Jana Jaňourová: Stromy si zaslouží kvalitní péči. Špatně provedený mulč škodí

Všímám si ve svém okolí, v jakém stavu jsou dřeviny ve veřejném prostoru. A podle mě se tu rozmohl takový nešvar – přemulčování. Zatímco jeden poničený stromek radnice dlouho řeší, firmy provádějící povýsadbovou péči o stromy příliš nehlídá.
Několikrát jsem v minulých letech upozorňovala a žádala zjednání nápravy povýsadbové péče na „zrevitalizovaném“ Husově náměstí v Prostějově. Dodnes vysazené stromky trpí a hynou nesprávnou povýsadbovou péčí. Řada z nich nepřežila a byla nahrazena, jiné jeví známky nevratného poškození a nemají šanci na život. Poškození se projevuje s časovou prodlevou a až se projeví, je pozdě. Zakládání a údržba veřejné zeleně dá práci a stojí nemalé peníze. Netřeba připomínat, že jen zdravá zeleň krášlí veřejný prostor a vykonává ekosystémové funkce.

Na povýsadbové péči mi vadí špatně provedený mulč. Správně provedený mulč má podporovat růst stromů, má svá pravidla, arboristické standardy, stejně jako jiná agrotechnická opatření v péči o zeleň. Když je špatně provedený, stromy stresuje k nemoci a pomalé smrti. Zálivková či kořenová mísa nemá být hromadou organického či anorganického materiálu dusící kmen a kořeny stromu. Podle arboristických standardů má být mulč vysoký 5 až 10 cm a nesmí se dotýkat kořenového krčku. Kořenový krček je místo, kde kořeny přecházejí do kmene. Zdraví a kondice kořenového krčku je životně důležitá pro život a zdraví stromu. Proto musí být kořenový krček volný. Jinak stromu hrozí houbové choroby, při kterých stromek vypadá, že usychá, ale ve skutečnosti je napaden dřevokaznými houbami. Hrozí i jiné maléry, například tvorba škrtících kořenů, které zvyšují nebezpečí vývratu stromu a podobně. Napadený stromek neroste, nemá přírůstky vypadá neduživě, usychá. Je nemocný. I když se ztuha a dlouho brání nemá šanci. S rostoucím stromem a kořeny se má mulč spíše rozšiřovat, ne navyšovat. Dobře provedený mulč dá stejnou námahu, stejné peníze a neničí strom, nýbrž pomáhá zdravému růstu, zlepšuje kondici, životnost a bezpečnost stromu. Správná péče zamezuje chorobám a škůdcům ohrožovat odolnost, zdraví a stabilitu stromu.

Pro nápravu stačí málo. Pověřit odborníka kontrolujícího stav a kondici stromů a (povýsadbovou) péči o zeleň. Stačí minimum. Stačí dodržovat arboristické základy. Přihnojování na obrázku: chemické koncentrované granule nasypané přímo ke kmeni, jsou už jen doražením stromu. Při rose či dešti vysoká koncentrace chemické látky nemůže nepoškodit kmen stromu a výživa se nedostane ke kořenovému vlášení, které bývá v obvodu koruny a saje vodu a v ní rozpuštěné živiny, tedy vyživuje strom. Když pomineme základní věc, že ve fázi zakořeňování by se mělo podpořit zakořeňování.

Argument, že se „to tak dělá všude“, nebo že „stromy jsou ve stínu“ a proto nemohou prospívat, neomlouvá špatně odvedenou práci ani zoufalou kondici stromů. Stačí se podívat na arboristické standardy nebo na odbornou literaturu. Stromy si pořádnou pozornost a péči zaslouží.

Přemulčování není problém jen na zmíněné lokalitě, ale rozmohlo se po celém městě a okolí. To by se nestalo, kdyby místní samospráva měla odborníka, který kontroluje provedení placených projektů. Poškozené stromy nemohou plnit své estetické a ekosystémové funkce a nedožívají se průměrné životnosti, což zvyšuje i ekonomické náklady.

Na problém jsem tedy upozornila nejprve úředníky Magistrátu, kdy se mi od nynějšího vedoucího Odboru rozvoje a investic Ing. Brücknera dostalo odpovědi, že je vše v pořádku. Obrátila jsem se na Libora Marčana, předsedu Komise pro životní prostředí Rady města Prostějova, který mi sdělil: „V lednu jsem k tématu Husovo náměstí zorganizoval setkání za účasti zhotovitele projektové dokumentace i odpovědných pracovníků ORI a přizval je na jednání komise ŽP, kde jsem je seznámil se současným stavem a celou řadou chyb při výsadbě zeleně (přemulčování, zahloubení, nevhodné použití geotextilie, korní spála, počínající houby atp.). Stromy stále nejsou v péči města a běží tam nějaká záruční doba. Město tedy, dle mých informací bude požadovat nápravu chyb po zhotoviteli.“ Když jsem s těmito závěry konfrontovala Ing. Brücknera, zeptal se mě, kdo je pan Marčan.

Když nějaký vandal poškodí jeden stromek, radnice hned píše články o odsouzeníhodném činu a odsuzuje jeho pachatele. Když někdo ničí hromadně stovky stromků, radnici to nezajímá.

---

reklama

---