https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-hruska-repka.jake-jsou-jeji-klady-a-jake-jsou-jeji-zapory
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?

5.5.2024
Pole řepky olejky (Brassica napus).
Pole řepky olejky (Brassica napus).
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Franz Jaeger / Wikimedia Commons
Řepka dokvétá, zhruba o tři týdny dříve než v minulých letech. O tom ale psát nechci, to už jsme probrali.
 
A zatímco dříve (tak do roku 2020) bylo její kvetení doprovázeno smrští mediálního zájmu, dneska je na mediální frontě úplný klid. Řepka nás najednou přestala zajímat…

Tedy alespoň mediálně. Přitom zůstává kontroverzní plodinou, takovým symbolem dnešního zemědělství ve střední Evropě. O to víc, že pod pohrůžkami zemědělců EU naprosto vycouvala ze svých ambic (to slovo nesnáším, je to pro mě synonymum nesplnitelných cílů) ohledně ochrany biodiverzity, půdy, vod a vůbec zemědělské krajiny.

Žádná redukce pesticidů, méně hnojiv, víc ekologického zemědělství a podpory biodiverzity. Tak bych alespoň zopakoval, co řepka znamená a symbolizuje pro krajinu a zemědělství.

Začnu klady:

1. Má hluboké kořeny, dlouho kryje půdu (říjen-červenec), je protierozní plodinou. 2. Lisuje se z ní kvalitní potravinářský olej.

3. Za současné situace v českém zemědělství byla (dosud) jistotou slušného výdělku. Na pěstování řepky nejsou žádné speciální dotace, je na ni ale dobrý odbyt na (dotovaná) biopaliva 1. generace.

4. V pěstebních postupech nahrazuje pícniny, které se nepěstují, protože nejsou „potřeba“. Máme velmi málo dobytka.

5. Za takový klad/neklad lze možná považovat, že oseté plochy „poklesly“ letos na 366 tisíc ha (data ČSÚ), což je pokles o 12 % z maxima 418 tisíc ha osetých v roce 2013. Mimochodem v roce 1990 se řepka pěstovala jen na 100 tisíc ha.

Zdroj | ČSÚ

A teď ty zápory:

1. Více než polovina řepky se používá na biopaliva (metylester řepkového oleje – MEŘO se přidává do nafty). Biopaliva první generace (což je MEŘO) považuju za velikou ekologickou chybu, a je třeba od nich co nejrychleji odejít. A to proto, že:

2. Pěstování řepky vyžaduje masivní chemizaci. Na olejniny, tedy hlavně řepku se používá nejvíce totálního herbicidu glyfosátu (Roundupu) ze všech plodin. V podzemních vodách v oblastech, kde se pěstuje hodně řepky, jsou pravidelně detekovány další herbicidy. Řepka se „stříká“ často až 10x ročně.

3. Řepka se hodně hnojí, má vysoké nároky na živiny. Přitom je z vědecké literatury známo, že dusíku jsou plodiny schopné využít jen v průměru za 17 % dodané dávky. Zbytek skončí jako dusičnany ve vodě, nebo amoniak v ovzduší.

4. Včely řepku opylují, protože v naší extrémně chudé krajině nenacházejí na jaře mnoho další pastvy. A tráví se insekticidy v řepce, a nosí je do medu.

5. Jsem pořád přeborníky v pěstování řepky v Evropě – 15 % orné půdy. Sousední Rakousko 5 %. Ale pozor – kdyby se rozdělilo Německo na západ a NDR, tak soudruzi z NDR by byli lepší než my. Řepka se vůbec hojně pěstuje v postkomunistických státech, kde je málo dobytka jako výsledek transformací zemědělství po roce 89.

6. Řepka se pěstuje na velkých lánech polí – to se ale u nás pěstují všechny plodiny. Jenže řepka díky svému masívnímu „ošetřování“ tak ničí půdu a vodu na velkých rozlohách najednou, a stává se velmi slušnou ekologickou bariérou a pastí. Kdyby byla pole menší, měla mezi sebou travnaté pásy, biopásy nehnojených a nestříkaných směsí, byly v ní potoky, meze, cesty a stromořadí, tak ani negativní ekologický efekt pěstování řepky by nebyl tak velký. Prostě na velikosti záleží. Polí i dotací....


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

5.5.2024 07:32
Ano, v Německu si řepku chválí !
Odpovědět
LS

Luboš Sedlák

5.5.2024 07:57
Je třeba dodat, co autor zapomněl uvést.
Řepka se ošetřuje postřikem často, stejně často jako brambory, mák ale mnohem méně často než sady nebo vinice.
Ve využití dusíku z půdy je řepka mistr, umí ho přijmout i z velké hloubky, kam jiné plodiny nedosáhnou , takže je menší pravděpodobnost, že sd dostane do spodních vod.
Používání glyfosatu ( Roundup) je na desikaci řepky už mnoho let zakázáno a nedělá se. Jiné využití totálního herbicidu v repce nevidím.
To, že se používá před setim jiných plodin, to je jiná ale před řepkou ne.
Jestliže se očekává planetarni demografický přírůstek v řádu 2 miliard lidí, řepka jako JEDINÁ relevantní olejnina středního pásma, může pomoci s řešením
zajištění kvalitních potravin
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.5.2024 08:00
Pan Hruška ve své svaté válce proti řepce opět trochu překrucuje realitu. V první části správně vyjmenoval klady pěstování řepky, s tím aby je v posledním odstavci dehonestoval. Jakoby pestrost osevních postupů nebo ekonomika zemědělců neměla žádnou váhu a čím méně řepky tím lépe.
V druhé části už začal opět fabulovat (vymýšlet si, lhát..) a to určitě není z neznalosti. Glyfosát se již několik let na desikování řepky nesmí používat. Oněch 10 postřiků co zmiňuje se dnes používá ve většině plodin. Bohužel dobrá třetina proto, že nám podobní ekoaktivsté zakázali neonikotinoidy, kdy místo šetrného mořidla se používá totální insekticid a to mnohdy i několikrát. Podobné je to například u cukrové řepy nebo máku. Hnojení řepky se , alespoň v dobrých firmách provádí cíleně několikrát (opět i pomocí postřikovače, stejně jako v jiných plodinách), aby nedocházelo ke splavení nebo zbytečnému odpařování. Česká Republika rozhodně nemá horší vodu než okolní státy.
Procento pěstování řepky si pan profesor opět trochu upravil. Musíme srovnávat srovnatelné, to znamená například to východní Německo a k tomu severní Francii, Belgii... Těžko se budeme srovnávat s Rakouskými Alpami, nebo Italskými a Španělskými rajčatovými plantážemi.
Otrávené včely - za to by už měl být souzen jako dezinformátor. Česko má nejvíce včelstev na obyvatele v Evropě. K otravám dochází v jednotkách případů ročně a to se ještě mnohdy prokáže (ale do médií se to již nedostane), že to bylo například z průmyslu a nebo i z odpadu .
Poslední odstavec je již jenom kazatelovo zbožné přání bez jakéhokoliv reálného základu. Řepka jak sám přiznal ,speciální dotace nemá. Velká pole jsou proto, že nejsou a nebudou zemědělci. Většina lidí utekla, našla si lehčí a lépe placenou práci a nyní mají čas kritizovat ostatní například zemědělce. Své produkty zemědělci prodávají za světové ceny a tak se musí vyrovnat s konkurencí například z USA nebo Austrálie kde jejich pole několikráte převyšují rozlohu našich polí a pesticidy používají bez omezení. Jinak i ta velká pole mají významné plusy co se týče utužení půdy, spotřeby hnojiv a pesticidů, spotřeby paliva na hektar , produktivita práce..
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.5.2024 17:29 Reaguje na Petr Blažek
No stěmi otravami nevím. Ale zažil jsem předloni na lánu cca 500m od úlů, že naletěli černí skákací broučci do květu. Dopoledne to postříkali. Za týden znovu naletěli broučci a dopoledne nový postřik do květů. Do tří měsíců mi odešly oboje včelstva.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.5.2024 09:13
Já mám 3. B.
Odpovědět
JH

Jan Haberle

5.5.2024 14:20
Upozorňuji, že vaše konstatování v bodě 3 je příliš zkratkovité a zavádějící ("Řepka se hodně hnojí..... Přitom je z vědecké literatury známo, že dusíku jsou plodiny schopné využít jen v průměru za 17 % dodané dávky. Zbytek skončí jako dusičnany ve vodě, nebo amoniak v ovzduší"). Využití N u většiny plodin je vyšší, udává se okolo 40-50%, možná jste myslel pouze řepku, ale špatně jste to formuloval. I s řepkou je to složitější, semeno obsahuje 3-3,5% N, takže využití (počítáno jako odběr sklizní) při výnosu 3-4 t/ha je samozřejmě vyšší než 17% (a můžeme diskutovat, kolik N pochází z půdní zásoby atd.). Také tvrzení, že "zbytek konči ve vodách nebo atmosféře" je nesmysl, většina N z hnojiv a půdní zásoby je akumulovaná v biomase řepky (a ta je hodně velká) a tento N využijí meziplodiny a následné kultury, a něco opravdu jde bohužel na vrub ztrát.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.5.2024 21:09
Z článku je jasně vidět, že p. Hruška sice konečně uznal nesporné klady řepky, ale v ostatním zamrznul, viz, nesmysl s glyfosáty. Doporučuji mu řídit se osvědčeným úslovím" Ševče, drž se svého kopyta".
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.5.2024 07:50
Řepka,spíše nějaké hybridy "Perko","Akela", jako první pícnina na jaře se nepěstují ne proto,ža jsou nižší stavy skotu(okresy Me a Kd asi 25% toho,co bylo před 35 lety),ale vývojem ve výživě .Tyto pícniny jsou dieteticky problematické a mléko opravdu zapáchalo podobně jako řepka v květu,slabě,ale v cisterně se to poznat dalo.Nebyly toho velké plochy,řek bych,že to nestojí za řeč.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.5.2024 09:36
Pan Hruška je rádoby odborník, který se často plete v základních faktech a
překrucuje fakta. Každopádně bych chtěl vědět jaký osevní postup navrhne
zemědělcům, když z trojkombinace pšenice-kukuřice- řepka tu řepku vypustí.
To zbude kukuřice a pšenice? Obojí plytce koření a půdu doslova vycucá z
živin, které skončí v bioplynce a nebo sláma v teplárně. On je opravdu
přírodovědec, který si přeje půdu ještě více ničit? Po řepce zůstane v
půdě alespoň hluboký kořen a mimo semena i vše ostatní. O pícniny není
zájem a k zaorání je nikdo jen tak z plezíru nebude osévat. Jakou organiku
chce půdě dávat, než alespoň tu z řepky? To není válka proti řepce, ale
válka proti Agrofertu, který je jedním z mnoha pěstitelů a zpracovatelů řepkových semen. Nebude-li řepka na našich polích, tak bude v okolních
zemích a na Ukrajině na polích i 500 ha velkých. Ano i taková pole jsou
na Ukrajině, v Rusku, Kazachstánu, V Kanadě a USA. Tu tak velký celistvý
lán neznám a vadí i pole 30 ha. Ano není to ideální pro přírodu, ale nelze
nutit zemědělce to pole rozdělit na nudličky po hektaru, kde se stejně budou
střídat pouze ty tři plodiny. Je třeba změnit zemědělskou politiku k návratu k pestré skladbě pěstovaných plodin včetně chovu dobytka, které podpoří
produkci pícnin. Jak to udělat? Tak ať si nad tím "vědci" lámou hlavu, aby se to zemědělcům vyplatilo. Zatím mají bič pouze na ně, ale na obchodníky,
kteří vytvářejí podmínky zemědělcům co pěstovat, svůj "výzkum" necílí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.5.2024 18:06 Reaguje na Břetislav Machaček
1*.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist