https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-hruska-ceske-lesy-se-staly-vyznamnym-emitentem-sklenikovych-plynu?fbclid=IwAR1l_EGW2YOObobzBHI8XUUl5aW5GvP6gLHQG-agP4DlM4XTMNkWdnob2nY
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: České lesy se staly významným emitentem skleníkových plynů

22.12.2020 | PRAHA
Chřadnoucí české lesy již emise CO2 nepohlcují, ale produkují.
Chřadnoucí české lesy již emise CO2 nepohlcují, ale produkují.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška / archiv autora
České lesy se staly významným emitentem skleníkových plynů. Připadá vám to divné, když planetu mají od globálního oteplení zachránit právě lesy, které by pohltily CO2 z průmyslových zdrojů? Tak ale vězte, že takový mechanismus funguje jen dočasně. Dokud lesy přirůstají, skutečně CO2 využívají k fotosyntéze a růstu dřeva. Pokud však růst přestanou, a jsou vytěženy a zpracovány, stanou se vlastně zdrojem CO2 do ovzduší, protože většina dřeva je rychle zase spotřebována a CO2 uvolněn.
 

Ať už jako papír, palivové dřevo, stavební desky a šalování – prostě jen malá část dřeva „přežije“ déle než 20 let (např. trámy, prkna, nábytek). Dvacet let je dnes průměrná doba setrvání vytěženého dřeva (Profft et al. Eur J Forest Res (2009) 128:399–413).

Nezvládnutá kůrovcová gradace zvýšila těžby dřeva v ČR na více než dvojnásobek, a zatímco zhruba do roku 2017 v ČR dřeva v lesích pořád přibývalo (těžilo se méně, než přirostlo) a lesy skutečně nějaké množství CO2 fixovaly (asi 5–10 megatun CO2ekv, viz obr., data Eurostat).

Ekvivalent CO2 (zapisováno jako CO2ekv) je přepočtení emisí veškerých skleníkových plynů jako by to byl jen CO2. A lesy v emisní inventuře patří do sektoru s ošklivou zkratkou LULUCF (Land use, Land use changes, Forestry). Jsou zde shrnuty emise ze změn v krajině. Například trvalé zalesňování či odlesňování, převod polí na louky a obráceně, ale nejdůležitější roli zde hraje lesnictví – tedy těžba a obnova hospodářských lesů.

Situace lesů se otočila po roce 2017, a od roku 2018 jsou lesy čistým emitentem CO2, protože se najednou (smrky a kůrovec) začal těžit dvojnásobek dříví. Za rok 2019 se vytěžilo už 33 milionů kubíků (viz graf, data ČSÚ) a odhad pro rok 2020 je 40 milionů.

Odhad objemu těžby dřeva za rok 2020.
Odhad objemu těžby dřeva za rok 2020.

Vytěžilo se tedy o hodně více, než přirostlo, a v emisích to dělá za ČR 15 milionů tun (Mt)CO2ekv! Když to porovnáme s ostatními emisemi, vidíme, že lesy zvýšily české emise CO2ekv o 12 % (ty byly v posledních letech stabilně okolo 130 MtCO2ekv). Pro zajímavost – je to stejně jako emise elektráren Počerady, Prunéřov a Tušimice dohromady. Nebo jako emise ze skoro celé dopravy. A taky je jasné, že se bilance bude zlepšovat jen pozvolna. Na nulu (tedy ani emise, ani fixace), by se podle mého odhadu mohly lesy vrátit někdy okolo roku 2030. Pokud tedy skončí současná kůrovcová gradace, což vůbec není jisté. Další suchý rok může rozjet kalamitu například v západních Čechách, kde dosud jsou smrkové lesy v relativně dobré kondici.

Problém se komplikuje ještě tím, že v ČR nezahrnujeme do emisní inventury lesní půdy – na osluněných pasekách rozrytých těžbou totiž dochází v prvních letech po těžbě k masivní oxidaci humusu, jejímž produktem je CO2 unikající také do atmosféry. Troufám si konzervativně odhadnout, že v prvních pěti letech po holosečné těžbě by to zvýšilo emise CO2 nejméně o dalších 10 – 20 %.

A teď poměrně zásadní věc: protože ČR těmito zvýšenými emisemi porušila svoje závazky snižování emisí skleníkových plynů, je možné, že si na tyto „extra“ emise budeme muset koupit emisní povolenky. A jejich cena by mohla být někde mezi 350 miliony – 2 miliardami EUR(!!!). Možná se to podaří usmlouvat jako nepředvídanou přírodní katastrofu, ale možná taky ne.

Ale kardinální otázka zní: nešlo tomu celému zabránit? A odpověď zní: částečně určitě ano. O tom, že smrkové monokultury se do období klimatické změny nehodí, protože je ohrožuje sucho a následně kůrovec, se ví od 90. tel 20. století, a vědci to mnohokrát říkali, psali, a vždy byli oslyšeni. Pořád se dál sázely hlavně smrky. A i ty vysázené v 90. letech už sucho a kůrovec leckde dohnali.

Když kalamita naplno propukla, začalo ministerstvo zemědělství vyplácet dotace na vytěžené dřevo (tržní cena smrkového dříví, zejména kůrovcového se zhroutila v roce 2018). Celkem 5 miliard nestátním vlastníkům. Kolik státním, to nevím, ale asi podobná částka. Takže se těžilo i dříví, které by v lese klidně mohlo zůstat – pokud kůrovec ze stromu vyletí, ten už z hlediska dalšího šíření není nebezpečný, už ho žádný kůrovec nikdy nenapadne – ten potřebuje jen živé stromy.

Pokud by stát zadotoval i ponechání tohoto dříví v lesích (klidně části pokácených kmenů, které jsou dnes skoro neprodejné, takzvanou vlákninu), nezhroutila by se tolik cena dříví, a hlavně dříví ponechané v lese se do emisí prakticky nezapočítává, protože se předpokládá, že se rozloží velmi pomalu, a většina uhlíku pak zůstane v půdě.

Odhaduji, že bychom pak s emisemi z lesů byli tak na polovině až dvou třetináchtěch dnešních strašných čísel. A nedostatek těžebních kapacit by nebyl tak velký, a bylo by je lépe možno využít k pokusům (byť často marným) kůrovce zastavit kácením napadených stromů. A jak s lesy zacházet do budoucna, to si povíme jindy.

Poučení z příběhu: 1. Labilní lesní monokultury v žádném případě v boji s klimatickou změnou nepomohou. 2. Naslouchejte vědcům, skoro vždy mají pravdu.


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec, pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a pro Českou geologickou službu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (152)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.12.2020 05:51
Mimo jiné hezká ukázka kam nás vede až hysterická společenská snaha všechno vyjádřit pomocí emisí CO2 .
Zde se nedotýkám autora a jeho technických úvah-ty jsou asi v pořádku, ale podstaty dnešního nazírání na svět očima lidí - pracovní označení -ekologická inkvizice.
Ta slídivě zkoumá kolik a z čeho bylo uvolněno CO2 a tím poměřuje společenskou prospěšnost m.j. i každého jedince.
Toto nazírání vede také k případům posedlosti ďáblem ,kdy jistá francouzská dívka prohlásila, že nebude mít děti neboť by tak přispěla ke zvyšování antropogenních emisí CO2.

Dalším zajímavým prvkem je zištnost jednání zejména zelených apologetů typu Al Gore , Pačaurí a řady dalších, kteří si na zeleném emisním byznysu vydělali balík. Nápadně to připomíná středověkou církev ,která hlásala Kristovu chudobu a ctnost, ale sama se- prostřednictvím zejména jednání biskupů a prelátů - chovala úplně jinak.
Jak vidíte , pravdu měl filosof Hegel - vývoj či poznání lidstva se pohybuje po spirále nebo jak říkali staří Římané ,"Nic nového pod sluncem".





Odpovědět
ji

25.12.2020 12:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak až vymyslíte vhodnější metriku pro porovnání dopadu různých kroků a pro rozhodování, dejte vědět. Zajímalo by mne, co lepšího navrhujete ;-)
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

25.12.2020 20:25 Reaguje na
Lepší metrika již fungovala, ale přerozdělovací procesy a nesmírné regulace ji zničily, byly to ceny a finanční náklady.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.12.2020 18:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Cokoliv živého, včetně anaerobních bakterií, je z takového dnešního pohledu významným emitentem skleníkových plynů, CO2, H2S, CH4 a dalších. Co s tím budeme dělat?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

22.12.2020 08:34
Pan vědec, který má skoro vždycky pravdu, nás tady zavalil daty, které ovšem každý rozumně myslící člověk zná.
Vyčítá společnosti že se snaží alespoň částečně využít kalamitního dřeva. Opět si tady hraje alibisticky na nějakém českém pískovišti a vůbec ho nezajímá, že když se spotřebuje naše kůrovcové dřevo tak někde jinde ve světě zůstali nějaké stromy stát.
Ale co tady hlavně od těch "chytrých vědců" chybí je co dál. Už se postarali
aby se při nové výsadbě zrušila nesmyslná a zastaralá koncepce tzv. "druhové čistoty dřevin". Podle této koncepce se pořád smí sázet pouze stromy, které tu rostly v minulosti a vůbec se nehledí na změnu klimatu v jakési ideové představě, že když vysázíme stromy nové tak se to tady zase ochladí.
Což je samozřejmě hloupost. Počasí a klima se netvoří nad nějakým pidičeskem nebo pidievropou, ale nad oceány, které tvoří skoro 80 procent světa. Takže jestli chceme jít dál tak se nemůžeme chovat jako v minulosti, ale musíme přizpůsobit -sázet stromy , které tu porostou v budoucnosti i za vyšších teplot.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.12.2020 13:04 Reaguje na Petr Blažek
"zastaralá koncepce tzv. "druhové čistoty dřevin". Podle této koncepce se pořád smí sázet pouze stromy, které tu rostly v minulosti a vůbec se nehledí na změnu klimatu v jakési ideové představě, že když vysázíme stromy nové tak se to tady zase ochladí."
Tak s týmto súhlasím, presne túto chybu robia aj lesníci aj ochranári - vôbec im nevadí, že na Šumave samovýsevom rastie prevažne smrekový nový les. Argumentácia je, že tam aj pôvodne rástlo veľa smrekov. Pripomenieme si to o 15-20 rokov, keď tam kvôli suchu vyschnú malé stromky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.12.2020 19:26 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Nový les na Šumavě vznikající samovýsevem je převážně smrkový, ale sem tam se objevují i mladé rostlinky listnáčů, viděla jsem tam např. břízy a jeřáby. Jejich zastoupení je ve srovnání se smrkem možná „zanedbatelné“, ale i touto přirozenou cestou se tam počet listnáčů ve srovnání s minulým stavem zvyšuje. Alespoň v místech, kde nejsou hospodářské lesy. Na Boubíně se „přirozenou cestou“ významně navyšuje podíl buků na úkor smrků.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

22.12.2020 09:09
"Připadá vám to divné, když planetu mají od globálního oteplení zachránit právě lesy, které by pohltily CO2 z průmyslových zdrojů? "

Tohle je přeci jasné. Spíš si kladu otázku, kdo celá desetiletí mystifikuje společnost. Kdo např. vymyslel, že amazonský prales je plícemi planety. Ekosystémy v rovnovážném stavu nemohou vázat další CO2 do biomasy! Kdyby autor spíše dementoval tyto hlouposti, tak by těchto článků nebylo třeba, protože by si to každý odvodil.
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

22.12.2020 15:07 Reaguje na Miloš Večeřa
Staré lesy ale nikdy CO2 skokově neuvolní jako vykácená hospodářská monokultura, prostě ho pořád "drží" i když málo sekvestrují nový (ale pořád ano). Starý prales je vlastně takové uhelné ložisko. Můžete ho nechat být, anebo spálit. když ho spálíte (vytěžíte a spotřebujete), je to s mírnou nadsázkou jak s tím uhlím. Lesy, které mají z hlediska skutečné sekvestrace CO2 smysl, jsou přírodě blízké (hospodářské) lesy, kde se těží průběžně, nemizí lesní prostředí jako na pasece, a půdy pořád nějaký uhlík sekvestrují a neuvolňují.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

22.12.2020 23:25 Reaguje na Jakub Hruška
Pane Hruško, nejsme ve sporu v tom, že živá hmota je rezervoárem uhlíku ani to, že na pasece dochází k degradaci humusu. Když však budu uvažovat přeměnu humus=rašelina=uhlí, tak tyto procesy trvají tak dlouho, že celková bilance uhlíku (CO2 fixovaný a uvolněný) v přirozených ekosystémech v krátkodobém horizontu se limitně blíží k nule. Myslím především suchozemské, jelikož ve světovém oceánu to bude složitější. Samozřejmě záleží na prostředí, jestli se jedná o bažinu na rovině nebo les na kamenitém svahu. Ty umělé hospodářské lesy jsou limitované prostorem, ale po dosažení rovnovážného stavu o nich platí to stejné. Samotné přeměna biomasy na "fosilní uhlík" nemusí být klimaticky neutrální, pokud probíhá za nepřístupu vzduchu, tak se uvolňují plyny s mnohem větším skleníkovým potenciálem. Z klimatického hlediska je to výsledek tedy opět limitující nule.

Moje kritika směřuje na tu Vaši úvodní otázku, přijde mi naprosto hloupá z Vaší strany nebo z čtenářů děláte hlupáky. Když na jednu misku vah dám množství uhlíku, které spálíme ve fosilních palivech a na druhou misku přírůstky v mladých hospodářských lesích, tak výsledek bude jednoznačný. Ani kdyby každý z nás vysadil 1000 stromů ročně, tak to rozhodně nic nezachrání. To, že krátkodobě se část našich hospodářských lesů stala zdrojem CO2, je z klimatického hlediska naprosto marginální oproti spalování milionů tun uhlí. Tohle by směl snad chápat každý středoškolák. Nicměně stále dochází k šíření nesmyslných snadno vyvratitelných bludů.

Já uznávám, že lesy mají velmi důležité funkce lokální jako zádrž vody, tvorba mikroklima nebo rezorvoár biodiverzity, nicméně tento druh fetiše okolo CO2 mě fascinuje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2020 09:35
Takže co s tím? Netěžit kalamitní dříví a nechat je zetlít v lese a tím
zachráníme planetu před oteplováním? Místo spalování dřevní hmoty pálit
zemní plyn a bioplyn ze záměrně pěstovaných plodin? Nevyvážet to dříví,
aby jinde museli těžit zdravé stromy a nepoužívat ho v nábytkářství a
použít plasty z ropy? Tlení trvá na povrchu půdy podle druhu dřeva
mnohdy velmi rychle a nejde tu tak o žádné oddálení úniku CO2, než třeba
při jeho použití na stavbu střechy či celodřevěných staveb. Navíc ten
fanatismus s CO2, zaplést ho i do kůrovcové kalamity a napráskat kolik
bychom měli za to nakoupit emisních povolenek, mi připadá jako to známé
oznámení do Bruselu o údajném zneužití dotací. Nechci s panem vědcem
polemizovat o grafech a číslech, které si nemám jak ověřit a kterými
se snaží laiky ohromit. Nemusí, my to vidíme, když chodíme přírodou
a vidíme ty obrovské změny a to, že než ty malé stromečky pohltí to,
co velké stromy, tak už tu mnozí nebudeme. Les je přesgenerační práce
s jeho pěstěním, pokud to nebude časem zavrhnuto ve prospěch totálního
bezzásahového hospodaření, které si někteří vytýčili jako cíl. Tam
to bude prý zcela vyrovnané ohledně toho CO2, ale nikdo nebere v úvahu,
že takový les se bude vyvíjet taky cyklicky i s těmi kalamitami a novou
samoobnovou a nebo i degradací vlivem sucha či pouhými druhovými
změnami v porostech. Světlé lesy se budou chovat jinak, než ty husté
se souvislým zápojem a smíšené jinak než ty jednodruhové. To vše se
nakonec projeví na místním podnebí a odvodu srážek. No a to se odrazí
i na zemědělství a životě lidí. Chybné pokusy ve velkém, tak mohou být
tragické a nevratné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.12.2020 09:51
A mohou za to jednoznačně zelení, kteří jimi prosazovanou bezzásahovostí vytvořili nezvladatelnou kůrovcovou kalamitu. Ta navíc produkuje dřevo, které je pro jiné účely než spálení téměř nepoužitelné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2020 10:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejen oni a období sucha, ale i ta mantra oslabování státní správy
u LČR, kdy je nejprve zbavili vlastních pracovních čet, pak snížili
počet revírníků v terénu a nakonec zavedli zdlouhavý systém těch
výběrových řízení na kdejakou akutní situaci. Nakonec to dorazily
restituce se stovkami tisíc vlastníků pár desítek metrů lesa
a nekomunikujícími s lesním správcem. Vše se zpomalilo a tak
to dopadlo. Bohužel toto se bojí přiznat i šéfové z ředitelství,
aby nepřišli o své pozice. Bylo by to popření ideologické mantry
ruky trhu a vlastníka, jako nejlepšího hospodáře. Ani tu si mnozí
bez ideologie nedokáží představit jediný příspěvek a za vším
vidí agenty a oligarchy. Nevidí a nebo nechtějí vidět neschopné politruky v čele politických stran s máslem na hlavě.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

22.12.2020 15:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Restituce, které zde proběhly jsou ideologická mantra? A vy zde vidíte neschopné politruky v politických stranách s máslem na hlavě?!?

To, že péče o les neprobíhá dle vašich not, je důvodem k vyvlastňování nebo jak jinak si to představujete?
Když se Vám nebude líbit hospodaření s byty, také si byty zaslouží vyvlastnění?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2020 16:29 Reaguje na Vladimír Hošek
Nikde jsem nepsal o nějakém vyvlastnění a tak to
nepřekrucujte. Píšu o tom, že mnozí restituenti
ani netuší, kde jejich les leží a v jakém je stavu.
Když je někdo upozorní na kůrovce v jejich lese,
tak nekonají a nekomunikují. Tomu říkáte dobrý
soukromý vlastník? Tady je třeba rázně zakročit,
provést neodkladný zásah, naúčtovat náklady a
požadovat úhradu. Pokud ani potom nebude vlastník
konat, tak postupovat zcela stejně jako u jiných
dlužníků včetně třeba exekuce majetku. Vlastnictví
není o nečinnosti, ale o péči o svůj majetek. Auto
taky udržujete a nejezdíte vrakem ohrožujícím
okolí. I váš dům nesmí ohrozit kolemdoucí, či
nájemníky. Les je něco podobného a nelze pár arů
v celku nechat bez péče. Je to součást celku se
vším, co s tím souvisí. Takže mi nepodsouvejte
to, co jsem nenapsal. Politruky s máslem na
hlavách tu bohužel vidím, protože se zaklínali
soukromým vlastnictvím, jako tím nejlepším
hospodářem a nyní vidím, jak se mnozí vlastníci
o ten majetek starají. Nechávají chátrat domy,
zámky, pole i lesy. Pouze se je snaží zpeněžit
a nic víc. Ano, je to jejich právo potud, pokud
tím neohrozí jiné a neporušují zákon. Tady se
jedná o obojí, když v případě kůrovce nekonají
a když neplní své povinnosti vlastníka. Když
to nechtějí, tak to mají prodat jinému, kdo
se o to umí postarat a nelpět na něčem o co
nejeví skutečný zájem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2020 17:09 Reaguje na Vladimír Hošek
Ještě vám popíši můj vlastní případ při restitucích.
Kdysi nedělitelný majetek se předával většinou
pouze nejstaršímu potomkovi a ti ostatní byli odbyti
jinak. Restitucemi po 50. létech byli odbyti vnuci
i pravnuci a pozemek se majetkově rozdělil na
desítky nefunkčních částí. Kdo nebyl hamižný, tak
se toho vzdal ve prospěch ostatních a nebo se
dohodli jinak. Kde se nedohodli, tak zbyla pouze
možnost to propachtovat třetí osobě a čekat
nějakou tu korunu z pachtu. To, jak pole vypadá
se nezajímá většina z nic a zajímá je pouze, zda
dostanou pár korun. Předci se obracejí v hrobě
jako turbína, když vidí, jak se potomci o to
"starají". Já se pozemků hodlal vzdát ve prospěch
přírodní památky, ale ostatní příbuzní ne. Tak
jsem se toho vzdal v jejich prospěch, protože
než se o to starat špatně, tak raději vůbec.
Mimochodem děda se pozemků doopravdy vzdal pro
nízkou výtěžnost až v sedmdesátých létech
a proto, že nikdo z rodičů dnešních vlastníků
nejevil zájem na tom pracovat a jejich děti
tak jsou taky pouhými vlastníky bez vztahu k
půdě. Já věděl, co to obnáší, neboť jsem z toho
nikdy nevypadl a vím, že bych na to nestačil.
Bohužel u mnohých převládne ta hamižnost nad
zdravým rozumem a pak to tak dopadá i s těmi
lesy. Obě ruce levé, majetek stovky kilometrů
daleko bez péče a výsledek?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

22.12.2020 18:48 Reaguje na Břetislav Machaček
To, že komunisti odnaučili vlastníky hospodařit se svým majetkem za to nemůže minulá demokratická a ani současná politická garnitura. Ono se to špatně po 30 letech říká, ale pořád je to důsledek vlády komunistů. Neumím si představit jak zorganizovat učení hospodařit s majetkem.
Musel jsem použít nadsázku, protože jste se vyjádřil, tak jak jste se vyjádřil.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2020 19:47 Reaguje na Vladimír Hošek
Víte já v té době žil stejně jako milióny
jiných a umím posoudit na co mám sílu a na co
ne, pokud se mi nejde pouze o zisk za každou
cenu. Napravovat majetkové vztahy tím, že
budu pouze přihlížet, je sice právně správné,
ale z hlediska toho hospodaření alibistické.
My vám to "vrátili" a vy se starejte, ač nevíte jak. Ti velcí, o které tu šlo v prvé
řadě, to vědí a nebo si nato našli správce.
Ti malí, kteří byli pouze do počtu jako
stafáž, pak mají možnost prodat to těm
velkým, aby byli ještě větší, a nebo to
propachtovat za pár korun. Je tak splněno
a tím to končí. To jak to dopadlo, je už
ale vedlejší a taktně se o tom mlčí.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

23.12.2020 06:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy jste si zageneralizoval. Zpravidla každé zevšeobecnění kulhá. Takže vy jste hodil do jednoho koše všechen vrácený majetek a zevšeobecnil. No a Vámi navržený způsob řešení, také nefunguje zcela optimálně viz problém s kůrovcem, takže se trochu mírněte.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.12.2020 19:14 Reaguje na Vladimír Hošek
Neblábolte blbosti a "nechte si ty Vaše Kydy", řečeno slovy Brdečkova Limonádového Joea.
Jak vysvětlíte, jako důsledek vlády komunistů třeba tento příběh: náš syn, ing. zootechnik, který po zrušení a rozkulačení JZD, byl nucen hledat jiné zaměstnání, protože jednotliví vlastníci si, když JZD bylo zrušeno a hospodařili sami tak, že dobytek rozprodali na jatka a nebylo čemu zootechnikovat, takže už 25 let pracuje jako kriminalista a ať to obracím jak chci, ne a ne přijít na to, co na tom zavinili komunisté. Mimochodem, těch pár desítek hekta+rů polí a lesa, co moje žena zdědila po svých rodičích (tchán byl mlynář a po únoru pak dělník ve VOKD) obhospodařuje v nájmu jakási a.s. Prostě, ty krávy, býky a vepře mu nerozprodali komunisté, ale bývalí jézédáci, z nichž někteří zůstali dokonce v zemědělství a pěstují řepku do bionafty a kukuřici do bioplynky, což se obojí obejde bez zootechniků. Samozřejmě, že jeho děti po jeho zkušenostech s tržní ekonomikou už o zemědělství ani nezakopli a oba vnuci se živí jako velmi dobře placení IT pracovníci.
Ale, podle Vás, kdo za to může jiný, než ti komunisti a to po 31 letech budování tržních vztahů a tržní ekonomiky. Prostě, kdyby komunisti bývali nebyli, musel byste si je, vy a Vám podobní, Vladímíre Hošku, vymyslet.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.12.2020 18:56 Reaguje na Jiří Daneš
Ale komunisté byli a zničili vztahy a kulturu na venkově. Možná kdyby komunisté majetek neukradli, nemusel se pak rozdělovat původním majitelům, kteří již nechtěli být zemědělci...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.12.2020 19:27 Reaguje na Petr Eliáš
Kdyby praotec Čech nemusel odejít z pravlasti všech Slovanů, no, nemuseli by třeba být na Třeboňsku rybníky ...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.12.2020 19:30 Reaguje na Jiří Daneš
Kdyby Čech věděl, co tu bude 40 let vládnout za rudou svoloč, tak by se tu ani nezastavil. :D
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

27.12.2020 16:37 Reaguje na Petr Eliáš
komunisté vztahy a kulturu na vesnici podporovali, zrovna tak pracovní místa. Konec tomu a jakékoliv odpovědnosti, udělali noví správci vesnic - lidovci.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.12.2020 07:48 Reaguje na Kamil Krabice
No tak určitě. :D Třeba taková Akce Kulak krásně podporovala kulturu na vesnici. Napřed schopným a soběstačným lidem majetky ukradli a vzápění je sloučili do neefektivních JZD....Komunisté byli akorát rudé svině, nic víc a nic méně. ;)

https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/specialy/zacala-nasilna-kolektivizace
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

25.12.2020 20:28 Reaguje na Jiří Daneš
To je klasické já o voze a vy koze.
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

22.12.2020 15:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Nesmysl. Celorepubliková gradace kůrovce nevznikla v bezzásahovkách. Vznilla v hospodářských lesích severní Moravy a postupně se díky suchým letům rozšířila dál. Za kůrovcovou kalamitu "může" masivní pěstování smrkových monokultur v místech, kde přirozeně smrky byly minoritním druhem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.12.2020 17:14 Reaguje na Jakub Hruška
Ještě jste neměl tu "čest"? Pan Šimůnek ten blábol po vzoru Goebelse opakuje stále do nekonečna pod každým článkem o lese, dřevě, nebo čímkoli podobném, tady Vaše argumenty, jakkoli sebepádnější nepadnou na úrodnou půdu. Lepší neragovat
Odpovědět
ČM

Čech M.

22.12.2020 23:45 Reaguje na Jakub Graňák
Zdaleka ne jen on :)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.12.2020 16:33 Reaguje na Jakub Graňák
Přesně tak, na to individuum nemá cenu reagovat. Je jedno co mu řeknete, on si pořád bude mekotat to svoje. :) Je to přeci docent s bůhvíkolika diplomy. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.12.2020 08:51 Reaguje na Petr Eliáš
Nemohu věcně vyvrátit fakta, a tak je holt musím ignorovat. Typický totalitní přístup.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.12.2020 10:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Po Kyrilovi bylo jen v okr Klatovy, tři mil kubíků kalamitního dřeva (drtivá většina v hospodářských lesích - jako důsledek vzniku porostních stěn vytvořených v průběhu kůrovcových gradací v osmdesátých a devadesátých letech), do konce roku byla zpracována zhruba třičtvtina tohoto objemu (povšimněte si laskavě, že první gradace kůrovce nastala nejpozději cca 5 měsíců po orkánu, kdy byla odklizena s bídou polovina té tříčtvrtiny tedy cca 1,125 mil. kubíků, z toho jasně plyne, že z důvodu totálně nedostatečných kapacit, vyletěl brouk do konce roku z 1,75 mil. kubíků nezpracovaného dřeva. Jediným řešením, jak uchránit Šumavu, bylo tedy ji celou vykácet (a to v situaci kdy kapacity nestačily ani na ty tři mil. kubíků). Podobné kalamity se opakují pravidelně co cca 150 let. Roku 1870 došlo k podobné situaci, kdy Šumavu zasáhl orkán, který zlikivdoval cca 1 mil. kubíků, i přes nástup kapacit z řady zemí, následovala prudká kůrovcová gradace, která měla na svědomí další cca 2 mil. kubíků.

Podobně tomu bylo i na severní moravě. Vlivem tepotně nadprůměrných suchých let, obrovských rozloh smrčin na nevhodných stanovištích, v souběhu s nedostatečnými kapacitami, se situace snadno a velmi rychle vymkla kontrole. Za zmínku stojí, že řada lesníků (těch co jim nenalítaly piliny do hlavy) upozorňovala, že přesně tohle se v situaci řady po sobě jdoucích suchých let stane.

A teď sem s těmi vašimy "fakty", a prosím bez těch vašich pohádek o tom, kterak kůrovci přiletěli po Kyrilovi ze Šumavy na obláčku na severní moravu, kde osm let spali někde v mechu, aby pak v roce 2015 sežrali všechny lesy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.12.2020 10:42 Reaguje na Jakub Graňák
Je mi líto, tehdy ještě ČTV jakžtakž fungovala, a tak jasně reprodukovala ječení bursíkovců (v podstatě od chvíle, kdy Kyril ještě nedofoukal), že nesmějí být prováděny zásahy proti kůrovcům, a když, tak maximálně loupáním kůry ze stojících stromů. Tento "ekologický" postup se podílel na gradaci, protože je mnohonásobně pracnější a časově, i na techniku, náročnější než shodit napadené stromy a vytahat je z lesa ven. Nehledě k tomu, že část kalamitního dřeva mohla být spálena přímo na místě.
A Šumava se na celá léta stala masovou líhní kůrovce. A termiky nad mrtvým lesem mohou ten hmyz odnést desítky i stovky km daleko. V životaschopném stavu ovšem.
Jistě se na tom podepsaly i další vlivy, jaké tu někteří diskutující připomínají, ale základ toho průšvihu je jednoznačně dílem ekologických organizací a aktivistů. Včetně těch, co se na Šumavu opakovaně jezdili poutat ke kůrovcovým stromům (což je také známé a bylo to opakovaně zdokumentováno), kdykoli to vypadalo, že by se mohlo proti těm kůrovcům dělat něco účinného.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.12.2020 19:28 Reaguje na Jan Šimůnek
A už sem konečně dáte odkaz na tu ,,studii,, (zřejmě to bude ta ,,kanadská studie,,) že kůrovec v obrovských mračnech přeletí desítky a stovky kilometrů? :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.12.2020 09:55 Reaguje na Petr Eliáš
Bylo to před časem citováno zde na Ekolistu. Jak ta studie z Kanady, tak i pozorování mračen kůrovců nad naším územím motorovými rogaly. Nemám důvod ani jednomu z těchto pramenů nevěřit.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.12.2020 16:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Jo jo, přesně tak. A určitě mraky kůrovce vylétly z Šumavy. :D Něco jako: ,,Hele chlapi, támhle na Vysočině jsou krásné lesy, co kdybychom letos jeli na dovolenou tam?,, :D Jste jen směšný kecal. :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.12.2020 09:45 Reaguje na Petr Eliáš
Kůrovec, pochopitelně, letí pasívně, jako hejno kobylek. I těm se občas stane, že sednou na poušť a pochcípou, nebo se utopí v moři. V Brehmovi popisy takových případů najdete.
Odpovědět
MG

Milan G

29.12.2020 13:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Když může písek ze Sahary doletět k nám nebo dokonce až do New Yorku, proč by nemohl lýkožrout přeletět díky větrným poryvům několik set kilometrů.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.12.2020 14:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Pán Šimůnek, posielam vám odkaz. https://plzen.rozhlas.cz/kalamity-prichazi-na-sumavu-pravidelne-prirode-pomahaji-k-ruznorodosti-6716776
"Roky 1620, 1690, 1780, 1820, 1870, 1920, 1990 - to jsou období, kdy v horských smrčinách na Šumavě odumřelo větší množství dospělých smrků. Často je vyvracel silný vítr, nebo zahubil lýkožrout smrkový. Horské smrky odumíraly v minulosti poměrně často a ve stejnou dobu na různých plochách. Takhle ten les funguje a my s tím nic moc nenaděláme, pokud tady chceme mít přirozené lesy. Odborníci ale zjistili ještě další věc, že z hlediska odumírání horských smrků na Šumavě bylo 20. století nezvykle klidné, o to víc stromů pak bylo na konci 20. století ve stavu, kdy je může zahubit lýkožrout nebo vyvrátit vítr. Díky této prodlevě se lidem vytratily z paměti velké vichřice a gradace lýkožrouta, ke kterým docházelo naposledy v 19. století. Je tedy jisté, že další kalamitě se Šumavě určitě nevyhne, je jen otázka kdy přijde a jak velká bude. V každém případě to pro přírodu nebude katastrofa."
V smrekových lesoch sa je nutné s tým zmieriť. Kedysi lesníci zasahovali ihneď, len čo našli suché smreky. Pri výchricách to však nejde spracovať hneď ani za mesiac a medzitým lykožrút sa rozmnoží. Aj s modernou technikou je ťažké zachrániť smreky v okolí, ktoré ešte stoja. Preto sa doporučuje zmeniť skladbu lesov na zmiešané.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:34 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Jenže tehdy se ta kalamity řešily, a nenechával se les záměrně sežrat kůrovcem.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.12.2020 19:00 Reaguje na Jakub Graňák
Nemá cenu Šimůnka řešit. :) Ten ví svoje. :D
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.12.2020 19:29 Reaguje na Petr Eliáš
Ovšem Vy, nevíte ani svoje.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.12.2020 16:25 Reaguje na Jiří Daneš
Vím asi tak stokrát víc než vy strejdo. :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.12.2020 19:45 Reaguje na Petr Eliáš
To možná ano, ale důležitější je, zda ty vědomosti prošly filtrem kritického myšlení a jsou správně využívány.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.12.2020 07:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Já bych řekl že ano. :) Proto mi žádný bambula nenamluví to, že za celorepublikovou kůrovcovou kalamitů může bezzásahovost na Šumavě. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.12.2020 09:45 Reaguje na Petr Eliáš
Vsadil bych se, že nikoli.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.12.2020 07:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Šimůnku, už jste se doučil tu ekonomii? Abyste zase nebyl za šaška s tím, že zahraniční společnosti u nás daně neplatí. :D Utíkejte se to doučit, soudruhu docente. :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.12.2020 16:00 Reaguje na Petr Eliáš
Nemusejí u nás platit při určité konstalaci sídla a poboček. V praxi je tolerováno neplacení i v situaci, kdy by platit měly. Další problematickou záležitostí jsou daňové prázdniny.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2020 18:10 Reaguje na Jakub Hruška
Víte ono je celkem jedno, kde vznikla, ale proč vznikla.
Ano pravdou je silné zastoupení smrkových lesů, ale toto
tu není pouze posledních 100 let, ale už z doby po
vykácení lesů pro průmysl tehdejší doby(sklárny, první
hutě a potřeba rychle rostoucího stavebního dříví)a to
už bylo mnohde od 17. století. Pak je pravdou série
suchých let, kdy se smrk nemůže kůrovci bránit zalitím
chodbiček smůlou. Pak je tu ale i to, že se v počátcích
zanedbala prevence a netěžilo se dříví před vylétnutím
kůrovce, ale až potom. Souběh všech okolností tak je
celou pravdou a nelze vytrhovat pouze některé z nich.
Stačilo jedno mokré a chladnější léto a lze to mnohde
zabrzdit. Přijít takových let více po sobě, tak se
možná bude mluvit jinak. Pak se tu ale šíří severský
kůrovec a tomu nevadí ani tak to chladno a vlhko a ten
může zničit i horské smrčiny, kam smrk patří, pokud
budeme nečinně přihlížet. Je to pouze na nové generaci
lesníků, aby si ujasnili priority, protože to bude
jejich vizitka. Nás se to už většinou týkat nebude.
Pouze vždy varuji před unáhlenými soudy a kategorickými
rozhodnutími postupovat podle jediné "správné" cesty.
To už udělali před 3OO a více léty a nyní jsou terčem
kritiky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.12.2020 08:27 Reaguje na Jakub Hruška
Gradace vznikla na Šumavě po orkánu Cyril, kdy ekologové prosadili bezzásahovost. Odtamtud se šířila masívní infekce (jakou stromy nezvládají v sebelepším stavu) jinam.

A mám doloženo, z lesa kousek od naší chalupy, že úhyny smrků jsou zcela nezávislé na vodě. Přežívají smrky na suchých místech a naopak jsou mrtvé smrky, které měly a mají vždy vody dost. Jsem toho názoru, že to víc souvisí s tím, z jakého materiálu byl ten který kus lesa vysazen. Už proto, že ostrůvky mrtvých a živých smrků mají velice často obdélníkový nebo čtvercový tvar s ostrými pravoúhelnými rohy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.12.2020 13:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Možná ještě jednu věc: Infekční nemoc je infekční nemoc i v případě, že napadeným organismem není člověk, ale smrk, a že původcem není bakterie (či třeba covid), ale kůrovec. Řada zákonitostí, i např. vzorečky popisující šíření nákazy - i výpočet toho R -, které se dají najít v učebnicích epidemiologie, v tomto případě platí stejně, nebo alespoň velmi podobně.
A zásadní je v tomto případě řešení zdroje nákazy: Covidovaného člověka strčíme do karantény, což se smrkem dost dobře nejde (s kytkou v květináči jistě ano), ale můžeme ho porazit a ošetřit tak, aby z něj nemohli kůrovci vyletovat ven. Což zelení zarazili, a tím celou tuhle tragédii jednoznačně zavinili. Nemůžeme, bohužel, zlikvidovat cestu přenosu (což u covidu částečně dělají roušky), to bychom museli opakovaně stříkat insekticidem celý les), a, opět bohužel, nejsme s to zařídit ostatním ohroženým stromům rezistenci (tedy jakousi obdobu očkování proti infekcím, včetně toho covidu), leda bychom je opět masívně ošetřili insekticidem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.12.2020 19:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Popsal jste to přesně, ale Zelení s tím rozhodně nemohou souhlasit, protože oni ví všechno lépe ...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.12.2020 19:27 Reaguje na Jakub Hruška
Neblábolte, smrkové hospodářské lesy zde jsou už od 17.století a možná i déle. Kůrovec se také nevyvinul evolučně až po Listopadu a suchá léta za těch 300 let už bylo také mnoho. jediné co tu nebylo, je skoro žádní hajní, lesníci bez zázemí dřevorubců, které kdysi měli na povel, nekonečná výběrová řízení na lesní práce prováděných soukromými firmami, které si na tu práci pak najímají jednotlivce OSVČ, protože mají jenom kancelář, počítač a les znají jen filmů o přírodě, atd., atd.
Odpovědět
MG

Milan G

24.12.2020 22:53 Reaguje na Jakub Hruška
Máte nějaký důkaz o tom, že se ten lýkožrout natáhnul do celé ČR právě ze severní Moravy? Víte o tom, a to že kůrovec u nás graduje, se mluví téměř dvacet let, téměř každý rok byl někde ve větší míře problém s kůrovcem.
Pokud totiž budou bezzásahové zóny a kolem nich žádné tkz. nárazníkové pásmo, tak se kůrovce nikdy nezbavíme. Ty bezzásahové zóny budou pořád rezervoárem lýkožrouta.

Už jsem to tady několikrát psal, podívejte se na dokument ,,Zelené plíce,,. Víte o tom, že správa NPŠ prohrála soudní spor s jinou lesní správou, že jim kůrovec z bezzásahových zón na Šumavě zlikvidoval lesy? NPŠ musí zaplatit odškodnění . Když konfrontovali Hubeného byl zticha, zrovna tak jeden náměstek na MŽP.
Někdo tady dole blábolil nesmysly o Kyrillovi. Kyrill lámal jak smrky tak i duby, nic nemělo šanci. Ve státních lesích zlikvidoval přes 6 miliónů kubíků hmoty. Do půl roku bylo veškeré kalamitní dříví ze státních lesů odklizeno, a to zejména díky harvestorům. To bylo poprvé co byla tahle technika masivně nasazena. LČR se i podařil preventivní boj proti kůrovci a instalovaly cca 180000 lapáků a tím brouka udržely na uzdě.

Na Šumavě zůstalo ležet obrovské množství stromů a tehdejší ministr životního prostředí Bursík zakázal asanaci kalamitních holin. Dřevo zůstalo ležet a leží tam do dneška. Jaký to mělo vliv na gradaci lýkožrouta si zjistěte sám.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

22.12.2020 15:31 Reaguje na Jan Šimůnek
To si myslíte pane Šimůnku, že se kůrovci postavíte tím, že lesy vykácíte ? Kůrovec je znám 300 let a také si les poradil sám a všechno funguje. Vy chcete pořád řešit to, co je vyřešené. Není potřeba s přírodou bojovat, stačí pomáhat, ale skutečně pomáhat, rozhodně nepomůžu lesu tím, že to budu drancovat a kácet a myslet si, jak jsem lesu pomohl. Tímto stylem fakt jen ublížíme !
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.12.2020 08:35 Reaguje na Vilda Smakal
Likvidací napadených stromů se vždy v minulosti dařilo kůrovce zastavit, aby nevznikl kalamitní stav. Tohle zarazili ekologové, takže vina za současný stav je jednoznačně na nich.
Je jasné, že nyní, když máme v podstatě celoplošné a velmi masívní napadení smrkových lesů skoro na celém území státu, se už na těchto plochách moc dělat nedá. To je stejný rozdíl jako mezi malou, sotva nahmatatelnou, bulkou v mléčné žláze a plošně se rozpadajícím a ohavně páchnoucím prsem v terminálním stádiu rakoviny z dob před moderní léčbou (podle některých učebnic připomínal antickým lékařům ten zápach mrtvé kraby a raky, vyvržené na břeh moře, a odtud pochází název onemocnění).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.12.2020 09:31 Reaguje na Vilda Smakal
Takže včas pokácet, vytahat a zpracovat kůrovcem napadené stromy fakt lesu nepomůže? Myslím, že Karel Schwarzenberg by vám nedal za pravdu.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

23.12.2020 13:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Máte pravdu v tom, že Karel Schwarzenberg by nechal takové "lesníky" pozavírat.
Ono totiž jde právě o to VČAS, v tom je jádro pudla.
Když někdo zabrání tomu, aby se napadené stromy pokácely DOKUD TO MÁ SMYSL, to jest dokud kůrovec z napadených stromů nevylétl aby si hledal další stromy, tak potom je už na všechno pozdě! Takový postup je spouštěčem stále rozsáhlejší kalamity, kterou pak už nejde zastavit.
A právě tohle mají na svědomí ti "ochránci".

Těžit potom méněhodnotné kalamitní dřevo, to už je jen čiré zoufalství. Z hlediska šíření kůrovce už je úplně jedno, jestli mrtvé stromy zůstanou ležet kde jsou. Ty kůrovce nezajímají.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.12.2020 13:52 Reaguje na Karel Ploranský
Přesně tak.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

25.12.2020 09:51 Reaguje na Karel Ploranský
I ty "kalamitní" stromy je třeba včas vytěžit a zpravovat. Jejich kvalita (byť stojí) totiž poměrně rychle klesá.
Odpovědět
MG

Milan G

23.12.2020 16:25 Reaguje na Vilda Smakal
Doporučuji vám shlédnout dokument Zelené plíce.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.12.2020 15:35 Reaguje na Milan G
Shlédl jsem a také doporučuji.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.12.2020 16:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale kuš, pořád tu opakuješ tyhle blbosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.12.2020 08:55 Reaguje na Petr Eliáš
Váš problém je, že je to pravda. Potvrzeno i majiteli lesů na Šumavě. Dokud se dělala likvidace kůrovcem napadených stromů, tak žádné zásadní problémy s tímto parazitem nebyly. Ať už si bylo sucho nebo mokro, nebo řádily kyselé deště či jiná pohroma.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.12.2020 10:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak vemte do pracek pilu, a kmitejte. Nedostatek kapacit na řešení kalamit určitě není problém "ekologů"
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.12.2020 10:45 Reaguje na Jakub Graňák
Je, protože v současné době, v důsledku jimi vyvolaných prodlení, je už napadena naprosto nezvládnutelná plocha lesů.
Jedinou nadějí jsou ostrůvky smrků, které kalamitu přežívají, ty by měly být intenzívně množeny, jednak semenem jednak roubováním na další semenáčky, jako základ budoucího odolnějšího lesa.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.12.2020 10:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Chech, s tím roubováním jste mě přesvědčil, že nemáte nejmenší ponětí o čem mluvíte. Roubovat si totiž můžete dovolit maximálně čarověníky a jinou okrasařinu a to z důvodu vysoké ceny roubovanců a řady dalších aspektů, kterými vás jakožto absolutního laika ani nebudu zatěžovat
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.12.2020 09:48 Reaguje na Jakub Graňák
Roubováním se běžně množí stříbrné smrky. Úspěšnost je asi 20 - 30 procent (podle odborné literatury). Jistě, je to pracné, ale když spočítáte, na kolik vás přijde vysazení a péče o bezperspektivní (vzhledem k lokalitě) les, tak to zase tak špatně nevychází.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.12.2020 10:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud jste měl v úmyslu mě rozesmát, tak se vám to povedlo:-)
Právě z důvodu nízké ujímavosti je roubování vzhledem k potřebnému objemu produkce naprosto neperspektivní. Pokud mluvíte o pracnosti, je třeba si uvědomit, že žádný školkař do toho nepůjde v situaci kdy by měl množit třeba 10000 kusů s tím, že prodá cca 3000 kusů za nějakou přijatelnou cenu (pro lesníky tak někde kolem 20 Kč za kus).
Nehledě k faktu, že zapěstování životaschopného roubovance trvá nejméně tři sezóny. Ceny roubovanců jsou oproti semenáčům desetinásobné a vyšší. Navíc je třeba vzít v potaz, že aby jste dosáhl třicetiprocentní ujímavosti u jehličin, potřebujete nákladné zařízení (množárnu) a k tomu řadu vysoce kvalifikovaných pracovníků.
Termín, kdy lze úspěšně roubovat, je poměrně úzký (z fyziologických důvodů) a kdyby jste ho chtěl natáhnout, tak vás to bude stát spoustu prostředků na vybudování chladících kapacit (pro rouby) a skleníky (pro rychlení podnoží), což by v intencích potřebného množství sazenic znamenalo investice v řádech miliard.
Dalším problémem je objem vhodného materiálu pro množení, pro úspěšné množení většiny jehličnanů roubováním potřebujete použít terminály, protože berete-li materiál z postranního obrostu, zachová si roubovanec jeho charakter, v podstatě vypěstujete větev, nikoli do výšky rostoucí strom. To v sobě nese nutnost vypěstovat nejprve matečnice (cca 10 let).
Roubovanci by navíc na stanovišti trpěli nedostatkem péče a tudíž by ve velké míře hynuli (nelze se domnívat, že podmínky na stanovišti budou takové, jako u vás doma na skalce, kde jistě není buřeň a zálivka je kdykoli k dispozici).
Navíc by roubovanci vzhledem k pomalejšímu počátečnímu rozvoji patrně neobstáli v konkurenčním prostředí náletových semenáčů.
Dalším a velmi komplikovaným aspektem je problematika afinity, kdy u významného procenta jedinců musíte počítat s vylamováním roubů z podnože a to i po několika dekádách, kdy jedinec zjevně prosperoval bez známek zhoršené afinity

Etc, etc...
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.12.2020 14:49 Reaguje na Jakub Graňák
Děkuji za poučení. Nicméně jsem "výrobu" stříbrných smrčků dělanou tímto způsobem viděl, takže alespoň u nich to jde.
Je mi jasné, že tak není v lidských silách namnožit souvislé kilometry čtvereční lesa, nicméně materiál na ostrůvky, které přežijí další kalamitu, by se asi takto připravit dal.

Nemám představu, přiznám se, zda by šlo použít řízkování. U některých konifer se používá, ale nevím, jak je na tom smrk.

Takový strom, "co si pamatuje, že je větev a musíme ho to odnaučit" jsem kdysi viděl v křtinském arboretu - šlo o nějaký vzácný druh, který se tímto způsobem snažili zachovat v kultuře.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.12.2020 18:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistěže to jde, ale naráží to na to, co jsem výše uvedl. Rentabilní je to v situaci kdy množíte např okrasné kultivary, nebo množíte např vánoční stromky, kdy se esteticky zajímavý jedinec v hodnotě několika set Kč. vyplatí. Z hlediska nákladnosti je ale takový postup při zalesňování těžko představitelný.
Co se týče řízkování smrků, i to jde, ovšem znovu platí, že ujímavost je nízká, pracnost a vstupní náklady neúměrně vysoké (řízky je třeba brát ve vhodnou dobu a zapěstovávat pod vodní mlhou), navíc z důvodu tlaku plísní a škůdců je nutné to pěstovat vpodstatě v podmínkách technického izolátu, což je z pohledu potřebných výměr velmi nákladné.
Jako puberťák jsem se přichomýtl k programu záchovného množení genofondu vysokohorských forem smrků z hřebenů Jeseníků, kde se materiál množil formou roubování a řízkování, výsledky nebyly příliš uspokojivé (ujímavost je závislá také od stáří matečné rostliny), úspěšně namnožení jedinci dlouhou dobu stagnovali v růstu a ti, které mohu ještě dnes pozorovat i přes nesporné estetické kvality nedosahují parametrů vyžadovaných pro hospodářský porost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.12.2020 10:16 Reaguje na Jakub Graňák
Opět díky za poučení a upřesnění. Nicméně si stejně pořád myslím, že by se genofond těch smrků, které v současných podmínkách kůrovcovou kalamitu přežily, měl zachovat. I za cenu velmi vysokých nákladů.
Jistěže, když mám u chalupy v předzahrádce dva smrky a na zahradě pět borovic, a u chaty osm smrků, tak se mi to kecá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.12.2020 09:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Rádo se stalo, myslím, že nějaké programy záchovy genofondu se asi i konají, akorát, že sbírají spíš osivo.
Smrky mimo zápoj, jako solitéty se docela drží i u nás, vliv na to má i větší zavětvení u samostatných jedinců, díky němuž bývají poněkud odolnější.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.12.2020 14:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Základ lesov v strednej Europe nemôžu dnes už tvoriť smreky. Príroda funguje ako funguje, občas sa vyskytne nejaká katastrofa, niečo zahynie, niečo iné odolá a tým sa vytvára odolnejší ekosystém - to je základ evolúcie. Tak to funguje miliardu rokov. Človek však chce silou mocou chce zachovať kvôli ekonomike nestabilné a slabé ekosystémy. Nie je to správna cesta. Prírodu nepremôžete, pôjde svojou cestou. Človek niečo zvládne udržať po svojom, ale otázka je koľko toho zvládne. A má to význam udržiavať nejaký umelý systém, keď vieme, že v budúcnosti sa kvôli zmene klímy mu nebude dariť ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:39 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Jenže při správné péči smrková plantáž roste, i když není v poloze pro smrk ideální. Nesmí se ovšem lhát, že jejím ponecháním osudu vznikne nějaká "divočina". Vznikne pouze zpustošená krajina, připomínající brownfieldy.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.12.2020 19:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Váš problém je v tom, že si myslíte (máte naprogramováno), že máte pravdu. Ale bohužel. Jste jen diskuzní kecal. :)

Raději si poslechnu člověka, který problému rozumí. Ne nějakého diskuzního kecala, který nerozumí ani ekonomii i když z ní má prý,,doktorát,,. ;)

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11412378947-90-ct24/219411058130730

Odpovědět

Jan Šimůnek

27.12.2020 09:49 Reaguje na Petr Eliáš
Já, bohužel pro vás, hodně přečetl a většinu si pamatuji.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.12.2020 07:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Evidentně jste toho přečetl málo a ještě méně si pamatujete. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:40 Reaguje na Petr Eliáš
Podle sebe soudím tebe?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.12.2020 10:29
Nehodnotím to z pohledu tohoto článku, ale v poučení z příběhu, bod 2 Naslouchejte vědcům, skoro vždy mají pravdu...aktuálně se spíše protlačuje "Naslouchejte vybraným vědcům, vždy mají pravdu."
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.12.2020 10:39
"dříví ponechané v lese se do emisí prakticky nezapočítává, protože se předpokládá, že se rozloží velmi pomalu, a většina uhlíku pak zůstane v půdě."

Tuto informaci máte, prosím, odkud a vy jí sám věříte? Mám obavu, že ponechat dřevo shnít v hospodářském lese je pro bilanci CO2 to nejhorší. Nebo i vy jste stoupencem lži, že deštné pralesy jsou plícemi planety? Kam se ale pak poděly ty masivní vrstvy uloženého uhlíku údajně vzniklé v deštném prales za tisíce a miliony let?

Dřevo se má hlavně používat v konstrukcích pasivních dřevostaveb. Tam je zabudováno na 100 let. Kilo dřeva nahradí v konstukcích kilo stavební oceli nebo desítky kil cihel či betonu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.12.2020 10:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobrý den, dovolte mi dotaz, co si myslíte jako stavař o budovách stavěných technologií hempcrete (dřevěná kostra, vypněná štěpkocementovým plnivem)?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.12.2020 14:51 Reaguje na Jakub Graňák
Dobrý den.
Myslím, že toto je krok hodně špatným směrem. Špatná izolační schopnost, vysoká hustota, složitá práce s tím a vysoká cena. Když zateplíte plášť budovy 2 vrstvami https://www.nonstopstavebniny.cz/10988-knauf-vata-unifit-037-tl-240-mm-tepelna-izolace-darek.html, jistě to nebude polovičaté řešení.
I dřevní hmotou je třeba ve stavbách šetřit a maximálně ji využívat pro nosné konstrukce a opláštění.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.12.2020 17:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji za informaci
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

22.12.2020 12:46
Vidím, že som ušetril čas a skoro všetko čo som chcel napísať napísali za mňa iní, hlavne p. Břetislav Machaček a p. Jiří Svoboda. Dá sa povedať, že v ďalekej minulosti nefungovali dobre rozkladné procesy a drevokazné huby nerozkladali to obrovské množstvo drevnej biomasy čo v priaznivých obdobiach na Zemi vznikala. Preto sa mohlo v minulosti nahromadiť tak gigantické množstvo fosílnych palív. Dnes prakticky všetko mŕtve drevo rozložia huby a mikroorganizmy naspať na vodu a zlorečený kysličník uhličitý.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.12.2020 13:06
Článek ukazuje nesmyslný systém odpustků CO2, který je jen způsobem, jak odírat lidi o peníze. Pokud budeme muset platit za to, že naše lesy napadl kůrovec, tak to bude mít jediný výsledek a sice že se zdraží dřevo a veškeré produkty ze dřeva. Levné topení, které mohla spousta lidí, kteří brzo nebudou mít možnost používat uhlí, využívat k topení, všelijaké levné výrobky ze dřeva, levné dřevostavby ... to všecno se zdraží. A co se stane s penězi, které budou putovat do Brusele? Významná část jich bude docela určitě rozkradena, docela určitě přímo skončí v kapsách zelených úředníků a zelených šmejdů. Zbytek bude použit na zelené projekty, tudíž na takové projekty, že peníze vynaložené na ně z podstatné části zase skončí v kapsách zelených šmejdů a baronů, kteří budou ty zelené projekty realizovat. A většina zbytku skončí v žumpách, kde ty finanční hodnoty budou utopeny a už nikdy se lidem zpět nevrátí. Jen jejich malá část se vrátí zpět, v podobě financování té malé části zelených projektů, která jsou skutečně lidem prospěšné a ekonomicky přínosné.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.12.2020 15:05 Reaguje na Radim Polášek
Ten článek je příšerně domotaný. Po kůrovcové kalamitě je třeba co nejvíce dřeva vytěžit a zpracovat na konstrukční materiál a nač není odbyt, rozumně uskladnit na potom. Tak se ve dřevě co nejdéle uchová uhlík. Vytěžené lesy je pak třeba rychle obnovit, aby odebíraly co nejvíce CO2.

Docela mne mrazí, když čtu od tohoto autora na závěr "Naslouchejte vědcům, skoro vždy mají pravdu." Vždyť on nemá ujasněny ani ty úplné základy!
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

22.12.2020 15:18 Reaguje na Jiří Svoboda
No je vidět, že se zpracováním dřeva nemáte žádné zkušenosti. Většina dřeva stejně nakonec skončí spálením (ale to mi nevadí, je to obnovitelný zdroj). Na dlouhodobé uložení, třeba ve stavbách, se použije zhruba 20%. Jde mi o to, aby si lidé uvědomili, že pěstování lesů, které se zase "spotřebují" není žádný účinný nástroj na eliminaci klimatické změny. Přesto se tato naděje neustále živí, a lidé jí věří, protože mají lesy jednak rádi, a druhak jim to poskytuje východisko z jinak mentálně složité situace - cítí, že jsou vinni, ale svoje zvyky měnit nechtějí. Ale lesy, ty to zachrání...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.12.2020 16:35 Reaguje na Jakub Hruška
No je vidět, že vy máte se zpracováním dřeva obrovské zušenosti!

Ale copak se nějaké lesy dříve nebo později "nespotřebují"? Vy si totiž myslíte, že když necháme dřevo v lese, téměř všechen uhlík se tam trvale uloží, já tvrdím, že toto je populistická lež.

Pokud se tedy lesy "spotřebují" je třeba je sofistikovaně využít, aby šel co největší podíl dřevní hmoty do konstrukce pasivních dřevostaveb a tak byla "spotřeba" co nejdéle odložena a navíc se tím uspořily další (možná i mnohonásobně větší) emise CO2. Jen takto nastavený racionální přístup k lesnímu a dalšímu hospodářství má šanci s ochrannou klimatu nějak pomoci.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

23.12.2020 00:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Já myslím, že uvažuje správně, nicměně ve světě se ročně spotřebuje miliardy barelů ropy a miliardy tun uhlí ročně. Opravdu v lesních porostech máme takové přírůstky. Průměrný strom absorbuje asi 1 t CO2 za 100 let.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.12.2020 09:39 Reaguje na Miloš Večeřa
V něčem pan Hruška asi uvažuje správně (nebo spíše konvenčně). Myslím, že jste mu ale jasně vysvětlil, jak se mýlí s ukládáním uhlíku z tlejících stromů. Myslíte, že to pochopil a přijal? Mám obavu, že nikoli.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

23.12.2020 00:34 Reaguje na Jiří Svoboda
V principu to tak nic neřeší. Energetický potenciál ve fosilním uhlíku je řádově větší než na polích a lesích v roční produkci biomasy. Hromadil se miliony let. Pokud na 1 cal v jídle dáváme průměrně 10 cal v ropě, tak to mluví samo za sebe, nicméně už jsme to mnohokrát probírali.
Odpovědět
MG

Milan G

23.12.2020 16:22 Reaguje na Jakub Hruška
... a druhak jim to poskytuje východisko z jinak mentálně složité situace - cítí, že jsou vinni, ale svoje zvyky měnit nechtějí. Ale lesy, ty to zachrání...

Tohle mně zajímá, čím jsem vinný, jak to mám cítit?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2020 18:50 Reaguje na Radim Polášek
To je přece nesmysl, topení dřevem je ryzí OZE.
Ideální by bylo ze dřeva vydestilovat uhlík (pomocí energie z OZE) a natlačit ho zpět do vytěžených ropných ložisek.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

22.12.2020 20:19 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak si, prosím, představujete tu destilaci uhlíku? A v jaké formě? A je spalování dřeva opravdu OZE? Když za několik dní spálíte to, co rostlo několik desítek let?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.12.2020 20:57 Reaguje na Galipoli Petr
Milíř udělá dřevěné uhlí, to se rozemele a vylepší půdu kde po tisíce let nezoxiduje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2020 21:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejsem si jist, že dřevěné huhlí v půdě nezhnije. Ale dnes potřebujeme rychá řešení a století by nám pomohlo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.12.2020 08:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemělo by. Byla nalezena ohniště Homo habilis, stará statisíce let. Zasypaná hlínou. Prostě grafitický uhlík je velmi stabilní a inertní materiál.
A kdyby bylo dost energie z OZE :-) , mohl by se z toho uhlíku dělat diamant. Ten je stabilní miliardy let. A, pokud nejde o nějakou kvalitu, dá se udělat poměrně snadno a šlo by to i "ekologicky".
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

24.12.2020 07:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako jeden z generálních hnidopichů :-)a vzhledem k tomu, že toto diskuzní vlákno dostalo poněkud absurdní charakter :-), tak si dovolím drobnou poznámku. Diamant, jako alotrop uhlíku, je termodynamického hlediska při teplotě 20°C a tlaku 1 atm metastabilní. Nicméně rozpohybovat atomy uhlíku k přeskupení do hexagonální sítě vyžaduje vklad energie. Takže ano diamanty mohou být těméř věčné :-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2020 21:29 Reaguje na Galipoli Petr
Změna klimatu není záležitost desítky let. Kdybyste spálili všechny lesy světa, určitě stoupne trochu koncentrace CO2, ale ihned se začne zase vázat do nové vegetace.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

23.12.2020 19:23 Reaguje na Pavel Hanzl
To je ale jenom vlhký sen zelených bezmozků.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.12.2020 20:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne úplně ryzí OZE. Motorové pily, doprava, svačiny dřevorubců, řezání, štípání, přikládání...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2020 21:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Tohle se děje tak, jako tak.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

23.12.2020 00:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Někdy nevím jestli si z nás děláte srandu nebo to myslíte vážně aneb proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. CO2 lze různými způsoby vyseparovat ze vzduchu a přeměnit na organické látky či grafit, atd. Nicměně připravte si opravdový opravdový ranec energie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2020 09:14 Reaguje na Miloš Večeřa
Velmi hluboký omyl. Uhlík je na vyšší energetické úrovni, protože vzniká fotosyntézou ze vzdušného CO2. A ten je potřeba vrátit pod zem, protože ten jsme vytěžili. Ze vzdušného CO2 byste musel teprv energeticky velmi nákladně vytvořit uhlík, kdežto ze dřeva stačí udělat dřevěné uhlí a s vodou ho natlačit zpět do země.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

25.12.2020 17:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Při fotosyntéze nevzniká uhlík, ale reakcí s vodou vzniká glukosa a kyslík. Ten kyslík je z vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2020 09:06 Reaguje na Galipoli Petr
Glukóza je přece hlavně uhlík: C6H12O6
Pak se to mění na celulózu a prostě těla všech živých organismů jsou dělány převéžně z uhlíku. Proto funguje přece koloběh uhlíku, proto taky pálíme fosilní uhlík z dávno mrtvých organismů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.12.2020 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Proboha, nastudujte si nějakou slušnou učebnici biochemie!
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

27.12.2020 15:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Toho „hlavně" uhlíku je 40 %.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 11:17 Reaguje na Galipoli Petr
To je furt málo?
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

26.12.2020 11:20 Reaguje na Galipoli Petr
Jen tak pro info, je to to docela složitá biochemie. Při světelné fázi se tvoří ATP a koenzym NADPH (uvolňuje se O2), což je velmi hezká chemie, probíhá prvadpodobně na takovém hezkém klastru tvořeného z Mn,O a Ca. Když máte tyto substance, pak se může tvořit cokoliv z CO2, co daná rostlina potřebuje, nejtypičtěji cukry.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

27.12.2020 10:46 Reaguje na Miloš Večeřa
jo, jo, taky se za objasnění fotosyntézy rozdávaly Nobelovy ceny... Pamatuji si, jak jsem jako malý kluk četl o pokusech s radioaktivním CO2 a o rychlosti jeho metabolizace. Pokud si to pamatuji stačí 30 sekund na jeho zachycení a přeměnu na glyceraldehyd....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 11:21 Reaguje na Galipoli Petr
A co jsou teda fosilní paliva? Glukóza snad?
A proč teda stoupá koncentrace CO2 ve vzduchu, když pálíme uhlí a ropu? To snad není uhlík?
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

28.12.2020 18:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Fakt nevim, jak na vás reagovat. Začnete fotosyntézou, přejdete na uhlík na vyšší energetické úrovni a nakonec skončíte na fosilních palivech. Je evidentní, že v tom máte hokej a chemii/biochemii nerozumíte. Jistěže uhlí je z >80 % uhlík. a ropa směs uhlovodíků. Ale přímo ropu nikdo nespaluje. Jen zpracovává.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 19:23 Reaguje na Galipoli Petr
Nechápu, co na tom nechápete. Koloběh uhlíku přece probíhá přes fotosyntézu z CO2 na uhlík a jeho oxidací zase na CO2. A fosilní uhlík z toho dávno vypadl, dnes se obrovskou rychlostí vrací a způsobuje globální oteplení. Co je na tom nejasného?
Ropa je spálena z možná 98% přímo po frakcích, nebo za chvíli při likvidaci plastů. Možná něco zůstane ve formě asfaltu na silnici.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

30.12.2020 15:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Uhlík dlouhodobě vypadává z koloběku tehdy, když se z něj stanou anorganické uhličitany. A to hlavně jako schránky mrtvých mořských živočichů. A není rozdíl v CO2 z uhlí a ze dřeva. A na konec. Pálení dřeva v domácnostech vede k prudkému zhoršení kvality ovzduší kvůli vysokým emisím PM < 10µm. hlavně frakci 2,5 µm a menší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Glukóza zpolymerovaná a následně zuhelnatělá.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

26.12.2020 10:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Základní Vaší premisou je stále to samé. Vychází z toho, že cena energie z OZE je prakticky nulová a téměř neomezeně dostupná. Já si myslím, že lesy k takovým to teoretickým účelům vbec nemají sloužit. Nebudu ani rozporovat tento nesmyslný nápad, politické, ekonomické,... Pokud bych Vás chtěl popíchnout, tak lze říci, že nižší rostliny řasy rostou mnohem rychleji. CO2 lze fixovat reakcí s ultrabazickými horninami jako čedič [ "(SiO3)2-" + CO2 = SiO2 + (CO3)2-], nicméně tato řešení jsou velmi drahá a často energeticky náročná, čili nula od nuly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 19:35 Reaguje na Miloš Večeřa
Energie z OZE je prakticky pouze energie sluneční (nevím, jestli geotermální energie se počítá do OZE) v různých formách. A ta je skutečně zadarmo a v obrovském, i když omezeném množství.
Samozřejmě technická zařízení, která dokáží tu energii přeměnit na elektřinu, zadarmo rozhodně nejsou.
Lesy u nás jsou jen plantáže na stromy, využívané v průmyslu. Což je lepší, než nic.
Systémy odčerpávající CO2 z atmosféry se vyvíjí taky dost intenzívně, přes nějaké uhličitany atd.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je v situaci, kdy OZE spotřebuje v celkové bilanci víc energie, než kolik se z ní uvolní (běžně některé druhy biomasy).
A i ta "plantáž na stromy" plní naprostou většinu funkcí přírodního lesa, a některé i lépe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.12.2020 21:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Právě proto se u nás ty nejblbší formky biopaliv mohutně dotují, jsme země naopak.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.12.2020 16:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinde se to musí dotovat taky, jinak by to tam taky nefungovalo.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

26.12.2020 12:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinak jsem si vědom, že "uhlík v dřevní hmotě" je na vyšší energetické úrovni. Také mnohokrát jsem se snažil dementovat, že tento druh marginálií nás nezachrání ani se z něj tímto nevykoupíme. Nakonec valná část si v pondělí ráno rozsvítí světlo pomocí spáleného uhlí nebo rozštěpeného jádra uranu, posnídá jídlo za nímž jsou kalorie spaléné nafty a usedne do vozu, do kterého předtím natankovali benzín. Nejlepší věda současnoti se dělá tak, že se vedou diskuze o ničem a na niž nelze získat veřejné peníze jinak, pokud tam není zmínka o molekule CO2, jako druh věděckého fetiše.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.12.2020 16:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Globálně fotosyntéza odbourá asi desetinásobek CO2, než lidé vyrobí spalováním fosilních paliv. Problém je, že drtivá většina uhlíku se zase vrátí přírodními procesy zpět.

Les je jeden z mála systémů, kde se těžbou a zpracováním stromů může dařit docela velký podíl uhlíku zakonzervovat. Jen nesmíme naslouchat ekofanatikům.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.12.2020 19:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Téhož lze dosáhnout i sekvestrací v půdní organické hmotě, ta má také potenciál vázat gigatuny, navíc přináší benefit v podobě nižší potřeby hnojiv a pesticidů.
To jen tak na okraj:-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.12.2020 16:49 Reaguje na Jakub Graňák
A už jste někdy viděl praktický příklad sekvestrace v půdní organické hmotě a jaký byl kvantitativní výsledek ve srovnání s lesem a zpracováním vytěženého dřeva v konstrukcích? Kolik procent organického uhlíku v půdě opravdu trvale či aspoň dlouhodobě zůstalo?

Poždopádně to slovo sekvestrace působí hodně vědecky, tak to musí být pravda.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.12.2020 09:10 Reaguje na Jiří Svoboda
U agrolesnických systémů to je 0,29 -15,21 t/ha/rok v nadzemní části a mezi 30-300 t/ha/rok do hloubky 1 m pod povrchem půdy (M. Šimek a kol., Živá půda)
Ve zdravé půdě se vyskytují mimo odumřelé organické hmoty desítky miliard jedinců mikroorganismů a kilometry hyf hub na cm krychlový, zdaleka největší objem uhlíku vázaného v organických systémech, jaký na planetě existuje. To zda ten uhlík půda emituje, nebo sekvestruje (ať už vám to zní jakkoli) je závislé na tom jak se o půdu staráme. Něco si o tom přečtěte, nebudete se stačit divit o jak gigantických objemech vázaného, či potenciálně vázatelného uhlíku(v případě, že se lidstvo přestane chovat jako prasata) se tu bavíme.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.12.2020 13:35 Reaguje na Jakub Graňák
No nevím, nevím jak moc těm vašim údajům věřit. Les naváže do dříví zhruba 10 t/ha/rok CO2, možná dobře obdělávané pole do nadzemních částí až 50 t/ha/rok CO2. Že by podzemní části navázaly řádově více CO2, tomu se mi opravdu nechce věřit! Pocitově bych řekl, že 30-300 t/ha/rok do hloubky 1 m pod povrchem půdy je hausnumero. Živou půdu jsem si ale nekoupil a nečetl. Přiznávám.

Ale zásadní problém je, jaký je mechanismus sekvestrace. Na to jste mi neodpověděl. Čím je tam více živo, tím veseleji se uhlík z půdy odbourává, protože ty organismy dýchají. Nastane tam tedy po čase jakási dynamická rovnováha, kdy je sekvestrace nulová podobně, jako je to v deštných pralesech. Je třeba rozlišovat, kolik uhlíku je v půdě navázáno a jakou rychlostí se tam navazuje. Možná si pan Šimek nebo jeho čtenáři tyto pojmy pletou.

Asi není dobré před pojmem sekvestrace jen padat na zadek, ale pokusit se tomu, za přispění jednoduché fyziky, porozumět.

Zkuste kouknout na https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-7/puda-zivy-system.html

Autor říká, že v půdě je vázáno 300 kg uhlíku na 1m2, což také považuji za pěknou pitomost!

Asi je v tom opravdu třeba udělat pořádek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 19:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Koloběh uhlíku je dlouhodobě vyvažován na nulu, malé změny koncentrace CO2 nastávaly se změnou globální teploty. Dnes je to naopak, právě koncentrace CO2 způsobuje to oteplování. Z toho je taky vidět, že to není přirozený proces.
Člověk přidává do koloběhu asi 5% fosilního uhlíku ročně, příroda dokáže asi 2% odbourat, ale ty 3% zůstávají v atmosféře. Což dělá za 10 let 30%. A to je klíčový problém celé klimatické změny.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.12.2020 16:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Příroda odbourává CO2 rozpouštěním v oceánech, čímž se okyselují. To také není moc dobré!
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.12.2020 16:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Neodbourává. Jen ukládá, a to ještě zdaleka ne trvale.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.12.2020 17:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Máte pravdu. Odbourává patří do úvozovek.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

23.12.2020 00:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Takové to klasické nošení dříví do lesa.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.12.2020 21:34 Reaguje na Pavel Hanzl
To bych chtěl si přečíst, jak vydestilováváte ten uhlík ze dřeva. Vy v té hlavě máte pořádný binec.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.12.2020 09:01 Reaguje na Jiří Daneš
Tohle, opravdu zvládli uhlíři už někdy ve starověku primitivním zařízením, kterému se říká milíř. Dnes se to dělá podstatně účinněji v retortách. MMCH, významným odpadem tohoto procesu je dřevoplyn, který může celý proces po nastartování energeticky saturovat. A vznikne ještě dřevěný dehet, který se používal jako základ kolomazi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2020 09:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak, dehet je taky uhlík a směs se dřevěným uhlím by mohla obsahovat přes 90% uhlíku a připomínat vzdáleně ropu.
A tlačit do země samozřejmě až se přestane těžit ropa pro energetiku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.12.2020 10:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíš spalovat v některých motorech (ty na mazut by to asi zvládly), aby se ta ropa nemusela těžit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2020 17:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Na to by nejel ani ruský ZIL, jsou vyrobeny daleko lepší postupy. Ale nasytit to fest zeleným vodíkem..........to by bylo palivo lepší než obohacený uran....
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.12.2020 09:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Kolik byste musel protáhnout skrz retorty lesů, abyste pokryl roční spotřebu paliva v ČR? Kolik byste na svoz a další činnosti (včetně pohonu motorových pil) spotřeboval paliva?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 11:15 Reaguje na Jan Šimůnek
To je samozřejmě zcela nesmyslná úvaha, cestou je OZE doplněné jádrem, pístové motory v dojížďáku živit syntetickým palivem.
Vyrábět biometan jako nosič syntetiky jen ve druhé generaci (z odpadu), nedotovat energetické plodiny, rozvíjet akumulace. Není to složité a chápou to všichni, jen ropné, uhelné a biopalivové lobbby to u nás úspěšno blokují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Dokud nepřestanou ekologické organizace a s nimi i celá EU blokovat výstavbu jaderných elektráren, je to jen blábol.

Akumulace v potřebné kapacitě a technicky i ekonomicky zvládnutelná není a ještě hodně dlouho nebude. Pokud vůbec někdy.

Produkce biometanu jednoznačně vede k degradaci půdy na polích. Je otázka, zda ji za tuto cenu vůbec provádět.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

27.12.2020 15:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Obávám se, že vůbec netušíte, co dřevný dehet (kreosot) je. Nebo si to pletete s dehtem z uhlí....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 11:16 Reaguje na Galipoli Petr
Netuším. A měl bych tušit?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Když o něm píšete, tak asi ano. :-)
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

22.12.2020 15:04
Je zajímavé, že klíčový závěr článku je založen na "se předpokládá". Tedy předpoklad, že vytěžené dřevo zůstane tak, že se z něj CO2 neuvolní. Co se s tím uhlíkem stane, jak velká část zůstane reálně fixována?

Jinak u emisí z toho vytěženého dřeva jednak chybí to, že to dřevo v minulosti bylo z hlediska emisí pozitivní (na rozdíl od zmiňovaných uhelných elektráren) a druhá věc je, že hodně lidí, kteří před pár lety topili uhlím, topí dneska skoro výhradně dřevem = emise ze dřeva, ale ušetřené emise z uhlí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.12.2020 15:18 Reaguje na Tomas Peltan
CO2 se ze dřeva uvolní hned při spálení, během 10 let při nevytěžení a po 100 letech až budete likvidovat dřevostavbu. Pokud je uhlík při růstu stromu ve dřevě v průměru 50 let, pak klimatický užitek lesa stavbou pasivní dřevostavby ztrojnásobíte. Kolik ušetříte emisí nepoužitím klasických stavebních materiálů a úsporami za topení, to je další obrovský bonus navíc.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2020 18:46
Zcela zásadní chybou v článku je ,že nerozlišuje uhlík oběhový a fosilní.
Lesy, které shoří nebo jsou vykáceny zase uvolňují prostor pro další les, který zase váže uhlík a to funguje stále dokola milióny let.
Z toho oteplování nevzniká.
Problém je fosilní uhlík, který se milióny let ukládal pod zem a koloběhu se neúčastnil, dnes se za historicky okamžik, vyfučí do atmosféry. A tohle s klimatem zamává, naše kalamita nikoliv.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.12.2020 21:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, LULUCF je počítáno velmi diletantsky.

Zcela zásadní chybou v článku je, že autor tvrdí, že uhlík ze dřeva ponechaného v lese se do atmosféry nevrátí.

Chudáci Gréta a její spolubojovníci, když takové vědce poslouchají.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

22.12.2020 19:30
A přitom by stačilo, abychom ty souše nechali stát v lese. Ale možná je to správný argument pro vládu, aby s tím něco dělala a místo cpaní financí do boje proti kůrovci prostě jen změnila legislativu, aby mohly souše v lesích zůstat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2020 20:15 Reaguje na Katka Pazderů
I ta souška jednou spadne, poláme nově vyrostlé stromy pod ní
a pak zetlí i s tím uhlíkem, který z ní unikne do ovzduší. Není
lépe tím dřívím alespoň zatopit a ušetřit jiné zdravé stromy
a nebo plyn, ropu, uhlí a biopaliva? To, co radíte, je prales,
ale ne hospodářský les, který nemůže fungovat bez lidského
zásahu. Možná to je váš ideál, ale většina lidí si takto les
nepředstavuje a není ani vhodný pro některou zvěř, která
potřebuje mít přehled před číhajícími predátory a tak se mu
vyhýbá. Naopak jiné to bude vyhovovat jako černé kukuřice, kde
se ukryje nejen před lovci, ale i predátory, kteří potřebují
k lovu zvěř štvát na otevřeném prostranství(vlci). Prales
je prales a aplikovat bezzásahovost i jinam je jako nechat pole
bez kultivace a sbírat pouze náhodně vyrostlé plodiny. To neuživí
všechny a takový prales taky neuspokojí všechny mimo vás a pár
podobných nadšenců. Než nechat stromy stát a pak je nechat padnout na nově vyrostlé, tak je raději pokácet a nechat ležet před vyrostením těch nových stromů. Ale i to řízeně tak, aby to
nebyla změť padlin, "věšáků", křovin, houštin a naopak zcela
bezlesých míst časem zbaveného dešti půdního pokryvu.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

22.12.2020 21:04 Reaguje na Katka Pazderů
Viete si predstaviť ten "les" na fotografii ponechať na samovývoj? Ak to popadá vznikne pekné "Mikádo", ak to nepadne tak tam bude príliš tma na vznik nového lesa. V hospodárskych lesoch tohoto typu chýba podrast, by sme sa načakali. Najskôr by prišla breza a jarabina (podla nadmorskej výšky), ak rastie niekde blízko. Cez brezu ku kvalitnému lesu je pomerne dlhá cesta.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2020 09:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Já mám pane Mertan obavu z toho, kam to vše dospěje, když
si to přeje i kantorka z nějaké zemědělské školy. Už vidím
její žáky pracující na odborech živ. prostředí úřadů, jak
budou rozhodovat podle názorů své profesorky. Jsem rád, že
mám většinu života už dávno za sebou a i nyní ještě
nalézám zbytky lesů, kde nedošlo na ta nová "moudra".
Paní se těší na les, který si prohlédne maximálně ze
vzduchu, pokud se jim nebude prodírat s pilou a mačetou.
Zůstanou jim pouze cesty a na nich procesí milovníků
"lesa" . Z asfaltu silnice nepoznají nikdy tu vůni
mechu, hub, lesních plodů a ani to, jak je krásné tam
zažít samotu bez těch procesí "ohleduplných" ekologů
koukajících se na les ze silnice a nebo dronu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist