https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-weinzettel-sazeni-stromu-nas-nezbavuje-nutnosti-zastavit-spalovani-fosilnich-paliv
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Weinzettel: Sázení stromů nás nezbavuje nutnosti zastavit spalování fosilních paliv

19.10.2019
Sázejme stromy, ale sázejme je pro jejich skutečné a důležité služby a funkce, ne pro ty fiktivní. Ilustrační snímek.
Sázejme stromy, ale sázejme je pro jejich skutečné a důležité služby a funkce, ne pro ty fiktivní. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Strom je pro mě symbolem života, přírody. Dlouhé roky jsem žil v domnění, že stromy potřebujeme k dýchání, protože nám vyrábějí kyslík. Bez stromů bychom neměli co dýchat. Dnes slyšíme, že z tohoto důvodu chce náš stát vysadit 10 miliónů stromů. Dalším důvodem je s tím spojené odstranění oxidu uhličitého z atmosféry. Mám stromy rád. Líbí se mi esteticky. Jsou důležité z mnoha důvodů. Regulují klima (např. odparem vody, stínem, aj.), čistí vzduch, zlepšují vizuální dojem okolí, představují domov pro řadu živočichů, poskytují nám palivo a stavební materiál, zadržují ve své hmotě velké množství uhlíku, který by byl jinak uvolněn do atmosféry. Lesy zadržují vodu a tak umožňují její vsakování do podzemních vod. A spousta dalších služeb a funkcí, které jsou pro naši existenci nepostradatelné.
 

Nicméně, nad prvními zmíněnými důvody je dobré se pozastavit. Kyslík, který dýcháme je odpadem při růstu rostlin, které představují základ naší stravy. Rostlina odebírá v době růstu při fotosyntéze z atmosféry oxid uhličitý a zjednodušeně řečeno ho rozkládá na uhlík, který zabuduje do svého těla a kyslík, který vypustí do atmosféry. Člověk při dýchání vezme ze vzduchu kyslík a spojí ho s uhlíkem, který dostává z potravy a vypustí do atmosféry ve formě oxidu uhličitého. Do potravy se uhlík dostal právě díky fotosyntéze rostlin při uvolnění kyslíku. Jedná se tedy o vyvážený proces, při kterém rostliny vyprodukují kyslík, který pak člověk dýchá. K produkci kyslíku pro naše dýchání nám tedy stačí rostliny, které jíme, případně ty, které snědla zvířata, která jíme. Základem veškeré biogenní hmoty, kterou jíme, je uhlík z fotosyntézy, při které byl uvolněn kyslík nutný pro naše dýchání. Pokud tedy zrovna nejíme stromy, nebo nějaké organismy, které se stromy živí, pak stromy k dýchání nepotřebujeme.

S odstraněním oxidu uhličitého z atmosféry je to složitější. Strom představuje zásobu uhlíku (nadzemní a podzemní), který by se jinak vyskytoval v atmosféře ve formě oxidu uhličitého. Pokud vysadíme strom, pak v době jeho růstu odčerpává z atmosféry oxid uhličitý. Strom nicméně neroste věčně, jednou zestárne a spadne. Při jeho rozkladu se uhlík nahromaděný v jeho těle dostane opět do atmosféry ve formě oxidu uhličitého, případně ve formě metanu, který na oxid uhličitý zoxiduje. Důležitý je zde kontext. Pokud strom na konci života spálíme, pak se uhlík uvolní do atmosféry ve velmi krátkém čase. Pokud strom necháme rozložit, pak bude toto uvolňování trvat obvykle déle a bude závislé na celé řadě faktorů. Strom ale může také posloužit jako stavební materiál a uhlík tak mimo atmosféru vydrží poměrně dlouho. Na konci života stavby nebo jiného produktu se zase vrátí do atmosféry. V rámci kontextu je nutné uvažovat i nad tím, kde je strom vysazen. Některé biotopy mají obsah uhlíku v půdě vyšší, než odpovídá zalesněnému území. Zalesnění takového biotopu pak může vést k tomu, že se více uhlíku uvolní do atmosféry z půdy, než kolik ho v sobě uloží stromy. V celku tak dojde k emisím oxidu uhličitého namísto jeho sekvestrace z atmosféry. Další kontextový faktor je spojen s důsledky záboru půdy pro les. Zemědělská produkce je dnes globální a při jejím omezení na jednom místě lze očekávat nárůst její produkce jinde. Tento nárůst pak může být spojen s odlesňováním a poškozením vzácných ekosystémů po celém světě.

Máme tedy sázet stromy? Jistě, ale je důležité kde, jaká od toho máme očekávání a jak pro to argumentujeme. Nemá smysl tvrdit, že sázením stromů přispíváme k výrobě kyslíku, abychom měli co dýchat. Nemá smysl sázet stromy tam, kde vlivem jejich růstu dojde k emisím oxidu uhličitého. Nemá smysl je sázet ani tam, kde dojde k výraznému omezení zemědělské produkce, které vyústí v dovoz komodit spojených s odlesňováním v jiných částech světa. Je důležité mít na paměti, že plocha vhodná k vysázení stromů je omezená a tak nelze stromy sázet donekonečna. Pokud sázíme stromy kvůli jejich schopnosti uchovávat ve své hmotě uhlík, měli bychom si být vědomi toho, že je to v podstatě jednorázové řešení a nijak nás to dlouhodobě nezbavuje nutnosti omezit spalování fosilních paliv. Sázením stromů emise ze spalování fosilních paliv nevyřešíme. Může to maličko pomoci, veškerá vegetace obsahuje přibližně stejné množství uhlíku, jako atmosféra před vlivem člověka. V půdě je ho pak přibližně dvakrát tolik a přitom je na Zemi odhadem přes 3 bilióny stromů.

Sázejme stromy, ale sázejme je pro jejich skutečné a důležité služby a funkce, ne pro ty fiktivní. Za nejzásadnější považuji nutnost argumentovat pravdivě. Stromy nevysazujeme proto, abychom měli co dýchat, ale pro celou řadu jejich služeb, které nám přinášejí. Musíme být však stále obezřetní, abychom symbolem života neničili jeho vzácné formy, které existují v některých místech bez stromů.


reklama

foto - Weinzettel Jan
Jan Weinzettel
Autor je environmentalista.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

V

Vladimir Mertan

19.10.2019 13:04
Je to zvláštna veda o odstraňovaní uhlíka z atmosféry. Nevadí, že veľká väčšina uhlíka, ktorý bol pôvodne v atmosfére je uložená v biogénnych usadeninách - vápencoch a nie vo fosílnych palivách. Hovorí o tom tiež enviromentalista Dr. Patrick Moore zakladateľ hnutia Greenpeace. https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/rozhovor-ekologicke-hnuti-zavrhlo-vedu-i-logiku-2.A180326_223637_p_veda_wag Hovorí o tom, že bez činnosti človeka by mohla nastať situácia, že bude CO2 v atmosfére nedostatok, rastliny potrebujú CO2 v koncetrácii aspon 120 PPM. Aj dnešná koncetrácia 400 PPM je málo, ideálne pre rastliny je 1500 PPM toľko sa používa v sklenníkoch napr. pri pestovaní rajčín.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

19.10.2019 20:15 Reaguje na Vladimir Mertan
Chtělo by to trochu fakta.
1) Patrick Moore není zakladatel Greenpeace, byl nějakou dobu ředitelem kanadské pobočky GP. Mnoho a mnoho let je průmyslový konzultant svázaným s jaderným, důlním a energetickým průmyslem a také s chemickým průmyslem. Jeho úžasným kouskem bylo pití skleničky Roundapu na veřejné přednášce...
2) To další, co on tvrdí k CO2 doufám nějak moc nemyslíte vážně - jak to, že tady na zemi byl život stovky tisíc let bez člověka? Ano, v určitých podmínkách opravdu některé rostliny rostou při vyšší koncentrace CO2 lépe, a také zprávy IPCC říkají, že v středních pásmech, pokud nebude sucho, budou vyšší zemědělské výnosy, ale to je hodně něco jiného.
3) Problém není tolik v koncentraci CO2, která je tedy daleko nejvyšší za nějaké ty desítky tisíc let, problém je hlavně v té rychlosti nárůstu koncentrací a ten je zcela raritní. Pokud byly dříve takové změny CO2, znamenalo to vždy katastrofu
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.10.2019 21:19 Reaguje na Jiří Dlouhý
1)Tento bod je úplne nepodstatný aj s Roundupom
2)Podstané a pravdivé je to, že koncetrácia CO2 dlhodobo klesá, pretože uhlík je viazaný vo vápenitých sedimentoch. Kritickú koncetráciu CO2 okolo 150 PPM už zem dosiahla v dobách ľadových a rastlinám sa v tých časoch ťažko existovalo. Najviac trpeli kvoli chladu, ale aj suchu a nedostatku CO2. Život ale nezanikol a ani tak ľahko nezanikne. Nezanikol ani v dobách, keď bola takmer celá Zem ľadová guľa. Otázka je ako by sa s tým vysporiadalo ľudstvo.
3)Problém rýchlosti nárastu CO2. Je pravda že človek uvoľňuje Co2 do atamosféry rýchlejšie ako sa tam ukladal, ale stále je to len menšia časť fosílnych palív zo svetových zásob(dostupných aj nedostupných), a zlomok z celkových zásob uhlíka uloženého vo vápencoch. Nikto doteraz nedokázal, že súčasné mierne oteplenie je spôsobené nárastom CO2 a obávam sa že ani historicky nie je doložené žiadne katastrofálne oteplenie spôsobené zvýšenou koncetráciou CO2. Naopak geológovia spomínajú doby ľadové s 20 násobnou koncetráciou CO2 oproti súčasnej.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

19.10.2019 21:32 Reaguje na Vladimir Mertan
ad 1) Bod je podstatný, protože člověk, který to tvrdí není vůbec odborník v tomto oboru a nemá na toto téma jedinou vědeckou práci.
ad 2) To se bavím o naprosto různých časových obdobích - ten pokles ukládáním je v řádu desítek tisíc let a vůbec neříká nic o současné situaci, kdy je planeta obydlená ve velké míře lidmi.
ad 3) Třetí bod - píšete naprosté nesmysly, těch důkazů je tolik, ale samozřejmě odborníci zcela jiných oborů a ještě nejlépe laici věci rozumí daleko více. Jen poradím, jako první ze začtěte do práce nositele Nobelovy ceny Svante Arheniuse - prozradím jen to, že ta práce je z roku 1896. A jinak třeba tady: https://skepticalscience.com/co2-lags-temperature-intermediate.htm ale samozřejmě v mnoha tisících vědeckých článků. Řekněme to opačně - najděte jediný solidní vědecký článek, který to vyvrací.
Odpovědět
sv

19.10.2019 22:53 Reaguje na Jiří Dlouhý
Bláboly. Uveďte konkrétní příklady "důkazů" nebo "rychlých nárůstů CO2, které znamenaly katastrofu", jinak lžete nebo žvaníte z cesty.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-premena-greenpeace-v-greenwar.A151018_214957_p_veda_wag
Je jasné, že Moore se nad tím retardovaným novinářem slitoval. Kdyby ho na oplátku vyzval k tomu, aby vypil sklenici nějakého tzv. bio herbicidu jako třeba roztoku zelené skalice, mohli bychom v přímém přenosu vidět důsledky obou chemických látek. Rakovina by pro toho moderátora byla tou nejmenší starostí.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

20.10.2019 07:27 Reaguje na
Nebudu se tady s vámi bavit, pokud své nesmyslné teorie budete podkládat nějakými nesmyslnými články lidí, kteří nejsou v oboru odborníky. Pokud nepředložíte recenzovaný vědecký článek, který by něco z těch nesmyslů, to tady tvrdíte potvrzoval, končím diskusi. Vaše argumenty jsou na úrovni argumentů zastánců teorie placaté Země.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.10.2019 09:05 Reaguje na Jiří Dlouhý
Vy po lidech chcete, aby se drasticky uskrovňovali a vykrmovali gaunery, provozující OZE. Vy jste tudíž povinen dokládat. A tlupa bezcenných podvodníků, vedených železničním inženýrem, vlastnícím firmu na přeprodávání emisních povolenek (a tudíž ekonomicky silně zainteresovaným na alarmistických blábolech o klimatu) produkuje jen texty, které nemají vyšší hodnotu než stejná gramáž použitého toaletního papíru, a tudíž je nelze považovat za věrohodné..
Odpovědět
MM

Milan Milan

20.10.2019 09:13 Reaguje na Jiří Dlouhý
Tak toto už mně rozesmálo "nesmyslnými články lidí, kteří nejsou v oboru odborníky"... Nezdá se vám že ti tzv.odborníci už jenom papouškují a "dokazují" politická přání bez vlastních poznatků, statistik, zkoumání nebo empirí? Pro mně má větší cenu reálné srovnávaní dat a to kýmkoliv. Jakou cenu má slovo tzv. odborníka, který nepochybuje...
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.10.2019 11:22 Reaguje na Jiří Dlouhý
Placatá země je častým argumentom, ktorým dokazujú alarmisti svoju pravdu. Aby sme si pripomenuli dávne časy https://sk.wikipedia.org/wiki/Giordano_Bruno Pýtate recenzovaný článok ku prostému faktu, že väčšina uhlíka z atmosféry je uložená v biogénnych usadeninách. Urobte si prechádzku v prírode niekde do kopcov a skalnatých brál napríklad Belianskych Tatier, či Veľkej a Malej Fatry a premýšľajte koľko CO2 je tam uloženého. Môžete ísť aj do Dolomitov už ten názov niečo naznačuje. To je len zlomok toho čo vidíme, väčšina vápenca je v moriach a pod zemou. Porozmýšľajte z čoho sa skladajú koralové ostrovy. Potom zistíte, že prívržencom placatej zeme ste vy sám.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

20.10.2019 17:48 Reaguje na Vladimir Mertan
Dobře tedy ještě jednou - nikdo tu nepopírá ukládání CO2 do hornin - ale to se bavíme o stovkách tisíc let. Se současnou situací za posledních 100 tis. let to nesouvisí. Za posledních 650 tis. let koncentrace CO2 nikdy neklesly pod 180 ppm a nikdy, kromě nyní nenarostly nad 300 ppm. Moje reakce byla na to, že koncentrace CO2 způsobují nárůst teploty a dal jsem k tomu i zdroje.
Jen bych si dovolil poznamenat, že Pařížská dohoda je celá založená na tom, že skleníkové plyny zvyšují teplotu - a tuto dohodu podepsali zástupci 195 zemí a ratifikovalo jí 187 včetně například Saudské Arábie a Spojených Arabských Emirátů. Jsou opravdu všichni hloupí?
Odpovědět
sv

20.10.2019 13:41 Reaguje na Jiří Dlouhý
No tak se nebav, placatá země, a zkus se zařídit dle vlastního doporučení a své nesmyslné hypotézy nečím dolož. Mimochodem už sis stačil cvaknout koncentrovaného roztoku zelené skalice?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.10.2019 13:00 Reaguje na
Pokud budete chtít něco z toho doložit, stačí se naučit číst a vyhledat přečíst si nějáký věruhodný zdroj.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.10.2019 11:33 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale čím více vápenitých sedimentů, tím méně je vázaného CO2 v sedimentech + mořské vodě. Aby se molekula vápenitého sedimentu mohla rozpustit ve vodě, potřebuje další molekulu CO2. Proto nám rostou v krasech krápníky.

Ale možná nerozumím, co s těmi sedimenty a vázaným uhlíkem myslíte a jaký je smysl vaší argumentace.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.10.2019 21:25 Reaguje na Jiří Dlouhý
Aj keď je to nepodstatné trošku faktov o tom ako vzniklo hnutie Greenpeace: The Don't Make a Wave Committee (DMWC) was formed in January 1970 by Dorothy and Irving Stowe, Ben Metcalfe, Marie and Jim Bohlen, Paul Cote, and Bob Hunter and incorporated in October 1970.[18] The Committee had formed to plan opposition to the testing of a one megaton hydrogen bomb in 1969 by the United States Atomic Energy Commission on Amchitka Island in the Aleutians. In 1971, Moore joined the committee as a member of the crew of the Greenpeace, a chartered fishing boat originally named the Phyllis Cormack which the Committee sent across the North Pacific to draw attention to the US testing of a 5 megaton bomb planned for September of that year.[19][20] As Greenpeace co-founder Bob Hunter wrote, "Moore was quickly accepted into the inner circle on the basis of his scientific background, his reputation [as an environmental activist], and his ability to inject practical, no-nonsense insights into the discussions."[21] In May 1971, Moore traveled to Alaska with Jim Bohlen, representing the DMWC in US Atomic Energy Commission hearings.[22] Moore attended DMWC meetings, and was part of the committee when its name was changed to the Greenpeace Foundation. Other committee members included committee founders Bob Hunter, Rod Marining and Ben Metcalfe.[23][24] Moore describes himself as a founding member of Greenpeace,[25] but the organization denies this claim.[4] zdroj eng wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Patrick_Moore_(consultant)
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

19.10.2019 21:34 Reaguje na Vladimir Mertan
Ano, správný zdroj, stačí si ale článek přečíst celý, že ano...
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.10.2019 21:38 Reaguje na Jiří Dlouhý
Takže píšete Patrick Moore není zakladatelem Greenpeace, tak je či nie je? Uhýbate a zatvárate oči pred faktami.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

20.10.2019 07:23 Reaguje na Vladimir Mertan
Neuhýbám, nečtete - https://www.greenpeace.org/usa/news/greenpeace-statement-on-patric/
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.10.2019 11:07 Reaguje na Jiří Dlouhý
Grenpeace sa zachovalo podobne ako Stalin v ZSSR, Zinonev a Trockij boli odstránení z histórie. Je na vás aby ste uznali svoj omyl, alebo klamstvo.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

19.10.2019 15:36
Děkuji. konečně zajímavý článek a příspěvek se kterým nezbývá než souhlasit.
Odpovědět
MM

Milan Milan

20.10.2019 19:28
nemá smyslu se těmito bláboly zabývat jinak než jako podstrčenými fabulacemi. Bojovat s něčím co je v přírodě v mnoha přirozených zdrojích, co je přírodě přirozené a dokonce prospěšné, co jí umožňuje přetvářeta vyvíjet ....to je absolutní nesmysl, peníze vynaložené na tzv. boj jsou nesmyslně vyhozené. Změna klimatu nastane i bez jediného člověka na planetě a lze se pouze a včas přizpůsobit. Navíc snížení umělé snížení množství prachuv ovzduší povede k většímu průnuinku slunečního svitu na povrch planety a zvýšení teploty atd.atd.....
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.10.2019 12:53 Reaguje na Milan Milan
Argumentace klimaskeptika: Bla, bla, bla .. jsou to bláboly. Bla, bla, bla ... vyhozené peníze. Bla, bla, bla .. klima se nemění.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.10.2019 09:46
Konečně článek, který se na úlohu stromů dívá věcně a realisticky! Děkuji zaň.

Možná by stálo za to doplnit, že strom ke svému životu potřebuje zdroj zemní vody a pokud je tento zdroj nedostatečně doplňován, zdroj se vyčerpává a může to skončit špatně se zdrojem i stromem. Je tudíž třeba využívat veškerých možností, jak vodu z nepropustných ploch zasakovat.
Odpovědět
JW

Jan Weinzettel

22.10.2019 23:25
Z webu https://www.sazimebudoucnost.cz/ obrázek se stromem jakožto plícemi (nepamatuji si přesnou podobu) odstranili.

Ke vstřebání CO2 tří cest kolem světa zapomněli dodat, že to tomu stoletému dubu bude 100 let trvat :) a za dalších pár let se může všechen CO2 v případě spálení toho dubu vrátit zase naráz do atmosféry. Ale což, aspoň že ty plíce jsou pryč.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist