https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaky-je-zdravotni-stav-nasich-lesu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ladislav Půlpán: Jaký je zdravotní stav našich lesů?

9.5.2006
Je jistě potěšitelné, že zdravotní stav našich lesů není lhostejný ani převážně nelesnické vědecké veřejnosti (viz "Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů - Stav lesů" - pozn. red.). Zatížení našich lesů exhalacemi za posledních zejména padesát let bylo tak obrovské, že na nejvíce zatížených plochách došlo k akutnímu poškození a následnému odumření lesních porostů. Takto poškozeny byly především porosty okrajových pohoří na západě a severu republiky. Možná si pamětníci vzpomenou na inverzní situace, kdy se v městech nedalo dýchat, blikající semafory upozorňovaly na smog a děti chodily v rouškách. Podobně na tom byly i naše lesy, naštěstí na relativně malém území. Jejich schopnost filtrovat vzduch a přispívat tak ke zlepšení ovzduší se tak obrátila proti nim - akutní otravou porostů, ale i vymýváním živin z půd v důsledku dlouhodobého působení kyselých dešťů.
 
Tento jev není znám jenom z České republiky. Zhruba od padesátých let minulého století, kdy světová produkce síry a následně i dusíku převýšila jejich přirozenou produkci, se škody objevují v Evropě (dálkovým přenosem emisí ve Skandinávii), ve Spojených státech amerických a nakonec i v jihovýchodní Asii. Problému se proto od počátku věnuje celá řada vědců v zahraničí i v České republice. Výzkum není omezen jen na lesy, ale i na vliv imisí na zdravotní stav obyvatel, vodní zdroje či na korozi materiálů. Hledají se cesty, jak tomuto problému čelit, vědci se scházejí na mezinárodních kongresech. Poslední proběhl v loňském roce v České republice. Řada velmi zajímavých příspěvků ukázala šíři problému, množství referátů se zabývalo poznáváním mechanismů působení imisí, jakožto prostředku k hledání nápravných opatření. Rozebírat jednotlivé příspěvky není možné, neboť jen sborník abstraktů má více než 700 stran. Všichni se ale shodli na tom, že zdrojem problémů jsou emise průmyslu (ale, zejména u dusíku, i zemědělství!) a jedinou opravdovou cestou k odstranění problémů je jejich trvalé omezování.

Alespoň někteří z autorů stanoviska se konference aktivně zúčastnili a současně mají i přehled o lesnických výzkumných aktivitách v České republice. Přesto je text sestaven tak, aby budil zdání, že se až dosud této problematice nikdo nevěnoval, ač ve skutečnosti ve značné míře využívá právě výsledků těchto výzkumů či doporučení ze seminářů pořádaných lesnickými organizacemi. Například jenom prezentace výzkumu z Krušných hor vydá každoročně na celodenní seminář. Text je navíc sestaven tak, že budí zdání, že za většinu problémů si může lesní hospodářství samo a imise jsou jenom okrajovým problémem, ač autorům musí být známo kolik tisíc tun síry za ta desetiletí v postižených oblastech spadlo i dosud padá.

Jakoby mimochodem text odmítá kompenzační vápnění lesních porostů, ač je autorům opět známé, že na základě poznatků o stavu lesních půd byl zpracován a ministerstvy zemědělství a životního prostředí schválen přesný postup pro výběr ploch pro tato opatření - materiál je základem pro plnění již druhého vládního usnesení v této věci. Naproti tomu navrhuje opatření, na kterých se lesnická veřejnost již dříve shodla jako na opatřeních podpůrných, nikoli řešících problém tak, jak je v textu nastíněno.

Závěrečné konstatování pak má textu zřejmě dát punc vědeckosti či světovosti. Lesnický provoz i výzkum spolupracuje dlouhodobě se zahraničními pracovišti (mj. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti je mimo jiné realizátorem evropského výzkumného projektu ICP Forests, resp. Forest Focus v České republice, jehož část závěrů autoři textu používají jako argument pro svá tvrzení). Víme proto, že názor prezentovaný autory textu není zdaleka většinový. Například vápnění lesů se jako kompenzační opatření používá nejen v České republice, ale i za jejími hranicemi.

Co bylo skutečným impulsem pro napsání této výzvy vědí jenom její autoři. Snad to byla opravdu snaha o vyvolání další diskuse na téma zdravotní stav našich lesů. Použitá forma však nebyla vzhledem k výše uvedenému příliš šťastná. Přesto vítáme jakoukoliv věcnou formu diskuse a jsme připraveni o podložených poznatcích výzkumu jednat.

Pozn. red.: Zástupce Lesů ČR tento text poslal EkoListu jako odpověď na žádost redakce o reakci na Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů - Stav lesů.


reklama

 
Ladislav Půlpán
Autor je specialista ochrany lesů Lesů České republiky.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist