Jana Jaňourová: Znečištěné ovzduší zkracuje život nám všem. Investujme do zdraví

Kdo chce znečištěnost prostějovského ovzduší zpochybňovat, nechť laskavě vezme na vědomí následující data. V žebříčku porovnávání indexu kvality života v českých obcích 2020 je Prostějov v Indexu znečištění ovzduší na 182. příčce z 206 obcí! V žebříčku podle plochy zeleně zaujímá Prostějov ze 60 obcí 53. místo se 7,14 % plochy zeleně!
Znečištěné ovzduší v Česku má každý rok na svědomí 10 000 předčasných úmrtí. Dlouhodobé vystavení částicím polétavého prachu, oxidům dusíku a síry, přízemnímu ozónu i dalším škodlivinám vede k nárůstu onemocnění rakovinou, kardiovaskulárními a respiračními chorobami, dráždění očí, nosu, hrdla, bolestem hlavy, častějším infekcím a dalším zdravotním potížím. Počty nemocných sezónní chřipkou a respiračních onemocnění na Prostějovsku zaujímají opakovaně čelní místa celostátních statistik. Letos se Prostějov ocitl v několikrát v čele celostátních statistik v rychlosti šíření covidu. Několik desetiletí se navíc Prostějov řadí k místům s nejhorším znečištěním ovzduší a to jak ve výši koncentrací škodlivin, tak v četnosti překračování povolených koncentrací škodlivin v ovzduší.
Jak s těmito alarmujícími údaji nakládá Statutární město Prostějov? Jak snižuje koncentrace emisí? Jak chrání a zlepšuje ovzduší?
Ministerstvo životního prostředí a vědecké instituce vydávají studie, metodiky a doporučení na zlepšení životního prostředí pomocí přírodě blízkých opatření. Nejúčinnější je výsadba funkční zeleně, vegetačních pásů podél komunikací. Metodiky doporučují výšku, šířku, hustotu a skladbu zeleně pro co nejefektivnější zachytávání prachových částic, snižování hladiny hluku, hladiny přízemního ozónu a dalších škodlivin. Ministerstvo životního prostředí opakovaně nabízí dotace na zlepšení kvality prostředí v sídlech: zakládání a obnovu ploch a prvků veřejné zeleně (parků, zahrad, sadů, uličních stromořadí, alejí, lesoparků, remízů, průlehů). Investované peníze se zcela jistě vrátí ve zdraví obyvatel a v prosperitě území.
V souvislosti s těmito informacemi je zarážející, že v roce 2020 Statutární město Prostějov ani nevykoupilo pozemky pro plánované plochy zeleně na jižní straně města, které by mohly efektivně snížit koncentrace škodlivin v ovzduší.
Letecký snímek Prostějova dokumentuje zoufalý nedostatek funkční zeleně ve městě a jeho okolí. Chybí stromy, keře, zelené plochy, které by efektivně zachycovaly škodliviny z ovzduší. Polétavý prach z komunikací a polí končí v ulicích, pokojích a plicích občanů a oslabuje jejich zdraví. Statutární město Prostějove, prober se o konej ve prospěch svých obyvatel! Investice do životního prostředí se vrátí ve zdraví, lepší kvalitě života a prosperitě města!
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Richard Vacek
15.12.2020 08:49Pavel Hanzl
15.12.2020 11:30 Reaguje na Richard VacekJiří Daneš
15.12.2020 15:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
15.12.2020 17:57 Reaguje na Jiří DanešJan Šimůnek
16.12.2020 08:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.12.2020 14:25 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
18.12.2020 10:37 Reaguje na Jiří DanešVladimír Hošek
15.12.2020 09:15Pavel Hanzl
15.12.2020 11:28Jiří Svoboda
15.12.2020 14:10Jiří Daneš
15.12.2020 15:42Břetislav Machaček
15.12.2020 21:57 Reaguje na Jiří Danešmají lidé ve stejné lokalitě stejné a přesto žije každý jinak
dlouho. Některý má všechna plus a nakonec ho autem srazí soused
se všema mínus a ta plus mu byla na prd. Ta paní plácá nesmysly,
které se nedají porovnat. Každopádně to ovzduší by mohlo být
lepší, ale ne těmi nesmysly, které jsou nám vnucovány. Takový
CO2 z kotlů s dobrým spalováním se tlačí dolů a tlačí dolů i ten
mikroskopický prach z téměř dokonalého spalování. To starý
odhořívací kotel produkoval CO, který stoupal rychle vzhůru
a odnášel i ty kusy prachu a sazí. Navíc ty velké kusy zachytily
už chloupky v nose a nebo svoji vahou klesly na zem. To ten jemný
prach je jiný pašák, který projde přes ty chloupky a přes řasinky
v průduškách rovnou do plic a z nich do krve. Tak nevím v čem jsme si pomohli a co je lepší, zda starý kotlík či auto a nebo nový
turbo kotlík a auto s katalyzátorem. Žiji na Ostravsku a to je
teprve údajně humus a to k nám ještě proudí smog z celé Katowické
aglomerace. To by se paní asi zbláznila a umřela asi hrůzou.
Petr Eliáš
16.12.2020 11:11 Reaguje na Břetislav MachačekJiří Svoboda
16.12.2020 11:42 Reaguje na Petr EliášJe fakt, že pořádně lidi vystrašit je účinná metoda Zelených a pak mnozí lidé přestávají rozlišovat skutečná a smyšlená nebezpečí a dávají prostor Šímůnkům k bagatelizaci všeho.
Jiří Daneš
16.12.2020 20:37 Reaguje na Petr EliášBřetislav Machaček
17.12.2020 09:58 Reaguje na Petr Eliáštak děkuji za poučení, ale pouhý štěk není diskuse,
ale výkřik podobný celému článku. Ten taky nijak
neřeší nápravu a pouze si ztěžuje na dosavadní stav.
Takto lze řešit situaci i v hospodě po pěti pivech
a nemusí to psát jako nějaké moudro. Co bychom tu
dali za ten vzduch z Prostějova, když fouká vítr
od Katowic a nebo vzduch stojí několik dnů v celé
Slezské pánvi. Nikde jsem nepsal, že ovzduší není
problém, pouze jsem psal, že se pouze změnily jedny škodliviny za druhé o kterých se zjišťuje, že
mohou být daleko horší, než ty minulé. Každopádně je zde zlepšení, které nastalo hlavně poklesem průmyslu a zateplením budov. Přibylo ale zplodin z dopravy,
která ten jemný prach neustále víří. Pouhé kropení
silnic je vzácnost i ve dnech, kdy už ten prach
nespláchl měsíc déšť. Ty tuny otěru z pneumatik
jsou směs sazí a kaučuku, plus jiná chemie o které
se taktně mlčí, aby se náhodou nezjistilo, co je
horší. Takže prosím o diskusi a ne pouhý výkřik.
Petr Eliáš
16.12.2020 11:09 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
16.12.2020 14:27 Reaguje na Petr EliášJan Šimůnek
17.12.2020 15:45 Reaguje na Petr EliášRozhodně je ten problém složitější.
Jasné vztahy byly akorát v pracovním prostředí (byly fabriky, kde bylo průměrné dožití pracovníka něco mezi 20 až 30 roky pod tímto ukazatelem pro běžnou populaci); v tom komunálním prostředí spíš ne. Tam byly daleko silnější vazby na kuřáctví a další rizikové prvky životního stylu (jsem ovšem ochoten diskutovat o tom, zda a jak moc život v nevábném životním prostředí vede ke stresu, "řešeném" kouřením, alkoholem a jinými "zradostňovadly"). A zda je naopak rozumné provozovat za smogové situace nějaké fit aktivity.
Velmi roztomilá byla i doložená příhoda, jak za smogové inverze vyvezli děti do škol v přírodě z podkrušnohorské pánve do rekreačních zařízení na svazích Krušných hor. Cítily se tam báječně.
Až se udělalo něco, co se udělat nemělo: Přijeli tam hygienici s měřáky a zjistili, že je tam škodlivin v ovzduší (alespoň některých, jako SO2) víc, než dole. Což je logické, protože inverzní "deka" byla na úrovni hřebenů Krušných hor a některé škodliviny se hromadily bezprostředně pod ní.
Čili představa (jakou hlásají ekologové), jak úplně za vše a bez ničeho jiného může ovzduší je mimo realitu, pochopitelně, vyjma průmyslových havárií typu Černobyl nebo Bhópál (byť i tam to bylo složitější) nebo přírodních průšvihů na způsob erupcí "zabijáckého" jezera Niyos.
Petr Blažek
18.12.2020 17:51Za posledních 50 let se život prodloužil zhruba o 20 let a to nejen u nás, ale ve většině Evropy. Rád bych věděl jak někdo při takovémto růstu může počítat kolik lidí zemřelo na víc. V dnešní době žijeme nejdéle z celé historie lidstva, takže asi na tom tak špatně s životním prostředím a potažmo s potravinami nejsme.