https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaromirn-blaha-vladni-zprava-o-stavu-lesu-potvrzuje-jejich-desivy-stav.prostor-musi-dostat-prirozena-obnova-lesa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaromír Bláha: Vládní Zpráva o stavu lesů potvrzuje jejich děsivý stav. Prostor musí dostat přirozená obnova lesa

8.10.2019
Kůrovec v Českém Švýcarsku.
Kůrovec v Českém Švýcarsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesnická práce a PEFC ČR
Ministerstvo zemědělství v každoroční Zprávě o stavu lesů shrnuje výsledky loňského hospodaření v lesích. Desítky let ignorované varování vědců o nevhodné druhové a věkové skladbě našich lesů mají v posledních letech za následek masivní těžbu kalamitního dřeva. Z dlouhodobého hlediska znamenala celková výše vykázaného kůrovcového dříví v roce 2018 rekordní hodnotu (13 mil. kubíků dřeva), které nebylo dosud na území České republiky dosaženo.
 

Na dlouhodobě velmi špatný zdravotní stav lesů ukazuje vysoká míra defoliace (míra ztráty jehlic a listů) stromů, která patří mezi nejvyšší v Evropě. Zásadní měrou se na defoliaci podílí zejména dominantní zastoupení smrku v porostech (přes 50 %). V nadcházejících letech bude nutné počítat s dalším výrazně limitujícím faktorem zdraví lesů: vládní Zpráva jasně uvádí, že z pohledu ochrany lesa není pochyb, že bez účinné redukce stavů spárkaté zvěře bude velice náročné a mnohde prakticky nemožné zajistit úspěšnou obnovu lesa na kalamitních plochách. Podle poslední inventarizace škod zvěří je přemnoženou spárkatou zvěří průměrně poškozeno 64 % mladých listnáčů a jedlí. Na polovině území ČR je to více než 75 % a na čtvrtině území republiky je to dokonce 100 %.

Pouze 4 075 hektarů v roce 2018 zalesnila přirozená obnova lesa, tedy mladé stromky vzešlé samovolným vyklíčením ze semen (tj. pouze 16,1 % z celkově zalesněné plochy). Vzhledem k tomu, že lesy vyrostlé z přirozeného zmlazení jsou mnohem odolnější než uměle vysázené, a také s přihlédnutím k finančním výdajům potřebným k umělému zalesnění i nedostatku sadebního materiálu by přirozená obnova měla být mnohem využívanější metodou. S tím ostatně souhlasí i ministr zemědělství Miroslav Toman, který před 3. čtením novely lesního zákona přislíbil opatřením obecné povahy prodloužit lhůtu pro zalesnění vytěžených ploch na celém území republiky a tím dát více prostoru právě potenciálu skrytém v přirozené obnově lesa (více na Zachranme lesy.cz. Umělá obnova, tj. vysázení semenáčků, byla uskutečněna na 21 245 hektarech lesa. V této výsadbě stále i přes doporučení mnoha vědců a odborníků dominoval smrk (36,8%) následovaný bukem (22,4%), dubem (14,1%) a borovicí (9,8%).

Nejpalčivější problémy českého lesnictví se snažili v první půlce září vyřešit poslanci a poslankyně prosazením balíčku pozměňovacích návrhů “Pekarová - Fialová - Holomčík” k vládní novele lesního zákona. Z tohoto balíčku však poslanci přijali pouze některé z navržených změn [3]. Tato novela bude na konci října projednána v Senátu. Senátoři a senátorky tak ještě mohou zvýšit lesům naději na uzdravení přijetím dalších potřebných úprav lesního zákona. O to je žádají stovky vědců a odborných pracovníků sdružených pod stanoviskem Vědci pro les i více jak 62 000 lidí pod výzvou Zachraňme lesy.

Zpráva o stavu lesů, kterou Ministerstvo zemědělství předložilo minulý týden vládě, je děsivá. Nejen v rozsahu hynutí našich lesů, to všichni čekali, ale ještě více v tom, že stále neřešíme příčiny lesní katastrofy. Tvrdá data ukazují, že i přes pokles v používání smrku při výsadbě, je i nadále nejčastěji vysazovanou dřevinou. A co hůř - nenecháváme lesy obnovit se z přirozeného zmlazení a na holinách málo využíváme takzvané přípravné dřeviny, jako je bříza, jeřáb, olše či osika. Přitom víme, že lesy vzniklé z přirozené obnovy jsou mnohem odolnější než lesy vysázené uměle. Zpráva zároveň jasně říká, že bez snížení početních stavů přemnožené spárkaté zvěře, která spásá mladé stromky, nebude na některých místech lesy vůbec možné obnovit.


reklama

foto - Bláha Jaromír
Jaromír Bláha
Autor je expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

8.10.2019 15:39
Pane Bláho, když to tedy shrnu, správné je napadené smrkové monokulrury plošně vykácet, dřevo zpracovat a mýtiny nechat víceméně přirozeně obnovit, případně po pěti letech dosázet, co je potřeba. Každopádně bych se za nějaké ty smrky přece jen přimlouval, protože jejich dřevo je nejcennější. Když zahynou, uvolní místo jiným stromům. To není nic až tak zlého.

Takhle by se mi to líbilo. Nebo je něco na mém shrnutí špatně?
Odpovědět

Jan Škrdla

8.10.2019 19:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Sice nejsem Bláha, ale..
Pokud je v porostu evidentně zdravý SM, nebo jedinec jiného druhu, je dobré jej zachovat.

Co se kácení týká, je to trochu problém z následujících důvodů:
1. náš trh je dřevem těžce přesycen (důsledek kalamitní těžby)
2. dnes má SM a BO dřevo téměř nulovou, někdy i zápornou hodnotu (po započteme náklady na těžbu). Do značné míry je to důsledek bodu č. 1.
3. není dostatek kvalifikovaných a zkušených dřevorubců a lesnické techniky, kteří by zvládli zpracovat veškeré uhynulé stromy v krátkém čase.
- takže ideální je pokud máte kousek lesa a topíte dřevem a máte jej kde uskladnit. Nebo jste naopak velký vlastník a máte vytvořenou dostatečnou rezervu z dřívějších bohatých let.

Co se SM a dalších klimaticky rizikových dřevin týká, jejich zastoupení (dohromady) by nemělo překročit bezpečnou hranici. Je třeba si představit co se stane, když všechny tyto dřeviny uhynou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.10.2019 20:51 Reaguje na Jan Škrdla
Je zajímavé, že smrkové řezivo nezlevňuje. Jak ten náš kapitalismus funguje?
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.10.2019 06:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Dřevo z mrtvých stromů se na řezivo zpracovat nedá, každý jen trochu solidnější výrobce je takto zpracovat odmítne.
Jde o to, že bývá nakaženo nejrůznějšími parazity, hlavně houbami, které pak dělají neplechu ve stavbě nebo i hotovém domě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.10.2019 11:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Sám kůrovec dřevo nezkazí. Stromy je třeba pokácet a zpracovat včas, než budou napadeny houbami. Dokud strom stojí, je relativně v suchu a relativně v bezpečí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.10.2019 11:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlas, nejraději dělám budky z "kůrovčáků, které uschly nastojato. Po zakoupení už dřevo nepracuje, takže šestnáctka zůstane a nesešvihne se k patnácti, a také prkna vydrží stejně dlouho, ne-li více, než ta z mokrého dřeva.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.10.2019 17:56 Reaguje na Karel Zvářal
Nehodlám se přít, tohle říkal tchán, který byl stavební inženýr, takže asi věděl, o čem mluví.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.10.2019 18:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Tam záleží na tom, jak dlouho v lese schnul. Jestli byl opakovaně skrápěn a zamrzal, zezelenal a změkl (běžně vídám 4-5 let zapomenuté-"schované" jedince), tak to už je akorát na štěpku. Ale když na poklep pěkně zvoní a je bílé dřevo, nemám s tím problém.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

8.10.2019 16:52
Ani slůvko o suchu a zemědělské krajině rozpálené hliněnými "Temelíny", vítr ženoucí horký vzduch do lesních porostů... Plotna odhánějící oblačnost pryč z kotliny, takže schnou i původní borovice!!

K přirozené obnově: pokud na těch SM holinách zůstaly nějaké solitery, bude se přirozeně obnovovat opět kritizovaný smrk (??). Pokud tam nezůstalo zhola nic, bude se přirozeně šířit ostřice, stromy se budou pozvolna objevovat v průběhu mnoha let, neřku-li desetiletí. Proto jsem pro cílenou výsadbu s využívání přípravných dřevin. Bude to sice nákladnější, ale cílený smíšený les vyroste podstatně rychleji, než čekat na postupnou sukcesi "plevelnými" dřevinami... a dál nic(?).

Jako pohádka pěkné, v praxi minimálně využitelné.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.10.2019 19:18 Reaguje na Karel Zvářal
Z větší části s tím co píšete souhlasím.
Přirozenou obnovu bych přesto nezatracoval. Je potřeba individuální přístup, od holiny k holině.

Někde vám místo smrku naletí BR s příměsí dalších pionýrských dřevin a máte vystaráno.
Někde se zmladí SM, se kterým může být v budoucnu problém. Přesto bych jej nezatracoval a v tomto případě využil jako přípravnou dřevinu (může se stát, že některý z nich vydrží i do mýtního věku, ale nespoléhal bych na to). Zavčasu bych přikročil k dosazování cílových dřevin do mezer k podsadbám.
Pokud nebude na holině nic rozumného, přistoupil bych k výsadbě pionýrských dřevin.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.10.2019 19:21 Reaguje na Jan Škrdla
Mimochodem, SM, které ekology způsobenou katastrofu přežily, by bylo vhodné vzít jako zdroj semen a řízků.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.10.2019 05:24 Reaguje na Jan Škrdla
Aby naletěly, musely by v blízkém okolí být. Což je možné u klasických mýtin o šířce cca 60-80m. Tam vítr semínko smrku, břízy, habru či lípy zanese. Žaludy a bukvice vrtulku nemají, takže platí to, co o jablku.

Megaholiny, tj. nikoliv hektarové, ale deseti až stohektarové pláně, musí osázet člověk ("sníst, co si nadrobil"). Čekat na přirozenou sukcesi je sice romantická (na(t)ivní) představa, příroda si nakonec "nějak poradí", ale je velkou otázkou, zda takový výsledek je to, co od HOSPODÁŘSKÉHO lesa očekáváme (jeřáby, třešně, ořechy, olše, bříza...).

Stejně tak nelze považovat za rozumné sázet na čerstvě vytěžené mýtiny, bez travin či přípravných dřevin. Stínové garé znásobí šance na přežití semenáčku, protože sníží povrchovou teplotu minimálně o 10-20°, narozdíl od běžně pojaté výsadby, kdy velké procento hyne nedostatkem vláhy, resp. doslova se upeče. Takže bych se držel hesla Spěchej pomalu. Určitě se to nepodaří napravit stejně rychle, jak rychle problém vznikl.

Dalším podstatným problémem je stav agrární krajiny, jak jsem vzpomněl výše. Les a bezlesí jsou spojité nádoby. Stěží lze vedle Sahary/českého Toskánska doufat ve zdravý les.

Vřele doporučuji všem poslechnout si "pohádku" doc. Pokorného, je velmi, velmi pravdivá. Na problémy špatného hospodaření s krajinou a vodou zanikly vyspělé civilizace, takže neobjevujme znovu Ameriku.

Jan Pokorný: Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu
https://www.youtube.com/watch?v=mZQa6An6Ijg
Odpovědět

Jan Škrdla

9.10.2019 20:11 Reaguje na Karel Zvářal
Jak jsem psal výše, je potřeba individuální přístup.

Kromě stohektarových megaholin máme i menší holiny nebo i porostní zbytky, vzniklé rozpadem porostů s převahou SM (nebo BO). Zde by přirozená obnova mohla fungovat. Navíc BR doletí daleko, taková OS ještě dále.

V případě těch největších holin bude potřeba přípravných dřevin (sázet zde BK nebo JD není zrovna nejlepší nápad). Tady vidím výzvu pro školkaře, aby svou produkci více zaměřili právě na semenáčky a sazenic přípravných dřevin (BR, OS, JR, aj.).

Co se zemědělské krajiny týká, zde je také potřeba náprava, ale to je na delší povídání.
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.10.2019 12:11 Reaguje na Karel Zvářal
"Žaludy a bukvice vrtulku nemají, takže platí to, co o jablku."
Nezapomínejte na šíření DB a BK ptactvem , takže se často semenáčky vyskytují i v oblastech, kde žádný dospělý strom není. Platí hlavně u DB.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 12:32 Reaguje na Jan Škrdla
Otázkou je o jakých cílových dřevinách se tu pořád mluví????? U smrku je to jasné. Trhem nejžádanější. V současnosti je ale trh přesycen. Bohužel, přesycen je pouze kůrovcovým dřívím, o zdravé je celkem zájem. Bohužel cena tomu zatím neodpovídá. Komu přežije do budoucna smrk bude král. Samozřejmě i v dalších letech bude kalamita zatím pokračovat. Přijde námraza, sníh vítr což v proředěných porostech, v porostech s narušenými okraji atd. značí další zlomy a vývraty. Tedy další materiál pro množení kůrovce. Jedle, u zpracovatelů už podstatně méně oblíbená dřevina. V 70 a 80 letech minulého století dřevina u nás pomalu na vyhynutí. Krátký progres a nyní opět, snad vlivem sucha začína opět schnout. Borovice . To samé co smrk. Hlavní faktor sucho asi výraznější než u smrku. Modřín. Jako vtroušená dřevina ano ale ve větším množství? Listnáče jako dub či buk. Již i u nich se má pomístně projevovat sucho. Co je na tom pravdy nevím. Dub velice cenná, dobře prodejná dřevina do nižších či středních poloh, ale v každém případě není schopna nahradit v celém rozsahu smrk. Jilm, jasan a další s problémy které mají. Lípa pro řezbáře či včelaře. Otázka zní čím kdo chce nahradit smrk? Přeorientuje se zpracovatelský průmysl založený na zpracování hlavně smrku? Pokud chce někdo pěstovat hospodářský les tak musí pěstovat dřeviny o které je a bude zájem, dřeviny které slušně prodá. Pokud se bude produkovat pouze vláknina či palivo tak je to celkem jedno co tam bude růst. To se týká hlavně těch pionýrských dřevin co vám tam naletí protože na přirozenou obnovu ve větším množství klidně zapomeňte. To co tam nemáte již nyní tam asi již nikdy ve větším rozsahu nebude. Přirozená obnova, na tu se totiž připravoval les dlouho před smýcením
Odpovědět

Jan Škrdla

11.10.2019 19:50 Reaguje na Jarek Schindler
Děkuji za podrobný rozbor situace.

Ten zdravý smrk těžko seženete. Jistě víte, že podle zákona musíte první zpracovat kalamitní těžbu. Na tu plánovanou se na většině míst prakticky nedostane.

Otázku čím kdo chce nahradit smrk, bych nahradil odpovědí - v první řadě bude potřeba nahradit smrk, nebo alespoň SM monokultury. Budoucnost patří smíšeným porostům. V druhé řadě bude potřeba přeorientovat ten dřevozpracující průmysl, jinak za takových 10-20 let budou pilaři tam, kde jsou teď lesáci.

Co se přirozené obnovy týká, psal jsem již výše. Někde je, a tam kde není, je vhodné vysadit něco, so snese podmínky velkých holin (tj. pionýrské dřeviny). Tvrzení, že to co tam není, tam nikdy nebude, ale není pravda. Na většině území, vyjma extrémních stanovišť je klimaxovým stádiem les (v nejsušších oblastech lesostep). Akorát je otázkou, jestli jsme ochotni čekat než k tomu dojde, a jestli je to pro nás přijatelné .

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2019 10:20 Reaguje na Jan Škrdla
Likvidace kůrovcové kalamity snad není o těžbě již sterilních souší. Nebo snad pouze uklízíte po kůrovci? Bohužel dál jsem se toho moc nedověděl. Ano, nahradit smrkové monokultury. Otázka ale zní ČÍM? Takové vyšší střední polohy. Co tam? Přeorientovat dřevozpracující průmysl? Na co? A zaklínadlo přirozené obnovy. Zmlazuje se toho "habaděj". Bohužel vesměs tam kde to zrovna nepotřebujeme a tam kde by to bylo potřeba, " jako na sviňu" nic. Jo nakonec u nás bude jako vždy zase vysoký les. Jen je otázkou kdy a jaký.
Odpovědět

Jan Škrdla

12.10.2019 21:39 Reaguje na Jarek Schindler
V první řadě je potřeba likvidovat čerstvě napadené stromy, to nepopírám. Jde o to, jak rychle se to dá zvládnout a jak poškozené ty stromy budou (přepokládám, že hlouběji pod kůrou budou bez poškození, ale pilaři i tak za ně dají méně).

Smrkové monokultury - chcete vědět čím je nahradit ve středních a vyšších polohách.
Z jehličnanů se nabízí jedle, modřín a severoamerická douglaska - vše jako příměs. S tou douglaskou nemám problém, pokud to bude mimo NP a rezervace.
Z listnáčů by to mohl být buk (klidně jako hlavní dřevina), dále javor klen, jilm horský (vzhledem ke grafióze jen jako vtroušená dřevina), ve středních polohách dub zimní a třešeň ptačí (jako vtroušená dřevina) a jako meliorační dřevina třeba lípa.

Dřevozpracující průmysl se holt bude muset přeorientovat na to, co zbyde po kůrovcové kalamitě. Také je možné, že se ve větší míře budou uplatňovat materiály typu OSB nebo dřevotřísky, kde není třeba dlouhá a rovná kulatina. Každopádně do toho bych se nechtěl moc vrtat, nechal bych to na povolanějších.

Že se zmlazuje tam kde není potřeba, to fakt nepobírám. Nedovedu si představit, že by bylo někde přirozené zmlazení na obtíž. Jo viděl jsem někde propagační video, kde křovinořezem likvidovali zmlazení břízy a borovice v smrkovém porostu vysázeném do řádků. Tato praxe by ale měla být minulostí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.10.2019 09:40 Reaguje na Jan Škrdla
Jak rychle se to dá zvládnout? To je otázka. Tvrdím, že před takovými pětatřiceti lety ( tedy za éry socialistického lesnictví) by se se ve dvou třetinách lesů, mimo nahodilých těžeb, zastavila těžba a kapacity by se přesunuly na zpracování kůrovce do postižených oblastí. Řekl bych, že prapůvod takto rozsáhlé kalamity a neschopnosti ji zastavit je třeba hledat v roce 1993 a v transformaci Státních lesů na Lčř a akciovky. Dále pak v mizerných zákonech o státních zakázkách atd. Ono je trochu problém, pokud se na likvidaci kůrovce musí vypisovat aukce a nejde to hned a nejlépe vlastními silami. O dřevinách jsem psal. Pokud z něčím z toho nesouhlasíte, konkrétně to napište. Jedle prostě začala schnout, modřín není dřevinou na větší procentické zastoupení v porostech a douglaska jako nepůvodní dřevina? Třeba v CHKO? On je mimo Nízký Jeseník ( např. Paršovický modřín) u nás na většině rozlohy státu údajně nepůvodní i ten modřín. Už výše jsem napsal, že na přirozenou obnovu se porosty připravovaly. Zapomeňte už konečně na smrk vysazený do řádků. Ono se totiž do těch řádků, ze zcela jasných důvodů, sází všechny dřeviny vyplňující plochu. Zapomeňte na přirozené zmlazení na holinách po 50, 60 -letých kůrovcových smrčinách. To tam mohou očekávat pouze lesničtí experti z Duhy. Pokud chcete využívat přirozené zmlazení tak, napíši to ještě jednou, se ten les ještě před konečným smýcením na to připravuje. To, že se vám na pasece zmladí pár desítek jedinců té které dřeviny ještě není odpovídající přirozené zmlazeni. Podívejte se co se zmladilo na té Šumavě. ( dřevina, počty). Přípravné dřeviny? Samozřejmě vše co naletí je plus. Na druhou stranu jde také v hospodářských lesích o ekonomiku. Na jednu stranu je někdo schopen počítat "škody zvěří z přírůstu prodlužující dobu péče o kultury, a tím i náklady o péči o tyto porosty", na druhou stranu nevadí prodloužení doby a zvýšení nákladů na přípravné dřeviny. A dřevozpracující průmysl? Ono by se také klidně mohlo stát, že se nepřeorientuje. Naše lesy budou produkovat palivo a levnou vlákninu a kvalitní smrk budeme vozit od sousedů.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.10.2019 18:27 Reaguje na Jarek Schindler
S tou transformací na LČR a akciovky s vámi souhlasím. Stejně tak s tím vypisování zakázek. Obojí bylo a je dost nešťastným řešením.

S těmi dřevinami, to je trochu řeč jako rozprávka. Vy po mě chcete uvést co pěstovat, ale sám píšete, co nejde. Pokud stále sníte o smrku, tak se raději probuďte ze snu do reality.

U všech jehličnanů co jsem uvedl, jsem napsal, že bych je viděl maximálně jako příměs. To že máte jako zarytý anti-duháč problém s douglaskou a modřínem mě tak trochu překvapuje. Vysazovat DG v CHKO asi nepůjde, ale pokud se zmladí sama, proč tomu bránit. A třeba na takové vysočině by ani s její výsadbou nemusel být problém. Samozřejmě podotýkám u DG, stejně tak u MD by mělo jednat o příměs, nikoli o hlavní dřevinu.

Opět připomínám, jsou holiny, kde to přirozené zmlazení už je.
Tam kde není, měly by být základem budoucí obnovy přípravné dřeviny.
Když zmiňujete tu ekonomiku, tak schválně - co vyroste třeba z takové bukové výsadby na megaholině o výměře desítek hektarů?

To že budeme vozit kvalitní smrk od sousedů je bohužel taky jenom sen. Nejsme jediní, problém s kůrovcem mají také sousední státy. A severské země si budou svůj smrk šetřit, popř. jej prodávat za těžké peníze.
Odpovědět
ČM

Čech M.

12.10.2019 02:24 Reaguje na Jarek Schindler
Máte zbytečné obavy o budoucí generace, které s největší pravděpodobností ani ten SM už potřebovat nebudou. Les se sází na 100 let dopředu a předpovídat co v té době bude průmysl potřebovat, není nic jiného, než věštění z křišťálové koule. Podívejte se jak vypadal průmysl před 100 lety a jak vypadá dnes a to se ještě vývoj pořád zrychluje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2019 10:34 Reaguje na Čech M.
Ano les se sází s odkazem na budoucnost. Takže to dnes zas až tak není o posledních třiceti letech. Pokud chtějí "ekologové" tedy někomu nadávat za stav lesů a monokultury smrku, měli by začít u našich předků z počátku či první poloviny minulého století. Bohužel ti také neměli křišťálovou kouli a tak bohužel nemohli předvídat , kam to jejich potomci dopracují. Je zajímavé, že přesto že průmysl se za těch sto let výrazně změnil a zrychluje, jak říkáte, smrk je pořád u nás nejžádanější dřevinou. Že by přece jenom byli ti předkové věštci, nebo bude spíš pravdou, že žádnou další dřevinu s takovými vlastnostmi prostě a jasně nemáme? Takže s největší pravděpodobností bude co??????
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2019 10:37 Reaguje na Čech M.
Abych nezapomněl. I u vás mě zajímá váš názor na skladbu lesů pro ty budoucí věky. Co dnes chcete sázet za cílové dřeviny?
Odpovědět
ČM

Čech M.

13.10.2019 21:27 Reaguje na Jarek Schindler
Nakonec stejně nezbyde, než se podřídit stavu měnícího se klimatu, tzn. že na většině plochy střední Evropy se vrátí DB jako hlavní dřevina , jakožto strom, který prokázal, že za poslední tisíce let od konce doby ledové, ho jen tak něco nezničí. Na hory pak BK, JD a sem tam i SM. Je úplně jedno, že jako stavební dříví se nejlépe hodí SM, když prostě v nižších partiích nepřežije a nemyslete si, že pokud zvládneme kůrovce, že to bude pro něj nějaká výhra, koukněte se jaké měl za posledních pár let přírůsty. Ten strom prostě živoří na hraně přežití i bez brouka. Obrovským problémem je přemnožená zvěř, díky které není možné DB pěstovat bez oplocenek. Jak to chtějí LČR udělat na těch obrovských plochách holin to nevím, ale samy si to způsobili svojí politikou výdělků z pronájmu honiteb, tak ať to vyřeší.

Co budou pěstovat soukromí vlastníci, je jejich věc, za předpokladu, že nebudou pobírat dotace. V opačném případě by mělo platit, že dotace jen na stromy, které mají šanci přežít a to určitě SM a ani BO není.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.10.2019 08:30 Reaguje na Čech M.
Pánové ( pan Čech i pan Škrdla), jde o to jestli se tomu měnícímu se klimatu, vzhledem k dlouhodobosti lesního hospodářství nepodřizujeme moc pomalu. Co tak již v předstihu začít sázet duby od 1000 m výše a v nižších polohách přejít na cedry, středomořské borovice či palmy. Měnící se klima. Nevím jestli použít vykřičník nebo otazník. Podle posledních tří teplejších let? Věštec na rozdíl od "přesvědčených" opravdu nejsem. Co mě vadí jsou výkřiky o plantážích v řádcích. Pokud se totiž sází les, bude se v těch řádcích ( mimo pár vyjímek) sázet,ať to bude jakákoliv dřevina, i dál. Má to totiž své opodstatnění. Smíšený les. Nic proti jen každá dřevina má trochu jiné nároky a to i na výchovu. 36,8 % smrku. To je snad špatné? Jak dlouho asi trvá přeorientovat se ve školkařství na jiné dřeviny? Nedostatek sazenic ale napěstované smrky se mají asi vyhodit? Atd. Pane Škrdla proti douglasce nic nemám a modřín mám rád. Jen uvádím v minulosti často vzpomínané problémy těchto dřevin. Atd.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.10.2019 20:48 Reaguje na Karel Zvářal
Pak by bylo dobré postavit další skutečné Temelíny, které chladícími věžemi odpaří spoustu vody, která bude skrápět naše lesy. Současně se výrazně sníží emise CO2 a zmírní globální změna klimatu, která je zřejmě jednou z hlavních příčin odumírání našich lesů.

Heslo dne by tedy mělo znít: Dostav Dukovany a Temelín, zachráníš naše lesy (bohužel se to nerýmuje).
Odpovědět

Jan Škrdla

8.10.2019 20:57 Reaguje na Jiří Svoboda
Množství vody odpařené chladícími věžemi bodově významné, ale globálně je zanedbatelné oproti množství odpařené vegetací na území ČR.
Takže pokud se mají dostavět Dukovany a Temelín, tak ať se to odpadní teplo využije pro vytápění. Tím dojde k úspoře fosilních paliv a zamezí se dalšímu zvyšování emisí CO2.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.10.2019 11:25 Reaguje na Jan Škrdla
Odpadní teplo je zadarmo, vybudovat teplovody ale stojí spoustu peněz. Pak se ale domy dostávají do ošemetné situace. Pokud chtějí nájemníci ušetřit zateplením, nastane konflikt s dodavatelem odpadního tepla. V takových případech by to asi mělo fungovat tak, že za připojení je velký paušál a za teplo se platí velmi málo, aby se domy nevyplatilo zateplovat. Jiná možnost je, že po zateplení budou do soustavy připojeny další domy. Je to ale třeba smysluplně koordinovat a v tom bývá potíž.
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.10.2019 18:55
Zajímavé, ani slovo o odpovědnosti za zdevastované lesy?? Takže první krok by měl být především důsledné prověření kdo co zanedbal při správě veřejného majetku a vyvození trestně právní odpovědnosti za devastaci téměř 50% jehličnatých lesů a zdá se že se procento ještě zvýší. ve druhém kroku by stát měl najít jiné a skutečné lesní "odborníky" , nechat zpracovat reálné studie, dlouze a kriticky je posuzovat, neexperimentovat ale přijmout reálná a ověřené postupy. Plácání do vody a nové experimenty si tato krajina nezaslouží. Smrky do naší krajiny jednoznačně patří, a jestli vyžadují zvýšenou péči, tak jim ji prostě musíme dát......
Odpovědět

Jan Škrdla

8.10.2019 19:26 Reaguje na Milan Milan
Budu možná drzý, ale bylo by na čase procitnout.
Klima se mění, ať už je to zaviněno čímkoliv.
SM je dřevina typická pro severskou tajgu nebo horské lesy. Má mělký kořenový systém, hustou korunu (která zachytí velké množstí vody), z toho titulu potřebuje nízké teploty a dostatek srážek.
Pokud budeme mít klima jako ve středomoří, tak ten SM to zvládne akorát v nejvyšších horských polohách nebo na severních svazích v podhůří a inverzních údolích.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.10.2019 15:09 Reaguje na Milan Milan
A co když ta potřebná péče znamená 5x do roka zalít každý vzrostlý smrk hektolitrem vody? Je taková péče realizovatelná?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 11:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Není.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.10.2019 19:19
Přirozenou obnovou smrkové monokultury bude zas jen a jen smrková monokultura. Pokud chceme jinou druhovou skladbu, a byla by jistě žádoucí, musíme ony nesmrky prostě vysázet. A vyřešit problém okusu zvěří, protože ten je limitující pro naprostou většinu listnáčů, které padají v úvahu.

A je nutné jasně a jednoznačně ukázat na viníky: Chovatele kůrovce z řad ekologů obecně a mimo jiné i z hnutí DUHA.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

8.10.2019 19:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste nenapravitelný, pane Šimůnek. Duha o možném rozpadu našich lesů mluví už bezmála 20 let.
Ale trestat se nebude, vždyť to bylo státní!
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.10.2019 06:08 Reaguje na Katka Pazderů
A kdo bránil vytěžení nakažených stromů po orkánu Kyril, které by současné kůrovcové kalamitě zabránilo? Pokud vím, byli to ekologičtí aktivisté. A byl to škůdce Bursík, co blekotal o "kůrovci, lékaři lesa".

Současná kalamita není nic jiného než důsledek toho, že tihle škůdci nebyli násilím přemoženi a kůrovcové stromy nebyly buď vytěženy nebo zneškodněny insekticidy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.10.2019 11:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Vážený pane, pokuste se věnovat pozornost vyjádřením entomologů, kteří i zde opakovaně upozorňovali na fakt, že kůrovec je velmi špatný letec, tudíž jeho šíření mimo momentální hranice kalamity jsou velice omezené. Tzn. šíří se od stromu ke stromu - monokultura je pro ně požehnáním. Zneškodňování insekticidy je jedním z důvodů toho, že kalamity vznikající přemnožením škůdců jsou v průběhu času stále katastrofálnější, s těmi škůdci totiž soustavně hubíte i přirozené predátory (učivo druhého stupně základní školy). Hovoříte tady o Kyrilovi, já jsem z podhůří Hrubého Jeseníku - palčivou část kůrovcové kalamity máme již cca 5 let za sebou, mám to chápat tak, že kůrovec po Kyrilovi obešel kolem celé republiky k nám na severní Moravu, sežral lesy a pak vyrazil zase do Čech? Každá větší plocha smrkového lesa má svou vlastní populaci kůrovce, který se přemnoží v okamžiku, kdy pro to má ideální předpoklady. Nechte už prosím ekology dýchat, největšími "chovateli" kůrovce jsou totiž především pracovníci LČR, kteří totiž a to jsem se mohl opakovaně přesvědčit, ve své tupé aroganci nebyli a nejsou ochotní poslouchat názory a vědecká fakta předkládaná jim po celé dekády(čest výjimkám). Pokud chcete hledat viníka současného stavu hledejte ho především mezi těmito "mistry" obklopenými nimbem vševědoucnosti.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 11:32 Reaguje na Jakub Graňák
Nimbus vševědoucnosti? Těmito dary jsou spíše obdařeni experti na lesnictví z Hnutí Duha v čele s panem Bláhou. A entomologové. Ti zase zapomněli na jednu nevýznamnou věcičku jako je třeba vítr.Ten dokáže divy.
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.10.2019 12:03 Reaguje na Jarek Schindler
Vítr zavanul ze Šumavy, donesl brouky na sever Moravy, tam 10 let čekali, aby se pak náhle namnožili a přesunuli na Vysočinu. Co tam máte dál?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 13:12 Reaguje na Čech M.
No máte , pane Čech velice zajímavé teorie. Až mi to připomíná teorie o přenosu AMP na Zlínsko. V každém případě se tím ale prosím netrapte. Ono se vám to možná časem zase srovná.
Odpovědět
ČM

Čech M.

12.10.2019 02:07 Reaguje na Jarek Schindler
Ale to je přece vaše teorie, nebo jsem to s tím větrem popletl?
Odpovědět

12.10.2019 10:00 Reaguje na Čech M.
S větrem jste to nepopletl. Jen ta vzdálenost a ta čekárna. To bych řekl, že je asi trochu mimo realitu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.10.2019 16:35 Reaguje na Jarek Schindler
Zkuste věnovat čas rešerši vědeckých poznatků na téma lesnického hospodaření a vlivu pestré druhové skladby na zdravotní stav porostů. To čeho jsme momentálně svědky dává za pravdu ekologům, nikoli LČR. Primárním důvodem současného stavu je nevhodná skladba lesa. Nevhodná skladba lesa je důsledkem "plantážnické" mentality představitelů státu a managementu LČR celé dekády nazpět (včetně jejich bolševických předchůdců). Podobně jako v zemědělství převážil ryze ekonomický pohled na věc, my teď budeme sklízet plody tohoto přístupu.

V blízkosti mého bydliště došlo k jedné menší kalamitě v roce 1997. Po povodni vlivem podmáčení a následných větrů padly desítky hektarů lesa, které posloužily jako líheň kůrovce, přestože se u nás žádní ekologové ke stromům nepřivazovali, nebyly LČR schopny situaci zvládnout a zmizela většina smrkového porostu na rozloze cca 10 km čtverečních(ze všech stran smíšeným lesem ohraničená enkláva na nejvyšším kopci) . A představte si, že přesto že měl kůrovec kolem sebe desetitisíce hektarů smrkových monokultur, tak stačilo jedno pár set metrů široké údolí s loukami a smíšenými porosty aby se jeho šíření zastavilo. Po této zkušenosti osvícené vedení lesní správy Město Albrechtice obnovilo porosty jako smíšený les a dnes je to jediné místo široko daleko (samozřejmě kromě smíšených prostů), kde je les.

Ještě si dovolím jednu doušku k tomu vašemu větru: kdyby tomu bylo skutečně tak jak píšete, museli by ti kůrovci způsobit kalamitu na severní Moravě bezprostředně poté co Kyril "dofoukal". Jak už jsem psal výše, každý velký porost smrků má svou vlastní populaci kůrovce, nebo jste skutečně tak naivní, že si myslíte, že všichni kůrovci v této zemi přišli ze Šumavy? Entomologie je exaktní věda(naši vědci v tomto oboru vždy patřili k světové extratřídě). Vím a chápu, že většinu lidí ta "žoužel" nezajímá, ale to by měl být spíše důvod, těm, kteří tomu rozumí naslouchat a ne je ignorovat (tak jak nám to předvedli a nepochybně i ještě mnohokrát předvedou byrokrati ministersta zemědělství a představitelé LČR).

Přeji mnoho zdaru a více pokory k těm kdo přírodu zkoumají a chrání
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.10.2019 07:42 Reaguje na Jakub Graňák
Ani nevíte pane Graňák, jakou jste mi udělal svým příspěvkem radost. Takže, v roce 1997 spadla kalamita a v roce 2019, tedy po dvaceti dvou letech tam již je smíšený les. PARÁDA. Potom, že to i se zvěří a navíc rychle, nejde! Jinak co se týká dofouknutí kůrovce za Šumavy a navíc Kyrilem? Nic takového jsem JÁ nikdy nenapsal.Takže se obracejte na jiné lidi a mě to prosím nepředhazujte. Naopak si to alespoň trochu srovnejte v hlavě. Ve chvíli kdy "dofoukal Kyril" to ani na té Šumavě nebylo zatím o kůrovci ale o milionech m3 polomů na nichž se potom teprve kůrovec namnožil.Že se ale kůrovec pohybuje i díky přispění větru a to i na větší vzdálenost je naopak fakt. No a Albrechtice, příklad smrku v 300-400 m.n.m.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2019 11:16 Reaguje na Jarek Schindler
Mě osobně to příjde, že proti přirozenému zmlazování někde v zákulisí brojí jakási lobby, přitom vzhledem k současnému (i budoucímu) rozsahu kalmity se ani nic jiného udělat nedá (nejsou lidi, sazenice... rozlohy jsou obrovské).

V hlavě to mám si dovolím tvrdit srovnané tak akorát, jen jsem použil lehce expresivnější příměr. Také u zmiňované kalamity došlo k rozvoji až následující rok, poté co se kůrovec namnožil ve vývratech. Domnívám se však, vzhledem k faktu jak dlouho les roste, že nějaký rok sem, rok tam, jsou podružné detaily, pro které není na internetové diskusi místo.

Dovolím si ještě apelovat na to, aby nebyly zaměňovány příčiny a důsledky (zjednodušeno):
Příčina (nevhodná skladba lesa se zaměřením na smrkovou monokuturu)

Důsledek (kalamita kam oko dohlédne)

Resumé: příčinou současných kalamit a rozpadů smrkových porostů není pár bláznů přivázaných někde ke stromu, ale hluboká změna klimatických podmínek, na kterou nebyli schopni hoši v zeleném včas reagovat, přesto, že byli již před dekádami na toto riziko upozorňováni.

PS: nejsem ekolog, pouze chodím po světě s otevřenýma očima a ušima
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 11:21 Reaguje na Katka Pazderů
No a začali s tím na Šumavě paní Pazderů. Nebo tam se snad les nerozpadl? Trestalo se? Ne, dal se průchod přirozeným přírodním procesům. No a nyní ty přirozené přírodní procesy můžeme sledovat na podstatně větší ploše. Že by to již nebylo ono?
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist