Jan Weinzettel: Sázení stromů nás nezbavuje nutnosti zastavit spalování fosilních paliv
Nicméně, nad prvními zmíněnými důvody je dobré se pozastavit. Kyslík, který dýcháme je odpadem při růstu rostlin, které představují základ naší stravy. Rostlina odebírá v době růstu při fotosyntéze z atmosféry oxid uhličitý a zjednodušeně řečeno ho rozkládá na uhlík, který zabuduje do svého těla a kyslík, který vypustí do atmosféry. Člověk při dýchání vezme ze vzduchu kyslík a spojí ho s uhlíkem, který dostává z potravy a vypustí do atmosféry ve formě oxidu uhličitého. Do potravy se uhlík dostal právě díky fotosyntéze rostlin při uvolnění kyslíku. Jedná se tedy o vyvážený proces, při kterém rostliny vyprodukují kyslík, který pak člověk dýchá. K produkci kyslíku pro naše dýchání nám tedy stačí rostliny, které jíme, případně ty, které snědla zvířata, která jíme. Základem veškeré biogenní hmoty, kterou jíme, je uhlík z fotosyntézy, při které byl uvolněn kyslík nutný pro naše dýchání. Pokud tedy zrovna nejíme stromy, nebo nějaké organismy, které se stromy živí, pak stromy k dýchání nepotřebujeme.
S odstraněním oxidu uhličitého z atmosféry je to složitější. Strom představuje zásobu uhlíku (nadzemní a podzemní), který by se jinak vyskytoval v atmosféře ve formě oxidu uhličitého. Pokud vysadíme strom, pak v době jeho růstu odčerpává z atmosféry oxid uhličitý. Strom nicméně neroste věčně, jednou zestárne a spadne. Při jeho rozkladu se uhlík nahromaděný v jeho těle dostane opět do atmosféry ve formě oxidu uhličitého, případně ve formě metanu, který na oxid uhličitý zoxiduje. Důležitý je zde kontext. Pokud strom na konci života spálíme, pak se uhlík uvolní do atmosféry ve velmi krátkém čase. Pokud strom necháme rozložit, pak bude toto uvolňování trvat obvykle déle a bude závislé na celé řadě faktorů. Strom ale může také posloužit jako stavební materiál a uhlík tak mimo atmosféru vydrží poměrně dlouho. Na konci života stavby nebo jiného produktu se zase vrátí do atmosféry. V rámci kontextu je nutné uvažovat i nad tím, kde je strom vysazen. Některé biotopy mají obsah uhlíku v půdě vyšší, než odpovídá zalesněnému území. Zalesnění takového biotopu pak může vést k tomu, že se více uhlíku uvolní do atmosféry z půdy, než kolik ho v sobě uloží stromy. V celku tak dojde k emisím oxidu uhličitého namísto jeho sekvestrace z atmosféry. Další kontextový faktor je spojen s důsledky záboru půdy pro les. Zemědělská produkce je dnes globální a při jejím omezení na jednom místě lze očekávat nárůst její produkce jinde. Tento nárůst pak může být spojen s odlesňováním a poškozením vzácných ekosystémů po celém světě.
Máme tedy sázet stromy? Jistě, ale je důležité kde, jaká od toho máme očekávání a jak pro to argumentujeme. Nemá smysl tvrdit, že sázením stromů přispíváme k výrobě kyslíku, abychom měli co dýchat. Nemá smysl sázet stromy tam, kde vlivem jejich růstu dojde k emisím oxidu uhličitého. Nemá smysl je sázet ani tam, kde dojde k výraznému omezení zemědělské produkce, které vyústí v dovoz komodit spojených s odlesňováním v jiných částech světa. Je důležité mít na paměti, že plocha vhodná k vysázení stromů je omezená a tak nelze stromy sázet donekonečna. Pokud sázíme stromy kvůli jejich schopnosti uchovávat ve své hmotě uhlík, měli bychom si být vědomi toho, že je to v podstatě jednorázové řešení a nijak nás to dlouhodobě nezbavuje nutnosti omezit spalování fosilních paliv. Sázením stromů emise ze spalování fosilních paliv nevyřešíme. Může to maličko pomoci, veškerá vegetace obsahuje přibližně stejné množství uhlíku, jako atmosféra před vlivem člověka. V půdě je ho pak přibližně dvakrát tolik a přitom je na Zemi odhadem přes 3 bilióny stromů.
Sázejme stromy, ale sázejme je pro jejich skutečné a důležité služby a funkce, ne pro ty fiktivní. Za nejzásadnější považuji nutnost argumentovat pravdivě. Stromy nevysazujeme proto, abychom měli co dýchat, ale pro celou řadu jejich služeb, které nám přinášejí. Musíme být však stále obezřetní, abychom symbolem života neničili jeho vzácné formy, které existují v některých místech bez stromů.
Přečtěte si také |
Matěj Hollan: Sázení 10 milionů stromů kvůli výrobě kyslíku je obyčejný greenwashing
Přečtěte si také |
Miroslav Kundrata: Sázíme stromy, aby česká města a krajina byla k žití
reklama
Dále čtěte |
Sucho v lesích vede k šíření škůdců i odumírání stromů, rostou náklady na obnovu
Práce lesních semenářů vrcholí. Osivo je připraveno k jarnímu setí
Lesy ČR letos osází 9500 hektarů, dalších 3500 hektarů obnoví semena ze stojících stromůOnline diskuse
Všechny komentáře (23)
Vladimir Mertan
19.10.2019 13:04Jiří Dlouhý
19.10.2019 20:15 Reaguje na Vladimir Mertan1) Patrick Moore není zakladatel Greenpeace, byl nějakou dobu ředitelem kanadské pobočky GP. Mnoho a mnoho let je průmyslový konzultant svázaným s jaderným, důlním a energetickým průmyslem a také s chemickým průmyslem. Jeho úžasným kouskem bylo pití skleničky Roundapu na veřejné přednášce...
2) To další, co on tvrdí k CO2 doufám nějak moc nemyslíte vážně - jak to, že tady na zemi byl život stovky tisíc let bez člověka? Ano, v určitých podmínkách opravdu některé rostliny rostou při vyšší koncentrace CO2 lépe, a také zprávy IPCC říkají, že v středních pásmech, pokud nebude sucho, budou vyšší zemědělské výnosy, ale to je hodně něco jiného.
3) Problém není tolik v koncentraci CO2, která je tedy daleko nejvyšší za nějaké ty desítky tisíc let, problém je hlavně v té rychlosti nárůstu koncentrací a ten je zcela raritní. Pokud byly dříve takové změny CO2, znamenalo to vždy katastrofu
Vladimir Mertan
19.10.2019 21:19 Reaguje na Jiří Dlouhý2)Podstané a pravdivé je to, že koncetrácia CO2 dlhodobo klesá, pretože uhlík je viazaný vo vápenitých sedimentoch. Kritickú koncetráciu CO2 okolo 150 PPM už zem dosiahla v dobách ľadových a rastlinám sa v tých časoch ťažko existovalo. Najviac trpeli kvoli chladu, ale aj suchu a nedostatku CO2. Život ale nezanikol a ani tak ľahko nezanikne. Nezanikol ani v dobách, keď bola takmer celá Zem ľadová guľa. Otázka je ako by sa s tým vysporiadalo ľudstvo.
3)Problém rýchlosti nárastu CO2. Je pravda že človek uvoľňuje Co2 do atamosféry rýchlejšie ako sa tam ukladal, ale stále je to len menšia časť fosílnych palív zo svetových zásob(dostupných aj nedostupných), a zlomok z celkových zásob uhlíka uloženého vo vápencoch. Nikto doteraz nedokázal, že súčasné mierne oteplenie je spôsobené nárastom CO2 a obávam sa že ani historicky nie je doložené žiadne katastrofálne oteplenie spôsobené zvýšenou koncetráciou CO2. Naopak geológovia spomínajú doby ľadové s 20 násobnou koncetráciou CO2 oproti súčasnej.
Jiří Dlouhý
19.10.2019 21:32 Reaguje na Vladimir Mertanad 2) To se bavím o naprosto různých časových obdobích - ten pokles ukládáním je v řádu desítek tisíc let a vůbec neříká nic o současné situaci, kdy je planeta obydlená ve velké míře lidmi.
ad 3) Třetí bod - píšete naprosté nesmysly, těch důkazů je tolik, ale samozřejmě odborníci zcela jiných oborů a ještě nejlépe laici věci rozumí daleko více. Jen poradím, jako první ze začtěte do práce nositele Nobelovy ceny Svante Arheniuse - prozradím jen to, že ta práce je z roku 1896. A jinak třeba tady: https://skepticalscience.com/co2-lags-temperature-intermediate.htm ale samozřejmě v mnoha tisících vědeckých článků. Řekněme to opačně - najděte jediný solidní vědecký článek, který to vyvrací.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-premena-greenpeace-v-greenwar.A151018_214957_p_veda_wag
Je jasné, že Moore se nad tím retardovaným novinářem slitoval. Kdyby ho na oplátku vyzval k tomu, aby vypil sklenici nějakého tzv. bio herbicidu jako třeba roztoku zelené skalice, mohli bychom v přímém přenosu vidět důsledky obou chemických látek. Rakovina by pro toho moderátora byla tou nejmenší starostí.
Jiří Dlouhý
20.10.2019 07:27 Reaguje naJan Šimůnek
20.10.2019 09:05 Reaguje na Jiří DlouhýVladimir Mertan
20.10.2019 11:22 Reaguje na Jiří DlouhýJiří Dlouhý
20.10.2019 17:48 Reaguje na Vladimir MertanJen bych si dovolil poznamenat, že Pařížská dohoda je celá založená na tom, že skleníkové plyny zvyšují teplotu - a tuto dohodu podepsali zástupci 195 zemí a ratifikovalo jí 187 včetně například Saudské Arábie a Spojených Arabských Emirátů. Jsou opravdu všichni hloupí?
Martin Jasan
22.10.2019 13:00 Reaguje naJiří Svoboda
21.10.2019 11:33 Reaguje na Vladimir MertanAle možná nerozumím, co s těmi sedimenty a vázaným uhlíkem myslíte a jaký je smysl vaší argumentace.
Vladimir Mertan
19.10.2019 21:25 Reaguje na Jiří DlouhýJiří Dlouhý
19.10.2019 21:34 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
19.10.2019 21:38 Reaguje na Jiří DlouhýJiří Dlouhý
20.10.2019 07:23 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
20.10.2019 11:07 Reaguje na Jiří DlouhýAlena Lyskova
19.10.2019 15:36Martin Jasan
22.10.2019 12:53 Reaguje naJiří Svoboda
21.10.2019 09:46Možná by stálo za to doplnit, že strom ke svému životu potřebuje zdroj zemní vody a pokud je tento zdroj nedostatečně doplňován, zdroj se vyčerpává a může to skončit špatně se zdrojem i stromem. Je tudíž třeba využívat veškerých možností, jak vodu z nepropustných ploch zasakovat.
Jan Weinzettel
22.10.2019 23:25Ke vstřebání CO2 tří cest kolem světa zapomněli dodat, že to tomu stoletému dubu bude 100 let trvat :) a za dalších pár let se může všechen CO2 v případě spálení toho dubu vrátit zase naráz do atmosféry. Ale což, aspoň že ty plíce jsou pryč.
