https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-masak-nizkoenergeticke-budovy-ano-ale-ne-prvoplanove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Masák: Nízkoenergetické budovy? Ano, ale ne prvoplánově

10.5.2020
Jakákoliv rekonstrukce je mnohonásobně ekologičtější než novostavba. Ilustrační snímek.
Jakákoliv rekonstrukce je mnohonásobně ekologičtější než novostavba. Ilustrační snímek.
Nízkoenergetika je hitem od vstupu České republiky do EU a nároky na snižování energetické náročnosti se postupně zvyšují spolu se zpřísňující se legislativou a normami. Požadavky na snižování energetické náročnosti budov ale musí jít ruku v ruce také s náklady na jejich výstavbu. Je třeba chápat jejich ekologický dopad v širším kontextu. Nemá smysl „módně” dosáhnout minimálních nákladů na energii, ale zároveň způsobit ekologické škody jinde. Jak můžeme vidět například u kauzy životnosti a likvidace starých větrných elektráren, u kterých po dvaceti letech, kdy vyrábí energii udržitelně, může dojít k neekologické likvidaci, a tak je ve výsledku napácháno na životním prostředí více zla než dobra.
 

Je proto důležité, aby snížení spotřeby energií neznamenalo nepřiměřené náklady na výstavbu budov. Od řešení tepelných ztrát jsme se posunuli přes chlazení až ke komplexním pravidlům, která se týkají i osvětlení, vlhkosti, povahy zdroje tepla a chladu. Právě řešení zdroje tepla a chladu pro mě představuje krok vpřed, jelikož zde vnímám snahy o zapracování do systému i dopad tzv. „šedé” energie a tedy celkový ekologický dopad budovy. Bohužel i v tomto případě je počítáno jen s energií potřebnou k provozu budovy. Do nákladů na výpočtu návratnosti je ale třeba zahrnout i takzvané šedé náklady na výrobu, dopravu a zabudování stavebních materiálů a tento přístup by v dnešní době měl být samozřejmostí. Aby výstavba nízkoenergetické budovy dávala smysl, návratnost nákladů by měla být hluboko pod životností navrženého řešení. Jediný certifikační nástroj, který zohledňuje také veškeré náklady na pořízení budov, výrobu materiálů a dokonce i jejich sociologické dopady je, dle mého názoru, SBtool.

Nejjednodušší, i když složitou cestou, jak zjistit u návrhu stavby její šetrnost k životnímu prostředí, je analýza životního cyklu a jeho nákladů (LCC a LCA). Spočítáme tedy všechny finanční náklady na stavbu, údržbu a provoz stavby i na její potenciální likvidaci. Potřebné je také zjistit veškerý dopad celého průběhu stavby na životní prostředí, od těžby surovin až po zbavení se odpadu. Analýza pak snadno prokáže, že čím nižší náklady budova má, včetně spotřeby v dlouhodobém hledisku, tím bude ekologičtější. Do let se rozpočítá náklad na šedé energie na pořízení stavby, zároveň se prokáže a zvýrazní význam snížení energetické náročnosti budovy a dopad volby energetických zdrojů, které se v porovnání s investicí v počátku zdají přemrštěné a často se na nich šetří.

Z logiky věci tedy vyplývá, že jakákoliv rekonstrukce je mnohonásobně ekologičtější než novostavba, a přidáme-li k tomu podceňované tepelné vlastnosti například oken historických staveb, zjistíme, že i památky jsou vlastně daleko šetrnější než jiné stavby. Podobně se to má například s papírovou a plastovou nákupní taškou. Papírová taška není ekologičtější než plastová, pokud se nepoužije vícekrát. Na druhou stranu ale papírová v jistém ohledu víc vydrží, proto je jednodušší ji mít déle. A když ji ztratíme, příroda se postará. Plastovou tašku uvidíme v řece ještě po letech.

Trend nízkoenergetických staveb hodnotím pozitivně, ke snižování energetické spotřeby musí být ale přistupováno zodpovědně a nemělo by se jednat jen o pouhý marketingový nástroj, díky kterému se zvyšuje marže nemovitostí.


reklama

 
foto - Masák Jakub
Jakub Masák
Autor je zakladatelem architektonického ateliéru Masák a Partner a spolumajitel developerské společnosti Masák a Partner Group.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

10.5.2020 10:29
Rozhodnutí o energetických nárocích budovy je nejlepší ponechat na investorovi a ne na nějakých (zpřísňujících se) normách. Mnohý investor má omezené prostředky a je pro něj cenné ušetřit na izolaci třeba s tím, že po čase zrealizuje dodatečné zateplení. Nehledě na to, že majitelé některých vesnických sídel vůbec nepotřebují šetřit na teple, protože mají nadbytek palivového dřeva.
A některé investice, které jsou vynucené předpisy, se dnes ukazují jako přímo nebezpečné. Centrální rozvody vzduchu v době pandemie rozvádějí vir i do dalších prostor.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.5.2020 13:39 Reaguje na Richard Vacek
Centrální rozvody vzduchu jsou obvykle průšvih samy o sobě, protože jen máloky je uspokojivě vyřešeno jejich čištění. Přitom by se tato vzduchotechnika měla optimálně čistit tak jednou, dvakrát každý rok.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.5.2020 20:27 Reaguje na Richard Vacek
Šetřit na izolaci při stavbě ja naprostá pitomost. Uplatnit izolaci při stavbě je 10x levnější než doteplovat a navíc hned při stavbě velmi kvalitně zatepleného domu ušetříme spoustu peněz za menší otopný systém. Palivové dřevo je zboží, které lze prodat, a ušetřím i nemalou práci s topením.

Jednoduché úvahy mohou být chybné, jak jste pane Vacku předvedl.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.5.2020 05:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Proti izolaci nic nemám. Sám mám dům izolovaný. A předpokládám, že člověk s dostatkem financí si postaví dům zaizolovaný. Ale člověk s omezenými financemi hledá kompromisy, jak své bydlení zrealizovat třeba i s tím, že zaizolovaný dům bude mít až za 20 let - stejně, jako dostavěné podkroví. Pro něj je totiž cennější nějak bydlet, než splnit nějaké předpisy. Je to pro něj totiž lepší varianta, než nebydlet.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.5.2020 09:21 Reaguje na Richard Vacek
To bych dělal spíše úsporami na sololitových dveřích, nezařízeném podkroví či levných plovoucích podlahách. Prostě a jednoduše vaše úvahy nepovažuji za správné a proto se vůči nim ohrazuji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.5.2020 14:14
Ano, za hlavní problém v této oblasti považuji to, že EU společně s ekoaktivisty prosazuje hlava nehlava, "ať na úsporu té stovky padne klidně i tisícovka" "nízkoenergetičnost i tam, kde se to nehodí. Dokonce i tam, kde je to kontraproduktivní. A většinou, když se jde do důsledků, tak se najdou konkrétní firmy, které z toho mají vývar.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.5.2020 20:21
S autorem lze v mnohém nesouhlasit. Nová výstavba by měla být výlučně v pasivním standardu a může být i levnější a celkově ekologičtější, než běžná výstavba viz www.optimalizmus.cz. Také ventilační systém s rekuperací nemusí mít rozvody vzduchu, pouze odtahy, viz tamtéž.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.5.2020 05:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Problém je, že ty haluzny jsou většinou v kategorii "sick house".
Daleko příjemnější je v cihle, přestože (nebo možná právě proto, že) ji totálně zkorumpovaná EU zakazuje.
Už jenom to, že se to v létě nepřehřívá a v zimě nepromrzá jako tyhle haluzny, které mají prakticky nulovou tepelnou kapacitu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist