https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-beranek-za-systemova-opatreni-proti-suchu-proti-dalsim-prehradam
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Beránek: Za systémová opatření proti suchu, proti dalším přehradám

17.6.2020
Foto | Vratislav K / Wikimedia Commons
Obracíme se na ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí s následující výzvou ve věci navrhovaných lokalit pro akumulaci povrchových vod.
 

Vyjadřujeme tímto nesouhlas s plány na nové přehrady, které jsou opakovaně navrhovány ministerstvem zemědělství, ať už v podobě seznamu 65 nových nádrží v současném Generelu LAPV nebo v podobě nedávného oznámení pana ministra Tomana o dodatečných desítkách lokalit, na kterých mohou budoucí přehrady vyrůst.

Tyto nové nádrže by nevratně poškodily cenná území v doposud zachovalých údolích a leckde i zatopily domy a pozemky, kde žijí a hospodaří naši občané. Závažný problém sucha by přitom nevyřešily.

Uvědomujeme si, že v důsledku pokračujících změn klimatu bude na území naší republiky docházet k častějšímu výskytu extrémních projevů počasí, ať už jde o delší období sucha, nebo třeba také přívalové deště. Příprava na to, abychom v těchto nových podmínkách dokázali v příštích letech a desetiletích žít a hospodařit, je proto jedním z nejdůležitějších úkolů nás všech – a jako taková má i naši plnou podporu.

Vaše ministerstva a celá vláda ale musí hrozivý problém sucha a dalších důsledků měnícího se podnebí začít řešit koncepčně, strategicky a jako nejvyšší prioritu.

Už léta se mluví o nutnosti přírodních a přírodě blízkých opatřeních v krajině, změn v hospodaření se zemědělskou půdou a v lesích - přitom kolem sebe vidíme, že jejich stav se nejen nezlepšuje, ale pokračujícím drancováním často ještě zhoršuje.

Státní koncepce ochrany před následkem sucha na území České republiky, kterou vláda schválila v roce 2017, sama konstatuje, že jen ozdravením naší zemědělské půdy se její retenční kapacita zvýší o několik miliard kubíků vody. To samo o sobě odpovídá objemu všech existujících přehrad u nás a je to mnohonásobek toho, co by zadržely všechny nově navrhované přehrady dohromady.

Požadujeme proto, abyste namísto plánování desítek a stovek nových přehrad věnovali veškeré dostupné kapacity tomu, aby náš stát už v nejbližších letech začal mnohem účinněji než doposud uzdravovat krajinu a zvyšovat její schopnost zachytávat a zadržovat vodu na polích i v lesích. Stejně tak je třeba podnikat rozhodnější kroky k tomu, abychom aktivně předcházeli dalšímu zhoršování klimatu.

Přehrady nejsou řešením a v žádném případě je nelze plánovat proti vůli dotčených obcí.

Prohlášení můžete podepsat na portálu www.stopprehradam.cz nebo jako petici tady.


reklama

 
foto - Beránek Jan
Jan Beránek
Autor je ekologický aktivista, publicista a politik, věnující se převážné problematice klimatických změn, energetické politiky a jaderné bezpečnosti ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (68)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

17.6.2020 08:40
retenční schopnost půdy ,to všichni omílají ,ale voda v půdě se neustále pohybuje je to kapalina a někam odtéká ,jen nějde je akumulovaná a neodtéká, když nebude pršet voda bude mizet z jakékoliv půdy. Já na mé zahradě mám půdu,která už nemůže mít větší schopnost retence vody a přesto v době sucha jsem na tom byl stejně jako jinde. Nejsem proti zlepšování retenční shopnosti, ale když nebude pršet několik měsíců bude sucho v jakékoliv půdě. Když dnes projedu podhorské oblasti vidím že pole zmizela a zůstaly jen louky, tam retenční schopnost nejde zlepšit , v lesích by se musela zakázat těžká technika a lesy přestat využívat hospodářsky ,to někdo udělá? Jen tak pro objasnění, 1miliarda kubíků vody je asi 13mm srážek na ČR a když neprší dva měsíce chybí nejméně 100mm.
Odpovědět
Jan Beránek

Jan Beránek

17.6.2020 09:41 Reaguje na vaber
Tak pokud nebude pršet, nebude voda ani v těch přehradách. To se v uplynulých letech už místy stalo. Ty jsou totiž taky nástroje na pouhou retenci, jenom mají asi desetkrát menší potenciál (ty plánované přehrady), než kolik dokážeme zadržet napravením půdy na polích.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.6.2020 14:53 Reaguje na Jan Beránek
Pokud by v povodí Vltavy spadlo během hodiny 100 mm srážek, doufám, že si dokážete představit, jaké dopady by to mělo v Praze, pokud by neexistovala vltavská kaskáda. Nebo si myslíte, že by se ta voda vsákla??
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.6.2020 19:29 Reaguje na pavel peregrin
No, tak tam je problém co od těch přehrad chceme. Jestli zdroj vody, ať už pitné, nebo pro případ sucha, tak budou téměř plné a jejich retenční schopnost v podobných případech bude mizivá.
A pokud bude jejich hlavním cílem ochrana, resp. zmírnění následků podobných situací o jaké píšete, tak nám proti suchu moc nepomohou.
Když se k tomu přidá ještě požadavek na výrobu el. energie ...

V prvé řadě by se mělo jasně určit, co od těch nádrží chceme. Všechno mít nemůžeme. A po tom vymezení si položit otázku, zda je právě budování přehrady v dané lokalitě to nej.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.6.2020 16:29 Reaguje na Jan Beránek
Ale jak tu půdu napravit?
Odpovědět
va

vaber

18.6.2020 08:45 Reaguje na Jan Beránek
napravením půdy na polích? půda vysychá ať ná jakékoliv složení a opět dám příklad ,nevím jaké mají zkušenosti odborníci ,ale na mojí zahrádce mam někde lehkou a humusovitou půdu a věřte mi nebo ne ,tato půda vysychá nejrychleji a hodně do hloubky, je porovitá a voda z ní rychle mizí,
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2020 09:09
Pro mě jsou přehrady součástí systémových opatření proti suchu. To nic nemění na nutnosti podstatně zlepšit hospodaření s půdou, včetně fragmentace krajiny a obnovy zaniklých mokřadů. Na možné sucho musíme být připraveni s dostatečnými zásobami vody, a to nejen pro lidskou pořebu, ale i např. na závlahy.
Odpovědět
Jan Beránek

Jan Beránek

17.6.2020 09:37 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud jsou nové nádrže nezbytné pro vodárenské účely a mají podporu místních obcí, pak je to v pořádku. Nemá ale smysl zatopit stovky údolí jen proto, aby vodohospodáři "nadlepšovali" průtoky a udržovali v nich stejná množství vody jako ve 20. století, když se klimaticky dostáváme do podmínek jako ve Středozemí. Součástí adaptace je uzpůsobit tomu i zemědělskou výrobu. Není reálné počítat s tím, že umělým zavlažováním udržíme zemědělství ve stejné struktuře, jako bylo před sto lety. Na to by totiž nakonec nestačilo ani tisíc přehrad, ta voda totiž nebude.
Odpovědět
MG

Milan G

17.6.2020 10:30 Reaguje na Jan Beránek
Proč pořád píšete o stovkách přehrad, o stovkách zatopených údolí? To je něco na způsob alarmu?
Tady na Ekolistu je uváděno cca 30 přehrad, to nejsou stovky.
A pokud vím, neměly by to být přehrady typu Orlík atd. Ale spíš daleko, daleko menší nádrže.
Odpovědět
Jan Beránek

Jan Beránek

17.6.2020 10:51 Reaguje na Milan G
Těch 31 přehrad zmiňovaných v poslední době jsou "dodatečně" prosazované lokality k 65 dalším, které byly schváleny v roce 2011. Tehdy to byl výsledek procesu, na jehož začátku stál návrh na 201 přehrad (rok 2006), "kompromis" snížení počtu na 65 ale zjevně nestačil a vodohospodáři se teď snaží salámovou metodou vracet i ty další, již dříve zamítnuté. Referenčním dokumentem, ze kterého zjevně dodnes čerpají, je Směrný vohodospodářský plán z 80. let, kde těch přehrad je 286.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.6.2020 16:27 Reaguje na Jan Beránek
Tak jsem se trochu koukl na mapu a nenašel jsem žádnou lokalitu pro velkou přehradu ani, že by to potopilo nějakou vesnici. Možná jsem se ale nedíval pořádně.

U přehrady je možno zvolit třeba i sypanou hráz, jak je třeba na Křetínce u Letovic. Zažil jsem to údolí ještě bez přehrady a nic zvlášť cenného jsem tam nepozoroval. Myslím, že Letovice jsou za přehradu rády. A kdyby byla třeba jen poloviční taky by ji brali.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.6.2020 16:52 Reaguje na Jan Beránek
I tak by jich bylo jen 96 a nikoli stovky. A vesměs menší vodní díla s daleko větším potenciálem ovlivnění okolní krajiny (na kubík zadržené vody) než třeba Orlík nebo Lipno.
Odpovědět
MG

Milan G

22.6.2020 22:11 Reaguje na Jan Beránek
To že vodohospodáři čerpají ze Směrného vodohospodářského plánu z 80. let jste si vymyslel, nebo pro to máte důkazy?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.6.2020 17:55 Reaguje na Jan Beránek
Snad se nepočítá s tím, že se najednou vybudují stovky přehrad. Snad se začne postupně - tak, aby byly zajištěny zdroje pitné vody. Tato sezónní akumulace je potřeba i proto, že se předpokládá (částečný) přesun srážek do chladnějších měsíců. A spolu s přehradami samozřejmě podpořit i zvyšování retenčních schopností krajiny - ale tady narazíte na OZE, kde se chce likvidovat biomasu v bioplynkách namísto jejímu navracení do půdy. A kde se požaduje využívat půdu na výrobu biopaliv (řepka, líh) místo, aby se nechala zatravnit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.6.2020 10:03
Správně říkáte "Stejně tak je třeba podnikat rozhodnější kroky k tomu, abychom aktivně předcházeli dalšímu zhoršování klimatu."

Proč tedy nepodporujete rozvoj jaderné energetiky a nepomáháte prosazovat globální jednotnou v čase progresivní daň z těžby fosilního uhlíku jako nejúčinnějšího ekonomického nástroje ochrany klimatu? Zkusme o tom věcně podebatovat!
Odpovědět
Jan Beránek

Jan Beránek

17.6.2020 10:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak za ochranu klimatu se zasazuji už desítky let. Že to není zrovna podporou jaderné energetiky je mj. dáno tím, že to je jedna z nejméně efektivních technologií. Ztrácíme s ní drahocenný čas a obrovské peníze, které - investovány jinam - dokáží nahradit fosilní paliva rychleji a účinněji (v přepočtu investovaných peněz na množství vyrobené energie, a tedy nahrazených emisí). Čili se asi neshodujeme v tom, co je "nejúčinnější" nástroj, ale fakt, že je potřeba to řešit primárně jako příčinu je jasný a je součástí našich požadavků.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.6.2020 11:06 Reaguje na Jan Beránek
Ale já mluvil o globální uhlíkové dani jako o nejúčinnějším ekonomickém nástroji ochrany klimatu (asi jsem to nešikovně napsal). Pokud by byl tento nástroj použit a zrušily by se dotace nízkouhlíkových opatření, sám trh by rozhodoval, co je pro ochranu klimatu nejefektivnější a spor OZE/JE by byl vyřešen mimo nás.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.6.2020 14:52 Reaguje na Jan Beránek
Ale vy jste brojil i proti dostavbě Temelína, ke kterému tehdy nebyla nízkoemisní alternativa a tudíž jste brojil i proti ochraně klimatu. Jak mám toto chápat? Nerozvážnost mládí?
Odpovědět
Jan Beránek

Jan Beránek

17.6.2020 15:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Kdepak, my jsme už tehdy upozorňovali, že Temelín a uhelné elektrárny jsou dvěma stranami špatné mince - zastaralé, nebezpečné a chybně pojaté energetiky.
Takže dnes máme Temelín, dál provozujeme - z velké části na vývoz - tepelné elektrárny, a zcela zaostáváme v rozvoji obnovitelných zdrojů a energií plýtváme. V emisích CO2 na hlavu jsme mezi nejhoršími v Evropě a jejich objem se za dvacet let prakticky nesnížil.
Jsem si téměř jistý, že kdyby se podařilo zabránit dostavbě Temelína, naše energetika by se nedostala tak silně pod vliv struktur, které jí ovládají a jsou závislé na její současné, zaostalé podobě. Mohli jsme být dneska o hodně dál.
Odpovědět

Viktor Šedivý

17.6.2020 15:57 Reaguje na Jan Beránek
O hodně dál? Měli bychom napjatou bilanci a nemohli bychom si dovolit zavřít nic, bez ohledu na nějaké emisní limity.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.6.2020 16:16 Reaguje na Jan Beránek
Pořád tak trochu nechápu vaši logiku. Energetika je evropsky otevřená a kdybychom nedostavěli Temelín, Evropa by pouze později odstavila ty nejšpinavější uhelné elektrárny. Úspory energie jsou absolutně správné, ale jak jejich "nenastartování" souvisí s dostavbou Temelína, když se dostavbou Temelína cena energie nijak nezměnila? Možná jste zaklet v nějakých svých souvislostech, které nemusejí odrážet pravdu.

Teď může být poměr OZE/JE jiný, ale je to třeba počítat včetně zabezpečení energetické bezpečnosti. A pokud začnete mít v mixu nad 50% OZE, budou náklady na zabezpečení energetické bezpečnosti astronomicky růst a JE začne být velmi zajímavé, nehledě na významný technický pokrok i v této oblasti.

Budu rád, když se mi ještě vyjádříte ke globální uhlíkové dani - moc bych si cenil.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.6.2020 16:55 Reaguje na Jan Beránek
Žádné "plýtvání energií" tu nemáme. A ten vývoz střídá zase dovoz. A mnohdy "vyvážíme" přetoky z německých větrných parků, které Němci nejsou s to ani využít, ani transportovat přes svoje území.
Odpovědět
ig

20.6.2020 17:11 Reaguje na Jan Beránek
Kdyby se podařilo zabránit stavbě Temelína, tak bychom měli nulovou bilanci import/export a s ostatními elektrárnami by to nutně vypadalo stejně jako teď :-) A v evropském žebříčku, pokud je o tedy vůbec pro někoho důležité, bychom byli ještě níž.
Odpovědět
ig

20.6.2020 17:22 Reaguje na
A těm Rakušákům by holt dodával elektřinu někdo jiný, bystřejší a rychlejší :-) Nebo by si dostavěli Zwentendorf (varný typ - radioaktivita na turbíně - pravý Österreichischer Schrott), případně o pár bloků uhelného Dürnrohru víc.
Odpovědět
MG

Milan G

22.6.2020 22:15 Reaguje na Jan Beránek
A já a asi nejenom já, jsem potěšen, že se vám nepodařilo zabránit dostavbě Temelína.
Odpovědět
va

vaber

18.6.2020 09:01 Reaguje na Jan Beránek
zapomněl jste že jaderná energie nemá emise a to může být to nejdůležitější pro ochranu přírody , hledáním nedostatků u jaderné energie přehlížíte nedostatky ostatních technologií které chcete prosazovat ,podobně je to i s přehradami
Odpovědět
ig

20.6.2020 18:01 Reaguje na vaber
Nezapomněl, on to moc dobře ví. Než předčasně skončil studium, tak studoval dva roky fyziku a něco z přednášek mu v hlavě zůstat muselo, i když se mu nedařilo skládat zkoušky. Pan Beránek není proti jaderným elektrárnám přestože mají nulové emise CO2, ale právě proto. Jsou holt mezi námi takoví škodiči a silná společnost by je měla umět ignorovat.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

17.6.2020 13:48
1. Předpoklad, že zlepšení funkcí krajiny a další měkká opatření zcela zabrání suchu a povodním není reálný. Ano, ke zmírnění dopadů ve větší či menší míře zcela jistě dojde (a proto tato opatření také podporuji), ale pokud dojde na extrémní situace (povodně i sucho), tak to jenom krajina nezachrání. Nabízíte řešení pro odhadem 50-75 % situací, a kdyby jste měl dát hlavu na špalek, že nabízené řešení je realizovatelné, tak ji tam zřejmě nedáte, sám píšete že se v té věci za posledních x let nic nezměnilo. A máte řešení i pro zbylých 25-50 %, více či méně extrémních situací.
2. Přehradu nelze postavit kdekoliv, jsou k tomu zapotřebí vhodné geologické, morfologické a hydrologické podmínky, proto je celkem rozumné, že stát tyto vhodné lokality chrání (územní plánování, stavební uzávěra), stejně jako lokality pro další strategické stavby. To že jsou teď lokality v nějakém seznamu neznamená, že by se tam mělo příští rok začít stavět, v přípravě je aktuálně 5 vodních děl a i ty dá práci projednat, připravit k výstavbě a realizovat. Pokud by se tedy v příštích 50 letech mělo postavit 10 větších vodních děl, tak bych to v tuto chvíli považoval za velmi nepravděpodobný výsledek. Za 50 let může být situace skutečně jiná a není nakonec dobře nechat našim potomkům otevřenou cestu pro to, aby mohli postavit další, pokud to bude potřeba?
3. Na to, co píšete o směrném vodohospodářském plánu, se mohu dívat i jinak. Původní plán z 80. let obsahoval 286 lokalit, ekologičtí aktivisté a resort ŽP z něj salámovou metodou postupně ukrajovali lokality až na 65 a nyní po zkušenost se suchem poslední 5-6 let se ukazuje jako rozumné dalších 31 lokalit do tohoto seznamu přidat.
4. Pojďme se dohodnout, že skládky odpadu, spalovny, dálnice budeme stavět jen tam, kde to nikomu nebude vadit. Obecně lidem v dotčených lokalitách není co závidět, ale pokud se prokáže veřejný zájem, je to o tom, je odpovídajícím způsobem odškodnit. Píšete, že přehrady nelze plánovat proti vůli dotčených obcí a že se dotknou domů a pozemků, kde žijí a hospodaří naši občané. Je to super argumentace, použil by jste ji i v případě rozšiřování národních parků, CHKO a dalších ploch s určitou mírou ochrany (a omezení pro místní samosprávu a obyvatele)?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.6.2020 15:50
Nic proti zvyšování retenční schopnosti půdy,ale povězte čím.Jako
odpůrce jaderné energetiky prosazujete alternativní zdroje.Například bioplynovky vyžadují pěstování technické kukuřice,což je pro půdu
největší zhovadilostí jakou znám a nebo pole plná fotovoltaiky.Vadí vám
zaplavená údolí a nevadí vám krajina posetá stovkami stožárů větrných
elektráren.Tepelné elektrárny né,jaderné né,vodní né,tak jaké?Přehrady
né a zadržet vodu v půdě hnojem od dobytka prdícího metan je špatné
přece taky!Pálit klestí je další zhovadilost,neboť alespoň to málo
zbylé po těžbě dřeva by mělo být vráceno lesu jako základ půdního
pokryvu.Tak jaké zdroje energie nabízíte a jak chcete půdě dodat humus?
Bez stávajících přehrad bychom už měli obrovské problémy i nyní.Nového se
nepostavilo za 3O.let nic a dlouho s se takovým přístupem ani nepostaví.
Vás mít jako poradce kdysi Rožmberci,tak tu nejsou nyní unikátní rybniční
díla,neboť zaplavily bažiny,pole,louky a vesnice.Nebýt pane přehrad,
tak už jsou lidé bez pitné vody a nové je třeba stavět jako zálohy do
budoucna,až se časem voda ve vodárenských nádržích pokazí splachy
z polí s technickou kukuřicí,energetickou řepkou a jinými zhovadilostmi
prosazenými jako alternativní zdroje pseudoekology a zelenými politiky.
Navraťme půdu původnímu účelu a vraťme slámu a jiné rostlinné zbytky
půdě.Zachraňovat planetu spalováním pelet ze slámy,plynem z kukuřice,
olejem z řepky,briketami z klestí je podobné,jako zachránit pár domů
a údolí před přehradou a nechat vysychat celé povodí a nebo naopak
je nechat napospas ničivým povodním.Kdo obojí nezažil nepochopí,proč
jsou mimo mokřadů potřebné i přehrady v době sucha nadlepšující
průtoky v řekách plných i vašich odpadních vod.Prosazovat pouze své
vlastní a lokální zájmy a negovat vše ostatní je sobecké vůči celku.
Pro blaho jiných přišly tisíce lidí o své domovy,o svá nádherná místa
a pokud bude lidí stále více a více,tak tomu bude i nadále.Zkuste si
dát menší cíle a zachraňte kus pole,dodejte mu humus,vykopejte vlastní studnu a nad tím vším si nastavějte větrníky či fotovoltaiku místo elektřiny z jádra,tepelných a vodních elektráren.Doufám,že se vám tam
bude obklopenému solárními panely,s vrtulemi nad hlavou a se studnou kontaminovanou hnojem z vašeho pole nádherně žít.Je lépe být ale
pouze tím aktivistou,odpůrcem všeho a publicistou podobných blábolů.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

17.6.2020 15:54
Naopak, roky 2015 a 2018 jasně ukázaly, že když dlouho nepršelo tak:
-se postupně vyčepávaly prameny a podzemní vody, které běžně sytí říční síť - každý suchý rok se situace zhoršovala
-se postupně snižovaly průtoky v říční síti až k základnímu odtoku či zcela k nule
- vodní nádrže typu rybník při nižších přítocích zaklesávaly s hladinou, co se týče průtoků v říční síti ničemu nepomohly - nemají v naprosté většině zásobní prostor
- jedině přehrady a nádrže ve kterých se s vodou hospodaří, tj, že v době nadbytku (jaro, vysoké průtoky) nádrž naplním v a období nouze tuto vodu využiji, přispěly k tomu, že v některých tocích byly během suchých období slušnější průtoky, zemědělci a průmysl mohli alespoň omezeně pokrýt své potřeby a občas v té vodě i něco přežilo
-to že nádrže tím, že plnili svoji funkci zaklesávaly je logické, umožnily odběr dotovaly průtoky v řece. Zachytit vodu a pak se bít v prsa, že ji tam mám i v srpnu asi není pracovní náplní vodohospodářů.
-opatřeními v krajině samozřejmě dokážete zadržet na milionkrát větší ploše desetkrát větší objem vody, tím se sice prodlouží třeba o týden či dva období , kdy jsou přirozené průtoky dostatečně vysoké, ale v období extrémního sucha bude tato voda již dávno odteklá či vypařená a pro nás i přírodu nevyužitelná.

Zkuste sem napsat Vaši představu o tom, jaká je funkce přehrady a proč byly některé na konci roku 2018 prázdné.

Odpovědět
NP

Nedělský Petr

17.6.2020 15:57 Reaguje na Nedělský Petr
No tohle měla být reakce na příspěvek p. Beránka ze 17.6.20209:41 hod.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.6.2020 18:29
Pan Beránek funguje v plochém světě nereálných jednostranných řešeních. Ta se v konečném důsledku ukazují být neefektivní a neekologická.
Pochopitelně, že i tvorba nádrží patří do péče o krajinu. Jak už zmínili v diskuzi jiní, jen zlepšená péče o půdu a les nezajistí dostatek vody v suché krajině. V daném případě ochrana míst vhodných pro nádrže (které většinou nebudou mít betonové ale sypané hráze), tedy nic se neříká o tom, kdy a jestli vůbec se přehrada bude stavět. Chrání se jen daná možnost, abychom v případě potřeby ji mohli využít.
V oblasti energetiky je to člověk, který životnímu prostředí a snaze o snížení emisí svou činností celý život škodil a nadělal spoustu škod. Je to ten, kdo intenzivně bojuje proti jaderné energetice, která se tak musí nahrazovat fosilními zdroji i spalováním biomasy, která se třeba při jejím zajištění pomocí bioplynek a kukuřice v nich podílí nemalou měrou na zemědělské devastaci krajiny. Podobně působí i spalováním dřevní hmoty nahrazující jaderné a uhelné bloky v řadě států. Jsou to právě tito lidé, jako pan Beránek, kteří tyto ekologické zhůvěřilosti vyvolávají.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.6.2020 21:38 Reaguje na Vladimír Wagner
Nějak rychle zapomínáte na oficiální údaje. Díky odvodnění krajiny melioracemi a spol. jsme přišli o 3.6 mld m3 vody v krajině.
To je asi 10 Lipenských přehrad.
Pokud bychom krajinu napravili, bylo by zapotřebí 31/65 přehrad?
Odpověď zní, že nebylo.
V tomto punktu má pan Beránek naprosto pravdu.
U JE se však rozcházíme, mám zcela opačný názor.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2020 22:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dobře víte, že principiálně se shodneme. A také dobře víte, 1 cm humusu se tvoří 100 let, spláchnutý je během pár minut. Tudíž náprava těchto devastačních změn potrvá násobky času, během kterých došlo k těžké újmě na kvalitě půdy. A při současném přístupu není záruka, že se k potřebným změnám v agrární politice dopracujeme. Proto výstavbu přehrad považuji za krok, který alespoň vyřeší část problémů spojených se změnou klimatu a nepravidelným rozložením srážek. A jinak to dobře popsali pánové Nedělský a Machaček. Prostě 30 let diletantsky promarněného času.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

18.6.2020 07:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Napište sem prosím vaši představu o tom, co by se stalo např. v létě 2018, kdybychom měli funkční krajinu a byli bez přehrad. Kde bychom brali pitnou vodu, kde vodu pro průmysl a závlahy. Uveďte prosím příklad funkční krajiny v ČR a blízkém okolí, kde v roce 2018 (či podobně suchém období)i v srpnu tekla v řekách a potocích voda výrazně vydatněji, než v sousední totálně poškozené krajině.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.6.2020 08:01 Reaguje na Nedělský Petr
jak říkala babička: to jsou jen takové silové řeči.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.6.2020 11:16 Reaguje na Nedělský Petr
Prosím vyjadřuji se k plánu masívní výstavby dalších přehrad. Nekomentuji stávající.

Doporučuji, abyste si prošel alespoň populárně-odborné články o hydrologii.

Není to složité, základem všech je obecná hydrologická rovnice.

Srážky= odtok + výpar+ ztráta vody v území

Každý člen rovnice je na samostatnou diskuzi a byť to vypadá jednoduše je to skutečně velmi složitá záležitost.

Jinak v r.1997 tisíciletá voda na Moravě (Troubky a spol.), resp. 2000 v Praze vyslala jasná signál abychom se probudili a aktivně reagovali .
Což se nestalo.
Epizoda sucha 2015.............2020 vyslala druhý signál , informaci o jednom a téže problému.

Máte poškozenou krajinu, dělejte něco !

Jak sám vidíte, dělají se pouze kosmetické úpravy (deˇšťovka,protierozní vyhláška dosud není :-) )

Sám jsem zvědav jak bude vypadat třetí dějství hry "Příroda si s Čechy vyřizuje účty." za jejich chamtivost a neúctu k Přírodě.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

18.6.2020 13:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
1. Omyl - nevyjadřujete se k plánu masívní výstavby dalších přehrad, vyjadřujete se k rozšíření seznamu chráněných lokalit, který jednou budoucím generacím umožní (pokud to uznají za vhodné) postavit přehradu na jednom z těch málo míst, kde je to v ČR možné.
2. Nezpochybňuji, že vhodná opatření v krajině (v ploše povodí) budou přínosem nejen pro přírodu, ale do určité míry i pro zachycení vody v krajině.
3. Právě proto, že o tématu vím řádově víc než sdělují populárně - odborné články mohu konstatovat, že matematické modely sestavované po povodních v letech 1997 - 2000 jasně ukázaly, že i extrémně rozsáhlá opatření v krajině mají vliv na povodně do cca Q20-Q50, na zmírnění větších povodňových epizod mají rychle klesající vliv. Na základě své praxe konstatuji, že i tok s nadprůměrně zalesněným povodím 200 km2 má v suchých letech v létě průtoky trvale pod 20 l/s a to vůbec není vyjímka. Stejně tak jsem ještě neviděl studii, která by pro ČR stanovila, že když uděláme opatření na 10,20,50 % území, tak nám už žádné sucho nehrozí a budeme se mít dobře - jestli o ní víte, tak dejte prosím odkaz. A to je přesně to co chybí - nemámě měřítko toho, do jaké míry jsme schopní změnami v krajině situace zlepšit a jak ty změny budou muset být rozsáhlé. Obecné řeči o tom, že změny v krajině to určitě vyřeší nám moc nepomohou.
4. Cítím, že proti těm přehradám bojujete "z principu" a vaše argumenty se nezakládají na faktech, ale na dojmech - bohužel.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.6.2020 19:24 Reaguje na Nedělský Petr
ad1) masívní výstavba přehrad je kravina
ad2) shoda
ad3) kam vedou matematické modely ukazuje v praxi IPCC (lze namodelovat vše).
K " A to je přesně to co chybí - nemáme měřítko toho, do jaké míry jsme schopní změnami v krajině situace zlepšit" - máme!!! třeba projekt Zdoňov, Ing. Malík - dokonce ho grátis nabídl státní správě, ale "kravaťáci" nemají zájem
ad4. Nedávejte mi do úst co jsem neřekl - výsledkem práce "praktiků" vašeho typu je :
- kůrovcová kalamita, nevhodná skladba lesů
- ztráta přirozené retenční schopnosti krajiny
- celostátní degradace půdního profilu, J. Morava je téměř bez černozemě

To nejsou dojmy,ale fakta pane projektante s dlouhodobou praxí
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.6.2020 09:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
A kam vedou "matematické" modely vašeho kamaráda Kalendy?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.6.2020 17:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Není to složité, základem všech je obecná hydrologická rovnice.
Srážky= odtok + výpar+ ztráta vody v území"

No vidíte, pane Vinklere, že se můžete i něco naučit! Velmi nedávno jste ješte nechápal, jak může být odpar větší než srážky. Akorát v rovnici u ztráty vody v území má být znaménko mínus. Jinak by vydatný déšť způsoboval vydatné ztráty vody v území.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.6.2020 09:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Díky odvodnění krajiny melioracemi a spol. jsme přišli o 3.6 mld m3 vody v krajině."

A to číslo jste si vycucal odkud? A ta voda natekla do pekla, že jsem o ni přišli? A copak to číslo nebude se spontánním vysoušením spodních vod drasticky klesat?

Možná by vám prospěl občasný up grade.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.6.2020 11:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Vážený pane Svobodo, protože nectíte pravidla Diskuze .viz článek p.Kalendy i jiné, napsal jsem vám,že na vaše příspěvky nebudu žádným způsobem reagovat.
Pro mě jste "off".
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.6.2020 17:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak to dodržujte!!!!!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.6.2020 17:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vidíte, to já na vás nezanevřel a upozorním, když budete psát nesmysly. Alespoň z úcty ke zdejším čtenářům.
Odpovědět
va

vaber

20.6.2020 09:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
voda v půdě a voda v přehradách je něco co se nedá míchat dohromady. Máte studii jak rychle zmizí ty 3,6mld m3 vody půdy a z krajiny když je sucho a praží nepřetržitě slunce? Je to tak 40mm srážek a na vyhřáté půdě se voda vypařuje mnohem rychleji než než v nádrži a kolik vody vytáhne vegetace z hloubky? Listnaté stromy to umějí velice dobře, lépe než jehličnany
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.6.2020 09:34
Přehrada je součást opatření, chránících krajinu proti vyschnutí. Takže stavění přehrad proti jiným takovým opatřením je čirá demagogie.
Odpovědět
FV

F V

18.6.2020 17:41
Pane Beránek. Vaše aktivity a návrhy jsou dle mého názoru naprosto neodborné ačkoli se tak snažíte tvářit navíc rozsah rádoby vašich znalostí je tak široky který by nezvládl Tesla a Einstein společně.
Proto si troufám říct ,že takové vpodstatě všeználkovské řečičky jsou jen proto aby škodily. Až k některému tématu budete mít podložený a faktický názor rád si jej přečtu. Ale takové vše je špatně to si nechte do pivnice. Takových odborníků tam jistě najdete dost.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

18.6.2020 18:55 Reaguje na F V
Bingo!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.6.2020 19:30 Reaguje na F V
Pana Beránka si vážím, protože je za ním práce a ne kecy. Že mám na energetiku jiný náhled mi nevadí, protože nejsme "soudruzi",kde se musí nosit jedině jeden správný názor.

Stokrát škody, že mu Bursík s "biomasou K.J." intrikami namydlili schody a zbavili ho předsednictví SZ.
Nebýt toho ,Strana zelených by byla dodnes v Parlamentu a ochrana ŽP na celostátní úrovni by byla o level výše.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2020 10:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Víte,ono na ochranu ŽP není potřeba strany,protože
snadno sklouzne k pouhému politikaření a kvůli uspokojení
svých sponzorů a voličů odsune opravdovou ochranu ŽP na
druhou kolej.ŽP není pouze nedotčená krajina a přírodní
samoregulace.Prosazováním zcestných nápadů s biomasou či
blokací jaderné energetiky naštvali i mne.Místo nejméně
škodlivého jádra prosazovali zhovadilosti typu biomasy,
fotovoltaiky na polích a krajinu "ozdobenou"větrníky.
Půdu tak ochudili o tu biomasu,část umožnili zastavět
trvale dotovanou fotovoltaikou a pouze větrníky nedošly
k masivnímu rozšíření,protože zde pro ně nejsou tak
výhodné podmínky jako v přímořských zemích.Ono život v jejich okolí není žádný med a to nehovořím o ptácích
a zvěři.Podobní aktivisté často zapomínají,že i města
a vesnice jsou životním prostředím a mnohé dlouhodobě
trpí blokací silničních obchvatů či svedením dopravy
z okresek na blokované dálnice.To vytváří ke SZ a jiným
aktivistům spíše u lidí odpor a stejně i názory mnoha
ekologů na zájmové spolky jako myslivce,rybáře,turisty
atd.Snaha uzurpovat krajinu pouze pro sebe a prosadit své často zcestné názory za každou cenu,působí mnoho zla.
Krajina je pro všechny slušné lidi a né pouze pro zelené
aktivisty.Bohužel mnoho z nich vyrostlo v bytech se svými
křečky a bílými myškami,o které se usilovně starali a taky
oplakali jejich smrt.To jde s nimi jako stín i po studiích
na různých oborech zabývajících se ochranou přírody a s učiteli různého ražení.Hlásání kompletní negace lidské činnosti se u mnohých stalo náboženstvím a neumí naslouchat jiným.Příroda je bohužel narušena už tak,že ponechat ji
napospas samoregulaci,je utopie.Lidé v přírodě(na vesnici)
vychováni od dětství považují myš za škůdce,lišku za škodnou
a zvěř za předmět lovu i ochrany.Pole je živí,pokud jim to
deformovaný trh dovolí.Les je i na produkci dříví a né pouze
jako pralesní divočina a rezervace pro pár vyvolených.
Kritiků jsou plné hospody i diskusní fóra a je až s podivem,
kam jsou někteří schopni dojít.Negace všeho a všech je jim novým koníčkem,ale sami hmatatelného nikdy nic nevykonali.
Pokud tím nemyslí blokaci obchvatů a nebo
boj za likvidaci jaderné energetiky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.6.2020 10:36 Reaguje na Břetislav Machaček
V podstatě souhlas.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.6.2020 11:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Hezky napsáno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.6.2020 12:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Tady je potřeba rozlišovat a neházet všechny "ekology" do jednoho pytle, do toho fundamentálního. Tak, jak muslimové nejsou všichni teroristi, tak ekologové (těžko definovat kdo to vlastně je) nejsou šílenci a skuteční ekoteroristé. Je jich ve skutečnosti jen pár, ale média z nich dělají obludný problém.
Ekologie - ochrana životního prostředí je velmi složitý problém a je snad nemožné najít ideální variantu (zabij bobra, zachráníš strom), stále se ale hledají varianty lepší a ne vždy se nacházejí.
Na druhé straně ropáci jsou poměrně dost sevřená skupina, která je jednoznačně proti jakékoliv pokoře k přírodě a prosazují dominanci člověka bez zpětné vazby a lidi, kteří volají po jakékoliv změně našeho kořistnického přístupu považují za škůdce až zločince. Příkladem je pan Šimůnek. Hovoří o nějakém ideálním jednání, ovšem všechny praktické kroky tvrdě odsuzuje.
Příčiny jsou čistě ideologické.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.6.2020 12:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Tady jde spíš o to, že v něčem je jedna a ta samá skupina / organizace benevolentní a v jiném zase fundamertalistická. Nicméně ani ti "umírnění" ekologové se nenamáhají nějak umravňovat své fundamentalističtější ideové souputníky. Tskže se nemohou divit, že s nimi končí ve stejné škatuli.

Muslimové sice nejsou všichni teroristi, ale prakticky všichni s těmi terorista drží basu. Když chytli teroristy z Paříže (byli usazení v Bruselu, pár stanic MHD od komplexu paláců EU), tak se ukázalo, že o nich v té muslimské čtvrti musel vědět kde kdo. Aston to tehdy na Neviditelném psovi porovnával s loajalitou českého obyvatelstva vůči odbojářům za německé okupace. A ti muslimové mu vyšli k těm teroristům za významně loajálnější.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.6.2020 13:01 Reaguje na Pavel Hanzl
A "ropáci" pochopitelně nejsou "ideově semknutí". Protože tady nejde o ideologii (jako v té ekologii), ale matematiku, fyziku, chemii a další podobné exaktní obory, které se, na rozdíl od "tlamocvičných", vyznačují tím, že ať to hodnotí kdo to hodnotí, výsledek je +- stejný.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.6.2020 13:22 Reaguje na Jan Šimůnek
A takový Kalenda je zářný příklad vědce-klimaskeptika, jak ty exaktní obory na klima použít.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.6.2020 09:39 Reaguje na Jan Šimůnek
U ropáků jede o zájem ropného byznysu. Ten využívá hybridní válku k prosazení svých zájmů a u nás ovládá mainstream zcela přesvědčivě. Tady to máte v kostce celý:
https://www.respekt.cz/politika/bis-otevrene-varuje-pred-promorenosti-ceska-ruskymi-spiony?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=Feed%3A+respekt-clanky+%28T%C3%BDden%C3%ADk+Respekt+%E2%80%A2+V%C5%A1echny+%C4%8Dl%C3%A1nky%29
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.6.2020 10:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Zatím nám předvádí Německo, a to velmi názorně, jak při uplatnění "Energiewende" roste spotřeba nafty a plynu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.6.2020 10:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Čistá lež, jak dycky. Tady máte zcela jasný graf:
https://www.peak.cz/nemecka-schizofrenie-zelenou-energetiku-ano-potrebnou-infrastrukturu-ne/19999/
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.6.2020 13:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, můžete mi jmenovat pár "umírněných" ekologů ze Zeleného kruhu či strany Zelených, kteří by zapadali do popisu pana Machačka z méně než 90 %?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.6.2020 09:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Bohužel,nemám o téhle komunitě žádné bližší povědomí.
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

20.6.2020 12:53 Reaguje na F V
To je bohužel údělem takřka každé sekty a jejích členů. Tedy nejenže nejsou schopni potlačit své vášně, do velké míry dané pouhým přesvědčením (porozumění tam je , ale vysvětlení se točí v kruhu), ale navzájem se v tomto svém přesvědčení upevňují, včetně vylučování nežádoucích elementů (disidenti uvnitř kruhu disidentů ?).
Takováto sekta nemusí být nutně sektou bláznivých bažinářů (kdy se dnes docela vážně bere v potaz možnost invaze druhu těch komárů, které přenášejí malárii), může to být třeba i sekta puristicky technokratická, nebo nějaký betonářský spolek...

Někde (napadla mě Osoblaha před Petrovicema, Janovem, Jindřichovem....) by se prostě hodila nějaká kaskáda malých vodních děl, jinde velká retenční nádrž (mimochodem, je projevem podlosti nebo slaboduchosti negovat odpar vody z ploch velkých vodních děl a odpar z mikroretencí blahořečit - jakže přispívají místnímu klimatu, lidé z okolí bažin vědí své).

No a lesy....
Les zasažený kůrovcem (prvotní ohniska se nevyplatí těžit, je třeba dostat se k razítku na velkou plochu) stále plní mnoho svých funkcí. Les zasažený těžařem nikolivěk. Ten už dokonce neplní ani svou funkci tržní, pokud je povodeň dřeva obrovská.
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

20.6.2020 12:33
Pouze jedno.
Ono se bohužel až po letech ukáže, který to bohulibý koncept je zkázonosný, a to i z hlediska kategorie národ či civilizace.
Voda z bažin se do vodotečí ohrožených suchem asi těžko dostane, o vodovodních trubkách či zavlažovacích trubkách ani nemluvě. Ani ty , s odpuštěním, sračky, do bažin nevypustíš, leda bys chtěl národ (civilizaci) zahubit vskutku rychle. Co pak bažina pojme při povodních, to ví jen její bahno.

Až po čase se, bohužel , ukáže, jak tomu bylo - např. kdo byl jen jasánkem (či lumpem). Kdy takoví samozřejmě s kbelíkem do bažin chodit nebudou, kdyby opravdu bylo nejhůř. To by jim jejich právničkářské kanceláře (a jejich sponzoři) daly (i) ! Taková ostuda na veřejnosti !!
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

20.6.2020 15:45
Aktualně poslušně hlásím, že Harta je ještě cca 1,80 m pod kotou přelivu, Kružberk mírně nad, Moravice je tak celkem v pohodě.
Vody v Hartě však bylo dost i za toho beránkovského (mírné sucho v mezích zákona) sucha. Které žádným katastrofickým suchem nebylo, to teprve může přijít, jsem zvědavý jak pak zajistíme, aby vzklíčily plodiny...bez dalšího rozvoje rozvodu vody (a pro ten bude třeba vody naakumulované jinde než v bažinách, nemusí jít jen o přehrady) do míst potřeby produkční. O čemž nemluví takřka nikdo, že může dojít až k takovému extremnimu suchu. Ono totiž bez vzklíčení rostliny nevyrostou.
Tady pak může vskutku dojít k takřka apokalyptické situaci.
Nikdo o tom nemluví, nikdo z těch, kteří údajně vedou tuto zemi.
Asi vedou, ale kam vlastně.....
Někteří obzvláštní pitomci z nich, pak neustále svádějí vše na režim byrokratického centrálního kapitalismu sovětského tipu (nazývají ho " komunismem"), což je tedy velmi paradoxní, jejich poukazování na všespasitelnost remízků, mezí apod. - ve vztahu k vodohospodářství, už snad ani není humorné, už je pouze nudné.
Kázat bažiny - ale chlastat vodu z přehrad, to by jim šlo.
A vybudovat si svůj rybníček, za peníze ostatních...a tam pak pořádat barbecue nebo tombolu, první vyhrává kapra, druhý amura, třetí mřenku. Nebude-li mřenka, tak aspoň plovatku bahenní.
:-D
Ostatním bažiny, mně a mé rodině romantický rybníček.
No neberte to, vy - další generace, které přijdou po dotačně-oligarchickém kapitalismu trimumfalistického typu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.6.2020 12:30 Reaguje na Joseph Chlor
Děkuji za informaci o vodním stavu na Hartě a Kružberku.
Nemohu nevzpomenout na fanatizmus odpůrců přehrad po
sameťáku s jakou vervou chtěli zastavit stavbu Harty,či
záměr vypustit Novomlýnské nádrže.V roce 1997 bylo mnoho
lidí rádo za dosud prázdnou Hartu naplněnou za tři dny.
Ty milóny kubíků by spláchly možná i Kružberk a tak i o
mnoho více obydlí i s lidma.Dnes Hartě vděčíme za lepší
kvalitu vody na Kružberku a Novým mlýnům za možnost
dotovat vodou při suchu lužní lesy na soutoku Dyje
s Moravou.Plánovaným nyvýšením hladiny je možné pomoci
i zemědělcům a ovocnářům o což bychom měli usilovat.
Vzniklo zde i významné hnízdiště a zimoviště vodního
ptactva,místo,k rekreaci,rybaření atd.Poslechnout v té
době fanatické křiklouny,tak to bude jako u polovičatého
řešení Gabčíkova-Nygyamarosz,kde absence stupně
Nagyamárosz nedovoluje plně využít energetický potenciál
Dunaje a dodatečné úpravy projektu tak stály další miliardy
navíc.Dnes již Maďarsko možná i lituje politického rozhodnutí
a odstoupení od dohody.Každý víme,že fanatizmus není dobrým
rádcem nikde.Neodsuzuji ani ty mokřady jako vy,pokud jsou dobře vyřešeny a plné života.Drobné rybky a pulci si poradí s larvami
komárů.Ti se budou líhnout v nepodařených mokřadech bez života
a nebo i v nádržích zahrádkářů či žumpách,když není nic lepšího.
Samozřejmě lidem bydlícím kilometry daleko od"komářích lihní"to
je ukradené,ale lidé z okolí mokřadům často nefandí a raději
vidí rybníky a nádrže,kde jsou komáří larvy potravou ryb.
Pokud mokřady cyklicky vysychají,tak jsou takovými
líhništi a vzbudí časem odpor místních obyvatel.Proto se
mnohé oblasti kdysi meliorovaly a mokřady vysušovaly.
pamatuji taky "šílení"zvěře a dobytka napadaného komáry
a nakonec jejich zoufalá likvidace DDT a tvrdou chemií.
Vše se musí dělat s rozvahou,s ohledem na místní obyvatele
a né natruc a bez rozmyslu v duchu nového náboženství.
Nic není bílé či černé a ideál pro jednoho je katastrofou
pro jiného.Bydlím v místě s "polosuchým"poldrem,kde není
žádný stálý vodní sloupec a v okolí jsou mračna komárů
z mokřadu na jeho dně.Být tam alespoň trochu vody vhodné
k přežití drobných rybek,tak se může situace zlepšit,ale
plány to nebraly v úvahu a tak to není možné.Jinak plní
svůj účel a i dnes se chová jak má a chrání obec před
povodní.V ploše povodí tohoto potoka nad poldrem není
dostatek ploch k budování účinných mokřadů a poldr či
částečně zaplavená nádrž je tak jedinou alternativou ,
jak přívalové srážky zachytit.Zde by rada zřídit mokřady
či zlepšit absorbci půdy nebyla nic platná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.6.2020 10:56
Je zcela nesmyslné vytvářet bojové skupiny "za přehrady" proti "za mokřady" a mlátit se argumenty po hlavách.
Klimatická tragédie zatím jen naznačuje své možnosti a my musíme zadržet vodu v krajině všemi rozumými způsoby. Vystřelit 31 přehrad je pitomost, stejně jako "ani jednu". Samozřejmě ty remízky a mokřady jsou jasné a měly by se vyrábět stále a průběžně, taky by bylo rozumné naplánovat a postavit pár přehrad ve vhodných místech.
A taky přehodnotit nakládání s přečištěnou vodou, která jde dnes rovnou do řeky. Atd. atd. atd.
Jenom je otázka, co na to sousední státy, zvyklé na vodnaté řeky od nás tekoucí, kde pak nepoteče třeba skoro nic.
Typický je příklad řeky Colorado, která prakticky nedoteče do moře. To ale nikomu nevadí, v oceánu je vody dost.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.6.2020 13:05
Opravdu to chce systémová opatření. Nejprve zakázat ekologismus a jimi podporovaná produkce plodin na biopaliva. Uvolněná pole dále jen chránit před ekologismem.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist