https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jana-janourova-znecistene-ovzdusi-zkracuje-zivot-nam-vsem.investujme-do-zdravi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jana Jaňourová: Znečištěné ovzduší zkracuje život nám všem. Investujme do zdraví

15.12.2020
Co dýcháme v Prostějově? Na ilustračním snímku náměstí T. G. Masaryka.
Co dýcháme v Prostějově? Na ilustračním snímku náměstí T. G. Masaryka.
Foto | Palickap / Wikimeda Commons
V souvislosti s pandemií covidu a prokázaným zhoršením průběhu infekce a vyšší úmrtností vyvstává otázka: Co dýcháme v Prostějově?
 

Kdo chce znečištěnost prostějovského ovzduší zpochybňovat, nechť laskavě vezme na vědomí následující data. V žebříčku porovnávání indexu kvality života v českých obcích 2020 je Prostějov v Indexu znečištění ovzduší na 182. příčce z 206 obcí! V žebříčku podle plochy zeleně zaujímá Prostějov ze 60 obcí 53. místo se 7,14 % plochy zeleně!

Znečištěné ovzduší v Česku má každý rok na svědomí 10 000 předčasných úmrtí. Dlouhodobé vystavení částicím polétavého prachu, oxidům dusíku a síry, přízemnímu ozónu i dalším škodlivinám vede k nárůstu onemocnění rakovinou, kardiovaskulárními a respiračními chorobami, dráždění očí, nosu, hrdla, bolestem hlavy, častějším infekcím a dalším zdravotním potížím. Počty nemocných sezónní chřipkou a respiračních onemocnění na Prostějovsku zaujímají opakovaně čelní místa celostátních statistik. Letos se Prostějov ocitl v několikrát v čele celostátních statistik v rychlosti šíření covidu. Několik desetiletí se navíc Prostějov řadí k místům s nejhorším znečištěním ovzduší a to jak ve výši koncentrací škodlivin, tak v četnosti překračování povolených koncentrací škodlivin v ovzduší.

Jak s těmito alarmujícími údaji nakládá Statutární město Prostějov? Jak snižuje koncentrace emisí? Jak chrání a zlepšuje ovzduší?

Ministerstvo životního prostředí a vědecké instituce vydávají studie, metodiky a doporučení na zlepšení životního prostředí pomocí přírodě blízkých opatření. Nejúčinnější je výsadba funkční zeleně, vegetačních pásů podél komunikací. Metodiky doporučují výšku, šířku, hustotu a skladbu zeleně pro co nejefektivnější zachytávání prachových částic, snižování hladiny hluku, hladiny přízemního ozónu a dalších škodlivin. Ministerstvo životního prostředí opakovaně nabízí dotace na zlepšení kvality prostředí v sídlech: zakládání a obnovu ploch a prvků veřejné zeleně (parků, zahrad, sadů, uličních stromořadí, alejí, lesoparků, remízů, průlehů). Investované peníze se zcela jistě vrátí ve zdraví obyvatel a v prosperitě území.

V souvislosti s těmito informacemi je zarážející, že v roce 2020 Statutární město Prostějov ani nevykoupilo pozemky pro plánované plochy zeleně na jižní straně města, které by mohly efektivně snížit koncentrace škodlivin v ovzduší.

Letecký snímek Prostějova dokumentuje zoufalý nedostatek funkční zeleně ve městě a jeho okolí. Chybí stromy, keře, zelené plochy, které by efektivně zachycovaly škodliviny z ovzduší. Polétavý prach z komunikací a polí končí v ulicích, pokojích a plicích občanů a oslabuje jejich zdraví. Statutární město Prostějove, prober se o konej ve prospěch svých obyvatel! Investice do životního prostředí se vrátí ve zdraví, lepší kvalitě života a prosperitě města!


reklama

 
foto - Jaňourová Jana
Jana Jaňourová
Autorka je místopředsedkyně Strany zelených v Prostějově.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

15.12.2020 08:49
Těch 10 000 předčasně mrtvých je nějak podložen? A co to znamená? Že v průměru předčasně zemřou o 20 let dříve, nebo že v průměru zemřou o minutu dříve?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.12.2020 11:30 Reaguje na Richard Vacek
Myslí se to asi tak, že člověk onemocní asi i zemře na chorobu, kterou by v čistém ovzduší vůbec nedostal.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.12.2020 15:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Já jsem ji, tu chorobu, nedostal ani ve "špinavém" ovzduší, když se topilo v každém bytě nejméně ve dvojích kamnech celou zima a ty trvaly mnohem déle než dnes.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.12.2020 17:57 Reaguje na Jiří Daneš
Třeba váš otec byl normální chlap a dbal na to, aby kamna nekouřila.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.12.2020 08:11 Reaguje na Pavel Hanzl
A totéž dělali všichni v okruhu desítek km :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.12.2020 14:25 Reaguje na Jan Šimůnek
A když v noci nasněžilo, už ráno byl sníh černý.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.12.2020 20:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Vidíte a přesto jsem ještě naživu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.12.2020 10:37 Reaguje na Jiří Daneš
Já taky. A to je snd důvod chovat se jako stádo prasat?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

15.12.2020 09:15
To je text pro text, vhodný jen k tlučení do klábosnice. Vata a jen zase vata.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.12.2020 11:28
Nikde tam ale není ani naznačena příčina. Hlavní dálniční tah jde na estakádě, což asi příčinou nebude a má snad Prostějov nějaký špinavý průmysl? Řešení přece musí začít u příčin a ne od následků.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.12.2020 14:10
Řekl bych, že ten článek je sice takový emotivní a strašivý, ale v zásadě ukazuje, že je co zlepšit. To lze jistě hodnotit kladně.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.12.2020 15:42
Nechápu, jak jsme se mohli s ženou dožít věku +85, když půl našeho života se všude topilo v každém bytě v zimě nejméně ve dvojích kamnech na uhlí, většinou hnědé, a kvůli sazím se v zimě nedalo sušit prádlo mimo uzavřenou místnost. Ono to asi nebylo tak strašně zdraví nebezpečné, jak se nám dnes snaží namluvit výrobci kotlů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2020 21:57 Reaguje na Jiří Daneš
Ono to je hlavně genetikou, povoláním a životním stylem. To ovzduší
mají lidé ve stejné lokalitě stejné a přesto žije každý jinak
dlouho. Některý má všechna plus a nakonec ho autem srazí soused
se všema mínus a ta plus mu byla na prd. Ta paní plácá nesmysly,
které se nedají porovnat. Každopádně to ovzduší by mohlo být
lepší, ale ne těmi nesmysly, které jsou nám vnucovány. Takový
CO2 z kotlů s dobrým spalováním se tlačí dolů a tlačí dolů i ten
mikroskopický prach z téměř dokonalého spalování. To starý
odhořívací kotel produkoval CO, který stoupal rychle vzhůru
a odnášel i ty kusy prachu a sazí. Navíc ty velké kusy zachytily
už chloupky v nose a nebo svoji vahou klesly na zem. To ten jemný
prach je jiný pašák, který projde přes ty chloupky a přes řasinky
v průduškách rovnou do plic a z nich do krve. Tak nevím v čem jsme si pomohli a co je lepší, zda starý kotlík či auto a nebo nový
turbo kotlík a auto s katalyzátorem. Žiji na Ostravsku a to je
teprve údajně humus a to k nám ještě proudí smog z celé Katowické
aglomerace. To by se paní asi zbláznila a umřela asi hrůzou.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

16.12.2020 11:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Jojo pánové. Paní plácá nesmysly, ale vy znáte zaručenou pravdu, že znečištěné ovzduší není žádný problém. :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.12.2020 11:42 Reaguje na Petr Eliáš
Kdyby autorka prostě jen napsala, že v Prostějově je málo zeleně a je s tím třeba něco dělat, protože to zlepší životní podmínky, asi by to bylo účinnější a méně kontroverzní.

Je fakt, že pořádně lidi vystrašit je účinná metoda Zelených a pak mnozí lidé přestávají rozlišovat skutečná a smyšlená nebezpečí a dávají prostor Šímůnkům k bagatelizaci všeho.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.12.2020 20:37 Reaguje na Petr Eliáš
Jsem živý doklad toho, že paní opravdu plácá nesmysly. Přes půl mého života se topilo ve většině bytů v zimě nejméně ve dvou topeništích i uhelným mourem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.12.2020 09:58 Reaguje na Petr Eliáš
Pokud jste schopen vyvrátit to, co jsem napsal,
tak děkuji za poučení, ale pouhý štěk není diskuse,
ale výkřik podobný celému článku. Ten taky nijak
neřeší nápravu a pouze si ztěžuje na dosavadní stav.
Takto lze řešit situaci i v hospodě po pěti pivech
a nemusí to psát jako nějaké moudro. Co bychom tu
dali za ten vzduch z Prostějova, když fouká vítr
od Katowic a nebo vzduch stojí několik dnů v celé
Slezské pánvi. Nikde jsem nepsal, že ovzduší není
problém, pouze jsem psal, že se pouze změnily jedny škodliviny za druhé o kterých se zjišťuje, že
mohou být daleko horší, než ty minulé. Každopádně je zde zlepšení, které nastalo hlavně poklesem průmyslu a zateplením budov. Přibylo ale zplodin z dopravy,
která ten jemný prach neustále víří. Pouhé kropení
silnic je vzácnost i ve dnech, kdy už ten prach
nespláchl měsíc déšť. Ty tuny otěru z pneumatik
jsou směs sazí a kaučuku, plus jiná chemie o které
se taktně mlčí, aby se náhodou nezjistilo, co je
horší. Takže prosím o diskusi a ne pouhý výkřik.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.12.2020 16:47
Je to nesmysl, jako všechno, co tvrdí zelení.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

16.12.2020 11:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak nám řekněte pravdu, soudruhu docente. Znáte ji? Vystudoval jste další vysokou školu? :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.12.2020 14:27 Reaguje na Petr Eliáš
Soudruh má informace přímo z Kremlu, tak bachy na něho, on ví víc, než brouk pytlík.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.12.2020 15:45 Reaguje na Petr Eliáš
Soudruh se účastnil výzkumů na toto téma, byť většinou z pozice pedagogického pracovníka, dohlížejícího na praktikující studenty (tehdy ještě mohla být výukovou praxí smysluplná účast na smysluplném výzkumu). Nicméně chodil na všechny interní semináře, kde byly presentovány průběžné výsledky, a viděl i finální výstupy (protože se alespoň některé přebíraly do výuky).

Rozhodně je ten problém složitější.
Jasné vztahy byly akorát v pracovním prostředí (byly fabriky, kde bylo průměrné dožití pracovníka něco mezi 20 až 30 roky pod tímto ukazatelem pro běžnou populaci); v tom komunálním prostředí spíš ne. Tam byly daleko silnější vazby na kuřáctví a další rizikové prvky životního stylu (jsem ovšem ochoten diskutovat o tom, zda a jak moc život v nevábném životním prostředí vede ke stresu, "řešeném" kouřením, alkoholem a jinými "zradostňovadly"). A zda je naopak rozumné provozovat za smogové situace nějaké fit aktivity.

Velmi roztomilá byla i doložená příhoda, jak za smogové inverze vyvezli děti do škol v přírodě z podkrušnohorské pánve do rekreačních zařízení na svazích Krušných hor. Cítily se tam báječně.
Až se udělalo něco, co se udělat nemělo: Přijeli tam hygienici s měřáky a zjistili, že je tam škodlivin v ovzduší (alespoň některých, jako SO2) víc, než dole. Což je logické, protože inverzní "deka" byla na úrovni hřebenů Krušných hor a některé škodliviny se hromadily bezprostředně pod ní.

Čili představa (jakou hlásají ekologové), jak úplně za vše a bez ničeho jiného může ovzduší je mimo realitu, pochopitelně, vyjma průmyslových havárií typu Černobyl nebo Bhópál (byť i tam to bylo složitější) nebo přírodních průšvihů na způsob erupcí "zabijáckého" jezera Niyos.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.12.2020 17:51
Samozřejmě ať si v Prostějově vysází zeleně kolik chtějí, ale jinak je to zase jen zelený blábol.
Za posledních 50 let se život prodloužil zhruba o 20 let a to nejen u nás, ale ve většině Evropy. Rád bych věděl jak někdo při takovémto růstu může počítat kolik lidí zemřelo na víc. V dnešní době žijeme nejdéle z celé historie lidstva, takže asi na tom tak špatně s životním prostředím a potažmo s potravinami nejsme.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist