https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jana-janourova-stromy-si-zaslouzi-kvalitni-peci.spatne-provedeny-mulc-skodi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jana Jaňourová: Stromy si zaslouží kvalitní péči. Špatně provedený mulč škodí

7.5.2020
Správně provedený mulč má podporovat růst stromů, ne jim škodit.
Správně provedený mulč má podporovat růst stromů, ne jim škodit.
Zdroj | Archiv Jana Jaňourová
Všímám si ve svém okolí, v jakém stavu jsou dřeviny ve veřejném prostoru. A podle mě se tu rozmohl takový nešvar – přemulčování. Zatímco jeden poničený stromek radnice dlouho řeší, firmy provádějící povýsadbovou péči o stromy příliš nehlídá.
 
Několikrát jsem v minulých letech upozorňovala a žádala zjednání nápravy povýsadbové péče na „zrevitalizovaném“ Husově náměstí v Prostějově. Dodnes vysazené stromky trpí a hynou nesprávnou povýsadbovou péčí. Řada z nich nepřežila a byla nahrazena, jiné jeví známky nevratného poškození a nemají šanci na život. Poškození se projevuje s časovou prodlevou a až se projeví, je pozdě. Zakládání a údržba veřejné zeleně dá práci a stojí nemalé peníze. Netřeba připomínat, že jen zdravá zeleň krášlí veřejný prostor a vykonává ekosystémové funkce.

Na povýsadbové péči mi vadí špatně provedený mulč. Správně provedený mulč má podporovat růst stromů, má svá pravidla, arboristické standardy, stejně jako jiná agrotechnická opatření v péči o zeleň. Když je špatně provedený, stromy stresuje k nemoci a pomalé smrti. Zálivková či kořenová mísa nemá být hromadou organického či anorganického materiálu dusící kmen a kořeny stromu. Podle arboristických standardů má být mulč vysoký 5 až 10 cm a nesmí se dotýkat kořenového krčku. Kořenový krček je místo, kde kořeny přecházejí do kmene. Zdraví a kondice kořenového krčku je životně důležitá pro život a zdraví stromu. Proto musí být kořenový krček volný. Jinak stromu hrozí houbové choroby, při kterých stromek vypadá, že usychá, ale ve skutečnosti je napaden dřevokaznými houbami. Hrozí i jiné maléry, například tvorba škrtících kořenů, které zvyšují nebezpečí vývratu stromu a podobně. Napadený stromek neroste, nemá přírůstky vypadá neduživě, usychá. Je nemocný. I když se ztuha a dlouho brání nemá šanci. S rostoucím stromem a kořeny se má mulč spíše rozšiřovat, ne navyšovat. Dobře provedený mulč dá stejnou námahu, stejné peníze a neničí strom, nýbrž pomáhá zdravému růstu, zlepšuje kondici, životnost a bezpečnost stromu. Správná péče zamezuje chorobám a škůdcům ohrožovat odolnost, zdraví a stabilitu stromu.

Pro nápravu stačí málo. Pověřit odborníka kontrolujícího stav a kondici stromů a (povýsadbovou) péči o zeleň. Stačí minimum. Stačí dodržovat arboristické základy. Přihnojování na obrázku: chemické koncentrované granule nasypané přímo ke kmeni, jsou už jen doražením stromu. Při rose či dešti vysoká koncentrace chemické látky nemůže nepoškodit kmen stromu a výživa se nedostane ke kořenovému vlášení, které bývá v obvodu koruny a saje vodu a v ní rozpuštěné živiny, tedy vyživuje strom. Když pomineme základní věc, že ve fázi zakořeňování by se mělo podpořit zakořeňování.

Argument, že se „to tak dělá všude“, nebo že „stromy jsou ve stínu“ a proto nemohou prospívat, neomlouvá špatně odvedenou práci ani zoufalou kondici stromů. Stačí se podívat na arboristické standardy nebo na odbornou literaturu. Stromy si pořádnou pozornost a péči zaslouží.

Přemulčování není problém jen na zmíněné lokalitě, ale rozmohlo se po celém městě a okolí. To by se nestalo, kdyby místní samospráva měla odborníka, který kontroluje provedení placených projektů. Poškozené stromy nemohou plnit své estetické a ekosystémové funkce a nedožívají se průměrné životnosti, což zvyšuje i ekonomické náklady.

Na problém jsem tedy upozornila nejprve úředníky Magistrátu, kdy se mi od nynějšího vedoucího Odboru rozvoje a investic Ing. Brücknera dostalo odpovědi, že je vše v pořádku. Obrátila jsem se na Libora Marčana, předsedu Komise pro životní prostředí Rady města Prostějova, který mi sdělil: „V lednu jsem k tématu Husovo náměstí zorganizoval setkání za účasti zhotovitele projektové dokumentace i odpovědných pracovníků ORI a přizval je na jednání komise ŽP, kde jsem je seznámil se současným stavem a celou řadou chyb při výsadbě zeleně (přemulčování, zahloubení, nevhodné použití geotextilie, korní spála, počínající houby atp.). Stromy stále nejsou v péči města a běží tam nějaká záruční doba. Město tedy, dle mých informací bude požadovat nápravu chyb po zhotoviteli.“ Když jsem s těmito závěry konfrontovala Ing. Brücknera, zeptal se mě, kdo je pan Marčan.

Když nějaký vandal poškodí jeden stromek, radnice hned píše články o odsouzeníhodném činu a odsuzuje jeho pachatele. Když někdo ničí hromadně stovky stromků, radnici to nezajímá.
reklama

 
foto - Jaňourová Jana
Jana Jaňourová
Autorka je místopředsedkyně Strany zelených v Prostějově.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pa

PavelA

7.5.2020 14:59
ten Prostějov je takový svéráz,v mnoha rovinách....
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.5.2020 15:51 Reaguje na PavelA
To víte Faltýnkovo...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.5.2020 10:08
Z pohledu praktika a znalce současné technologie výsadeb si dovolím doplnit několik zásadních postřehů, jejichž efekt výrazně ovlivňuje dlouhodobou životnost použitého výsadbového materiálu(samozřejmě se nejedná o nějaký celkový výčet):

1: květináčový efekt - stromy pěstované dlouhodobě v kontejnerech trpí tím, že jejich kořeny rostou do kruhu, čímž se postupem času samy zaškrtí. Takto pěstovaný jedinec nemá v delším časovém horizontu šanci přežít.

2. balové výsadby - stromy takto pěstované ve volné půdě, jsou dobývány zařízením, jehož princip lze pro laiky vysvětlit nejlépe přirovnáním k lžíci na zmrzlinu. Takto dobývaný strom utrpí řadu poranění kořenového systému, které z technologicky daných důvodů není možno náležitě ošetřit a ta se potom stávají vstupní branou pro řadu především houbových patogenů, což opět vede k zásadnímu ovlivnění dlouhověkosti výsadby.

3. současná úroveň řady zahradnických firem. Vzhledem k faktu, že se jedná o volnou živnost, může tuto profesi provozovat každý, kdo má s prominutím díru do p.dele bez jakýchkoli teoretických i praktických znalostí. To se projevuje právě např přemulčováním, nebo nejčastěji příliš hlubokou výsadbovou jámou, což vede k zahrnutí kořenového krčku pod úroveň terénu, případně nedostatečnou, nebo zcela absentující péčí o povýsadbovou úpravu koruny a celkově o výchovu jedince v prvních povýsadbových letech.

Kdo chce, aby výsadby stromů byly dlohověké, měl by se zaměřit na několik faktorů, které výše uvedené problémy eliminují a to:

1. vysazovat stromy prostokořenné, s náležitě ošetřenými poraněními kořenů.

2. používat jako výsadbový materiál pokud možno co nejmladší jedince. Současný trend výsadby co nejvzrostlejších jedinců je z hlediska dlohodobé životnosti zcestný. Tomu aby aby byl jedinec na stanovišti dlouhodobě prosperující, je nutno používat mladý sadební materiál, který se daným podmínkám dovede lépe přizpůsobit. Touha po okamžitém efektu je v tomto případě kontraproduktivní.

3: nehledět při realizaci pouze na cenu (zde vstupuje do problému imbecilita zákona o veřejných zakázkách), ale také na reference a kvalitu odváděné práce jednotlivých realizátorů.
Odpovědět

Jan Škrdla

12.5.2020 23:19 Reaguje na Jakub Graňák
Víceméně souhlasím, také nejsem zastánce výsadby vzrostlých stromů. Kontejnerovaná sadba by mi tak nevasdila (v případě keřů a odrostků - špíčáků), v některých případech se mi jeví vhodnější než prostokořenná. Jsou situace, kdy se neobejdeme ani bez vzrostlých stromů.

Pak je zde zažitý mýtus mezi laickou veřejností (podporovaný i některými lidmi z oboru) - a to, že čím větší strom se vysadí, tím je to lepší. A nejraději i ve volné krajině. Ten okamžitý efekt je hold neodolatelný.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.5.2020 19:24 Reaguje na Jan Škrdla
I to kontejnerování, pokud se dělá správně není problém, jenže když každou sezonu přesazujete do většího hrnku, tak roste i cena a nakonec to nechce nikdo koupit, tak se to šulí. Jinak co se týče keřů, tak tam vážně problém není, týká se to jenom stromů. Špičák taky není problém, tam se bavíme stále o velmi mladých stromcích (např. ovocný očkovanec má jako špičák 2 roky, podnož 3).
To s tím mýtem podporovaným profesionály je pak jen kalkul na vyšší cenu (jak marže za kus, tak cena za výsadbu), to říkám s vědomím, že mě za to budou kolegové chtít ukřižovat:-)
Odpovědět
MV

Martina Vránová

14.5.2020 07:09
Intuitivně jsem už dřív usoudila, že vysoká podestýlka těsně okolo kmene musí něčemu vadit. Nyní to autorka článku fundovaně vysvětluje. Stejně tak už jsem přemýšlela o těch zavlažovacích pytlích - netvoří se pod nimi plíseň? Krom toho, že strom se nezalévá ke kmeni, nejvíce se napije až při obvodu koruny. To jsme se učili už na ZŚ, v předmětu zvaném Pozemky.
A co stromům způsobuje neustále obech….í čokly?
No a nad fundovaností zahradnických firem radši ani nepřemýšlet. Pan radní v místě bydliště mi zdvořile (a s lítostí!) odpověděl, že musí vysoutěžit nejlevnější firmu a....
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist