https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-zeman-metodologicke-problemy-sklenikoveho-efektu-a-klimatickych-zmen
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Zeman: Metodologické problémy skleníkového efektu a klimatických změn

27.11.2021
Foto | NASA / Unsplash
Předně, skleníkový efekt (green house effect) je přírodní jev, který objevil a popsal na základě starších teoretických předpovědí Svante Arrhenius roku 1896. Je daný zákony fyziky. V ovzduší Země existují tzv. skleníkové plyny (green house gases = GHG), tj. vodní pára, oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), ozón (O3), freóny a některé další. Když na povrch Země dopadají sluneční paprsky, jejich asi 70 % pohlcuje povrch Země a asi 30 % se odráží zpět do vesmíru. Část odražených slunečních paprsků naráží do molekul GHG a od nich se odráží zpět na povrch Země, čímž oteplují její povrch. Povrch Země je skleníkovým efektem oteplován asi o 33oCelsia. Kdyby nebyl skleníkový efekt na Zemi, povrch planety Země by se vší pravděpodobností zamrzl a život na ní by zaniknul, popř. živořil v blízkém okolí moří oteplených aktivními sopkami a výrony horkých vod či plynů z nitra Země.
 
Skleníkový efekt je pro existenci života na Zemi i lidské společnosti absolutně nutný. Potřebujeme ale relativně stálou velikost skleníkového efektu. Četná měření ale ukazují, že skleníkový efekt na Zemi sílí a že se na tom podle všeho stále významněji podílí neodpovědná činnost lidí, zejména těžba a spalování fosilních paliv, dále změny využívání krajiny (úbytek lesů, růst pouští a zastavěných ploch ad.), zejména metan ve značném množství uvolňuje těžba fosilních paliv, odpady aj.

Pro potřeby analýzy skleníkového efektu přepočítáváme oteplovací účinek (radiační potenciál) jednotlivých GHG na oteplování klimatu na tzv. CO2ekv., tj. oteplovací účinek 1 tuny oxidu uhličitého CO2 = CO2ekv., tj. radiační potenciál CO2. Aktuálně CO2 = 1, CH4 = 25, N2O = 298 CO2ekv. Z minulosti známe mírně odlišné hodnoty, CH4 21, N2O 310. Určité upřesňování zde nelze ani do budoucna vyloučit. Vodní pára a oblaka tvoří 66-85 % GHG.

Podle dominující teorie oteplování (velký klimatický panel IPCC), klimatické změny způsobuje pouze růst emisí CO2.proti předindustriální době, tj. proti roku 1750. Statistická ročenka Životní prostředí ČR ale dlouhá léta uvádí jako GHG CO2, CH4, N2O, freony a některé další.

V roce 2015 se na emisích GHG v mld. t CO2ekv. nejvíce podílely Čína (13), USA (6,4), EU (4,5), Indie (3,3), Rusko (2,2), Japonsko (1,4), Brazílie (1,2). Ostatní státy emitují méně než 1 mld. t CO2ekv. ČR emitovala 123 mil. t. CO2ekv. Kromě ročních emisí GHG známe emise historické (od roku 1750 je má zdaleka nejvyšší USA a státy EU) a přenesené (Čína jako dílna světa má i výrazně vyšší emise CO2ekv, viz asi 50 % podíl Číny na světové výrobě oceli ad., velcí exportéři fosilních paliv s nimi vyvážejí i nemalé emise metanu, provázející zejména těžbu ropy a zemního plynu) ad. V bilanci emisí GHG chybí emise GHG armád, snad 5 % vykazovaných emisí GHG, z toho asi polovina připadá na armádu USA.

I dnes se objevují námitky toho druhu, že se v důsledku oteplování klimatu vlastně moc neděje. Bude poněkud tepleji, ušetříme za vytápění a možná i nebudeme muset jezdit za Sluncem k moři. Snad jen pár domorodců z korálových ostrovů v tropech bude muset být přestěhováno po té, co stoupající moře učiní tyto ostrovy neobyvatelnými.

Svatá prostoto. Nejde zdaleka jen o tání ledovců a následné stoupání hladiny oceánu a zatápění nízko ležících pobřežních regionů stoupajícím mořem, ke kterému dochází stále rychlejším tempem a které může postupně ohrozit celou miliardu lidí žijící při pobřeží. Vyšší teploty na Zemi znamenají také vyšší výpar vody, rychlejší pohyb větších mračen, tj. větší vichřice, větší lijáky, větší povodně a v rozporu s tím nejsou ani častější a větší sucha. Ve výčtu bych mohl pokračovat. Mám za to, že to čtenáři Ekolistu znají. Takže zde upozorním jen, že tektonická a sopečná zemětřesení a výbuchy sopek zatím lidé naštěstí nejsou s to ovlivnit, resp. že bilance těchto epizod nelze přičítat globálnímu oteplování klimatu.

Je také pravda, že množství škod, způsobených stále častěji a ničivěji řádícími živly, jsou nejen daní za rostoucí rozvrat klimatu, ale také daní za diletantství, klasicky riskantní výstavbu v záplavových územích. Taková praxe by neměla být připouštěna, ani kdyby nedocházelo ke stále větším a ničivějším změnám klimatu. Ničivost obřích požárů v Austrálii zvýšilo minulé zrušení požárních chodníků v rámci nemístného kořistění, na západě USA pro změnu tzv. ekologizace lesů, tj. ponechávání veškeré dřevní biomasy v lesích. Za indiánů tam hořelo velmi často, ale požáry byly územně malé. Po stu letech „ekologické správy“ bylo požárů málo, ale jejich ničivost bylo obrovská, protože zásoba paliva – nahromaděného dřeva - tam byla veliká.

Jaká je role vodní páry?

Příručky o skleníkovém efektu uvádí, že se na něm zdaleka nejvíc podílí vodní pára. Dosud nám bylo tvrzeno, že se obsah vodních par v ovzduší dlouhodobě nemění a že tudíž lze od něho abstrahovat. Toto tvrzení se špatně dokazuje i špatně vyvrací, protože při průměrné životnosti vodní páry v ovzduší asi 9 dní a značně nerovnoměrném výskytu vodních par v ovzduší (nejvíc v tropech a nad moři, nejmíň při zemských póĺech a nad pevninami) je měřit průměrné koncentrace vodní páry v ovzduší na Zemi velice obtížné. Podobně se nemá měnit okrajová role metanu a dalších GHG. Tato konstrukce byla a je odvážná.

Nyní tento základní koncept klimatických změn narušila i první část 6. zprávy IPCC o klimatických změnách ze srpna 2021. Jak v Ekolistu upozornil pan Vinkler, viz 1), citovaná zpráva shledává, že se množství vodní páry v ovzduší Země dlouhodobě zvyšuje. Otázkou je, jaké to bude mít důsledky, kromě zvýšení podílu vodních par na klimatických změnách. Zásadní otázkou je, jaké to má dopady na efektivní strategii boje proti sílícím klimatickým změnám.

V úhrnu se příspěvek jednotlivých GHG ke skleníkovému efektu na Zemi dosud uváděl ve výši u vodní páry 36-72 %, u CO2 9-26 %, u CH4 4-9 %, u ozónu 3-7 %. Horní hranice má být oteplovací účinek, pokud příslušný GHG působí sám, dolní hranice při jeho působení ve směsi GHG. Realita je zřejmě mírně nad dolní hranicí uváděných rozpětí. Podíl CO2 na oteplování činí tudíž snad 10 %, metanu snad 5 %, tj. celkem snad 15 %, tj. 2-3x méně než vliv vodních par. Ozón nemá emise, vzniká štěpením molekul kyslíku O2 s tím, že samostatné atomy kyslíku O se slučují s molekulami O2 na ozón O3. Neuváděný N2O, freóny a další GHG mají mít velmi nízký podíl na skleníkovém efektu a následně i na oteplování klimatu. Emise freónů se v 90. letech zásadně snížily, takže jsou dnes pod kontrolou. Ve stratosféře mají ale životnost 60-80 let, takže ještě budou škodit nejen na ochranném štítu stratosférického ozónu, ale také přispívat k oteplování klimatu.

Chápu, že Čína, Rusko, Indie a další nezápadní státy se nad takovými nesrovnalostmi teorie oteplování klimatu pozastavují. Nechápou, proč EU přijala Zelenou dohodu pro Evropu, fakticky program německých a dalších zelených, kde se vše hází na emise CO2 a z emisí GHG se počítají jen emise ze spalování uhlí a zcela se ignoruje jaderná energie, ropa a zemní plyn. To je až neuvěřitelné diletantství. Možná teď pod tlakem 1. části 6. Zprávy IPCC, ve vedení EU zjišťují, že v zájmu zastavení zhoubných klimatických změn a zachování naděje lidstva na přežití na Zemi je nutné vyloučit spalování všechny druhy fosilních paliv a že nelze ignorovat silný skleníkový plyn metan.

Reálný trend je takový, že se na růstu oteplování klimatu na Zemi citelně podílí kromě růstu emisí CO2 také růst množství vodních par, růst množství metanu v ovzduší, a že sílící klimatické změny stále významněji zesilují jejich přímé zpětné vazby. Tím se boj proti globálnímu oteplování zásadně komplikuje. Jde zejména o:

      1) Zvyšování množství vodních par v ovzduší, jež lze přičíst v první řadě samotnému oteplování klimatu. Čím je na Zemi tepleji, tím víc se vodních par vypařuje do ovzduší, tím víc vodních par se pak nachází v ovzduší, byť také tím víc jich následně kondenzuje a padá na zemi, nejčastěji v kapalném skupenství vody.
      2) Zvyšování množství metanu v ovzduší. Metan uniká ve velkém nejen při těžbě fosilních paliv, zejména ropy a zemního plynu, ale také se ve velkém uvolňuje z věčně zmrzlé půdy na Sibiři a v Kanadě a z mělčích arktických moří v důsledku oteplování.
      3) Zhoršování albeda, tj. ubývání bílých ploch pokrytých sněhem a ledem ve prospěch ploch tmavých, dobře pohlcujících většinu slunečních paprsků.
      4) Pokračující úbytek lesů a nárůst pouští a polopouští, což zvyšuje zejména emise CO2.

Pokud do procesů oteplování zapojíme i měřením prokázané narůstající koncentrace metanu v ovzduší, zjišťujeme problematičnost boje za přednostní ukončení těžby a spalování tuhých paliv – černého a hnědého uhlí a lignitu.

Je nutné rozlišovat dva okruhy problémů:

      1) emise zdraví poškozujících škodlivin, zejména tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého SO2, oxidu dusičitého NO2 a polyaromatických uhlovodíků PAU, které má spalování pevných a ropných paliv mnohem vyšší než spalování zemního plynu. K tomu se pojí i rozsáhlá devastace vodních poměrů, přírody a krajiny, spojená zejména s povrchovou těžbou uhlí.
      2) Emise GHG, zejména CO2 a metanu, které má těžba a spalování ropy a zemního plynu vyšší než těžba a spalování tuhých paliv.

Je na politicích, který ze dvou uvedených okruhů ekologických problémů se rozhodnou přednostně řešit, a na ekolozích, za kterou možnost budou lobbovat. V každém případě by neměli lhát sobě i široké veřejnosti, že přednostním útlumem uhelné energetiky chráníme stabilitu klimatu, protože opak je pravdou.

Mám za to, že dnes i IPCC zpochybňuje potřebu přednostně zastavit těžbu a spalování uhlí v zájmu zastavení sílících klimatických změn na Zemi.

Můj orientační výpočet dává následující pořadí náročnosti základních druhů fosilních paliv na emise GHG. Z hlediska celkových emisí GHG v CO2ekv., viz 2):

      1. Absolutně nejhorší je zemní plyn těžených z břidlic a zkapalňovaný za účelem přepravy,
      2. Druhá nejhorší je ropa těžená z břidlic,
      3. Třetí nejhorší je zemní plyn těžený z břidlic přepravovaný jen klasickými plynovody a zemní plyn těžený klasicky, ale zkapalňovaný za účelem přepravy,
      4. Čtvrtá nejhorší je klasicky těžená ropa. I když se její část na delší dobu uchovává v různých plastických hmotách (tam ale působí jiné škody), vede se o ni kdejaká válka a je tak spoluodpovědná za milióny mrtvých, desítky miliónů zraněných a vysídlených, obrovské válečné škody a za enormní plýtvání v podobě obřího zbrojení aktuálně ve výši asi 2 000 miliard dolarů za rok 2020,
      5. Pátý nejhorší je zemní plyn, těžený klasickými technologiemi a přepravovaný výlučně plynovody,
      6. Šestý nejhorší je lignit,
      7. Sedmé nejhorší je hnědé uhlí,
      8. Osmé nejhorší je černé uhlí.

Úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu z břidlic v USA se nesledují. Je ale zřejmé, že i když vlastní těžba může být bez úniku metanu (těží se ve velkých hloubkách, ale při nulové kontrole jsou nulové úniky ožehavou otázkou), praxe následného přeprodávání vytěžených břidlicových ložisek ropy a plynu firmám, bílým koňům, které je ponechávají osudu, takže z nich následně uniká velké množství zemního plynu, v rozhodující míře metanu, je pro ochranu stability klimatu velice zlá.

Zkapalňování zemního plynu na LNG pro potřeby přepravy tankery spotřebuje asi třetinu energie, kterou LNG obsahuje. Tím se zásadně snižuje jeho proklamovaná energetická účinnost a klimatická šetrnost. Zatímco těžbu uhlí provází úniky metanu snad v rozsahu 0,5 % ekvivalentu GHG v něm obsaženého paliva, v případě klasicky těžené ropy a zemního plynu jde o 2 - 4 %, podle některých až o 6 % ekvivalentu v nich těženého paliva. Závisí na parametrech ložisek, používaných technologií těžby a také na technologické kázni při těžbě.

Při započtení úniků metanu při těžbě fosilních paliv, vychází z hlediska dopadů na oteplování klimatu ropa a zemní plyn hůř než uhlí. Nejhůř vychází Západem tolik preferované těžba plynu (a ropy) z břidlic ve spojení se zkapalňováním zemního plynu na LNG, dále těžba ropy z klasických ložisek a zemního plynu z klasických ložisek, který je zkapalňovaný za účelem přepravy. Německými zelenými, vedením EU a dalšími požadovaný rychlé ukončení těžby uhlí znamená vesměs jeho náhradu zemním plynem. Navíc má jít především o LNG, kdy USA preferují více platící asijské odběratele, takže reálně není. Znamená to v úhrnu zvýšení emisí GHG na Zemi, zvýšení příspěvku k oteplování klimatu. Tím není dotčena potřeba rychlého ústupu od těžby a spalování všech druhů fosilních paliv (a biopaliv, protože je ničemné spalovat potraviny v situaci, kdy je ve světě hlad, resp. kácet další lesy pro palivo).

Emise GHG vznikají také v důsledku změn využívání přírody a krajiny, zvláště při odlesňování. Odlesňování začalo již na úsvitu zemědělství. Hrozivého rozsahu nabylo v souvislosti s ničením tropických deštných pralesů, které se dále stupňuje. Zalesňování je nutné ocenit a podpořit. Nesmí ale ohrozit potravinovou bezpečnost příslušného státu.

Ozdravný účinek koronakrize na klima se prý dostavil jen v roce 2020, kdy byla značně omezena doprava, zejména energeticky náročná doprava letecká a silniční. Za leden až září 2021 prý už lidstvo vyrovnalo emise GHG na předkoronavirovou úroveň. Netuším, jak to tak rychle spočítali. Vezmeme-li v úvahu obří požáry v jihovýchodní Austrálii, na západě USA, v brazilské Amazonii, v Indonésii a v jižní Evropě, kůrovcovou katastrofu nejen českých smrkových lesů, může to být pravda.

V době konání světové klimatické konference v Glasgowě polský klimatolog v polské nezávislé televizi TVN citovat jen oficiální, dnes už překonanou koncepci IPCC. Její dosti velké nesrovnalosti zamlčel. Mám za to, že pokud se uváděné rozpory teorie globálního oteplování přijatelně nevysvětlí, těžko může politika ochrany stability klimatu získat důvěru občanů, s výjimkou cynických klimatických spekulantů a jejich loutek.

Energetická krize

Na podzim 2021 se v EU velmi rychle prohlubuje energetická krize. Tristní je základní zjištění, že ji vyvolalo samo vedení EU svou diletantskou energetickou a klimatickou politikou. Jak se mu to povedlo? Jde jednak o špatné směrnice EU (o trhu s elektřinou, o podpoře obnovitelných zdrojů energie, o biopalivech, o obchodu s povolenkami na emise CO2, o liberalizaci železniční dopravy, o trhu se zemním plynem ad.), jednak o naprosté nepochopení smyslu energetické politiky. Základním úkolem státní energetické politiky či koncepce bylo, je a mělo by být zajistit v zemi dostatek paliv a energie, aby nedošlo k energetické krizi. Varovným případem se loni stalo Švédsko, jehož vláda z ideologických důvodů na podzim 2020 zavřela jadernou elektrárnu. Když se pak elektřiny v zimě hrubě nedostávalo, vyzývala občany, aby nepoužívaly ledničky a další spotřebiče elektřiny. To je naprosto špatně. Podobně, když se z titulu vysokých cen paliv a energie zavírají výroby. Nemusí jít nutně o blue, jehož přidávání do pohonných hmot umožňuje zásadně redukovat škodliviny, vznikající spalováním pohonných hmot, jak se na podzim 2021 v EU stalo. Zdaleka nešlo jen o slovenské Duslo Šala z Agrofertu.

V letech reálného socialismu nebylo jednoduché zajistit dostatek energie, protože její spotřeba v důsledku rychlého růstu výroby a životní úrovně velmi rychle rostla. Přesto poslední uhelné prázdniny byly za velmi tvrdé zimy v lednu 1979. Tehdejší československá státní energetická politika měla jiné neduhy, zejména politikou levné energie (dotování cen uhlí, zemního plynu a elektřiny domácnostem), nedostatečný tlak na úspory paliv a energie (stejně jak dnes) a neúnosné škody na životním prostředí, ale svou základní úlohu, zabezpečit společnost palivy a energií, plnila. Vnější nárazy (první a druhý ropný šok) dopadly na Československo mnohem méně než na západní státy.

Tragédií klimatické politiky EU je skutečnost, že ji pojala čistě mechanicky. Tak ty uhelné doly a uhelné elektrárny zavřeme, horníkům a dalším propuštěným dáme tučné odstupné, zafinancujeme rekultivaci dolů, pustíme nějaké peníze na konverzi uhelných regionů a energii z uhlí nahradíme obnovitelnými zdroji energie. Že je k disposici nemáme vůbec nebo v určitou dobu, je prý jen malá vada na kráse. Zastavení rozvoje průmyslu fosilních paliv a vytěžování těžených ložisek způsobuje jejich rostoucí nedostatek. Výsledkem je, že velký blackout obchází EU stále blíže a je jen otázkou času, kdy se elektroenergetika EU položí ve velkém. Ochrana klimatu vyžaduje komplexní politiku úspor paliv a energie, politiku rozumné podpory využívání efektivních druhů paliv a energie z obnovitelných zdrojů, rozvoj jaderné energetiky a celkovou strategii přechodu. Společnost nemůže zůstat bez energie či v situaci, kdy bude pro část lidí a podniků ekonomicky nedostupná. Trh se zachoval tržně a ceny paliv a energie se drasticky zvýšily (silové elektřiny 3x, zemního plynu 5x, prudce zdražila i ropa), což je za pokračující koronavirové pandemie nepříjemné obzvlášť.

Co dělat?

Otázka je to velice ožehavá. Zatím se na světových klimatických konferencích i na méně reprezentativních fórech mlátila prázdná sláma. Gretino poněkud hulvátské hodnocení Glasgowa „blablabla“ je ale reálné. Pokud se budou politici jen dohadovat, která země sníží těžbu a spalování uhlí nebo emise GHG o tolik a o tolik a často pod nátlakem přijaté závazky následně v nemilosrdné konkurenci budou házeny přes palubu, klimatický rozvrat se bude na Zemi stupňovat a stane se časem neřešitelný.

Pokud náš západní svět bude pokračovat ve válečnické politice proti ostatním, zvláště pak reálně nezávislých státům, sotva se něco zlepší. 2 000 miliard dolarů, utopených na Zemi za rok 2020 v lepším případě na zbrojení, v horším na vedení válek, jinde zoufale chybí. Pokud bude Západ pokračovat ve vývozu svých často perverzních hodnot, navíc zpravidla za účelem rozvracení druhých států s cílem je ovládnout a rozložit, šance na pokrok se dál sníží, možná až na jeho vlastní kolaps. Pokud bude pokračovat nelítostné vykořisťování ekonomicky slabších států ve jménu svobodného podnikání, vyhrocující se problémy ochrany stability klimatu zůstanou nedotčeny. Pokud budou zachovány stávající mechanismy destrukce stability klimatu, nic podstatného se nezmění.

Zlá je nejen přežívající politika levné energie (pokračující dotace EU a úvěry Evropské investiční banky plynárenskému průmyslu jsou výsměchem klimatické politice), ale také pokračující politika levné dopravy. Osvobozování paliv a energie a zejména mezinárodní dopravy od daní musí skončit, viz 3). Cíl maximálního rozvoje dopravy měla EU již dávno opustit. Zvláště pak není možné přednostně rozvíjet emisně náročnou dopravu leteckou a silniční, dále dopravu vodní, byť to na vedení EU příslušné lobby požadují. Dopravní politika světa, EU i ČR tyto dopravní obory ale stále reálně významně zvýhodňuje. Že budou otřesy? K těm dochází už dnes. Nebo snad zdražení nákladní námořní dopravy 5x není otřesem? A copak je efektivní vozit kde co z kontinentu na kontinent, v ČR navíc při prohlubující se potravinové nesoběstačnosti?

Bez znalosti celkové náročnosti budeme dělat hrubé chyby

Světové společenství musí vytvářet a každoročně aktualizovat celkovou náročnost na energii a na emise GHG získávání elektřiny a tepla z jednotlivých druhů zdrojů, jednotlivými druhy fosilních paliv počínaje a obnovitelnými zdroji paliv a energie konče. Jinak může jako opatření k ochraně stability klimatu dál prosazovat opatření stabilitu klimatu rozvracející, viz snaha nahradit uhlí zemním plynem nebo auta na benzín a naftu elektromobily. Podobně musí počítat celkovou energetickou a emisní náročnost výroby a užívání řady profilových výrobků – surového železa, oceli, hliníku, cementu, kyselina sírové a dusičné, osobního a nákladního auta, počítače… Srovnej 4).

Na místo kontroverzního hesla: „Co je ekologické, musí být i ekonomické!“ je nutné počítat, počítat, hodně počítat a na základě relativně objektivních výpočtů navrhovat opatření k absolutním úsporám paliv a energie a omezování exploatace fosilních paliv. Cílem musí být absolutní úspory paliv a energie, resp. ty vztažené k hrubému domácímu produktu mohou znamenat i růst emisí GHG, pokud HDP roste ještě rychleji. Boj mnoha ekologů proti bezemisní jaderné energetice, v ČR i proti energetickému využívání odpadu, německých zelených proti zprovoznění nového plynovodu Nord Stream 2 a mnohé další zásadně poškozuje úsilí zastavit klimatický rozvrat.

Pokud po vzoru EU počítáme emise GHG pouze ty opouštějící automobily a jiná vozidla výfukem, dostáváme zcestné výsledky. Ona také výroba vozidel je zatížena značným množstvím emisí GHG. Nejvíce jich produkuje výroba baterií pro elektromobily.

Provoz elektromobilů spotřebovává elektřinu, kterou je nutné někde vyrobit. Hodně záleží na elektroenergetickém mixu té či oné země. Pokud nejsme v Norsku s 98-99 % podílem vodních elektráren na výrobě elektrické energie, je to zásadní problém. V ČR zatím elektromobily zvyšují celkové emise GHG, podobně v mnoha dalších státech. Hodně záleží na počtu jimi ujetých kilometrů. Čím je větší, tím lépe elektromobil vychází. Elektromobil se ukazuje efektivní hlavně ve městech, kde se jezdí na krátké vzdálenosti a která bývají zamořena exhalacemi z aut. Přínos elektromobilu se tudíž týká především ochrany ovzduší před toxickými emisemi.

Směšné je počítání produkci metanu prděním krav některými europoslanci a následné požadavky vybít skot. Zřejmě nevědí, že chceme-li udržet úrodnou ornou půdu, musíme ji hnojit statkovými hnojivy, které nám v rozhodující míře dává skot. Prasečí kejda je nekvalitní, stavy koňů a králíků nedávají dostatek kvalitního hnoje potřebného pro hnojení orné půdy.

Uhelná energetika nemůže být konfiskátem

Světové společenství i jednotlivé státy se nemohou dívat na uhelnou energetiku, resp. na energetiku fosilní paliv, jako na konfiskát, který je nutný co nejrychleji zničit. Takový přístup je zjevně nereálný a podvazuje realizaci úspor paliv a energie a tím i emisí GHG v rámci průmyslu fosilní energetiky (využívání tepla kondenzačních elektráren k vytápění, nahrazování nehospodárných parovodních rozvodů úspornými rozvody horkovodními atd.).

Putin nedávno upozornil, že elementární kázní při těžbě zemního plynu a malými investicemi do bezpečnosti těžby lze při ní úniky metanu snížit o celou třetinu. Podobně lze snížit úniky metanu nahrazením na území Ukrajiny zchátralého plynovodu Bratrství novým moderním plynovodem Nord Stream 2. Prý to nejsou závratná čísla. Říkám ale, že takové úniky metanu jsou neomluvitelné a že by měly být okamžitě zastaveny.

Je třeba vidět, že příkré sociální rozdíly jsou v zásadním a neřešitelném rozporu s úsilím o stabilitu klimatu. Pokud budou jedni hledat cesty, jak své obří, často bezpracné zisky utratit, a druzí dřít bídu a nejednou i hlad, zapomeňme na účinnou ochranu stability klimatu i mnohé další, a to přesto, že chudí budou rostoucí klimatickou krizí trpět mnohem víc než bohatí. Energetická krize, vyvolaná diletantskou politikou EU, již teď nutí chudé občany doma spalovat vše, co hoří, s citelným příspěvkem ke smogu.

Prosazení významných úspor paliv a energie blokuje též soukromé vlastnictví části odvětví infrastruktury, viz nevyužívání tepla kondenzačních elektráren pro vytápění jako náhrada tepláren a výtopen, vlastněných jinými vlastníky. Odvětví technické, sociální a ekologické infrastruktury by měla být v zásadě ve veřejném vlastnictví a řízena mimo jiné k minimalizaci emisí GHG, jinak se ke klimaticky příznivému rozvoji těžko dostaneme. Tzv. svobodné podnikání znamená vesměs kořistění, i na přírodě. Zvlášť drasticky to vídáme v rozvojových státech, kde nejednou nechybí i střílení domorodců, kteří plenění přírody překáží svou existencí i svým relativně udržitelným způsobem života.

Literatura:
1) Vinkler, M.: VI. hodnotící Zpráva IPCC a její problémy, Ekolist 8. 9. 2021
2) Zeman, J.: Ke koncepci klimatických změn 7, Argument 8. 7. 2021,
3) Zeman, J.: Nerovné ekonomické podmínky podnikání mezi základními obory dopravy v ČR v roce 2010, I. Ekolist 18. 11. 2014,
4) Zeman, J.: Měrná energetická náročnost jednotlivých druhů dopravy v ČR, Ekolist 30.5.2007


reklama

 
foto - Zeman Jan
Jan Zeman
Autor je ekolog a čtenář Ekolistu.cz

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (162)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

27.11.2021 08:27
Proč by měly s oteplením přicházet vichřice? V teplých periodách byly menší rozdíly mezi póly a rovníkem, tedy foukalo méně. A i teď sledujeme, že dochází k tomuto vyrovnávání teplot jak se oteplení odehrává hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách.
https://www.britannica.com/science/Jurassic-Period/Paleoclimate
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 10:00 Reaguje na Richard Vacek
Ano, rozdíl teplot mezi rovníkem a póly se globálním oteplováním snižuje a tudíž slábnou globální oceánské i vzdušné proudy. Ale o vzniku intenzivních tlakových níží a lokálních ničivých meteorologických jevech spíše rozhoduje teplota a vlhkost vzduchu v mnohem menších oblastech. Globální oteplování proto významně přispívá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 10:52 Reaguje na Richard Vacek
Protože přibývá energie v atmosféře a ta se tímto způsobem vybíjí.
Odpovědět
Pe

Petr

27.11.2021 11:57 Reaguje na Richard Vacek
V prehistorii každé příznivé periodě předcházelo velké vymírání.
Důvody neznáme.
A taky klidně mohlo trvat tisíce let období bouří a vichřic, než se počasí a klima usadilo, zklidnilo a umožnilo rozkvět života.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 12:55 Reaguje na Richard Vacek
Máte pravdu, píše o tom aj meterológ Milan Šálek v článku:
Ještě jedno malé odbočení: "Během velmi studeného období mladšího dryasu bylo počasí v chladnějším období roku podstatně bouřlivější než v teplejších dobách. Tento zdánlivý paradox souvisí s málo vnímanou skutečností, že bouřlivější a větrnější počasí je daleko více ovlivněno gradientem (rozdílem) teploty mezi teplými a studenými oblastmi než absolutním zvýšením teploty. A nyní, kdy se (zatím) nejvíce otepluje Arktida, je tento rozdíl teploty (a tedy „motor“ cirkulace) o něco menší, zatímco v chladnějších dobách, třeba na začátku tzv. malé doby ledové, se vyskytovaly skutečně monstrózní zimní větrné bouře, kdy třeba na pobřeží Severního moře zahynuly desítky tisíc lidí a město Rungholt bylo doslova odplaveno." https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-o-rychlosti-zmen.A201202_203259_p_klima_wag
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 13:23 Reaguje na Vladimir Mertan
Proč to okecáváte historií a ignorujete současnost. To je asi takový váš (zlo)zvyk.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 16:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale ako môžete vedieť, že dnes sa deje niečo výnimočné? Musíte dnešok porovnať s niečím. Keďže budúcnosť nepoznáme, aj keď sa tak tvárime, musíme skúmať minulosť, tomu sa nevyhnete. Okrem toho som iba citoval profesionálneho meterológa.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 16:27 Reaguje na Vladimir Mertan
Citovat něco, čemu nerozumíte, je sice obvyklé, ale alibistické.

Klimatické změna nám tu probíhá již nějaké desetiletí a máme o jejích trendech velmi přesné informace. Laskvě toto neignorujte!
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 17:32 Reaguje na Jiří Svoboda
P. Svoboda vy tomu rozumiete? Z vašeho povýšeného tónu "Proč to okecáváte historií a ignorujete současnost." cítim hlbokú znalosť všetkého. Tvrdíte, že citujem niečo čomu nerozumiem. Aký máte dôkaz na toto tvrdenie? Alebo kľudne klamete len tak bez dôkazov?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 20:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Ty důkazy tu předkládáte sám tím, že citujete nesmysly. Kdybyste tomu rozumněl, rozpoznal byste ty nesmysly a přirozeně je necitoval.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 21:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Takže vy tvrdíte, že profesionálny meterológ Milan Šálek hovorí nezmysly. Prosím tak povedzte ako to je? Čo nezmyselné tvrdí Milan Šálek? Rád sa nechám poučiť. Ale čakám reálne dáta a fakty a nie uštipačné poznámky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 09:20 Reaguje na Vladimir Mertan
Jistěže Šálek říká nesmysly, neboť tvrzení o globální teplotě "vyvrací" neglobálními jevy. Horko někde bylo vykompenzováno zimou jinde, což Šálek ignoruje.

Jak je možné, že takovou elementární chybu neodhalíte a že se s takovým přístupem spokojíte? Zřejmě jsem vás charakterizoval správně.

Jak to bylo s globální teplotou koukněte sem a zkuste se nad tím zamyslet.

https://www.czechsight.cz/infografika-zmena-svetove-teploty-za-poslednich-22-tisic-let/
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

28.11.2021 13:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Ach bože, zase tá hokejka. Čakal som od Vás viac :-(
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 16:27 Reaguje na Vladimir Mertan
Co máte proti proti grafu, jak závisí globální teplota na čase? Je tam něco špatně?

Uznáváte mé argumenty proti Šálkovi?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

28.11.2021 18:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Záleží ako sme dostali tie globálne teploty. Predsa viete od akej doby sa používajú teplomery. Nemôžete spájať hodnoty získané iným spôsobom z oveľa menšieho počtu staníc či miest odkiaľ sme získali proxy údaje. Ten graf je nesprávne a mal som o Vás predstavu, že si to spoň uvedomujete. Samotný argument, že keď bolo strednej európe zjavne priemerne o 3 až 4 stupne viac ako dnes , tak globálnu teplotu dorovnávala akási záhadná oblasť chladu možno v Tichom oceáne (kvôli rozlohe) je smiešny.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.11.2021 19:54 Reaguje na Vladimir Mertan
Jojo. Pokud jde o stoupání mořské hladiny, proxydata a měření se kombinovat mohou. Pokud jde o teplotu - tak to ale ne! :D

A už sem dáte odkaz na tu teplotu v průměru vyšší o 3-4 stupně? Proxydata z pylových jader to jaksi nepotvrzují. Vlastně počkat, jak si vůbec můžu dovolit porovnávat proxy data a naměřené hodnoty ze současnosti?! :-O

Teď vážně: ten graf není špatně jen proto, že si to přejete. :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 09:54 Reaguje na Vladimir Mertan
Neodpověděl jste mi na to, zda uznáváte mé argumenty proti Šálkovi?

Ale ještě směšnější je, že globální teplotu posuzujete podle podnebí ve střední Evropě.

A ta "hokejka" nastala v době, kdy už bylo a je měření dost. Nebo zpochybňujete i měření globální teploty za posledních 60 let?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

29.11.2021 16:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozrejme že neuznávam. Globálna teplota sa samozrejme počíta z celého sveta, ale je zvláštna predstava o tom ako sa Európa oteplila tak, že vo Vysokých Tatrách rástli duby (peľové analýzy) a hranica lesa bola o 300 m vyššie (Alpy) a inde sa zase ochladilo tak že globálne bolo chladnejšie ako dnes. Ta hokejka má tú čepel strmú a rúčku rovnú, preto je to hokejka. Ibaže tá rúčka má pravdepodobne na sebe ďaľšie podobné čepele, iba o nich buď presne nevieme alebo nechceme vedieť. Pozrite si prednášku P. Pokorného na túto tému https://www.youtube.com/watch?v=Hd67EMWFKek Ak na to nemáte čas, tak aspon graf v čase 45:20 Toje všeobecne uznávaný priebeh teplôt Holocénu medzi paleológmi či geológmi.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 20:42 Reaguje na Vladimir Mertan
Ohledně těch čepelí byste si měl přednášku pana Pokorného poslechnout pořádně. Hlavně odpověď na otázku posluchače z 1.17:30. Pan Pokorný jasně říká, že lokální oteplování byly vyrovnávány lokálními ochlazováními. A to vlastně vy také říkáte.

Takže ty čepele jsou na lokálních teplotách, ale na globální zmizí kromě té současné.

Nebo ani panu Pokornému nevěříte?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.11.2021 07:35 Reaguje na Jiří Svoboda
To čo tvrdíte vy p. Pokorný nehovorí. Jednoznačne najvyššia "čepel" je Klimatické optimum Holocénu 6500 a 4000 r. pnl Ďaľšie čepele sú rímske oteplenie a stredoveké optimum. Ale som rád, že ste si tú prednášku podrobne vypočul.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2021 10:10 Reaguje na Vladimir Mertan

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.11.2021 17:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Odpoviem, aj keď som vás nahlásil za porušenie pravidiel diskusie. Ak si myslíte, že Klimatické optimum Holocénu bolo iba lokálne, tak sa mýlite. Nakoniec o jeho sile a globálnosti svedčí aj adekvátna dnes nevídaná rýchlosť stúpania hladiny morí. Ak sa budete na moju akresu znovu vyjadrovať neslušnými výrazmi, tak skončím s vami všetku diskusiu podobne ako som to urobil s p. Eliášom. Svoje vnútorné frustrácie si skúste riešiť niekde mimo diskusií na Ekoliste.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2021 22:02 Reaguje na Vladimir Mertan
A nebylo by lepší, když se bavíme o globální teplotě, používat z vaší strany tomu relevantní argumenty? Tím byste tu diskusi z vaší strany odhotentotil a byla by na úrovni.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

1.12.2021 09:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Argument o rýchlosti stúpania morskej hladiny som Vám písal už 28.11. Práve rýchlosť stúpania morskej hladiny dokazuje na globálnosť, či lokálnosť oteplenia.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2021 16:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Ano, rychlost vzestupu hladin moří odpovídá s jistým zpožděním růstu globální teploty, ale také je třeba brát v úvahu aktuální plochu pevninského zalednění, kterého se tání týká. Té je to také úměrné.

A když jste vytáhl Klimatické optimum Holocénu, tak to na tom grafu globálních teplot, co jsem na něj odkazoval, krásně najdte jako několik tisícíletí dlouhou periodu s globální teplotou jen o trochu nižší než je dnes. Rozhodně žádná další čepel, o které sníte, se nekoná.

Zkuste nabídnout jinou čepel GLOBÁLNÍ teploty a nebo přestaňte snít.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

28.11.2021 19:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Pozrite sa ako stúpala v čase hladina morí. Práve rýchlosť stúpania morskej hladiny by mala odrážať rýchlosť otepľovania. Počas poslednej Veľkej doby ľadovej bolo more o 130m nižšie ako dnes. SKúste si zistiť čo bol Doggerland a kedy sa potopil ho stúpajúce moria zaplavili a ako rýchlo. Presnú rýchlosť stúpania morí môžeme datovať aj s prirastania koralov. https://www.osel.cz/4360-nech-robime-co-robime-predchadzajuca-doba-medzi-adova-bola-extremnejsia.html Aj keď Blanchonove výsledky poukazujú na jedno z najrýchlejších vzostupov hladín ktoré sa nám podarilo rozlúštiť v šifrovaných záznamoch kroniky Zeme, pravdepodobne nie je najdramatickejšie. Na konci poslednej doby ľadovej, pred asi 14 tisícmi rokmi, sa rozsiahle kontinentálne ľadovce vraj roztápali tak rýchlo, že hladina svetového oceánu stúpla za 300 rokov o 15 metrov. Aj pred 6 800 rokmi hladina rapídne stúpala – v priemere o 1,3 metre za storočie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 22:04 Reaguje na Vladimir Mertan
Pokud budete mít v kubíkové nádobě polovinu ledu a půlku vody, rozpuštění poloviny ledu vám uvolní 250 litrů, pokud budete mít zbytkových 20 kg ledu, půlka vámm dá 10 litrů.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

29.11.2021 09:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže to není pravda. Pokud se rozpustí 250 litrů (dm3) ledu, vznikne 229 litrů vody o 0°C. Ne 250 litrů. jak mylně tvrdíte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2021 18:19 Reaguje na Galipoli Petr
Vy jste vůbec nepochopil, proč jsem ten příklad sem dal, že??
Odpovědět
PB

Petr Blažek

27.11.2021 08:53
Jak vidno i ekolog může mít střízlivý pohled na věc.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 10:59 Reaguje na Petr Blažek
To většina. Ovšem ropácká média vždy vyhrabou nějaký úletový názor kdoví kde a vytvoří z něho bombastickou blbost, prezentovanou jako názor většiny.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 13:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Vám se velmi skeptický pohled pana Zemana na ochranu klimatu líbí? To mne udivuje!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 16:24 Reaguje na Jiří Svoboda
No, něco tam sedí velmi dobře, především kompexní pohled na emise GNG i energetickou náročnost všeho důležitého, ovšem socilaistické návrhy skutečně připomínají náš bolševismus.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 16:31 Reaguje na Pavel Hanzl
A nejsou spíše socialistické postupy, kdy stát diktuje, jak se má klima řešit? A vy nad tím jásáte!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 16:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Bohužel, nikdo jiný, než stát to řešit nemůže.
A je úplně fuk, jaký kdo má na to názor.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 16:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale státy to nemusí řešit socialistickým způsobem. Což ovšem dělají a vy nad tím jásáte.

Jaké "socialistické" návrhy panu Zemanovi vlastně vyčítáte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 17:56 Reaguje na Jiří Svoboda
"Tzv. svobodné podnikání znamená vesměs kořistění, i na přírodě".
To prostě není pravda, podnikat se dá i velmi šetrně.
Napište, jaký "nesocilaistický" způsob se dá aplikovat v ochraně klimatu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 20:34 Reaguje na Pavel Hanzl
To již velmi dobře víte! Globální uhlíková daň z těžby fosilních paliv a 100% dividenda + odstranění dotací.

To vaše "podnikání" není nic jiného než prorůstání byznysu s politikou se zaručenými zisky pro "podnikatele" i politiky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 22:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Daně jsoun přímo socialistický výmysl a globální nakvadrát.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 08:59 Reaguje na Pavel Hanzl
"Daně jsou přímo socialistický výmysl"

Vy jste fakt debil!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 09:20 Reaguje na Jiří Svoboda
A kdo proboha vymyslel stále se stupňující zdanění už prakticky všeho? Kapitalisté - pravičáci?
Fakt nemáte v politologii výrazné mezery?
Odpovědět
MD

Milan Dostál

30.11.2021 11:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Daně znal už starověký Egypt, pochybuji, že tehdejší vládci byli socialisti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 09:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Stále se zvyšující daně jsou celkově levicový - socialistický vynález, proto Unii naši jakopravičáci za to mohutně kritizují.
Jenže pravicový - tvrdě kapitalistický přístup způsobuje zbohatnutí společnosti velmi nerovnoměrně, ale v principu zdravě. Evropa a USA v milulém století, Čína dnes jsou toho důkazem.
Jenže my jsme už bohatí dost a současný až fatální problém je klima. A na to je už kapitalismus a pravičáctví krátké, tady musí nutně nastoupit levicový model, vysoké daně, přerozdělování, podpora čistých postupů, i když jsou dražší, ochrana lidí tím postižených.
Ale pojmenovveme to správně. Já byl vždy pravičák, ale uznávám, že dnes to musí jít silně doleva.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 11:49 Reaguje na Pavel Hanzl
A teď si vše, co jste napsal, v klidu přečtěte a sám si zhodnoťe, jaký v tom máte guláš.

Opravdu se nedivte, že vás tu nikdo nebere vážně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 21:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud nejste schopen pochopit ani velmi jednoduché sdělení nevím, proč to označujete za guláš.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 09:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud nepoznáte guláš...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.11.2021 09:31
Co dělat ?
No přestat být rozežraní, hlavně v těch bohatých státech, trochu se uskromnit dá se říci všemi směry.
A " donutit " třetí svět, aby se přestal množit jak myši !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 11:00 Reaguje na smějící se bestie
Co se vám stalo? Nemáte horkou nemoc? Konečně rozumný názor, tolik sexu naráz??
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.11.2021 12:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Horkou nemoc tady předvádíš ty, každým příspěvkem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 13:11 Reaguje na smějící se bestie
Tak to máme asi oba, protože s tím souhlasím. jen já to tvrdí popřád, kdežto vy jste se najednou otočil...
Odpovědět
va

vaber

27.11.2021 09:34
nás mohou strašit jen extrémní teploty a ty vznikají nad pouštěmi a i když prý máme více vodních par v ovzduší, pouště nijak neustupují ,vlastně naopak rostou,
vodní pára se chová zcela jinak než jiné skeníkové plyny proto,že může kondenzovat, to jiné skleníkové plyny nedělají , vypařování spotřebovává teplo u povrchu a vodní pára uvolňuje při kondenzaci teplo do vyšších vrstev atmosféry které se lépe ochlazují než povrch planety,
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 10:49 Reaguje na vaber
Ve všem máte pravdu, akorát nevím, co svou výpovědí chcete sdělit.
Odpovědět
va

vaber

29.11.2021 09:22 Reaguje na Jiří Svoboda
jen to ,že si myslím,že kdysi bylo pouští daleko méně i když se říká že bylo tepleji,vlastně na všech pouštích byl kdysi bujný život a dle mě, růst pouští říká, že vývoj klimatu je nezdravý
vodní páru bych za skleníkový plyn nepočítal protože ochlazovací efekt vodní páry možná převažuje nad skleníkovým efektem
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 10:54 Reaguje na vaber
Množství srážek je dáno především rosným bodem. A proto na pouštích neprší, i když je tam koncentrace vodních par třeba dost vysoká (Perský záliv).
Odpovědět
va

vaber

29.11.2021 09:29 Reaguje na Pavel Hanzl
množství páry nad Perským zálivem stačí tak na větší rosu,záliv je malý a stačí právě jen na zvýšenou vlhkost , na deště je jí málo i když tam někdy taky hodně prší ,
když jsem tam byl, pršelo tolik, že byly všude veliké louže ve kterých po vyschnutí zůstala sůl
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.11.2021 09:36
Skleníkový efekt svět potřebuje, bez toho by nebyl na Zemi život. Málo se však bádá i nad tím, jak moc to vše ovlivňuje vesmír jako takový.
Zákazem benzínových, naftových motorů především v Evropě, to zajisté nezachráníme ! ! !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 10:56 Reaguje na smějící se bestie
Bádá se velmi intenzivně, nebojte se. Lidé hledali příčinu toho oteplování především mimo Zemi, jenže nic nenašli. Prostě se to stále obrací zprava, zleva, nahoru, dolů a výsledkme je, že se vždycky skončí na těch 50 mld. tun CO2 KAŽDOROČNĚ emitovaného lidmi do atmosféry.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.11.2021 12:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebo nechtějí najít ?
Sluneční soustava letí vesmírem i postavení Země vůči Slunci a ostatním planetám má odchylky, působením Měsíce počínaje.
Občas se otepluje, občas přichází malá doba ledová - a na to lidé nikdy neměli a nebudou mít vliv.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 13:14 Reaguje na smějící se bestie
Tohle se všechno ví, je to příčinou normálních dob ledových a meziledových a hlavně, ty kosmické příčiny se projevují velmi pomalu, normální rychlost je asi +-1°C za asi 10 tisíc let.jkediná rychlá příčina je asi jen náraz asteroidu, což dnes ale nenastalo.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 13:12
Zaujímalo by ma ako sa prišlo k číslam, ktoré prislúchajú jednotlivým skleníkovým plynov - bolo to hlasovaním? CHýba mi úplne jednoduchý údaj aký je ekvivalent H2O oproti CO2. H2O predsa zachytáva infra žiarenie v širšom spektre ako CO2. ČO sa týka množstva H2O v ovzduší tak je to nepomerne viac až 0.5% čo je 50 000 PPM. Prof. Lindzen tvrdí, že vplyv CO2 vyrovná už malá zmena oblačnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 13:18 Reaguje na Vladimir Mertan
To je fyzika, chemie, měření a statistika. Zeměkoule je extrémně složitý organismus a vypovídající hodnotu má jen průmer z průměrů získaných průměrování všech měření.
Ale pokrok je velmi rychlý a shrnutí v šesté zprávě IPCC je asi všechno podstatné.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 13:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebola to práve tá odpoveď čo by som čakal, ale ďakujem za vysvetlenie :-) Podľa mňa je to ideológia a vyhýbanie sa realite. Účinok H2O proti CO2 má byť 76% proti 26%. Pritom vzduch obsahuje priemerne 8000 PPM H20 pre priemernú teplotu 15 stupnov, v reálnych hodnotách je to 800 až 50 000 PPM oproti 400 PPM CO2.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 14:36 Reaguje na Vladimir Mertan
ideológiu hladajtě v politike (hlavne v té najvyšší, v geopolitike) a ne ve vede. A klimatológia je veda.

Vodní pára je samozřejmě tvrdší skleníkáč, ale její koncentarace je přímo závislá na teplotě. A tu teplotu mírně navýší CO2 a nastane tzv. "pyramidový jev", kdy změna teploty způsobuje větší odpar, rozmrzání permafrostů a uvolňování metanu a CO2, to zase zvýšení teploty a tím zvýšený odpar atd. atd.

Proto jsou všichni tak poděšení, protože při nárůstu asi těch +2°C nastává bod zlomu a už se to rozjede jak lavina nebo sněhový koule. A nejhorší je, že to nemá konce, ta esdkalace teplot možná může trvat tak dlouho, dokud tu zbude nějaká organická hmota a tím zdroj CO2 a metanu.
Atmosféry Venuše (400 °C) nedosáhneme, ale už při padesáti jsme jasní.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 16:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale rovnako by potom teplotu zvyšovala neustále aj vodná para bez pôsobenia CO2. Stačí iný podnet na oteplenie, napríklad zvýšená slnečná aktivita a rázom tu máme podobný pyramidový jav ako popisujete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 16:29 Reaguje na Vladimir Mertan
pokud by byla ta sluneční aktivita dostatečně razantní a dlouhodobá, tak by to samozřejmě způsobila a taky normální doby meziledové byly jí způsobené. Ale nikdy nebyl překročen bod zvratu, protože se ta aktivita zase ztlumila.
Ovšem NIKDY v historii nenastala situace, že by se fosilní uhlík v tak gigantickém množství dostal tak rychle do atmosféry.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 08:57 Reaguje na Vladimir Mertan
Máte pravdu. Jaký je ten "jiný podnět" pro současné globální oteplování? A netvrďte, že to může být to, či ono, aniž byste měl podklad, že to to ono opravdu je.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 09:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Pan Kalenda vymudroval "integrál TSI", což znamená akumulace tepla v půdě a horninách za posledních asi 200 let. Prof Žarkovová má zase vliv Jupitera.......
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 14:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Podle Kalendy se teplo v horninách neustále akumuluje a záleží na době, po kterou se integrál počítá.
Hodnotu té doby si Kalenda cucá z palce. Asi jsem ještě nepotkal většího a namyšlenějšího diletenta.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.11.2021 17:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Náhodou jeho práce, ve které odhaduje hmotnost planety X podle průtoku Punkvy a sucha v USA (nebo co to tam počítal), bude průlom. Takže bych ho nezatracoval. :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 21:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Celá jeho teorie mi připadá naprosto nesmyslná a jako laik jsem si trochu myslel, že ten význam je někde v hlubších sférách. Není.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

28.11.2021 18:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Základný podnet je prirodzené otepľovanie súvisiace s ukončením Malej doby ľadovej. Významný doložený podnet je zvýšená slnečna aktivita, ktorá dosahuje v 20 storočí tzv. Moderné Maximum. Slnečné maximum má v 20 storočí 2 vrcholy a to v 50 rokoch a následne v rokoch 90 tych. Ukončenie tzv. Moderného maxima je počítané až okolo roku 2007. Samozrejme doložiteľné sú aj zmeny oblačnosti z mapovania Copernicus a zmeny krajiny - odlesnenie a odvodnenie. Značná časť oteplenia sa dá pripočítať aj zvýšenému efektu tepelného ostrova viacerých meracích staníc, či zmene metodiky merania - iné meteobúdky a podobne.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.11.2021 20:07 Reaguje na Vladimir Mertan
Z Malé doby ledové se budeme dostávat pořád, pořád a pořád ... :-)

Co třeba doložit jaká to byla změna v TSI a jaký měla vliv na nárůst teploty, hm? To vám nějak nejde ... Ušetřím vám práci, ale pozor - jsou tam proxydata i měření. (*)


* https://www.climate.gov/news-features/understanding-climate/climate-change-incoming-sunlight
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 13:20
https://www.posterus.sk/?p=10237 Názor prof. Jána Babčana
"Z ostatných zložiek (cca 1 %) sa v súčasných úvahách o globálnom otepľovaní veľmi vysoko preceňuje CO2 (0,04 objemových percent). Ako sme už uviedli popri nízkom obsahu oxidu uhličitého v zemskej atmosfére má CO2 okrem toho ešte veľmi malé schopnosti reagovať so slnečnými fotónmi, takže v súčasnosti a aj budúcnosti je príspevok CO2 na zvyšovanie teploty zemského povrchu zanedbateľný."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 14:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Ten článek je 10 let starý a v klimatologii je to několik generací. Zajímavé by bylo se zeptat toho člověka na jeho názory dnešní.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 16:44 Reaguje na Vladimir Mertan
A co je to za argument "má CO2 okrem toho ešte veľmi malé schopnosti reagovať so slnečnými fotónmi," vzhledem ke globálnímu oteplení?

Když někdo něčemu nerozumí, a jen tak plácá, to je pak těžké!
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 21:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Skuste to vy, ako je to vlastne? Úplne zásadný vplyv na skleníkový efekt Zeme majú oblaky. CO2 zachytáva infra žiarenie iba v úzkom frekvenčnom pásme a vzhľadom k jeho malej koncetrácii 0.04% sa na skleníkovom efekte podieľa veľmi malou časťou. Praktické príklady môžeme vidieť napríklad na púšti. Napriek pomerne vysokému obsahu CO2 a aj vodnej pary sú teploty cez deň veľmi vysoké a v noci môže mrznúť. Deje sa tak pre chýbajúcu oblačnosť. V Antarktíde bol v lete (=antarktická zima) nameraný najchladnejší polrok v histórii meraní, hoci práve v polárnych oblastiach má ukázať CO2 svoju "silu". Podľa teórie GO sa v polárnych oblastiach má otepľovať najviac.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 08:51 Reaguje na Vladimir Mertan
"CO2 zachytáva infra žiarenie iba v úzkom frekvenčnom pásme a vzhľadom k jeho malej koncetrácii 0.04% sa na skleníkovom efekte podieľa veľmi malou časťou."

To jsou jen vaše dojmy, které se ale míjejí s vědeckým poznáním o tom, jak absorpční spektrum CO2 závisí na jeho koncentraci v atmosféře.

Naštěstí se věda neřídí Mertanovými dojmy!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.11.2021 22:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Těmto lidem to nevysvětlíte. Je nezajímá to, jak něco funguje nebo jestli to co se v článku píše pravda. Bez si najdou něco, co potvrzuje jejich názor a pak to točí dokola a dokola.... Anglicky se tomu říká confirmation bias. :-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.11.2021 22:25 Reaguje na Petr Eliáš
Hmm..nějak blbne mobil. :D *Oni
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 16:39
Já mám pocit, že se tu dost podstané systémy míjí. Na jedné straně energetici a klimatologové (tj. odborníci) a na druhé politici a média.
Summit v Glasgow mohl řešit pouze zcela základní systémové problémy, jestli vůbec lidstvo ráčí pohnout prdelí a začít něco dělat, nebo nikoliv.
Ale do závěrečné zprávy byly zakotvena povinnost omezit únikům metanu a není tam striktní zákaz uhlí, takže nevím, proč pan Zeman tak prská.

Nám se předkládá jen politiky a větčino v dost zdeformovaném (výběrovém) provedení, kdežto odborníci, na které není vidět, snad řeší právě ty problémy, které pan Zeman uvádí.

Jenom nutné rýpnutí, za komára Rusi sami řiznávají, že jim uteče cestou asi 30% ropy a až 60 -70% plynu, než se dostane vůbec na hranice.
Možná je to dnes o něco lepší, ale komická poznámka o panu Putinovi tam sedí. Jenom mám pocit, že právě metanovou kauzuli Rusko nepodepsalo a i kdyby, stejně ji nedodrží.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 16:50 Reaguje na Pavel Hanzl
"Jenom nutné rýpnutí, za komára Rusi sami řiznávají, že jim uteče cestou asi 30% ropy a až 60 -70% plynu, než se dostane vůbec na hranice."

Nemáte jen bujnou fantazii? To by nad širou Rusí musel tehdy být metanový oblak a kolem ropovodů by byly ropné laguny.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2021 17:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Fanatizmus nezná fakta. Fanatismus si vystačí se sny
a výmysly. Jeden pan dokonce v Rusku ten zemní plyn
sám cítil a četl o vybouchlém celém údolí i s vlakem.
Takže příště napíše, že budou těžit ropu z lagun kolem
ropovodu a že ruský plyn je jedinou příčinou oteplování.
Co naplat, tomu říkám "objektivní" názor bez ideologie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 18:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy jste v Rusku asi nikdy nebyl, že???
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2021 19:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Byl a taky mnohé věci kritizoval, ale ne pouze
tam, protože při těžbě ropy a její přepravě je
chlív téměř všude. Vy rád zapomínáte na Exon
Valdez, na zasviněné pláže ropou ve Španělsku,
Francii, na hořící ropná pole v Iráku, Lýbii,
Sýrii, v Texasu atd. Vy už z té své nenávisti
k Rusku máte ovčí mlhu zastírající vám pohled
na zbytek světa. Ona ta nenávist smrdí tím, že
bývalý nadšený budovatel SSSR si sype popel na
hlavu a radikalitou dokazuje, že tam jezdil
škodit a bojovat s komunismem. Takových
revolucionářů, kteří revoluci zaspali je náhle
všude plno a o to více jsou radikálnější.
Realisté vidí pro i proti a nezjednodušují
věci daleko složitější.
Názor psychiatra na vás jsem už jednou
napsal a tak si to "vygůglete" tady na
Ekolistu. To přece ovládáte lépe než já.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 21:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Zase jen kdáky a urážky, jak dycky. Vy prostě jinej nebudete, v normálním životě se s váma vůbec někdo baví??
Já VŽDYCKY píšu, že celá ropa je extra svinstvo a fosilní uhlík jakbysmet. A mužici to se svým prasáckým přístupem ke všemu dotáhli do dokonalosti.
A to jsem nebyl v těch nejtvrdších oblastech typu Norilsk, kde je černý i sníh.
Já nikde nic nesabotoval a nepodrážel, jezdil jsem tam kvůli dobrodrůžu (komár mě nikam nepustil) a dost věcí jsem tam pochopil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 18:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Jste mistr světa v gůglování, tak si ten vlak najděte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 17:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Taky že byly (možná i jsou). V Rusku je možné úplně všechno, tak zrasovanou krajinu jsem nikde jinde neviděl.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 20:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, ještě mi zkuste namluvit, že jste po SSSR volně cestoval a všechno si tam mohl prohlížet.

A kde jste byl ještě, že jste neviděl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 21:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Cestoval jsem tam dost šlompáckým způsobem, na stavbu mě dopravili vždy v pohodě letadlem i šofér pro nás (byli jsme dva) přijel a jak jsme měli hotovo (trvalo to asi 3 až 4 dny) tak se starejte sami. Tak jsem jel třeba 3 dny almatinským expresem narvaným Tádžiky, s jejich děckama jsem hrál piškvorky atd. atd.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 11:54 Reaguje na Pavel Hanzl
A z okna expresu jste viděl ropné laguny a cítil zápach zemního plynu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 21:50 Reaguje na Jiří Svoboda
To jsem jezdil na stavbu erárním autobusem, který asi klepal ojnicní o blok motoru (aspoň to tak znělo), a myslel jsem si, že musí otočit tuhle rundu a jede do servisu. Omyl, jezdil přád. je možné, aby u nás jezdil pro lidi normálně bus s utrženým kolem?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
A z toho usuzujete na ropné laguny a metanová mračna.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2021 18:14 Reaguje na Jiří Svoboda
To byly jiné příběhy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 20:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč tedy neuvádíte ty relevantní?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.11.2021 18:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Proč?
Stejně byste to jen zkritizoval a naplácat na to pitomosti, jak dycky.....
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2021 08:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Těžko bych mohl kritizovat něco, co jste viděl na vlastní oči!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2021 17:34
Článek chválím jako reálný pohled na věc i s těmi pochybnostmi o správnosti všech údajů. Dnes je nešvar vycucnout pouze něco, co se hodí do krámu a to neustále omílat. Sleduji tak i prozření některých fanatiků, když zjistí to, že existují i jiné nezjednodušené "zaručené" informace. Bohužel se to už
stalo politickým směrem a to už není daleko k fanatizmu s absencí rozumu.
Je jisté, že změna tu je, je jisté, že k ní přispívá i člověk, ale je už
v možnostech lidstva to zastavit a zvrátit? Spíše bych ty utopené investice směřoval do přípravy na změnu, tak jako to už dělalo lidstvo v minulosti.
Ať to bylo stěhování národů, nebo změna způsobu zajištění obživy, až po
zdokonalení zemědělství, průmyslu atd. Čekáním na zázrak, jako zastavení těchto změn, je promarnění času se tomu přizpůsobit. Kdo se přizpůsobí, přežije, kdo ne, tak ho čeká stěhování, hladomor a nebo války o vodu atd.
Bohužel na to v dnešní době doplatí i ti, co se na to přichystají, protože cestovat za lepším už není překážka, jako v minulosti. Při bájné Potopě
přežil pouze Noe se svou rodinou a začali údajně od začátku, ale dnes
už se tato biblická idea konat nebude. Lidstvo musí samo pochopit to,
že nic není nekonečné a to ani jeho růst a kvalita života. Jak to ale
lidem vysvětlit nemá chuť, ani odvahu nikdo z lídrů klábosících na
jejich "sletu". Plácali o ničem, závěry o ničem a řešení toho
podstatného se ani nedotkli. Prostě obyčejné pokrytectví hledáním
zástupných příčin a odsunutí problému na dobu po skončení mandátu.
No a nejhorší je sebemrskačství(opravuji obyčejných občanů), pouze
urychlující úpadek dříve, než bude nezbytně nutné. Jiní na to ale
nehledí, smějí se tomuto nesmyslnému chování a právě tam jsou ty
rezervy o kterých je tabu vůbec mluvit.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

27.11.2021 18:04
Článek je velmi podnětný. Myslím, že většina diskutujících ani nepostřehla kolik důležitých argumentů a souvislostí nám poskytl. Budu si ho muset prostudovat ještě mnohokrát. Není jednoduché si uváděné myšlenky ověřit a vyhodnotit. Neměli bychom být povrchní, pohodlní a sebestřední, jako jsou autoři některých přiblblých příspěvků. Doporučuji jim, aby si ho uložili do PC a po večerech studovali. Pane Zemane, děkuji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.11.2021 22:53 Reaguje na Josef Střítecký
Na článku hodnotím velmi komplexní pohled, což je dnes extrémně vzácné.
Jenom je problém přesvědčit světové politiky, aby problematiku klimatu taky tak pojali.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.11.2021 19:05
Nemohu jinak, než hodnotit výbornou. Zejména pasáž o roli vodní páry, body 3 a 4 bych dal na první místo. Rozlézání zástavby, holá orná půda v jarních a letních měsících vytváří tepalné megapole, jejichž důsledkem jsou silná proudění, místy i tornáda. Průmyslové odlesňování jakbysmet.

O těžbě z břidlic se psalo od počátku jako o problémové, kdo to uhlídá (úniky metanu) a vyhodnotí? Není žalobce, není soudce.

Jako amatérský ekolog vnímám rozdíl mezi městským mikroklimatem, tepelnými gigatetelíny na orné půdě a lesním mikro/klimatem. Tato problematika je podle mého názoru těžce přehlížená, zdůrazňuje se toliko vliv CO2. Ale pokud je zemský rozpálený, vzrůstá zákonitě odpar, a tím vliv páry jako skleníkáče.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani?fbclid=IwAR1tGTXNL-ebaJJ-1fMlqeOTjTbwVqJm3MTGDoEj9FCkOhVGJ3iE_WttGHg
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.11.2021 19:07 Reaguje na Karel Zvářal
zemský povrch rozpálený
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2021 20:54 Reaguje na Karel Zvářal
"Ale pokud je zemský povrch rozpálený, vzrůstá zákonitě odpar, a tím vliv páry jako skleníkáče."

Pane Zvářale, proboha, ten povrch je rozpálený proto, že je vyschlý a není proto chlazen odparem vody. Uvělejte si, prosím, v mysli aspoň elementární pořádek!
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

27.11.2021 21:18 Reaguje na Jiří Svoboda
P. Svoboda a vy sa zamyslite prečo je ten zemský povrch vyschlý. P. Zvářal upozorňuje na polia čo sme rozorali na veľkej ploche a tie nie sú časť roka pokryté vegetáciou. Preto sú vyschnuté a rozpálené. Veľkú časť krajiny sme umelo vysušili, rieky a potoky sme narovnali. To ešte nehovorím o asfaltovaní a betónovaní.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 08:43 Reaguje na Vladimir Mertan
To, co říkáte, s tím souhlasím, akorát to nijak nesouvisí s chybným tvrzením pana Zvářala o výparu z horký ploch.

Takhle diskutovat jeden o koze a druhý o voze nemá význam. Vy to tak asi ale necítíte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2021 09:20 Reaguje na Jiří Svoboda
:-)) No jo, klasický obhájce "výhod asfaltu v krajině". Samozřejmě, že i z horkých ploch se voda odpařuje - země se prohřívá do hloubky, ztrácí se spodní voda, vysychají studny. Zvýšená teplota ohřívá i okolní krajinu, a je známo, že při zvýšení o 10 ° se zvyšuje aktivita enzymů 2x. Je to propojený systém, kde to zjevné teplo z nahřáté obnažené půdy ovlivňuje i své okolí. Všichni pochopili, jen pan Svoboda ne... Apropo, zkuste se projít v létě po lese, kde máte nějakých 25, a vyjděte na podmítnuté pole, kde naměříte u země 40. Ten zvýšený odpar pocítíte celkem brzo na svém těle, a bez petky s vodou budete toho mít po dvou hodinách plné kecky:-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 12:09 Reaguje na Karel Zvářal
Kdy jsem obhajoval výhody asfaltu v krajině? To jsou jen taková sprostá nařčení vás a Vinklera

Aha, takže ten vzrůstjící odpar, a tím vliv páry jako skleníkáče se týká mého těla, když jdu po podmítnutém poli:-)

A voda odpařená z korun stromů se do skleníkového jevu podle vás zjevně nepočítá. Navíc jsou to stromy, co efektivně vytahují vodu z hloubky a nechávají ji odpařit. Pak třeba i ty studny vyschnou, pokud se ze zpevněných ploch voda nezasakuje a nechá odtéci po povrchu.

Už se moc těším na vaši další pomatenou odpověď.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2021 12:24 Reaguje na Jiří Svoboda
:-)) Jasné, že jsem pomatený, tak jako miliony lidí v celém světě, co vysazují stromy. Voda ze stromů se vypařuje tím rychleji, čím větší část krajiny je bez nich, a to rozpálené okolí má na zvýšený odpar nepochybně vliv. Chcete snad tvrdit, že nikoliv?

A co se týká těch "nařčení", tak nejsou sprostá, ale pravdivá. Není na Ekolistu většího básníka asfaltu (a bezlesí), než jste vy:-).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 13:24 Reaguje na Karel Zvářal
Takže když nenáme v krajině žádné stromy, tak se z nich voda vypařuje úplně nejvíce:-). Asi nejste schopen zformulovat myšlenku. Bohužel.

Budete muset najít nějaké mé vyjádření chválící asfalt v přírodě, abyste prokázal, že nejste sprostý obviňovač. Tak do toho! Něco takového již dělal Vinkler, který pouze citoval výrok někoho jiného při diskusi se mnou.

A přidejte si k tomu ještě hledání mých výroků o bezlesí, když se vám to vaše lhaní tak zamlouvá!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2021 13:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Mám toho vašeho úhybného blábolení za ta leta tak akorát. Jednu velkou myšlenku nemusím hledat (zbytek můžu zvysoka ohrát):

"Navíc jsou to stromy, co efektivně vytahují vodu z hloubky a nechávají ji odpařit".

To nikdo jiný nevymyslí:-))
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 16:34 Reaguje na Karel Zvářal
Co ty stromy dělají jiného?

Stromy chladí, protože odpařují vodu. Kde ji tedy berou, když ne kořeny z hloubky?

"To nikdo jiný nevymyslí:-))" Na lepší reakci se, ubožáku, nezmůžete?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2021 16:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Jste obyčejný HŇUP, který dovede překroutit jasná fakta.

Aleje stromů v polích (větrolamy) snižují rychlost větru, půda se potom tak rychle nevysušuje. Obiloviny vodu z hloubky nepotřebují, zato přítomnost větrolamu chrání tu vzácnou povrchovou.

Klima v lese je díky stínu stromů stálé, bez výrazných výkyvů. V lese je také daleko menší vliv výsušného větru, než o otevřené krajině.

Díky přítomnosti hrabanky a žížal je v půdě spousta pórů, které umožňují lepší zasáknutí vody, než na zhutnělých polích, pokud pominu vaše oblíbené asfaltové plochy s rychlým odtokem vody do moře.

To, že byla v Evropě i jinde ve světě valná část lesů vytěžena, nahrává GO, a to právě díky tepelným plochám. Jsou to řádově desítky procent vytěženého lesa oproti 4-5% CO2, který je důvodem gryndýlové paniky. Můj názor je ten, že ty bezlesé a zastavěné plochy mají na oteplování stejný, ne-li větší vliv.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 17:36 Reaguje na Karel Zvářal
Když chcete, umíte docela dobře a rozumně argumentovat.

2. - 4. odstavec plně beru až na "pokud pominu vaše oblíbené asfaltové plochy s rychlým odtokem vody do moře." Asfaltové plochy jsou, bohužel, civilizační nutností. A tisíckráte jsem zdůrazňoval, že vodu z nich je třeba zasakovat!

Poslední odstavec je spíše o lokálním než globálním klimatu. Zkuste to, prosím, rozlišovat a pak se shodneme.

"oproti 4-5% CO2," To je jako co za výkřik?

HŇUP zdraví ubožáka.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2021 17:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Ten výkřik pochopí i žák ZŠ - antropogeního CO2 (v porovnání s přírodním).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 10:09 Reaguje na Karel Zvářal
Vidíte, já nepochopil!

Je asi třeba rozlišovat přírodní CO2, který v podstatě s nulovou roční bilancí v přírodě cirkuluje (nepřibývá ho ani neubývá) a antropogenní CO2, který je tam neustále přidáván. I toto absolvent ZŠ většinou chápe.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.11.2021 14:55 Reaguje na Jiří Svoboda
...Rychlost vypařování tedy roste s teplotou...

Tímhle to žábo-myšo začalo, mudrci.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vypa%C5%99ov%C3%A1n%C3%AD
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 16:29 Reaguje na Karel Zvářal
Asi jste nepostřehl, že v odkazu se jedná o výpar z povrchu kapaliny. To se dá použít jen pro 100% vlhké povrchy. Pokud ten povrch uschne, není co odpařovat a při daném slunečním záření začne drasticky narůstat teplota povrchu.

Zkuste si za slunného dne postříkat váš neoblíbený asfalt vodou a pozorujte/mudrujte jak závisí rychlost odparu na jeho teplotě. Dokud bude co odpařovat, teplota bude nízká, až se voda odpaří, začne teplota drasticky růst. Snad sám dojdete k tomu, že jste napsal pitomost. Nechť vám to slouží ku prospěchu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.11.2021 17:05 Reaguje na Jiří Svoboda
To platí obecně, včetně povrchu půdy, ve které je voda, nebo rostliny. Uplácejte z jílu cihlu a dejte ji a) do ledničky za b) na osluněnou půdu. Ve druhém příkladě bude vyschlá podstatně rychleji.

Něco jsem se po přírodě nachodil, takže vím, že když naprší v zimě, vydrží blátivý povrch dlouho (několik dní), v létě se dá jít druhý den a vrátím se s čistými botami.

A půda (země) se zahřívá nejen na povrchu, ale i do hloubky, což měří zde dobře známý pan Kalenda. Půdní profil v letním horku prosychá mnohem rychleji, než při zatažené obloze.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 21:10 Reaguje na Karel Zvářal
Proboha, vy jste snad inteligenčně ještě níže než Kalenda. Myslel jsem, že to není možné!

Zkuste si najít kus suché a mokré hlíny oboje na slunci. Z mokré hlíny se jistě odpařuje více vody než z té suché. Která hlína bude teplejší? Ta suchá, protože ta mokrá spotřebuje více tepla na odpar více vody a tudíž se méně prohřeje (jakoby na ni méně svítilo slunce).

Odpar tedy nezávisí pouze na teplotě, ale také na tom, kolik v půdě zbývá odpařitelné vlhkosti. Tedy to NEplatí obecně!

Snažil jsem se. Zjevně marně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2021 06:18 Reaguje na Jiří Svoboda
No, urážka od hňupa mi samozřejmě nemůže nijak vadit. Pan Mertan ten můj vstup pochopil v kontextu správně, za což mu dodatečně děkuji. Hnidopich vypichne jednu (nerozvinutou) větu a na ní se vozí.

Rozpálený plech aut na parkovišti, nahřátý asfalt a zástavba, nakonec i teplejší odkrytá půda než ta pokryta vegetací - to vše vytváří horký vzduch, který ohřívá okolní krajinu (i podloží), ve které se zákonitě zvyšuje odpar.

Tímto jsem skončil, nemám zájem s fyzikem, který nemá pojem o kondukci či termodynamice.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2021 10:24 Reaguje na Karel Zvářal
Nezbývá vám tedy, než se přichýlit ke Kalendově směšné skupině.

"Ale pokud je zemský povrch rozpálený, vzrůstá zákonitě odpar, a tím vliv páry jako skleníkáče." je věta nerozvinutá?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2021 10:38 Reaguje na Jiří Svoboda
V tomto absurdistánu (a tlačenkostánu) ani nepřekvapuje, že schizoidní individuum je uklizeno do ústavu, kde ničemu nebude škodit. A tím nemyslím p. Kalendu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2021 12:30 Reaguje na Karel Zvářal
Větu rozvinutou (vysvětlující) máte v druhém odstavci (Rozpálený... odpar). Na to ale nemáte povahu, znalosti a rozhled, abyste adekvátně zareagoval.

Psát vysvětlivky k vysvětlivkám je pod úroveň čtenářů Ekolistu, drtivé většině stačí naznačit, neznalý se slušně zeptá, hlupák hned útočí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2021 16:52 Reaguje na Karel Zvářal
Jste úsměvný!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2021 17:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Snad jste nemyslel, že budu po té "zdrcující kritice" plakat?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2021 21:26 Reaguje na Karel Zvářal
To rozhodně ne.

Já jsem jsem si původně myslel, že možná stojíte o to, pochopit, jak funguje odpar, a proč jsou předměty, které odpařují vodu chladnější než ty, co ji neodpařují. Nezdařilo se. Asi to k chápání světa nepotřebujete. To už teď respektuji!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.11.2021 21:34
Poznámka pro autora:

,,Příručky o skleníkovém efektu uvádí, že se na něm zdaleka nejvíc podílí vodní pára. Dosud nám bylo tvrzeno, že se obsah vodních par v ovzduší dlouhodobě nemění a že tudíž lze od něho abstrahovat. ... Nyní tento základní koncept klimatických změn narušila i první část 6. zprávy IPCC o klimatických změnách ze srpna 2021. Jak v Ekolistu upozornil pan Vinkler, viz 1), citovaná zpráva shledává, že se množství vodní páry v ovzduší Země dlouhodobě zvyšuje.,,

To není pravda. Článek, na který odkazujete, je záměrně plný faktických chyb. Už první zpráva předpokládá toto:

,, ... The main greenhouse gas, water vapour, will increase in response to global warming and further enhance it ,,

https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/03/ipcc_far_wg_I_full_report.pdf
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.11.2021 08:39 Reaguje na Petr Eliáš
Satelitně pozorován byl nárůst množství atmosférických vodních párů od roku 1988 okolo 0,41 kg/m 2 za každé desetiletí.
( Santer 2007 )
----------------
Protože lokální koncentrace vodní páry se mohou na různých místech velmi lišit, měření jejího celosvětového množství začalo být možné až s příchodem přesných meteorologických satelitů, které na její měření měly specializovaná zařízení. Z těchto dat víme, že v posledních letech se množství vodní páry v atmosféře také zvyšuje, a to zhruba o 1 % za 10 let.
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-koncentrace-sklenikovych-plynu-se-zvysuje/
-------------------
Nedávné analýzy naznačují, že oteplování na zemském povrchu může být citlivé na dílčí části na milion (ppm) podle objemových změn vodní páry ve spodní stratosféře. Výzkum zjistil, že 10% pokles stratosférické vodní páry mezi lety 2000 a 2009 zpomalil rychlost nárůstu globální povrchové teploty v tomto časovém období asi o 25 % ve srovnání s tím, ke kterému by došlo pouze kvůli CO 2 a dalším skleníkovým efektům. plyny.
https://public.wmo.int/en/resources/bulletin/observing-water-vapour
---------
atd.

Nehodlám polemizovat, ale pokud i Světová meteorologická organizace tvrdí, že se podíl vodní páry v atmosféře navyšuje , musíme uznat , že její podíl na oteplování je vyšší než u CO2.
Budeme-li proto uvažovat o průměrném obsahu vodní páry ve vzduchu na úrovni 10 000 ppm, což odpovídá teplotě vzduchu kolem 10 °C, je obsah vodní páry ve vzduchu pětadvacetkrát vyšší než obsah kysličníku uhličitého. Z tohoto údaje lze odhadnout zcela jiný podíl kysličníku uhličitého na skleníkovém efektu v zemské atmosféře, a to řádově na 2-4 %. Vodní pára je pak zodpovědná nikoliv za 35-70 %, ale 96-98 % skleníkového efektu.

Bruselská pravda, teorie o zásadním vlivu kysličníku uhličitého na změnu klimatu však vede navíc i k dalšímu iracionálnímu chování, které zdražuje pod heslem ochrany klimatu výrobu energie, čehož jsme dnes nezpochybnitelnými svědky - viz neřízená cenová expanze energií, která válcuje unijní domácnosti od Balkánu po Pyreneje.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.11.2021 09:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
A co já s tím? Nic to nemění na tom, že v článku máte plno lží a nesmyslů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 09:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
A proč se jen tak mýrnyx týrnix zvyšuje koncentrace vodní páry v atmosféře? Uritě znáte pojem "pyramidový jev".
Účinnost skleníkových jevů je taky rozdílná, CO2 je daleko razantnější, než vodní pára a metan je zase asi 20x silnější než CO2. Takže nemůžete počítat jejich vliv lineárně, jen podle koncentrace.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

28.11.2021 09:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Stále sa bavíme iba o vodnej pare a nie oblačnosti. Samotnej vodnej pary je v ovzduší mohonásobne viac ako CO2. Skleníkový efekt na Zemi ale vytvárajú oblaky, takže ten odhadovaný účinok CO2 2-4%sa môže ešte výrazne znížiť.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.11.2021 17:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Doporučuji používat oba palce najednou. Cucání z jednoho palce už v zdejších diskuzích nestačí...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 12:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jasně!

"Z tohoto údaje lze odhadnout zcela jiný podíl kysličníku uhličitého na skleníkovém efektu v zemské atmosféře, a to řádově na 2-4 %. Vodní pára je pak zodpovědná nikoliv za 35-70 %, ale 96-98 % skleníkového efektu."

Vinkler to tak spočítal a máme jasno. Jsem první gratulující. Kdo se připojí?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.11.2021 16:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Pan Svoboda nespočítal nic ,ale přesto se staví do role Všeználka. Jen tak dál , časem se zrno oddělí od plev.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 16:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zřejmě jste druhý gratulant! Až takovou samolibost jsem od vás nečekal!
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

27.11.2021 23:56
Rád bych se přidal k poděkování autorovi za solidní přehledný článek poskytující komplexní a kritický pohled na problematiku globálního oteplování a možnosti jeho zpomalení. Drobné nepřesnosti jeho kvalitu zásadně nesnižují. Na podporu některých autorových argumentů si dovoluji doplnit jeho seznam literatury o tři články publikované v prestižních vědeckých časopisech, které dokládají, že zdaleka ne vše je tak, jak je to zjednodušeně předkládáno v médiích.

1) Po klimatické konferenci COP25, tj v době, kdy se na mediální scéně objevila slečna Thunbergová, byl svět bombardován tvrzeními, že klima se utrhlo ze řetězu a jestliže se s tím okamžitě nic neudělá, tak se do roku 2030 se všichni za živa upečou. Dne 29. ledna 2020 na to zareagoval časopis Nature komentářem Hausfather Z, Peters GP: Emissions – the ‘business as usual’ story is misleading. Nature 577, 618-620 (2020). Článek má podtitul „Stop using the worst-case scenario for climate warming as the most likely outcome — more-realistic baselines make for better policy.“ Autoři v nm prezentují důvody, proč je oteplení o 5 stupňů do konce 21. století predikované scénářem RCP8.5 zcela mimo realitu a oteplení o 4 stupně podle scénáře RCP6.0 nepravděpodobné. Článek je volně přístupný na webové stránce časopisu.
2) Nedávné konferenci COP26 předcházelo zveřejnění nové zprávy IPCC, ve které jsou klimatické prognózy založeny na nové řadě klimatických modelů CIMP6. Porovnáním nově modelovaných a měřených teplot se zabývá komentář časopisu Science ze dne 30. Července 2021: Voosen P: Climate panel confronts implausibly hot models. Science 373, 474-475 (2021). Podtitul článku je opět výmluvný: Major IPCC report likely to curb near-term projections with measured warming trend. Článek bohužel není veřejně přístupný, zdarma je dostupný jen náhled první stránky.
Z obou citovaných článků si zřejmě vzali ponaučení poradci generálního tajemníka OSN pana Guterrese, který na COP26 varoval před oteplením „jen“ o 2,7 stupně do konce století.
3) K diskusi o příčinách ohřívání zemského povrchu si dovolím přispět upozorněním na letošní článek Loeb NG et al. Satellite and Ocean Data Reveal Marked Increase in Earth’s Heating Rate. Geophysical Research Letters, https://doi.org/10.1029/2021GL093047 (2021). Jde o práci týmu NASA prezentující výsledky dvacetiletého měření energetické bilance Země v satelitním projektu CERES. Autoři došli k závěru, že vedle skleníkového jevu se na akceleraci oteplení v posledních 20 letech významně podílelo i zvýšené množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch díky poklesu albeda danému úbytkem ledu a sněhu, ale zejména zmenšením oblačné pokrývky o cca 1,5%. Článek neřeší, zda se jedná o reakci klimatického systému na vzestup CO2, teploty či zda je na vině jiná příčina. Převratné na článku je to, že dokazuje, že skleníkový jev jako takový není jediným významným mechanismem způsobujícím oteplení ve sledovaném období. Článek je volně přístupný na webové stránce časopisu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 08:50 Reaguje na Milan Jirsa
Samozřejmě skleníkový jev způsobený fosilním uhlíkem lidmi emitovaným do atmosféry (především CO2 a metanem) není jedinou příčinou globálního oteplování. Ale jsou tou první příčinou, která způsobuje další (a možná i vážnější) jevy. Jmenuje se to "pyramidový jev" - koncentrace vodní páry, snížení albeda, uvolňování sleníkových plynů z rozmrzajícího permafrostu atd. atd. atd.
proto se v klimatologii uvádí termín "bod zvratu", (se kerým vy vůbec nepočítáte), kdy tyhle jevy převezmou proces oteplování samy o sobě a pak už bude úplně jedno, jestli člověk úplně zastaví emise skleníkových plynů, nebo ne.

Toho se všichni bojí nejvíce a proto tlačí na uhlíkovou neutralitu skoro za každou cenu. Protože skutečně jde o všechno.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

28.11.2021 22:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Dovolím si Vás opravit: Skleníkový jev je daný úhrnem aktuálních koncentrací všech skleníkových plynů, tedy i plynů nefösilního původu, které v atmosféře převažují. Ale rozumím Vám v tom, že máte na mysli antropogenní zesílení skleníkového jevu.
Bodům zvratu jsem se v příspěvku nevěnoval. Jejich definice se neustále mění, není jasné, kolik jich je a kdy přesně nastanou. Na to, zda je Loebem a spol. pozorovaný úbytek mraků důsledkem hromaděním skleníkových plynů v atmosféře takovým bodem zvratu či zda jde o jev nezávislý na skleníkových plynech, zatím neexistuje odpověď.
A ještě oprava - v bodě 1) svého příspěvku jsem měl psát RCP7.0 místo RCP6.O. Současný vývoj emisí podle Hausfathera a Peterse totiž leží někde mezi scénáři RCP 4.5 a 6.0.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.11.2021 18:35 Reaguje na Milan Jirsa
Podle definice je bod zvratu jen jeden, ale kdy nastane se neví. Někdo tvrdí, že už nastal. Ale kolem roku 30 to reálné skutešně je, což nemáme šanci odvrátit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.11.2021 09:12 Reaguje na Milan Jirsa
Je klíčové, aby vědci chápali, jak se vlhkost – kolik vodní páry je ve vzduchu – mění a mohla by se změnit, jak globální teploty rostou.

Skvělý příspěvek zde :
https://www.carbonbrief.org/guest-post-investigating-climate-changes-humidity-paradox
Odpovědět
MP

Marian Pavelka

28.11.2021 09:05
Dobrý den pane Zemane,

Chtěl bych vás upozornit na mylný výklad skleníkového efektu ve vašem článku. Uvádíte: "Když na povrch Země dopadají sluneční paprsky, jejich asi 70 % pohlcuje povrch Země a asi 30 % se odráží zpět do vesmíru. Část odražených slunečních paprsků naráží do molekul GHG a od nich se odráží zpět na povrch Země, čímž oteplují její povrch. Povrch Země je skleníkovým efektem oteplován asi o 33oCelsia."

Chybí vám rozdělení záření na krátkovlnné a dlouhovlnné. Od Slunce dopadá na zemský povrch krátkovlnné záření, které prochází atmosférou velmi dobře. Na toto záření mají skleníkové plyny jen malý vliv. Stejně tak, to od povrchu odražené záření prochází atmosférou do vesmíru snadno. Krátkovlnné záření pohlcené povrchem se mění na teplo, který se tím zahřívá a vyzařuje energii ve formě dlouhovlnného záření. Toto záření velmi účinně skleníkové plyny pohlcují (neodrážejí, ale pohlcují), čímž se samy zahřívají a následně energii vyzařují všemi směry, tedy i k povrchu Země.
Skleníkový efekt tedy není založen na atnosférické odrážení slunečního záření odraženého od zemského povrchu, jak jste napsal.

Další poznámka, zcela vám ve vašich úvahých chybí zmínka o neustálém populačním růstu lidstva, který má podle prognóz OSN nadále významně pokračovat zejména v Africe. I ty nejchudší společnosti produkují skleníkové plyny a mění využívání krajiny a tím také přispívajá ke změně klimatu, byť na hlavu řádově menšími množstvími. Zejména do budoucna je tento přehlížený problém časovanou bombou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 09:39 Reaguje na Marian Pavelka
"Skleníkový efekt tedy není založen na atnosférické odrážení slunečního záření odraženého od zemského povrchu, jak jste napsal."
Není to odrážení, ale pohlcování a následné vyzařování.
Přímo fatální chyba a ryzí podvod, trest smrti!!!
Miluji hnidopichy...
Odpovědět
MP

Marian Pavelka

28.11.2021 10:56 Reaguje na Pavel Hanzl
To není hnidopišství. Jde o článek, který zmiňuje to, zda je zesílený skleníkový efekt správně počítán, zda jsou do něj správně započítány jednotlivé faktory a přitom vysvětluje skleníkový efekt špatně. Uzazuje na autorovo nepochopení podstaty. To je pak dost zásadní chyba. A pokud autor neumí toto správbě vysvětlit, jak mám obecně věřit správnosti dalších jeho tvrzení?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 13:32 Reaguje na Marian Pavelka
Díky, že jste si toho všiml!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2021 13:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Proboha! To je základní fyzika skleníhového jevu, která by měla být známá všem zdejším diskutujícím. Jinak vypadá diskuse jak vypadá.
Odpovědět
MP

Marian Pavelka

28.11.2021 13:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji. Přesně tak.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.11.2021 16:53
Pojďme si to shrnout. Klimaalarmistům padá jeden hrad z písku za druhým.

Začalo to výkřiky o možnosti globálního ochlazování (70.léta), pak následoval veletoč na globální oteplování a za viníka označen antropogenní sodovkáč. Přestože neumí předpovědět počasí na týden dopředu ,jasně umí dokázat , že se "upečeme" . Jiné názory - změna svítivosti Slunce, nepochopení významu vodní páry , nezvládnutí cloudové problematiky , role odlesňování a strmého nárůstu zpevněných ploch (zjevné teplo) atd. bagatelizovány a odpůrci jediné správné víry z "vědecké" obce vyháněni.
Neváhám současnost (elity kolem IPCC) srovnat s rolí bigotní katolické církve ve středověku a jejími křížovými výpravami proti nevřícím nebo tzv. odpadlíkům od víry .
Namátkou si stačí vzít právě končící rok 2021 , podívat se na jejich předpovědi z r. 2020 a porovnat je s realitou třeba ve Střední Evropě. Skutečnost je taková, že horká epizoda 2014-2019 skončila a bylo výrazně chladněji než podle věrozvěstů jediné víry být mělo . Zakryto učenými bláboly o rozdílu mezi klimatem a počasím.
Zde si dovolím upozornit, že z ničeho nic se objevila řada prognóz o chladnější zimě 2021-2022 (z řad energetiků) a zatím to vychází, např. říjen byl nejchladnější za posledních šest let.
Jsem toho názoru, že budeme očitými svědky návratu počasí ,které bylo v 70.-80. letech minulého století.
Jen se obávám, že klimaalarmisté svoji víru nezradí a budou připomínat sektu pythagorejců, kteří jednou vydali věštbu, která se nenaplnila.
Na otázku , jak je to možné, odpověděli :" Zmýlila se skutečnost, my ne."
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.11.2021 17:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Napadá mě jen jedna otázka: Opravdu jste takový těžký ignorant, nebo vás za tohle šíření hovadin někdo platí?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.11.2021 17:22 Reaguje na Petr Eliáš
Doporučuji shlédnout :
SVĚT: O nebezpečí klimatického alarmismu, příspěvek
„Změny klimatu v historické perspektivě“ dostupné zde :

https://www.facebook.com/realistickaenergetikaaekologie/videos/1165451913985969

------------------------
Aby vám nebylo při sledování smutno, můžete pozvat domů i pana Svobodu , ve dvou se to lépe táhne.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.11.2021 17:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Hmm, Pokorný. A co s ním? To on vás platí za tohle neustálé šíření stokrát vyvrácených hovadin?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2021 17:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Špička!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2021 17:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, s většinou obsahu souhlasím, jen to počasí v Evropě se značně lišilo např. od Kazachstánu, Iránu, Turecka, Sýrie aj. Ale i tam je to důsledek plýtvání vodou na závlahy (Aralizace kontinentu), např. v Turecku vzniklo načerno 120000 (!!!) studní, které zcela vyčerpaly zásoby spodní vody na závlahy.

Tím chci říct, že pokud přemnožený rod Homo nebude v blízkých desetiletích se sebou něco dělat co se týká množivosti, vybydlí tuto planetu totálně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.11.2021 17:31 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, byť to tak nevypadá, i já jsem jednoznačně pro rychlý ústup od fosilu a skutečně trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti.
Ovšem to, co se předvádí je doslova pokrytectví na "n-tou" navíc neuvěřitelně odborně zfušované .
A tady jsem skeptik, i ty nejhorší prognózy IPCC jsou doslova rajskou hudbou proti tomu, co nás čeká ,pokud se kurz prudce nezmění. (nevidím v dohledu)
Na mysli mám skutečný kolaps společnosti , nezaměňovat se zánikem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2021 17:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jj, jsme oba pro jádro. Ten kritizovaný Pokorný pracuje s vědeckými daty, takže nemám důvod nebrat jeho argumentaci v potaz. Přednáška se mi líbila, nebyla dlouhá (únavná), ale i on vyslovil antropocén. Takže jako silně expandující druh tu "placičku" pěkně zatěžujem. A k tomu kolapsu klidně může dojít, těch varovných signálů není zrovna málo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2021 19:17
Děkuji za článek. Je v něm pěkně shrnuto, o čem se v diskuzích píše stručně a rozdrobeně. Dík za malou rehabilitaci černého uhlí, zmínky o dost neekologickém vývozu "hodnot", a o exploataci Země. Dodám, že nadnárodní koncerny mají platit daně tam, kde produkují, úplně jako normální podniky, a o tom mělo být Glasgow, Shromáždění OSN, Davos, atp. Našlapování po špičkách kolem nekontrolovaných koncernů prohlubuje jejich moc, kořistění a ekologické škody.
Psal jste: ...„Co je ekologické, musí být i ekonomické!“....Boj mnoha ekologů proti bezemisní jaderné energetice, v ČR i proti energetickému využívání odpadu, německých zelených proti zprovoznění nového plynovodu Nord Stream 2 a mnohé další zásadně poškozuje úsilí zastavit klimatický rozvrat. ...
Rozvrat je. Klimatický je jen nové strašidlo místo komunismu, ale chaos je. Boj proti viru a CO2 ho zvyšuje. K odstavci mám 2 příklady, ale trochu obráceně. Je jednoduché po vytřídění skla, kovu, papíru, organiky zbytek spálit. Odpadnou hygienické a prostorové problémy se skládkami, které jdou na úkor krajiny. Odpadní teplo se použije na zahřátí domů. Odpad se nevyveze do ciziny, ale zlikviduje na místě. Kvalita spalin záleží na teplotě spálení a popel zabere mnohem mensí místo na skládkách, dá se použít v průmyslu. Ušetří se náročné třídění plastů, dálková doprava, byrokracie kolem skládkování, náklady, a odpadů se tak dá zbavit koncentrovaně a rychle. Stejně výroba energie v JE je koncentrovaná na malé ploše. Odpad budem produkovat, energie bude potřeba. Ty 2 přístupy jsou levné (pominu dotace a znevýhodnování), ale s ekologií se nevylučují. Ekology oblíbené skladkování a třídění úplně všeho vypadají na první pohled správně, stejně tak OZE. Idea pěkná, ale prakticky zabere a zničí velkou část krajiny, je to drahé, nehospodárné, rozptýlené - neekonomické i neekologické. Tak by to šlo řešit v každém státě z danových příjmů to, co řešit jde, a bylo by i na zlepšováky. Ale pro politiky je těžké odolávat globálnímu tlaku na matení pojmů a boj proti větrným mlýnům.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.11.2021 20:07 Reaguje na Jarka O.
Naprostý souhlas , pouze bych dodal, že slovo ekologie, ekologický si velmi často přivlastňují zcela pochybné existence z řad fyzických i právnických osob a doslova je diskreditují na veřejnosti, která má pak velmi odtažitý vztah i ke zcela správným věcem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2021 18:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
to jste popsal sebe velmi dobře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2021 08:45
Zajímavé je, že celá problamatika klimatické změny se dá shrnout do jedné věty:
"Pokud člověk za historický okamžik vypustí do atmosféry obrovské množství uhlíku, který se stamilióny let ukládal do země, je zcela logické, že to klimatem řádsky zamává". pí Drábová
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 16:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby nebyl CO2 skleníkový plyn, s klimatem by se nic nestalo. Jen s logikou tady nevystačíte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2021 18:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Kdyby byly v p. ryby.
Kdyby CO2 nebyl skleníkáč, asi by na Zemi trvale mrzlo a byla by "snowball" se životem nula.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2021 21:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Logika má jistá pravidla, která asi neznáte.

Pokud vynecháte podstatný předpoklad, nemůžete pomocí logiky dojít ke správnému závěru. Paní Drábová došla ke správnému závěru, ale nemohla tak učinit použitím logiky, protože neuvedla, že CO2 je skleníkový plyn.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.11.2021 14:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Že je CO2 skleníkový plyn se zná asi 150 let.
A je to ten podstatný, protože historicky (třeba za 400 tisíc let) jeho koncentrace velmi dobře koreluje s globální teplotou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2021 21:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale že je CO2 skleníkový plyn, to čistě z logiky nevyplývá.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist