozek neuzdraví, ale dává pocit jistoty, že
vše je tak, jak má být. Pravdu chorý mozek odmítá přijmout, protože si vystačí s vírou nahrazující
rozum.
Odpovědět
vše je tak, jak má být. Pravdu chorý mozek odmítá přijmout, protože si vystačí s vírou nahrazující
rozum.
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 11:37 Reaguje na PetrVíte jak bříza dokáže opucovat (ošlehat) okolní stromy? A víte co udělá s těmi v podúrovni když na ni napadne těžký sníh? No a to proti březovým hajkům někde v polích či v okrajích lesů nic nemám.
Odpovědět
Pe
Petr
13.6.2024 12:23 Reaguje na Jarek SchindlerNesmíte z něčeho, co je jen možné, dělat pravidlo a standard. Podobně tu mnozí píšou o invazivních rostlinách, že hned všude narostou jen ony a nic jiného. Ve skutečnosti k něčemu takovému dochází jen velice zřídka. V běžné realitě ne.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 13:16 Reaguje na PetrTo čemu říkáte "jen možné" se pravidelně děje i v běžné realitě. Ta bříza se zatím u nás chová všude stejně. Dřív byl v kulturách pravidlem " výřez plevelných dřevin. Vyřezávala se hlavně ta bříza aby v dalších letech nepoškozovala cílové dřeviny. Jinak z toho, že by se tam začal šířit pajasan nebo akát osobně strach nemám. Když nic jiného tak tam nejsou pro tyto dřeviny podmínky. Jak je to s křídlatkou nevím ale ta postupuje podél vodních toků.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.6.2024 11:38 Reaguje na Jarek SchindlerVlhká místa v roklích jsou vhodné i
pro pajasan a křídlatku a akátům
vyhovují suché skály a jiné na živiny chudé pozemky. Leckde akát nahradil ve skalách původní borovici
a totéž se může stát i tam. Je to
pouze o rychlosti šíření náletů,
které nalétají každý jinak na jinou
vzdálenost a pouze v jeho semenném roce. Bříza rodí semena každý rok,
ale akát může po zmrznutí květů
rok vypustit. Obávám se o totéž
co vy, že bujný hustý březový les
poláme sníh a břízy pak i stromky jiného druhu pod nimi. Takovou
zkušenost mám na poli, které nechal vlastník na pospas přírodě a pole
zalesnila bříza a myši vlašskými
ořešáky v poměru 100 bříz k 1
ořešáku. NIC jiného tam neroste
ani po 15.letech! Naopak i ty
ořešáky živoří a postupně mizí ,
Dnes je to po uhynutí poloviny
bříz temný lesík s absencí kdysi
hojných hub s podřadným podrostem kopřiv a na okrajích ostružiníku.
Přínos pro přírodu? Rozhodně se
nedá mluvit o nějaké biodiverzitě
a smíšeném lese. Je to stejnověký
jednodruhový les jako z Mrazíka!
Že by se "vědci" shlédli tam?
Odpovědět
pro pajasan a křídlatku a akátům
vyhovují suché skály a jiné na živiny chudé pozemky. Leckde akát nahradil ve skalách původní borovici
a totéž se může stát i tam. Je to
pouze o rychlosti šíření náletů,
které nalétají každý jinak na jinou
vzdálenost a pouze v jeho semenném roce. Bříza rodí semena každý rok,
ale akát může po zmrznutí květů
rok vypustit. Obávám se o totéž
co vy, že bujný hustý březový les
poláme sníh a břízy pak i stromky jiného druhu pod nimi. Takovou
zkušenost mám na poli, které nechal vlastník na pospas přírodě a pole
zalesnila bříza a myši vlašskými
ořešáky v poměru 100 bříz k 1
ořešáku. NIC jiného tam neroste
ani po 15.letech! Naopak i ty
ořešáky živoří a postupně mizí ,
Dnes je to po uhynutí poloviny
bříz temný lesík s absencí kdysi
hojných hub s podřadným podrostem kopřiv a na okrajích ostružiníku.
Přínos pro přírodu? Rozhodně se
nedá mluvit o nějaké biodiverzitě
a smíšeném lese. Je to stejnověký
jednodruhový les jako z Mrazíka!
Že by se "vědci" shlédli tam?
Pe
Petr
16.6.2024 00:38 Reaguje na Břetislav Machaček15 let je málo, to tam opravdu uvidíte jen ten prvotní březový nálet Musíte ještě počkat. Příroda prostě roste pomalu. I půda se musí trochu vzpamatovat a proměnit, aby vyhovovala stromům. Ale už se to mění, jak popisujete. Břízy ustupují, ořešáky také. Ostružiník je také pionýrská rostlina, postupně prořídne a uchytí se v něm jiné stromy, a s rostoucím množstvím listovky na zemi se bude proměna lesíka zrychlovat. Pozorujte to, budete překvapený.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.6.2024 11:34 Reaguje na Jarek SchindlerVíte, poznání je už dneska někde jinde :-). A bříza, osika a podobně jsou prostě důležité pro zastínění semenáčků dlouhověkých stromů (zejm. buků), úpravu mikroklimatu, podporu mykorhizy, zlepšení retence vody a proti erozi a tak.
Vy chápete les jako akční film s prudkou konkurencí, ale ukazuje se, že v lese jde primárně o spolupráci. To je pro nás, samosebou, obtížné vidět, neb jsme nastaveni na konkurenci.
Odpovědět
Vy chápete les jako akční film s prudkou konkurencí, ale ukazuje se, že v lese jde primárně o spolupráci. To je pro nás, samosebou, obtížné vidět, neb jsme nastaveni na konkurenci.
MM
Milan Milan
12.6.2024 21:24Ale to není přece samoobnova do původního stavu... Tam naroste rychlerostoucí náletové dřeviny, snad ty břízy, možná nějaké akáty, nebo olše a nějaké křoviny. Když rok dva necháte ladem pole, neboi zahradu, tak taky zaroste plevelem a co to dá potom práce chtít pole opět nazývat polem nebo zahradou.
Odpovědět
MM
Martin Macek
13.6.2024 13:04 Reaguje na Milan MilanTušíte vůbec o jakém území je řeč? Už jste někdy viděl olše na pískovcových skalách?
Odpovědět
Peter Sládek
14.6.2024 21:17 Reaguje na Martin Macek Ale Milan nepíše o jelšiach na pískovcových skalách, ale o jelšiach v NP. A tam ich videl Jakub Hruška, dokonca o nich píše: "V Národním parku České Švýcarsko už totiž jedno požářiště je - v roce 2006 shořelo cca 15 ha lesa u Jetřichovic okolo Havraní skály. A bylo ponecháno přírodnímu vývoji. Dnes tam roste zcela sám nový les, v tuto chvíli složený hlavně z pionýrských dřevin jako je bříza a olše..."
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
12.6.2024 22:32Připadá mi, že tím článkem chce autor říct: Zapalujme lesy, budeme mít krásné březové porosty, --- bude tam snad za chvíli k vidění i tetřev. Ale co mě zaráží, je to, co očekává následně, když konstatuje: „pořádný les“ břízu nahradí do několika desetiletí. --- Tak co je tedy skutečným cílem lidí jeho typu? Vytváření zmatku přes podporu zmaru?
Odpovědět
Anyr
12.6.2024 23:20 Reaguje na Josef StříteckýTo fakt lidi jako ty potřebují k životu normalizmus? :D Všechno pevně nařízené, přikázané, zakázané? Neschopnost přemýšlet mimo ohrádku? :)
Lidi, kteří si myslí, jak příroda potřebuje zásahy, úpravy, korekce, pomoc, tak jsou naprosto mimo mísu. To, že to ti lidé potřebují ve svých životech sami, je pochopitelné, ovšem příroda potřebuje jen a pouze prostor a klid od člověka.
Jenže to málokdo z normalizačních generací pochopí (sláva a čest všechno dobré výjimkám, jako je třeba Jakub Hruška, Hana Librová, Mojmír Vlašín a zesnulá Helena Vlašínová, Josef Fanta, Jaromír Bláha, zesnulý Josef Vavroušek, Bedřich Moldan a mnoho dalších).
Půjčím si citaci textu - staršího data, ale vždy platného - právě od Moldana:
"Na otázku, zda má smysl budovat uměle prales na místě, kde dnes stojí běžný hospodářský les, Sinner odpovídá: „Ano, to má. Zaprvé, my lidé uměle prales nebudujeme, ale necháváme prostor přírodě, aby jej vytvořila sama. Zadruhé se ukázalo, že tyto nové pralesy hrají významnou roli pro zachování biodiverzity a vzácných druhů. Zatřetí, nové pralesy nám umožní prožít sílu přírody, nechat se jí ohromit, uchvátit její krásou, hrozivostí, dominancí, pestrostí a pohnout naší optikou ve vnímání přírody a role člověka v ní.“
Jak se zdá, naši turisté budou muset zajet o několik kilometrů dál za hranice, aby mohli pozorovat v činnosti přírodu. Na Šumavu budou spíše jezdit obdivovatelé těžké techniky, aby mohli naopak vidět, jak pracují obrovité harvestory a mohutné kamiony se dřevem."
Odpovědět
Lidi, kteří si myslí, jak příroda potřebuje zásahy, úpravy, korekce, pomoc, tak jsou naprosto mimo mísu. To, že to ti lidé potřebují ve svých životech sami, je pochopitelné, ovšem příroda potřebuje jen a pouze prostor a klid od člověka.
Jenže to málokdo z normalizačních generací pochopí (sláva a čest všechno dobré výjimkám, jako je třeba Jakub Hruška, Hana Librová, Mojmír Vlašín a zesnulá Helena Vlašínová, Josef Fanta, Jaromír Bláha, zesnulý Josef Vavroušek, Bedřich Moldan a mnoho dalších).
Půjčím si citaci textu - staršího data, ale vždy platného - právě od Moldana:
"Na otázku, zda má smysl budovat uměle prales na místě, kde dnes stojí běžný hospodářský les, Sinner odpovídá: „Ano, to má. Zaprvé, my lidé uměle prales nebudujeme, ale necháváme prostor přírodě, aby jej vytvořila sama. Zadruhé se ukázalo, že tyto nové pralesy hrají významnou roli pro zachování biodiverzity a vzácných druhů. Zatřetí, nové pralesy nám umožní prožít sílu přírody, nechat se jí ohromit, uchvátit její krásou, hrozivostí, dominancí, pestrostí a pohnout naší optikou ve vnímání přírody a role člověka v ní.“
Jak se zdá, naši turisté budou muset zajet o několik kilometrů dál za hranice, aby mohli pozorovat v činnosti přírodu. Na Šumavu budou spíše jezdit obdivovatelé těžké techniky, aby mohli naopak vidět, jak pracují obrovité harvestory a mohutné kamiony se dřevem."
EB
BM
Břetislav Machaček
13.6.2024 08:18 Reaguje na Emil BernardyCo chcete po lenivcích, kteří vidí přírodu jako něco,
co nepotřebuje nic jiného, než nečinnost člověka a pak tu bude ráj na zemi. Shlédli se v pohádkách kde létají pečení holubi do úst a kde tečou potoky piva
a vína. Stačí přece jenom přihlížet a příroda to vše
sama vytvoří. To je tím, že v životě nevypěstovali
ani ředkvičku a myslí si, že to jde nějak vše samo.
V pralese naroste rovnou nábytek a na poli rohlíky
i bez orání, setí, sklizně, skladování, mletí a
pečení. Vše se dělá samo(cizíma rukama), když ty
jejich ruce píšou pouze podobné kraviny.
Odpovědět
co nepotřebuje nic jiného, než nečinnost člověka a pak tu bude ráj na zemi. Shlédli se v pohádkách kde létají pečení holubi do úst a kde tečou potoky piva
a vína. Stačí přece jenom přihlížet a příroda to vše
sama vytvoří. To je tím, že v životě nevypěstovali
ani ředkvičku a myslí si, že to jde nějak vše samo.
V pralese naroste rovnou nábytek a na poli rohlíky
i bez orání, setí, sklizně, skladování, mletí a
pečení. Vše se dělá samo(cizíma rukama), když ty
jejich ruce píšou pouze podobné kraviny.
JS
Josef Střítecký
13.6.2024 08:39 Reaguje na AnyrKdyž už si tykáme, tak nám napiš, jak Ty víš, co příroda potřebuje ??? Těch potřeb může být tolik, kolik je aktivistů. A zorný úhel každého z odborníků má být dominantní? To je totální chaos. Moje vidění světa vychází z rozumné dlouhodobě udržitelné koncepce hospodaření, - aby i po Tvojí generaci bylo co ochraňovat. Nedotčená příroda jako zaklínadlo, - to je čiré hlupáctví.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.6.2024 11:39 Reaguje na Josef StříteckýK rozumnému dlouhodobě udržitelnému hospodaření v krajině patří zrovna to, že na části té krajiny je nezbytné mít části, do kterých se člověk se svou omezenou myslí a poznatky raději moc neplete. Teprve pak bude i po naší generaci co ochraňovat :).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 09:55 Reaguje na AnyrZkuste se zamyslet kdo piořebuje biodiverzitu. Člověk nebo Příroda? Příroda ne, není to myslící stroj, naopak biodiverzitu klidně zničí bez výčitek (nejméně 5 velkých vymírání).
Biodiverzitu potřebuje člověk, obyčejný aby se mohl kochat a někteří i studovat. Proč ji tedy ničit nicneděláním, když biodiverzita kolem nás v Evropě je dílem lidí?
Jsou dva nejhorší hříchy antropocenu:
- ekonomicky poháněnádevastac
- nicnedělání
Odpovědět
Biodiverzitu potřebuje člověk, obyčejný aby se mohl kochat a někteří i studovat. Proč ji tedy ničit nicneděláním, když biodiverzita kolem nás v Evropě je dílem lidí?
Jsou dva nejhorší hříchy antropocenu:
- ekonomicky poháněnádevastac
- nicnedělání
MM
Martin Macek
13.6.2024 13:26 Reaguje na Slavomil VinklerProto také státní i nevládní ochrana přírody věnuje velké úsilí kosení luk, vyřezávání náletů a obnovení pastvy u nelesních pozemků. Tam, kde je cílem mít les je to však složitější - světlé lesy se bez aktivního hospodaření zatáhnou a potlačí bylinné patro, ale stinné pralesní porosty se zásobou tlejícího dřeva zase podporují jiné druhy na ně vázané (houby, hmyz, ptactvo,...). Je proto žádoucí mít v krajině obojí, jak obhospodařované lesy, tak lesy bezzásahové. A protože hospodářských lesů je drtivá většina, měli bychom být důslední v ochraně těch pralesovitých porostů.
Odpovědět
MK
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2024 07:21 Reaguje na Majka KletečkováA kde jsou? Na NPŠ jsme je nechali sežrat kůrovcem.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.6.2024 11:44 Reaguje na Slavomil VinklerVy jedete pořád na stejném koni :-D!
Kdo potřebuje biodiverzitu? potřebujeme ji oba: Příroda i člověk - jinak nám to spolu fungovat nebude.
Jak jste přišel na to, že tím, co označujete za nicnedělání se ničí příroda? Jestli to chápete, jako že je třeba něco dělat pro zachování alespoň zbytků přírody, tak to beru. To by i odpovídalo tomu, co píšete, že totiž nejhorší je ekonomicky poháněná devastace - a to určitě je.
Odpovědět
Kdo potřebuje biodiverzitu? potřebujeme ji oba: Příroda i člověk - jinak nám to spolu fungovat nebude.
Jak jste přišel na to, že tím, co označujete za nicnedělání se ničí příroda? Jestli to chápete, jako že je třeba něco dělat pro zachování alespoň zbytků přírody, tak to beru. To by i odpovídalo tomu, co píšete, že totiž nejhorší je ekonomicky poháněná devastace - a to určitě je.
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 11:55 Reaguje na AnyrAno, a proto pouze osvícený ochranář typu Bláhy či Vlašína ví co je pro přírodu dobré a kdy je potřeba do ní zasáhnout. Je zajímavé, že ten prostor přírodě dávají i samotní ochranáři pouze někde. No a ještě zajímavější je , že čím více tu máme ochranářů a různých ekospolků tím více jde ta slavná a vzývaná biodiverzita do kopru.
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.6.2024 12:07 Reaguje na Jarek SchindlerA nebude to třeba tím, že (troufnu si říc) 90% lidí na nějakou ochranu přírody kašle a chovají se jak prasata? :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 12:37 Reaguje na Petr EliasNo vidíte a já bych zase řekl, že u nás je pomalu každý " ochranářem všeho živého" a současně expertem na lesy a myslivost. Praha jich je plná.
Odpovědět
Pe
Petr
13.6.2024 12:28 Reaguje na AnyrLidé si navykli na spotřební systém, ve kterém mohou mít cokoliv a ihned. Vše jako služba, vše jako produkt. Chci jet do parku a platím si za to, tak chci hotový produkt a kompletní služby. Nejedu tam kvůli přírodě, ale kvůli zážitku, tak mi to dodejte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 11:41 Reaguje na Josef StříteckýTak samozřejmě, v případě bezzásahu tam žádný pořádný les nebude a tu břízu v rámci několika desetiletí žádná další dřevina jen tak nenahradí. Ale příroda má čas a tak samozřejmě v řádu několika století tam zase porostou i další dřeviny. Tedy v případě toho bezzásahu.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.6.2024 11:36 Reaguje na Josef StříteckýJá to, co autor napsal, chápu ale zcela opačně, než vy.
Chci tím říct, že nezáleží jen na tom, co autor napíše, ale také na nastavení čtenáře :-). Možná jste vůči článku apriori příliš kritický?
Odpovědět
Chci tím říct, že nezáleží jen na tom, co autor napíše, ale také na nastavení čtenáře :-). Možná jste vůči článku apriori příliš kritický?
RP
Radim Polášek
13.6.2024 08:25Bez zásahu člověka to bude 40 let turisticky bezvýznamné, protože kdo z turistů se bude chtít koukat na březovou hustou monokulturu.
Já mám v blízkosti k vidění podobné porosty, v blízkém areálu velkého podniku bylo za komunistů zahradnictví, velké skleníky vytápěné odpadním teplem z místní kombinované elektrárny a teplárny. Ty pár let po Sametu někdo zprivatizoval a asi si dopřál zisku tím, že všechno kovové prodal do sběrny. Od té doby tam za plotem rostou divoké nálety, břízy, topolu, javorů a do toho je vmíchán nějaký zerav, plno javoru jasanolistých a podobně. Je to už les vysoký tak 15 - 20 metrů, určitě tam je na zemi plno biomasy z odumřelých stromů, ale turisticky tam moc co k vidění není.
Odpovědět
Já mám v blízkosti k vidění podobné porosty, v blízkém areálu velkého podniku bylo za komunistů zahradnictví, velké skleníky vytápěné odpadním teplem z místní kombinované elektrárny a teplárny. Ty pár let po Sametu někdo zprivatizoval a asi si dopřál zisku tím, že všechno kovové prodal do sběrny. Od té doby tam za plotem rostou divoké nálety, břízy, topolu, javorů a do toho je vmíchán nějaký zerav, plno javoru jasanolistých a podobně. Je to už les vysoký tak 15 - 20 metrů, určitě tam je na zemi plno biomasy z odumřelých stromů, ale turisticky tam moc co k vidění není.
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 08:38NÁRODNÍ PARK: Za třicet let uschly na Šumavě miliony stromů
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/narodni-park-za-tricet-let-uschly-na-sumave-miliony-stromu.A240606_141102_p_spolecnost_nef
Výcuc:
...Velmi dobře si na tu dobu pamatuji. Zelené nevládní organizace agresivně napadaly lesníky a politiky, kteří proti kůrovci na Šumavě chtěli zasahovat, obviňovali nás, že jsme ve vleku těžařských loby a chceme v Národním parku kácet, zatímco oni, zelené nevládky, chtějí chránit zelené lesy. V roce 1999 zelené hnutí zahájilo „blokádu“ na Trojmezí, kdy poslední pralesní zbytky a komplex horského lesa podlehly kůrovci, ze kterého se mediálně stal „lékař lesa“. Tehdy vznikla zhoubná myšlenka „bezzásahovosti“. Tato myšlenka není ve prospěch zachování přírody, ale je předurčena pro likvidaci lesů obecně. Tehdy ještě zastánci bezzásahovosti tvrdili, že kůrovec nepřeletí dále než dvě stě metrů. Kůrovec se ale šíří do lesů mimo Národní park....
...Skutečnost, že se Národní park Šumava proměnil v standardní lesní těžařský závod není hlavní problém. Hlavním problémem Národního parku je nenapravitelná chyba progresivistické ochrany přírody, která zničila pralesní zbytky na Šumavě. Tato zelená politika zničila historii lesních pralesních fragmentů, které dělaly Šumavu nejcennějším lesním komplexem Evropy. Když vznikal Národní park Šumava, tak se v jeho lesích bylo lokalizováno 135 velkých částí původních lesů a rašelinišť. Každý takový fragment obsahoval nějaký přírodní unikát s výjimečnou částí nenahraditelného a nevyčíslitelného biotopu....
...Národní park Šumava se dnes chlubí tím, že kůrovcem uschlý les se sám regeneruje a na mnoha místech najdeme smrky vysoké tři až deset metrů. Ale vedení parku i zelené nevládní organizace mlčí o tom, že na třistaleté stromy si budeme muset počkat dalších tři sta let. A tak vzniká otázka, stálo to za to? Měli jsme na Šumavě hluboké zelené lesy s mnoha staletými pralesními zbytky, které jsme vložili do Národního parku. Ochrana přírody je záměrně zničila a dnes se chlubí malými semenáčky a tím, že se les v některých lokalitách samovolně obnovuje. Vidíte v tom nějakou logiku?...
Odpovědět
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/narodni-park-za-tricet-let-uschly-na-sumave-miliony-stromu.A240606_141102_p_spolecnost_nef
Výcuc:
...Velmi dobře si na tu dobu pamatuji. Zelené nevládní organizace agresivně napadaly lesníky a politiky, kteří proti kůrovci na Šumavě chtěli zasahovat, obviňovali nás, že jsme ve vleku těžařských loby a chceme v Národním parku kácet, zatímco oni, zelené nevládky, chtějí chránit zelené lesy. V roce 1999 zelené hnutí zahájilo „blokádu“ na Trojmezí, kdy poslední pralesní zbytky a komplex horského lesa podlehly kůrovci, ze kterého se mediálně stal „lékař lesa“. Tehdy vznikla zhoubná myšlenka „bezzásahovosti“. Tato myšlenka není ve prospěch zachování přírody, ale je předurčena pro likvidaci lesů obecně. Tehdy ještě zastánci bezzásahovosti tvrdili, že kůrovec nepřeletí dále než dvě stě metrů. Kůrovec se ale šíří do lesů mimo Národní park....
...Skutečnost, že se Národní park Šumava proměnil v standardní lesní těžařský závod není hlavní problém. Hlavním problémem Národního parku je nenapravitelná chyba progresivistické ochrany přírody, která zničila pralesní zbytky na Šumavě. Tato zelená politika zničila historii lesních pralesních fragmentů, které dělaly Šumavu nejcennějším lesním komplexem Evropy. Když vznikal Národní park Šumava, tak se v jeho lesích bylo lokalizováno 135 velkých částí původních lesů a rašelinišť. Každý takový fragment obsahoval nějaký přírodní unikát s výjimečnou částí nenahraditelného a nevyčíslitelného biotopu....
...Národní park Šumava se dnes chlubí tím, že kůrovcem uschlý les se sám regeneruje a na mnoha místech najdeme smrky vysoké tři až deset metrů. Ale vedení parku i zelené nevládní organizace mlčí o tom, že na třistaleté stromy si budeme muset počkat dalších tři sta let. A tak vzniká otázka, stálo to za to? Měli jsme na Šumavě hluboké zelené lesy s mnoha staletými pralesními zbytky, které jsme vložili do Národního parku. Ochrana přírody je záměrně zničila a dnes se chlubí malými semenáčky a tím, že se les v některých lokalitách samovolně obnovuje. Vidíte v tom nějakou logiku?...
PE
Petr Elias
13.6.2024 11:17Super, jsem rád, že se tamní obnova daří. A že to potrvá desetiletí? A co? Není to smrková plantáž, ale NP. :)
A že se to místním exotům nelíbí? No a co? Jediné co mohou je blekotat, jako vždy :)
Odpovědět
A že se to místním exotům nelíbí? No a co? Jediné co mohou je blekotat, jako vždy :)
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 11:58 Reaguje na Petr EliasVám osobně se to líbí? Sdělte.
A proč je tedy tolik lidí proti márodním parkům? Těm lidem se taky Šumava a Č. Švýcarsko líbí? Sdělte průzkum.
Odpovědět
A proč je tedy tolik lidí proti márodním parkům? Těm lidem se taky Šumava a Č. Švýcarsko líbí? Sdělte průzkum.
PE
Petr Elias
13.6.2024 12:04 Reaguje na Slavomil VinklerA proč bych vám měl dohledávat nějaký průzkumy? Nejsem vaše sekretářka. Vaši lenost si kompenzujte jinde. :D
A ano, jedná se o NP, takže s tím jsem v pohodě. :D
Odpovědět
A ano, jedná se o NP, takže s tím jsem v pohodě. :D
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 17:06 Reaguje na Petr EliasVy něco tvrdíte. Vaše je důkazní povinnost.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 12:07 Reaguje na Petr EliasOno to nebude trvat desetiletí ale staletí a nějaká smrková plantáž s tím nemá co dělat. No a jak je vidět nejde jen o pár blekotů ale o celkem dost lidí kteří kolem sebe tyhle ekopokusy nechtějí. To je pak řevu v těch správných ochranářských kruzích že myšlenky té vyšší a jediné správné ochrany místní nechápou a staví se proti ni. Jen pokračujte, příležitostí jak ničit a zničit naší přírodu je u nás ještě pořád spousta.
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.6.2024 12:10 Reaguje na Jarek SchindlerA představte si ten řev, když různým osvíceným ta ochrana přírody kazí jejich ,,zájmy,, , tedy s... se jim do kšeftu. ;)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 12:22 Reaguje na Petr EliasO jakých osvícených to mluvíte? No já spíš čekám až státu dojdou peníze na různé ekonesmysly a občané dostanou rozum a přestanou podporovat ty co slibují, že za ně něco udělají. Otázkou ale je co potom ti chudáci, co neví co je to práce, budou dělat a čím se budou živit?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 17:17 Reaguje na Jarek SchindlerVíte, u nás se řve, jak se nadnárodními společnostmi ničí tropické pralesy, ale my si necháme sežrat kůrovcem poslední zbytky pralesa v NP Šunmava a vypálit 25% NPČŠ a ještě se chválíme. Když už to vyhořelo, aspoň se mělo ihned vysypat osivo listnáčů, pro urychlení obnovy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
14.6.2024 10:20 Reaguje na Jarek SchindlerTak já nevím no. Třeba co se týká Šumavy - byl takový jeden pán, tuším že se jmenoval Zimola, toho času hejtman a velký bojovník proti NP Šumava. Měl takovou kauzičku, tuším že ji pokřtili ,,Kauza Lipno,, , která vyšuměla jen kvůli promlčení. :)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.6.2024 10:05 Reaguje na Petr EliasNo, byl pěkný článek ( Prachatický deník)o tom co všechno si v rámci Šumavy "vyblokoval" jeden z blokádníků. Také asi velice "šikovný a snaživý člověk".
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 12:13Dechberoucí regenerace. Aby vás ta síla přírody náhodou neudusila pane Hruško. Mě se zase vybaví článek v kterém si , už nevím kdo, stěžoval na to jak přemnožená zvěř likviduje na tom spáleništi umělou obnovu. Tak jak to ve skutečnosti je a co je nakonec pravdou???
Odpovědět
MM
Martin Macek
13.6.2024 13:08 Reaguje na Jarek SchindlerPřirozená regenerace je tam skutečně dechberoucí, ostatně můžete se jet sám přesvědčit. Pokud tam někdo nasázel umělou obnovu (park se dušoval, že to nechá obnovit přirozeně, ale možná někde něco skutečně sázeli), tak věřím že to může být problém, protože zvěř je mlsná a pozná vyhnojené sazenice ze školky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 17:20 Reaguje na Martin MacekNálet břízy je zcela standardní děj všude i na brownfieldech, nicméně, je to záruka regenerace? Jak to dopadne se uvidí za 300 let.
Odpovědět
MM
Martin Macek
14.6.2024 13:17 Reaguje na Slavomil VinklerJak to dopadne se můžete podívat už dnes na Havraní skálu (18 let od požáru) nebo na téměř libovolnou skalní plošinu v NP, kde když hrábnete do země, najdete uhlíky po minulých požárech, které se v této oblasti vyskytují od nepaměti.
viz:
Adámek M., Bobek P., Hadincová V., Wild J. & Kopecký M. (2015) Forest fires within a temperate landscape: A decadal and millennial perspective from a sandstone region in Central Europe. Forest Ecology and Management 336: 81–90. https://doi.org/10.1016/j.foreco.2014.10.014
Odpovědět
viz:
Adámek M., Bobek P., Hadincová V., Wild J. & Kopecký M. (2015) Forest fires within a temperate landscape: A decadal and millennial perspective from a sandstone region in Central Europe. Forest Ecology and Management 336: 81–90. https://doi.org/10.1016/j.foreco.2014.10.014
EB
Emil Bernardy
13.6.2024 15:57Asi to bude zde pobuřující,ale pamatuji vypalování mezí,mělo to své důvody.Jistě malé,spíše maličké plochy v krajině.Že by to byla taková katastrofa si nepamatuji,ale vzpomínám na to,jak se tyto plochy zazelenaly poté a i jsem měl později možnost vidět les po požáru menšího rozsahu.Stejný dojem jako autor článku.A nedovolím si říci,že mí dědové byli horší v přístupu ke krajině.Určitě v přírodě trávili více času,než může dnešní člověk.Stejný pocit po přivalových deštích,které krajinu očistí..
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 17:11 Reaguje na Emil BernardyVypalování mezí po malých částech ve vhodnou dobu byla podpora biodiverzity. Mělo by se v tom pokračovat zejména ve stepních rezervacích.
Když schoří 10 ha lesa je to taky podpora biodiverzity. Když schoří 25% NPČŠ je to zločin.
Odpovědět
Když schoří 10 ha lesa je to taky podpora biodiverzity. Když schoří 25% NPČŠ je to zločin.
MM
Martin Macek
14.6.2024 13:20 Reaguje na Slavomil VinklerRozloha NPČS 79km2
Požářiště 10 km2
---
Mě to teda vychází na 12.6%
Odpovědět
Požářiště 10 km2
---
Mě to teda vychází na 12.6%
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 17:23 Reaguje na Emil BernardyI zde platí Paracelsova definice jedu, že rozdíl mezi lékem a jedem je jen v množství.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.6.2024 18:33 Reaguje na Slavomil VinklerU lesa bych se držel zpět,ale suchá tráva při zachování opatrnosti....pamatuji vypálené okolí železnic od jisker,dnes to řešíme desikanty.
Paracelsus...homeopatie je opravdu marná snaha o něco před stovkami let,dnes obchod s neznalostí,v lepším případě placebo.Jsem rodák z Mor.Krumlova,myslím si,že Paracelsus tam má dodnes expozici.
Odpovědět
Paracelsus...homeopatie je opravdu marná snaha o něco před stovkami let,dnes obchod s neznalostí,v lepším případě placebo.Jsem rodák z Mor.Krumlova,myslím si,že Paracelsus tam má dodnes expozici.
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 22:54 Reaguje na Emil BernardyO lese jsem nemluvil, i když menší plocha nijak moc neškodí, spíše prospěje. Vypalovat trávníky, zejména ve stepních rezervacích, by (po částech a v změ) prospělo.
Paracelsus není o homeopatii. Jde o to, že skutečně lze používat jedy jako léky (třeba digitalis) a naopak, může se člověk zabít přemírou třeba i vody. Ano, v M. Krumlově expozice byla.
Odpovědět
Paracelsus není o homeopatii. Jde o to, že skutečně lze používat jedy jako léky (třeba digitalis) a naopak, může se člověk zabít přemírou třeba i vody. Ano, v M. Krumlově expozice byla.
EB
Emil Bernardy
14.6.2024 07:12 Reaguje na Slavomil VinklerNevím,jestli Paracelsus byl homeopatik též,ale myšleka homeopatie je mně známá,právě tzv.nekonečné zředění má mít opačný účinek....zoufalství lékařů té doby řešit některá onemocnění,ostatní tak je to dnes také.Digoxin jako kardiakum pořád...
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.6.2024 22:15Souhlasím v tomto s panem Hruškou a jsem ráda, že se obnova lesa po požáru v NPČŠ tak daří. Sama to tam neznám, na vlastní oči ale obdivuji úžasně rychlou a parádní obnovu lesa po kůrovcové kalamitě v NP na Šumavě.
Mně nevadí, že klimaxové lesy tam uvidí až naši pravnuci. Je zajímavé sledovat aspoň na zlomku území republiky, jak se příroda sama krásně vyvíjí a posouvá. Připomínám, že naše 4 NP zabírají dohromady 1,5 % území ČR a bezzásahový režim je aplikován jen na menšině z této plochy.
Odpovědět
Mně nevadí, že klimaxové lesy tam uvidí až naši pravnuci. Je zajímavé sledovat aspoň na zlomku území republiky, jak se příroda sama krásně vyvíjí a posouvá. Připomínám, že naše 4 NP zabírají dohromady 1,5 % území ČR a bezzásahový režim je aplikován jen na menšině z této plochy.
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2024 22:59 Reaguje na Majka Kletečková"Parádní obnovu" snad uvidí až děti našich dětí. Bohdá.
A jak skončily ty staré pralesní lokality v NPŠ?
Když na menšině z 1,5%, tak proč sežral kůrovec celou ČR?
Odpovědět
A jak skončily ty staré pralesní lokality v NPŠ?
Když na menšině z 1,5%, tak proč sežral kůrovec celou ČR?
Peter Sládek
13.6.2024 23:46 Reaguje na Majka KletečkováTen nálet brezy prezentovaný na fotkách a ktorý nazývate "obnova lesa po požáru v NPČŠ které se tak daří" vidím x-krát ročne na hociktorej ploche makadamu 2 roky po tom, ako sa prestala využívať na manipulačné miesto.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.6.2024 22:16Z některých komentů pod článkem plyne, že jejich pisatelé nemají ponětí o tom, že správa NP aktivně zasahuje proti nepůvodním invazním druhům i v jinak bezzásahových územích.
Odpovědět
Peter Sládek
14.6.2024 00:05 Reaguje na Majka KletečkováZ jedného komentu plynie, že jeho pisateľka asi nemá poňatie o rozdiele v nákladoch medzi odstraňovaním invázok z malej holiny či neúžitku, oproti 1200 ha spáleniska v neprístupnom teréne. A tiež o tom, koľko ročných rozpočtov NP zhltlo len samotné hasenie (7 mld.), Nehovoriac o strate na CR... https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/informace/novinky/lide-v-ceskem-svycarsku-si-zoufaji-letos-prijdeme-az-o-2-miliardy-kc
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.6.2024 07:26 Reaguje na Majka KletečkováKdyby se radši starali o lesy, převážně smrkové, neměly by nálety šanci. Tak prosté to je.
A také likvidují přistupové cesty.
Odpovědět
A také likvidují přistupové cesty.
JS
Jarek Schindler
14.6.2024 09:32 Reaguje na Majka KletečkováPokud správa NP aktívně zasahuje proti nepůvodním invazivním druhům tak jak to, že se tam neustále roztahuje nepůvodní invazivní ochranář?
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:51 Reaguje na Jarek SchindlerNepůvodní invazívní druh je žlemc. V podstatě jediný skutečně invazívní druh u nás je bolševník. Ten je skutečně nebezpečný, ale ten se vyskytuje na loukách a pastvinách.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:48 Reaguje na Majka KletečkováProč by zasahovala? Vyhrají ty druhy, které mají nejlepší šanci tam uspět. A čemu vlastně říkáte invazívní druhy? Mohla byste to specifikovat?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.6.2024 23:14 Reaguje na Petr Hariprasad HajičV NPŠ a CHKO Šumava se v posledních letech zasahuje hlavně proti lupině (vlčímu bobu).
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.6.2024 11:47 Reaguje na Majka KletečkováJojo, nemají ponětí, o co jde, ale mají pevné a jasné přesvědčení :-D!
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.6.2024 18:29Přece jenom to něčemu bylo dobré. Ukázat, že příroda je pořád schopnější, než nějací nedouci z lesnické fakulty. Pan Hruška je profesorem a působí v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, což je ovšem v Česku něco jako sprosté slovo.
Odpovědět
MH
Martin Hájek
19.6.2024 00:43 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNo já tedy nevím. Plesat nad něčím, co se nepochybně uděje kdekoliv v ČR, kde na rozsáhlé ploše odstraníte smrky, mi nepřijde hodné pana profesora. Otázka, proč tam ty smrky stále byly a proč bylo dobré, aby shořely (protože jinak to samozřejmě dopadnout nemohlo), tak stále zůstává. Představa, že právě cesta tvorby národního parku žďářením je ta nejlepší mi přijde poněkud pochybná. Ostatně kupodivu pro jiné národní parky s nepůvodními smrky není tento postup zatím navrhován.
Odpovědět
JM
Jan Matěna
14.6.2024 23:54Paseka prostě zarostla břízou, tak jako skoro všude, nevím co je na tom dech beroucího. Na 60-80 let vyřešeno, pak je sežere choroš. Taky mám na pasece hustý březový porost, i bez požáru.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.6.2024 10:16 Reaguje na Jan MatěnaPodle dnešních měřítek máte zalesněno.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.6.2024 12:06 Reaguje na Jarek SchindlerPro štěpkovač ideální monokultura už za dvacet let a do 80 let ještě třikrát. A to se přece vyplatí! Nač sázet a pak pěstovat, když to naletí a roste samo. Nač regulovat stavy zvířat, když vyhynou hlady sama, když sežerou svoji kořist
a potravu. Prostě línost povýšená na samoregulaci Matky
přírody. Ode zdi ke zdi je ta její samoregulace, ale na
to není naše společnost za stovky let regulace zvyklá.
Pak tu bude pláč, až vydry zcela vyhubí lipany a raky
a vlci odradí malochovatele od vypásaní luk. I tam budou
mít prim nálety a štěpkovače. To je směr EKOenergetiky
založené na spalování biomasy, kterou vláda podporuje a
ke které nás nutí. Takže bříza a nebo taky jiné nálety
bezpracně narostlé pro energetiku mají budoucnost i v NP!
Odpovědět
a potravu. Prostě línost povýšená na samoregulaci Matky
přírody. Ode zdi ke zdi je ta její samoregulace, ale na
to není naše společnost za stovky let regulace zvyklá.
Pak tu bude pláč, až vydry zcela vyhubí lipany a raky
a vlci odradí malochovatele od vypásaní luk. I tam budou
mít prim nálety a štěpkovače. To je směr EKOenergetiky
založené na spalování biomasy, kterou vláda podporuje a
ke které nás nutí. Takže bříza a nebo taky jiné nálety
bezpracně narostlé pro energetiku mají budoucnost i v NP!
MM
Milan Milan
15.6.2024 21:41Jémine, vy asi vůbec netušíte kde všude rostou olše? Tak zkuste někdy zajít do lesa. Nicenedělání není ani hospodaření, qni cesta. Je to jako z CO2. Údajně se současná dekarbonizece projeví za takových 40-50 let. Tak to je super, to jsou evidentní bláboly, to snad nikdo ani ze současné generace "Z" již neověří.
Odpovědět
MH
Martin Hájek
19.6.2024 00:36Jenom nechápu, proč ten pán, co to prý zapálil, stojí před soudem, když způsobil ekologům tolik radosti a přírodě v NP pomohl. Také by mě zajímalo, jestli se budou zapalovat i další NP, aby se přírodě pomohlo. Nebo jestli by nebylo dobré preventivně zapálit smrkové lesy v budoucím NP Křivoklátsko, jistě by tam také vyrašil krásný břízový "les" a pan Hruška by nám ho mohl vyfotit.
Odpovědět
