Jan Činčera: Jaký byl Světový kongres environmentální výchovy?
28.3.2022
Kongres WEEC.
Foto | Lukáš Bujdák / WEEC
• Bylo to veliké dobrodružství! A dopadlo to dobře. Budu ještě sbírat data na solidnější evaluaci, ale zatím se zdá, že převládá výborné hodnocení. Myslím, že jsme všechny trochu překvapili, že se nám akci navzdory extrémně složitým podmínkám podařilo udělat.
• Řada účastníků o naší environmentální výchově celkem nic nevěděla. To se teď změnilo – i díky řadě příspěvků českých autorů a skvělé organizaci terénních sekcí a exkurzí. Takže mise "dostat naši environmentální výchovu do světového povědomí" se určitě podařila.
• Chtěli jsme podpořit spolupráci mezi různými skupinami účastníků. Jsem moc rád za setkání několika mezinárodních sítí, které v rámci kongresu proběhly. V Praze tak například proběhlo první setkání pracovní skupiny Evropské komise k vzdělávání pro udržitelnost, setkání sítě k „wild pedagogies“ a další. Snad se nám podařilo zaháčkovat se do všeho, co šlo.
• Kvůli stále ještě hrozícímu covidu byla účast o něco menší, než jsme plánovali (počítali jsme s 800-1000 účastníky, měli jsme zhruba 550, z toho část online, na kongresu mladých bylo asi 150 účastníků). To nám na jedné straně přineslo nemalé potíže s rozpočtem, na druhé to pomohlo udělat akci komornější a příjemnější. I u konferencí platí, že větší není vždy lepší.
• Budoucnost patří hybridním kongresům. K tomu jsem byl dost skeptický, nicméně v realitě to fungovalo velmi dobře. V dalších letech možná už nebude covid, ale řešit uhlíkovou stopu určitě budeme. Klíčem je profesionální zabezpečení a nastavení interaktivní platformy podle potřeb akce. Byli jsme první hybridní WEEC v historii, ale asi ne poslední. Podobný model nyní po nás přebírá například konference Severoamerické asociace environmentální výchovy, pro jednou jsme tedy neobjevili Ameriku, ale Amerika nás.
• Internetová platforma s nahrávkami celého obsahu je svým způsobem "game changer", který protahuje kongres za hranice jeho délky trvání. Otázkou je, jak moc bude v následujících měsících využívána. Trochu jsme nestíhali, bylo by dobré ji spustit v trochu větším předstihu před akcí. Na platformě je nyní zhruba tři sta příspěvků… počítám, že se na konec dostanu někdy před letními prázdninami.
• Kongresy tohoto typu je důležité dělat participativně, se zapojením lidí z široké komunity do organizace. Občas to bylo náročné (bylo třeba koordinovat hodně lidí a někteří měli trochu problém s dodržováním termínů), ale určitě se to vyplatilo z hlediska jejich zájmu o akci a o svoji část na ní. Zapojilo se více než dvacet domácích organizací a celkem nejméně sto lidí z celého světa.
• Chtěli jsme ohlídat kvalitu a celkem se povedlo, všechny příspěvky, které jsem zatím viděl, byly zajímavé. Pomohlo jasné nastavení pokynů pro příspěvky, recenzní řízení a odpovědnost vedoucích tematických sekcí za jejich část kongresu.
• Propojení "velkého" kongresu s kongresem mladých (YEEC) fungovalo velice dobře. V budoucnu bych si uměl představit i vyšší míru propojení obou akcí. Organizátoři YEEC odvedli skvělou práci!
• Propojení "akademické" a "terénní, prakticky orientované" části fungovalo také velmi dobře. Opět bych si uměl představit i vyšší míru prolnutí. "Teoretici" i "praktici" mají svoji jedinečnou perspektivu a je důležité, aby se občas potkávali.
• Vysoká cena WEEC zůstane bariérou, pokud se něco nezmění v organizační struktuře, která k němu vlastní práva. Je ale třeba říct, že ani tak by akce nebyla levná, stojí to prostě dost peněz. Hodně účastníkům z České republiky pomohli Ministerstvo životního prostředí, Magistrát hlavního města Prahy a projekt Erasmus, bez kterých by dopad akce náš region byl o dost menší.
• Podmínky nebyly jednoduché... ale šlo to zvládnout. Hodně nám pomohla podpora ze strany našich partnerů (děkujeme). Díky moc všem, kdo v tom jeli s námi!
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jan Činčera: Revize RVP a jedinečná příležitost ovlivnit podobu základního vzdělávání na desítky let
Jan Činčera: Rok 2020 z pohledu environmentální výchovy a vzdělávání pro udržitelnost
Jan Činčera: Jak učit o klimatuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
ss
JČ
Jan Činčera
29.3.2022 10:27 Reaguje na smějící se bestieDěkuji - myslím, že nešla. Kongres byl hybridní, účastníci ze vzdálenějších konců světa se připojili online. Díky dobře fungující platformě jsme se obešli kompletně bez papírů. Občerstvení bylo z místních potravin a v omyvatelném nádobí. Z každého poplatku šla část peněz na úspory energie ve vybraném ekocentru. Dělat konference jen online má samozřejmě nižší ekologickou stopu, ale pořád to nejde - pro nastartování spolupráce je občas setkání "na živo" zásadní.
Odpovědět
va
vaber
28.3.2022 08:27článek je popisem organizace kongresu ,o chování k životnímu prostředí ,nic
99,99% lidí na planetě netuší a ani nechce slyšet nějaké řeči o ohrožení životního prostředí ,které je zaviněno člověkem a podle toho se chovají a budou do nekonečna opakovat ,že je vše normální
Odpovědět
99,99% lidí na planetě netuší a ani nechce slyšet nějaké řeči o ohrožení životního prostředí ,které je zaviněno člověkem a podle toho se chovají a budou do nekonečna opakovat ,že je vše normální
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.3.2022 09:36 Reaguje na vabernedomnívám se, že by tam najednou vymysleli hranatý kruh, takže si navzájem vymyli mozky a odjeli
Odpovědět
JČ
Jan Činčera
29.3.2022 10:29 Reaguje na vaberVe skutečnosti je míra environmentálního uvědomění u nás i většině jiných zemí celkem značná. Spíše hledáme způsob, jak rozvíjet kompetence dětí k pro-environmentálnímu chování.
Odpovědět
va
vaber
31.3.2022 09:37 Reaguje na Jan Činčerajá hodnotím míru environmentálního uvědomění podle toho jak vypadá současný stav přírody a klimatu a chování lidí k přírodě ,
ne podle toho co se říká na kongresech,proto hodnotím environmentální uvědomění jako bídné,
k čemu je environmentální uvědomění, když se chovám k přírodě jak prase ?
to začíná u vyhazování odpadků do přírody, jednotlivci a pokračije velkými společnostmi a státy v přístupu k zeleným plochám ,třeba zákony a stavby na zelené louce, nebo vvyvážení odpadů do chudých zemí ap.
zdravá příroda a zdravé životní prostředí ,pro mě, jedno a to samé jest,
co to znamená ,,rozvíjet kompetence dětí k pro-environmentálnímu chování,, to celkem nechápu,kompetence dětí jsou jen tak nevyhazovat odpadky na procházce s mámou ,děti by si měly uvědomit ,že zdravou a čistou planetu musíme mít, protože jsme součástí přírody a podle toho se děti musí a musíme my všichni chovat ,
následky mohou být opravdu tragické, pro všechny ,to není strašení, to se stává realitou
Odpovědět
ne podle toho co se říká na kongresech,proto hodnotím environmentální uvědomění jako bídné,
k čemu je environmentální uvědomění, když se chovám k přírodě jak prase ?
to začíná u vyhazování odpadků do přírody, jednotlivci a pokračije velkými společnostmi a státy v přístupu k zeleným plochám ,třeba zákony a stavby na zelené louce, nebo vvyvážení odpadů do chudých zemí ap.
zdravá příroda a zdravé životní prostředí ,pro mě, jedno a to samé jest,
co to znamená ,,rozvíjet kompetence dětí k pro-environmentálnímu chování,, to celkem nechápu,kompetence dětí jsou jen tak nevyhazovat odpadky na procházce s mámou ,děti by si měly uvědomit ,že zdravou a čistou planetu musíme mít, protože jsme součástí přírody a podle toho se děti musí a musíme my všichni chovat ,
následky mohou být opravdu tragické, pro všechny ,to není strašení, to se stává realitou
JS
Jiří Svoboda
31.3.2022 13:33 Reaguje na vaberŘekl bych, že ochrana přírody a globálního klimatu jsou značně rozdílné záležitosti a máme zde spoustu příkladů, kdy kvůli ochraně klimatu musíme "ničit" přírodu. Nezbývá, než hledat kompromis.
Často se ochrana přírody a klimatu velmi nesprávně zaměňuje a ochránci přírody se považují i za ochránce klimatu.
Odpovědět
Často se ochrana přírody a klimatu velmi nesprávně zaměňuje a ochránci přírody se považují i za ochránce klimatu.
JŘ
JČ
Jan Činčera
29.3.2022 10:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMyslím, že tomu tak není. Řada příspěvků a diskusí se například týkala důležitosti environmentální výchovy pro posilování demokracie a tedy i způsobu, jak současně rozvíjet environmentální kompetence dětí s jejich demokratickým cítěním. Kongres dál reagoval i na válku v Ukrajině.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.3.2022 11:01Škoda, že pan Činčera aspoň nenazmačil, o čem byly ty nejzajímavější příspěvky, aby se o tom mohla zahájit věcná diskuse. Možné by bylo užitečné prorazit nějakou bublinu.
Odpovědět
JČ
Jan Činčera
29.3.2022 10:39 Reaguje na Jiří SvobodaRedakce si přála spíš článek o mojí reflexi, nějaké větší texty jsou v plánu. Podle mého názoru se hlavní témata točila kolem a) klimatického vzdělávání - tady např. kolem analýzy faktorů ovlivňujících klima šetřící chování (např. velmi zajímavá analýza o složitém vztahu mezi klimatickou úzkostí a nadějí), b) rozvíjení akčních kompetencí žáků (tady byla řada příspěvků zkoumajících vztah mezi určitými doporučenými vzdělávacími postupy a kompetencemi žáků), c) učení propojujícího žáka s komunitou a místní přírodou (tady se např. objevily zajímavé reflexe o využití a limitech virtuální reality ve výchově v období lockdownu nebo série příspěvků), d) hledání možností ne-antropocentrické výchovy. Hlavní téma a cíl akce nicméně byl v propojování a síťování.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.3.2022 15:00 Reaguje na Jan ČinčeraChtěl bych se blíže zastavit u a) klimatického vzdělávání - tady např. kolem analýzy faktorů ovlivňujících klima šetřící chování (např. velmi zajímavá analýza o složitém vztahu mezi klimatickou úzkostí a nadějí). Co se tam má vlastně dětem říkat? Jistě je dobré, říkat jim, že se mají chovat skromně a šetrně ke svému okolí.
Pak je tu ale třeba třídění a recyklace odpadu. Mají být děti vedeni ke třídění odpadu, když si mohou lehce zjistit, že se ten odpad nerecykluje a takové nakládání s odpadem má ekologicky i finančně horší následky než energetické využívání komunálního odpadu?
Má se v dětech zahánět oprávněná klimatická úzkost lhaním o tom, že jsme na dobré cestě klima zvládnout, jen je třeba současné nastartované trendy důsledněji provádět? Nebo je třeba začít dětem říkat, že je nezbytné ochranu klimatu vyvázat z neefektivních politických přístupů a začít klima řešit mnohem efektivněnji na bázi vhodně modifikovaného globálního trhu?
Víte, těch otázek je strašně moc a můžeme o tom dát někdy řeč.
Odpovědět
Pak je tu ale třeba třídění a recyklace odpadu. Mají být děti vedeni ke třídění odpadu, když si mohou lehce zjistit, že se ten odpad nerecykluje a takové nakládání s odpadem má ekologicky i finančně horší následky než energetické využívání komunálního odpadu?
Má se v dětech zahánět oprávněná klimatická úzkost lhaním o tom, že jsme na dobré cestě klima zvládnout, jen je třeba současné nastartované trendy důsledněji provádět? Nebo je třeba začít dětem říkat, že je nezbytné ochranu klimatu vyvázat z neefektivních politických přístupů a začít klima řešit mnohem efektivněnji na bázi vhodně modifikovaného globálního trhu?
Víte, těch otázek je strašně moc a můžeme o tom dát někdy řeč.
JČ
Jan Činčera
29.3.2022 17:34 Reaguje na Jiří SvobodaDěkuji za zajímavý dotaz. V zásadě se nám (v naší komunitě zaměřené na environmentální pedagogiku) zatím jeví, že existuje vazba mezi klima-chránícím chováním, environmentální nadějí, přesvědčením dětí o tom, že mohou něco sami ovlivnit a jejich pozitivní zkušeností se zapojením do konkrétních projektů na ochranu klimatu (např. v obci). Z hlediska toho si hlavní otázka nestojí "co jim říkat", ale co s nimi dělat a co u nich rozvíjet. Jde tedy o posun od výuky orientované na předávání znalostí k výuce orientované na rozvíjení kompetencí a od výkladu k projektům (to samozřejmě nemyslím absolutně, teď o tom píšu ve vztahu k environmentální výchově). Je to ale téma, ke kterému teď vychází řada výzkumů a stav poznání se dost vyvíjí. Např. právě na kongresu mě zaujal britský výzkum, podle kterého environmentální úzkost (anxiety) souvisí s ochotou k zapojení se do politicky orientovaného protestu, zatímco environmentální naděje se zapojováním se do školních projektů na ochranu klimatu. Z jiných výzkumů zase víme, že pokud environmentální úzkost překročí jistou hranici, přestane k šetrnému chování motivovat. A další otázky...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.3.2022 20:38 Reaguje na Jan ČinčeraPane Činčero, píšete: "že existuje vazba mezi klima-chránícím chováním, environmentální nadějí, přesvědčením dětí o tom, že mohou něco sami ovlivnit a jejich pozitivní zkušeností se zapojením do konkrétních projektů na ochranu klimatu (např. v obci)." Jenže to má jeden velký háček!
Takový přístup klima určitě nevyřeší a v dětech to vytvoří jakési uspokojení, že jsme za vodou. To je okopávání kotníků obra klimatické změny. S tímto obrem je třeba bojovat nástrojem adakvátního kalibru a o tom a takto je třeba s dětmi mluvit. Pokud naučite děti kopat obra klimatické změny do kotníků a děti tím "uspokojíte", opravdu uděláte ochraně klimatu medvědí službu!
V podstatě je se třeba rozhodnout, zda účinně chránit klima a k tomu děti vést, nebo hrát s dětmi divadlo na ochranu klimatu, což je ale kontraproduktivní.
Možná jsem toho napsal naráz moc najednou a je to těžko stravitelné.
Odpovědět
Takový přístup klima určitě nevyřeší a v dětech to vytvoří jakési uspokojení, že jsme za vodou. To je okopávání kotníků obra klimatické změny. S tímto obrem je třeba bojovat nástrojem adakvátního kalibru a o tom a takto je třeba s dětmi mluvit. Pokud naučite děti kopat obra klimatické změny do kotníků a děti tím "uspokojíte", opravdu uděláte ochraně klimatu medvědí službu!
V podstatě je se třeba rozhodnout, zda účinně chránit klima a k tomu děti vést, nebo hrát s dětmi divadlo na ochranu klimatu, což je ale kontraproduktivní.
Možná jsem toho napsal naráz moc najednou a je to těžko stravitelné.
JČ
Jan Činčera
29.3.2022 21:57 Reaguje na Jiří SvobodaDěkuji za zamyšlení. Okopávání obra je tady prostředkem, nikoli cílem. Po dětech ostatně ani nemůžeme chtít, aby používaly nástroje, o kterých píšete. Prostřednictvím zapojení do školních projektů se děti naučí plánovat, formulovat si vizi, spolupracovat; zažijí úspěch a to v nich posílí přesvědčení, že nejsou bezmocné. To jsou kompetence, které pak budou potřebovat jako dospělí, až budou v pozici prosadit významnější opatření.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.3.2022 08:36 Reaguje na Jan ČinčeraTo chápu, ale kdo těm dětem pak řekne: "Již bylo dost hraní na okopávání obra, je s tím potřeba udělat něco diametrálně jiného, to co jste doposud prováděli bylo jen loutkové divadlo"? Budou to ti, kdo s nimi to loutkové divadlo hráli? Není lepší dětem hned nalít čistého vína a říci, že dosavadní politiky zvolené způsoby řešení klimatické změny jsou 30 let neúčinné a nelze v nich dále pokračovat, protože již na to nezbývá čas. A dát dětem naději: "Dobré řešení tu je, ale je třeba abyste ho pomohli prosazovat."? To se přece nevylučuje s tím, vést děti k šetrnosti a ohleduplnosti, jak to děláte doposud. Jde jen o to, aby toto nezpůsobilo trvalý pocit: já dělám dost. Před tím varuji a nabádám k ostražitosti.
Odpovědět
JČ
Jan Činčera
30.3.2022 11:26 Reaguje na Jiří SvobodaNevylučuje. V EV samozřejmě chceme rozvíjet i kompetence ke kolektivním nepřímým akcím, na které narážíte. Je jen potřeba to dělat postupně, menší projekty s mladšími, větší se staršími. Součástí je i to, že ve výchově nechceme manipulovat děti k předem určeným postojům či akcím. Chceme, aby dokázali sami rozhodnout, co chtějí změnit a jak. To je také potřeba učit postupně a s uvazenim věku. Jinak děti už od cca 13 let vnímají změny klimatu velmi silně a mají vnitřní motivaci něco dělat. Zkušenosti s metodickymi postupy, o kterých píšu, neukazují, že by zapojení do "malých" projektů v nich tuto motivaci tlumilo, naopak, je tam zjevný pocit posílení a zájmu dělat víc.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.3.2022 14:45 Reaguje na Jan ČinčeraChápu Váš postoj odpovídající Vaší pozici. Přesto musím oponovat.
Není to manipulace, když děti přece jen k něčemu konkrétnímu vedete (prosím, řekněte mi k čemu) a neřeknete jim (to spekuluji), že současné přístupy k ochraně klimatu nefungují a když se s tím něco velmi rychle neudělá, bude to s planetou za 20-30 let již moc, moc špatné?
Ochrana klimatu je velmi komplexní globální problém. Dítě se v tom není schopno samo zorientovat. A tak začne prostě papouškovat a křičet na demonstracích: zavřete uhelné doly a instalujte FVE. A bude si myslet, jaký se z něho stal ekolog. Ano, je třeba zavřít uhelné doly a stavět FVE, ale to je jen sotva 1/10 celého problému. A do těch mnohem podstatnějších a složitějších 9/10 se nikomu nechce a strká se hlava do písku.
Pořád se Vás snažím navést na velmi vážný problém, který možná stále nevidíte/necítíte.
Píšete "Chceme, aby dokázali sami rozhodnout, co chtějí změnit a jak." Ale k tomu ty děti nutně potřebují znát celou pravdu o ochraně klimatu i tu nejkrutější část. Pokud dětem něco "zatajíte", pak je jejich samostatné rozhodování vlastně zmanipulované. Takový je dnes celý svět. Já se nechci přidávat a věřím, že Vy také ne.
Odpovědět
Není to manipulace, když děti přece jen k něčemu konkrétnímu vedete (prosím, řekněte mi k čemu) a neřeknete jim (to spekuluji), že současné přístupy k ochraně klimatu nefungují a když se s tím něco velmi rychle neudělá, bude to s planetou za 20-30 let již moc, moc špatné?
Ochrana klimatu je velmi komplexní globální problém. Dítě se v tom není schopno samo zorientovat. A tak začne prostě papouškovat a křičet na demonstracích: zavřete uhelné doly a instalujte FVE. A bude si myslet, jaký se z něho stal ekolog. Ano, je třeba zavřít uhelné doly a stavět FVE, ale to je jen sotva 1/10 celého problému. A do těch mnohem podstatnějších a složitějších 9/10 se nikomu nechce a strká se hlava do písku.
Pořád se Vás snažím navést na velmi vážný problém, který možná stále nevidíte/necítíte.
Píšete "Chceme, aby dokázali sami rozhodnout, co chtějí změnit a jak." Ale k tomu ty děti nutně potřebují znát celou pravdu o ochraně klimatu i tu nejkrutější část. Pokud dětem něco "zatajíte", pak je jejich samostatné rozhodování vlastně zmanipulované. Takový je dnes celý svět. Já se nechci přidávat a věřím, že Vy také ne.
JČ
Jan Činčera
30.3.2022 19:20 Reaguje na Jiří SvobodaRozumím, děkuji. Já si nemyslím, že se má dětem něco zatajovat. Současně, znalosti je třeba rozvíjet úměrně věku. O potřebě systémových společenských změn se diskutuje na SŠ, i u nás k tomu běží zajímavé programy. Znovu bych chtěl ale zdůraznit, že to hlavní, co je třeba u dětí ve vztahu ke změnám klimatu či jiným environmentálním otázkám rozvíjet, jsou kompetence k tomu, aby se dokázaly v problému samy zorientovat a nějak se k němu postavit.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.3.2022 20:06 Reaguje na Jan ČinčeraDobrá, ale myslíte, že dítě je schopno kriticky vyhodnotit např. vhodnost/nevhodnost dotačních programů pro řešení klimatické krize?
Myslím si, že environmentálně zaměřené dítě každý takový dotační program uvítá a již není schopno posoudit, zda existují efektivnější cesty.
Klima je tak strašně náročný úkol, že lidstvo může uspět jen použitím nejúčinnějších nástrojů. Tlak klimaskeptiků a fosilních lobby je obrovský a každé neefektivity využijí k potlačení snah s klimatem něco dělat.
Odpovědět
Myslím si, že environmentálně zaměřené dítě každý takový dotační program uvítá a již není schopno posoudit, zda existují efektivnější cesty.
Klima je tak strašně náročný úkol, že lidstvo může uspět jen použitím nejúčinnějších nástrojů. Tlak klimaskeptiků a fosilních lobby je obrovský a každé neefektivity využijí k potlačení snah s klimatem něco dělat.
SP
Svatá Prostoto
28.3.2022 11:13"Budu ještě sbírat data na solidnější evaluaci, ..."
Slovo zhodnocení jako není dost in, a cool a světové, či co?
Když už se někdo jmenuje Honza Činčera ...
Kua drát, jak to tak čtu, tak si říkám, co vám ta čeština udělala?
Odpovědět
Slovo zhodnocení jako není dost in, a cool a světové, či co?
Když už se někdo jmenuje Honza Činčera ...
Kua drát, jak to tak čtu, tak si říkám, co vám ta čeština udělala?
BM
Břetislav Machaček
29.3.2022 10:20 Reaguje na Svatá ProstotoNo přece to, že je to čeština a nikoliv jazyk novodobých vládců
světa. S jednotným názorem do jednotného srabu je cíl omezenců,
kteří mají tendenci se vždy s někým plně ztotožňovat i tím
przněním rodného jazyka. Národní buditelé se v hrobech otáčejí
jako turbíny, když slyší politiky, moderátory a bohužel i vědce. Takové prznění českého jazyka tu bylo naposledy za protektorátu
a podobně jako nyní patolízalstvím a převýchovou mládeže.
Odpovědět
světa. S jednotným názorem do jednotného srabu je cíl omezenců,
kteří mají tendenci se vždy s někým plně ztotožňovat i tím
przněním rodného jazyka. Národní buditelé se v hrobech otáčejí
jako turbíny, když slyší politiky, moderátory a bohužel i vědce. Takové prznění českého jazyka tu bylo naposledy za protektorátu
a podobně jako nyní patolízalstvím a převýchovou mládeže.
AZ
A Z
29.3.2022 14:55 Reaguje na Břetislav MachačekPoužívání cizích slov není prznění rodného jazyka. Jděte se raději vydýchat ven, místo psaní nesmyslů.
Odpovědět
JČ
Jan Činčera
29.3.2022 10:47 Reaguje na Svatá ProstotoDěkuji - slovo "zhodnocení" je fajn, pojem "evaluace" má velmi podobný, zpravidla trochu užší význam. Každý jazyk se proměňuje a to mj. i přijímáním slov z jiných jazyků. To platí i o 19. století, na které naráží pan Macháček.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.3.2022 11:09 Reaguje na Jan ČinčeraNeberte to nějak zle či osobně, ale jak akceptuji, že určité výrazy nebo spojení se překládají fakt blbě, tak nicméně v řadě případů si u těch převzatých výrazů říkám tak nějak tradičně po česku ... WTF??? :-)))
A význam slov je téměř vždy lehce neurčitý ... zde třeba zhodnotit, vyhodnotit, posoudit a podobně. Všechno lepší než evaluace.
To je jako když drahá choť s oblibou používá výraz layout, neblahý pozůstatek její dřívější profese. To mne taky může šlak trefit.
Holt už jsem asi starej ... ale zase by ze mne paní profesorka Androníková měla radost:-))).
Odpovědět
A význam slov je téměř vždy lehce neurčitý ... zde třeba zhodnotit, vyhodnotit, posoudit a podobně. Všechno lepší než evaluace.
To je jako když drahá choť s oblibou používá výraz layout, neblahý pozůstatek její dřívější profese. To mne taky může šlak trefit.
Holt už jsem asi starej ... ale zase by ze mne paní profesorka Androníková měla radost:-))).
JČ
Jan Činčera
29.3.2022 11:30 Reaguje na Svatá ProstotoV pořádku, děkuji za názor. Pro mě je "evaluace" na rozdíl od "hodnocení" vždy spojena s procesem sběru, analýzy a interpretace dat; vnímám to tedy jako rozdíl mezi jakýmkoliv hodnotícím úsudkem a úsudkem založeným na použití metod společensko-vědního výzkumu. Výstupem "evaluace" také nutně nemusí být hodnotící úsudek, můžeme například zkoumat procesy, které nemusí být jednoduše zařaditelné do kategorií "dobře/špatně". Ale jakkoliv se evaluacemi ve svých výzkumech poměrně často zabývám, nemám žádný problém s tím, že dané pojmy vnímáte jinak.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.3.2022 15:56 Reaguje na Jan ČinčeraTak aspoň jste krásně ukázal, že vnímání významu slov je výsostně subjektivní, stejně tak, jako že se to dá vyjádřit podstatně přesněji, výstižněji a navíc ještě česky:-).
Stejně tak se jasně ukazuje, že bez uvedeného dovysvětlení může být používání podobných termínů v takto komplexních souvislostech pro čtenáře, kteří nejsou z vaší "sociální bubliny", poněkud zavádějící.
Odpovědět
Stejně tak se jasně ukazuje, že bez uvedeného dovysvětlení může být používání podobných termínů v takto komplexních souvislostech pro čtenáře, kteří nejsou z vaší "sociální bubliny", poněkud zavádějící.
AZ
A Z
29.3.2022 14:49 Reaguje na Svatá ProstotoKdyž nevím, co cizí slovo znamená, tak si ho vyhledám ve slovníku.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.3.2022 15:59 Reaguje na A ZAž nebudu vědět co některé slovo znamená, bezpochyby tak učiním.
Jak to souvisí s tím, že považuji za žádoucí primárně používat české ekvivalenty sice netuším, ale porozumět toku vašich myšlenek zase až tak nemusím.
Odpovědět
Jak to souvisí s tím, že považuji za žádoucí primárně používat české ekvivalenty sice netuším, ale porozumět toku vašich myšlenek zase až tak nemusím.
AZ
A Z
29.3.2022 16:07 Reaguje na Svatá ProstotoTo nemusíte. Také nemusíte pérovat autora jen za použití cizího slova.
Odpovědět
LB
Lukas B.
29.3.2022 19:25 Reaguje na A Zse slovníky je to těžké. ony některé ty termity můžou mít v každé branži trošku posunutý význam, něco jiného znamenají v technické angličtině (a to ještě může být pořádný rozdíl mezi strojařinou, stavařinou a kýblchemií, o silnoproudu nemluvě), něco jiného ve společenských vědách, něco jiné v manažerské BSE (bad simple english) a něco jiné může být zaužívaný význam původně do češtiny připutovavší z francouzštiny nebo nedejbůh z právnické vulgáty..
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
30.3.2022 11:26 Reaguje na A ZPérování si představuji jinak. Jen mi to prostě přijde takové smutné a i zbytečné, protože jak jsem psal, pro řadu výrazů se ten běžný český hledá opravdu těžko a nemám problém s tím, když se použije blbě řečeno "nepůvodní". Ale jinak si myslím, možná naivně a opožděně, že bychom se měli snažit o to v maximální míře využívat náš rodný jazyk.
Pokud máte ale dojem, že je to zbytečné a vlastně jedno, brát vám to nebudu a přesvědčovat vás o opaku už vůbec ne.
Odpovědět
Pokud máte ale dojem, že je to zbytečné a vlastně jedno, brát vám to nebudu a přesvědčovat vás o opaku už vůbec ne.
