https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jana-janourova-branme-prehrivani-mest.tmave-strechy-jsou-modni-ale-neprakticke
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jana Jaňourová: Braňme přehřívání měst. Tmavé střechy jsou módní, ale nepraktické

5.3.2020
Tmavé střechy slunce pěkně rozpálí.
Tmavé střechy slunce pěkně rozpálí.
Černá střecha je módní, ale nepraktická. K této úvaze mně inspirovalo čekání na nejmenovaném úřadě v létě. Z otevřených oken dovnitř už dopoledne sálalo vedro jak z rozpálené trouby. Proč takový hic? Protože okna ústila nad černou rozpálenou střechu. Protože tmavá barva pohlcuje více slunečního záření a více se zahřívá než všechny ostatní.
 

Letní vlny veder, provázející klimatickou změnu, byly zařazeny mezi zdravotní nebezpečí. Způsobují nejen vznik přízemního ozonu, sníženou schopnost koncentrace, zvýšenou nehodovost, snížení produktivity práce, zdravotní problémy, kolapsy. Moudrá města se snaží své klima chladit výměnou nepropustných povrchů za propustné, vsakováním srážkové vody, dotacemi na zelené střechy, zřizováním zelené a modré infrastruktury…

Tmavé povrchy se při letních teplotách rozpalují na téměř 80°C. Podle prodejců je černá střecha v pohodě – stačí dobrá izolace, odvětrání a pod střechou se neupečete. Jenže střecha vyhřívá okolí jak akumulační kamna. Zkuste se projít po černém asfaltu bosky, sáhnout si na černý okap, parapet a pak to samé na světlém povrchu. Rozdíl teplot určitě pocítíte. I výrobce žaluzií deklaruje nižší teploty interiérů stíněných světlými žaluziemi. Dnes jde vidět celé bloky domů s černými střechami u černých asfaltových silnic, bez stínění stromy, bez stínění popínavými rostlinami. Jsou to silné akumulátory tepla zpětně vyhřívající okolí klidně do příštího rána. Počet letních a tropických dní roste. V roce 2018 bylo podle ČHMÚ 126 letních a 47 tropických dní a bude jich přibývat. To už stojí za to uvažovat o přizpůsobení se změně klimatu.

Opakem černých povrchů jsou světlé, nebo reflexní povrchy s vysokou odrazivostí a menší schopností akumulace tepla. V teplých krajích používají světlé povrchy po staletí. Nejvíce městskému klimatu prospívá stínění vzrostlými stromy a zelené střechy. Střešní vegetace zadržuje srážky, chladí a zvlhčuje městské klima. Rostliny zabudovávají oxid uhličitý do svých pletiv a snižují koncentraci tohoto skleníkového plynu ve vzduchu. V Kodani, Berlíně a dalších evropských městech jsou zelené střechy povinné. Brno poskytuje dotace na zelené střechy a české ministerstvo životního prostředí zvažuje povinnost zelených střech v průmyslových areálech a nákupních centrech. To se ví, je to známo. Aby se nám i ve městech i v létě příjemně žilo, zbývá jen známá fakta využívat.


reklama

 
foto - Jaňourová Jana
Jana Jaňourová
Autorka je místopředsedkyně Strany zelených v Prostějově.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (86)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

5.3.2020 06:23
Rozumný názor, až mě překvapuje, že vzešel od zelených.

Navíc se jedná o opatření s minimálními náklady (natřít střechy na bílo), ovšem, na druhé straně se na tom nikdo moc nenapakuje, takže zájem prosadit něco podobného bude minimální. Navíc, pokud by to pomohlo, byl by to soudek střelného prachu, umístěný pod hromadu blábolení o CO2 a "klimatické změně".
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.3.2020 07:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Tmavá střecha tak těch 80°C

Bílá střecha tak 60°C

Zelená střecha (vegetační) tak 20-30°C (podle různých klimatických situací).

Všechno záleží na spoustě jiných parametrů než na barvě, každopádně platí, že vegetace je nejlepší absorbér slunečního záření a klimatizace a navíc má mnoho dalších pozitiv jak je naznačeno v článku.

Závěr:

Bílá střecha sice lepší než černá, ale ne o moc.. vegetační střecha je velice hodnotný nástroj pro minimalizování negativ městské zástavby celkově, ne jen na snížení teplotních výkyvů.

My v ČR, ale neradi děláme dobré věci... tady se raději dělá hodně věcí špatně, a pak se na to jen nadává... o ničem...

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2020 09:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zkratkovité uvažonání mne u vás, pane Kašpárku, již nepřekvapuje.

Pokud tvrdíte "vegetace je nejlepší absorbér slunečního záření", znamená to, že vegetace umožňuje největší příjem tepla od Slunce. To, že má vegetace velkou kapacitu a částečně se ochlazuje odparem vody způsobí, že je méně teplá než bílá. Pokud ale budete na bílou střechu stříkat stejné množství vody, jako se odpařuje z vegetace na zelené střeše, bude ta bílá střecha výrazně chladnější.

V sobotu jsem byl na přednáčce o zelených střechách. Tam lehce přiznali, že pobyt na zalené střeše je spíše z donucení a důležité jsou podmínky na zemi. Bílá střecha umožní zasáknout veškerou dešťovou vodu, která bude k dispozici pro vegetaci na zemi, zelená střecha nás o polovinu této vody připraví. Když jsou dlouho trvající vedra, zelená střecha vyschne, stejně se rozpálí a je to mnohem horší, než ta bílá.

"Zelená střecha (vegetační) tak 20-30°C" jsou propagační kecy, kterých se zjevně neštítíte.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.3.2020 12:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Já nic nepropaguji, jen uvádím fakta :)

Je vidět, že mě z účelového chování viníte jen proto, že jste sám účelový.

Já totiž vím, že Vy propagujete "svůj" úžasný vynález, bílou střechu.. ale bohužel.. toto řešení je tak slabé, že se z 99,99% pravděpodobností neujme.. ale uvidíme, třeba se mýlím a Vy budete nošen prostým lidem na rukou :)

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.3.2020 12:31 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vyvracet všechny účelové konstrukce co tu uvádíte se mi nechce.. já to tady totiž neberu jako vědomostní soutěž. Jen když někdo lže, nebo účelově vypichuje jen ty fakta co se mu hodí do krámu, tak mi to vadí, protože šíří demagogii a na tu jsem alergický...

Jen jedna věc.. jak jsem říkal, zelené střechy nemají jen jedinou výhodu (funkci) jako má "Vaše" bílá střecha.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2020 13:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nevím, jakou mají zelené střechy oproti bílým výhodu, pomozte mi, prosím. Já vidím jedinou "výhodu", že jsou zelené a tím se lépe propagují jako ekologické řešení.

Já vždy argumentuji vůči vašim názorům věcnými fyzikálními argumenty. To vy, bohužel, neopětujete.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.3.2020 17:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Může se tam napást ovečka s králíčkem :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 10:48 Reaguje na Čech M.
A až se vypasou, sluníčko je v létě hned dozlatova opeče.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.3.2020 13:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, přesně, nevíte.. ale spíš bych řekl, že nechcete vědět... dostupných informací je dost... vaše blbost :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 13:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Takže vy víte, ale nepovíte. Jak malé děcko či kašpárek.

Je otázka, zda ony "dostupné informace" srovnávají zelenou střechu s bílou a v tomto světle jsou jejich výhody posuzovány.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.3.2020 10:54 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Prostě pro tu vegetační střechu musíte mít zajištěno zavlažování v době, kdy dlouho neprší.
Navíc sukulenty, které se často na tyhle střechy vysazují, mají jen problematickou hodnotu, protože jsou přizpůsobeny vysokým teplotám, vodu odpařují málo, a tudíž i málo chladí. To už jsou lepší panely polepené alobalem.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

5.3.2020 13:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Nehledě na to, že zelená střecha může uschnout a pokud ji majitel neseká, tak klidně může i zahořet...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2020 10:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Není tam uvedeno, kolik zelená střecha spotřebuje ročně pitné vody.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.3.2020 12:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Je vidět, že hledáte cestu, proč by to nemělo jít... nevadí...

Extenzivní zelená střecha nepotřebuje zalévat a vystačí si s dešťovými srážkami (i s těmi co jsou teď, aby jste mě zase netahal za slovo)..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2020 13:02 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nechci řešit, proč to nejde, chtěl jsem si jednu pořídit. Ale je to asi blbost, ve městě jsem všema deseti pro, ale na dědině, kde jsou kolem haktary lesa je to zbytečné. Ale nevěím,že to léto v Brně přežije.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.3.2020 14:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozřejmě.. zelené střechy mají smysl hlavně tam, kde je souvislá zástavba, nebo jiná větší akumulační plocha a oblasti bez vegetace..

Jinak právě Brno se touto cestou začíná vydávat a myslím si, že v tomto bude bezpochyby úspěšné. Je o tom na ekolistu článek.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

5.3.2020 13:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ne vždy a ne všude...
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

5.3.2020 15:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, nevím kde žijete, ale u nás předloni nepršelo čtyři měsíce v kuse a uschly i trávníky. Chtěl bych opravdu vidět tu vaši střechu, jak to přežije.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2020 12:14 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Toby musela být aspoň metr tlustá.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.3.2020 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč takhle spekulujete a raději si o tom něco nezjistíte?

Něco odsuzovat, když o tom nic nevím je dost hloupé.. ale tak jsme v ČR, že.. tady je to bohužel takový kolorit...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.3.2020 13:55 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Žiju na Hané, kde taky některé roky moc neprší a je to po jižní Moravě druhé nejteplejší místo v ČR. To není moje střecha a je jen na Vás, jestli si o tom chcete něco zjistit nebo ne..

A mimochodem... jestli u Vás neprší, tak bych se začal zajímat proč.. nebo jste jeden z těch co si nechají nalhat, že to jestli na daném místě prší nebo ne člověk neovlivňuje?

Jinak nikdo netvrdí, že je to aplikovatelné ve 100% případů.. to není nikdy nic.. ale většině měst by to mohlo hodně pomoct nejen s teplotou ulic a budov, snížením spotřeby jak na chlazení, tak topení, snížení prašnosti i hluku, pohlcování nějakého CO2, odlehčení kanalizační síti, .... výhod to má mnoho.. i proto se to postupně zavádí a do budoucna zřejmě bude ještě o dost víc. V zemích, kde lidé více požadují, aby se řešili problémy dnešní doby je to hojně používaný nástroj již dnes..
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 14:00 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Aha, Kašpárek si zase někde něco přečetl a volně převyprávěl.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.3.2020 14:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Bože ty jsi pošuk Svobodo :D

Ty musíš hodně chtít, aby jsi byl úspěšný s tou svojí teorií, když přistupuješ k takovým komentářům... chudáčku.. nejde to co?

Můžeš se snažit o co chceš, ale realita je realita :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 21:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Realita, že se zelené střechy dotují nebo že fungují?

Kdo jiný se tu v diskusi ještě zastal zelených střech?
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

11.3.2020 09:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak příčina proč u nás neprší je celkem znáná. A bohužel je za tím člověk. Ty absence srážek začaly v momentě, kdy ustřelili do té doby dominantní kopec v krajině a tím otevřeli cestu větrům. Do té doby se právě srážkové mraky o ten kopec zarážely, vracely se a vypršely. Dneska vidíme z oken jak srážky postupují po úbočích kopců a nerušeně dál. Jenže s tím už nic nenaděláme, protože představa, že by někdo zase kopec navršil je jaksi směšná. Bohužel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.3.2020 21:22 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Tak ten kopec z papndeklu zase postavte, to bude za pár kaček.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2020 09:55
Myslím, že by se mělo uzákonit používání jen bílých střech při stavbě nových objektů a při rekonstrukcích. Zelené střechy jako méně vhodná varianta by měla být povolena jen na základě dobře zdůvodněné žádosti a samozřejmě bez dotace. Pak by se stala zástavba ostrovem chladu.
Odpovědět
VK

Václav Kain

5.3.2020 10:12
Proto v zemích kde je sluneční záření mnohem intenzivnější a písek je rozpálený,že by se v něm uvařilo vejce tak se chodí v černých hábitech.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.3.2020 11:24 Reaguje na Václav Kain
Černá barva (volného!) oblečení vytváří lepší proudění vzduchu pod ním. Funguje to jako komín. Člověk se lépe ochlazuje.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.3.2020 17:10 Reaguje na Petr Eliáš
Vyzkoušel jste to někdy?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.3.2020 11:59 Reaguje na Čech M.
Ano, funguje to.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.3.2020 21:24 Reaguje na Petr Eliáš
A bílý hábit by by teplejší? těžko, že? Ta příčina je jiná.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.3.2020 17:09 Reaguje na Václav Kain
Jenom ženy. A to proto , aby nikam nechodily a zůstaly doma:)
Mají to ti arabové ale dobře zařízeno. Sami si chodí v bílém.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2020 10:54
Ideální střecha je tvořena fv panely. Na barvě už pak nezáleží, 16% záření jde do drátů a nepotřebuje žádnou vodu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2020 12:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Nic proti tomu, pokud to bude výhodné i bez dotací a bude to konkurenceschopné vzhledem k jiným nízkouhlíkovým opatřením.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2020 13:03 Reaguje na Jiří Svoboda
V současné době je instalovaný kW nejlevnější právě z fve (samozřejmě bez dotací). Ale problémy jsou jinde.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

5.3.2020 13:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Instalovaný výkon je fikce. Reálný je na úrovni cca 15 % a jen tehdy, kdy svítí slunce. Takže zpravidla úplně jindy, než tu elektřinu potřebujete.

A pokud si ji přece jenom nějak uchováte, zaplatíte ještě vysokou cenu za to uchování a samozřejmě energetické ztráty s tím související...
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

5.3.2020 15:11 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Instalovaný výkon, pane Hrouzku, je instalovaný výkon. 200W panel vám těch 200w dá. Nepleťte si instalovaný výkon s účinnmostí FV panelů.
Odpovědět
FF

Franta Frantíků

5.3.2020 15:51 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Nedá.
200W odpovídá pouze STC podmínkám (Standard Testing Conditions). Ty předpokládají výkon slunce 1000W/m2 a teplotu panelu 20°C. Oboje je při reálném provozu v našich podmínkách scifi...
Samozřejmě, Vaše připomínka ohledně účinnosti je správná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2020 12:13 Reaguje na Franta Frantíků
Počítá se výkon 1000 Wp na 1m2, ale běžné letní slunce dává 1300, teplota panelu při zahřívání na maximum (50°C) snižuje výkon o max. 17%, takže panel vždy dává 83% výkonu.
A zahřívá se jen při maximálním oslunění, takže je to celkem fuk, právě tehdy vznikají výrazné přetoky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2020 16:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, prosím, neargumentujte jak desetiletý kluk. Jistě víte, že roční doba využití FVE je řekněme 1/8 a většinou, když to nepotřebujeme. Když dáte u FVE na cenu jednotky instalovaného výkonu faktor 10, možná se dostanete ke srovnání se stabilními zdroji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2020 12:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Nedostaneme. Počítá se, že instalovaný 1kWp vyrobí za rok asi 1MWh energie, tj. 8x méně, než stabilní zdroj.
Struktura energie je jiná otázka, fve je na něco vhodná (na klimatizace a mrazáky, na nabíjení elektroaut, na denní provozy atd.) a na něco ne. Na noční provozy, na topení, na stabilizace sítě a trvalé zatížení.
A podle toho se taky používá.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 14:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak jaký ten faktor na cenu jednotky instalovaného výkonu má být? Když nesouhlasíte, řekněte aspoň jak to má být!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2020 20:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Nerozumím pojmu "faktor na cenu jednotky instalovaného výkonu" a nevím to.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 21:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Faktor je číslo, kterým se něco násobí. Takže vybásobte cenu jednotky instalovaného výkonu FV panelu 10x a začněte srovnávat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.3.2020 10:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Mám to napsáno nahoře, stačí se podívat. Přepočet z Wp na celoroční Wh je 1:8.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.3.2020 13:12 Reaguje na Pavel Hanzl
To vám teď už nikdo nebere. Ale proč jste zpočátku argumentoval minimální cenou za Wp bez uvedení 1:8. To bylo velice nekorektní!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.3.2020 19:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Protože je to cena za 1kWh a ne za instalovaný výkon, který se počítá ve kWp. To jsou zcela odlišné jednotky.
To je fakt tak složitý?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.3.2020 18:14 Reaguje na Pavel Hanzl
16 % jaké energie? Obávám se, že jen té, která má fotovoltaický efekt. A panely se zahřívají hlavně blízkou infračervenou, která napětí na panelech není s to vyrobit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2020 19:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Suma veškeré energie v našich podmínkách tvoří asi 1 kWp na m2. A z toho panely využijí 16%, zbytek je vyzářené teplo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.3.2020 09:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Převzato z Wikipedie:
V našich podmínkách činí globální radiace na vodorovném povrchu:

-v letním poledni max. 1 000 až 1 050 W/m2
-v zimním poledni max. 300 W/m2
-při souvisle zatažené obloze max. 100 W/m2
-v noci (při úplňku) max. 0,01 W/m2

Teoreticky může být hodnota krátkodobě i přes 1 100 W/m2, a to pokud jsou na obloze rozptýlená světlá oblaka, od nichž se záření silně odráží.

Počet hodin, kdy svítí slunce naplno, je v ČR 1330–1800 ročně. Ani v tu dobu nemáte ten 1 kW/m2, protože většinou nebude kolem poledne.

Navíc se v současné době používají hlavně levnější tenkovrstevné panely, jejichž účinnost je jen 8 - 9 procent a během životnosti rychle klesá. Reálně tedy vydolujete z metru čtverečního v létě za poledne jen kolem 70 - 80 W/m2 a v ostatních obdobích přiměřeně méně.
A všechna energie fotonu, která se nepřemění na elektřinu, se přemění přímo v tom článku na teplo (čili z hlediska zahřívání okolí je FV panel srovnatelný s tmavou střešní krytinou).

Mimochodem,
tohle:
https://www.transformacni-technologie.cz/02.html#par-slov-na-zaver
je daleko lepší řešení, protože se využije i část tepelné energie a to teplo se dá akumulovat (a to poměrně primitivními a již propracovanými technologiemi) a odpadne prudké kolísání (prudký pokles na desetiny výkonu při přechodu jakéhokoli mraku mezi sluncem a elektrárnou). A benefitem jsou zemědělské plodiny.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.3.2020 21:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Typický fotovoltaik z leknutí. Takový komín je úžsný nápad za giga mega, zvláště když přijde Cecilie, Ema, Cyril, nebo jiný uragán.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

5.3.2020 13:14
Samozřejmě.

Už dávno měl existovat dotační projekt, který by lidem dal bílou barvu, za to, že si natřou rovnou střechu...
Odpovědět
MM

Milan Milan

5.3.2020 14:57
To je zase odborníků. Černá plochá střecha není pouze zpravidla černá, je i hnědá, šedá, zelená apod. protože se zpravidla jedná o materiály na bázi asfaltu,nebo plastů.... opatřené různými ochrannými vrstvami především proti UV záření, a plní i architektonicky estetickou funkci. .. A ještě mi zkuste vysvětlit kam se ztratí teplo (lépe asi záření) odražené od bílé střechy??? To si rád nechám vysvětlit.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

5.3.2020 16:14 Reaguje na Milan Milan
Teplo, resp. světlo, pokud jej nezachytí oblačnost, odlétne zpět do vesmíru. Pokud jde o lokální tepelné ostrovy, asi to může mít určitý vliv. Stejně by mohlo mít vliv používání světlejších směsí na povrch silnic ve městech.
Ovšem je pravda, že taková Malá Strana s bílými střechami by asi nevypadala moc dobře..
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2020 16:40 Reaguje na Petr Dvořák
Bílá střecha, když se za jasného dne pěkně prohřeje, také hodně tepla vyzáří do vesmíru. To je její další bonus pro klima ve srovnání s lesklými kovovými povrchy, které sice dost slunečního světla odrazí, ale v tepelné oblasti moc nevyzáří. Proto horký nerezový hrnec nevaruje svým sáláním před dotykem, jak to dělá třeba bílý smaltovaný.

Možná, kdyby byla Malá Strana díky bílým střechám chladnější, lákala by turisty v létě naopak více. Každopádně by to mohl být turisty oceňovaný projev české racionality.
Odpovědět
MM

Milan Milan

5.3.2020 17:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Opravdu věříte tomu, že střechou odražená tepelná a světelná energie se vyzáří zpět do vesmíru? To mi tak nějak fyzikálně nejde pod fousy. Přece ta střecha není primární zdroj, ani nemá takovou energetickou sálavou sílu, aby to "spadlé" záření pouhým efektem nepohlcení a druhotným odrazem vrátila stovky nebo až tisíce km do vesmíru zpět. Hoďte nějaký vzorec,odkaz nebo výsledek pokusu, nebo jiný prokazatelný důkaz, že to nepohlcené teplo a odražené záření zmizí v kosmu a nezůstane v nižších atm vrstvách planety.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.3.2020 18:16 Reaguje na Milan Milan
Je rozdíl mezi odraženou energií, která má stejnou vlnovou délku, a tudíž uteče až do toho vesmíru, a tepelným sáláním zahřáté plochy, které zachytí (byť jen z malé části) skleníkové plyny.
Odpovědět
va

vaber

5.3.2020 18:33 Reaguje na Milan Milan
Je všeobecně známo že vzduch se ohřívá od země , u země je nejtepleji , sluneční elektromagnetické záření atmosférou volně prochází a vzduch zachycuje jeho energii minimálně, a pokud se od nějakého povrch odrazí zase prochází vzduchem volně třeba až do vesmíru, je to odraz, sálavé teplo je něco jiného, napřed se těleso musí ohřát a potom může sálat a když se vše odrazí neohřeje se a tedy nesálá
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 08:51 Reaguje na vaber
A když se v létě na slunci bílá střecha ohřeje na 50 °C, docela dost toho do vesmíru i vyzáří. Je též dobré, aby střecha měla jen malý spád, aby zářila hlavně do vesmíru.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.3.2020 12:09 Reaguje na Milan Milan
Nejde o ODRAZ, nýbrž o pohlcení a zpětné vysálání. V tom je velký rozdíl.
Co se týká odrazu, ten je nejlepší u lesklých povrchů, nejlépe u leštěného kovu.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.3.2020 10:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Jasně, vhodný pigment může být bílý ve viditelném spektru a "černý" v IR. Bude se pak ale i více ohřívat, oproti tomu lesklému kovu. Ne?
Každopádně v historických částech s červenými taškami tohle asi neprojde. U novovýstavby proč ne. Ty černé střechy mě fascinují. Černá je asi levnější, je snadné ji dosáhnout u těch plastových recyklátů.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 11:12 Reaguje na Petr Dvořák
Tady je hezký graf s albedy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Albedo

Myslím, že lesklý kov bude mít albedo nižší než bílá barva, bude tedy více absorbovat a současně méně vyzařovat. Bílý povrch by měl být teoreticky vždy chladnější, pokud není vystaven tepelnému záření z teplejších zdrojů než je jeho teplota - což není náš případ.

Bílé plechy a střešní folie stojí stejně jako jiné. Střechy hal mohou být bílé zadarmo, jen déle vydrží - menší tepelná námaha. Na střechu bych rozhodně recyklát nedával.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.3.2020 12:28 Reaguje na Jiří Svoboda
No, nějaká infra složka je i v tom slunečním toku, ne? Ale to by chtělo asi změřit a né tady teoretizovat, co byde mít jaký efekt. V každém případě, lesklý kovový povrch je beztak utopie, to by musel být nerez, a to bychom se nedoplatili.
Recyklátem jsem myslel různé plastové šindele - to jsem v bílé nebo nějaké světlé variantě nikde neviděl ani na prodej, natož na střeše.
Pokud jde o plechové střechy hal, tak tam samozřejmě není co řešit a světlý povrch by měl být jasnou volbou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 15:00 Reaguje na Petr Dvořák
Ano, ta IR i UV složka ze Slunce atmosférou prochází a zřejmě tudíž albedo (bráno jen v optické oblasti) u bílé barvy zhorší. Ta IR složka může být i kolem čtvrtiny výkonu. Ideální by tedy byly bílé střechy bílé i v blízké IR oblasti. Zda jsou takové bílé barvy, asi by opravdu stálo za to vyzkoumat a začít takové pigmenty používat. Takže určitě správná poznámka.

Ono by asi stačilo namícht barvy s 10 různými bílými pigmenty, nechat natřený plech na slunci a změřit tu nejnižší teplotu. To by byla ona vyvolená. A možná by to vůbec nemusela být ta podle oka nejběleší.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.3.2020 12:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Dovolím si oponovat.
Předmět černé barvy pohltí I VYZÁŘÍ (!) mnohem víc tepla než bílý. Proto se všechny chladiče, např. v elektronických zařízeních, dělají matně černé.
Takže i zpět do vesmíru vrátí černá střecha víc tepla než ta bílá. Nám ale nejde o vesmír, nýbrž o vliv na bezprostřední okolí - a tam je menší teplota i menší sálání bílé střechy výhodou.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.3.2020 12:43 Reaguje na Karel Ploranský
Pan Svoboda jistě zná tuhle elementární fyziku.
Tady jde ale o něco jiného.
Teoreticky, povrch s albedem 1, tj. dokonale bílý, všechno záření ODRAZÍ v nezměněné formě rovnou zpět do vesmíru.
Naopak povrch s albedem 0, dokonale černý, všechno záření pohltí. Pohlcením se samozřejmě ohřeje a druhotně stejnou energii VYZÁŘÍ ve spektru odpovídajícím jeho teplotě. To v našem případě znamená, že ji vyzáří jako dlouhovlnné IR záření. Jelikož je spektrum jiné, při vyzařování opět dochází k absorbci atmosférou a část energie tak zůstane v ní (naopak při odrazu by k další absorbci nemělo docházet - teoreticky, zjednodušeně).
Samozřejmě, ne všechno se vyzáří, další část energie odejde převážně konvekcí z povrchu střechy přímo do atmosféry. Černá střecha tak má horší "oteplovací" bilanci jak lokálně, tak globálně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 14:33 Reaguje na Petr Dvořák
Tak, pane Dvořáku, a teď ještě stejně pěkně rozeberte ty zelené střechy.

Já bych řekl že opticky je zelená střecha blíže té černé a navíc vypařuje vodu, a tudíž chladí, v místech, kde většinou nejsme. Tu vodu ve vhodné odpařovat (a tím chladit) spíše na zemi. Navíc zelená střecha chlazená odparem méně vyzažuje vo vesmíru, což je také škoda, protože sálače na dobře zateplených střechách jsou pro klima výhodou. Také horký vzduch nad horkou střechou jde nahoru a nevadí nám dole.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.3.2020 15:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenže velká plocha takovýchto střech, tedy město, vyrobí obrovskou termiku, která razantně ovlivní klima, rozbíjí dešťové fronty apod.
Z tohoto pohledu jsou střechy, které odrazí energii ve formě záření o vlnové délce blízké té, která se na ně snesla, daleko přijatelnější a spíše klima jako celek chladí.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.3.2020 19:07 Reaguje na Jiří Svoboda
No já je zas tak nepropaguju. Je to složité. Myslím, že zelená střecha je lepší, ale pokud se zváží investiční náklady, tak to asi už lépe vycházet nebude.

Opticky bude albedo zelené střechy někde kolem 0,2 (vycházím z vašeho odkazu). Skladbou vegetace by se dalo asi posunout i výrazně výše.
Pokud to berete v kontextu tepelného ostrova většího města, je asi jedno, jestli chladíte u země nebo o 10 metrů výše..
Určitá retenční schopnost zelené střechy, kterou považujete za negativum, je podle mého pozitivem (dnes většinu srážkové vody kanalizujeme, zasáknout ji všechnu přímo ve městě se mi nejeví moc reálně; jiná je situace u výrobních hal na "zelené louce"). Vyzařování či nevyzařování do vesmíru považuju za marginálii, klíčový je efekt na lokální mikroklima.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 21:30 Reaguje na Petr Dvořák
Pokud chladíte 10 m nad zemí, chladný vzduch klesne k zemi. Když ale necháte rozpálit dobře izolovanou střechu (horký vzduch stoupá nahoru) a o to více chladíte u země, navíc je tam více stínu ze stromů, je to jistě lepší. Navíc zasáknutá voda do země tam v létě vydrží mnohem déle než v zelené střeše.

Ano, zasakovat nelze všude, ale kde to jde, mělo by se to udělat místo dělání zelených střech, které je možné stejně dělat jen výjimečně.

Ale bavme se spíše o nové výstavbě, kde hlavně nedělejme pitomosti. Např. takový satelit 200 RD.

Když v Brně vynaloží ročně 20 milionů Kč na asi 1500 m2 zelených střech, myslíte, že to má nějaký smysl?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 21:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Pardon, sekl jsem se o řád. 15 000 m2 zelených střech za 20 milionů.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.3.2020 22:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Tady je otázka, jestli se ta dvě opatření (stromy a zelené střechy) vylučují. Řekl bych, že ne.
Ta investiční nákladnost ale může být problém, asi vyjde levněji upravit terén, udělat zásaky, deprese, prostor pro zeleň, nekanalizovat dešťovou vodu.
Opět, u nové výstavby by to měla být samozřejmost. U staré to může být problém, velká města jsou často jedna velká zpevněná plocha. A střechy.
Co ale vidím dnes a denně, staví se domek nebo silnice (i na vsi) a všechno se vydrenuje rovnou do potoka. Nebylo by složité udělat před tou rourou malou depresi, poldr na pár desítek kubíků, ale zvyk je železná košile.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.3.2020 19:26 Reaguje na Petr Dvořák
Ale čím více zasáknete, tím pro zeleň a stromy na zemi líp. Neposuzujte to podle dneška. Sucho bude stále narůstat a zbytečně odpařená voda v zelených střechách může brzy v podzemí chybět.

Zpevněná plocha může být řešena tak, že se tam voda zasáhne a na 5 % plochy mohou růst stromy stínící praktickuy celou zpevněnou plochu.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

10.3.2020 07:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano. Chápu ten argument a máte pravdu, do jisté míry.
Na druhou stranu, srážkové úhrny by u nás ani v EU nijak významně klesat neměly, naopak by měly přibývat nárazové deště. Prioritou by měl, myslím, být nulový povrchový odtok vody i v případě velmi prudkých srážek. A opak je dnes pravdou, voda povrchově odtéká ve velkém nejen z měst, ale dokonce i z veškeré krajiny, i z lesů. I po mírném dešti okamžitě stoupá hladina řek.
V takové situaci mi nepřipadá zelená střecha, která aspoň trošku zvýší retenční schopnost, zpomalí odtok a zvýší poměr výparu, špatná.
Pokud se podaří zachytit všechnu vodu, tak není až tak podstatné, řekl bych, jestli někde na střeše, nebo pod ní, protože obojí bude mít pozitivní vliv na malý vodní cyklus, což je věc, která by nás měla velmi zajímat.
Ovšem může být a asi bude levnější se v prvé řadě soustředit na možnosti zásaku do půdy.
Jistý problém bych viděl v tom, že pokud budeme zasakovat veškerou vodu např. trativodem pod parkovištěm, jak navrhujete, tj. bez filtrace živou půdou, mohlo by to vést ke kontaminaci spodních vod.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.3.2020 13:23 Reaguje na Petr Dvořák
Takto ty argumenty můžeme šroubovat do nekonečna. Jen bych řekl, že dotovat zelené střechy více než 1000Kč/m2 je zhůvěřilost.

V čem jsou parkoviště pro spodní vody tak nebezpečné? Co živá půda z vody z parkoviště odstraní?
Odpovědět

10.3.2020 15:38 Reaguje na Jiří Svoboda
To se asi shodneme.
V živé půdě dochází mj. k imobilizaci živin a navazování jemných částic do půdních agregátů. Otázka je, jak dlouho a jak efektivně vlastně bude fungovat zásak ukrytý pod parkovištěm (nebo pod jinou zpevněnou plochou, to parkoviště tam není podstatné).
Do jaké míry je schopná půda nebo mokřad rozložit nebo imobilizovat např. motorové oleje nebo posypovou sůl nevím, to je otázka na někoho jiného. Jen tuším, že by to do budoucna mohl být problém. Už dnes máme ve spodních vodách jak pesticidy, tak mikroplasty..
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.3.2020 15:46 Reaguje na
Já bych to zkusil relativizovat a vulgarizovat. Zemní vody asi máme nějak znečistěny, ale jaký vliv to má na naše životy ve srovnání s jiný znečištěním ŽP a tím co jíme?

Posypová sůl i motorové oleje nejsou nic jedovatého a ve stopovém množství ve spodních vodách vadí čemu?

To je jako bát se radioaktivity z jaderné elektrárny, která tvoří miliontinu přirozeného pozadí.

A možná zásadnější otázka. Vadí nám stopové znečištění spodních vod nebo že jejich hladina drasticky klesá?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

12.3.2020 11:45 Reaguje na Jiří Svoboda
To už je fakt otázka pro hydrology. Do jaké míry by to mohl být problém a jestli ta množství dlouhodobě zůstanou stopová, pokud se ty splašky budou masivně zasakovat (ne, že by kanalizace rovnou do řek byla ideální..).
Kontaminace vod pesticidy je problém, který se teprve rýsuje. Přirozená kontaminace spodních vod mazivy, pesticidy a mikroplasty je 0. Já tam cítím potencionální problém, kterému se dá předcházet.

Když jsme u těch zásadně-relativizujících otázek, to "nebo" je vylučovací?
Vadí mi totiž oboje. Na druhou stranu, ta současná kontaminace i odvodnění krajiny je na bedrech zemědělců a lesníků. A tam se s tím dá a musí udělat zdelka nejvíc.
Odpovědět
ig

6.3.2020 22:06 Reaguje na Petr Dvořák
Jenom technická, "dokonale bílý" povrch je vlastně zrcadlo. Technicky možné, prakticky se setkáte s námitkami okolních obyvatel nebo úřadu pro civilní letectví.
Odpovědět
va

vaber

6.3.2020 14:12 Reaguje na Karel Ploranský
neopakuje to před učitelem fyziky na střední škole ,teoreticky absolutně černé těleso vše pohltí a vyzařuje dle teploty povrchu a okolí a tuším s teplotou roste množství vyzářené energie kvadraticky nebo dokonce ješte víc, už nevím
cesty energie jsou složité a navíc ani nevíme co to je, tedy podle definice pro studenty víme
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.3.2020 12:11
Alespoň tiše doufám, že autorka neuvažuje o bílých střechách v historických jádrech měst, na hradech a pod.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.3.2020 14:33 Reaguje na Karel Ploranský
Já se obávám, že autorku článku ani nenapadlo, jakou demagogickou linku tímto rozpoutá..

Když pan Svoboda viděl tento článek a zavětřil v něm slovo bílá a slovo střecha, tak si musel samým rozrušením z příležitosti propagace "svého skvělého řešení" cvrnknout do kalhot.. bohužel o toto "skvělé" řešení nikdo nestojí a on je z toho smutný až zoufalý.. kdyby více studoval a věděl by, že fyzika není jen o odrazu jedné složky světelného spektra, tak by si mohl celé toto trápení ušetřit, on se ale asi nemá rád, a tak se dal na tuto strastiplnou cestu sebemrskače...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.3.2020 20:30 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ale pánové :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 21:47 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zdá se, že tu máme konečně opravdového fyzika na scéně a navíc i psychologa.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

11.3.2020 22:58
Pane jo, to je diskuze kvůli střecham:) Když jsem sháněl před 7i lety světlou krytinu, tak výběr byl bídný. Nakonec jsem sehnal hliníkovou krytinu od jednoho Norského výrobce s leštěným povrchem která se i v tom největším vedru rozehreje max. na 50 st. Tj. Udržíte na ní ruku. Protože je lehká, tak jak zajde slunce za mrak, hned začne chladnout. Samozřejmě je provetravana, a ještě mám pod tou provetravanou krytinou provetravanou půdu. V horním patře pod půdou je i bez žaluzií v těch nejvíce horkých dnech max. 25 st. V tom nejvíce exponovaném pokoji. Ale jsem v okolí jediný, černé střechy jsou prostě in.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist