Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?

Pole řepky olejky (Brassica napus).

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Franz Jaeger / Wikimedia Commons

Tedy alespoň mediálně. Přitom zůstává kontroverzní plodinou, takovým symbolem dnešního zemědělství ve střední Evropě. O to víc, že pod pohrůžkami zemědělců EU naprosto vycouvala ze svých ambic (to slovo nesnáším, je to pro mě synonymum nesplnitelných cílů) ohledně ochrany biodiverzity, půdy, vod a vůbec zemědělské krajiny.

Žádná redukce pesticidů, méně hnojiv, víc ekologického zemědělství a podpory biodiverzity. Tak bych alespoň zopakoval, co řepka znamená a symbolizuje pro krajinu a zemědělství.

Začnu klady:

1. Má hluboké kořeny, dlouho kryje půdu (říjen-červenec), je protierozní plodinou. 2. Lisuje se z ní kvalitní potravinářský olej.

3. Za současné situace v českém zemědělství byla (dosud) jistotou slušného výdělku. Na pěstování řepky nejsou žádné speciální dotace, je na ni ale dobrý odbyt na (dotovaná) biopaliva 1. generace.

4. V pěstebních postupech nahrazuje pícniny, které se nepěstují, protože nejsou „potřeba“. Máme velmi málo dobytka.

5. Za takový klad/neklad lze možná považovat, že oseté plochy „poklesly“ letos na 366 tisíc ha (data ČSÚ), což je pokles o 12 % z maxima 418 tisíc ha osetých v roce 2013. Mimochodem v roce 1990 se řepka pěstovala jen na 100 tisíc ha.

Zdroj | ČSÚ

A teď ty zápory:

1. Více než polovina řepky se používá na biopaliva (metylester řepkového oleje – MEŘO se přidává do nafty). Biopaliva první generace (což je MEŘO) považuju za velikou ekologickou chybu, a je třeba od nich co nejrychleji odejít. A to proto, že:

2. Pěstování řepky vyžaduje masivní chemizaci. Na olejniny, tedy hlavně řepku se používá nejvíce totálního herbicidu glyfosátu (Roundupu) ze všech plodin. V podzemních vodách v oblastech, kde se pěstuje hodně řepky, jsou pravidelně detekovány další herbicidy. Řepka se „stříká“ často až 10x ročně.

3. Řepka se hodně hnojí, má vysoké nároky na živiny. Přitom je z vědecké literatury známo, že dusíku jsou plodiny schopné využít jen v průměru za 17 % dodané dávky. Zbytek skončí jako dusičnany ve vodě, nebo amoniak v ovzduší.

4. Včely řepku opylují, protože v naší extrémně chudé krajině nenacházejí na jaře mnoho další pastvy. A tráví se insekticidy v řepce, a nosí je do medu.

Přečtěte si také |

Jakub Hruška: To, co vidíte, je desikované pole ozimu

5. Jsem pořád přeborníky v pěstování řepky v Evropě – 15 % orné půdy. Sousední Rakousko 5 %. Ale pozor – kdyby se rozdělilo Německo na západ a NDR, tak soudruzi z NDR by byli lepší než my. Řepka se vůbec hojně pěstuje v postkomunistických státech, kde je málo dobytka jako výsledek transformací zemědělství po roce 89.

6. Řepka se pěstuje na velkých lánech polí – to se ale u nás pěstují všechny plodiny. Jenže řepka díky svému masívnímu „ošetřování“ tak ničí půdu a vodu na velkých rozlohách najednou, a stává se velmi slušnou ekologickou bariérou a pastí. Kdyby byla pole menší, měla mezi sebou travnaté pásy, biopásy nehnojených a nestříkaných směsí, byly v ní potoky, meze, cesty a stromořadí, tak ani negativní ekologický efekt pěstování řepky by nebyl tak velký. Prostě na velikosti záleží. Polí i dotací....