Jakub Hruška: Šumavská jezera se úspěšně zotavují. Pomalu se do nich vrací život
3.9.2023 | PRAHA
Jezero Laka, kam se po ústupu acidifikce (a kůrovcové gradaci po orkánu Kyrill v roce 2007) spontánně vrátili pstruzi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kuneš / archiv autora
Jezera byla v roce 1984 na vrcholu acidifikace kyselými dešti, a byla prakticky mrtvá - a proto s úžasně průhlednou vodou. Ta ovšem značila jen smrt kyselinou sírovou z elektráren spalujících sirnaté hnědé uhlí.
Voda Černého jezera je pořád krásně průhledná, ale o moho metrů méně než v 80. letech. Je tu přece jen více živo...
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška / archiv autora
Kyselý déšť po rokce 1989, ale hlavně po roce 2000, kdy se dokončilo odsíření elektráren, ustoupil, a jezera se začala zotavovat.
Dnes, po 40 letech od vrcholu, už jsou v jezeře Laka opět pstruzi, ale ostatní jezera ještě jsou pořád pro ryby moc kyselá. Je v nich už ale mnohem víc zooplanktonu ("breberky", co se s nimi krmí akvarijní rybičky) a řas, což je dobrý signál, že regenerace zvolna pokračuje.
Už od 80. let ale v povodích jezer "řádí" kůrovec a postupně si vzal dospělé smrky v povodí všech jezer. Naposledy stěnu Čertova jezera. A nemá smysl s ním bojovat kácením, protože se to jednak nedá "ukácet", ale hlavně jezera jsou v národním parku či přísné rezervaci, a tam má mít příroda hlavní slovo. A kůrovec se smrky žije desítky milionů let, a nevyhynuly ani smrky ani kůrovec. Ovšem ta přírodní dynamika se lidem nelíbí, protože se nechtějí koukat na "mrtvé lesy". Jenže ty jsou přirozenou součástí cyklu života lesa, a to, že se nám to nelíbí, přírodu fakt nezajímá!
Regenerace je obrovsky rychlá, jak můžeme vidět napřiklad na Plešném jezeře, a to pouhých 15 let po té "strašné katastrofě", kdy smrky podlehly kůrovcové gradaci. Mimochodem, stejně jí podlehly po roce 1870, a to už je celkem dobře zdokumentováno. A úhyn dospělé generace vrátil do půd velké množství živin a prvků, které napomohly regeneraci půd a tím i vody v jezerech.
I pod čerstvě mrtvými smrky u Čertova jezera je závoj jedlí (a na těch se lýkožrout smrkový opravdu neživí), a nová generace lesa bez problémů nahrazuje starší soudruhy, jejichž tlející těla využívá jako ochranu a zdroj živin.
Obnova šumavských jezerech po kyselých deštích
předchozí další 
První zápis z naší terénní "zelené knihy" o odběrech z roku 1984.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška / archiv autora
Čtyřicet let výzkumu je vlastně strašně málo, v životě přírody setina vteřiny. I Pepík Veselý už bohužel dávno není mezi námi. I přesto naše data, stejně jako mnoha dalších kolegů (protože šumavská jezera jsou vědecky velmi atraktivní), ukazují, že když přírodě přestaneme ubližovat (emise síry a dusíku) a necháme jí na pokoji (chráněná území), tak jasně ukáže, že nás jako lidstvo fakt vůbec k ničemu nepotřebuje....
Zkoumat ji ale budeme dál, jednak je to poučné, a navíc nás to baví!
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Další články autora |
Jakub Hruška: Dnes to jsou dva roky, kdy vzplanul požár v NP České Švýcarsko
Jakub Hruška: Regenerace lesa po požáru je v NP České Švýcarsko přímo dechberoucí
Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
JL
Jaromír Lukavský
3.9.2023 08:06"stejně jí podlehly po roce 1870," no tak přesně: nejdříve se Šumavou prohnala velká sněhová bouře myslím v r. 1867 nebo 8, padlo cca 5 milionů kubíků dřeva. Aby to nesežral kůrovec tak Schwarzenberkové nasadili všechny páky a dřevo vytěžili a prodali. Pozvali party dřevařů z celého Rakouska-Uherska a vydělávali na odvozu i sedláci ze Šumavy, bylo to období několika let "Zlatého broučka" (Klostrman). Pak všechny volné plochy zalesnili, jak jinak nežli smrkem, les byl považován za producenta dřeva a smrk byl a je optimální dřevinou. Takže v době vyhlášení Národního parku byla Šumava jen a jen smrkovou plantáží, vysázenou po r. 1870, monokulturou, něco jako bramborové pole. A každá monokultura je z principu nestabilní a musí se udržovat. Pokud se vyhlásí nesmyslně Národním parkem ... tak to dopadne jak to dopadlo.J.L. end
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
3.9.2023 10:38 Reaguje na Jaromír LukavskýTak to už byly plantáží před tím Schwarzenberským zlatým broučkem. :-)
https://plzen.rozhlas.cz/kalamity-prichazi-na-sumavu-pravidelne-prirode-pomahaji-k-ruznorodosti-6716776
Odpovědět
https://plzen.rozhlas.cz/kalamity-prichazi-na-sumavu-pravidelne-prirode-pomahaji-k-ruznorodosti-6716776
JM
Josef Mozek
3.9.2023 13:11 Reaguje na Jaromír LukavskýPředpokládám, že o zachování monokultury není zájem, proto se NEMUSÍ udržovat a tak postupně přestane být monokulturou.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
4.9.2023 14:00 Reaguje na Jaromír LukavskýO té kalamitě v 19. století jsem nevěděl, dokud jsem nenavštívil informační středisko v bavorské části Šumavy.
Na likvidaci kalamitního dřeva se prý tehdy podílelo až 10 000 dělníků z Itálie.
Jsou tam i smutné fotografie holých kopců, které - když jsem já začal v roce 1963 poznávat Šumavu - už byly zase krásně zalesněné.
Z té doby pamatuji i tu křišťálově čistou vodu v jezerech, tehdy ještě nepřístupných (až na možnost podívat se k Černému jezeru, ale jen v autobusu se zamčenými dveřmi, v němž s turisty jeli dva Péesáci se samopaly. U jezera se smělo ven tak na čtvrt hodiny a ne dál od autobusu než nějakých 100 metrů).
Jak se tenkrát stalo, že jsem tam směl v podstatě bez omezení, to je na delší vyprávění.
Pak jsem řadu let na Šumavě nebyl - a v paměti mám i šok, jaký pro mne znamenalo, když jsem po té pauze v jezerech, ke kterým se už smělo, viděl naházené spousty neřádstva. Mám před očima zejména ty stovky papírových tácků od buřtů, se zbytky hořčice...
Je smutné, že se lidi dokáží chovat hůř než dobytek.
Vyvolalo to ve mně myšlenku, jestli by opravdu nebylo lepší, kdyby vstup na taková mimořádná místa byl i nadále zakázaný.
Odpovědět
Na likvidaci kalamitního dřeva se prý tehdy podílelo až 10 000 dělníků z Itálie.
Jsou tam i smutné fotografie holých kopců, které - když jsem já začal v roce 1963 poznávat Šumavu - už byly zase krásně zalesněné.
Z té doby pamatuji i tu křišťálově čistou vodu v jezerech, tehdy ještě nepřístupných (až na možnost podívat se k Černému jezeru, ale jen v autobusu se zamčenými dveřmi, v němž s turisty jeli dva Péesáci se samopaly. U jezera se smělo ven tak na čtvrt hodiny a ne dál od autobusu než nějakých 100 metrů).
Jak se tenkrát stalo, že jsem tam směl v podstatě bez omezení, to je na delší vyprávění.
Pak jsem řadu let na Šumavě nebyl - a v paměti mám i šok, jaký pro mne znamenalo, když jsem po té pauze v jezerech, ke kterým se už smělo, viděl naházené spousty neřádstva. Mám před očima zejména ty stovky papírových tácků od buřtů, se zbytky hořčice...
Je smutné, že se lidi dokáží chovat hůř než dobytek.
Vyvolalo to ve mně myšlenku, jestli by opravdu nebylo lepší, kdyby vstup na taková mimořádná místa byl i nadále zakázaný.
va
vaber
3.9.2023 08:26hmm, kyselé deště a jak byly kyselé jiné nádrže kolem elektráren na severu,
na Šumavu přicházely mraky a deště jen z Bavorska,
není kyselá voda v jezerech proto ,že hrabanka pod smrky je kyselá,
no odborníci jsou odborníci,
kdysi dávno když se ukládalo uhlí byla kyselost zřejmě mnohem větší a síra v uhlí to dokazuje
Odpovědět
na Šumavu přicházely mraky a deště jen z Bavorska,
není kyselá voda v jezerech proto ,že hrabanka pod smrky je kyselá,
no odborníci jsou odborníci,
kdysi dávno když se ukládalo uhlí byla kyselost zřejmě mnohem větší a síra v uhlí to dokazuje
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.9.2023 09:45 Reaguje na vaberto jste se měl před 40 lety přijít podívat do CHKO Jizerské hory, aby jste viděl, jak okouzleny byly tepelnou elektrárnou Turow... kyselost půdy byla tak velká, že se vápnila z letadla.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
3.9.2023 11:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčS tou kyselosti pud a vody to neni jednoduche. Na vapneni si dobre pamatuji ale zadne presnejsi udaje o vyvoji kyselosti ruznych horizontu jizerskych pud jsem nikde nevidel. Videl jsem pred casem udaje o vyvoji kyselosti Jizery a dalsich toku Jizerskych hor a ani tam to nebyl zadny jednoduchy pohled. Nejvetsi kyselost byvala namerena v 60 letech
a pak v dobe imisni kalamity uz ta cisla nebyla zdaleka tam impresivni. Koneckoncu dnes v tech tpcich leckde ziji pstruzi - nejen siveni - kteri v 60. letech v tocich Jierek prakticky neexistovali. Je mi ale znamo (staci podivat se do sterku dna Jizery nad Korenovem) ze uz Nemci bojovali proti zvysujici se kyselosti vody Jizery tim, ze do koryta
hazeli vapencovy sterk. Kdovi jak to bylo
- vlastne o tom nevim vubec niz spolehliveho
Jeste k pousmani davna detska vzpominka prave z tech 60. let
kdy nebyly zadne cisticky a treba takova Kamenice menila barvu podle toho, jak zrovna barvili latky v cetnych textilkach na jejim toku - tehda nekolikrat nastaly silne
otravy ryb zvlaste pri jarni snehove vode a mistni
rybari nenevideli tovarnu Cutisin v Korenove jako puvodkyni
toho zla. Jenze ono to bylo uplne obracene - nad Cutisinkou
nebyly schopny zit zadne ryby v rece. Teprve odpady z te vyrobny strivek asi upravily Ph te vody do prijatelnych hodno0t
takze pod tovarnou resp. pod soutokems Mumlavou uz ryby zily. No a to ze na jare pri snehove vode plavaly brichem vzhuru malem az dole v Turnove se kladlo za vinu te Cutisince. Neopravnene
Odpovědět
a pak v dobe imisni kalamity uz ta cisla nebyla zdaleka tam impresivni. Koneckoncu dnes v tech tpcich leckde ziji pstruzi - nejen siveni - kteri v 60. letech v tocich Jierek prakticky neexistovali. Je mi ale znamo (staci podivat se do sterku dna Jizery nad Korenovem) ze uz Nemci bojovali proti zvysujici se kyselosti vody Jizery tim, ze do koryta
hazeli vapencovy sterk. Kdovi jak to bylo
- vlastne o tom nevim vubec niz spolehliveho
Jeste k pousmani davna detska vzpominka prave z tech 60. let
kdy nebyly zadne cisticky a treba takova Kamenice menila barvu podle toho, jak zrovna barvili latky v cetnych textilkach na jejim toku - tehda nekolikrat nastaly silne
otravy ryb zvlaste pri jarni snehove vode a mistni
rybari nenevideli tovarnu Cutisin v Korenove jako puvodkyni
toho zla. Jenze ono to bylo uplne obracene - nad Cutisinkou
nebyly schopny zit zadne ryby v rece. Teprve odpady z te vyrobny strivek asi upravily Ph te vody do prijatelnych hodno0t
takze pod tovarnou resp. pod soutokems Mumlavou uz ryby zily. No a to ze na jare pri snehove vode plavaly brichem vzhuru malem az dole v Turnove se kladlo za vinu te Cutisince. Neopravnene
JO
Jarka O.
4.9.2023 10:06 Reaguje na vaberVy jste pravdě velmi blízko. Jezera měla zcela typické hodnoty pH a vodivosti pro kyselá vrchoviště, není jasné, kde je ten lidský vliv. Mělo by být napsáno, odkud by znečištění acidifikací pocházelo. To, co změnilo mikroklima a celý stav jezer, je přítomnost nebo nepřítomnost lesa a tím asi rašelinisť. Autor stále oslavuje svého kůrovce, ale je to neslušné. Kdyby tu byl graf vývoje pH, vodivostí a teplot, poví nám to o životě v jezerech víc než 1 papírek a oslava zničení lesa.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
5.9.2023 12:04 Reaguje na Jarka O.Existuje víc prací, kde to kolegové podrobně rozebírají, ale grafy vývoje pH v šumavských jezerech můžete najít i zde: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ece3.9878
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.9.2023 11:35"jezera jsou v národním parku či přísné rezervaci, a tam má mít příroda hlavní slovo. "
No to je polopravda. Ano příroda má mít v NP hlavní slovo, ale to co je tam posledních xy staletí je polopříroda, ve které chybí to podstatné = velcí spásači, které člověk vyhubil a po zrušení pastvy už ani nenahrazuje svým dobytkem.
Odpovědět
No to je polopravda. Ano příroda má mít v NP hlavní slovo, ale to co je tam posledních xy staletí je polopříroda, ve které chybí to podstatné = velcí spásači, které člověk vyhubil a po zrušení pastvy už ani nenahrazuje svým dobytkem.
JM
Josef Mozek
3.9.2023 13:16 Reaguje na Slavomil VinklerŽijí tam jeleni, to stačí. Žádoucí je les, a ne louky vyžrané až skoro k hlíně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2023 08:14 Reaguje na Josef MozekMyslím, že v NP není les = maximum stromů. To se týká lesa produkčního. Jeleni jsou jednostranní spásači. On každý druh se chová trochu jinak.
V NP má vypadat tak, jak býval kdysi, rozvolněný, s vysokou biodiverzitou. Počet a kvalita zakmenění nejsou to správné kritérium pro NP.
Odpovědět
V NP má vypadat tak, jak býval kdysi, rozvolněný, s vysokou biodiverzitou. Počet a kvalita zakmenění nejsou to správné kritérium pro NP.
JP
Jaroslav Pobeha
5.9.2023 09:43 Reaguje na Slavomil VinklerChcete do hôr nastrkať veľké kopytníky ?
Tie do prudkých svahov nepôjdu, ani zubor dobrovoľne nechodí do takých svahov , nanajvýš jelene a antilopy.
Odpovědět
Tie do prudkých svahov nepôjdu, ani zubor dobrovoľne nechodí do takých svahov , nanajvýš jelene a antilopy.
RP
Radim Polášek
3.9.2023 12:37Hm, stovky let lesáci kůrovce káceli a ukáceli, až přišli zelení aktivisté a potom to už "ukácet" nešlo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.9.2023 13:58 Reaguje na Radim PolášekOni mi aktivisté poslední dobou připomínají škododolibé nemajetné
nefachčenky, kterým vadí úspěchy pracovitých vlastníků čehokoliv.
Znepříjemňují jim hospodaření v lesích, aby byly lesy ztrátové, totéž u rybníkářů, zemědělců , těžařů, průmyslníků a dopravců.
Není možné, abychom z vás neudělali to samé, co jsme my. Pokud se budou do podnikání neustále navážet a budou ho komplikovat, tak co půjde dělat jinde, tak se tam přesune a co nejde, tak to dopadne
u lesů bezzásahem, u rybníků bezúdržbou a v zemědělství úhory a
zarůstáním polí a luk nálety. Při neustálém zakazování toho, či onoho a nebo naopak nařizováním nesmyslů to vlastníky brzo
přestane bavit, pozemky rozprodají spekulantům a na podnikání
rezignují. Víte co by Larisch(vlastník majetků na Karvinsku) kdysi udělal s aktivisty, kteří by mu mluvili do skladby lesa, do
hospodaření v lesích, na polích, rybnících a jeho šachtách? Vzal
by na ně hůl, flintu a pustil by na ně psy ze svého psince. To
samé by udělal kníže Švarcnberk na ty přivazovače ke kůrovcovým
stromům a bylo by zřízení NP z hospodářských lesů pouze na něm.
Nemajetnému je jedno, že podnikatel ztrácí zisk do té doby, dokud
mu chodí odněkud plat. Po jeho zastavení se zeptá proč? No protože
nevytvářím zisk a nemám tě z čeho platit. Dnešní společnost lepící
výpadky zisků dluhy žije na úkor budoucnosti a pochopí to až při
zhroucení celé ekonomiky. Pak dojde na tu hůl, flintu a smečku psů!
No a taky na hladovění aktivistů bez příjmů, které druzí vytvářejí.
Jinak u kůrovce to bylo i o pálení kůry a nebo její odírání i s
larvami kůrovce v kanálech a při voroplavbě. Dnes se vesele vozí
neodkorněné dřevo po Evropě a larvy mi přivezli i v odkorách na
otop. Neuvěřitelné, že přežily těžbu, zpracování na pile a našel
jsem je pod kůrou odkor při náhodném odloupnutí kůry až na dvoře!
Odpovědět
nefachčenky, kterým vadí úspěchy pracovitých vlastníků čehokoliv.
Znepříjemňují jim hospodaření v lesích, aby byly lesy ztrátové, totéž u rybníkářů, zemědělců , těžařů, průmyslníků a dopravců.
Není možné, abychom z vás neudělali to samé, co jsme my. Pokud se budou do podnikání neustále navážet a budou ho komplikovat, tak co půjde dělat jinde, tak se tam přesune a co nejde, tak to dopadne
u lesů bezzásahem, u rybníků bezúdržbou a v zemědělství úhory a
zarůstáním polí a luk nálety. Při neustálém zakazování toho, či onoho a nebo naopak nařizováním nesmyslů to vlastníky brzo
přestane bavit, pozemky rozprodají spekulantům a na podnikání
rezignují. Víte co by Larisch(vlastník majetků na Karvinsku) kdysi udělal s aktivisty, kteří by mu mluvili do skladby lesa, do
hospodaření v lesích, na polích, rybnících a jeho šachtách? Vzal
by na ně hůl, flintu a pustil by na ně psy ze svého psince. To
samé by udělal kníže Švarcnberk na ty přivazovače ke kůrovcovým
stromům a bylo by zřízení NP z hospodářských lesů pouze na něm.
Nemajetnému je jedno, že podnikatel ztrácí zisk do té doby, dokud
mu chodí odněkud plat. Po jeho zastavení se zeptá proč? No protože
nevytvářím zisk a nemám tě z čeho platit. Dnešní společnost lepící
výpadky zisků dluhy žije na úkor budoucnosti a pochopí to až při
zhroucení celé ekonomiky. Pak dojde na tu hůl, flintu a smečku psů!
No a taky na hladovění aktivistů bez příjmů, které druzí vytvářejí.
Jinak u kůrovce to bylo i o pálení kůry a nebo její odírání i s
larvami kůrovce v kanálech a při voroplavbě. Dnes se vesele vozí
neodkorněné dřevo po Evropě a larvy mi přivezli i v odkorách na
otop. Neuvěřitelné, že přežily těžbu, zpracování na pile a našel
jsem je pod kůrou odkor při náhodném odloupnutí kůry až na dvoře!
PE
Petr Eliáš
4.9.2023 07:32Tady je zase odborníků na tu Šumavu, kůrovce a aktivisty. To by jeden plakal. :D :D
Odpovědět
SV
BM
Břetislav Machaček
4.9.2023 09:55 Reaguje na Petr EliášPlačte! Já už se při usychání Šumavy naplakal dost a nejvíce jsem
se nasmál, když mezi suchými smrkovými monokulturami narostly zase
nové smrkové monokultury, z kterých vyrůstá bez pěstebních zásahů neduživý les, na který se už zase těší kůrovec. Je zaděláno na
repete, ale zřejmě dříve než za 70 let, protože nelikvidovaný kůrovec "zasáhne" dříve. A věřte mi, že "zasáhne". Tento "lékař"
lesa nepočká 70 let, ale sežere i smrky mladší, které se zase
stačí vysemenit, ale už geneticky nekvalitním osivem z mrzáků.
Je to jako u lidí, když se obejde výběr a ke slovu přijde náhoda.
Ona totiž někdy vyjde, ale někdy nevyjde a narodí se geneticky
poškozený jedinec živící se psaním blábolů.
Odpovědět
se nasmál, když mezi suchými smrkovými monokulturami narostly zase
nové smrkové monokultury, z kterých vyrůstá bez pěstebních zásahů neduživý les, na který se už zase těší kůrovec. Je zaděláno na
repete, ale zřejmě dříve než za 70 let, protože nelikvidovaný kůrovec "zasáhne" dříve. A věřte mi, že "zasáhne". Tento "lékař"
lesa nepočká 70 let, ale sežere i smrky mladší, které se zase
stačí vysemenit, ale už geneticky nekvalitním osivem z mrzáků.
Je to jako u lidí, když se obejde výběr a ke slovu přijde náhoda.
Ona totiž někdy vyjde, ale někdy nevyjde a narodí se geneticky
poškozený jedinec živící se psaním blábolů.
PE
Petr Eliáš
4.9.2023 10:43 Reaguje na Břetislav MachačekTak on člověk nemusí ani věřit takového starému natvrdlému užvaněnému exotovi jako jsi ty, ale stačí se podívat do historie, ve které se kalamity docela pravidelně opakují. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.9.2023 20:45 Reaguje na Petr EliášEliáši, na rozdíl od tebe p. Machaček píše věcně, nemusím s ním vždy souhlasit, ale od tebe se tady nikdo nikdy nedočkal něčeho konkrétního. Rozumíš vůbec něčemu?? To, že jsi pitomec, nemusíš dávat najevo v každém příspěvku, tím už jsi tady profláklý a jestli jsi si nevšiml, tak už na tebe málokdo reaguje.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.9.2023 22:46 Reaguje na pavel peregrinS tím, že „p. Machaček píše věcně“, rozhodně nesouhlasím. Jeho četné sáhodlouhé komentáře obsahují spoustu blábolů.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
5.9.2023 07:35 Reaguje na Majka KletečkováTo víte že nepíše. Ale to je místním exotům jedno - oni ty jeho bláboly hltají, protože se jim ty kraviny líbí. A Macháček? Ten těm svým pitomostem věří a ještě se považuje za odborníka s vlastním názorem. :-)
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
5.9.2023 07:12 Reaguje na pavel peregrinAle ty, rudá tupá špína, reaguješ... zajímavé. :-)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
5.9.2023 09:51 Reaguje na pavel peregrinPíše věcně ale taktiež prehnane straší a rozčuľuje sa nad všetkým ako páprda.
Jeho presvedčenie - mladí sú nefakačanka, bez starostlivosti ako o skleníkové kvetinky celú prírodu sebere čert, biopásy sa robia zle, nekonečné sťažnosti na zubry a kone v Miloviciach ... atď.
Odpovědět
Jeho presvedčenie - mladí sú nefakačanka, bez starostlivosti ako o skleníkové kvetinky celú prírodu sebere čert, biopásy sa robia zle, nekonečné sťažnosti na zubry a kone v Miloviciach ... atď.
BM
Břetislav Machaček
6.9.2023 09:45 Reaguje na Jaroslav PobehaKonkrétně vy jste nyní zjednodušil pohled na
mé příspěvky pouze na to, co se vám hodí do
krámu. Nechtějte, abych si vytáhl ty vaše
negativa o kterých píšete a zamyslete se nad
pojmem DISKUSE! Vyvracejte mé názory, ale
bez nenávisti k diskutujícímu. Já to dělám
pouze u těch, kteří se tak chovají ke mně.
Takže pokud máte jiné názory, než já, tak
mi oponujte jako tu já oponuji "moudrům"
jiných. Víte jsem realista, který dávno
nesní o ideální minulosti, protože ji zažil
a poznal, že to byly často slepé uličky.
Zubry a koně chovat pro kafilerii je možno
pouze proto, že je to plně dotovaný chov,
byť se "ziskem" za dotovanou údržbu
krajiny. Bohatá společnost si rozmařilost
může dovolit, ale pokud ta míra překročí
ekonomické možností společnosti, tak se
stane otloukánkem žebrajícím na činnost
(viz neustále zveřejňování účtu na dary).
No a biopásů jsou různé typy a záleží na
jejich účelu a dopadech na přírodu a pole.
Biopás s plevely pouze znásobí množství
chemie při návratu k orné půdě a může tak
být dokonce kontraproduktivní. U použití
kulturních rostlin toto nehrozí, ale to
se odpůrcům zase nelíbí. A co vy? Plevel
a chemie? A nebo kulturní rostliny bez ní?
U mladých posuzuji skutečný vztah k práci
a nikoliv pouze kecy a přilepování k cestě.
To nejsou ti, kterým bych fandil a ty taky
kritizuji.
Odpovědět
mé příspěvky pouze na to, co se vám hodí do
krámu. Nechtějte, abych si vytáhl ty vaše
negativa o kterých píšete a zamyslete se nad
pojmem DISKUSE! Vyvracejte mé názory, ale
bez nenávisti k diskutujícímu. Já to dělám
pouze u těch, kteří se tak chovají ke mně.
Takže pokud máte jiné názory, než já, tak
mi oponujte jako tu já oponuji "moudrům"
jiných. Víte jsem realista, který dávno
nesní o ideální minulosti, protože ji zažil
a poznal, že to byly často slepé uličky.
Zubry a koně chovat pro kafilerii je možno
pouze proto, že je to plně dotovaný chov,
byť se "ziskem" za dotovanou údržbu
krajiny. Bohatá společnost si rozmařilost
může dovolit, ale pokud ta míra překročí
ekonomické možností společnosti, tak se
stane otloukánkem žebrajícím na činnost
(viz neustále zveřejňování účtu na dary).
No a biopásů jsou různé typy a záleží na
jejich účelu a dopadech na přírodu a pole.
Biopás s plevely pouze znásobí množství
chemie při návratu k orné půdě a může tak
být dokonce kontraproduktivní. U použití
kulturních rostlin toto nehrozí, ale to
se odpůrcům zase nelíbí. A co vy? Plevel
a chemie? A nebo kulturní rostliny bez ní?
U mladých posuzuji skutečný vztah k práci
a nikoliv pouze kecy a přilepování k cestě.
To nejsou ti, kterým bych fandil a ty taky
kritizuji.
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2023 16:05 Reaguje na Břetislav MachačekNa Vysočině je sežraná i tenká tyčkovina. Tak myslím, že 15-20 let mu stačí.
Odpovědět
mara polasek
5.9.2023 06:37 Reaguje na Slavomil Vinklerono totiz neni jen l. smrkovy ale je i leskly, seversky, vrcholkovy ... a tito dalsi se vrhaji na dalsi vekove kategorie jehlicnanu. proto je dulezite podchytit pocatek populacni exploze ale s ekologisty za zadkem a restrukturalizaci lcr to jaksi moc nejde. a pak prijde moznost svest pruser na klimatickou zmenu ... a vsichni co to zavinili zaplesaji a uz nehledaji dalsiho vinika, protoze k.z. je anonymni ;)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
5.9.2023 09:56 Reaguje na mara polasekTá klimatická zmena sa deje a nie že nie.
Do 50 rokov môžete začať a my tiež na juhu sadiť palmy.
Ostatné kôrovce sa nemnožia tak extrémne a neničia státisíce stromov naraz, avšak ak sa daný strom nehodí do teplej klímy, tak sa mu jedoducho dariť nebude, kôrovec-nekôrovec.
A to sa týka hlavne smreka na veľkých plochách , ten má najbližšie storočia v strednej europe utrum (okrem vysokých pohorí) a dobre viete z akého dôvodu.
Odpovědět
Do 50 rokov môžete začať a my tiež na juhu sadiť palmy.
Ostatné kôrovce sa nemnožia tak extrémne a neničia státisíce stromov naraz, avšak ak sa daný strom nehodí do teplej klímy, tak sa mu jedoducho dariť nebude, kôrovec-nekôrovec.
A to sa týka hlavne smreka na veľkých plochách , ten má najbližšie storočia v strednej europe utrum (okrem vysokých pohorí) a dobre viete z akého dôvodu.
mara polasek
5.9.2023 20:27 Reaguje na Jaroslav Pobehamusim oponovat. vlastni zkusenost. prorezavka cca 10-15 let skladba smrk, dub a naletova briza. letosni prirustky smrku excelentni. nadmorska vyska 280 mnm. nejvetsi problemy smrku v techto vyskach jsou z vaclavkou a nasledne dojede lykozrout, ale kde neni tak rostou jak maji. korovec se umi premnozit jakykoliv jen mit podminky a to staci tezebni zbytky po harvestorech vcas nevyvezene nebo nespalene a garantuju ze vedlejsi porost smrkove tycoviny to pozna.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.9.2023 19:46 Reaguje na mara polasekOn každý strom má hordu svých škůdců. Bez lesnické péče nelze vypěstovat jakýkoli trochu produkční les. To by nemuseli být už 1000 let lesníci, stačili by dřevorubci.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
5.9.2023 07:15 Reaguje na Slavomil VinklerZvláštní, podobné kalamity na Šumavě byly xkrát a les tam stále je...nějak vám to pánové nevychází. :-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.9.2023 09:06 Reaguje na Petr EliášA víte proč? Protože lidé VŽDY zasáhli, lesu pomohli, aby byl takový, jaký byl před příchodem homo ekologus.
Tento tvor má obě ruce levé a pouze pozoruje zmar
a plesá radostí nad zoufalou samoobnovou. Vy si
snad myslíte, že tam bude místo lesa pouze louka?
Bude tam samozřejmě les, ale takový naši předci
nechtěli a proto ho sázeli a pěstovali. Býval
jsem ze šumavských lesů ohromen, ale nyní pláču
nad výsledkem jeho "ochrany".Ono totiž není umění rezignovat na kalamitu a pouze koukat na zmar,
ale to je vlastnost nefachčenků a umět to okecat.
Odpovědět
Tento tvor má obě ruce levé a pouze pozoruje zmar
a plesá radostí nad zoufalou samoobnovou. Vy si
snad myslíte, že tam bude místo lesa pouze louka?
Bude tam samozřejmě les, ale takový naši předci
nechtěli a proto ho sázeli a pěstovali. Býval
jsem ze šumavských lesů ohromen, ale nyní pláču
nad výsledkem jeho "ochrany".Ono totiž není umění rezignovat na kalamitu a pouze koukat na zmar,
ale to je vlastnost nefachčenků a umět to okecat.
PE
Petr Eliáš
5.9.2023 09:49 Reaguje na Břetislav MachačekTo víš že jo, všichni víme jaký jsi odborník. :-)
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
5.9.2023 10:08 Reaguje na Břetislav Machačeka proč by mělo být dnes všechno stejně jak to dělali naši předkové ? Zrovna Šumavu ti naši slavní předkové dovedli téměř k záhubě.Z Vašich reakcí mám pocit, jako kdyby těm našim předkům snad ani hov..nesmrdělo, jak dělali všechno dobře, zatímco dnešní generace jsou jen samí nefachčenko, netáhla atd.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.9.2023 19:49 Reaguje na Robert JirmanNo a proč, klesá biodiverzita, když to dříve dělali špatně. Není to tím, že se to dělá ještě hůř?
Odpovědět
JH
JH
5.9.2023 12:06 Reaguje na Břetislav MachačekTen les je tam několik tisíc let. Lidé se tam vyskytují jen pár století. Takže si les musel po většinu své existence vystačit i bez lidského zásahu. Jen se tomu nemohl nikdo divit na internetu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.9.2023 19:33 Reaguje na JHAno, ale jaký? Již několik tisíc let chybí vyhubení tuři, zubři mamuti a nosorožci... Ukazuje se, že ve vojenských prostorech pojezd těžké techniky a střelba činnost této zvěře částečně nahrazuje. A proto je tam daleko vyšší biodiverzita, než ve starém stejnověké smrkové monokultuře, ať už vysazené, nebo vzniklé samo obnovou. Přírodně vzniklé není totéž jako přirozené. Vždyť přírodní je i akát, pajasan nebo křídlatka.
Odpovědět
JH
JH
6.9.2023 19:55 Reaguje na Slavomil VinklerS těmi velkými zvířaty máte asi pravdu. Nicméně těch několik tisíc let tam les i přesto rostl.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2023 10:32 Reaguje na JHZatím vždy něco vyrostlo. Ať už na nové sopce, nebo po katastrofě např. K/T.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
5.9.2023 09:47 Reaguje na Břetislav MachačekDo 70 rokov tam budú smreky len na severných svahoch vo vysokých výškach a tienistých vlhkých dolinách.
Len idiot by tam pri týchto zmenách klímy sadil smreky. Tie čo samovoľne vyrastú - väčšinu z nich čaká vyschnutie.
Preto v tatrách na svahy sadia rôzne stromy, medzi nimi aj buky. Náletové jarabiny,brezy, liesky tam rastú samé.
Odpovědět
Len idiot by tam pri týchto zmenách klímy sadil smreky. Tie čo samovoľne vyrastú - väčšinu z nich čaká vyschnutie.
Preto v tatrách na svahy sadia rôzne stromy, medzi nimi aj buky. Náletové jarabiny,brezy, liesky tam rastú samé.
SV
Slavomil Vinkler
6.9.2023 19:39 Reaguje na Jaroslav PobehaV Tatrách, kolem Štrby bylo v zásadě bezlesí. No a příští orkán znovu smete stromy, tak jako to dělá zhruba po 200 letech opakovaně.
Odpovědět
RJ
