https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-knap-rybarske-svazy-selhavaji-v-ochrane-puvodnich-druhu-ryb
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan  Knap: Rybářské svazy selhávají v ochraně původních druhů ryb

3.1.2020
Český rybářský svaz a Moravský rybářský svaz jako největší organizace u nás se mají starat nejen o rybolov, ale pečovat i o populace původních rybích druhů na našich tekoucích vodách. K tomu jim stát bezplatně poskytuje tekoucí vody a přehradní nádrže.
Český rybářský svaz a Moravský rybářský svaz jako největší organizace u nás se mají starat nejen o rybolov, ale pečovat i o populace původních rybích druhů na našich tekoucích vodách. K tomu jim stát bezplatně poskytuje tekoucí vody a přehradní nádrže.
Ochrana přírody, živočišných a rostlinných druhů je jedním z velkých témat dneška. Pokud počty nějakého druhu významně poklesnou, bývá zařazen do kategorie druhů ohrožených nebo kriticky ohrožených. Péči o ohrožené druhy pak věnujeme čas i peníze. Bývají podnikány kroky k ochraně jejich stanovišť, popřípadě k odchovu v zajetí a následnému vysazování do volné přírody.
 
To se týká naprosté většiny druhů kromě původních – reofilních druhů ryb. Do nich orgány státní správy a ochranářské organizace nezasahují, kromě jejich zařazení mezi ohrožené, popřípadě kriticky ohrožené druhy.

Je to z jednoduchého důvodu. Stát touto činností pověřil Český rybářský svaz a Moravský rybářský svaz jako největší organizace u nás, které se starají nejen o rybolov, ale pečují i o populace původních rybích druhů na našich tekoucích vodách. K tomu jim bezplatně poskytuje tekoucí vody a přehradní nádrže.

Existuje nepsaná dohoda: my vám bezplatně poskytneme tyto vody a za to od vás očekáváme, že se postaráte o fungující populace reofilních druhů ryb na těchto vodách.

Tato nepsaná dohoda úspěšně fungovala po mnoho desítek roků. Rybáři se kromě vysazování pro ně atraktivních druhů jako je kapr a další starali i o to, aby se v našich vodách udržely původní druhy ryb. A to i přes často se zhoršující podmínky. K tomu používali rybáři nejen rozsáhlou síť vlastních líhní, ale i odchovných zařízení, chovných rybníků a početné členské základny.

Přístup rybářských organizací se ale v posledních letech podstatně změnil. Důraz se klade především na nákup a vysazování pro rybáře atraktivních druhů ryb jako je kapr, ale i nepůvodní pstruh duhový, siven americký nebo průmyslové formy pstruha obecného. S vysazováním posledního zmíněného dochází k likvidaci původních populací pstruha a hybridní populace nejsou schopny se přizpůsobit podmínkám v našich tekoucích vodách.

Generační mník jednovousý.
Generační mník jednovousý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Jan Knap

Tyto a další druhy se vysazují bez ohledu na to, jaký vliv budou mít na druhy původní.

V důsledku této svazové politiky zanikla celá řada regionálních líhní, odchovných zařízení a podobně. Ty zbývající nemají na vybranou často nic jiného, než se přizpůsobit. Znamená to chovat druhy nepůvodní namísto původních.

Jedním z druhů, kterých se to týká, je jediná treskovitá ryba, která obývá naše vody. To je mník jednovousý. Tento kdysi naprosto běžný druh díky úpravám a znečištování toků na většině našeho území vymizel. Proto byl zařazen do kategorie ohrožených druhů. Postupně začalo docházet k jeho umělému výtěru, vysazování do volné přírody a rozšiřování tohoto druhu na nové lokality.

Bohužel, vzhledem ke změněným podmínkám jako jsou regulace, neprostupné stavby na vodních tocích, úbytek vody nebo vysoké počty rybožravých predátorů je obnova populací původních druhů ryb běh na dlouhou dobu a trvá desítky roků.

Týká se to nejen mníka jednovousého, ale i řady dalších. V současné situaci je obtížné dosáhnout stavu, kdy by byly tyto populace schopny udržovat se pouze samovýtěrem nebo pouze s malou pomocí lidí.

Výtěru mníka jednovousého se věnuje velice omezený počet subjektů, protože tato ryba se vytírá koncem prosince a v průběhu ledna, její jikra je velice drobná a odchovné zařízení nebo vodní nádrže používané pro jeho odchov se musí od raných stádií vybavit velice jemnými sítky.

Jedním z těchto chovatelů je místní organizace Děčín, kde se odchovu mníka věnují po mnoho roků. Z tohoto důvodu si vyřídili i výjimku pro chov ohroženého druhu.

V průběhu těchto roků si vypracovali unikátní postup, kdy jsou generační mníci umísťováni ve skupinách do kruhových nádrží. Tam se postupně přirozeně vytírají a jikry po výtěru jsou zachytávány do aparátů s jemným plátnem. Jikry, které neodplavou s vodou z nádrže, jsou odsávány hadičkami.

Aparát s jemným plátnem a 100 000 plůdku mníka před vysazením.
Aparát s jemným plátnem a 100 000 plůdku mníka před vysazením.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Jan Knap

Tento postup se vyznačuje nejen vysokou oplozeností jiker, ale hlavně omezuje manipulaci a tím i možnost poškození generačních mníků na minimum. A to je podstatné. Následně jsou jikry umístěny do zugské lahve a při líhnutí jsou umísťovány do běžného aparátu vybaveného jemným plátnem.

Odtud se po strávení většiny váčku vysazují do tekoucích vod nebo odchovných rybníčků. Při tomto postupu není nijak vysoká náročnost na energie, speciální zařízení nebo krmení.

Je to především o času, kdy se v době výtěru nebo kulení musí dojíždět denně. Protože cena za plůdek není nijak vysoká: za 100 000 plůdku je to 3 000 až 4000 korun. Sečteno a podtrženo, tomuto procesu se věnují spíše nadšenci při snaze navrátit ohrožený druh do přírody než o výdělek.

Mník jednovousý je veden jako ohrožený druh. A v tom je celý problém.

Vyřazení mníka ze seznamu se rybářské organizace brání a to je i pochopitelné. Tím, že je mník na seznamu ohrožených druhů, tak je možnost při jeho výskytu zabránit nevhodným úpravám toků.

Bohužel, současná praxe u nás je, že se vydávají různá povolení k zásahům do toků bez ohledu na to, že se z těchto toků stávají často mrtvé vody. Nepřežijí tam nejen ryby, ale ani ostatní druhy vodních živočichů. Zabránit tomu občas pomůže pouze výskyt druhu zařazeného na tento seznam.

Nejen k chovu ale i vysazování do tekoucích vod a lovu na udici je potřeba výjimka od orgánů státní správy. Vzhledem k tomu, že se během posledních roků podstatně zvýšily početní stavy populací mníka, tak územní svazy mají vyřízenou výjimku na vysazování a odlov mníka na udici. Samozřejmě s různými omezeními, aby nemohlo dojít k negativnímu ovlivnění populací.

Zugská láhev s jikrou mníka před líhnutím.
Zugská láhev s jikrou mníka před líhnutím.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Jan Knap

Tím řeší i financování vysazování násad do tekoucích vod. Jediným územním svazem, který zřejmě nemá tuto výjimku, je severočeský územní svaz. Proč tomu tak je, vědí zřejmě jen oni.

Místní organizace, sdružené v Svč US , které by o odchov mníka měly zájem, ho odebírat nemohou, protože držitelem dekretu na revíry od státu je severočeský územní svaz. Jaké rozumné řešení najít?

Jak jsme se za spolek Zachraňme lipana a pstruha potočního dozvěděli, tak v líhni místní organizace Děčín s chovem mníka od letošního podzimu přestali. Je ukončen i provoz celé líhně lososovitých ryb.

Tato svazová líheň se v minulosti významně podílela i na programu Losos 2000. Po dobu tohoto projektu zde dolíhli statisíce plůdku lososa atlanského.

Ovšem hlavní náplní této líhně bylo zajišťovat plůdky původních forem pstruha potočního pro severočeské pstruhové vody. Zároveň se zde líhl v menším množství i lipan podhorní, jehož počty v posledních letech dramaticky poklesly.

Každá taková zpráva pro náš jako spolek, který byl založen právě na podporu původních druhů ryb, znamená prohru ve snaze o zachování některých druhů.

Možná nastává čas na to, aby se stát a občané začali ptát na to, jak se rybářské svazy starají o přírodní bohatství, které jim bylo svěřeno do péče. Populace původních druhů ryb takových bohatstvím nepochybně jsou. Co dávají společnosti výměnou za bezplatné užívání tekoucích vod?


reklama

 
foto - Knap Jan
Jan Knap
Autor je členem Českého rybářského svazu a předsedou spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního z. s.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

4.1.2020 16:25
Co byste po rybářích chtěli? Ty vodní toky jim nepatří, mimo ryb nemají za za ně žádnou odpovědnost a defakto žádná práva. Svým statusem jsou odsouzeni pouze k tomu, aby pasívně přijímali změny, které v těch vodních tocích nastávají. A jako zájmová organizace ani nijak zvlášt větší právo než mají, by optimálně mít ani neměli, protože jakožto neprofesionálové je u nich nebezpečí populistických neprofesionálních rozhodnutí.
Za současné situace se rybářské organizace hodí pouze k nějakému "soft" ovlivňování a udržování současného stavu spočívající v tom, že z vlastní vůle ty ryby rozchovávají a vypouštějí je. Pokud si ale v základní organizaci odhlasují, že ten rozchov dělat nebudou nebo že místo původních ryb budou přednostně odchovávat atraktivní ryby pro své členy, nikdo jim nemůže přikázat dělat něco jiného. Bo by se na to v nejhorším případě vykašlali a potom by musel jejich funkci v ochraně ryb nahradit stát vytvářením státních rybářských institucí s množstvím státem placených zaměstnanců.
Odpovědět
Marek  Votava

Marek Votava

4.1.2020 17:16 Reaguje na Radim Polášek
Měli bychom se zabývat i tou myšlenkou, co by se s revíry asi stalo, kdyby tam rybáři nehospodařili. Známe v okolí několik vod bez vlivu rybářů a bez jejich dopadu. Druhová pestrost je zde neobvykle široká a nezdá se, že by se to nějak zásadně zhoršovalo. Trochu to popírá tu myšlenku o tom, že chybějící rybáře by musel nahradit stát a další zaměstnanci. Možná by stačilo tam rybářům zakázat lovit a jednorázově doplnit obsádku. Pouze jednou.
Odpovědět
Marek  Votava

Marek Votava

4.1.2020 17:12
Díky za podobný článek a jen více takových. Z pera někoho, kdo pro ryby dlouhá léta něco i dělá, má ten článek přecejen trochu větší váhu. Jsem opravdu rád, že se i nerybářská veřejnost touto cestou dozví, jak svaz, potažmo jak oba rybářské svazy hospodaří na svěřeném přírodním bohatství. Navázal bych na poslední odstavec článku. Likvidace původních obsádek kaprem, likvidace vodních rostlin kaprem, umocnění neschopnosti samovýtěru opět tím kaprem nebo zhoršení kvality vody pro změnu opět kaprem. Poslední dobou stále častější kyslíkový deficit opět kaprem nebo kombinací velkého množství kapra s přemnoženou bílou rybou. Tato bílá ryba (obvykle cejn kolem 25cm) může být důsledkem absence dravců a taky toho, že díky dostupnému dvojnásobku kapra už není pro rybáře atraktivní, takže ji neloví a nekonzumují. Co vnímám jako smutné, je hlavně naprostá ignorace tohoto stavu, která je patrná na mnoha vodách MRS a neexistující vhodná regulace pomocí nastavení pravidel lovu. Tato likvidace u některých druhů ryb dospěla k vrcholu, u některých dalších druhů tam již brzy dospějeme také. MRS zveřejňuje na stránkách různých pobočných spolků plnění zarybňovací povinnosti kaprem i více než 190%, což je dvojnásobek předpisu dle platného dekretu na revír. A proč? Protože to platící člen chce bez ohledu na ekologické dopady. Z revírů a to především z revírů stojatých mizí doslova před očima tak běžné ryby jako perlín, okoun, ježdík, štika, plotice a mnoho dalších druhů. Ještě před pěti lety nebyl problém tyto druhy lovit. Dnes se stávají vzácností a nebo je jejich výskyt spíše lokální. Jakékoliv reakce ze strany svazu pro zlepšení od té nejjednoduší formy, jakou je ochrana některých druhů pomocí omezení lovu až po tu složitejší, jakou je např změna dekretu a podpora chybějících druhů vysazováním, jsme se za posledních 10 let nedočkali. Abych byl přesný, tak dočkali jsme se hájení okouna v době, kdy z vody takřka vymizel, ale to hájení platí pouze od 1.1 do 16.6. Nicméně svaz jde další likvidaci například dravců naproti tím, že uvolňuje pravidla, povoluje/zavádí plošně echoloty, povoluje zavážení (lov v nepřístupných místech nebo velkých vzdálenostech od břehu). U některých rybolovných technik svaz přehlíží poškozování dravců nevhodnými nástrahami (lze pravidly regulovat), tiše toleruje těžká odpadávací olova (lze zakázat) apod. Ani jedno z uvedeného rybí obsádce nepřidá. Na mnoha vodách svaz zavádí lov z plavidel, čímž opět jen prohlubuje možnost vychytat z vody to poslední, co zůstalo.
A nebuďme naivní v tom, že za všechno může jen svaz. To by bylo levné tvrzení, za všechno určitě nemůže. Ale významnou měrou se na likvidaci původních druhů a často celých obsádek podepsal a nedělá nic hmatatelného pro nápravu.
Nic není černobílé, na jedné straně asi nemůžeme od členů svazů očekávat, že budou do vody vysazovat pouze kulinářsky nevyznámné ryby. Ale na straně druhé je bezohledné, když se vysazuje dvojnásobek kapra a na ostatní druhy se zapomíná. Chtělo by to kompromis.
Odpovědět
Jiří Žajdlík

Jiří Žajdlík

4.1.2020 19:07
Autor článku má zajímavé informace.Na členské schůzi jsme dostali info, kolik platí peněz naš svaz státu-Povodí Odry každý rok. Ptal jsem se v diskusi za co platíme, když není vidět žádná jejich čínnost např. na přehradě Olešná. Jsou to další nepřímé daně. Tato vysoká částka není uvedena ani na webu ČRS ani Povodí Odry. Rovněž nejsou zveřejněny vzájemné smlouvy.
Další otázka byla, kdo se stará o zdravotní stav ryb a kvalitu vod. Odpověď zněla od funkcionáře z Ostravy- nikdo. Olešná není určená pro chov ryb. Tak nevím, proč po rekonstrukci přehrady vznikl několika hektarový prostor pro tření ryb.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

5.1.2020 23:17 Reaguje na Jiří Žajdlík
Povodí Odry se platí nájemné z vodních ploch, které mají charakter tzv. uzavřených vod a jsou v jejich správě. Kvalitu vody a zdravotní stav ryb v revíru by měli kontrolovat rybářský hospodář a rybářská stráž. Pokud to nedělají, je to nedostatek v činnosti ÚS.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

5.1.2020 03:06
Dobrý večer pane Knap - díky za zajímavý článek. Osobně bych tedy některé věci bych napsal trochu jinak, ale s vyzněním článku naprosto souhlasím - je to jasný apel jak na řadové členy ČRS (MRS), tak ale i na vedení jednotlivých organizačních složek (MO, ÚS, Rada), aby se zamysleli, zda se jim líbí směr, kterým se (zatím ne všechny) MO vydaly.

Pokud můžu svůj pohled na věc: ono jde hodně o to, jak je nastaveno fungování ČRS. Já v tom vidím takového trochu "kočkopsa". Na jednu stranu (i formálně vzato) je to spolek - tedy zájmové sdružení, které nevzniklo s primárním cílem fungovat dle ekonomické rozvahy (příjmy minus výdaje), což se projevuje m.j. ve stanovách, kde je pamatováno i na záležitosti jako např. (cit.): "ochrana přírody, čistoty vod, životního prostředí, propagace rybářství a ochrany přírody ve veřejnosti.." (viz § 2 - https://www.rybsvaz.cz/download/legislativa/stanovy_XVI_snem.pdf). Na druhou stranu ale má určité dané povinnosti, vyplývající jak ze zákona o rybářství, tak z vlastní organizace tohoto spolku, které musí plnit - a toto plnění něco stojí (a nejde o malé peníze), tedy potřebuje fungovat i ekonomicky (zarybňovací povinnost, zázemí a materiální vybavení jednotlivých MO,...). To nastavení jako takové nekritizuji, nemám lepší alternativu, jen že v tomto vidím ten základ popisovaného stavu. Na jednu stranu deklarace snahy o ochranu přírody, práci s mládeží .. a na druhou stranu prachy a určování priorit financování.. to pak záleží samozřejmě na konkrétních lidech, kam se přikloní..

O tom, co se stane s financemi, které zbudou po uhrazení nutných výdajů, samozřejmě rozhodují jednotlivé MO (zde to zjednodušším a budu mluvit o MO). Buď to naperou do duháka nebo kapra (viz příspěvek p. Votavy), nebo do mládeže, nebo do produkce původních ryb, ... Problém je, že vyjma nákupu Pd nebo K všechny ostatní aktivity vyžadují lidi, a lidi moc nejsou... Anebo jsou, ale prostě si nemůžou dovolit tak jako dřív trávit čas koníčkem na úkor práce, protože mají hypotéku na barák ... Takže tyhle "okrajové aktivity" většinou probíhají díky nadšeným bláznům, kteří za to dostanou něco symbolického (naprosto neodpovídajícího časové náročnosti), ale kterých postupně ubývá ... takže ubývá rybářských kroužků, "přírodnějších" odchovů, apod...

A pak je tu ještě jeden aspekt: orgány svazu (výbor MO,..) jsou voleny, potřebují tedy podporu 50+ % členů přítomných na volebních schůzích (což nekritizuji, jen konstatuji a schvaluji). Takže logicky každý výbor se snaží si zajistit podporu pro další 4 roky, no a tuto podporu samozřejmě můžou získat díky tomu, že rozjedou produkci ročků Po, nebo že např. mládežníci uspěli ve Zlaté udici, ale je otázkou kolik členů ocení Po nebo práci s mládeží a kolik jich ocení nějaký ten metrák kaprů v revíru navíc, že ...

Řešení?

Jsou dvě cesty pro možnou změnu, obě jsou velmi obtížné, ale nejsou nemožné.

První je cesta "zespodu" - z pozice řadových členů - ovlivnit rozhodování výboru MO (získat podporu podobně smýšlejících, kandidovat a po volbách vstoupit do výboru).

Druhá možná cesta je "zhora" - z úrovně ÚS nebo Rady - nastavit systémovou podporu financování těchto na první pohled "neproduktivních" aktivit tak, aby ti poslední, kteří to ještě nezabalili, nemuseli poslouchat pořád kecy o tom, že jsou to blbci, kteří skoro zadarmo ve svém volném čase dělají věci, o které stejně nikdo nestojí.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

5.1.2020 22:22 Reaguje na Ondřej Dočkal
Dobrý večer.Děkuji za názor a jsem rád,že se článek líbil.Pochopitelně by bylo špatné svádět všechno jenom na svazy.Těch, kteří se na současném stavu podílejí je více,od státních úředníků přes správce toků po profesionální a dobrovolné ochránce přírody ale o tom by měly být další články.Pouze jsem chtěl a chci upozornit na to,co se na vodních tocích a kolem nich děje,protože se to dotýká nejen ryb ale stovek druhů rostlin a živočichů.A jenom menší upřesnění,kromě středočeského územního svazu kde jsou držiteli dekretu na revíry MO,jsou jinde držiteli územní svazy a ty rozhodují,na zarybnění jakými druhy ryb uvolní peníze.A v tom je podle mě jeden z problémů a to podpora pro ty MO,které by se chtěly zabývat původními druhy ryb a podporovat jejich populace.Právě nedostatečná podpora ze stran US a Rady může být ten problém.Petrův Zdar
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

6.1.2020 11:12 Reaguje na Jan Knap
Dobrý den,

ano, myslím, že my si rozumíme. To, do jakého stavu se dostaly naše toky je výsledkem mnoha faktorů. Mnohé z nich vrátit zpátky nelze (řeka u silnice prostě musí být opevněná), ale něco napravit lze. Tohle asi znáte:

http://beskydy.ochranaprirody.cz/informujeme/aktuality/obnova-pstruzich-trdlist-v-tocich-chko-beskydy/

u nás se podařilo zase toto:

http://olomoucko.ochranaprirody.cz/aktuality/revitalizace-moravy-u-stepanova/

Bohužel, příprava těchto akcí je hrozně úmorná, ale když se to podaří, výsledek stojí za to. V tom vidím já základ, když bude řeka vypadat "pěkně", bude samovýtěr, budou úkryty, bude dost přirozené potravy, rozjede se víc samočištění apod.

Ono s těmi dekrety a zarybňovací povinností na jedné straně a zarybňováním "nad plán" je to podle mě vždycky o komunikaci. I u nás se občas vysadí něco "nad plán" - a není to jenom o kaprech, i ten lipan se občas dával, ostroretka víc než bylo v dekretu... Je to o lidech, a o těch dostupných - volných financích. Základ vidím v těch lidech a jejich prioritách.

Odpovědět
va

vaber

5.1.2020 11:01
když tak čtu názory je jasné že přirozená reprodukce v našich vodách už dávno neexistuje a co rybáři nevysad, v řece nežije, asi chybí i potravinové řetězce, já znám jen rybáře co sedí celý rok u řeky ,žádná doba hájení ,autem zajíždějí až k řece nebo rybníku a nejraději by vjeli až do vody, bez ohladu na přírodu ,vždy si nějakou cestu udělají, zničené pruhy vegetace jim nevadí
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

5.1.2020 11:50 Reaguje na vaber
Dobrý den, tak špatné to není - přirozená reprodukce existuje, ale je to o tom, jak moc a u jakých druhů to funguje, a v jakých biotopech. Míra dopadu aktivit člověka (např. úpravy toků, znečištění, jezy, konkurence nepůvodních druhů - včetně těch vysazovaných - např. Pd na Po) je různá podle toho, jak moc odolný je konkrétní druh. Jsou druhy co vydrží "všechno" (tloušť), a druhy, které zdaleka tolik nevydrží (lipan).

Takže druhy jako cejn, plotice, perlín... - jsou celkem v klidu. Druhy jako ostroretka, parma ... ty to mají horší (primárně ale ne kvůli hospodaření rybářskému, ale kvůli úpravám toků apod.). No a pak jsou druhy, u kterých to začíná být fakt problém, protože se na nich podepisuje více negativ než jsou schopní zvládnout (např. potočák). A to se zatím bavíme o druzích relativně běžných, nespadajících do nějakých vyšších kategorií ohroženosti.. tam je to ještě horší.

Nepropadejte skepsi - stále jsou mezi rybáři i ti, kteří nevidí jenom ty filety, ale vidí hlavně ryby, a něco pro ně dělají. Není jich moc, ale jsou. A aby u toho vydrželi, potřebují podporu - a o tom je ten článek.
Odpovědět

Jiří Šindelář

7.1.2020 18:24 Reaguje na vaber
Co se týče přirozené reprodukce, tak mezi jednotlivými druhy jsou rozdíly. Takový tloušť na mimopstruhové nemá problém, horší to je např. s rybami pstruhového pásma, které jsou velmi náchylné na zásahy do toků. Stačí aby zasáhlo Povodí, někdo začal vypouštět bordel a tím může být na dlouhém úseku zničena celá populace pstruha, lipana, vranky, mihule, střevle atd. Je mnoho míst, kde dříve tyto ryby prosperovaly a dnes už tam ani nejsou. Další věc je to, že takhle z křesla doma není vidět, jak moc a co ovlivňuje obsádku ryb. Rybář, co chodí kolem vody celý rok, to vidí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.1.2020 11:28
Nesouhlasím. V okamžiku, kdy se jedná o chráněný druh, nastoupí AOPK se svou regulací, která znemožňuje jakoukoliv činnost. Rybářství Pohořelice by mohlo vyprávět o peripetiích kolem piskoře pruhovaného. Vodňanská škola má podobné zkušenosti s jinými druhy.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist