https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-hruska-klady-a-zapory-repky-olejky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Klady a zápory řepky olejky

15.5.2021
Řepka olejka v Polabí.
Řepka olejka v Polabí.
Foto | Jakub Hruška
Řepka byla v minulých jarech horkým mediálním tématem (a vykvetla obvykle o 2-3 týdny dní dříve než letos, fotka je z 9. května z Polabí). Dnes po ní kvůli koronaviru mediální pes ani neštěkne. Přitom problém nám tady zůstal.
 
·

A dokonce to vypadá, že zůstane ještě nadlouho, protože formulace nové Společné zemědělské politiky EU se vyvíjí k velkofarmaření a další podpoře přírodu devastujících biopaliv I. generace. Přestože kecy, tedy pardon „strategie“, jsou zelené (redukce pesticidů, méně hnojiv, víc ekologického zemědělství, biodiverzita, prodej z malých farem přímo spotřebitelům), realita (rozdělující peníze právě skrze Společnou zemědělskou politiku) vypadá, že bude pesticidově-žlutá. A bioplynkově-kukuřičná. V celé EU. Což mě dost štve. Asi mají všude své Agroferty. A ty jsou mocné, a svoje prachy si ohlídají. Třetina rozpočtu EU za to stojí.

Tak bych alespoň zopakoval, co řepka znamená a symbolizuje pro krajinu a zemědělství.

Začnu klady:

1. Má hluboké kořeny, dlouho kryje půdu (říjen-červenec), je protierozní plodinou.

2. Lisuje se z ní kvalitní potravinářský olej.

3. Za současné situace v českém zemědělství je (dosud) jistotou slušného výdělku. Na pěstování řepky nejsou žádné speciální dotace, je na ni ale dobrý odbyt na (dotovaná) biopaliva.

4. V pěstebních postupech nahrazuje pícniny, které se nepěstují, protože nejsou "potřeba". Máme velmi málo dobytka.

5. Za takový klad/neklad lze možná považovat, že oseté plochy "poklesly" letos na 350 tisíc ha (data ČSÚ), což je pokles o 16 % z maxima 418 tisíc ha osetých v roce 2013. Mimochodem, v roce 1990 se řepka pěstovala jen na 100 tis. ha.

A teď ty zápory:

1. Více než polovina řepky se používá na biopaliva (metylester řepkového oleje – MEŘO se přidává do nafty). Biopaliva první generace (což je MEŘO) považuji za velikou ekologickou chybu, a je třeba od nich co nejrychleji odejít. A to proto, že:

2. Pěstování řepky vyžaduje masivní chemizaci. Na olejniny, tedy hlavně řepku, se používá nejvíce totálního herbicidu glyfosátu (Roundupu) ze všech plodin. V podzemních vodách v oblastech, kde se pěstuje hodně řepky, jsou pravidelně detekovány další herbicidy, zejména metazachlor. Řepka se „stříká“ často až 10 krát ročně.

3. Řepka se hodně hnojí, má vysoké nároky na živiny. Přitom je z vědecké literatury známo, že dusíku jsou plodiny schopné využít jen v průměru za 17 % dodané dávky. Zbytek skončí jako dusičnany ve vodě, nebo amoniak v ovzduší.

4. Včely nemilují řepku tak moc, jak si myslí Andrej Babiš. Dnešní odrůdy jsou fakultativně samosprašné, nepotřebují opylení. Včely do ní ale létají, protože v naší extrémně chudé krajině nenacházejí na jaře mnoho další pastvy. A tráví se insekticidy v řepce a nosí je do medu.

5. Jsme pořád přeborníky v pěstování řepky v Evropě – 15 % orné půdy. Sousední Rakousko 5 %. Ale pozor – kdyby se rozdělilo Německo na západ a NDR, tak soudruzi z NDR by byli lepší než my. Řepka se vůbec hojně pěstuje v postkomunistických státech.

6. Řepka se pěstuje na velkých lánech polí – to se ale u nás pěstují všechny plodiny. Loňská povinná „redukce“ na max. 30 ha bloku jedné plodiny zdaleka nestačí. Jenže řepka kvůli svému masívnímu „ošetřování“ tak najednou ničí půdu a vodu na velkých rozlohách najednou, a stává se velmi slušnou ekologickou bariérou a pastí. Kdyby byla pole menší, měla mezi sebou travnaté pásy, biopásy nehnojených a nestříkaných směsí, byly v ní potoky, meze, cesty a stromořadí, tak ani negativní ekologický efekt pěstování řepky by nebyl tak velký.

Prostě na velikosti záleží. Polí i dotací...


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec, pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a pro Českou geologickou službu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2021 07:58
Ad 6) 1*. Všeho s mírou a rozvahou. To platilo, platí a platit bude.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

16.5.2021 12:14 Reaguje na Karel Zvářal
Všeho s mírou a rozvahou.
Ale pozor, pane Zvářale!
Píšete, že to platilo, platí a platit bude.
Jenže ono to v Evropě a tím pádem i u nás sice platilo - ale už neplatí. A pravděpodobně platit nebude...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2021 16:32 Reaguje na Karel Ploranský
To bylo myšleno tak, že všeho moc škodí. Kdo to nechce vidět, tomu po opakované nápovědě patří nakopat (tj. poslat mimo politiku).
Odpovědět
va

vaber

15.5.2021 08:23
přesně to samé se dá napsat i o obilí a většině jednoletých rostlin které člověk pěstuje na polích
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.5.2021 09:54
Zápor je ten, že to/řepkový olej jako přísadu do nafty, zelený v Bruseli prosadili jako ekologickou výhru.

A nyní vlastně brojí proti jejímu pěstování i když je to pro zemědělce lepší kšeft, než pěstovat zde tradiční produkci.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

15.5.2021 13:24
Nezlobte se pane Hruška, ale ačkoliv se prezentujete jako přírodovědec tak vaše zápory jsou převážně ideologické.
Tak za prvé Roundap se už v řepce nepoužívá díky novým odrůdám, které mají vyrovnanější dozrávání. I když se používal jeho účinnost se nevztahovala pouze na řepku, ale pole jste si vyčistil od vytrvalých plevelů na několik let dopředu.
Řepka má vysoké nároky na hnojiva, ale je výbornou předplodinou pro ozimy, kde prakticky není potřeba preventivní hnojení.
Včely samozřejmě řepku milují, je to jejich nejsilnější snůška během roku. A v zemi kde máme nejvíce včel na obyvatele v Evropě dochází k úhynu včel z důvodu otravy v řádech jednotek případů a to ještě z důvodu lidské chyby.
Číslo na kolika procentech orné půdy se pěstuje řepka je dost zavádějící, protože to musíte vztáhnout na vhodné klimatické podmínky. Takže například na jihu Francie se nepěstuje vůbec, ale od Štrasburku na sever je jí minimálně stejně jak u nás, já bych ze svého pohledu řekl i více.
Poslední odstavec už je opravdu jen ideologie protože já vám snadno dokážu, že díky větším celkům máme menší CO2 na ha, menší spotřebu hnojiv i postřiků, dokážeme pole obdělávat po vrstevnici a tím velice dobře odolávat erozi.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2021 17:14 Reaguje na Petr Blažek
Vy, Petře Blažku sladíte všechno řepkovým medem místo cukru, nebo se mu vyhýbáte, proto, že víte, že obsahuje nadměrné množství peticidů a jejich reziduí?
Jo, je třeba její pěstování vztáhnout na klimatické podmínky, takže v KrkonošíchJeseníkách a Bezkydech se řepka prakticky nepěstuje, zvláště ve vrcholových partiích krajiny, že ano?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

15.5.2021 18:31 Reaguje na Jiří Daneš
Ano sladím medem místo cukru. Med podléhá běžným kontrolám a v Čechách jsem nezaregistroval nějakou aféru ohledně nadměrných reziduí. Jen tak mimochodem cukrová řepa zatěžuje touto optikou přírodu desetkrát více. Pouze pochybuji, že ji někdo na rozdíl od žluté řepky na poli rozezná. Barva je totiž ve většině případů to jediné čemu diskutující rozumí. A ano v Krkonoších se řepka moc nepěstuje, ale v rakouských Alpách také ne.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2021 15:22
No, aspoň že se tady uvedly klady řepky.
Jinak to o potřebě zmenšovat pole je přirozeně zelený aktivistický blábol. Čím větší pole, tím lepší využití strojů, ale i chemikálií. Čím víc jsou políčka rozdělená, tím je víc všelijakých odstřiků a odkapů chemikálií při přejezdech i všelijakých přestřiků chemikálií mimo kulturu.
Jinak včely přirozeně s medem insekticidy do úlů nenosí. Právě sběr medu včelami se vyznačuje tím, že i v etrémně špinavém prostředí i v prostředí vysoce zatíženém pesticidy je sladina z květů zatížena velmi málo.
Problém u řepky je spíš ten, že novější odrůdy řepky buď už prakticky neprodukují sladinu nebo přídavek hmyz odpuzujících prostředků do insekticidních postřiků je tak účinný, že včely na řepku prakticky přestávají létat a řepka tak pro včelaře přestává být jistám zdrojem jarního, i když nekvalitního medu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.5.2021 16:33 Reaguje na Radim Polášek
I s tím dělením si už mnohde poradili - 5m travnatý pás na velkém celku a potřebných 30ha jak vyšitých. A ten pás zemědělské stroje snadno přejedou.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2021 17:16 Reaguje na smějící se bestie
Pan Radim Polášek nepřejede,al vybryndá ...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2021 17:17 Reaguje na smějící se bestie
Pan Radim Polášek nepřejede,ale vybryndá ...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2021 20:01 Reaguje na smějící se bestie
To je ovšem nečekaná vychytávka. Někteří budou volat obří vrtulník, že jsou v pasti, aby je přemístil na sousední hon, což jim zvýší náklady.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2021 20:07 Reaguje na smějící se bestie
To máte pravdu. Ale pořád jde o to, že tyto nesmyslná nařízení nejenže ničemu neprospívají, ale paradoxně půdu ničí. Protože pole se víc utuží, díky novým a novým souvratím.Jenže to tihle odborníci nejsou s to pochopit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2021 20:13 Reaguje na pavel peregrin
Když jsem jako dítě slyšel slovo smyslná, tak jsem předpokládal, že je to opak od nesmyslná:-)) Ta opatření samozřejmě (přírodě i půdě) prospívají, ale to pro specialisty je něco jako čtvrtý rozměr.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2021 21:25 Reaguje na Karel Zvářal
Nezlobte se na mě, ale rozdělit 62 ha pole na tři díly, protože 31 ha nesplňuje kriteria, a ještě na rovině, je zvěrstvo, které postrádá jakýkoliv smysl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2021 21:30 Reaguje na pavel peregrin
Ano, je to zvěrstvo, udělat (velmi) široký biopás a mít pole rozdělené na dvě poloviny. Dobře se vyspěte, ráno si dejte štamprli (pan Josef Ryba puloňa-), a budeme pokračovat v plodné diskusi. Někde totiž taková zvěrstva páchají a nikdo je nestíhá...
Odpovědět
PB

Petr Blažek

15.5.2021 22:10 Reaguje na Karel Zvářal
Zbytečně to hrotíte. Ono by stačilo průměrná velikost honu a už by to bylo rozumné. Opravdu dělit trojúhelník 32ha na další trojúhelníky nedává moc smyslu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2021 22:28 Reaguje na Petr Blažek
Pane Blažku, znám soukromníky, co jezdí po malých políčkách (zhumenkách á 0,5 ha) orat i sklízet a nestěžují si na to, že je to neproveditelné. To už je naše vlastnost frflat na každou změnu. I kdyby bylo psáno 50 ha, komenty k tomu budou. Prostě těch 300 ha je ideál, tam zapnu autopilota a můžu dřímat:-))
Odpovědět
PB

Petr Blažek

16.5.2021 10:29 Reaguje na Karel Zvářal
Já neříkám, že to nejde říkám, že je to nesmysl. Ničemu to nepomůže a právě většinou to bude horší.
Co nás nejvíce trápí z hlediska vody je utužení půdy. A jestli se díváte kolem sebe tak právě souvratě jsou na tom hrozně. A z technologického hlediska to nejde vyřešit stroje se někde otáčet musí. Okolo našich polí jsou všude neudržované remízky , polní cesty a pod., když to srovnám s Rakouskem tak tu máme více divočiny než oni a to navzdoru tomu , že máme pole.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.5.2021 18:37 Reaguje na Karel Zvářal
Jsou to nařízené nesmysly a nikdo mě to nevymluví. Já chápu, že vy máte neustále na očích tu Moravu, ale jaký smysl mají na 30 ha poli biopásy, když všude okolo pole je tráva, keře, stromy? Potažmo na poli rovném jako stůl? Opakuji- je to nesmyslná buzerace a šeredění s ornou půdou.
Odpovědět
kk

karel krasensky

15.5.2021 15:43
Nevěřte všemu co čtete na internetu.To už říkal i Masaryk
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2021 18:47
Na článku lze ocenit skutečnost, že p. Hruška začal trochu používat rozum a v první řadě vyjmenoval klady pěstování řepky. Co se ale negativ týká, u převážné většiny vyjmenovaných by se dalo s úspěchem polemizovat- 17% využití dusíku, převážná většina končí jako dusičnany ve vodách apod., což takto jednoduše odstřelit nelze, protože takto to nechodí a celá věc je mnohem složitější, ale zde není prostor to rozebírat.
Za vysloveně nepravdu lze označit tvrzení, že na řepku se spotřebuje nejvíc glyfosátu. Z jakého důvodu a proč? Je vám pane Hruško znám fakt, že předsklizňové aplikace glyfosátu-nejen v řepce- jsou zakázány? A pokud ano, proč tedy matete laickou veřejnost jasnou nepravdou? Glyfosát se může použít jako neselektivní herbicid před setím řepky, na likvidaci plevele a výdrolu, ale to i u jiných plodin.
Zastoupení do 15% je naprosto v pohodě a stím by nikdo neměl mít problém, včetně vás, pokud se považujete za odborníka.
A co se výměry 30 ha týká, to je to samé. Rozkouskování polí ničemu nepomáhá, pouze se nenávratně šeredí s tím nejcennějším, tj. s ornou půdou.
Odpovědět

Jirka Černý

15.5.2021 21:40
Zápory: povinně si tím zasírám motor v autě (kupuju naftu deklarovanou jako bez bio ale stejně má podezřelou barvu).
Njaký čas je vše žluté od pylu prý je z borovice což je trapná výmluva vzhledem k tomu jak daleko jsou a je fakt náhoda že ty borovice mají pyl jen když je kolem řepka.
Musím tím mazat řetěz na pile, kdo to zná netřeba dál rozvádět.
Smrdí to a je to hnusný.
Někde na tom smaží jídlo což njak přežiju ale domu do kuchyně fakt ne, četl jsem njaký evidentně cinknutý článek o tom že nejlepší řízek je usmažený na řepkovém oleji, asi to psal stejnej vypatlanec co před lety tvrdil že sójový karbanátek je k nerozeznání od masového, ale třeba je to jen chudák co v životě nejedl opravdový řízek a nebo se v dětství omylem napil kyseliny.
Klady:
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.5.2021 18:34 Reaguje na Jirka Černý
Nemáte naprosto pravdu. Pyl z řepky je těžký a větrem se dostane tak s bídou na 3m. Pyl z prášících stromů se větrem dostává na kilometry daleko.
Pokud řepkovým olejem mažete řetěz na pile, je to vaše volba, nařízeno to není a dobrovolně to maže jen blázen. Zde souhlasím.
A co se týká řepkového oleje, je skutečně nejlepší a bez cinknutí.
Odpovědět

Jirka Černý

16.5.2021 20:07 Reaguje na pavel peregrin
Tři metry jsou zajímavá teorie, na venkovním ponku neuklízím ocelové špony ani piliny ono se to ofouká a kolikrát vidím jak je vítr nabere a žene pěkných pár metrů, logicky tedy je pyl z řepky podstatně těžší? Jak píšu je podivná náhoda že když je na poli obilí tak ten rok si stromy dají oraz. Do kuchyně se to dá chápat když se dělá řízek ála MC.Donalds ve friťáku což se dnes bere za vrchol kulinářského umění, ale chápu bohužel trpím rodinným postižením protože prabába byla kuchařka ve Vídni a tak se v rodině dědí dost náročná kritéria na některá tradiční jídla, ale když byla válka jedli ledacos a možná kdo ví.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.5.2021 09:10 Reaguje na Jirka Černý
Pyl z řepky je opravdu těžký a na velké vzdálenosti nelétá. Ty tři metry berte s rezervou, ale pyl ze stromů opravdu není problém, aby se dostal na kilometry daleko. Navíc stromy každý rok nepráší stejně.
Co se kulinářského umění týká, i já mám na jídlo trochu větší nároky a proto si dovoluji tvrdit, že na smažení není lepší věc než sádlo, s čímž jistě budete souhlasit a co se oleje týká, tak panenský olej z řepky, lisovaný za studena, nemá konkurenci. Nějaké olivy tomu nesahají ani po kotníky, apropo nechápu, proč se tady u nás olivový olej tak propaguje, když se konkrétně k naší kuchyni vůbec nehodí.
Odpovědět

Jirka Černý

17.5.2021 11:40 Reaguje na pavel peregrin
Ano sádlo je nejlepší, samozřejmě k určitému použití, takže do naší kuchyně se dostal olej až s nástupem fritování a pro tzv mladé, pamatuju jak reagovala babička na otázku zda chce friťák k Vánocům a nic moc slušný slovník to nebyl. Olivový olej bohužel nemůžu zhodnotit, mně prostě tak nějak smrdí a tak ho nepoužívám, to je velké plus řepkového že je bez nějakého zápachu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.5.2021 13:05 Reaguje na Jirka Černý
Mám to obdobně.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.5.2021 22:57
Řepkový olej pro použití v kuchyni mám z rostlinných olejů nejradši. Ale třicetihektarová chemicky ošetřovaná a hnojená pole s jednoletými monokulturami včetně řepky znamenají pro skoro všechny živočichy poušť,kde nemohou přežít (hlavně pro hmyz a ptáky).
Odpovědět
PB

Petr Blažek

16.5.2021 10:33 Reaguje na Majka Kletečková
Jestli si myslíte, že hmyz a ptáci se usídlí na 15m pruhu a zbytku pole se vyhne tak to je asi nesmysl.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.5.2021 14:09 Reaguje na Petr Blažek
Je třeba rozdělit obří pouště (= zcelené lány) zelenými oázami (= remízky). Tyto oázy pomohou mnohým hmyzákům a ptákům přežít na poušti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2021 16:35 Reaguje na Petr Blažek
Je vidět, že přírodu znáte jen z kabiny traktoru nebo landroveru. Kdybyste se zohnul k tomu travnímu pásu, uvidíte mravenečky, křísy, pavouky, housenky… a jimi se živí kuřátka koroptví a mláďata pěvců, travou zase zajíci... Zn. Nechceme mnoho:-)
Odpovědět
PB

Petr Blažek

17.5.2021 05:49 Reaguje na Karel Zvářal
Tak mi vysvětlete, proč jsou na tom v zemích okolo nás, kde mají menší pole na tom stejně nebo dokonce hůř než my.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.5.2021 06:17 Reaguje na Petr Blažek
1.) Chemizují stejně jako my, ne-li víc. 2.) Mají minimum ekologických prvků v krajině (meze, hájky, stromořadí) 3) S regulací predátorů jsou na tom podobně, ne-li hůře.

A my se jim v tomto snažíme přiblížit, resp. vyrovnat. Vedeme jen ve velikosti lánů. Když zavítáte někdy do míst, kde se hospodaří postaru (malá políčka, vinice, záhumenky - viz. odkaz z SK), je to na diverzitě znát. Ten návrat k tomu je samozřejmě nesmysl, mně jde aspoň o to odstranit ty největší průšvihy a vytvořit zopár ekoprvků na 100 ha. I to málo má význam. Odpůrci to nazývají ekologickou pastí, ale pokud to nezasáhnou ramena postřikovače a je tam hmyz, jsou tam i ptáci. A zajoch uvítá každé místečko, kde může vrhnout mladé. V těch kolejových řádcích moc klidu nemá.
Odpovědět
JS

Jiří S

17.5.2021 14:43
Ad zápory: 1) Více jak polovina se na MEŘO nevyužívá, je to spíše z té druhé strany.
2)Round up na dozrávání používali jen ti horší sedláci (nyní už se ani nesmí). Jak můj otec (agronom s 40 letou praxí tvrdí), kdo desikuje řepku, pak by ji neměl pěstovat, protože to neumí.
Za chemizaci řepky z velké části může i zákaz některých látek. A to hlavně při moření, dále účinné látky na bázi neonikotinoidů a organofosfátů. Tudíž jedno moření a dva insekticidní zásahy musí být nahrazeny 5 - 10 zásahy pomocí pyrethroidů. Jak vidíte zelená lobby má mnohdy horší zásahy do krajiny než samotní zemědělci.
3) Průměrné využití dusíkatých hnojiv se uvádí mezi 50 - 80 % u běžných plodin (obilniny). U řepky je to značně více a to neskromně mezi 70 - 90 %. Už jen kvůli tomu, že má dlouho v půdě kořeny a dokáže dusík využívat pro tvorbu kořenů i v zimě a to do -5 °C. Je to plodina, která na dusík reaguje takřka nejvíce. Nitráty po řepce takřka neexistují.
4)Včely skutečně milují řepku. Pokud pomineme jednotlivé chyby, které se mohou stát a skutečně se včelstvo otráví, tak je pro ně velmi přínosná. Chybou je však, že takové včelstvo se na řepce dokáže doslova utavit. Je chybou včelaře nechávat u řepkového pole včelstvo po celou dobu ( 7 - 14 dní řekl bych je optimum).
5) 15 % je přece velmi slušné zastoupení. Pokud něco víte o zemědělství, tak řepka by se správně měla točit 1 za 6 let a to pokud mne jednoduchá trojčlenka neklame je správné zastoupení.

Pokud chcete psát články o zemědělské praxi a obecně o fungování českého zemědělství, měl by jste si doplnit základní vzdělání v této oblasti. Do té doby je psaní takovýchto článků spíše ideologické přesvědčení. Tak jako já bych nikdy nepsal článek o tématu kterému se nevěnuji, tak by bylo na místě to samé u vás.

Děkuji, s pozdravem Jiří Souček

Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

17.5.2021 16:10
Tak palma nevadí. A řepka ano? Mě by zajímala ta citace, že se z dávky dusíku využije rostlinou jen 17 %. 5 tun výnosu řepky prostě z pole odebere cca 250 kg dusíku. A ten tam nějak musíte dodat, abyste takový výnos měli. Ano, můžeme pěstovat extenzivně, řepky 3,5 tuny, pšenice 6 tun/ha, brambor 20 a řepy 60. Jenže to už tedy můžeme všechno v ČR zatravnit a zalesnit a veškeré potraviny dovážet. Pak tu nebude ani řepka, ani pšenice, ani zemědělství, tady bude Krakonošovo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.5.2021 19:17 Reaguje na Katka Pazderů
Ani 250 kg N vám 5 t nezaručí, za poslední roky ty 3,5 t jsou normálním výnosem u většiny podniků,do hry vstupuje bohužel podstatně víc limitujících vlivů. A intenzita ještě neznamená ziskovost, ve většině případů těchto"rekordmanů" jde ekonomika stranou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist