Jan Činčera: Omezení podpory center environmentálního vzdělávání – věcné důsledky rozhodnutí

Vážený pane ministře,
se znepokojením jsem zaznamenal informace o zvažovaném omezení finanční podpory organizacím zabývajícím se environmentálním vzděláváním. Domnívám se, že by šlo o krok, který by přinesl pouze marginální rozpočtovou úsporu, avšak současně by oslabil jednu z mála dlouhodobě funkčních infrastruktur, jež přispívají k odolnosti české společnosti. Síť organizací poskytujících environmentální vzdělávání v České republice není nahodilým souborem aktivit, ale stabilním a léta budovaným systémem spolupráce se školami, obcemi a místními komunitami. Právě tato infrastruktura umožňuje systematicky rozvíjet u dětí a mladých lidí schopnosti, které jsou v dnešní složité geopolitické situaci klíčové: schopnost čelit nejistotě, převzít odpovědnost a aktivně reagovat na problémy v místě, kde žijí.

Ve svém programovém prohlášení vláda zdůrazňuje význam kvalitního vzdělávání, rozvíjení kritického myšlení žáků a posilování odolnosti státu, včetně přípravy obyvatel na krizové situace. Programy environmentálního vzdělávání tyto priority naplňují tím, že rozvíjejí praktické kompetence potřebné pro zvládání nejistoty a aktivní zapojení do řešení problémů na lokální i regionální úrovni.

Z dostupných výzkumů, na nichž jsem se podílel, vyplývá, že již žáci základních škol pociťují výraznou nejistotu ohledně budoucnosti a často zpochybňují vlastní schopnost ovlivnit dění kolem sebe. Programy realizované centry environmentálního vzdělávání přitom prokazatelně posilují jejich přesvědčení o vlastní účinnosti – tedy víru, že osobní úsilí má smysl. Tento faktor patří mezi nejsilnější předpoklady ochoty zapojovat se do smysluplných aktivit, včetně projektů realizovaných ve spolupráci s obcemi a místními komunitami.

Taková podnikavost, vytrvalost a schopnost čelit překážkám nejsou ideologickými hodnotami, ale základními stavebními kameny společenské odolnosti. Zároveň platí, že přesvědčení o vlastní efektivitě významně snižuje míru úzkosti a bezmoci u mladých lidí, přičemž psychická stabilita populace je jedním z klíčových předpokladů dlouhodobé bezpečnosti státu.

Řada programů environmentálního vzdělávání rovněž systematicky posiluje vztah dětí k místu, kde žijí. Pomáhá jim porozumět specifikům vlastního regionu, jeho potřebám a omezením, a podporuje tak odpovědný přístup k jeho rozvoji a správě. Silná vazba k místu a regionální identita přitom významně přispívají k soudržnosti společnosti, zejména v období krizí.

Bez ohledu na rozdílné politické interpretace příčin klimatických jevů nelze přehlížet, že česká společnost čelí častějším extrémům, jako jsou vlny horka či povodně. Programy environmentálního vzdělávání rozvíjejí praktické schopnosti související s adaptačními opatřeními a snižováním dopadů těchto jevů na místní úrovni – tedy kompetence relevantní bez ohledu na výklad jejich příčin.

Uvedené příklady představují pouze část přínosů, které současná síť center environmentálního vzdělávání nabízí. Omezování její podpory by znamenalo oslabení nástroje, který přispívá k odolnosti, soudržnosti a psychické stabilitě společnosti – tedy k oblastem, jež patří mezi deklarované priority Vaší vlády.

S pozdravem

---

reklama

---