Miroslav Kundrata: Sázíme stromy, aby česká města a krajina byla k žití
Když už se ale úvahy Matěje Hollana o iniciativě Sázíme budoucnost přenesly ze sociálních sítí i na stránky Ekolistu, dovoluji si usadit některá fakta:
1) Iniciativa Sázíme budoucnost je myšlenka Nadace Partnerství, která rozvíjí rozvíjející loňskou úspěšnou kampaň Stromy svobody ke stému výročí republiky.
2) Ministerstvo životního prostředí se k ní připojilo na jaře tohoto roku a po velké společné debatě s odborníky i neziskovkami jsme si v dubnu stanovili kromě výsadby symbolického počtu stromů tyto hlavní cíle:
- Odstraňovat legislativní bariéry pro výsadby ve městech i v krajině (typicky ochranná pásma sítí, která jsou v konfliktu se stromy v ulicích).
- Poskytovat metodickou podporu pro správné výsadby a poctivou péči o stromy.
- Zjednodušovat dotační financování výsadeb a k tomu získávat další finance ze soukromých zdrojů.
- Spojovat jinak rozdělenou společnost kolem pozitivního tématu stromů jako symbolu adaptačních opatření.
Všechny tyto cíle se postupně daří naplňovat díky desítkám partnerů z veřejného, soukromého i akademického sektoru i díky iniciativnímu a neformálnímu přístupu Ministerstva životního prostředí. Jak s naší myšlenkou zachází nepředvídatelný premiér, nechávám bez komentáře. Cílem iniciativy ale je, aby stromy sázel každý a politici by měli jít příkladem!
3) Nadace Partnerství nikdy netvrdila ani nebude říkat, že výsadbami stromů nahrazujeme nutná opatření k přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Podpořili jsme hnutí Fridays for Future nebo Limity jsme my mimořádným uznáním v rámci ekologické Ceny Josefa Vavrouška. Navíc sami v našem areálu Otevřené zahrady pod Špilberkem vizi nízkouhlíkové společnosti prakticky žijeme. Na webu iniciativy říkáme, že výsadbami stromů zvyšujeme odolnost krajiny a měst proti změnám klimatu a pomáháme obnovovat retenční schopnost krajiny. Budiž naší chybou, že jsme zde zároveň ve snaze přiblížit téma co nejširšímu okruhu lidí, nechali viset zjednodušující piktogram s produkcí kyslíku, vyměníme jej za méně kontroverzní téma. Přínosů stromů je totiž celá řada a my zároveň chceme mluvit k obyčejným lidem srozumitelným jazykem.
4) Nechceme patřit k těm, kdo prohlubují environmentální žal a bezvýchodnost perspektivy nejen mladé generace kvůli klimatické změně. Sázení stromů je jednou z možností, jak zareagovat rychle a kladně na stav naší krajiny a měst. Vedle toho v tom vidíme příležitost pro spojení těch, kteří spolu potřebují mluvit, abychom dosáhli větších změn strukturálního charakteru. I když to Matěj nazývá „greenwashingem“. Budeme rádi, když se k nám čtenáři Ekolistu i Matěj Hollan přidají.
Přečtěte si také |
Matěj Hollan: Sázení 10 milionů stromů kvůli výrobě kyslíku je obyčejný greenwashing
reklama
Dále čtěte |
Klimatická komunikace potřebuje srozumitelnější jazyk, shodli se experti
Rusko si u WTO stěžuje na evropská uhlíková cla a obchodování s povolenkami
Copernicus: Duben 2025 byl druhý nejteplejší v historii měřeníOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
Jiří Svoboda
21.10.2019 09:54V části 3) píšeš o nutných opatření k přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Fridays for Future nebo Limity jsme my ale k opatřením k přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku nijak nepřispívají, a navíc se snaží ta nejefektivnější bojkotovat. Myslíš, že je zde Cena Josefa Vavrouška na místě?
Zdraví Tě Jura
Nadace Partnerství
23.10.2019 10:15 Reaguje na Jiří Svobodadíky za reakci. Myslím, že porota Ceny Josefa Vavrouška rozhodla správně o ocenění mladých lidí, kteří dokázali vyburcovat politiky, firmy, media a veřejnost, což se před tím nedařilo ani vědcům, ani hnutím typu Greenpeace aj. dnes už tradičním environmentálním organizacím. Můžeme donekonečna debatovat o tom, co je ta nejlepší cesta, ale bez toho, aniž ve veřejnosti uzraje vědomí, že změna je nutná a že to může bolet, se společnost nikam nepohne.
Naší ambicí je strany spíše propojovat poslouchat různé názory, což je v české anti konsensuální společnosti těžké.
Zdraví Tě Mirek.
Jiří Svoboda
24.10.2019 12:47 Reaguje na Nadace PartnerstvíOpravdu si myslíš, že mladí dokázali vyburcovat politiky, firmy, media a veřejnost? Jaké jsou z toho výsledky? Já na pár takových akcích byl a např. nějaký zájem o věcnou diskusi tam neexistoval.
Ten, kdo při poplachu tluče na kolejnici plní sice nezbytnou úlohu, ale pokud není nikdo schopen poplach organizovat, pouhým tlučením do kolejnice se může nadělat mnohem více škody než užitku.
Ty tvrdíš, že je třeba, aby v lidech uzrálo nějaké vědomí. To však nemusí NIKDY v dostatečné míře nastat. Můj názor je, že není spráné měnit lidi, nýbrž jim vhodně změnit pravidla a nechat je svobodně žít a rozhodovat se (na to jsou zvyklí) v rámci jiných pravidel.
Zdraví Tě Jura
Petr Vach
21.10.2019 12:34Letecké záběry naší (bývalé )chlouby LESY by člověk musel obrečet,a kam se má vsakovat voda,když se na rozpálené plánipřežene bouřka,tak voda utíká do nejbližší vesnice,aby tam pěstitelům Řepky a Kukuřice omyla sklepy a zahrádky
V dobách za komančů se nepřítel jmenoval mandelinka bramborová!
V dobách tržního hospodářství je to"Lýkožrout.
Že by nám ho za trest posílal Míša Gorby ?
Petr Vach
22.10.2019 09:29 Reaguje naPorušováním zákona o velikosti " HOLINY" (velkokapacitní harvestory)
Odvozem veškeré štěpky do tepláren ( z čeho pak mají stromky růst ?)--to je stejné,jako hnojení polí !!!!
Daniel Vondrouš
21.10.2019 13:26Jiří Svoboda
22.10.2019 20:29 Reaguje na Daniel VondroušDaniel Vondrouš
21.10.2019 16:40Karel Ploranský
22.10.2019 23:59 Reaguje na Daniel VondroušNa sídlišti 28. října v Lounech kvůli překopání cca 150 m vodovodu udělali před rokem z velice pěkně zazeleněného sídliště polopoušť. Jsem inženýr a umím posoudit, jestli by ten zásah šlo nebo nešlo udělat tak, že by stromy mohly zůstat stát. Jednoznačně by to ŠLO - kdyby se ovšem chtělo...
Kdo si dokáže prosadit povolení k pokácení krásných naprosto zdravých lip starých 45 let s průměrem kmene mezi 45 a 60 cm + dalších stromů (borovic a bříz) jen proto, aby měl o trochu snadnější práci nebo ušetřil pár tisícovek na nákladech akce, je tupé bezohledné hovado - a vůbec nezáleží na tom, jestli mu to nějaké předpisy umožňují nebo ne. Totéž lze říci i o těch, kteří takové předpisy tvoří.
