Jan  Knap: Bobrava. Potok, kde voda půl dne teče a půl dne neteče

Bobrava je menší potok na jižní Moravě o délce 35,2 km s plochou povodí o rozloze 187,2 km2. Protéká obcemi Rosice, Tetčice, Radostice, Želešice a u obce Popovice se vlévá do řeky Svratky. Na tomto toku je zdokumentována stálá přítomnost pstruha potočního, škeble říční a raka říčního. Pravděpodobně se tu vyskytuje hrouzek obecný, piskoř pruhovaný, mřenka mramorovaná, střevle potoční, mihule potoční a další. Okolí tohoto toku bylo v okolí obce Zastávka poznamenáno lidskou činností – poddolováním a to konkrétně těžbou černého uhlí, které zde probíhalo v letech 1755–1992. Poté byly šachty zatopeny a zakonzervovány.

Vzhledem k této činnosti je od roku 2010 prováděn v širším okolí obcí Rosice, Zastávka, Zbyšov a Oslavany pravidelný monitoring podzemních a povrchových vod v souvislosti s hodnocením vlivu zrušeného dobývacího prostoru na podzemní a povrchové vody.

Celý příběh začíná v roce 2011. Dne 19. ledna 2011 vydává Městský úřad Ivančice povolení pro odběrové vrty pro Vodárenskou akciovou společnost se sídlem v Brně (spis MI/1288/2011KREE, vrty HV1 a HV101) a to v místě předcházející důlní činnosti.

Je pozoruhodné, že toto povolení vydává Městský úřad Ivančice, přestože vrty leží na území katastrálně příslušející Městskému úřadu Rosice, které mají stejný odbor k vydání či zamítnutí tohoto vodoprávního povolení jako Ivančice.

Vrty jsou zprovozněny začátkem června 2014. Dne 18. července 2014 je ohlášena na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), oblastní inspektorát Brno, ztráta významného krajinného prvku: ztráta vody v délce 2–3 km od soutoku s Říčanským potokem výše a to každodenně v nočních hodinách. K poklesu průtoku až vysychání toku dochází pravidelně v době 18–20 hodin začátek a 6–8 hodin ráno konec. Dalo by se jednoduše říci, že dvanáct hodin voda teče normálně a dvanáct ne.

Na přiložených fotografiích uhynulých ryb určil inspekcí oslovený ichtyolog tyto druhy: střevle potoční, rak říční, mník jednovousý, jelec tloušť, plotice obecná, okoun říční, hrouzek obecný, pstruh potoční.

ČIŽP provedla zhruba po třech týdnech od oznámení šetření u společnosti VAS a. s. provoz Rosice. Konstatovala, že vydané povolení k čerpání podzemní vody na 30 roků je v pořádku, povolené množství čerpané vody nebylo překročeno a protože mezi tím pršelo, tak v toku teče 300 – 500 l/s a vlastně se nic neděje, všechno je v pořádku a za všechno může sucho.

ČIŽP také přislíbila, že bude lokalitu dále sledovat. Nestalo se tak, ale slibem nezarmoutíš. Díky nezájmu státních orgánů o celý problém začal boj ze strany místní rybářské organizace za záchranu vodních organizmů.

Vzhledem k tomu, že nad i pod postiženým úsekem je normální společenství ryb a vodních organizmů, dochází v případě dostatku vody k opětovnému osídlení postiženého úseku. Pokud se ale stejná situace opakuje každoročně, stává se takový úsek pro vodní organizmy smrtící pastí.

Od roku 2015 se proto členové místní organizace snažili na své náklady a ve svém volnu, odlovit a vysbírat v případě opakujícího se vysychání ohrožené jedince a přemístit je jinam. Ovšem každý, kdo se něčeho podobného zúčastnil, ví, že tato činnost není nikdy stoprocentní a jedinci u kterých se to nepovede, uhynou.

Mezitím byly na situaci upozorněny vodoprávní orgány na Městských úřadech Rosice a Ivančice. Ovšem Městský úřad Rosice povolení nevydal a podle dokumentů, které dostal k dispozici, je vše v pořádku. Přestože se problém nachází na území, které spadá katastrálně pod ně, nemůžou s tím v Rosicích nic dělat. Městský úřad Ivančice sice povolení vydal, ale problém není na území, které pod ně spadá, a tak s tím nemůžou nic dělat. Ostatně, podle nich je všechno v pořádku.

A zatím voda teče, neteče, teče, neteče a vodní organizmy hynou na suchu. V červenci 2016 provádí opakovaně šetření v terénu Ústav geologických věd Masarykovy univerzity. Zjišťuje jev, který se pravidelně opakuje a to, že po část dne voda teče a část ne. Zároveň vylučují možnost, že se jedná o přírodní jev. S tím to jsou seznámeny příslušné vodoprávní úřady a nic.

A zatím voda teče, neteče, teče, neteče a vodní organizmy hynou na suchu. K dalšímu pokusu zvrátit nepříznivou situaci dochází v roce 2017, kdy si Moravský rybářský svaz objednává u Masarykovy univerzity odborný posudek k abnormálnímu chování režimu průtoků na toku Bobravy.

Tento několika stránkový posudek vylučuje přírodní jev. Na přiložených mapkách demonstruje, jak vrty HV1 a HV101 ovlivňují podzemní vodu nejen v okolí vrtů, ale v daleko větším okruhu a tím můžou nepříznivě ovlivnit i vegetaci v tomto území včetně usychání stromů.

Porovnává několik vrtů v okolí s obdobným množstvím čerpané vody, které se ale nacházejí mimo poddolované území a jsou i v přibližně stejné vzdálenosti od vodních toků o podobném průtoku a k cyklickému kolísání a vysychání těchto toků nedochází.

Je tam také zcela jasně uvedeno, jakých chyb se při povolování příslušný úřad dopustil. Co měl při povolování dodržet a neučinil tak. Jaké předpisy obešel či nedodržel a jaké informace měl k dispozici a nerespektoval je. A že vydání povolení na tyto dva vrty na tomto poddolovaném území nemělo být nikdy vydáno.

Za pravděpodobného viníka abnormálního chování průtoků na toku Bobravy označuje vrty HV1 a HV101.

A voda teče, neteče, teče, neteče. Dne 20. července 2017 dochází k dalšímu masivnímu úhynu vodních organizmů. Celá situace je ohlášena příslušným úřadům, a protože se nic neděje, tak v zápětí i České inspekci životního prostředí. Ta provádí 9. srpna 2017 ohlášenou kontrolu. Jejím výsledkem je, že je všechno v pořádku, nic se neporušuje, tak co od nich kdo chce. A to už měli k dispozici odborný posudek. S tímto posudkem byly seznámeny i příslušné vodoprávní úřady.

A výsledek? Jednoduše napsáno říkají úřady zhruba toto: Nejsme povinni přihlížet k odbornému posudku, jehož vypracování jsme nezadali, a nejsme povinni si vypracování takového posudku zadat. Takže podle nás jsme nic neporušili, všechno je v pořádku, tak nám dejte pokoj

. A zatím voda teče, neteče, teče, neteče a vodní organizmy hynou. Koncem července 2019 jsem se zdržoval jako předseda spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního v okolí, kde jsem se zájemci probíral možnosti obnovy populací původních druhů ryb a založení místní organizace spolku. Při té příležitosti jsem byl požádán o radu a pomoc v celé záležitosti.

Na základě toho byl celý problém zpracován do dokumentu Úvod do problematiky nedostatku vody v okolí soutoku Bobravy a Bílé vody. Tento dokument kromě základních informací obsahuje i znalecký posudek vypracovaný Masarykovou univerzitou, fotodokumentaci, korespondenci s ČIŽP. Ostatně k celému problému existuje nejenom obsáhlá fotodokumentace ale i videa, kde je celý problém natočen včetně situace, kdy do prázdného koryta začíná opětovně proudit voda.

Tento dokument jsem poslal na úřady, ministerstvu životního prostředí, poslancům, kteří jsou členy podvýboru pro ochranu přírody a krajiny, i těm, kteří mají tuto oblast v blízkosti, i jednomu senátorovi, který se rád prezentuje bojem za životní prostředí, a čekal jsem, jaké budou reakce.

Velice příjemně mě v tomto ohledu překvapil jeden ze zaměstnanců Agentury ochrany přírody a krajiny, který přes nemožnost AOPK v tomto případě přímo zasáhnout, slíbil poslat tyto informace dále. Pozitivní reakce přišly i ze strany poslanců z podvýboru, kteří slíbili celou záležitost projednat.

Ostatní reakce ze strany ministerstva, poslanců, pana senátora či úřadů by se daly nazvat nulové až po neobtěžujte. Pro některé to není téma, na němž se dají udělat politické body.

Situace se ale přece jen možná pohnula kupředu. Dne 31. 10. 2019 se konala schůzka za účasti zainteresovaných stran, kde byly přislíbeny některé kroky včetně vypracování dalšího znaleckého posudku, zkušební omezení čerpání vody v létě 2020 a ekonomického zhodnocení, co by přineslo omezení či zrušení čerpání z vrtů HV1 a HV101.

Myslím na to, jak často jsou občané této země vyzýváni k tomu, aby nebyli lhostejní k dění kolem sebe, a porovnávám to se skutečností z tohoto případu.

Doopravdy chceme, aby se občané zajímali o stav přírody kolem nás, naučili se aktivně obracet na úřady, když se porušují zákony, nebo to je jen na oko? Není lepší, když se do ničeho nepletou? Když se probírám dokumenty celého případu, napadá mě bohužel pořád jedna věc. Skutečně je zatím pouze chyba úředníků?

Něco už jsem v životě prožil, mám za sebou jak práci na šachtě, pracoval jsem jako vodák a proto jsem s celou problematikou obeznámen i z praxe. A vrt v poddolované oblasti s množstvím podzemních dutin plných vody, které umožňují čerpání velkého množství vody v krátkém časovém úseku, znamená značnou úsporu.

Když k tomu připočítám, že se jedná o oblast, kde úprava povrchové vody na pitnou znamená značné finanční náklady, zatímco tato vyžaduje žádné nebo minimální, musím přiznat, že to může mít stejnou hodnotu jako vlastnictví zlaté žíly.

---

reklama

---