Jan Martínek: Přejděme konečně od pouhého reagování na skutečnou prevenci
18.9.2024
Zaplavená železniční stanice Ostrava-Svinov, 15. září 2024.
Extrémní projevy počasí jevy se totiž netýkají jen vody. Stejně jako proti povodním bychom se museli připravovat na jakoukoli jinou potenciálně katastrofickou situaci: na nedostatek vody, na vysoké teploty, na lesní požáry, na tornáda, na neúrodu, na zničenou infrastrukturu v důsledku veder, povodní, vichrů, požárů atd. Proti jakémukoliv z těchto dopadů měnícího se klimatu bychom museli preventivně chránit lidské životy, hospodářská zvířata, pole, soukromý, firemní a státní majetek, kritickou i jinou infrastrukturu atd. Asi každému dochází, že to je poněkud nereálné, že? Už dnes tedy názorně vidíme, že na to, co jsme sami sobě způsobili, se v žádném případě nelze adaptovat (anebo by pak rohlík nebo litr vody stál 500 Kč).
Navíc je vždy každá následující katastrofa jiná, než ta předchozí. Jednak proto, že neprší/nefouká atd. nikdy stejně. Zadruhé proto, že jedna z následujících katastrof v dohledné době bude ještě silnější, než ta doposud nejsilnější. Zatřetí i proto, že ji ovlivňují i naše dobře míněné zásahy. Pokud např. za pomoci zábran odvedeme rychleji vodu z jedné oblasti, dostane se rychleji a ve větším množství na území jiné. Není to zas tak složité, je to jen logické. Navíc, aby toho nebylo málo, klima – a s ním i extrémní projevy počasí – se nemění lineárně, ale exponenciálně.
Co je tedy (jediným) řešením? Velmi rychle přejít na nulu ve vypouštění skleníkových plynů. Naší bezohledností a hloupostí jsme se ale už dostali tak daleko, že ani to nebude zdaleka stačit. Již dnes vypuštěné skleníkové plyny budou nejspíš atmosféru ovlivňovat další stovky, možná i tisíc let. To znamená, že i tak by se klima kvůli této obrovské setrvačnosti nadále zhoršovalo. To zase znamená, že se musíme naučit skleníkové plyny aktivně z atmosféry dostávat (stejně jako jedovatou chemii z půdy, plasty z oceánů a nejen našich organismů, jedy z vody…).
Zde před námi ovšem zároveň stojí největší podnikatelská příležitost všech dob. Obnovitelné zdroje energie, ekologické stavebnictví, transformace dopravy a celých našich životů je trh, který je daleko větší, než všechny současné trhy dohromady.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 ženOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (83)
HH
Honza Honza
18.9.2024 08:28Správné zhodnocení situace, chybný závěr.
Ano, je třeba dělat účinná preventivní opatření: zachycovat vodu- především ve funkčních smíšených vícepatrových nejl. zahuštěných lesích s ponecháním mrtvého dřeva - to zachycuje vodu nejlépe. Zlepšovat kvalitu půdy - organika, neutužování půdy, rozčleňovat pole remízky mezemi (nejl. se vzostl. stromy, nejen keři). Budovat močáliště, rybníky, poldry, ale i přehrady (jsou zásobárnou i pitné vody, při vhodném menenžmentu- včasném upouštění zachytí a zachrání hodně). Nechat řeky se rozlévat po polích, dotovat tato pole, kde nelze nic pořádně pěstovat, posilovat možnosti vzniku slepých ramen, meandrů, mělkých řek.
Že to u stoleté vody nestačí? Že stále budou povodně, sucha, požáry?
Asi větru dešti neporučíme! Asi příroda má svá pravidla, která nelze ovlivnit!
Elektrifikace, program OZE, snižování CO- jistě ano, je to odstraňování příčin oteplování. Nikdy ale ne na úkor výše uvedených přírodních zásahů posilujících přírodu, vždy až po nich!!! Budeme mít na všechno peníze? Nemělo by se postupovat rozumně, kompromisně, tak jak to jde, až se na to připravíme, ne fanaticky jen s jedním úzkým pohledem?
Jděte, pane Martínku, za někým, který lopatou vyklízí bahno ze svého domu a řekněte mu - na poldr, hráz, přehradu už nemám peníze, můžete se místo toho koupit elektroauto - tak vám s ní praští přes hlavu.
Odpovědět
Ano, je třeba dělat účinná preventivní opatření: zachycovat vodu- především ve funkčních smíšených vícepatrových nejl. zahuštěných lesích s ponecháním mrtvého dřeva - to zachycuje vodu nejlépe. Zlepšovat kvalitu půdy - organika, neutužování půdy, rozčleňovat pole remízky mezemi (nejl. se vzostl. stromy, nejen keři). Budovat močáliště, rybníky, poldry, ale i přehrady (jsou zásobárnou i pitné vody, při vhodném menenžmentu- včasném upouštění zachytí a zachrání hodně). Nechat řeky se rozlévat po polích, dotovat tato pole, kde nelze nic pořádně pěstovat, posilovat možnosti vzniku slepých ramen, meandrů, mělkých řek.
Že to u stoleté vody nestačí? Že stále budou povodně, sucha, požáry?
Asi větru dešti neporučíme! Asi příroda má svá pravidla, která nelze ovlivnit!
Elektrifikace, program OZE, snižování CO- jistě ano, je to odstraňování příčin oteplování. Nikdy ale ne na úkor výše uvedených přírodních zásahů posilujících přírodu, vždy až po nich!!! Budeme mít na všechno peníze? Nemělo by se postupovat rozumně, kompromisně, tak jak to jde, až se na to připravíme, ne fanaticky jen s jedním úzkým pohledem?
Jděte, pane Martínku, za někým, který lopatou vyklízí bahno ze svého domu a řekněte mu - na poldr, hráz, přehradu už nemám peníze, můžete se místo toho koupit elektroauto - tak vám s ní praští přes hlavu.
JV
Jiří Vavřík
19.9.2024 06:32 Reaguje na Honza HonzaSprávná připomínka, ovšem pokud někdo touží po autě z Číny prosím, ale nevyrábí to kdosi levně na druhé straně planety na úkor oteplování? Jistě i tam daleko chtějí se mít tak "dobře" jak my tady v Evropě, ale nemůžeme to vozit přes půl zeměkoule. Ovšem peníze jsou peníze a ekonomika a ekologie se nemají rády, ale vždy je řešení.
Odpovědět
PE
Petr Eko
18.9.2024 08:33Vážený pane ekologu, vypouštění "0" skleníkových plynů nikdy nejde dosáhnout, to by JSTE MUSEL PŘESTAT DÝCHAT. Pokud to nevíte, vydechujete CO2.
A navíc jste asi nepostřehl, že není jisté, zda za klimatické změny opravdu může člověk a ne třeba Slunce svou zvýšenou činností.Jisté klimatické panely jsou ovlivněny granty a "koho peníze bereš, toho písen zpíváš"
Dále - i kdyby se EU najednou potopila do oceánu - zanikla, zbývající svět stejně bude hospodařit stávajícím způsobem - nic by se nezměnilo.
Čili článek je zcela tendeční, zbytečný a nesmyslný.
A je smutné, že lidé jako Vy sedí na důležitých postech v EU a VEDOU EU K HOSPODÁŘSKÉMU ZÁNIKU.
Odpovědět
A navíc jste asi nepostřehl, že není jisté, zda za klimatické změny opravdu může člověk a ne třeba Slunce svou zvýšenou činností.Jisté klimatické panely jsou ovlivněny granty a "koho peníze bereš, toho písen zpíváš"
Dále - i kdyby se EU najednou potopila do oceánu - zanikla, zbývající svět stejně bude hospodařit stávajícím způsobem - nic by se nezměnilo.
Čili článek je zcela tendeční, zbytečný a nesmyslný.
A je smutné, že lidé jako Vy sedí na důležitých postech v EU a VEDOU EU K HOSPODÁŘSKÉMU ZÁNIKU.
pa
pavel
18.9.2024 09:05 Reaguje na Petr EkoPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
18.9.2024 09:12 Reaguje na Petr EkoPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
18.9.2024 15:23 Reaguje na Petr EliasProsím redakci o vysvětlení smazání mého příspěvku. Nebylo na něm nic urážlivého. ;)
Za změnu klimatu je odpovědný člověk. A existuje celá řada mamlasů s ,,alternativní,, teorií. ;)
Odpovědět
Za změnu klimatu je odpovědný člověk. A existuje celá řada mamlasů s ,,alternativní,, teorií. ;)
LB
Lukas B.
18.9.2024 15:38 Reaguje na Petr Eliaspřipadá Vám v pořádku označovat názorového protivníka slovemo "mamlas"? jestliže ano, potom je Váš údiv nad smazáním pochopitelný.
(to, jestli se mýlíte Vy nebo Váš protivník je irelevantní)
Odpovědět
(to, jestli se mýlíte Vy nebo Váš protivník je irelevantní)
PE
Petr Elias
18.9.2024 16:21 Reaguje na Lukas B.Ale no tak. :D Když někdo tvrdí, že za změnou klimatu stojí nějaký záhadný paprsek z vesmíru, nějaký záhadný vliv Jupiteru, nějaký záhadný posun jádra Země, atd. atd. ... Tak to není mamlas? :D Ale že vám nevadí když tu někdo píše o tom, jak jsou ,,panely podmázlé,,. :D
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
18.9.2024 22:43 Reaguje na Petr EliasA když někdo tvrdí, že za změnou klimatu je (takřka) výhradně člověk a že snížením emisí CO2 o jednotky procent lze situaci zásadně ovlivnit tak je co?
(Neřekl bych mamlas ale spíš ideologický omezenec, který jde vždycky s proudem, klapky na očích a přemýšlení je zločin.)
Odpovědět
(Neřekl bych mamlas ale spíš ideologický omezenec, který jde vždycky s proudem, klapky na očích a přemýšlení je zločin.)
PE
Petr Elias
19.9.2024 10:39 Reaguje na Viktor ŠedivýTak v rámci nějakého víkendového srazu přátel sci-fi a fantasy můžeme hodiny a hodiny vymýšlet různé teorie (jak jsem psal: Jupiter, záhadný paprsek z vesmíru, atd.). ;)
Ale jinak víme, co za současnou změnou klimatu stojí. Můžete o tom pochybovat, ignorovat to, vymýšlet bláznivé teorie, tvrdit že je to jen ideologie ... ale to je asi tak vše co můžete.
I malé omezení může mít velký dopad a poskytnout více času lidstvu se s tím vyrovnat. ;)
Odpovědět
Ale jinak víme, co za současnou změnou klimatu stojí. Můžete o tom pochybovat, ignorovat to, vymýšlet bláznivé teorie, tvrdit že je to jen ideologie ... ale to je asi tak vše co můžete.
I malé omezení může mít velký dopad a poskytnout více času lidstvu se s tím vyrovnat. ;)
JS
Jiří Svoboda
23.9.2024 14:14 Reaguje na Lukas B.Já si myslím, že víceméně neadresný mamlas nezavdává ke smazání.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.9.2024 11:45 Reaguje na Petr Ekoono ve své podstatě žádná výhoda není, buď si to odtrpíme v EU nebo vystoupíme z EU. Ono to je totiž oboje stejně absurdní.
Jde jen o to, kdo bude mít "koule" vytvořit něco jiného. Projekt trojmoří může být zajímavý...
Odpovědět
Jde jen o to, kdo bude mít "koule" vytvořit něco jiného. Projekt trojmoří může být zajímavý...
JS
Jiří Svoboda
18.9.2024 09:52Klima je globální problém smysluplně řešitelný pouze účinným globálním nástrojem. Až po jeho přijetí se to stane největší podnikatelskou příležitostí všech dob. Spontánně se uplatní např. obnovitelné zdroje energie, ekologické stavebnictví, transformace dopravy. Do té doby je to jen iluze a víceméně sebevražda.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
18.9.2024 22:46 Reaguje na Jiří SvobodaAle protože každý, kdo umí počítat, perfektně vidí, že nepřipojit se k oteplistickému blouznění je příležitost mnohem výnosnější, je nějaké "globální řešení" naprostou fantasmagorií.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.9.2024 11:43 Reaguje na Viktor ŠedivýAno, jsem si vědom. Asi bude muset nastat obrovský průšvih, aby byl přístup, možná, přehodnocen.
Odpovědět
Šimon Špidla
18.9.2024 11:00Souhlasím, je třeba vážně a rychle řešit klimatickou změnu. Vždy ale bude část lidí, kteří si tváří v tvář skutečnosti budou tvrdošíjně nalhávat, že neexistuje. To bylo dobře vidět na lidech, kteří se odmítali evakuovat před povodní a pak, když už bylo pozdě, volali o pomoc hasiče.
Problém boje s klimatickou změnou je ten, že je to boj nadmíru složitý, protože se odehrává na mnoha rovinách, zasahuje do docela základních věcí, jako je třeba získávání potravy, a nutí nás měnit množství činností, které vykonáváme každý den. Přitom klimatická změna je přes své zcela konkrétní důsledky pojem příliš abstraktní, měňavý, těžko uchopitelný. Když je pro tolik lidí těžké pochopit, že se na ně řítí povodňová vlna a zareagovat včas, kolika lidem je dáno pochopit složitou a plíživou klimatickou změnu?
Myslím, že to dobře vyjadřují preference Motoristů a dalších podobných stran, které staví na tom, že stačí zavřít oči a svět bude takový, jako dřív.
Odpovědět
Problém boje s klimatickou změnou je ten, že je to boj nadmíru složitý, protože se odehrává na mnoha rovinách, zasahuje do docela základních věcí, jako je třeba získávání potravy, a nutí nás měnit množství činností, které vykonáváme každý den. Přitom klimatická změna je přes své zcela konkrétní důsledky pojem příliš abstraktní, měňavý, těžko uchopitelný. Když je pro tolik lidí těžké pochopit, že se na ně řítí povodňová vlna a zareagovat včas, kolika lidem je dáno pochopit složitou a plíživou klimatickou změnu?
Myslím, že to dobře vyjadřují preference Motoristů a dalších podobných stran, které staví na tom, že stačí zavřít oči a svět bude takový, jako dřív.
JS
Jiří Svoboda
18.9.2024 11:28 Reaguje na Šimon ŠpidlaMyslím, že ani není možné přehlížet, že vyspělé státy "řeší" klima zoufale neúčinným a drahým způsobem, který nahrává Motoristům a pod. na smeče. Současný přístup připomíná jen divadlo na ochranu klimatu a výsledky tomu odpovídají viz https://gml.noaa.gov/ccgg/trends/. Hlavním kritériem je totiž, kolik peněz se za "ochranu" klimatu utratí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
18.9.2024 12:06 Reaguje na Jiří Svobodaevropa to řeší draze, neúčinně a úplně blbě. těžký průmysl nezmizel ve vzduchoprázdnu, ale přesunul se do zemí rozvojových.
mluvit o voličích motoristů (marginální straničky) nebo AfD (to už tak marginální není a posměváčkům tuhnou gezichty) jako o hloupých ztroskotancích je sice pohodlné, ale zastírá to podstatu - přes všechnu šlupku politické korektnosti a německé kolektivní viny za světovou válku jasně bublá rozhořčení normálních lidí, kterým ta šaškárna vadí, vadí jim, že je jim káleno na hlavu a kotel nespokojenosti se začína přehřívat. a až se pro to téma kromě kašpárků typu vokamůrky sehne nějaký politik "reaganovského" typu, tak nastane velké podivení.
největší průšvih a příčina je přemnožení lidstva. globální řešení je nějak to lidstvo přesměrovat od R-strategie ke K-strategii. rozhodně není řešením rituální flagelantská sebevražda euroamerické civilizace, která už tu K-strategii nějaký pátek praktikuje.
Odpovědět
mluvit o voličích motoristů (marginální straničky) nebo AfD (to už tak marginální není a posměváčkům tuhnou gezichty) jako o hloupých ztroskotancích je sice pohodlné, ale zastírá to podstatu - přes všechnu šlupku politické korektnosti a německé kolektivní viny za světovou válku jasně bublá rozhořčení normálních lidí, kterým ta šaškárna vadí, vadí jim, že je jim káleno na hlavu a kotel nespokojenosti se začína přehřívat. a až se pro to téma kromě kašpárků typu vokamůrky sehne nějaký politik "reaganovského" typu, tak nastane velké podivení.
největší průšvih a příčina je přemnožení lidstva. globální řešení je nějak to lidstvo přesměrovat od R-strategie ke K-strategii. rozhodně není řešením rituální flagelantská sebevražda euroamerické civilizace, která už tu K-strategii nějaký pátek praktikuje.
HH
LB
Lukas B.
18.9.2024 14:02 Reaguje na Honza HonzaK-strategie je opak R-strategie. R-strategii používá třeba žába (spousta vajíček a spousta pulců a o potomstvo se nestará), K-strategii třeba slon (jedno slůně pečlivě vychovávané a do dosažení dospělosti ve stádu). analogicky do lidského chování je nasekat dětí jako baťa cviček s tím, že nějaké možná níhodou nejen přežije, ale i něčeho dosáhne, nebo mít dvě děti a jim dát péči, výchovu a vzdělání.
podmínkou K-strategie je jakžtakž slušná úroveň zdravotnictví (aby drtivá většina narozených dosáhla dospělosti a nezemřela na nějakou banalitu ve věku kojeneckém a dětském) a aspoň minimální sociální systém který nenechá starce a stařeny práce neschopné umřít hlady.
Odpovědět
podmínkou K-strategie je jakžtakž slušná úroveň zdravotnictví (aby drtivá většina narozených dosáhla dospělosti a nezemřela na nějakou banalitu ve věku kojeneckém a dětském) a aspoň minimální sociální systém který nenechá starce a stařeny práce neschopné umřít hlady.
HH
Šimon Špidla
18.9.2024 13:07 Reaguje na Lukas B.Spíš mi přijde, že vzhledem k úspěchu předchozího modelu, který udělal Evropu bohatou, je tu větší setrvačnost. Třeba dieselgate je toho důkazem - doslova za každou cenu udržet ještě chvíli to, co kdysi fungovalo, i když už je jasné, že je to jízda na mrtvém koni.
Nevím jestli to teď dělá Evropa úplně blbě, takovéhle generální soudy bych nevynášel, ale transformace ekonomiky se zdá pomalá a zbytečně nákladná. Viz Draghi. Ten navrhuje investovat jako Čína a USA.
Důvodů k nespokojenosti je jistě dost a pokud se transformace nebude řešit sociálně, nebude žádná. Ale ten psychologický efekt, kdy se lidé v nejistém světě raději drží vzpomínek, místo aby reagovali, ten je také silně přítomný. Živí se na tom plno obchodníků, podvodníků, manipulátorů a sektářů.
Odpovědět
Nevím jestli to teď dělá Evropa úplně blbě, takovéhle generální soudy bych nevynášel, ale transformace ekonomiky se zdá pomalá a zbytečně nákladná. Viz Draghi. Ten navrhuje investovat jako Čína a USA.
Důvodů k nespokojenosti je jistě dost a pokud se transformace nebude řešit sociálně, nebude žádná. Ale ten psychologický efekt, kdy se lidé v nejistém světě raději drží vzpomínek, místo aby reagovali, ten je také silně přítomný. Živí se na tom plno obchodníků, podvodníků, manipulátorů a sektářů.
LB
Lukas B.
18.9.2024 14:04 Reaguje na Šimon Špidlakdežto u propagátorů grýndýlu a podobných vzdušných zámků na štíru se zákony zachování aby podvodníka, manipulátora a sektáře jeden hledal se svíčkou v pravé poledne :)
Odpovědět
Šimon Špidla
18.9.2024 17:40 Reaguje na Lukas B.Co máte proti Green dealu? Nejhorší je identitářské myšlení. Z Green dealu se stal totem, který se uctívá, nebo se proklíná (proklíná se podstatně víc). Přitom je to soubor praktických politik, jak si nezničit životní prostředí (což se teď děje vysokým tempem) a jak to provést při zachování fungující společnosti. Jestli máte něco proti konkrétním návrhům, je to věc k diskusi a jistě je plno věcí, které se dají měnit (a budou se měnit). Ale pokud útočíte na Green deal jako takový (často se mi zdá, že se útočí hlavně na to sousloví a s tím, co zastupuje to nemá co dělat), pak jste se zřejmě rozhodl, že klimatická změna a ztráta biodiverzity neexistují, nebo že budete klimatickou změnu řešit na národní úrovni. V tom případě chápu, že to chcete celé smést ze stolu.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
18.9.2024 22:53 Reaguje na Šimon ŠpidlaGreenDeal je strategie zničení evropských ekonomik. S životním prostředím z pohledu globálního to nehne, z pohledu lokálního (EU) to prostředí zhorší, protože chudé státy bez mocenského vlivu musí mnohem víc řešit přežití a na třešničky na dortu nezbývá.
(Hint: zkuste se zeptat někoho s minimální mzdou, zda dodržuje zdravý životní styl, kvalitně se stravuje ...)
Odpovědět
(Hint: zkuste se zeptat někoho s minimální mzdou, zda dodržuje zdravý životní styl, kvalitně se stravuje ...)
LB
Lukas B.
19.9.2024 08:21 Reaguje na Viktor Šedivýdíky. tak nějak bych to také formuloval. zvlášť ta poslední věta v závorce je trefná, zkuste vlézt v plavkách do řeky v bohaté zemi a v chudé zemi a rozdíl bude vidět hned.
navíc: to máme z toho (my evropa), že se nemodlíme, respektive že si vždycky v neděli neodbydeme tu potřebu duchovna v kostele, a tak propadáme všelijakým bizarním vírám, komunismem počánaje, přes zbožštění sexuality a divuplné ortorexie po magický gájismus.
Odpovědět
navíc: to máme z toho (my evropa), že se nemodlíme, respektive že si vždycky v neděli neodbydeme tu potřebu duchovna v kostele, a tak propadáme všelijakým bizarním vírám, komunismem počánaje, přes zbožštění sexuality a divuplné ortorexie po magický gájismus.
JS
Jiří Svoboda
20.9.2024 11:40 Reaguje na Šimon ŠpidlaMyslím, že Green Deal je spíše souborem vizí a krásných závazků, které připomínají sny. Praktické politiky jsou hozeny na jednotlivé země, na které se dělá bububu, když neplní.
Odpovědět
Šimon Špidla
18.9.2024 13:15 Reaguje na Jiří SvobodaTak například energetika přece jen urazila v Evropě i jinde nějakou cestu. Problém je, že neustále roste spotřeba. Viz datová centra a AI.
https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/umela-inteligence-zveda-poptavku-po-elektrine-v-usa-kvuli-ni-vyrostou-nove-plynove-zdroje
Ten graf co jste dal je samozřejmě strašný.
Odpovědět
https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/umela-inteligence-zveda-poptavku-po-elektrine-v-usa-kvuli-ni-vyrostou-nove-plynove-zdroje
Ten graf co jste dal je samozřejmě strašný.
JS
Jiří Svoboda
20.9.2024 11:36 Reaguje na Šimon Špidla"Tak například energetika přece jen urazila v Evropě i jinde nějakou cestu."
Myslím, že je třeba rozlišovat, zda tu cestu urazím po vlastních nohou nebo jsem nesen na nosítkách. Spoléhat se na nekončící a stále rostoucí dotace je cesta do pekel.
Ano, spotřeba stále roste, protože úspory nejdou smysluplně dotovat a na tom je celý "zelený" mechanismus založen.
Odpovědět
Myslím, že je třeba rozlišovat, zda tu cestu urazím po vlastních nohou nebo jsem nesen na nosítkách. Spoléhat se na nekončící a stále rostoucí dotace je cesta do pekel.
Ano, spotřeba stále roste, protože úspory nejdou smysluplně dotovat a na tom je celý "zelený" mechanismus založen.
Šimon Špidla
20.9.2024 12:32 Reaguje na Jiří SvobodaCo třeba dotační program Zelení úsporám? Dotovány byly vždy i ostatní zdroje energie, ne jen ty bezemisní. Třeba plynová a ropná infrastruktura. Atd. Třeba jádro bude v toto nejspíš rekordman. Zkrátka není nic zvláštního na tom, že se dotují věci strategického zájmu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.9.2024 13:49 Reaguje na Šimon ŠpidlaZelená úsporám dotuje zateplení domů a FVE, ale nemotivuje k úspornému provozu.
S trochou nadsázky to funguje tak, že člověk bydlící v paneláku, který víceméně nemůže ovlivnit svou spotřebu tepla důkladným zateplením (teplárny se brání pořádnému zateplení, přišly by o odbyt), platí obrovské částky za emisní povolenky uvalené na teplárny a za ty si boháči v rámci Zelené úsporám zateplují své vily a montují FVE k ohřevu bazénů.
Jádro se bezesporu za 20 let zaplatí a dalších 60 let bude bezemisně vytábět spolehlivou elektřinu. To fotovoltaický tunel ani náhodou a ještě to způsobí problémy s energetickou bezpečností.
Každopádně je třeba z dotačního šílenství vycouvávat a ne omlouvat a eskalovat.
Vy byste nesouhlasil platit za energie férové nedotované ceny včetně poplatků za poškozování planety a v tomto prostředí nechť se volně podniká?
Dotace jsou novým opiem lidstva.
Odpovědět
S trochou nadsázky to funguje tak, že člověk bydlící v paneláku, který víceméně nemůže ovlivnit svou spotřebu tepla důkladným zateplením (teplárny se brání pořádnému zateplení, přišly by o odbyt), platí obrovské částky za emisní povolenky uvalené na teplárny a za ty si boháči v rámci Zelené úsporám zateplují své vily a montují FVE k ohřevu bazénů.
Jádro se bezesporu za 20 let zaplatí a dalších 60 let bude bezemisně vytábět spolehlivou elektřinu. To fotovoltaický tunel ani náhodou a ještě to způsobí problémy s energetickou bezpečností.
Každopádně je třeba z dotačního šílenství vycouvávat a ne omlouvat a eskalovat.
Vy byste nesouhlasil platit za energie férové nedotované ceny včetně poplatků za poškozování planety a v tomto prostředí nechť se volně podniká?
Dotace jsou novým opiem lidstva.
Šimon Špidla
21.9.2024 16:48 Reaguje na Jiří SvobodaNezateplených paneláků moc k vidění není.
Že se jádro zapaltí za 20 let není rozhodně bezesporu.
Fotovoltaický tunel se nerovná fotovoltaice a dotacím na ni.
Dotace nejsou rozhodně ničím novým. Natož opiem.
Odpovědět
Že se jádro zapaltí za 20 let není rozhodně bezesporu.
Fotovoltaický tunel se nerovná fotovoltaice a dotacím na ni.
Dotace nejsou rozhodně ničím novým. Natož opiem.
JS
Jiří Svoboda
23.9.2024 14:30 Reaguje na Šimon ŠpidlaPaneláky je třeba zateplit na pasivní standard, což žádný není. U paneláků to lze provést poměrně jednoduše.
Existuje názor, že dotace je třeba dávat na to, aby se nová technologie prosadila. Pokud potřebuje ječtě dnes FVE dotace a nestačí pouze k její prosazení emisní povolenky na fosilní paliva, je opravdu něco špatně.
Dá se očekávat, že nový Dukovanský blok vyrobí asi 7 GWh ročně stabilní elektřiny v hodnotě cca 3 Kč/kWh. Za 20 let to dá cca 400 miliard Kč.
Vše je o míře. Pokud pořád něco zjevně škodlivého eskaluje, připomíná to drogovou závislost.
Odpovědět
Existuje názor, že dotace je třeba dávat na to, aby se nová technologie prosadila. Pokud potřebuje ječtě dnes FVE dotace a nestačí pouze k její prosazení emisní povolenky na fosilní paliva, je opravdu něco špatně.
Dá se očekávat, že nový Dukovanský blok vyrobí asi 7 GWh ročně stabilní elektřiny v hodnotě cca 3 Kč/kWh. Za 20 let to dá cca 400 miliard Kč.
Vše je o míře. Pokud pořád něco zjevně škodlivého eskaluje, připomíná to drogovou závislost.
TS
Tonda Selektoda
18.9.2024 13:21Jakápak klimatická změna? Co je to za blbost? Země je kulatá. Hlavními zdroji tepla na Zemi jsou termonukleární reakce na Slunci a teplo z rozkladu radioaktivních prvků zemského jádra. Přitom, odhlédnouc od Slunečních jedenáctiletých cyklů, termonukleární syntéza vodíku, tepelné a světelné záření ze Slunce, jsou dlouhodobě stabilní. Z toho plyne, že v průběhu roku, planeta Země dostává stálý přísun energie ze Slunce. A dále, jestli bude v Evropě právě horko, někde jinde na Zemi, bude právě chladno. Jestli donutíme mraky, aby se vypršely v Evropě, již se jistě nevyprší v Azii, a opačně. Jestli bude nad nějakým územím omezen sluneční svit, dojde tam k ochlazení, ke změně barometrického tlaku a následně, ke zvýšenému pohybu vzdušných mas – k větru. O ovládání počasí se lidstvo ve větší míře, snaží nejméně od konce druhé světové.
Kysličník uhličitý je základem všeho živého na Zemi. Tělo každého člověka obsahuje asi 20% uhlíku. Aby vůbec člověk žil, musí pro potřebu metabolismu svého těla, uhlík denně konzumovat ve formě tuků, bílkovin i cukrů! Svým metabolismem tak získá potřebnou energii a uhlík vydechne, ve formě oxidu uhlíku. Nějaké čtyři setiny procenta oxidu uhličitého v atmosféře, jsou tedy marginální záležitostí. Jsou vhodnou jen ke zdůvodňování restrikcí, ke zdůvodnění eko- byznysu, a pro potřeby ovládnout lidstvo, přes žaludky lidí...
Odpovědět
Kysličník uhličitý je základem všeho živého na Zemi. Tělo každého člověka obsahuje asi 20% uhlíku. Aby vůbec člověk žil, musí pro potřebu metabolismu svého těla, uhlík denně konzumovat ve formě tuků, bílkovin i cukrů! Svým metabolismem tak získá potřebnou energii a uhlík vydechne, ve formě oxidu uhlíku. Nějaké čtyři setiny procenta oxidu uhličitého v atmosféře, jsou tedy marginální záležitostí. Jsou vhodnou jen ke zdůvodňování restrikcí, ke zdůvodnění eko- byznysu, a pro potřeby ovládnout lidstvo, přes žaludky lidí...
pp
pavel peregrin
18.9.2024 13:42 Reaguje na Tonda SelektodaPokud klimatická změna, tak rozhodně je ovlivněna člověkem pouze marginálně. Tomu, že na ni má rozhodující podíl člověk, může věřit pouze naiva. Takže naprostý souhlas.
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.9.2024 15:25 Reaguje na Tonda SelektodaTěžká ignorace, nevzdělanost, trolling a nebo kombinace všeho? :)
Odpovědět
pk
pepa knotek
18.9.2024 15:31 Reaguje na Tonda SelektodaKolem r. 2002 bylo maximum 23. slunečního cyklu a letos dosahuje sluneční aktivita 25. cyklu taktéž zatím maximálních hodnot, ale o Slunci se hluboce mlčí, jako by neexistovalo a jiné kosmologické vlivy jakbysmet.
Odpovědět
PE
JS
Jiří Svoboda
20.9.2024 12:03 Reaguje na Tonda Selektoda"Nějaké čtyři setiny procenta oxidu uhličitého v atmosféře, jsou tedy marginální záležitostí."
Vidíte, a přesto tolik ovlivňují. Když nemáte odpovídající znalosti, neměl byste se dopouštět soudů.
Na druhé straně, ten "eko-byznys" je mi stejně odporný.
Odpovědět
Vidíte, a přesto tolik ovlivňují. Když nemáte odpovídající znalosti, neměl byste se dopouštět soudů.
Na druhé straně, ten "eko-byznys" je mi stejně odporný.
pk
pepa knotek
18.9.2024 15:14Mohl by nám někdo z těch klimaalarmistů sdělit, jakou koncentraci CO2 by si tedy představovali jako tu správnou ?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
18.9.2024 16:02Na tu ochranu klimatu jsem fakt zvědav ... zatím to vypadá, že EU se uochraňuje k smrti, a zbytek světa z toho má tak max srandu.
https://www.echo24.cz/g/Hrywh/komentare-kovanda-draghiho-zprava-o-stavu-eu-ekonomiky-emise-klima-green-deal-posvatna-krava/2
Takže jak samozřejmě netvrdím, že bychom se měli na vše vyprdnout, tak je potřeba si otevřeně přiznat, že míč už nějakou dobu není na naší straně hřiště a nějaké další evropské klima-flagelanství se prakticky neprojeví.
A pokud tedy někdo chce mocí mermo za ochranu klimatu bojovat, a nic proti tomu, tak by měl nastínit nějaká reálná opatření, která by zbytek světa přiměla se aspoň trochu přidat. Bo zatím to s výjimkou covidu na nic takového moc nevypadá.
Odpovědět
https://www.echo24.cz/g/Hrywh/komentare-kovanda-draghiho-zprava-o-stavu-eu-ekonomiky-emise-klima-green-deal-posvatna-krava/2
Takže jak samozřejmě netvrdím, že bychom se měli na vše vyprdnout, tak je potřeba si otevřeně přiznat, že míč už nějakou dobu není na naší straně hřiště a nějaké další evropské klima-flagelanství se prakticky neprojeví.
A pokud tedy někdo chce mocí mermo za ochranu klimatu bojovat, a nic proti tomu, tak by měl nastínit nějaká reálná opatření, která by zbytek světa přiměla se aspoň trochu přidat. Bo zatím to s výjimkou covidu na nic takového moc nevypadá.
SV
Slavomil Vinkler
18.9.2024 16:31Ať už mají pravdu klimaalarmisté nebo klimaskeptici, tak povodně tu byly vždy. Tedy proti povodním je třeba dělat protipovodňovou preveni, proti oteplování jinou. Tyto prevence musí jít společně, paralelně, nikoli proti sobě a vylučovat se.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.9.2024 16:56 Reaguje na Slavomil VinklerNapadlo ma v podstate to isté. Povodne tu boli vždy a aj budú. Chcel by som vidieť, ako by prebiehali záchranné práce bez pomoci fosílnych palív.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.9.2024 17:02Aby vznikli tak mohutné zrážky je treba nielen vysoký obsah vody vo vzduchu ale hlavne je potrebný teplotný rozdiel medzi vzduchovými hmotami. Ako ste si určite všimli tak nielen v Alpách, ale aj na Šumave či v Krkonošiach snežilo a na južnej morave bolo fakt dosť zima. To predsa len odporuje teórii oteplujúceho vplyvu CO2.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.9.2024 18:15 Reaguje na Vladimir MertanTa zvláštní/mimořádná situace nastala kvůli zdržení a otáčení/vracení tlakové níže mezi dvěma t.výšemi. Když několik dní prší, teplota spadne o hodně dolů, neb voda z mraků je téměř ledová. A že nad 1000 či 2000m sněží, to je snad v září normální jev, i bez čtyřdeního Boryše.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.9.2024 08:22 Reaguje na Karel ZvářalNiekoľko dní prší, pretože sa mieša studený a teplý vzduch. Sneženie okolo 1000 mnm v septembri veľmi bežná vec nie je. Nakoniec všetci sa tvária že to nebude bývať bežná vec ani v januári.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.9.2024 09:05 Reaguje na Vladimir MertanAle ale ale! Co to je, Vlado!-)? Když může nasněžit u nás (250m) na Tři krále (12.-14.5.), tj. 40 před slunovratem (2x pamatuji), 80dní po něm v 1000m je něco mimořádné? A právě to rozhozené klima - v lednu beze sněhu, na konci léta či jara "běžné", je to, na co se musíme připravit. Nenormální bude normální. I tento srážkový extrém po extrémních teplotách je znak klimazměny. Nejen "požáry zuříů, ale i příroda/ klíma.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.9.2024 10:17 Reaguje na Karel ZvářalP.S. A ty škody, které budeme v dalších dnech vyčíslovat, jsou jen zlomečkem toho, jaké lidstvo páchá zločiny/škody na přírodě, včetně letecké dopravy a turistického průmyslu. Narušené proudění (JS) způsobuje tyto anomality v chodu oblačnosti, takže si vlastně tuto "léčbu šokem" ordinujeme sami. Zaslepeni mamonem a pocitem "moci nad přírodou" nám to ona vrací v podobě, jaká je ještě mírná. Ledová koule by byla mnohem horší...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.9.2024 19:16 Reaguje na Karel ZvářalTo je troška rozdiel, pretože funguje zotrvačnosť. Preto nie je najteplejšie 21.júna ani najzimšie 21. decembra. Práve naopak 21. júna sa iba začína leto aj keď sa dni skracujú a 21 decembra sa začína zima napriek tomu že dni sa už predlžujú. V máji sú ešte na severe rozsiahle oblasti veľmi chladného vzduchu, najmä ak bol polárny vortex veľmi silný a jeho rozpad začal neskoro.
Rozkolísané klima je podľa mňa len mýtus a sto krát opakovaná lož sa stáva pravdou. V Malej dobe ľadovej boli extrémy počasia oveľa výraznejšie ako dnes, víchry krupobitia, sucho, záplavy, požiare všetkého si vtedy ľudia užili vrchovatou mierou.
Odpovědět
Rozkolísané klima je podľa mňa len mýtus a sto krát opakovaná lož sa stáva pravdou. V Malej dobe ľadovej boli extrémy počasia oveľa výraznejšie ako dnes, víchry krupobitia, sucho, záplavy, požiare všetkého si vtedy ľudia užili vrchovatou mierou.
VM
Vladimir Mertan
19.9.2024 19:16 Reaguje na Karel ZvářalTo je troška rozdiel, pretože funguje zotrvačnosť. Preto nie je najteplejšie 21.júna ani najzimšie 21. decembra. Práve naopak 21. júna sa iba začína leto aj keď sa dni skracujú a 21 decembra sa začína zima napriek tomu že dni sa už predlžujú. V máji sú ešte na severe rozsiahle oblasti veľmi chladného vzduchu, najmä ak bol polárny vortex veľmi silný a jeho rozpad začal neskoro.
Rozkolísané klima je podľa mňa len mýtus a sto krát opakovaná lož sa stáva pravdou. V Malej dobe ľadovej boli extrémy počasia oveľa výraznejšie ako dnes, víchry krupobitia, sucho, záplavy, požiare všetkého si vtedy ľudia užili vrchovatou mierou.
Odpovědět
Rozkolísané klima je podľa mňa len mýtus a sto krát opakovaná lož sa stáva pravdou. V Malej dobe ľadovej boli extrémy počasia oveľa výraznejšie ako dnes, víchry krupobitia, sucho, záplavy, požiare všetkého si vtedy ľudia užili vrchovatou mierou.
Karel Zvářal
19.9.2024 19:44 Reaguje na Vladimir MertanAsi bych se tomu výrazu "lež" vyhnul, podle mýho je to polopravda, resp. neúplný výčet příčin (mimo kysličníku). Na změnu klímy nejenže věřím, vnímám ji všemi smysly. A odvolávat se stále na podobné epizody v minulosti, je pro mě chabý argument.
Podobně se hádám se zoology, kteří vliv přemnožených druhů bagatelizují ("příroda si s tím poradí"), nemluvě o invazních. To jsou změny z novověku, kdy lidská činnost ovlivňuje nejen život na zemi/biotopech, ale i tvorbu počasí, potažmo i klímy. Řekl bych, že jste zakopaný ve své pozici a nemíníte ustoupit ani o krok. Ale aspoň je o čem debatit:-)
Odpovědět
Podobně se hádám se zoology, kteří vliv přemnožených druhů bagatelizují ("příroda si s tím poradí"), nemluvě o invazních. To jsou změny z novověku, kdy lidská činnost ovlivňuje nejen život na zemi/biotopech, ale i tvorbu počasí, potažmo i klímy. Řekl bych, že jste zakopaný ve své pozici a nemíníte ustoupit ani o krok. Ale aspoň je o čem debatit:-)
VM
Vladimir Mertan
19.9.2024 21:08 Reaguje na Karel ZvářalJasné rozumiem Vášmu postoju, ale ako chcete bez porovnania s minulosťou vyhlásiť súčasnú zmenu klímy?
Máme tu povoden na Váhu v roku 1813.
Večer 22. augusta sa obloha zatiahla oloveným tmavým mrakom. Na druhý deň ráno začalo husto pršať. Dášť bol taký prudký, že dobre oblečený človek za štvrť hodiny úplne premokol. Barometer 24. augusta okolo poludnia rapídne klesol a veštil búrku. Búrka s dažďom bola taká silná – píše župný fyzik – že doteraz niečo podobné nezažil, ani nepočul. Neustále pršalo a vo večerných hodinách sa korytá potokov a riek naplnili až pookraj, uprostred noci sa začali vylievať. V horských dedinách sa v pivniciach domov začali objavovať štrbiny, ktoré vymlela voda. Výdatne pršalo aj nasledujúceho dna (25. augusta). Vyvrátilo tisíce stromov, medziiným aj mohutné lipy a vŕby.
Rozbúrený živel povytŕhal veľké osamelé stromy aj s koreňmi. Dážď však stále neprestával. Okolo štvrtej hodiny poobede strašná búrka poľavila, pršalo však ďalej. Dul silný severný vietor. Počasie sa začalo zlepšovať až k večeru. V noci pršalo síce naďalej, ale dážď už nebol taký intenzívny a nemohol už nikoho ohroziť, pretože vodné toky sa čiastočne upokojili.
V ďalšej časti správy sa popisujú škody, ktoré utrpela Liptovská župa. Krásne a príjemné doliny, v ktorých boli úrodné polia, boli zničené a zanesené pieskom a kamením. Za obeť rozzúrenému živlu padlo veľa mostov, zemianskych kúrií, postavených z kameňa, a mnoho iných solídnych budov. Rozvodnené potoky zaliali veľa úrodnej pôdy. Vo vode bolo vidno jednotlivé vysoké stromy a osamote stojace domy, v ktorých sa tiesnili a strachom trápili ľudia, obkľúčený vlnami a odkázaní sami na seba.
Ďalej sa tam ešte spomína prudký 56 hodinový dážď.
Na konci článku sa spomínajú časté povodne na Liptove:
Časté povodne v Liptove zanechávali škodlivé následky na zdravý obyvateľstva. Epidemické choroby zachvacovali aj dobytok, ktorý hromadne hynul. V novembri roku 1813 vydal fyzik Liptovskej župy inštrukcie o likvidovaní následkov povodne a ochrane obyvateľstva. Zásady obsahujú základné hygienické úpravy.
Odpovědět
Máme tu povoden na Váhu v roku 1813.
Večer 22. augusta sa obloha zatiahla oloveným tmavým mrakom. Na druhý deň ráno začalo husto pršať. Dášť bol taký prudký, že dobre oblečený človek za štvrť hodiny úplne premokol. Barometer 24. augusta okolo poludnia rapídne klesol a veštil búrku. Búrka s dažďom bola taká silná – píše župný fyzik – že doteraz niečo podobné nezažil, ani nepočul. Neustále pršalo a vo večerných hodinách sa korytá potokov a riek naplnili až pookraj, uprostred noci sa začali vylievať. V horských dedinách sa v pivniciach domov začali objavovať štrbiny, ktoré vymlela voda. Výdatne pršalo aj nasledujúceho dna (25. augusta). Vyvrátilo tisíce stromov, medziiným aj mohutné lipy a vŕby.
Rozbúrený živel povytŕhal veľké osamelé stromy aj s koreňmi. Dážď však stále neprestával. Okolo štvrtej hodiny poobede strašná búrka poľavila, pršalo však ďalej. Dul silný severný vietor. Počasie sa začalo zlepšovať až k večeru. V noci pršalo síce naďalej, ale dážď už nebol taký intenzívny a nemohol už nikoho ohroziť, pretože vodné toky sa čiastočne upokojili.
V ďalšej časti správy sa popisujú škody, ktoré utrpela Liptovská župa. Krásne a príjemné doliny, v ktorých boli úrodné polia, boli zničené a zanesené pieskom a kamením. Za obeť rozzúrenému živlu padlo veľa mostov, zemianskych kúrií, postavených z kameňa, a mnoho iných solídnych budov. Rozvodnené potoky zaliali veľa úrodnej pôdy. Vo vode bolo vidno jednotlivé vysoké stromy a osamote stojace domy, v ktorých sa tiesnili a strachom trápili ľudia, obkľúčený vlnami a odkázaní sami na seba.
Ďalej sa tam ešte spomína prudký 56 hodinový dážď.
Na konci článku sa spomínajú časté povodne na Liptove:
Časté povodne v Liptove zanechávali škodlivé následky na zdravý obyvateľstva. Epidemické choroby zachvacovali aj dobytok, ktorý hromadne hynul. V novembri roku 1813 vydal fyzik Liptovskej župy inštrukcie o likvidovaní následkov povodne a ochrane obyvateľstva. Zásady obsahujú základné hygienické úpravy.
Karel Zvářal
20.9.2024 07:27 Reaguje na Vladimir MertanNejedná se o kalamitní události jako takové (zajisté "bejvávalo"), ale o jejich četnost a extremitu. Větru dešti sice neporoučíme, ale nepřímo se na jejich síle či absenci podílíme. Jen za posledních 50 let zmizel pra/les o rozloze Austrálie. To je takový zdroj tepla, že se to na mikro/klimatu zajisté projevuje. Viz. mizející jezera a následná dezertifikace.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.9.2024 09:33 Reaguje na Karel ZvářalČo sa týka sily zrážok 1813, je tu napríklad vyjadrenie: "Búrka s dažďom bola taká silná – píše župný fyzik – že doteraz niečo podobné nezažil, ani nepočul."
O početných povodniach svedčí zase veta: "Časté povodne v Liptove zanechávali škodlivé následky na zdraví obyvateľstva."
Hovoríte o dezertifikaci, takže kto vysušil Saharu pred 8000 rokmi a prečo teraz na Sahare prší? Co ak sa už začala ďaľšia epizóda "Zelenej Sahary"?
Iste asfaltovanie, vypúšťanie CO2, SO2 a čoho všetkého, lietadlá všetko nejak ovplyňuje počasie a klímu na Zemi. Lenže mi fakt nevieme kam kráča prirodzený cyklus a čo vlastne v tom zložitom systéme spôsobí napríklad vyrúbanie časti Amazonského pralesa, alebo tých niekoľko ticíc či desaťtisíc lietadiel alebo všetok ten asfalt na Zemi, prípadne tie fotovoltaické elektrárne. Teoretický predpoklad je že to všetko spôsobí katastrofu. Čo ak to bude pôsobiť naopak proti katastrofám? Kto to vie objektívne povedať?
Odpovědět
O početných povodniach svedčí zase veta: "Časté povodne v Liptove zanechávali škodlivé následky na zdraví obyvateľstva."
Hovoríte o dezertifikaci, takže kto vysušil Saharu pred 8000 rokmi a prečo teraz na Sahare prší? Co ak sa už začala ďaľšia epizóda "Zelenej Sahary"?
Iste asfaltovanie, vypúšťanie CO2, SO2 a čoho všetkého, lietadlá všetko nejak ovplyňuje počasie a klímu na Zemi. Lenže mi fakt nevieme kam kráča prirodzený cyklus a čo vlastne v tom zložitom systéme spôsobí napríklad vyrúbanie časti Amazonského pralesa, alebo tých niekoľko ticíc či desaťtisíc lietadiel alebo všetok ten asfalt na Zemi, prípadne tie fotovoltaické elektrárne. Teoretický predpoklad je že to všetko spôsobí katastrofu. Čo ak to bude pôsobiť naopak proti katastrofám? Kto to vie objektívne povedať?
VM
Vladimir Mertan
20.9.2024 22:16 Reaguje na Karel Zvářalhttps://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-5/vazske-povodne-roku-1813-frantisek-palacky.html
Takto píše o povodni Palacký. Doteraz je na Palackého ulici v Trenčínečiara, že voda vystúpila až sem.
Článok vo Vesmíre končí: Tento rok ve střední Evropě spadá do vlhkého devítiletého období (1811-1819) s bohatší srážkovou činností. V Čechách se sice tento rok přílišnou vlhkostí nevyznačoval, 1) ale tato charakteristika plně platí pro Moravu 2) a západní Slovensko, jak ostatně potvrzuje i náš příběh.
Odpovědět
Takto píše o povodni Palacký. Doteraz je na Palackého ulici v Trenčínečiara, že voda vystúpila až sem.
Článok vo Vesmíre končí: Tento rok ve střední Evropě spadá do vlhkého devítiletého období (1811-1819) s bohatší srážkovou činností. V Čechách se sice tento rok přílišnou vlhkostí nevyznačoval, 1) ale tato charakteristika plně platí pro Moravu 2) a západní Slovensko, jak ostatně potvrzuje i náš příběh.
VM
Vladimir Mertan
20.9.2024 22:17 Reaguje na Vladimir Mertanhttps://www.pnky.sk/blogy/blog-petra-zemanka-zabudnuty-alebo-prehliadany-odkaz-winterovcov/
Odpovědět
Karel Zvářal
21.9.2024 17:18 Reaguje na Vladimir MertanDnes Alena Z. ukazovala zajímavé historické srovnání s povodněmi, potvrzuje se mi to, co píšu výše. V poznání jsme mnohem dále, než před pár desetiletími, a mě zajímají celosvětové změny, nejen střední Evropa, potažmo bývalé R-U.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.9.2024 20:34 Reaguje na Karel ZvářalNo škoda že si to nemôžem pozrieť :-( Rozhodne je povodeň náhodný jav závisiaci od súhry okolností. Minule sme doma hrali ruletu, padla mi čiena 7 x po sebe. (mal som vsadené na červenú a zvyšoval som stávku, takže som prehral aj gate, teda všetky žetóny) Náhodné javy nemajú pamäť a preto sa môžu vyskytnúť rýchlo po sebe a potom si zase dať dlhú pauzu.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.9.2024 20:35 Reaguje na Vladimir MertanChýba mi odkaz na Alena Z. a vysvetlenie kto to je.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.9.2024 21:27 Reaguje na Vladimir MertanMeteoroložka Zárybnická: povodně (od 12. stol.) byly výjimečně (1-2x?) současně na M. i v Č., většinou to byly lokální události. Myslíte, že by v minulosti lidé neposunuli spláchnutou chatrč o 100m výš? Současná zástavba je na "tradičních" místech, těch 400-500mm je zcela ojedinělý extrém. Klimazměna není fejk: 1) zničené lesy 2) zničená zástavba. Takové extrémy v tak krátké době v historii nenajdete.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
22.9.2024 07:40 Reaguje na Karel Zvářalhttps://pepikhipik.com/2023/06/30/prodavac-deste-ktery-to-ponekud-prehnal/
Ako to bolo v tomto prípade? Privolal ten človek dážď? Uverí tomu niekto?
Odpovědět
Ako to bolo v tomto prípade? Privolal ten človek dážď? Uverí tomu niekto?
VM
Vladimir Mertan
22.9.2024 07:42 Reaguje na Karel ZvářalStále ste mi nedal odkaz na ten rozhovor s meteorolo gičkou.
Odpovědět
PE
MJ
Martin Juchin
18.9.2024 19:12Tomu se říká utopie, pane autore, to snad ani nemůžete myslet vážně. Omezit produkci skleníkových plynů na nulu je fyzikálně nemožné....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.9.2024 20:37Za podstatnou změnu klimatu člověk nemůže. Naštěstí se k tomu-konečně- přiklání čím dál více skutečných vědců, kteří nejsou závislí a můžou si dovolit říci, že císař je nahý. věřit tomu, že za změnu klimatu může v rozhodující míře člověk, může pouze omezenec. A že jich je pořád dost.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.9.2024 21:10 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine, dovedete alespoň na chvilku připustit, že lidské poznání je omezené, a že to, co se zdá nemožné, nakonec může být pravda? Ono to totiž není o človíčkovi z večerníčku, ale o průmyslové devastaci a znásilňování planety.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.9.2024 22:19 Reaguje na Karel ZvářalMůže. Asi je, ale přece nění užitečné zcela devastovat průmyslovou Evropu a obyvatele uvrhnout na úroveň rozvojových zemí. Takhle zkončila říše římská.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.9.2024 06:31 Reaguje na Slavomil VinklerS myšlenkou GD v obecné rovině souhlasím. Je třeba ale především v průmyslové devastaci, drancování zdrojů a podpoře množíren hodit zpátečku. A aby byl GD reálný, je nutné do něj více započítat energii z jádra, ten panelo a vrtulostán je potom spíše Dg.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
18.9.2024 23:00 Reaguje na Karel ZvářalV tomto konkrétním případě je ovšem vcelku fuk, kde je "pravda" a jestli oteplistická víra je nejen náboženství ale má i reálné základy.
Důležité je, že sebevražedný "boj s CO2" provozovaný v EU postrádá sebemenší smysl, k čemuž se lze dopočítat s matematickým aparátem ze ZŠ.
Odpovědět
Důležité je, že sebevražedný "boj s CO2" provozovaný v EU postrádá sebemenší smysl, k čemuž se lze dopočítat s matematickým aparátem ze ZŠ.
pp
pavel peregrin
21.9.2024 21:26 Reaguje na Karel ZvářalLidské poznání je omezené o mnoho méně, než se vám zdá. To je jen nyní taková móda, vše zpochybňovat a staré vydávat za přežité a vyvrácené a flagelantsky se bičovat. Na klimatickou změnu daleko více působí přirozené tisíci a statisícileté cykly, u kterých máme zrovna tu čest býti. Nic víc a nic míň.
Ale živí se na tom tisíce zbytečných existencí a nejlepší na tom všem je, že s tím stejně nikdo nic neudělá. Přestaňte bojovat s větrnými mlýny a přijměte realitu.
Odpovědět
Ale živí se na tom tisíce zbytečných existencí a nejlepší na tom všem je, že s tím stejně nikdo nic neudělá. Přestaňte bojovat s větrnými mlýny a přijměte realitu.
Karel Zvářal
21.9.2024 21:38 Reaguje na pavel peregrinJsem otevřen všem informacím a svůj názor nikomu nevnucuji. Takový do puntíku naplněný scénář, jaký předestřeli klimatologové, a kterýžto ubohý "matematik" zpochybňoval, dříve neměli ani náhodou. Kdyby několik dní předem opakovaně neinformovali, tak obětí i škod bude (minimálně) řádově více.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.9.2024 14:40 Reaguje na Karel ZvářalTak varovali meteorologové, nikoliv klimatologové. A při vší úctě k meteorologům, nebyla to zase tak těžká předpověď, protože se vytvořila hluboká tlaková níže a její pohyb byl dosti předvídatelný a i její kapacita.
Schválně si zkuste jednou pohlídat, nakolik se předpovědi meteorologů strefují v období květen-červenec a budete možná překvapen, protože vám mohu rovnou říci, že tam přesnost silně klesá. A já jim to vůbec nemám za zlé, protože v tomto období je velice těžké počasí určit. Tak na den, max. dva, ale víc ani omylem. A to ještě spíš paušálně, nikoliv pro oblasti.
Odpovědět
Schválně si zkuste jednou pohlídat, nakolik se předpovědi meteorologů strefují v období květen-červenec a budete možná překvapen, protože vám mohu rovnou říci, že tam přesnost silně klesá. A já jim to vůbec nemám za zlé, protože v tomto období je velice těžké počasí určit. Tak na den, max. dva, ale víc ani omylem. A to ještě spíš paušálně, nikoliv pro oblasti.
Karel Zvářal
22.9.2024 14:57 Reaguje na pavel peregrinJá odpovědi nesmolím půl dne, takže se snadno "břebreptnu". Výše uvádím meteoroložku A.Z., která se tomu asi nejvíce věnovala.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.9.2024 19:39 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě nic ve zlém, to je mi jasné. No a pokud myslíte Alenu Zárybnickou, tak ano, to jsou skuteční meteorologové a pokud si chci udělat alespoň trochu jasno kvůli práci, tak jedině počasí na ČT 1.
Ostatní nestojí za fajfku tabáku, včetně průběžných modelů Aladin a spol.
Odpovědět
Ostatní nestojí za fajfku tabáku, včetně průběžných modelů Aladin a spol.
JO
Jarka O.
19.9.2024 07:15Divné. Autor je placen Vestasem a Siemensem? Ale není proč se vzrušovat, příroda sama klimatikům ukázala, že si vymýšlejí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.9.2024 08:30Sledoval som video na Facebooku, kde prívalová vlna doslova zmietla dedinku v horách niekde v Iráne. Komentáre, skoro všetky arabské som si nechal preložiť. Väčšina znela Allah je veľký, potom nasledovalo prečo si tú dedinu postavili na takom blbom a nebezpečnom mieste a posledné komentáre boli prečo majú Kurdi takú smolu. O klimatickej zmene nikde nepadla žiadna zmienka.
Odpovědět
JO
VM
Vladimir Mertan
19.9.2024 19:02 Reaguje na Jarka O.V Trenčíne aj na väčšine Slovenska okrem Bratislavy a záhoria nepadlo až také katastrofické množstvo zrážok. Okrem toho boli poriadne vyprázdnené aj Oravská priehrada aj Liptovská Mara. Takže vo Váhu tiekol asi 2 dni zvýšený prietok, ale hladina sa prakticky ani nezdvihla. V okolí sa rozvodnila Bošáčka a Klanečnica (Moravské Lieskové) Zopár domov bolo zaplavených práve na hranici v Moravskom Lieskovom.
Blbo dopadlo Záhorie rozvodnili sa úplne bezvýznamné potôčiky - všade bola voda.
Odpovědět
Blbo dopadlo Záhorie rozvodnili sa úplne bezvýznamné potôčiky - všade bola voda.
MU
Michal Uhrovič
19.9.2024 09:51chybí tu lustrace autora článku od přispěvatele s nickem "pavel"
Takže článek je tímto bezcenný, protože to neprověřit pavel
Odpovědět
Takže článek je tímto bezcenný, protože to neprověřit pavel
SV
Slavomil Vinkler
19.9.2024 19:10Zkuste si poslechnout Způsobili Germáni středověk? Přednáška doc. PhDr. Jarmily Bednaříkové, CSc. : https://www.youtube.com/watch?v=Et55-tOnAf0
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.9.2024 19:16 Reaguje na Slavomil VinklerNajdete (neobyčejně)mnoho paralel s dneškem.
Odpovědět
SV
