Jakub Hruška: Trávení hrabošů STUTOXem opět na scéně
28.2.2023
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Hlubocká / Česká společnost ornitologická
Trochu mě mrzí, že na tuto, podle mě automatickou aplikaci do nor (viz návod výrobce), bude 40 mil. Kč přispívat MŽP.
Přemnožení hrabošů je dáno jednak teplou zimou (a ty budou stále častější), a druhý jasný důvod je naše velkoplantážnické zemědělství, kdy je nestabilní a fádní krajina jako stvořená pro taková přemnožení.
Abych neplácal nesmysly, zeptal jsem se svých kamarádů zemědělců v Dolním Rakousku, hned za moravskou hranicí. A oni žádný problém s přemnožením hrabošů nemají....
Cesta do budoucna je jasná - pestřejší krajina, kde nebudou jen nekonečné lány sterilních plodin, ale krajinná struktura (meze, remízky, potoky, větrolamy, cesty, stromořadí, atd.), která omezí nekontrolovaně skvělé podmínky pro množení hrabošů, které jim většina "moderních" zemědělských podniků připravuje.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanu
Další články autora |
Jakub Hruška: Jaké jsou největší problémy zemědělské krajiny podle mě? A podle vás?
Jakub Hruška: Pěkné dubové listí jako pěkný malér
Jakub Hruška: Jak velkou roli hrají pesticidy v úbytku zajíce? Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Karel Zvářal
28.2.2023 18:15Když se podíváte do map, Kikinda v Srbsku se od rakouského systému malých políček moc neliší. Málokdo z čtenářů o tomto městě někdy slyšel, ale je známá jako největší zimoviště kalousů v E., dokonce tam mají i sochu této sovy! Těžko by se jich tam tolik slétalo, kdyby tam vedli takový hysterický džihád proti hrabošům, jako je tomu u nás. A to, že v Rakousku je zatím klid, neznamená, že tam nebude gradace hrabošů příští rok. Proto se sovy stěhují za prostřeným stolem, ten se však v čase a prostoru mění rok od roku. Proto mě tento jev zajímá, jak se ptáci o “kalamtě” dozví a zda mezi sebou nějak komunikují, nebo je to ryze na intuitivní (pudové) bázi. Tisíce čápů, volavek, racků…, které v r. 19 u nás hodovaly za orajím traktorem, nebyli jen z ČR, ale asi většinou z Polska aj. Kdyby tam měli dostatek, neobjevilo by se jich tolik na Moravě. A do Čech se příští rok "nepřesunuli", jak se psalo i zde, jen gradace byla o rok později.
https://www.birdingplaces.eu/cs/birdingplaces/serbia/the-long-eared-owl-roost-in-kikinda
Odpovědět
https://www.birdingplaces.eu/cs/birdingplaces/serbia/the-long-eared-owl-roost-in-kikinda
JV
Jaroslav Vozáb
1.3.2023 08:35 Reaguje na Karel ZvářalZmínil jste orbu( hlavně ta hluboká)... dnes pokud je mi známo, tak se provádí méně než v minulosti, (viz cena PHM -dominantní náklad v zemědělství) ... i tam je skrytý ďábel.
Odpovědět
JS
Jiří S
2.3.2023 07:47 Reaguje na Jaroslav VozábSice se provádí méně, protože právě ekologové začali prosazovat minimalizaci. Ale tam kde se provádí orba, tak je rozhodně hlubší než kdy byla za celé předchozí století. To jsou jen utopické a vlhké sny, že se prováděla orba hlouběji, není to pravda.
Jinak co se týče orby, zastávám takový názor, který se mi v praxi potvrdil, že pokud dojde opravdu k silné kalamitě, tak taková orba naopak hrabošům pomáhá k vytvoření další kalamity pro další sezónu.
Odpovědět
Jinak co se týče orby, zastávám takový názor, který se mi v praxi potvrdil, že pokud dojde opravdu k silné kalamitě, tak taková orba naopak hrabošům pomáhá k vytvoření další kalamity pro další sezónu.
JV
Jaroslav Vozáb
2.3.2023 12:15 Reaguje na Jiří SJak říkal můj guru také záleží na tom kdy se to dělá.... podmítka + hluboká orba.
V Polabí co orali s kravku opravdu nedělali hlubokou orbu. A když si JZD koupili Kirovce co utáhl pořádný pluh, tak vtáhli mrtvý červený písek a nic tam rok nerostlo (hned se oralo mělčeji ..)
Odpovědět
V Polabí co orali s kravku opravdu nedělali hlubokou orbu. A když si JZD koupili Kirovce co utáhl pořádný pluh, tak vtáhli mrtvý červený písek a nic tam rok nerostlo (hned se oralo mělčeji ..)
Karel Zvářal
28.2.2023 19:35A jinak samozřejmě platí, že krajina s větrolamy a pásy keřů hraboši nevyhovuje, nevyhledává jejich blízkost, spíše ho odpuzují, až několik desítek metrů od těchto krajinných prvků (odsedátka dravců, sov, spády lišek a kun) začíná "vhodná zóna" pro hraboše. Všimněte si, že požerky ukazované na kameře jsou téměř výlučně z "nekonečných plání". Zde se půda větrem rychleji vysuší, což též tomuto relativně suchomilnému tvorečkovi vyhovuje. Pásy zeleně sice "překáží" traktorům v jízdě s autopilotem, ale jako prevence kalamitních stavů hraboše mají svůj význam. (Jen se divím, že to sem nehodí (jindy aktivní) vyhlášení gůglisti a klávesnicoví hrdinové, dokonce ani praktici... to co mají v polích naježděno, mají někteří podivíni nachozeno:-)
Odpovědět
ss
PB
Petr Blažek
28.2.2023 20:25 Reaguje na Karel ZvářalNevím kam ta moudra chodíte, ale na našich polích to vypadá jinak. Stálým stanovištěm hrabošů jsou okraje polí (škarpy) , okolí elektrických sloupů, různých skruží plynařů a pod. Zkrátka všude tam, kam se nedostane radlice. A odtud se natahují do polí. Samozřejmě když je pro ně vhodný klimatický rok ( teplo a sucho) tak se namnoží. Při takovémto kalamitním roku je úplně jedno jestli máte 30ha pole v jednom kuse, anebo jestli je rozděleno na 6 kusů. Stejně na těch 6 kusech budete pěstovat to co je na trhu prodejné, to znamená to samé jako na těch 30ha polích.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.2.2023 20:33 Reaguje na Petr BlažekPsal jsem o něčem jiném, než píšete. Ano, příkopy a jiná uváděná místa slouží jako refugium do doby, než ozimy vzejdou, dokonce i ten větrolam. Ale jako dlouhodobé stanoviště mu nevyhovuje, utíká do polí, kam ho vede druhové jméno. A ano, okraje honů (hranice) s různými plodinami miluje, aspoň tu stravu nemá úplně jednotvárnou. A kam na to chodím?-) Schválně - běžte a nofoťte požerky (vykousaná kola) v blízkosti vzrostlého větrolamu...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
28.2.2023 20:38Samozřejmě trochu plácáte pane Hruška. Přidávám příspěvek, který během pár dní opakuji již u 3 komentáře.
Pro všechny diskutující - přemnožení hraboši se na zemi čas od času vyskytují pravděpodobně déle než začali první lidé zemědělsky hospodařit. A samozřejmě poté, když jim na poli připravujeme snadnou obživu, se to opakuje častěji. Přemnožení hlodavci patří mezi 7 biblických pohrom na lidstvo. A budete se divit tenkrát zde nebyl ani Babiš, ani agrobaroni natož velká pole.
Jsou sice podpůrné prostředky, jako je hluboká orba (kterou nám páni ekologové chtějí omezit), ale ani to mnohdy nestačí a pak jelikož lidí na práci je málo, musí nastoupit chemie. A bohužel i tady se projevuje ideologie, neboť se upřednostňuje ruční aplikace před strojovou. Máme techniku, která dokáže rovnoměrně aplikovat i třeba 1-2kg na hektar. Při takovéto aplikací je prakticky nemožné ohrozit necílené živočichy. Kdežto při ruční aplikaci dojde vždy k nějakému místnímu přesypání a zde pak hrozí k ohrožení jiných živočichů.
Odpovědět
Pro všechny diskutující - přemnožení hraboši se na zemi čas od času vyskytují pravděpodobně déle než začali první lidé zemědělsky hospodařit. A samozřejmě poté, když jim na poli připravujeme snadnou obživu, se to opakuje častěji. Přemnožení hlodavci patří mezi 7 biblických pohrom na lidstvo. A budete se divit tenkrát zde nebyl ani Babiš, ani agrobaroni natož velká pole.
Jsou sice podpůrné prostředky, jako je hluboká orba (kterou nám páni ekologové chtějí omezit), ale ani to mnohdy nestačí a pak jelikož lidí na práci je málo, musí nastoupit chemie. A bohužel i tady se projevuje ideologie, neboť se upřednostňuje ruční aplikace před strojovou. Máme techniku, která dokáže rovnoměrně aplikovat i třeba 1-2kg na hektar. Při takovéto aplikací je prakticky nemožné ohrozit necílené živočichy. Kdežto při ruční aplikaci dojde vždy k nějakému místnímu přesypání a zde pak hrozí k ohrožení jiných živočichů.
Karel Zvářal
28.2.2023 20:47 Reaguje na Petr BlažekTo mi prosím vysvětlete, jak při zapravení granulí do norky může dojít k přesypání. Ta "technika" na plošnou aplikaci jsou drony? (pochybuji že traktor...) I to je dnes možné, sedět pohodlně v autě či na kraji honu a posílat kameru s nákladem na vykousaná místa. Ale to mohlo běžet od listopadu, a ne otevírat diskusi na konci února. Hraboši, narozdíl od medvěda, se v zimě nemnoží, jen s přibývajícím časem se zvětšují vypásaná kola (a logicky přibývá děr, nikoliv hrabošů...). Těch v průběhu zimy zlikvidují predátoři většinu, ale jakmile porost vyroste, lov mají velmi stížený a rozjede se populační boom.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
28.2.2023 21:06 Reaguje na Karel ZvářalTa technika na plošnou aplikaci jsou opravdu traktory. Jinak s tím rýpáním do zemědělců, že nic nedělají bych byl trochu opatrnější.
Průměrná pracovní doba pracovníka v zemědělství se v sezóně pohybuje okolo 300hodin měsíčně. A těchto sezon máme během roku několik. V mezičase si musíme opravovat a připravovat techniku na další. TO všechno dělají jedni a ty samí lidé. Dnes už nejsou podniky jako bývalé JZD, kde pracovaly i stovky pracovníků. Ty samé hektary obhospodařujeme v počtu o jeden řád níže (10). A k tomu si ještě připočtěte šílený nárůst administrativy, které se musí část z nás mimo hlavní špičky věnovat. A další nové pracovníky do zemědělství na takovéto podmínky jen tak nenalákáte. Bohužel zde pracují hlavně fandové.
Odpovědět
Průměrná pracovní doba pracovníka v zemědělství se v sezóně pohybuje okolo 300hodin měsíčně. A těchto sezon máme během roku několik. V mezičase si musíme opravovat a připravovat techniku na další. TO všechno dělají jedni a ty samí lidé. Dnes už nejsou podniky jako bývalé JZD, kde pracovaly i stovky pracovníků. Ty samé hektary obhospodařujeme v počtu o jeden řád níže (10). A k tomu si ještě připočtěte šílený nárůst administrativy, které se musí část z nás mimo hlavní špičky věnovat. A další nové pracovníky do zemědělství na takovéto podmínky jen tak nenalákáte. Bohužel zde pracují hlavně fandové.
Karel Zvářal
28.2.2023 21:14 Reaguje na Petr BlažekNeříkejte mi, že neznáte fyzicky zdatného důchodce, který s batůžkem na zádech a aplikátorem na rameni by nebyl schopen (např. v teplém lednu) obcházet nejvíce ohrožené hony. Ano, traktoristi chystají techniku, ale toto je tak jednoduchá práce, že to zvládne i malé dítě, pardon, student.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
28.2.2023 21:26 Reaguje na Karel ZvářalMy jako rodinná farma obhospodařujeme 1200ha. Z toho ozimy tvoří více jak 800ha. Nejstaršímu členu rodiny ve firmě je 62 a ještě si musí své odjezdit na traktoru. Jestli se vám zdá jednoduché plošně přejít 800 ha tak vás zvu na brigádu.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.2.2023 21:29 Reaguje na Petr BlažekŠkoda, že to nemám blíž, lozím sice jak slimák, ale vydržím celý den:-)
Odpovědět
JS
Jiří S
2.3.2023 07:39 Reaguje na Karel ZvářalJá bych chtěl tady hlavně zdůraznit nižší efektivitu stutoxu aplikací do nor.
Mám osobní zkušenost, že opravdu do nor dokáží lidé naaplikovat více a ten hraboš to vyhrabe. Tzn. více granulí u nory, kde se právě může nějaký tvor otrávit.
Stutox je návnada vytvořená speciálně na rozhoz rozmetadly, které umí aplikovat 1 - 2 kg dávky. Prostě je to bezpečnější pro přírodu.
Odpovědět
Mám osobní zkušenost, že opravdu do nor dokáží lidé naaplikovat více a ten hraboš to vyhrabe. Tzn. více granulí u nory, kde se právě může nějaký tvor otrávit.
Stutox je návnada vytvořená speciálně na rozhoz rozmetadly, které umí aplikovat 1 - 2 kg dávky. Prostě je to bezpečnější pro přírodu.
MJ
Marcela Jezberová
3.3.2023 09:52 Reaguje na Karel ZvářalNa fyzicky zdatného důchodce rychle zapomeňte. Aplikovat přípravek na ochranu rostlin může pouze držitel odborné způsobilosti pro aplikaci přípravků 1. stupně. Odbornou způsobilost získáte jen absolvováním odborného certifikovaného kurzu a tyto kurzy se nedělají v každé hospodě. V podniku si zatím (do července tohoto roku) lidi sám proškolit nesmíte. Školit bude moci zase jen držitel odborné způsobilosti, tuším minim. 2. stupně. Takže na výpomoc kamaráda můžete zapomenout.
Odpovědět
JH
JH
3.3.2023 16:25 Reaguje na Marcela JezberováHraboši žerou zemědělcům obilí už asi 10000 let a budou žrát ještě víc, protože nikdo nemá školení na sypání granulí. To jsou argumenty jako na základní škole.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.3.2023 18:34 Reaguje na Marcela JezberováZatímco plošným rozfrcáním, u kterého školení není potřeba (IV. cenová to jistí), potrávím všechno, co se na poli vyskytuje. Dříve hojného sysla nebo křečka dnešní děti téměř neznají, kolik zajíců takto pojde či ztratí kondici a uhyne na banální nemoci, taky nevíme.
Školení by proběhlo jednou větou: do norek menších než tři cm, u které jsou výhrabky nebo zatažené listy. Vot těchnika!-)
Odpovědět
Školení by proběhlo jednou větou: do norek menších než tři cm, u které jsou výhrabky nebo zatažené listy. Vot těchnika!-)
JO
Jarka O.
28.2.2023 20:45Vím, že jsem rejpavá, ale proč v Dolním Rakousku nemají zemědělci myši? Ta pole za Mikulovem opravdu nejsou tak malá...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
28.2.2023 21:13 Reaguje na Jarka O.Samozřejmě, že i v Rakousku nebo Německu mají čas od času myší kalamitu. Ale nemusí to souznít zrovna s naší. Vše se odvíjí od počasí během minulého léta, podzimu a zimy. Stačí, když tam mají o pár dešťů více a myši se zredukují sami na různé chřipky a virózy.
Letos ani u nás zatím není plošné zamoření. Nejvíce trpí nejnižší a nejsušší oblasti jako je jižní Morava, Polabí, a Poohří.
Odpovědět
Letos ani u nás zatím není plošné zamoření. Nejvíce trpí nejnižší a nejsušší oblasti jako je jižní Morava, Polabí, a Poohří.
JO
JS
Jiří S
2.3.2023 07:42 Reaguje na Jarka O.Paní Jarko, když byla kalamita myslím asi 3 roky zpět, roky se mi dost pletou. Byl jsem se dívat právě v Rakousku před Vídní je pánev, kde se zaléva asi 100000 ha. Otázka na hraboše. Máte hraboše? Odpověd: už ne, máme speciální přípravek, který se aplikuje do vody závlah. Nepamatuji si už název. Ale chápete ten diametriální rozdíl mezi námi a Rakouskem? Místo toho aby se zde provedle cílená aplikace rozmetadlem, když hraboši začínají, tak je hrozné halo. V Rakousku je úředník od toho, aby zemědělcům pomáhal, tak nařídili tuto aplikaci do závlah, takže se o hraboši pak nemluví.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.3.2023 14:12 Reaguje na Jiří SSouhlasím s Vámi. Normálně používají jed. Proč nejdete za ministrem s tím, že v Rakousku se používá to a to, a že to chcete zkusit. Přitom Stutox vypadá v pořádku. A jejich aktivisté doma smí jen kecat ... a smí se vyřádit na průmyslu a přírodě v okolí Rakouska, ale ne na domácích firmách. Je to hrozný rozdíl.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
28.2.2023 20:47Pár informací z Německa , jinak plošné použití Stutoxu by tam absolutně nebylo přijatelné.
------------------------------------------------------------------
Přemnožení hrabošů zřejmě úzce souvisí se změnou klimatu. „Je to dáno i počasím, protože chybí opravdu tuhé zimy. Bez mrazu nejsou populace zdecimovány.“ Navíc nenastaly prudké deště, které by jinak způsobily utopení velké části populace. Podle tiskové zprávy Agrární komory by každý hraboš snědl 120 gramů kořenové hmoty denně.
V reakci na napadení škůdci doporučují odborníci farmářům postavit hřady pro dravce a co nejintenzivněji využívat travní porosty, například zde nechat pást krávy. Ty by zahnaly škůdce. Odborníci by také mohli pomocí pastí nebo otrávených návnad zajistit decimování množství nežádoucích hlodavců, píše Agrokomora.
Svaz ochrany přírody (Nabu) nevidí žádné trvalé řešení v používání jedu na polích. „Problém je částečně domácí. Monokultury a nedostatek oblastí pro rozmnožování a útočiště pro dravé ptáky podpořily šíření hrabošů“ vysvětluje mluvčí Nabu .
Musíme se odejít od obrovských monokultur a industrializovaná zemědělská výroba by měla být zastavena, abychom podpořili přirozené regulační mechanismy. Právě monokultury a nedostatek oblastí pro rozmnožování a útočiště pro dravé ptáky podpořily šíření hrabošů.
Odpovědět
------------------------------------------------------------------
Přemnožení hrabošů zřejmě úzce souvisí se změnou klimatu. „Je to dáno i počasím, protože chybí opravdu tuhé zimy. Bez mrazu nejsou populace zdecimovány.“ Navíc nenastaly prudké deště, které by jinak způsobily utopení velké části populace. Podle tiskové zprávy Agrární komory by každý hraboš snědl 120 gramů kořenové hmoty denně.
V reakci na napadení škůdci doporučují odborníci farmářům postavit hřady pro dravce a co nejintenzivněji využívat travní porosty, například zde nechat pást krávy. Ty by zahnaly škůdce. Odborníci by také mohli pomocí pastí nebo otrávených návnad zajistit decimování množství nežádoucích hlodavců, píše Agrokomora.
Svaz ochrany přírody (Nabu) nevidí žádné trvalé řešení v používání jedu na polích. „Problém je částečně domácí. Monokultury a nedostatek oblastí pro rozmnožování a útočiště pro dravé ptáky podpořily šíření hrabošů“ vysvětluje mluvčí Nabu .
Musíme se odejít od obrovských monokultur a industrializovaná zemědělská výroba by měla být zastavena, abychom podpořili přirozené regulační mechanismy. Právě monokultury a nedostatek oblastí pro rozmnožování a útočiště pro dravé ptáky podpořily šíření hrabošů.
Karel Zvářal
28.2.2023 21:07 Reaguje na Miroslav VinklerTo už se čte lépe:-) Myslím, že menší zisk čas od času podnik unese, je to prostě řemeslo závislé na přírodě. Mnohem více poškodí sedláka suché jaro a déšť v čase žní, ale to tak nejitří emoce...
Odpovědět
JS
Jiří S
2.3.2023 07:44 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal asi jak kde. Když jsem pracoval v ZD Bulhary, kde máte 1 rok z 5 vlhčí a konečně se podnik může finančně zahojit, protože ty zbylé se plácá na nule. Tak když vám zrovna v takový dobrý rok dojde kalamita, tak děláte vše pro to, aby se vám ten menší zisk čas od času nestal.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
28.2.2023 21:22 Reaguje na Miroslav VinklerJe to takový podivný výcuc. Ale pokud čtu dobře tak tam ti "odborníci" také používají otrávené návnady. Jinak svaz ochrany přírody se chová stejně jako u nás. Jim hraboši žádnou úrodu nikdy nezničili, neboť nikdy žádné pole neoseli.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.3.2023 06:03Bylo by na čase, aby se přírodovědci přestali plést zemědělcům do práce a zemědělci na oplátku neradili přírodovědcům. Pohled zemědělce a přírodovědce na jednu a tutéž věc bude vždy odlišný s tím rozdílem, že my- a nemyslím teď jen české zemědělce- živíme všechny lidi na této planetě a to, že se do nás navážejí zmasírovaní laici svědčí o tom, že se lidem potravinově žije velmi dobře a roupama nevědí, co dělat. Kdykoliv se ráno nasnídáte, v poledne poobědváte a večer navečeříte, byste si měli položit otázku- a poděkoval jsem dnes zemědělcům?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.3.2023 17:30 Reaguje na Jakub GraňákTřeba Syngenta, ale je to hluboce pravdivé.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.3.2023 18:05 Reaguje na pavel peregrinUpřímně řečeno si nejsem tak jistý, začněte to roztrubovat někde ve městě před obchoďákem, a uvidíte jak vás spoluobčané "vyvedou z omylu"
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.3.2023 05:23 Reaguje na Jakub GraňákPokud bych byl věřící, jako že rozhodně nejsem, pak bych v takové chvíli mohl jen říci:" Pane odpusť jim, neb nevědí, co činí."
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
2.3.2023 07:49 Reaguje na pavel peregrinSem si poránu poděkoval :-)
Nezapomínat ale, že preambule zemědělských dotací je podpora a náhrada za opatření k podpoře biodiverzity a ochrany přírody a ŽP. Nikoli podpora nákupu BMV, dovolené, odměn ředitelů, zisku korporátu a pod.
Odpovědět
Nezapomínat ale, že preambule zemědělských dotací je podpora a náhrada za opatření k podpoře biodiverzity a ochrany přírody a ŽP. Nikoli podpora nákupu BMV, dovolené, odměn ředitelů, zisku korporátu a pod.
pp
pavel peregrin
2.3.2023 13:01 Reaguje na Stanislav MudraTo se jen tak povídá. V současné době vám dotace nepokryje ani nájemné + odvod daně z příjmu, tudíž nebylo by pro stát efektivnější posílat tu dotaci přímo majiteli než nám?
Navíc dotace budou kráceny a ceny komodit klesají. Nikoliv tak vstupy, myšleno poměrem.
Odpovědět
Navíc dotace budou kráceny a ceny komodit klesají. Nikoliv tak vstupy, myšleno poměrem.
Karel Zvářal
3.3.2023 19:34 Reaguje na pavel peregrinVíte, oni by ti zemědělci měli s přírodovědci spolupracovat. Agrární krajina neživí jen lidstvo, ale také živočišné druhy otevřené krajiny, kterých kvapem ubývá. Je snaha zachránit aspoň něco, aby dříve hojné druhy nebyly jen v knížkách nebo zooparcích. Ten kompromis je možný, o tom jsem bytostně přesvědčen, chce to jen ubrat plyn a vnímat názory druhých.
Odpovědět
